Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Petr Fiala)

61.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem
Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v Hospodářské a měnové unii
/sněmovní tisk 97/ - prvé čtení

Projednáváním tohoto bodu jsme se opětovně zabývali dne 31. května, kdy jsme přerušili obecnou rozpravu. (Hluk v sále.) Já prosím pány poslance a paní poslankyně, aby veškeré diskuse přenesli mimo jednací sál, abychom mohli pokračovat v projednávání mnou právě otevřeného bodu. Prosím současně, aby se míst u stolku zpravodajů, což se právě děje, ujala paní ministryně financí Alena Schillerová a pan zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Kubík.

My jsme projednávání tohoto bodu přerušili v obecné rozpravě, ve které nyní budeme pokračovat. Na řadě je faktická poznámka pana poslance Dolínka, pokud je platná... Tak pan poslanec má slovo k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych požádal o klid v sále, protože se jedná o poměrně závažnou věc...

Při první části projednávání tohoto tisku zde vystoupil pan poslanec Skopeček a troufl si říct něco tak nehorázného ve svém projevu, že nazval sociální demokracii zločineckou sociální demokracií. Já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího požádat pana poslance Skopečka, aby stejným způsobem, jako dehonestoval politickou stranu, která zde je 140 let, jako dehonestoval všechny ty, kteří zde umírali za druhé světové války jako členové sociální demokracie, byli zavřeni, perzekvováni, stejně jako byli perzekvováni po roce 1948, byli perzekvováni v různých procesech, za jednoho z nich třeba pan Josef Veverka, novinář, který seděl čtyři roky za války a třináct let za komunistů, a stovky dalších, aby se jim zde omluvil, aby se omluvil sociální demokracii stejnou formou, jako ji zde urazil. Přijde mi to nedůstojné, nepřijatelné se zahrnutím všeho, co se zde dá říct v této sněmovně. Prosím o jasnou omluvu prostřednictvím pana předsedajícího. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Na vaši faktickou poznámku bude reagovat pan poslanec Skopeček svou faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za pozornost. Já samozřejmě nepovažuji sociální demokracii za zločinnou stranu. Já jsem tady hovořil a vzpomněl jsem projednávání Lisabonské smlouvy a označil jsem za zločinné to, že když prezident republiky vyjednal výjimku, tak sociální demokracie, která poté byla ve vládě, na tu výjimku zapomněla, brala ji, že neexistuje. A přestože to stálo velké mezinárodní úsilí, tak se zkrátka na to vykašlala. A podle mého názoru se takhle zahraniční politika nedělá. Považuji to za zločinný krok, ale nemínil jsem tím, že je sociální demokracie zločinná. Poslouchejte příště lépe. Zaznělo to v úplně jiném kontextu. A možná bychom si ušetřili takto dramatická prohlášení. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Budeme pokračovat těmi, co jsou přihlášeni v obecné rozpravě. Přihlášeni jsou řádně čtyři poslanci. Nicméně když jsme přerušili obecnou rozpravu, tak byl přihlášen s přednostním právem pan předseda Kalousek. Tedy se ho ptám, zda chce vystoupit. Je tomu tak. Já se omlouvám, mezitím se přihlásil s faktickou poznámkou pan poslanec Benešík, takže mu dáme přednost s faktickou poznámkou. Po něm vystoupí s přednostním právem pan předseda Kalousek a potom pan poslanec Munzar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane předsedající. Já jsem s tou faktickou byl přihlášený i v té původní diskusi, ale pak jsem se odhlásil, protože za dvě minuty končila rozprava. Takže z tohoto důvodu jsem se dneska přihlásil znovu. Chtěl bych reagovat na některé předřečníky tuším včera, nebo předevčírem.

Já jsem rád, že konečně začala diskuze o tom, jestli euro ano, nebo ne. Velký dluh minulé i současné vlády je ten, že nevede o tomto diskuzi. A to je špatně. Jít proti vlastním lidem, jít proti občanům České republiky, když si evidentně nepřejí euro, je nesmysl. Ale připomeňme si fakta. My, občané této země, v roce 2003 při hlasování o vstupu do EU, což bylo jediné referendum v této zemi, tak se také vyjádřili o tom, byla to součást té otázky, součást podmínek, že ve chvíli, kdy ČR splní podmínky přijetí eura, že euro přijme. A veďme debatu o tom, jestli ta otázka, jestli to rozhodnutí našich lidí je, nebo není relevantní z tehdejší doby, ale prostě tak to je a nikdo toto v Bruselu nikdy nerozporoval. A mě přijde úsměvné, že kolegové a kolegyně, kteří se zaklínají referendem a chtějí pořád referenda, tak víceméně zpochybňují výsledek jediného celostátního referenda, které mj. rozhodlo i o tom, že když splníme podmínky, máme vstoupit do eurozóny. A to je právě ten důvod, proč já osobně například jsem velmi, ale velmi rezervovaný k obecnému referendu. Já si opravdu myslím, že ve složitých otázkách je tady politik, který je placen svými voliči, od toho, aby si věci nastudoval, pročetl, prodiskutoval, přel se se svými politickými konkurenty a potom podle vůle svých voličů rozhodl. (Předsedající: Čas, pane poslanče!) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vaše vystoupení vyvolalo další faktické poznámky. Vystoupí s nimi v tomto pořadí pánové poslanci: Skopeček, Dolejš a Volný. Pan poslanec Skopeček má slovo. Prosím, vaše faktická poznámka.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Já jsem se k faktické poznámce hlásil už včera, ještě předtím, než bylo přerušeno. Chtěl jsem reagovat na slova pana poslance Schwarzenberga. Jsem rád, že teď vystoupil kolega Benešík, který vlastně tu otázku otevřel podobnou, a sice že se to týká eura. Chtěl bych reagovat na to, že tu zaznělo, že ČR se zavázala tím, že schválila v referendu přistoupení k EU, že se zavázala v budoucnu přijmout euro. Je tomu skutečně tak. Skutečně ta podmínka v té smlouvě existuje. Na straně druhé, a to už se zapomíná říkat, že podmínky eurozóny, její struktura, její podoba zaznamenaly za tu dobu, co my jsme ten závazek uskutečnili, tak dramatické změny, že je relevantní se bavit, jestli ten závazek je ještě platný.

Asi ta největší změna, která v eurozóně nastala, byla v souvislosti s finanční krizí a znamenala porušení základního stavebního kamene eurozóny, a sice že jeden stát nebude zachraňovat svými daňovými poplatníky stát druhý, který krachuje. Tato základní podmínka eurozóny byla porušena, byla porušena řada dalších podmínek. Eurozóna se dostala do obrovských potíží. A nikdo přece nemůže chtít, abychom do úplně jiné měnové unie chápali náš závazek, který jsme učinili, jako platný. Koneckonců když se podíváme i na vystoupení evropské politické elity, tak před pár měsíci předseda Evropské komise Juncker říkal českým reprezentantům, že nic takového jako nutnost a vynucení vstupu ČR nepožaduje, že by si samozřejmě ČR v eurozóně přál. No bodejť by si ji nepřál, když máme veřejné finance v dobrém stavu a jsme dobrý zdroj pro to, abychom sanovali případně země, které na tom jsou s veřejnými financemi mnohem hůře. Ale sám předseda Evropské komise řekl (Předsedající: Omlouvám se. Čas, pane poslanče!), že nikdo Českou republiku nutit ke vstupu do eurozóny nebude a že je to pouze na nás.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následuje faktická poznámka pana poslance Dolejše. Po něm pan poslanec Volný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Já jsem chtěl jenom upozornit ctěné auditorium a pochopitelně i předřečníky, popřípadě své následovníky u tohoto pultu, že projednáváme ratifikaci tzv. evropské dluhové brzdy, nebo chcete-li fiskálního kompaktu. Jistě že lze hledat souvislosti, vše souvisí se vším, ale my se nezavazujeme, že přijmeme euro. Pokud vím, tak ve volební kampani žádná významná politická strana neměla ve svém programu, že rozhodne o politickém termínu přijetí eura, takže nevidím nějaký rozumnější důvod, proč to tady neustále přetřásáme, včetně případného použití referenda pro tento účel. Já si myslím, že prostor pro konvergenci české ekonomiky k vyspělé Evropské unii máme celé volební období, že samotná eurozóna má nepochybně spoustu námětů, jak se nad sebou zamyslet a zlepšit své fungování, viz problém nejen Řecka, ale i Itálie, a nemusíme tím zatěžovat tuto debatu, protože jádrem této debaty je, že by se ten dokument měl ratifikovat. Všichni víme, že evropská dluhová brzda je mnohem slabší než ta, která byla navrhována v českých podmínkách ještě v podobě, kdy to měl být ústavní zákon, a že vlastně nám bezprostřední nebezpečí nehrozí. Spíš je to o tom, jestli máme přijmout ten ne zrovna domyšlený stav, který prezentuje text fiskálního kompaktu, který ratifikovalo už zhruba, si myslím, 25 zemí. O nic jiného tady nejde a nezatěžujme opravdu debatu něčím jiným.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Volný se odhlásil, takže s faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Benešík.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Souhlasím s tím, že opravdu tento fiskální pakt nebo kompakt nás nezavazuje k přijetí eura. S tím naprosto souhlasím. Ale říkal jsem, že jsem rád, že minimálně otevře tu diskuzi, kterou předešlé vlády tak trochu občanům ČR dluží, protože prostě veďme o tom seriózní, pokud možno od emocí oproštěnou debatu. A já jsem v pozici předsedy evropského výboru zažil, byť jsem tady teprve pátým rokem, tři premiéry. Byl to pan premiér Rusnok, pan premiér Sobotka a pan premiér Babiš. A myslím si, že s každým z nich jsme alespoň okrajově toto téma zmínili. Zažili jsme i několik ministrů financí. A já nezpochybňuji relevanci té diskuze, že eurozóna, do které jsme měli vstoupit a která byla v době našeho vstupu v roce 2004, je trochu jiná eurozóna, nebo byla, než kterou máme dnes. Ale my si toto vždycky diskutujeme tady u nás doma v Poslanecké sněmovně, v České republice, ale ne dál! Tím naším partnerem je Evropská komise a členské státy eurozóny a my tu otázku, pokud tedy tvrdíme, že to tak je, a já si myslím, že to chce podrobnější analýzu, nejenom politický statement, tak my ji musíme vést někde jinde. A já jsem zvědav, jestli některý premiér nebo některý ministr financí tuto otázku skutečně zvedne a bude ji diskutovat, o té rozdílnosti a relevanci našeho závazku vstoupit do eurozóny ne před českými voliči, kterým se to samozřejmě líbí, když boucháme do stolu, ale tam, kde ji vést má, to znamená s partnery v eurozóně a v Evropské komisi. Tak jsem to myslel.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Nyní pokračujeme v obecné rozpravě. Vystoupí s přednostním právem pan předseda Kalousek, po něm s přednostním právem paní ministryně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte stručnou pozici TOP 09 k této předloze. Ale předtím jsem chtěl ještě velmi stručně zareagovat na pana poslance Skopečka, který tady v rozpravě, která byla přerušena, řekl, že euro je v podstatě německé euro. Já si nemyslím, že je to úplně přesné. Kdyby mělo Německo svoji vlastní měnu, tak vzhledem k rozdílu ekonomik jsem si jist, že by německá měna, řekněme marka, byla výrazně silnější, než je současné euro, a samozřejmě státy na jihu eurozóny by měly tu měnu zase výrazně slabší. Říct, že euro rovná se síle německé měny, si myslím, že takhle říct nejde. Takhle tomu síly těch ekonomik neodpovídají.

