Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

Sloučená rozprava k bodům 34 a 36
/sněmovní tisky 118 a 126/

Do sloučené rozpravy se jako první přihlásil pan poslanec Jan Bauer, kterému tímto dávám slovo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, vážené dámy a pánové, já jsem se zaradoval, že před malou chvílí tady byla přítomna paní ministryně práce a sociálních věcí, tak jsem měl pocit, že ji agenda zajímá. Bohužel asi odběhla nebo úplně odešla. Myslím si, že to je škoda, protože to je věc, která se bytostně týká Ministerstva práce a sociálních věcí. Nicméně respektuji, že se jedná o poslanecký návrh, takže ta nepřítomnost je možná.

S navrženým zákonem zálohového výživného se dostáváme do poněkud zmatečné situace, podle mého názoru. Máme na stole dvě konkurenční předlohy. Obě jsou levicové a k oběma se vláda Andreje Babiše v demisi postavila velmi opatrně. V prvním případě, to je ten komunistický návrh, návrh odmítla a vydala negativní stanovisko. Ve druhém případě, to je ten sociálně demokratický návrh, vydala neutrální stanovisko, ale v zásadě se stejnými připomínkami jako u toho prvního návrhu. Chtěl bych říci, že jde ovšem o vládu, kterou tvoří ministři hnutí ANO, které se současně k návrhu řešit náhradní výživné přihlásilo v jednáních s Českou stranou sociálně demokratickou o budoucí vládě a dokonce ho zahrnulo do návrhu jejího programového prohlášení. Proto mě velmi zajímá, co si skutečně myslí kolegové z hnutí ANO a zda budou tyto novely, pokud je již nyní začínáme projednávat, podporovat nebo je budou obhajovat a hájit.

Všichni asi dobře víme, že tyto návrhy nejsou nové. Zálohové výživné vehementně prosazovala již socialistická ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Já to v žádném případě levici nevyčítám. Jestliže mnohé návrhy sociální demokracie a komunistů považuji za velký populismus, tak to v žádném případě neplatí o tomto návrhu. Já skutečně nepovažuji tento návrh za populistický proto, protože daná agenda je opravdu velkým problémem. Zákon o zálohovém výživném chce řešit skutečně existující problém, se kterým se pere obrovské množství rodičů a hlavně maminek v Česku, i když, a to je třeba říci, že ten trend je spíše pozitivní, protože podle veřejných dostupných čísel počet dlužníků výživného v posledních letech v České republice klesá.

Přesto bych chtěl říci, že Občanská demokratická strana tento zákon podporovat nemůže a ani nebude. Jsme totiž přesvědčeni, že při nejlepší vůli tento zákon problém s neplatiči alimentů nevyřeší, ale dlouhodobě ho naopak přesunem na bedra státu zhorší. Zálohové výživné není nic jiného než další, nová sociální dávka. Ono to tady již z úst mých předřečníků zaznělo. Tak to nakonec říkají i autoři tohoto návrhu. Vyplácení této dávky jako náhrady za nesplnění závazků nezodpovědných otců zcela rozmělní základní princip, že dluhy se mají platit a závazky dodržovat. A mít dítě je velký závazek. Rodičovskou zodpovědnost žádný zásah státu nemůže a nesmí nahrazovat.

Dovolím si, milé dámy a pánové, na tomto místě krátkou odbočku. Není to tak dávno, co jsem na jednom ze seminářů k sociálnímu bydlení slyšel naříkat jednoho pána v bytové nouzi, který si stěžoval, že mu z už tak malého příjmu strhávají nehorázně 3 000 korun na děti. A přiznávám se, že jsem v tuto chvíli s tímto pánem v žádném případě nesoucítil. Alimenty přece nejsou peníze určené pro rozmařilé matky, ale jsou to finance, které jsou určeny pro dítě. A je povinností dotyčného se o děti postarat a zajistit je.

Pokud někdo neplatí výživné, porušuje prostě podmínky stanovené zákonem a v takovém případě mají zasáhnout soudy. Exekutiva se předloženým návrhem zcela mimo systém vlamuje do soukromých vztahů, resp. do vztahu mezi občanem a soudní mocí. Pokud by měl stát něco řešit, tak je to lepší vymahatelnost práva. Pokud víme, že systém vymáhání výživného u někoho selhává, měla by se zpřísnit pravidla. Stát však cestu, jak legislativními kroky zlepšit vymahatelnost výživného soukromoprávní cestou, naprosto nehledá, a už vůbec to nedělá tento návrh. Předkladatel by mě o prospěšnosti předložené normy přesvědčil jen za předpokladu, že by doložil, že stát bude umět finance z nezodpovědných rodičů dostat a vymoci. Jenže tento návrh žádné nové páky na chronické neplatiče alimentů v žádném případě neobsahuje.

Také si dovolím ještě několik konkrétních připomínek. Je třeba říci, že návrh zákona si klade za cíl pomáhat maminkám v obtížné životní situaci, nepomáhá ale všem rovně. Stát má podle představ sociálních demokratů přebrat zodpovědnost jen v případech, kdy příjem oprávněné osoby nepřesahuje 2,7násobku částky životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu. Přiznám se, že nevím, jak tato hranice byla stanovena, ale jejím důsledkem budou maminky rozděleny na dvě skupiny. Jedny budou mít nárok na zálohované výživné a druhé, v očích sociálních demokratů asi ty bohatší, se budou muset zařídit podle sebe, stejně jako to dělaly doposud. Zálohové výživné se zcela jistě bude zneužívat, podle mého názoru, jak na straně těch, kteří platit mají a neplatí, tak na straně těch, kteří budou o zálohové výživné žádat a dokládat nárok na jeho přidělení. Pojistky v zákoně nevidím vůbec žádné.

Já bych nechtěl v této chvíli rozvádět finanční náklady, se kterými předkladatel počítá, ale každopádně i při tom střízlivějším odhadu se jedná o stamiliony korun s minimální návratností. Z úřadů práce dělá návrh nové vymahače, aniž by řešil, jak při stávajícím personálním obsazení a rostoucí agendě budou pracovníci úřadů práce takovou činnost stíhat. Předkladatelům zákona bych proto doporučil nějaký úřad práce navštívit a zeptat se jeho zaměstnanců, co si o nové roli vymahačů vlastně myslí.

Na závěr, milé dámy a pánové, chci zmínit, že záměr kritizují dokonce i neziskové organizace, které se pomoci maminkám v nouzi dlouhodobě věnují, a to zdaleka nejen Asociace neúplných rodin, která provozuje úspěšný projekt Vaše výživné a pro kterou je navrhovaný zákon logicky konkurencí. Osobně bych byl ale raději, kdyby rodinám s pomocí advokátů a exekutorů dál pomáhaly tyto profesionálně pracující organizace, než abychom sňali z nezodpovědných rodičů veškerou zodpovědnost a v zásadě ke zneužívání systému vyzvali i ty, kteří se doposud chovali velmi slušně. Z těchto důvodů předkládám návrh na zamítnutí. A pokud máme sloučenou rozpravu, týká se to jak sněmovního tisku číslo 118, což je návrh komunistické strany, tak i sněmovního tisku číslo 126, což je návrh České strany sociálně demokratické.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Jenom si dovolím upozornit, že jsme sloučili rozpravu. Ale v případě, že by někdo měl nějaký návrh, zkrácení, prodloužení, vrácení, tak vždy je třeba přesně označit, ke kterému tisku se ten návrh vztahuje. To nebylo na vás, to je obecně poučení do rozpravy.

Jako další je přihlášena... ne, moment, mám tu faktickou poznámku pana poslance Černohorského. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Dobrý den. Já jsem chtěl jenom požádat: My tady permanentně mluvíme o v podstatě maminkách, kterým tatínkové neplatí výživné, ale mně teď zrovna píší, abychom, ač nemám to slovo genderově vyvážené, nerad to používám, ale abychom mysleli třeba i na ty otce a ne jen na maminky, protože je opravdu spousta otců, kteří nedostávají výživné od matek. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Budeme tedy pokračovat řádnými přihláškami. A je to paní poslankyně Adamová Pekarová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte i mně pár slov, byť už tady mnohé zaznělo a musím souhlasit jak s výtkami, které tady velmi podrobně představila paní zpravodajka, tak také se svým předřečníkem, mám na mysli tedy pana kolegu Bauera, ale vlastně souhlasím i s předřečníkem s tou poznámkou, protože je to asi 90 ku 10 procentuálně a jsou samozřejmě i neplatičky, ženy, které neplatí výživné.