Ale ono to není až tak podstatné jako faktické poznámky, které tady zazněly před chvílí, ve vší úctě k nim, protože my tím, že přistoupíme k fiskálnímu paktu, v žádném případě se nezavazujeme k žádnému přistoupení do eurozóny v nějakém čase. A já musím smutně říci, že se vlastně nezavazujeme vůbec k ničemu. To nejpodstatnější na tom fiskálním paktu je hlava III, která oproti bývalému nepříliš dokonalému maastrichtskému kritériu, které zavazovalo země eurozóny nebo země Evropské unie držet deficit na udržitelné úrovni pod 3 %, tak znělo ono maastrichtské kritérium, je nahrazeno mnohem důslednějšími parametry, a to nejenom v deficitu, kde už se zavazují signatáři k parametru strukturálního deficitu, nikoliv běžného deficitu, a zejména v absolutní výši dluhu. To je nejpodstatnější na celém fiskálním paktu a vláda to podepsala s tím, že chce výjimku z této kapitoly III. Další výjimku chce i z hlavy IV, nebo přistoupila s výjimkou hlavy III a IV. Hlava IV pak mluví o koordinaci hospodářských politik nijak zavazujícím způsobem, ale apelujícím na snahu vést ke koordinaci hospodářských politik.

S výjimkami z těchto dvou hlav je zbytek toho textu do té míry nezávazný, že ho nemohu chápat jinak než jako formální symbolický akt přihlášení se ke společné Evropské unii, ale už si tam nepřečtu žádný skutečný závazek, což je mi tedy velmi líto. Musím říci, že jako ministr financí jsem velmi usiloval o přistoupení k fiskálnímu paktu bez té výjimky, protože ta hlava III se mi velmi líbila a v souladu s ní jsme také navrhovali v době mého ministrování finanční ústavu. Bohužel pro finanční ústavu jsme nezískali ústavní většinu v Poslanecké sněmovně a k přistoupení k fiskálnímu paktu nedošlo z důvodu zásadní koaliční neshody, protože v té době nejsilnější koaliční strana ODS byla zásadně proti, ne snad proto, že by se tak nechtěla chovat, my jsme se tak chovali, ale měli svoji ideovou zábranu. My se tak chceme chovat proto, že sami chceme, my se tak nechceme chovat proto, že jsme něco podepsali. Přiznám se, že to je argumentace, kterou v této souvislosti jsem nikdy moc nechápal, ale jsem samozřejmě nucen ji respektovat.

Stanovisko TOP 09 je takové, že my budeme hlasovat pro přistoupení k fiskálnímu paktu, ale budeme hlasovat s velkou lítostí, že vláda, jak to má obecně ve zvyku, předkládá jenom něco, aby to dobře vypadalo, ale aby ji to ve skutečnosti k ničemu nezavazovalo. O nic jiného tu bohužel nejde.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále vystoupí paní ministryně Schillerová. Máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem včera nestihla reagovat, takže moje reakce budou částečně na včerejší vystoupení, částečně na dnešní. Dovolte, abych shrnula stručně vyjádření k jednotlivým vystoupením.

Hlavní obavy poslanců SPD, pana Radima Fialy, Ivany Nevludové, Jana Hrnčíře, směřovaly k tomu, že se Česká republika ratifikací fiskálního paktu vzdá kontroly nad státním rozpočtem a vzdá se tak části své suverenity ve prospěch Evropské unie. Ono to nakonec zaznělo už od některých z vás, kteří podporujete fiskální pakt, i dnes.

Fiskální pakt - já to zopakuji a zdůrazním - není smlouvou s Evropskou unií. Jedná se o mezivládní dohodu, jejímiž smluvními stranami jsou vybrané země Evropské unie. V současné době se jedná o všechny země Evropské unie vyjma Spojeného království a České republiky. To znamená, že my jsme vlastně poslední země, která není součástí. A Evropská unie jako celek smluvní stranou není. Smlouva tak stojí mimo právní rámec Evropské unie. Fiskální pakt proto nezakládá ani neposiluje pravomoci Evropské unie včetně Evropské komise vůči České republice. To podtrhuji dvakrát.

Jedná se o dohodu, kterou mezi sebou uzavřely suverénní státy, a ty se ve fiskálním paktu zavazují, že budou dodržovat pravidlo vyrovnaných rozpočtů veřejných financí a že do svých vnitrostátních právních řádů samy zavedou mechanismus nápravy pro případ, že pravidlo vyrovnaných rozpočtů nedodrží. Dále se zavazují ke snižování veřejného zadlužení. Navíc země, které neplatí eurem, mají možnost se ke smlouvě připojit, aniž by zároveň byly vázány pravidly vyrovnaných rozpočtů obsaženými v hlavě III a IV této smlouvy. Touto formou, která je vám předkládána ke schválení, již k fiskálnímu paktu přistoupilo Švédsko, Polsko, Maďarsko a Chorvatsko. Nicméně bych v této souvislosti ráda upozornila, že zákon - a tím reaguji na pana předsedu Kalouska - zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, podle kterého veřejné finance hospodaří, je s těmito pravidly v souladu.

Pan poslanec Skopeček tady včera kritizoval vládu za to, že se chová nehospodárně, když v době hospodářského růstu sestavuje schodkové rozpočty. Zde bych ráda poznamenala, že Česká republika dosáhla v loňském roce rekordního přebytku veřejných financí. Jsme třetí v Evropské unii v saldu přebytku ve výši téměř 81 mld. korun, a to rovněž ve strukturálním vyjádření, o kterém mluvil pan předseda Kalousek, protože tam jde vždy o komplexní posouzení všech složek veřejných financí a jejich skutečné hospodaření, nikoliv o plány cash flow.

Díky snížení veřejného zadlužení - a dovolte, nemohu si odpustit ukázat tady jeden graf, pro mě velmi důležitý, protože pan poslanec Skopeček velmi správně řekl, že zadlužení veřejného sektoru za rok 2017 dosáhlo 34,6 % HDP. Ano, to je v pořádku. A podívejme se, to je vývoj toho zadlužení. Od roku 1995, ale podívejte se, zhruba na jaké částce to zadlužení bylo v roce 2013. Bylo to 45 % HDP. Dluhová brzda se počítá, vy musíte zaujmout určité ochranné mechanismy, od 55 % HDP. Takže my jsme na 34,6 % a pro léta 2019 a 2020 počítáme se snížením. To je podle mě absolutně důležité číslo a ráda bych zdůraznila, že v této výši dluhu jsme čtvrtí nejlepší v rámci Evropské unie. To bych podtrhla. Ráda bych obavy vyvrátila. Podle konvergenčního programu z letošního dubna, posouzeného Evropskou komisí v květnu, by měly být přebytky veřejných financí zachovány i v dalších letech.

Dále pan poslanec Skopeček vyslovil obavu, že pokud se Česká republika připojí k fiskálnímu paktu, budou veškeré plánované reformy, zejména strukturální, podléhat schválení a koordinaci ze strany Evropské unie. Zde bych se odvolala na to, co jsem již zmínila na začátku. Evropská unie není smluvní stranou fiskálního paktu, a ten jí proto nedává žádné právo schvalovat či koordinovat hospodářskou politiku smluvních stran. Fiskální pakt pouze vyzývá signatářské země, aby své hospodářské politiky koordinovaly, a instituce Evropské unie v tomto ohledu nehrají žádnou zásadní roli.

Dám příklad. Mluvil tady pan poslanec za STAN, teď se omlouvám, vypadlo mi jeho jméno. Mluvil tady o tom, že je potřeba legitimně debatovat o těchto věcech. A právě možnost přistoupit k fiskálnímu paktu dá například premiérovi této země možnost účastnit se v rámci Evropské rady euroskupin, to znamená naslouchat a debatovat. To je velice důležité pro rozhodnutí, které může být učiněno někdy v budoucnu a jehož termín není nijak stanoven.

Pokud jde o pravomoc Evropské komise dohlížet na dodržování rozpočtové disciplíny, jedná se o pravidla tzv. Paktu o stabilitě a růstu, která jsou pro Českou republiku, stejně jako pro kteroukoli jinou zemi Evropské unie, závazná už nyní. Fiskální pakt na těchto pravidlech nic nemění. Případné pokuty pro státy, které rozpočtovou disciplínu nedodržují, se týkají dodržování Paktu o stabilitě a růstu, nikoli fiskálního paktu. To je potřeba, abych tady zdůraznila. Ta jsou stanovena jinde, platí pro nás přímo a my je dodržovat musíme jako i ostatní země Evropské unie. Navíc tyto případné sankce se vztahují pouze na země eurozóny.

Je pravdou, že k fiskálnímu paktu se hlásí země s vysokou mírou zadlužení. Ano, ale stejně tak se tam hlásí i země s nižším dluhem, než má Česká republika. Je třeba poznamenat, že fiskální pakt byl podepsán právě proto, aby se veřejné zadlužení snižovalo. Tyto země tím dobrovolně signalizovaly odhodlanost řešit problémy svých veřejných financí, případně i nadále obezřetně hospodařit. Fiskální pakt tedy nemá nic společného se vstupem do eurozóny. Vyplývá to z jeho povahy, z povahy dohody, kterou uzavřely mezi sebou jak země eurozóny, tak i země neplatící eurem, a to včetně těch, které o vstup do eurozóny neusilují. Vždyť mezi nimi je třeba i Dánsko. Dánsko má trvalou výjimku ze vstupu do eurozóny, a přesto přistoupilo k fiskálnímu paktu.

S tím souvisí odpověď na otázku, zda si Česká republika za ratifikaci fiskálního paktu může vyjednat nějaký ústupek, jak tady včera padalo od některých poslanců, či výhodu v Evropské unii, jako např. zrušení kvót na přijímání migrantů. Odpověď je jasná - nemůže. Evropská unie není smluvní stranou fiskálního paktu.