Nicméně já budu zejména k návrhu výživného náhradního, ale i zálohového velmi kritická. A ty výtky se vlastně dají krásně identifikovat na takovém pravolevém vidění světa, které nás tedy mnohé odlišuje od sebe, prostě podle toho, jak vnímáme, jakou měrou má stát ještě přebírat odpovědnost z jednotlivce na sebe a jakou měrou se má sám za sebe a za své nejbližší starat jednotlivec. Já jsem tedy určitě zastáncem toho, že pokud to opravdu není nezbytně nutné, tak se má starat každý sám nejen o sebe, ale i o své nejbližší. A kdo jiný než děti jsou ty, které bychom měli zaopatřit a vůči kterým máme cítit největší zodpovědnost. Takže rozhodně nejsem příznivcem toho, abychom za ty nezodpovědné přejímali břímě na zbytek společnosti, na ty, kteří také musí nějakým způsobem své děti obstarat, ať už žijí v rodině úplné, nebo neúplné.

Rozhodně v dnešní době se nedá říci, že by Česká republika nedisponovala sociálním systémem, který tvoří záchrannou síť. Naopak my máme velmi masivní sociální systém. Je to více než 25 různých sociálních dávek, které jsou určené pro různé sociální situace, problémy, se kterými se občané potýkají. A určitě už v nich najdeme takové dávky, které jsou určené právě i neúplným rodinám, které jsou určené těm, kteří jsou v tíživé životní situaci a potřebují např. pomoc s úhradou svých nákladů bydlení nebo příspěvek na živobytí. Prostě celá řada dávek už tady existuje a na ně bychom měli být schopni se směřovat v případě, že tou příčinou, proč se někdo dostane do tíživé životní situace, je právě nezodpovědnost bývalého partnera či partnerky. Takže rozhodně nejsem pro to, abychom ten systém doplňovali o další sociální dávku, abychom tedy bobtnali v tomto směru a dávali další povinnosti úřadům, najímali další úředníky, kteří budou za přerozdělování peněz zodpovědní. Ale naopak vychytejme v případě, že víme, že je někde chyba v současném systému přiznávání dávek, tyto mouchy a nezavádějme kvůli tomu dávky nové. Ať už se to týká toho, co tady zmiňovala paní zpravodajka, tedy neplacené výživné počítané jako příjem, který placený byl, a tudíž ten žadatel dávku pak nesplní, povinnost, kterou má, resp. podmínky, které jsou stanoveny a které ho tedy limitují v tom, aby měl nárok dosáhnout na danou dávku, ať už je to jakákoli z nich.

Sami předkladatelé vlastně uznávají, že vymožitelnost práva je v současné době opravdu velmi nízká. To je to řekněme pravicové vidění na té problematice, že my jsme tady povinni zajistit takové fungování státu, takový právní stát a takové fungování vymahatelnosti spravedlnosti u nás, že nebude nutné hasit ty požáry, které jsou právě formou nové dávky, a zalepováním těchto děr, ale naopak řešit příčinu a tou je právě nízká vymahatelnost. S tím se samozřejmě nehne ani z týdne na týden či z měsíce na měsíc, to je dlouhodobý proces. A určitě v tomto směru už jsme měli možnost hodně co udělat. Na druhou stranu opravdu nepřichází od předkladatelů jakákoli nová iniciativa, která by k lepší vymahatelnosti vedla. A naopak - tedy alespoň u toho zálohového výživného, u druhého návrhu - se tím předkladatelé ani nezačali zabývat, nezabývají, tak vlastně říká, že 10 %, což je opravdu tristní, 10 % je opravdu velmi málo, se podaří případně vymoci. A já jsem skeptická vůči tomu, jestli i těch 10 % je opravdu reálných, protože si velmi dobře pamatuji diskusi už v minulém volebním období nad tímto návrhem zákona, který tehdy přicházel z vlády. A tehdy v původním návrhu bylo dokonce jenom 5 %, což mi přijde realističtější. Až postupně při projednávání to upravili předkladatelé na 10 %.

Takže sami předkladatelé v tomto směru vidí ten hlavní problém, který tady máme. A já jsem v tomto v souladu, že je to vymožitelnost práva. Na to se soustřeďme. Je to také prevence, kterou bychom mohli tady do toho zařadit, prevence samotného neplacení výživného, protože bohužel v některých případech, a není to úplně zřídka, je problémem už samotný počátek v tom rozvodovém řízení, kdy výše alimentů je velkým svárem mezi těmi dvěma partnery, bývalými v tu chvíli nebo rozvádějícími se, a vyřizují si skrze neplacení výživného někteří bohužel i účty s tím bývalým partnerem, byť tedy nejvíce poškozené je samozřejmě dítě. Ale pokud chceme v tomto směru něco udělat, tak také existují nástroje, které se osvědčují, ať už je to např. tzv. cochemská praxe, která je už i na některých soudech v České republice využívaná, a ukazuje se, že je opravdu dobrým prostředkem pro to, aby vůbec samotné rozvodové řízení mělo co nejmenší dopady na dítě, o které by nám mělo jít především, a to je také třeba jeden z těch způsobů, jak se do budoucna vyhnout tomu problému vyřizování si účtů skrze neplacení výživného. Další určitě, co se shodneme, je rychlejší projednávání takovýchto případů, ať už samotného opatrovnického řízení, ale také následně případů vymáhání výživného, protože tam si myslím, že by opravdu měla být sledována tady ta problematika na soudech jako prioritní. Posílit soudy, které se tomu věnují, posílit jak personálně, aby byli schopní soudci třeba společně s asistenty, které k tomu potřebuji, se problematice opravdu věnovat prioritně atd. Takže celá řada věcí, které by se měly řešit v otázce Ministerstva spravedlnosti, tedy v této části, a určitě celá řada věcí, které se mohou týkat prevence.

Já nebudu už dále zmiňovat problémy, které tady byly zmíněny. Nebudu se zabývat ani čísly, těmi částkami. Já se prostě domnívám, že by nezodpovědní rodiče neměli být své povinnosti snímáni tím, že se to břímě dá na všechny ostatní, kteří zodpovědní jsou, a že bychom se měli soustředit, abychom pomohli těm dětem, což určitě je naším zájmem, právě na oblast vymahatelnosti práva. Domnívám se, že tedy zavádět novou sociální dávku do našeho spíš masivního sociálního systému není nutné.

Děkuji vám za pozornost a připojuji se ještě k návrhu na zamítnutí obou návrhů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji. Dobrý podvečer všem. A nyní bych prosil paní poslankyni Šafránkovou.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy a pánové, v problematice zálohového výživného vidím reálný problém, který se dotýká řady matek. Důvodů tohoto problému je celá řada. Především je to úpadek rodiny. Ta je dnes otevřeně prezentována jako zastaralý společenský útvar a nemá patřičnou podporu ze strany státu. Druhým důvodem je často přehnaná výše výživného a v neposlední řadě je to samozřejmě slabá pozice těch, kteří se chtějí domáhat svých práv. Pokud to sečteme, vzniká a prohlubuje se sociální problém řady matek, jehož obětí jsou hlavně děti.

Naše hnutí v prvním čtení podpoří legislativní návrhy na řešení této situace. Zároveň musíme jasně říct, že odstraňujeme zatím pouze následek, a nikoliv příčinu. Musíme začít řešit také výše uvedené příčiny tohoto stavu. Je velmi důležité, aby výsledkem naší práce byla legislativní úprava, která nezbaví povinnosti těch, kteří neplatí, a nepřenese jejich dluhy na stát. Musíme taky říct, že stát bude rychleji, přísněji a úspěšněji vymáhat a na přechodnou dobu pomáhat rodiči. Pouze to pomůže řešit sociální krizi a přitom nepřenese dluhy z neodpovědnosti na nás všechny. Děkuji. (Potlesk z řad SPD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já také děkuji. Mám tady jednu omluvenku, která nevím, jestli byla přečtená, takže pan poslanec Benešík se nám omlouvá od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. A poprosím paní poslankyni Golasowskou. Paní poslankyně tu není, takže ji posunu na konec. Takže prosím paní poslankyni Richterovou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes je tu spousta dlouhých proslovů k zálohovému a náhradnímu výživnému. Za Piráty myslím mohu být velmi stručná.