Osobně se nedomnívám, že by se vláda snažila ratifikaci fiskálního paktu uspěchat. Česká republika se možností ratifikace poprvé zabývala již na začátku roku 2012, tedy před více než šesti lety. Fiskální pakt pak vstoupil v platnost 1. ledna 2013 a k dnešnímu dni jsou smluvními stranami všechny země Evropské unie s výjimkou České republiky a Velké Británie. Postavení Velké Británie všichni známe. Česká republika je tedy posledním potenciálním kandidátem na ratifikaci, Británie vzhledem k brexitu o ratifikaci pochopitelně neusiluje. Nejde tedy o žádné uspěchání, ale spíše o snahu neizolovat Českou republiku a rovněž snahu o skutečnost, že nám jeho ratifikace v předložené formě v parlamentu zaručí plnohodnotnou účast na summitech eurozóny, jak jsem řekla před chvílí. Dle dosavadní praxe jde navíc o všechny summity, které se týkají budoucího uspořádání eurozóny, konkurenceschopnosti a podobně. Česká republika by tak měla možnost účastnit se formování budoucího vývoje eurozóny i přesto, že dosud euro nepřijala a v dohledné době tak učinit nehodlá. Protože eurozóna je naším klíčovým hospodářským partnerem, o její zdravé fungování by nám tak mělo jít za všech okolností, ať jsme její součástí či nikoliv.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Krejza. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Krejza: Děkuji, vážený pane předsedající. Já jsem se chtěl zeptat pana předsedy poslaneckého klubu Kalouska vaším prostřednictvím a on tady není, tak přesto to přednesu. Já se přiznám, že se v tom začínám trošku ztrácet. Tady se velice stojí o schválení tzv. fiskálního paktu, ale pan Kalousek tady prozradil, že vlastně o nic nejde, že z toho žádné závazky neplynou. Tak nevím, jestli se mi odpovědi dostane, ale zeptat jsem se chtěl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí paní poslankyně Válková, po ní pan poslanec Skopeček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já bych, pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, kterých je nás zde už poskrovnu, jenom chtěla doplnit to, co tady řekla paní ministryně, o ty ryze právní prvky, které nicméně mají dopad na to, zda se má hlasovat potom ten návrh kvalifikovanou většinou, či nikoli, čili zda jde o mezinárodní smlouvu v režimu článku 10a nebo o běžnou mezinárodní smlouvu. Protože pochopitelně na to existují jako téměř na všechno v mezinárodním právu, až na výjimky, různé názory, tak si dovolím upozornit, že ten podrobný rozklad argumentů, analýza argumentů pro a proti je nám k dispozici. Týká se zejména článků 3, 7 a 8. Já jsem se tím sama dost podrobně zabývala a ten závěr je relativně jednoznačný, že jde o mezinárodní smlouvu, která podléhá tomu jednoduššímu režimu, a nemusíme na ni nahlížet optikou toho přísného ústavního pravidla, kdy by se musela hlasovat kvalifikovanou většinou. Takže to je první takový závěr.

A druhý, ke kterému bych se dostala už ve svém vlastním vystoupení, bude-li na to dneska čas, že bychom se zamysleli nad tím, proč vlastně z toho právního hlediska se této smlouvy, jak jsem slyšela v těch některých projevech předřečníků, obáváme a jaké důsledky jsou z ní vyvozovány. Například předřečník, vaším prostřednictvím, pane předsedající, pan poslanec Skopeček tady upozornil na řadu důsledků, které se mi zdají býti nepodložené (Předsedající: Já se omlouvám, vypršel váš čas, paní poslankyně.) zněním této mezinárodní smlouvy. Čili myslím si, že na ty právní aspekty bychom také neměli zapomenout, když z nich vyvozujeme takto obecné politickoekonomické závěry. Takže bych byla ráda, kdybychom ji - (nesrozumitelné, předsedající hovoří zároveň s řečnicí). Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Musím měřit všem stejně, tedy opravdu vás nemohu déle nechat mluvit v této faktické poznámce. Nyní má slovo pan poslanec Skopeček. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Já chci zareagovat na slova paní ministryně, která tu ukazovala ten graf a potvrdila, že jsem ve včerejším vystoupení používal hodnověrné oficiální údaje, že jsem nějak nepřibarvoval realitu. Takže za to velmi děkuji, za toto uznání. Nicméně paní ministryni bych chtěl říct, že samozřejmě ten graf je pravdivý, že dluh vůči HDP klesá, ale jak by se to také jinak mělo vyvíjet, když nám roste hrubý domácí produkt? Jestliže tu paní ministryně ukazuje ukazatel, který se počítá jako veřejný dluh vůči HDP, a HDP nám roste, a já věřím, že poroste i v budoucnu, doufejme rychleji než zadlužení, no tak logicky ten ukazatel klesá. Paní ministryně, až se dostane - a já to nechci nijak přivolávat - česká ekonomika do stagnace nebo do recese, tak naše veřejné finance nejsou strukturálně zdravé natolik, aby dokázaly hospodařit bez deficitů, což nedokážeme koneckonců ani nyní až na výjimky, kdy to prostě díky třeba evropským penězům vyjde jeden rok v přebytku, ale veřejné finance jsou strukturálně nemocné. Tak v okamžiku, kdy ta ekonomika půjde dolů a kdy ten jmenovatel bude klesat, tak samozřejmě ten graf bude mít úplně jiný trend. Čili to není nic překvapivého, zadlužení vůči hrubému domácímu produktu klesá proto, protože nám roste hrubý domácí produkt, protože ekonomika šlape. Až se ten trend obrátí, tak to bude naopak.

A poslední, velmi důležitá věc. Vy říkáte, že je to mezivládní smlouva, že nemá s Evropskou unií cokoli společného. Já věřím, že máte na Ministerstvu financí lidi, kteří se zabývají evropskou měnovou unií, eurozónou, a ti vám určitě řeknou, že 6. prosince 2017 předložila Evropská komise plán na prohloubení Evropské hospodářské a měnové unie, koneckonců přišel i balíček na výbor pro evropské záležitosti, kde jsme ty jednotlivé návrhy komunikovali, a tam vedle toho, že chce Evropská komise - (Předsedající: Čas, pane poslanče, vypršel.) Tak já se přihlásím ještě jednou. Děkuji. To je důležité.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Munzar. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, fiskální pakt, jak ho zjednodušeně nazýváme, oficiálně tedy Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, není pro mě jen běžnou, řadovou mezinárodní smlouvou. Postojem k paktu rozhodujeme o tom, zda chceme rozhodovat o klíčových hospodářských otázkách sami, nebo se zavážeme k tomu, že se budeme muset ptát, resp. v uvozovkách koordinovat reformy naší hospodářské politiky. Tady od pana poslance Kalouska, prostřednictvím pana předsedajícího, zaznělo, že je to jenom takové slovo, že to nic neznamená. Ale Evropská unie má ráda slovo koordinovat a bagatelizace není rozhodně namístě.

Dávám jenom příklad. Pod pláštíkem koordinace přicházejí suverénní členské státy právě o právo samy rozhodovat. Podívejme se například, co se děje v rámci koordinace v rámci energetické unie. Po koordinaci přichází směrnice a potom nařízení, která právě v energetice jdou proti oficiálním postojům České republiky a nejsou pro naši energetiku příznivá. Proto fiskální pakt považuji za krok prohloubení integrace a centralizace hospodářských politik, která nadále omezí svobodu států provádět vlastní hospodářskou politiku. Fiskální pakt je určen zejména pro státy, které používají euro, a to proto, aby byla zachována stabilita eurozóny a nějaký stát nepřipravil ekonomické překvapení těm ostatním a nedošlo k nějakým otřesům společné měny eura z důvodu fiskální nekázně některého ze států eurozóny. A to jsou jasné důvody a má to svůj smysl. Jiná otázka je, jak to potom funguje v praxi. To je na dlouhou debatu.

Ale co to znamená pro nás? Díky bohu máme korunu a nemáme euro. Výhody vlastní měny jsou zřejmé. Vlastní měna zmírnila dopady ekonomické krize. Vlastní měna nám umožňuje rozhodovat o naší vlastní hospodářské a měnové politice. A někdy se nám vlastní rozhodnutí nemusí líbit. Mně se také nelíbily například příliš dlouhé a příliš drahé intervence České národní banky, které udržovaly drahé euro, levnou korunu, a tím přispívaly k chybné filozofii, že musíme my jako Česká republika v rámci Evropy konkurovat pouze nižšími cenami a levnou pracovní silou. Zkrátka filozofie být levnou montovnou Evropy. A to se mi vůbec nelíbilo, stejně jako většině občanů. Oslabování naší měny vede také k tomu, že na domácí exportéry nebyl vyvíjen dostatečný tlak, aby konkurovali nejen cenou, ale také kvalitou a efektivitou. Ano, to bylo chybné rozhodnutí centrální banky. Cenné však bylo v tom, že Česká národní banka ho mohla sama změnit. Nemusela se nikoho ptát. Bylo to naše vnitrostátní rozhodnutí. A až přijde znovu recese, a ona jednou bohužel přijde, budeme rádi za vlastní monetární politiku, kterou můžeme zmírnit dopady případné zahraniční ekonomické krize. Protože dobrá ekonomická politika stojí na dvou nohou. Jedna noha je fiskální politika a ta druhá je měnová a monetární politika. Přijetím eura, protože je to debata také o euru, přijetím eura můžeme přijít o jednu nohu. A přijetí fiskálního paktu znamená, že tou druhou nám bude moci hýbat i někdo jiný než my sami. Ale minimálně nám do toho bude mluvit. Je to tak vážné, že o tom musí proběhnout veřejná debata, a takové kroky by neměla dělat vláda v demisi a vláda, která nemá důvěru zástupců občanů v Poslanecké sněmovně.

Mně se může líbit bod z toho fiskálního paktu, který mluví o pravidlech zrovna vyrovnaného rozpočtu a omezení strukturálních deficitů. Ale to si přece můžeme odhlasovat my sami, zástupci českých občanů v českém parlamentu, a můžeme ho dodržovat dobrovolně při projednávání rozpočtu nebo můžeme přijmout zákon o rozpočtové kázni. K tomu fiskální pakt bohužel opravdu, opravdu nepotřebujeme. A bohužel se to tady neděje, protože v době ekonomického růstu nám předkládá vláda, nebo předložila minulá vláda návrh rozpočtu s deficitem, což se v době ekonomického růstu nemá dělat. Rozpočtová odpovědnost má být naším domácím cílem. Takže pojďme si třeba schválit náš vlastní domácí fiskální pakt, kterým si zakážeme padesátimiliardové schodky v době ekonomického růstu. Na to opravdu nepotřebujeme žádnou mezinárodní smlouvu.