Podporujeme diskuzi o téhle problematice. I ze zkušeností osobních mezi námi dobře víme, že to je palčivá věc, že neplacení výživného je něco, co nejenom že postihuje děti, ale také ještě obrovským způsobem zatěžuje vztahy mezi těmi dvěma bývalými partnery, mezi tím, který se neustále jaksi doprošuje zaplacení a je v obrovské tísni, a tím druhým, který třeba nemá, rezignoval na to, že by se to dalo nějak řešit, a možná že by nějaká úprava mohla pomoci i tomu, aby právě ty vztahy byly korektnější. Nicméně, a to je ten veliký otazník, nemáme v podkladech, které jsme obdrželi, relevantní data, počty k tomu, kolik je situací, kdy skutečně neplacení výživného visí v nějakém meziprostoru, a potřebovali bychom pro své rozhodnutí alespoň nějaké konkrétnější vyčíslení.

Ještě jedna poznámka. Ministerstvo spravedlnosti zpracovávalo poměrně obsáhlou analýzu, v níž je zálohové výživné také zmiňováno, a ani v té analýze čísla nejsou. Tak já bych, samozřejmě to pošlu i jako konkrétní dotaz na ministerstvo, ale apelovala bych na to, abychom před druhým čtením měli i co nejúplnější podklady, co se týče té skutečné potřebnosti a reálných dopadů. Jinak samozřejmě ta problematika je složitá a důležitá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím pana poslance Dolínka, připraví se pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobré odpoledne. Bezesporu v této oblasti není žádné řešení asi to ideální. Určitě zde zaznívají argumenty, které říkají, proč tento zákon, nebo tyto dva návrhy zamítnout, a může se to zdát racionální. Ale poslechněme pořádně, co jsme tam slyšeli: by se mělo zlepšit, by mělo být zavedeno, by měly soudy udělat, by mělo ministerstvo udělat a to je pořád by. Tam není: přicházím zde a říkám, takto se to změní, takto to bude mít ten rodič jednodušší, tak to bude o něco vymahatelnější.

Tady jsme slyšeli dvě vystoupení na téma, jak by to bylo ideální, ale my v tom stavu nejsme. Přece to výživné není nástroj sporu rodičů mezi sebou. Tam tím cílem, tím příjemcem má být to dítě a my tady bezostyšně v té diskuzi posloucháme, jak někdo říká, ono by se to mohlo vyřešit. Ale tady se nic přece jinak neřeší. Rodič je ten, který řeší, kde vzít na školku v přírodě, na školu v přírodě, na knihy, na vstupné do kina, kde zaplatit, aby mohlo to dítě jet se svými kamarády někam na léto na tábor. A do toho všeho má chodit do práce, do toho všeho má shánět právníka, má chodit po soudech, a ještě tady byla nová rada, má si chodit hledat, jestli čerpá dobře všechny dávky, nebo jestli další dávky může někde získat. To je tady další novátorská rada. Ještě, rodiči, kromě toho všeho choď a sháněj si další dávku. A neměl by ten rodič třeba být s tím dítětem? S tím dítětem, které je často v neúplné rodině? Které by potřebovalo toho rodiče o to víc, že nemá často oba dva rodiče doma?

Já mám pocit, že tato řešení nejsou ideální, ale přináší to nějaký návrh, přináší to konkrétní kroky. A samozřejmě stát nesmí rezignovat na to, že něco zaplatí a nebude se to vymáhat. Ale sáhněte si do svědomí, když se bavíte se svými známými, příbuznými, když mají spor s někým, se sousedem o pozemek, o příjezdovou cestu anebo se státem o tom, že nezaplatili daň, co si vyřídí jako první ten člověk? Spor se sousedem, anebo to, že nechce státu nic dlužit? Já myslím, že nikdo nechce dlužit státu. Proto si myslím, že by tento nástroj mohl být účinný a mohl by napomoci. Prosím, pusťte to do druhého čtení. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní prosím pana poslance Jurečku a připraví se paní poslankyně Golasowská.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobrý podvečer. Já se pokusím být opravdu stručný s ohledem na čas a už dlouhou diskuzi. My jsme o zálohovém výživném diskutovali hodně i v rámci minulé vládní koalice. Vedli jsme o tom na koaličních radách několik diskuzí. Jsem si vědom toho, že je tady z mnoha stran řečeno mnoho věcí a každá má nějaký svůj díl pravdy. A samozřejmě můžeme se ptát, proč už dnešní systém, kdy soud rozhodne, není tak dobře nastaven, aby opravdu byl efektivní v tom vymožení výživného u neplatičů nebo neplatiček. To je samozřejmě na diskuzi.