Tyto nástroje ve fiskálním paktu přesto nezabránily dluhům a schodkům v zemích eurozóny, ač to bylo jejich cílem. Podívejme se třeba na jižní státy: Řecko, Itálii a podobně. Všechno to jsou hrdí signatáři fiskálního paktu. Přesto možná budeme překvapeni, co předloží za rozpočty a za měnová a fiskální opatření nová vláda italská. To znamená, že i praktická použití fiskálního paktu pro země eurozóny jsou na vodě. Ale chápu důvody k přijetí pro země eurozóny. Pro státy ostatní to má pouze jeden symbolický význam - ukázat, jak moc jsou proevropští. A já možná chápu, proč to chce udělat vláda Andreje Babiše. Chce prostě ukázat v Bruselu, jak moc je proevropská, i když se v českém parlamentu spoléhá hlavně na hlasy SPD a komunistů. Anebo právě proto chce ukázat v Bruselu, jak moc je proevropská. Podle mě to ukazuje, že má vláda dvě tváře. Jedna tvář v Bruselu, jedna tvář tady u nás v českém prostředí a v českém parlamentu. Vláda dvou tváří, bez důvěry, v demisi. Je to příliš vážné téma, fiskální pakt, než abychom ho přijímali kvůli image vlády Andreje Babiše v Bruselu. A to je celé. To je z mého pohledu jediný důvod, proč se nám to takhle rychle předkládá. Image vlády Andreje Babiše v Bruselu. Snaha o to být poklepán třeba na rameno. Jiný důvod v té rychlosti nevidím. Proto se tak spěchá, proto to tak vláda tlačí, proto to včera bylo zařazeno jako první bod. Ale ten důvod, ten opravdu, opravdu nestačí. Protože my můžeme přistoupit kdykoliv k fiskálnímu paktu. Nic nás rozhodně netlačí. Nemusíme spěchat. Můžeme být rozvážní a můžeme počkat na vládu s důvěrou. Protože tlačit takovouto mezinárodní smlouvu jen silou a převahou několika hlasů, která není založena na celospolečenském konsenzu a politickém konsenzu, nikomu a ničemu neprospěje a nepřispěje to také k ničemu. Ale možná se mýlím. Třeba je to jinak. Třeba Česká republika dokázala něco úžasného vyjednat za přistoupení k fiskálnímu paktu. Tím něčím úžasným rozhodně nemyslím třeba změny názoru Evropské komise pro zastropování zemědělských dotací. Ale co to je? To jsme se nedozvěděli. Opravdu bych rád věděl, jestli tam něco takového je.

Nebo se pan premiér v demisi Andrej Babiš vrací ke svému vyjádření z února roku 2014, které si dovolím tady ocitovat? Pan Andrej Babiš jako ministr financí tehdy řekl: "Myslím si, že cesta k euru je dlouhá. Víceméně jsme se domluvili, že začneme fiskálním paktem. To by měl být první krok," uvedl v únoru roku 2014 tehdejší ministr financí Andrej Babiš. Nebo se vrací do roku 2013, kdy říkal, že euro máme přijmout? Je to opravdu první krok této vlády k euru? Platí to, co jste říkal, pane nepřítomný pane premiére v demisi Andreji Babiši, v únoru 2014? Nebo platí to, co říkáte dnes, že euro pro nás není výhodné a že ho nebude zavádět? A co bude říkat zítra? Anebo to odmítání eura bylo jen před volbami? Na to bych rád znal odpovědi, než o tom budeme hlasovat. Jak je to tedy s eurem? Protože pan poslanec Benešík prostřednictvím pana předsedajícího zde jednoznačně potvrdil, že rozhodování o fiskálním paktu je krokem k euru. Říkal to i Andrej Babiš v únoru roku 2014. A my ty odpovědi nemáme, a přesto bychom o tom dnes měli hlasovat. Takže jak to je, pane premiére?

A protože mi nemůžete odpovědět, protože jste opět nepřítomný u tak důležité mezinárodní smlouvy, kterou se Česká republika bude zavazovat k některým věcem, tak já bych, pane předsedající, dal návrh na přerušení tohoto bodu do přítomnosti pana premiére, abychom se odpovědi na naše otázky dozvěděli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče, zaznamenal jsem váš procedurální návrh na to, aby projednávání tohoto bodu bylo přerušeno do příchodu premiéra. O tomto návrhu dám hlasovat. Nejprve přivolám poslance z předsálí. (Hlasy z pléna požadují odhlášení.) Slyším i návrh na odhlášení, takže všechny odhlašuji. Prosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami.

Tak proběhl dostatečný čas, máme i potřebný počet poslanců pro to, abychom mohli zahájit hlasování. Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 186. Přihlášeno 111 poslanců, pro 30, proti 58. Návrh byl zamítnut.

 

Budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu. Na řadě je faktická poznámka pana poslance Skopečka, potom s přednostním právem pan předseda Kalousek přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, vaše faktická poznámka. Prosím ostatní členy Poslanecké sněmovny, aby se ztišili a pan poslanec mohl hovořit. Prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za ztišení. Já jsem v té úvodní reakci na paní ministryni nestihl říci v rámci faktické poznámky tu druhou velmi důležitou věc, a sice paní ministryně určitě má na Ministerstvu financí lidi, kteří sledují, jakým způsobem probíhá vyjednávání o budoucí podobě eurozóny. Bezesporu když se jich zeptá, tak jí řeknou, že 6. prosince 2017 Evropská komise přišla s plánem na prohloubení evropské hospodářské a měnové unie a v rámci návrhu na to prohloubení je i začlenění fiskálního paktu do evropského rámce. Čili já už rozumím tomu, možná... Nebo já jsem marně hledal motivaci, proč tak dramaticky chcete přijímat fiskální pakt. Možná to chcete udělat teď, kdy to Sněmovna ještě nebude brát tak vážně, protože dá na vaše argumenty, že je to mezivládní smlouva. Ale v okamžiku, až dojde k další změně architektury evropské měnové unie, a tato smlouva se dostane do evropského rámce, což je návrh dnešní evropské politické elity, tak už byste to možná v této Sněmovně měli horší. Takže když dneska říkáte, že je to mezivládní smlouva, já říkám ano, ale sama Evropská unie, sama eurozóna počítá s tím, že se to zanedlouho stane součástí evropského politického rámce.

A já už konečně rozumím té motivaci, proč na to tak spěcháte, proč to tak chcete. Souhlasím s kolegou předřečníkem Vojtěchem Munzarem, že je to snaha salámovou metodou se dostat k euru. Když si přečteme vyjádření pana Andreje Babiše z roku 2013 a 2014, kdy ještě Miloš Zeman přijetí eura podporoval, tak zjistíme, že ho podporoval také. Pak zjistil, že veřejné výzkumy dopadají jinak, tak to přestal kvůli volebnímu výsledku podporovat. Ale teď máme po volbách, takže pravděpodobně ten krok k euru jste si narýsovali. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat paní ministryně Schillerová. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Tak já velice rychle. Jsem ráda, pane poslanče Skopečku, že už jsme se posunuli od toho, že připouštíme i na pravém spektru vašich poslaneckých lavic, že fiskální pakt nás nezavazuje k euru. A vy jste otevřel problematiku takzvaného evropského balíčku prohlubování hospodářské měnové unie z 6. 12. 2017. Samozřejmě, že ho znám. To bych nebyla na svém místě, kdybych ho neznala. Ale vy jste ho evidentně nedočetl. Možná jste ho ještě nezačali probírat. Tam je skutečně obsažen návrh na přenesení fiskálního paktu do evropské legislativy, ale zásadně rozlišuje mezi dvěma skupinami států. Mezi členy eurozóny a nečleny eurozóny. A pro nečleny eurozóny, což je i Česká republika, by to bylo závazné a platilo v okamžiku vstupu do eurozóny, což je velice podstatná podmínka.

A ještě jedna věc. K tomu hospodaření veřejných financí. Vy toho vždycky řeknete jenom polovinu. Já si dovolím říci, že ten dluh sektoru vládních institucí poklesl i absolutně. Za rok 2015 - 1 846 mld., 2016 - 1 755 mld. a 2016(?) - 1 749 mld., a tak dále. A ještě jedna věc, a vy ji určitě dobře znáte. Existuje i takzvané strukturální saldo, což je přebytek veřejného sektoru očištěný od ekonomického cyklu. A tam jsme plus - říkám plus - 1,1 % HDP. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně. Reagovat budou faktickými poznámkami pan poslanec Skopeček, pan poslanec Munzar. Současně prosím poslankyně a poslance, zvláště z mého pohledu v levé části jednacího sálu o to, aby zde byl klid a mohli jsme se věnovat projednávání tohoto bodu. Pan poslanec Skopeček, jeho faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Paní ministryně, já se s vámi nepřu o to, že fiskální pakt a jeho důsledky jsou účinné pro členy eurozóny. To bude platit bez ohledu na to, jestli to zůstane mezivládní smlouvou, nebo jestli se to stane součástí evropské legislativy. Prostě ty důsledky ponesou členové eurozóny. Ale já se ptám, proč tak dramaticky spěcháte s přijímáním fiskálního paktu, když ho Česká republika do doby, než bude v eurozóně, nepotřebuje. No značí to jedno jediné. Vy si do eurozóny přejete vstoupit, jenom se to bojíte svým voličům říci. To je jediné možné vysvětlení.

A jinak co se týče toho poklesu absolutního dluhu, máte pravdu. Ale také se podívejme, v jakém stavu jsou rezervy a účty státních firem a ostatních institucí. Tam zjistíme, že jste to vyluxovali do té míry, že se vám opravdu podařilo absolutní dluh snížit, nicméně když se podíváme na vývoj veřejných výdajů, vývoj mandatorních veřejných výdajů, tak zjistíme, že tam samozřejmě zažíváme růst, přestože česká ekonomika roste. Čili nedáváte veřejné finance dohromady tím, že byste dělali strukturální reformy, že byste šetřili, že byste snižovali výdaje, ale pouze jste vyluxovali rezervy ve státních podnicích a na účtech státních firem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka pana poslance Munzara. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. On to trochu řekl pan poslanec Skopeček přede mnou. Když jste tady mluvila, paní ministryně, o tom, jak skvěle hospodaří náš stát, tak si musíme uvědomit, že jsme v době ekonomického růstu. A místo toho, abychom tuto příležitost využili k investování, k navyšování investic, na to, abychom si udělali, jak se lidově říká, fóra do budoucna, až nebudou tak bohaté a pěkné časy v ekonomice, tak místo toho se neustále zvyšují provozní výdaje státu, snižují se investice a zároveň stále ještě čekáme na otázku, jak se Česká republika připravuje na fakt, že po skončení tohoto programovacího období nebudou evropské fondy možná už tak příznivé pro naši zemi, jak se na to do budoucna připravujeme. Takže ono skutečně bychom měli tento ekonomický boom využít k přebytkovým rozpočtům a ke změně struktury rozpočtů tak, aby se dala přednost investicím před provozem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní s přednostním právem pan předseda Kalousek, po něm pan poslanec Krejza. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Já se omlouvám panu poslanci Krejzovi, že jsem tu nebyl, když mi kladl otázku, ale já jsem ho bedlivě slyšel v televizi. Tak bych si mu dovolil odpovědět. Pan poslanec Krejza se zeptal, jak to myslím, když říkám, že z toho textu, který schvalujeme, pro nás v podstatě žádný závazek neplyne. No, on vám velmi stručně odpověděl pan poslanec Munzar, když říkal, že vlastně jediný důvod je image, on řekl, vlády v Bruselu. Já si myslím, že prestiž České republiky před dalšími 26 partnery, když nepočítám Velkou Británii, není marginální důvod. A je to tedy ten důvod, proč pro to já budu hlasovat.

Ale on pan poslanec Munzar také jedním dechem řekl, že je to ale strašně důležitá smlouva, která nás ke spoustě věcí zavazuje. Tak buď platí jedno, nebo druhé. Tak já se pokusím vysvětlit, proč to v podstatě žádný závazek neznamená, protože to vůbec nejdůležitější na tom fiskálním paktu je hlava III, kde jsou oproti bývalému nedokonalému maastrichtskému kritériu nasazeny tvrdé parametry u strukturálního deficitu i u absolutní výše dluhu včetně pokynů pro státy, jak musí postupovat, když tyhle parametry nejsou dodrženy. Tak z téhle hlavy si vzala vláda výjimku, takže to pro nás nebude platit.

Potom to, co vadilo panu poslanci Skopečkovi, že to není jenom o fiskální kázni, ale že to je o nějakém závazku snažit se koordinovat hospodářské politiky, tak to je v hlavě IV. Tak z téhle hlavy IV si vláda vzala výjimku, takže to pro nás nebude platit.

Pak když si vezmete, jaké tam ještě plynou závazky pro členské země, tak závazek schválit finanční ústavu, to minulá vláda už udělala pro ni zcela typickým způsobem, nikoliv ústavním zákonem, ale běžným zákonem, takže si to jakákoliv vládní většina kdykoliv může změnit, plus s naprosto měkkými a nedostatečnými parametry, takže je to přesně podle vládního stylu: odškrtneme si, že máme splněno, ale obsahově to neznamená vůbec nic.

Potom si ještě musí státy, které přistoupily k dohodě, zřídit národní rozpočtovou radu, tu máme. (Připomínka mimo mikrofon.) Říkám tu máme - tam nebyl otazník, paní ministryně, já jsem říkal tu máme, a ať potom čtu jak čtu, tak tam žádný imperativ pod žádnou sankcí prostě není. Pak je to opravdu jenom o tom, a proto říkám, že to schvalujeme se smutkem, protože já jsem se jako ministr financí snažil prosadit přistoupení k fiskálnímu kompaktu bez výjimky z hlavy III, tak to schvalujeme s tím smutkem, že schvalujeme vládě formu bez jakéhokoliv obsahu, který by pro nás cokoliv znamenal. Jsem přesvědčen, že je to tak, snad jsem na vaši otázku odpověděl vyčerpávajícím způsobem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Reagovat faktickou poznámkou bude pan poslanec Skopeček. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Já chci zareagovat na ty výjimky. Mě to příliš neuklidňuje, že si vláda vzala výjimku z toho, že nebude koordinovat hospodářské politiky. V okamžiku, až si to rozmyslí, tak tu výjimku vezme zpátky a my už tady nebudeme před Poslaneckou sněmovnou tvrdě bojovat o samou podstatu fiskálního paktu a jeho ratifikace, který se mezitím může stát součástí evropské legislativy, což paní ministryně zapomněla říci, a argumentovala tu tím, že je to pouze mezivládní smlouva, načež už dneska evropští politici uvažují, že tu smlouvu zařadí, nebo že se stane součástí evropské legislativy. Čili mě to neuklidňuje a mám pocit, že ta výjimka vlády se vezme poté snadněji než samotné schvalování té smlouvy v dnešní Sněmovně. Takže to pro mne žádná jistota není.

Pan Kalousek řekl, že ten fiskální pakt obsahuje tvrdší podmínky, než byla maastrichtská kritéria, že to bude takové zpřísnění. No to je hrozně hezké, nicméně když se podíváme na maastrichtská kritéria, které evropské země a které země eurozóny je dneska plní, tak by je pan poslanec napočítal na prstech jedné ruky. Prostě drtivá většina zemí eurozóny ani ta maastrichtská kritéria nedokáže plnit a nejsou to země bezvýznamné, jsou to ty země nejdůležitější. Naopak, kdo dokáže maastrichtská kritéria plnit, je České republika a de facto země V4.

Evropská unie, a byť paní ministryně řekla, že to s Evropskou unií nemá cokoli společného, tak byť to není součástí té evropské legislativy, tak to samozřejmě byla vyjednáváno na evropské bázi mezi evropskými politickými elitami. Vede to samozřejmě, byl to velký integrační krok bez ohledu na to, že to nebylo oficiálně jako smlouva Evropské unie, jako primární právo, ale bylo to vyjednáno jako mezivládní dohoda. Takže nic takového, ty argumenty tady neplatí, ani ta maastrichtská kritéria nejsou plněna. Já bych chápal, kdyby evropské země, země eurozóny hospodařily lépe a my jsme se k nim chtěli dostat jako ke klubu, u kterého bychom si měli brát -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, pane poslanče, čas vypršel. Děkuji. Faktická poznámka pana předsedy Kalouska. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Samozřejmě souhlasím s panem poslancem Skopečkem, že od té výjimky může vláda kdykoliv ustoupit bez Sněmovny, to je jistě pravda, ale je prostě neférová argumentace, že přistoupením k tomuhle paktu děláme jakýkoliv krok k přijetí eura. To tam není a ani tak podezíravý člověk jako já není schopen tuhle souvislost tam najít.

A ještě drobnou poznámku k tomu, co říkali pánové Skopeček i Munzar. Onen tolik, a já to nekritizuji, jen říkám tak velký důraz na suverénní monetární politiku, která vám v době krize umožní devalvovat měnu, tím zvýšit konkurenceschopnost, což dělaly státy jižní, a my si tuhle možnost chceme zachovat, neznamená nic jiného než proces, kdy vyšší konkurenceschopnost firem a nižší náklady dluhové služby firem a státu platíte ze znehodnocovaných úspor domácností. To je důsledek tohoto procesu. TOP 09 jako strana, která hájí ty odpovědné a spořivé, tohle nepokládá za ten nejlepší instrument hospodářské politiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budou následovat faktické poznámky pana poslance Munzara a pana poslance Skopečka. Pan poslanec Munzar má slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Chci zareagovat prostřednictvím pana předsedajícího na předřečníka pana poslance Kalouska, tedy na tu jeho první část, která se týká těch výjimek. Ono už tady máme příklad. O něm se zmínil ve svém prvním projevu pan poslanec Skopeček dnes. Vždyť jsme měli Lisabonskou smlouvu, byla vyjednána v Bruselu výjimka z části Lisabonské smlouvy a předchozí vláda za nic, bez ničeho, jenom za poklepání na rameno od této výjimky ustoupila. Co získala za to Česká republika? Bohužel nic. Takže já si myslím, že od výjimek se může rychle ustupovat. A skutečně bagatelizovat slovo koordinace je velice nebezpečné, protože koordinace opravdu znamená následně směrnice a nařízení a tam bychom se asi nechtěli dostat, abychom si nemohli rozhodovat ani o té vlastní monetární, ale ani o té vlastní fiskální politice podle potřeb našich občanů a našeho národního hospodářství. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Skopečka. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Vůbec nechci podezírat prostřednictvím pana předsedajícího pana poslance Kalouska, že by nevěděl, že měnová politika není jenom o oslabování kurzu české měny. Měnová politika je zejména o možnosti stanovovat úrokové míry a cenu peněz v ekonomice. To je ta možná ještě důležitější možnost než oslabování nebo posilování české koruny. Takže to, že bychom přišli o měnovou politiku, o tu jednu nohu vedle té fiskální, by znamenalo, nejenom že by se nadobro zafixovat kurz české koruny, ale že bychom přišli i o možnost autonomně stanovovat a ovlivňovat úrokové míry, což je velmi důležitý kanál a velmi důležitý nástroj hospodářské politiky, jakým způsobem se vyhnout krizi, nebo respektive jakým způsobem krizi neudělat tak závažnou pro danou ekonomiku. Čili to není jenom o oslabování kurzu.

Já ještě panu poslanci Kalouskovi připomenu, že jsem byl velkým kritikem toho, co Česká národní banka s českou korunou dělala několik let prostřednictvím pevného závazku. Myslím si, že to způsobilo dlouhodobé školy větší než krátkodobé benefity, které pro exportéry to zafixování české koruny mělo. Čili já nejsem žádným obhájcem toho, aby Česká národní banka používala devalvace měny jako umělý nástroj zvyšování konkurenceschopnosti, já chci zkrátka mít volně pohyblivý měnový kurz, který sám, samovolně na základě tržních signálů bude reagovat na to, jestli ekonomika jde nahoru, jestli ekonomika jde dolů. Koneckonců když se podíváte na to, jak se Česká republika dokázala vypořádat na začátku s hospodářskou krizí, tak náš propad v tom prvopočátku byl daleko menší, než bylo na území, které euro mělo, právě proto, že naše koruna spontánně, bez zásahu centrální banky, oslabila a zlepšila situaci českým exportérům. Takže vzdát se měnové politiky je vzdát se nejenom kurzu, ale vzdát se i úrokových sazeb.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V obecné rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Krejza, po něm pan poslanec Rozvoral. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Krejza: Děkuji, vážený pane předsedající. Jednak bych chtěl poděkovat panu poslanci Kalouskovi vaším prostřednictvím, za to, že mi odpověděl, nicméně myslím, že těch otázek spíše více vzniklo, než bylo vysvětleno. Já jsem si to tady shrnul z projevů svých předřečníků a předkladatelů.

Fiskální pakt nemá dopad do rozpočtu. Nepředává pravomoce. To zní dobře. Nezavádí žádné povinnosti. A pak ten důvod. Důvodem je účast na jednáních. Na jednáních, na summitech Evropské unie nebo eurozóny - no to není dostatečný důvod.

Máme vyjednané výjimky - hlava III, hlava IV. Sám pan kolega připustil, že to je vlastně to gros, proč bychom vůbec se tím fiskálním paktem měli zabývat. Pak se dozvídáme, že to vlastně nezavádí, nebo nás nepřibližuje k přijetí eura.

Já tomu prostě nemůžu věřit. Já si myslím, že toto je standardní salámová metoda, která je tady používána běžně, zažili jsme to např. u registrovaných partnerství, dlouhá debata. Dnes máme debatu o tom, zda budeme mít plnohodnotná manželství. Já to nekritizuji, já to nehodnotím, já to jenom připomínám. Myslím si, že toto je přesně, ale přesně ten postup, který k tomu povede.

Chtěl bych jen připomenout, že pozice Občanské demokratické strany je samozřejmě proevropská, je prozápadní, my tam patříme, vždy jsme byli součástí, i když možná byla období, kdy jsme spíše sloužili jiným pánům, tady nesloužíme, tady si chceme vybudovat své svéprávné postavení, abychom byli schopni prosazovat své vlastní názory, abychom nebyli plně závislí na diktátu odnikud. Já si myslím, že toto je pozice Občanské demokratické strany.

Jsem přesvědčen o tom, že k přijetí eura jednou dojde, pokud se tedy euro nerozpadne samo. Víme, že maastrichtská kritéria, dokonalá, nedokonalá, nebudu hodnotit, já je nevymýšlel. Když se podíváte na přehledy, z 27 tehdy ještě členských států, myslím, že Británie je ještě pořád členem Evropské unie, jich plnilo kolik, tato kritéria? Sedmnáct? Nevím, tu statistiku už si přesně nepamatuji, ale nebylo to určitě, určitě to byla více jak polovina států, která tato kritéria neplnila, nic se nedělo.