Nicméně si myslím, že je také na diskuzi to, abychom se bavili, jestli současný systém by legislativně neměl být nějakým způsobem inovován. A já osobně musím říct, že po diskuzi u nás na poslaneckém klubu KDU-ČSL jsme se bavili o tom, že by bylo vhodné tento návrh, nebo tyto návrhy propustit do druhého čtení a v rámci diskuze na výborech se pokusit ty nedokonalosti, které tady byly zmiňovány, napravit a pokusit se především pomoci rodičům a dětem, které jsou v tíživé situaci. Ono zmiňované řešení přes jednotlivé dávky může být cesta, ale může to být také cesta krkolomná. Takže pojďme zkoušet hledat to, aby stát opravdu vyšel těmto rodičům a především i dětem vstříc v této tíživé situaci, která tady dneska pro mnohé z nich je.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Paní poslankyně Golasowská je řádně omluvena. Já se omlouvám, že jsem ji vyzýval, takže už přítomná nebude. Tím pádem jsme rozpravu vyčerpali. Já se ptám, jestli se ještě... Pan poslanec. Prosím.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych jenom za klub Starostů a nezávislých chtěl říct, že zálohované výživné, tento tisk, podporujeme do druhého čtení, aby byla otevřena debata nad skutečně bolestivou otázkou, která je v tom, že soudy jsou pomalejší, než bychom si přáli, mnohé rodiny nefungují tak, jak bychom si přáli, a ten negativní efekt dopadá na ty nejzranitelnější v naší společnosti. Myslím si, že ukázkou vyspělosti společnosti je, že právě o ně se dokáže postarat, a jsou to jedny z nejlépe investovaných peněz. A není to tak, že by se všichni skládali nebo ti odpovědní skládali na ty, kteří nejsou v tu chvíli tak odpovědní. Ono je to výhodné totiž pro úplně celou společnost, protože v těch dětech se pak vytvářejí ty návyky a stereotypy a důvěra v samotnou společnost, anebo naopak se ta důvěra podkopává a dostávají se na okraj nebo až mimo.

Takže děkuji za pozornost a za Starosty říkám, že to s chutí podpoříme do druhého čtení a těšíme se na debatu nad tím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji panu poslanci Farskému a hlásil se mi pan poslanec Chvojka.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Samozřejmě já tento návrh podporuji, a tím myslím nejenom to zálohované výživné, které jsem podepsal, ale i náhradní výživné, které jsem nepodepsal. Je to návrh KSČM, ale myslím si, že oba ty tisky stojí za to, abychom je projednali určitě v sociálním výboru, a tímto navrhuji, nebo si myslím, že bychom je měli projednat i ve výboru ústavněprávním. Marek Benda se na mě mračí, ale je to tak. Je to věc, která se týká samozřejmě i soudnictví, rodinného práva, občanského práva. To znamená, myslím si, že patří, prostřednictvím pana místopředsedy Marku Bendo, do ústavněprávního výboru.

Každopádně bych chtěl reagovat na to, co říkala paní zpravodajka. Já vím, že ona není fanynkou institutu náhradního výživného nebo zálohovaného výživného nebo nějakého výživného, které by měl nějakým způsobem platit stát, nicméně ona v podstatě to, v čem je problém, řekla ve svém vystoupení na začátku, ale nijak nereagovala na to, kdo za to může. Říkala: Je to problém systému, v podstatě my jsme ti zákonodárci, kteří ten systém nějak tvoří. A hlavou systému, který se týká justice, rychlosti soudů, spravedlnosti, vymáhání práva, vymáhání nároků, vymáhání pravomocných rozhodnutí, pravomocných rozsudků, je přece ministr spravedlnosti. A ministr spravedlnosti je člověk, který tady bohužel dneska není, myslím si, že by tady měl být, protože to je věc, která se týká právě justice, práva a dalších věcí.