Vzpomenete si na důvody, proč se fiskální pakt vlastně zaváděl? Ano, byly to problémy s Řeckem. Nevím, jestli je třeba pro Českou republiku, abychom v této chvíli se jakýmkoli způsobem přibližovali k euru, které podle mého názoru je nejvýhodnější a velmi výhodné pro našeho silného souseda, pro Německo. To Německo vlastně tímto způsobem nám tu Evropu dobývá bez boje. A myslím si, že bychom se my měli proti těmto tendencím alespoň stavět s naším státním nebo národním zájmem. Ne že budeme hledět jenom na sebe, ale hledět i na sebe.

Takže já se prostě domnívám, že přijímat fiskální pakt, který nás momentálně k ničemu nezavazuje, nic nám neřeší, ale to jsme možná slyšeli už na Slovensku, ale nevím, nakolik byly potom ty titulky platné, kdy se hovořilo o tom, kolik eur posílá babička na dědině, slovenské dědině, s příjmem 200 eur, kolik posílá do Řecka, kolik posílá, anebo budeme posílat do Itálie. Ty obrovské schodky, které se neustále zvyšují v jižní Evropě. To si myslím, že bude pro evropskou měnu velká zatěžkávací zkouška. Dokonce si dovolím tady tvrdit, že možná už jsou i tendence nebo myšlenky na to, že to Řecko... No tak je to vůbec dobře, že tam je, v té eurozóně, že nám zatěžuje euro? Možná už někteří představitelé evropské měnové unie z toho už tak nadšení nejsou. Tím nechci říkat, že bychom my byli Řeckem, naopak. Viděli jsme snižování veřejného dluhu, a tady bych si dovolil připomenout, že si myslím, že snižování veřejného dluhu je velkou zásluhou obcí, které hospodaří velmi dobře. Velmi dobře. A my máme tendence jako Sněmovna ještě těm starostům trošku mazat schody, s prominutím.

Takže já jsem proti přijetí v této chvíli. Myslím si, že nejenom o devalvaci je tady řeč, může nastat i revalvace, to znamená, že ti občané budou sami od sebe bohatnout, když ten kurz nebudeme uměle snižovat, on nám půjde nahoru, tak prostě máte tu dovolenou levnější, máte to zahraniční auto levnější, vaše nemovitosti vůči euru porostou v ceně. Já si myslím, že to není vůbec špatný trend, že bychom se neměli jakýmkoli způsobem přibližovat k přijetí eura přijímáním něčeho, o čem tady říkáme, že nás k ničemu nezavazuje.

Takže bych na závěr asi řekl, že bych si dovolil navrhnout zamítnutí po ukončení rozpravy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče, zaznamenal jsem váš návrh na zamítnutí. Nyní budou s faktickými poznámkami reagovat pan předseda Kalousek a pan poslanec Jan Volný. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Ne, takže nemáte slovo, pan předseda Kalousek se vzdal své faktické poznámky. Pan poslanec Volný nyní s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo. Kolegové a kolegyně, pane předsedající, já bych přece jen k tomu po vystoupení mého předřečníka chtěl říct jednu věc.

Co jsem tady teď slyšel, je to taková fabulace - co, kdyby, jestli. Není to vůbec podložené znalostí celé té věci. Odvíjí to od situace v Řecku, odvíjí to od toho, že to je jeden z prvních závazných kroků k přijetí eura. Vždyť to přece vůbec tak není. Od kolegů z ODS a z pravice tady prostě vnímám nějakou schizofrenii. Na jednu stranu říkají: Pojďme držet basu s našimi západními partnery, protože ti jsou ti praví. Já jsem zásadně pro, a toto je jedna věc, která s tím přece souvisí. My jsme jediný stát, nebo jeden z mála států v Evropě, který toto nepřijal. Na druhé straně ty parametry, které jsou v tom zahrnuty, jsou tak benevolentní, že přece nikdo nechceme tento stát zadlužovat více, než je v tomto fiskálním paktu zaneseno, a ke kterému bychom se zavazovali.

Podle mých informací, já jsem to v minulém volebním období velice důkladně studoval, protože toto kolo projednávání už tady jednou bylo, je to opravdu jenom proto, abychom byli v nějakém klubu, kde budeme mít informace, kdy nám to prostě zpřístupní jednání na těch jednotlivých finančních fórech, a není to vůbec to, že bychom se někde zavazovali, že od přijetí fiskálního paktu musíme do určitého data přijmout euro. Tak se tady, prosím vás, nestrašme, říkejme pravdu, říkejme to tak, jak to opravdu je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Munzar, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Krejza. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl zareagovat na pana poslance Volného prostřednictvím pana předsedajícího.

Já jsem tady ve své řeči, dlouhé, na začátku dnešní obecné rozpravy položil několik otázek. Co je tím důvodem, proč se na to tak spěchá? Co je skutečně tím důvodem, proč se na to tak spěchá, že se to musí schválit v době, kdy máme vládu bez důvěry? Na to jsem nedostal odpověď. To, že to je výhodné pro státy eurozóny nebo nutné pro státy eurozóny, že jsou k tomu důvody, to jsem tady také řekl. Ale pro ostatní je to dobrovolné A my nemáme žádný termín ani nemáme žádnou povinnost to přijmout. Takže já bych se rád skutečně dozvěděl, co je tím pravým důvodem kromě té image vlády v Bruselu. To jsem se skutečně nedozvěděl.

A to, že to mají všichni? My přece musíme rozhodovat podle toho, co potřebuje naše země, podle toho, jestli můžeme řídit naši fiskální a monetární politiku, jestli můžeme rozhodovat o tom, abychom byli co nejvíce konkurenceschopní. A moje babička mi vždycky říkala: Když ostatní skočí z okna, skočíš také? To přece není argument, že to mají všichni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Krejza s faktickou poznámkou, po něm s faktickou poznámkou paní ministryně Schillerová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Krejza: Ano, děkuji. Samozřejmě prostřednictvím pana předsedajícího k panu poslanci Volnému. Já jsem tady vůbec nechtěl vyvolávat nějakou odbornou debatu, to rozhodně nebylo účelem. Mohli bychom si tady předkládat grafy, mohli bychom tady složitě hovořit o číslech. To nebylo smyslem. Takže nechci tady zavádět odbornou debatu, ale spíše z toho hlediska přijímání nových a dalších směrnic, zákonů, norem. Myslím si, že těch norem a zákonů máme tolik, že se v nich prakticky nikdo nevyzná.

Tady se shodujeme, že fiskální pakt nás k ničemu nezavazuje, nic nám neřeší. Já si to tedy nemyslím, mimochodem. Ale přistoupíme-li na tu premisu, že nás k ničemu nezavazuje, tak opravdu nevím, proč bychom nyní, v této době, v této chvíli měli přidávat další a další směrnici, další zákony, které nic neřeší. Máme jich víc jak dva miliony. Já tedy nevím, kdo se v tom dokáže vyznat. Právníkům nezávidím. Možná už je teď doba, kdy si právníci sami najímají právníky. Z tohoto obecného hlediska si myslím, že nenastala doba, abychom přijímali fiskální pakt. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní ministryně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající, budu velmi stručná. To je skutečně turborychlost! My na to opravdu spěcháme. Už od roku 2014 prostě na tom makáme! Takže to si opravdu myslím, že jsme to víceméně uspěchali. A o co jde? Prostě nezůstat... Nejde o to, že to mají všichni. Ale nezůstat před zavřenými dveřmi. Mít možnost jednat aktivně. Směřovat jednání Evropské komise a eurozóny. Mít možnost se k nim vyjadřovat. Říkat svoje názory. O to tady jde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Munzar.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Taková novinka - abych mohl říkat své názory, musím schválit mezinárodní smlouvu, která nemá smysl. Ale to jsou asi nová pravidla v mezinárodních vztazích. Já tomu úplně nevěřím.

Bohužel jsme na to vyčlenili dneska nedostatek času, takže se pravděpodobně nedostanu ke svému obšírnějšímu vystoupení, kde bych podrobně popsal naši pozici a zdůvodnil náš zamítavý postoj. Ale možná si řekněme jenom pár faktů. Víte, kdy jsme začali projednávat v prvém čtení tuto smlouvu? 14. května 2014. V té době jsem tady slyšel od premiéra a ministra financí, dnešního premiéra, že jsme s Británií poslední v Evropě. Uplynuly čtyři roky a 18 dnů. A co se stalo v České republice, že to nemáme? Vůbec nic. Vůbec nic.

Pak chci poděkovat hnutí ANO, které ještě v minulém volebním období bok po boku s námi blokovalo schválení té smlouvy. Určitě uznáte, že smlouvu 16 poslanců není schopno zablokovat. Ale bok po boku tady s panem poslancem Volným a s dalšími, kteří tady byli v minulém volebním období, jsme nedovolili projednávat v druhém čtení tuto smlouvu. Co se změnilo? Nic. Kromě toho, o čem mluvil můj kolega pan poslanec Munzar. Andrej Babiš už byl v těch reflektorech v Bruselu a už to chce najednou schválit. A co se ještě změnilo? Před čtyřmi lety to byla smlouva, která byla potřebná schválit kvalifikovanou většinou, a po čtyřech letech je najednou jiný přístup. Mluvila o tom paní poslankyně Válková na začátku dnešní rozpravy. Bez důvodu. Ti samí lidé, kteří to předkládali minule s kvalifikovanou většinou, najednou přicházejí s prostou většinou. Proč? Aby v tom Bruselu s námi mluvili, abychom mohli dávat své názory. Nebo já nevím proč.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, pane předsedo, váš čas vypršel. Děkuji. Pan poslanec Munzar s faktickou poznámkou, po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Volný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Mně to nedá. Chtěl bych poděkovat paní ministryni, že tady potvrdila to, co jsem se obával a co jsem řekl tady ve svém úvodním projevu. Vy jste řekla, že už na tom pracujeme, nebo pracujete, od roku 2014. Já jsem tady ve svém úvodním vystoupení citoval vyjádření tehdejšího ministra financí Andreje Babiše z února roku 2014. Já to přečtu znovu. Ta citace zní: "Myslím si, že cesta k euru je dlouhá. Víceméně jsme se domluvili, že začneme fiskálním paktem, je to první krok." Paní ministryně mi to teď potvrdila. Takže jak to je? Je to opravdu první krok k euru? Protože tehdy to Andrej Babiš podle mediálních vystoupení odhadl na šest let. Ukončení šesti let se blíží. Takže proč na to tak spěcháte? Protože se blíží těch šest let? Nebo je to kvůli té image? Proč se nepočká na vládu s důvěrou? Každopádně mi to připadá, že se zase točí korouhvička. Nejdřív je hnutí ANO pro euro. Před volbami, protože vycházejí nějak průzkumy, proti euru. A teď děláme první krok k euru. Takže ať si každý občan udělá názor sám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Volný. Po něm s faktickou poznámkou pan ministr Stropnický. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Budu velice krátký. Nevím, jestli pan kolega Stanjura vaším prostřednictvím byl v jiném parlamentu, v jiné Poslanecké sněmovně než já. Toto byl vládní návrh a vláda a Ministerstvo financí už tenkrát velice usilovaly o to, abychom v tomto společenství byli právě pro to, abychom nezůstali před těmi zavřenými dveřmi, ale diskutovaly se tady parametry, jestli to bude 45, 50, 60, ale v žádném případě to nebylo, že by ANO blokovalo projednání a schválení tohoto tisku a této problematiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan ministr Stropnický vystoupí s faktickou poznámkou. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR Martin Stropnický: Děkuji vám, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, padl tady řečnický dotaz, že se od toho roku 2014 nic nestalo. Nebo stalo se něco? Odpověď zněla nic. Řekl bych, že se stalo docela. Docela se stalo v tom smyslu, že naše členství, nebo vůbec příslušnost k té Unii neustále jakoby eroduje, neustále je zpochybňována, ty tlaky jsou stále silnější, ty prostředky jsou i poměrně stále rafinovanější. A to neznamená, že cokoli odtamtud přijde, tak my slepě přijmeme. To vůbec není pravda. Ale z tohohle toho dělat jakoby zásadní konfliktní téma, to si myslím, že je zbytečné. A znova ještě řeknu to co i při minulém projednávání. To jsme skutečně my jediní jasnozřiví? To jsou všichni ti holandští politici, rakouští a severští úplně natvrdlí, že neodhalili ty zcela zásadní pasti, které to obsahuje? To jsme museli přijít až my, abychom tohleto jasnozřivě zahlédli? To si myslím, že je neskromné.

A ještě poslední věta. Vůbec to euro, když se tady tak často mluví o euru, to přece nevzniklo úplně primárně jako ekonomický nástroj nebo instrument. To vzniklo přece jako politický instrument mezi Kohlem a Mitterrandem, protože se prostě správně vycházelo z toho, že země, které mají společnou měnu, mají větší problém spolu držet nějaký konfliktní vztah, ale naopak ten vztah může být pozitivní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S dalšími faktickými poznámkami budou reagovat pan předseda Stanjura a pan poslanec Munzar. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan poslanec Volný - jeho vystoupení bych nazval Pohádky ovčí babičky. On mluvil o finanční ústavě a dluhové brzdě. To je úplně jiný návrh zákona, který byl úplně bezzubý schválen. To máte pravdu. Bavíme se o této smlouvě (ukazuje rukou na světelnou tabuli), kde prvé čtení proběhlo 14. května roku 2014. Vládní koalice ANO, ČSSD, KDU měla 111 členů. Není v silách opozice, navíc když část opozice to podporuje, bránit tři a čtvrt roku vůbec zařazení toho bodu ve druhém čtení a projednání. Bez vás by to skutečně nešlo. A já jenom poctivě přiznávám, jak to bylo, že jste byli s námi názorově, a teď jste otočili. Jinak by ta smlouva byla dávno dolní komorou českého parlamentu ratifikována. Od května 2014 do voleb v říjnu 2017 jsme se naštěstí v Poslanecké sněmovně i díky společnému koordinovanému postupu v této otázce k tomu nedostali. To je prostě fakt. Můžete se podívat do stenozáznamů, co kdo k tomu říkal. Tehdejší ministr financí nebyl pro. Makal na tom, aby toto nebylo přijato a ratifikováno, a byli jsme ve shodě. Teď jsem velmi překvapen, že bez jakéhokoli důvodu se mění situace. Bez jakéhokoli důvodu.

Tak to jsem jenom připomenul, protože se bohužel na mě nedostane, já nevyužiji přednostního práva, počkám si v té rozpravě, až na mě dojde čas, což určitě za těch 21 minut už nestihnu. To pak podrobněji rozeberu. Kdybychom tady byli první den, kdybychom nevěděli, co je to salámová metoda Bruselu, tak se můžeme nechat uchlácholit, že to není vůbec potřeba, že nás to nezasahuje. Ale není to tak.

A jestli to někdo dokládá jako podmínku, aby mluvil s paní ministryní, tak se paní ministryně musí ohradit a my ji musíme podpořit. Reprezentuje českou vládu, Českou republiku a budou s námi mluvit!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Munzar a jeho faktická poznámka. Máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Už jenom opravdu drobně na pana ministra Stropnického. Ano, euro vzniklo jako politický projekt, nikoli jako ekonomický. A právě to způsobil mnohé problémy eura, protože jednak jsou tam regiony, které mohou oslabovat svými ekonomickými kroky euro, a jsou regiony, které jsou bohatší. Proto se přistoupilo k tomu fiskálnímu paktu. A paní ministryně tady řekla, že to je povinné pro země eurozóny. Nicméně pro ostatní je to dobrovolná věc, takže znovu opakuji svou otázku: Proč musíme o tom hlasovat teď, v době, kdy vláda nemá důvěru? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Než dám slovo panu poslanci Rozvoralovi, tak vás seznámím s došlými omluvami. Pan poslanec Pavel Bělobrádek se omlouvá do konce jednání z rodinných důvodů. Předseda vlády Andrej Babiš se omlouvá od 12.15 hodin do konce jednání Sněmovny. Pan poslanec Jan Bauer se omlouvá od 12.30 do konce jednání z rodinných důvodů. Paní poslankyně Květa Matušovská se omlouvá od 12.15 do konce jednacího dne z osobních důvodů. Pan předseda Radek Vondráček se omlouvá od 12 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Paní poslankyně Markéta Adamová se omlouvá v době mezi 12.45 a 14 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Jiří Běhounek se omlouvá od 13.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Na řadě je pan poslanec Rozvoral, připraví se pan poslanec Peksa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, kterou přezdíváme jako fiskální pakt a kterou tady předkládá vláda v demisi jako další krok k přibližování České republiky do eurozóny a ke společné rozpočtové politice v Evropské unii. To, co v praxi přináší, je ztráta suverénních států nad svými rozpočty. Naše hnutí SPD proto bude hlasovat proti této smlouvě. Obávám se však, že jiné parlamentní strany tuto smlouvu přehlasují.

V debatě o paktu bychom tedy neměli hovořit o tom, jakou prý přináší rozpočtovou kázeň a jak by se nám to asi hodilo. Ano, to, aby naše vlády hospodařily hospodárně, chceme, věřím, všichni, a tak to pojďme společně prosazovat. Jenže k tomu není třeba fiskální pakt z Evropské unie. Všichni víme, že jakékoli úmluvy či pakty přece nepomohly Řecku, Itálii, ani Španělsku či Portugalsku. Jen je dotlačily k falšování hospodářských výsledků. K tomu, abychom hospodařili správně, potřebujeme slušnost, rozum a vymahatelnou odpovědnost těch, kteří s veřejnými penězi hospodaří. Tedy zavést v prvé řadě principy přímé demokracie včetně přímé hmotné odpovědnosti.

Pokud jde o principiální řešení státních rozpočtů, po léta navrhujeme švýcarský model, dlouhodobě vyrovnaný rozpočet, kdy je samozřejmě možné pružně reagovat např. na hospodářské cykly dočasnými deficity, ale s povinností je vyrovnávat v čase prosperity. Tato vláda je v demisi, ale i když v demisi nebude, tak se vládní strana, tedy hnutí ANO, zavázala, že nás nebude tlačit do eura. Nyní tady ale vláda předkládá návrh ve zcela opačném trendu, tedy předpřipravuje půdu směrem k zavedení eura. A já za SPD říkám: Než přijmeme jakékoliv dohody, které vedou k euru, vyjasněme si, zda ho chceme. My a většina občanů České republiky ho nechceme.

Vážené kolegyně a kolegové, než přijmete fiskální pakt, přijměte zákon o referendu a v něm nechte rozhodnout občany, zda se chtějí pustit do tragédie zvané euro. Vy ale takové referendum odmítáte. A pokud vám občané dají k přijetí eura mandát v referendu, tak klidně pokračujte fiskálním paktem. Jsem však přesvědčen o opaku. A do té doby nemá smysl o tomto tématu ve Sněmovně jednat. Znovu tedy zopakuji, že hnutí SPD bude hlasovat proti tomuto vládnímu návrhu a připojíme se k návrhu na zamítnutí této smlouvy v prvním čtení.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Na řadě je pan poslanec Mikuláš Peksa, připraví se paní poslankyně Helena Válková. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já bych rád jménem pirátského klubu řekl, že my se dlouhodobě zasazujeme o omezení dluhového financování, a proto jsme rádi, že se česká vláda a Česká republika konečně rozhodla přistoupit k takovéto smlouvě. Bohužel mám z toho trošku pachuť hořkosti v ústech, protože ta smlouva reaguje na finanční krizi, která vypukla v roce 2008, a teď máme rok 2018. A jak se dozvídáme z důvodové zprávy, de facto je implementovaná do českého práva díky směrnici Rady z roku 2011 a českému zákonu z roku 2017. Takže mi to připadá jako takové trošku prázdné gesto, takový pohled za v dáli mizejícím vlakem tvrdého jádra eurozóny, ke kterému se připojuje Slovensko, Slovinsko, pobaltské země a další státy bývalého východního bloku, zatímco my prostě setrváváme na místě a díváme se. Já bych čekal, že budeme daleko aktivnější v tom našem úsilí něco dělat, že se budeme pokoušet eurozónu měnit, a přesto jsem rád, že aspoň, aspoň si vydobudeme právo získat nějaké informace z těch jednání, na která bychom jinak nebyli připuštěni.

Moc nerozumím tomu, proč ODS, která dlouhodobě vystupovala proti dluhovému financování, vlastně útočí na tuhle smlouvu. Prostě to nedává smysl. Ta smlouva řeší, nebo přispívá k řešení problému, a proto bychom ji měli podpořit.

A upřímně řečeno, pokud tu někdo argumentuje proti Evropskému soudnímu dvoru, já se přiznám, že jsem rád, že např. Evropský úřad pro boj proti podvodům kontroluje, jakým způsobem se v této zemi utrácejí evropské dotace. A rozhodně nemám nic proti tomu, aby evropské úřady kontrolovaly, zdali se tady nepromrhává veřejný rozpočet. Děkuji. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat pan předseda Stanjura. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já se pokusím vysvětlit svému předřečníkovi ten zdánlivý paradox. Rozlišujme formu a obsah. My, kteří jsme pro to, abychom měli pořádnou dluhovou brzdu, ne tu karikaturu, kterou schválila sněmovna v Poslanecké sněmovně, občanští demokraté, jsme pro. Současně nejsme pro to, abychom se zavazovali těm, kteří pijou víno a kážou vodu. Zeptejme se paní ministryně, jak funguje dluhová brzda ve Francii, Španělsku, Portugalsku, Řecku a dalších zemích. Jak oni plní maastrichtská kritéria? A ti nás kritizují za to, že jsme ten formální krok neudělali? Vždyť je to k smíchu! Oni přece, pokud překročili 60 % HDP, tak mají každý rok zhruba o 5 % snižovat svoje zadlužení. Děje se to tak, nebo ne? Nebo si velké země vždycky udělí výjimku? Za b) je správně!

Takže my jsme pro ten obsah, já o tom chci mluvit, o dluhové brzdě, ve svém vystoupení, dneska to nestihnu, a chci zdůraznit i parametry. Na druhé straně zejména nepřítomní kolegové s výjimkou předsedy klubu z ČSSD, ti vždycky byli pro tu formu, ale byli proti dluhové brzdě, proti tomu obsahu. A pro nás je mnohem jednodušší a mnohem správnější vytvořit si vlastní dluhovou brzdu, mít vlastní mechanismy zbytečného zadlužování než to, co navrhuje vláda. Já vím, že je to jenom slupka. Když to zjednoduším, pak budu mluvit podrobně, tak ta smlouva má úvod, tělo a závěr. Naše milá vláda proto, aby s ní komunikovali v Bruselu, říká: Schvalme úvod a závěr. To tělo ne. Takže spor není o ten obsah, který je fakt úplně bezzubý, ale o tu symboliku, o tu salámovou metodu, o ten naprosto zbytečný krok.

Anebo je to jinak, paní ministryně? Chceme ratifikovat ty články úmluvy nebo smlouvy o stabilitě, které nás např. zavazují k dluhové brzdě? (Upozornění na čas.) Ano, nebo ne? Ano, nebo ne?

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Z dnešního jednání se od 13.40 do konce jednacího dne omlouvá pan poslanec Pavel Jelínek. Na řadě je faktická poznámka pana poslance Peksy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Já bych si to rád ujasnil. Takže podstatná, jestli to správně chápu, není zas až tak moc ta forma, podstatný je ten obsah. Vám jde o to, abychom měli kvalitní dluhovou brzdu. V tomhle si myslím, že se naprosto shodneme. I nám jde o to, aby se eurozóna zreformovala takovým způsobem, že bude fungovat skutečně dobře a bezpečně. Takže se zeptám. Pokud se dopracujeme k tomu, že bude existovat nějaká smlouva, která to skutečně pokryje dobře, podpoříte ji? Podpoříte takovou smlouvu?

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat pan předseda Stanjura. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hypotetická otázka. Pokud ta smlouva umožní, že ti signatáři mohou používat i vlastní měnu, a nebude nás nutit k euru, to znamená, že nebude mít jiný účinek, tak nevidím problém, proč neschvalovat společná pravidla. Na druhé straně jsme malé děti, aby nám někdo musel říkat, jak máme hospodařit, a neumíme si to zařídit sami? To je ta cesta, kterou navrhujeme my. My jsme připraveni, pokud najdeme větší podporu, oprášit náš návrh skutečné dluhové brzdy. Mohu obejít ostatní kluby, pokud se budete chtít spolupodepsat. Jsou tam parametry, o kterých můžeme debatovat, ale bude to skutečné dobrovolné, vědomé a rozumné rozhodnutí nás samotných.

Pokud by taková smlouva vznikla, současně nezavazovala k přijetí eura, protože to je jiný problém - špatně nebo dobře hospodařit můžete s eurem i s korunou, na tom se snad shodneme, nakonec je to jenom účetní operace, když vedete účetnictví v jiné měně, to nějakým kurzem přepočítat -, tak za sebe, nemůžu říkat za občanské demokraty, protože když ta smlouva neexistuje, nemohli jsme se k ní postavit, za sebe říkám ano. Pokud by to nebylo svázáno s existencí eura, já s takovou smlouvou nemám žádný problém. Ale nepotřebuji k tomu, abychom takovou dobrovolnou smlouvu si přijali my sami, bez toho, že k tomu budeme hledat další spojence.

A co je ještě důležité kromě toho, co jsem mluvil, že ti, kteří to po nás chtějí, to nedodržují. My tím, že jsme to neratifikovali, a to je velmi důležité, nikomu nic nebrzdíme, nikomu nebráníme. Některé smlouvy potřebují ratifikaci všech členských států, aby mohly vejít v platnost a v účinnost. V tomto případě to není. Takže ani těm, kteří to chtějí, my nijak nepřekážíme, oni k tomu nepotřebují - kromě toho, že přijde pan Juncker a řekne: a už mám všechny. To je jediný důvod. Že prakticky se nezmění vůbec nic, pokud to přijmeme. A my říkáme, je to úplně zbytečné, nehlasujme pro to. A budeme vás dlouho a trpělivě přesvědčovat o tom, že máme pravdu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Skopeček vystoupí nyní s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Já ještě ke kolegovi Peksovi, ať se podívá, odkdy ta smlouva platí, a podívá se, jakým způsobem se vyvíjí hospodaření signatářů. Máte pocit, že ten fiskální pakt pomohl tomu, že ti členové, kteří ho ratifikovali, začali hospodařit lépe? No nevedlo to k tomu. Itálie přes 100 % hrubého domácího produktu zadluženost. Průměr Evropské unie 80 %. My 34. A někdo nás bude kritizovat, že jsme neodpovědní, že se nechceme připojovat k fiskálnímu paktu. Vždyť hospodaříme mnohem lépe v realitě než ti, kteří si to naplánovali a nejsou to schopni léta plnit. Tak co to je za symbolický krok, přivázat se k zemím, které nedokážou plnit něco, k čemu se zavázaly, a nutí nás, abychom se k tomu zavázali taky, přestože hospodaříme lépe. Vždyť to nedává žádný smysl.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Peksa bude reagovat faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Já bych jenom reagoval na pana kolegu Skopečka prostřednictvím pana předsedajícího. Já v žádném případě nehodlám tvrdit, že hospodaření některých, a nebudu konkrétně jmenovat kterých, států Evropské unie je bez chyby a nemohlo by být lepší. Já jenom říkám, že tohle je prostě nějaký krok nějakým směrem. Očekával bych samozřejmě podstatně významnější krok. A jsem si vědom toho, že to, co bylo přijato, je prostě nějakým způsobem kompromis. Ale nehodlám rozhodně obhajovat to, že v některých státech Evropské unie neexistují problémy.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V obecné rozpravě je přihlášená paní poslankyně Válková. Pokud chce ještě vystoupit, dám jí slovo, jenom upozorňuji, že ve 14 hodin ukončím dnešní jednání Poslanecké sněmovny. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, z toho, co jste tady slyšeli, si každý udělal už obrázek o tom, že ta vůle přijmout, odhlasovat, umožnit ratifikaci tohoto paktu v této Sněmovně není, a je to velká škoda. Alespoň zatím. Protože řada těch argumentů, které jsme slyšeli, nevychází, není dostatečně podložena jinak než určitými spekulacemi a úvahami politické povahy. Já vím, že to je důležitý rozměr, obzvlášť u každé mezinárodní smlouvy. Přesto si myslím, že tato smlouva má velmi zajímavý rozměr také právní, protože jsou tam tři články, které mezi právní veřejností budí pozornost a byly i předmětem určité analýzy. Je to článek 3, článek 7 a článek 8. A zejména jeden z těch článků, o kterém bych se ráda zmínila, který se týká tolik diskutované - v uvozovkách teď, protože ono to nemá opravdu žádnou právní oporu - nutnosti dříve či později přijmout euro, jasně vyvrací tyto obavy, protože jeho znění vůbec takový závazek v sobě neobsahuje.

Ten článek 7 - já jsem to teď zredukovala, protože o článku 3, který je nejpodstatnější z hlediska těch našich úvah, tak o tom budu hovořit doufám při pokračování svého vystoupení příště. Článek 7 definuje povinnost smluvních států eurozóny podporovat návrhy a doporučení Evropské komise vůči členskému státu eurozóny (s důrazem) - já to třikrát podtrhnu -, který překročil kritérium povoleného deficitu v rámci postupu při nadměrném schodku. Čili to, co tady říkal můj předřečník pan poslanec Skopeček, tak jako máme rezignovat, i když se třeba ty mechanismy ne vždycky na sto procent osvědčily, na to, co určitou brzdu a překážku tvoří? Já si myslím, že nikoliv. (Hluk v sále.) A smlouva i v této souvislosti využívá stávající unijní orgán, Evropskou komisi. Jeho pravomoc rozšiřuje, aniž by vytvářela vlastní institucionální rámec. To je hrozně důležité. Čili ta Lisabonská smlouva, kterou jsme podepsali, jejíž jsme součástí, tak tam jsme se již některých našich pravomocí vzdali. Ale to není případ této smlouvy.

Ona taky ta smlouva, když si přečtete její název, pozorně tedy, jako právníci nebo jako poslanci, kterým není lhostejné, když slyší nějaké kvaziargumenty - Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové... To znamená, jde zde spíše o normu, která se snaží v rámci komplikovaného mechanismu Evropské unie zavést určitá pravidla. A právě proto si myslím, že ty obavy, které tady zaznívají, jsou liché, protože nevyplývají z obsahu smlouvy, která nás nezavazuje k ničemu, k čemu jsme se už předtím nezavázali, nenutí nás k ničemu, co tady někteří její odpůrci označují jako závazek víceméně dříve či později přijmout euro, a nerozšiřuje ten okruh pravomocí, který jsme již stejně přenesli na evropské orgány... (Odmlčuje se pro velký hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, paní poslankyně, máte pravdu. Prosím všechny o klid. Máme před sebou poslední dvě minuty jednání. Věnujte mu prosím pozornost a vytvořte paní poslankyni podmínky pro to, aby mohla dokončit, co potřebuje.

 

Poslankyně Helena Válková: Potom také si myslím, že je velmi důležité si uvědomit, že rozsah a povaha těch přenášených pravomocí, když použijeme tedy ten argument de minimis, tzn. v co nejužším smyslu slova, můžeme vyloučit z té ústavněprávní kvalifikace podle článku 10a proto, že zakládá pouze marginální, tzn. to nejužší možné rozšíření pravomocí orgánů Evropské unie. Tak já si myslím, že i s ohledem na zapracování pravidel fiskální odpovědnosti... (Nesnesitelný hluk v sále.)

Já už se obávám, že to je téměř... Zase abych tady...

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, paní poslankyně, já vám rozumím. Já bych vás stejně za půl minuty přerušil. Takže pokud si to mohu dovolit nyní, tak bych tak učinil s tím, že až znovu otevřeme projednávání tohoto bodu, budete opět první na řadě.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Já bych to uvítala, protože si přece jenom myslím, že by ten projev měl mít důstojný rámec. Moc děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, souhlasím s vámi. Bude to ve stenozáznamu.

Dámy a pánové, já v tuto chvíli přerušuji projednávání tohoto bodu. Jsme v obecné rozpravě, která nebyla ukončena. Připomínám, že v obecné rozpravě zazněl návrh na zamítnutí od pana poslance Krejzy. S tímto návrhem se po skončení obecné rozpravy vypořádáme.

Ještě než ukončím dnešní jednání, tak vás seznámím s tím, že paní poslankyně Richterová se omlouvá od 13.50 z důvodu jednání ve volebním kraji a z dnešního jednání od 13.45 se omlouvá pan poslanec Lubomír Volný.

Končím dnešní jednání Poslanecké sněmovny. Tato schůze bude pokračovat v úterý 12. 6. ve 14 hodin body podle schváleného pořadu schůze. Děkuji vám a přeji vám pěkný víkend.

 

(Jednání skončilo ve 14.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.