Omlouvám se prostřednictvím pana místopředsedy paní zpravodajce, ale nemyslím si, že za prvé - určitě to potvrdí paní kolegyně Aulická - zabavování řidičáků byl návrh pana ministra. Já si pamatuji, že to byl poslanecký návrh, který on možná podpořil z pozice ministra, ale nebyl to návrh pana ministra. Dále jste, paní zpravodajko prostřednictvím pana místopředsedy, mluvila o institutu náhradního nebo zálohovaného výživného, jako kdyby se týkalo jenom těch, kteří jsou ve vězení. Pořád jste říkala elektronické náramky atd. Přece těch 180 tisíc rodin s dětmi, to snad nejsou jako 90 % chlapi a 10 % ženy, kteří jsou ve vězení. Prosím vás, nepleťme si pojmy s dojmy. Přece většina těch mužů a žen jsou normálně na svobodě. To bychom jim pak přece nemuseli zabavovat řidičáky, o kterých jste mluvila, jak je to správná a skvělá instituce.

Jádro pudla a začarovaný pes a další věci jsou přece úplně jinde. Takže já to kladu bohužel za vinu - a teď nechci mluvit jenom o stávajícím ministru spravedlnosti, protože to je věc, která je problémem už mnoho, mnoho, mnoho let, i za vlád ČSSD, beru to i na sebe, chci být spravedlivý, a tam by se mělo něco udělat.

To znamená ano, já nebudu přítel nějakého zálohovaného výživného nebo náhradního výživného, až ten systém bude fungovat, až prostě tady nebudou muset matky s dětmi čekat několik let na to, až jim ten chlap zaplatí alespoň pár tisíc, protože ten systém nefunguje a stát prostě není schopný po těch mužích a ženách to vymoci. Takže až bude systém fungovat, tak potom žádné zálohované výživné nebude potřeba.

Tudíž poprosím ještě jednou, dámy a pánové, kolegové, kolegyně, abyste podpořili do sociálního výboru jak zálohované výživné, tak náhradní výživné. Myslím si, že byť se parametricky liší oba návrhy, tak věcně míří ke stejné věci. Navrhuji, byť to musím pak ještě zopakovat, aby oba tisky šly i do ústavně právního výboru, byť se na mě pan předseda ústavněprávního výboru nedívá úplně hezky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jako předkladatelka jsem si chtěla nechat možná na konec nebo na konečná slova, ale dovolte mi, abych tedy ještě vystoupila v této diskusi.

Mě strašně mrzí, že si tady pořád hrajeme na levicový a pravicový pohled, nebo pravolevý pohled, jestli to je zprava nebo zleva a kdo to dává, tak to tedy neprosadíme. Já chápu, že zástupci ODS a zástupci TOP 09 mají nějaký svůj pohled, názor, prostě tento návrh jim nevyhovuje, vidí jiný možný nástroj, jiné možné systémy, ale nezlobte se na mě, my jsme doposud opravdu nezaznamenali, že byste přišli s něčím tak zásadním, co by mohlo pomoci v této oblasti. To je jedna věc.

Možná trošku argumentace vaším prostřednictvím, pane předsedající, na paní zpravodajku. Hovořila tady o panu ministrovi Pelikánovi, který v minulosti, nebo v minulém volebním období přišel s konkrétními a docela zásadními nástroji nebo změnami, které pomohly k tomu, aby se výživné pomohlo vymoci. Já bych chtěla, aby nám paní zpravodajka řekla, jaké to konkrétně byly. Pokud já vím, tak se podařilo přijmout - a to byl poslanecký návrh napříč politickým spektrem podpořený - jenom to, co jsme dávali i z našeho klubu, a iniciátorem byl můj kolega Zdeněk Ondráček, a zásadně to bylo to, že se na základě neprokázaného neplaceného výživného může odebrat řidičský průkaz nejenom do 18 let, ale až do 26 let věku. A promiňte mi, pamatuji si, že to byl asi jediný návrh, který opravdu byl podpořen napříč politickým spektrem, ale od pana ministra Pelikána jsem nezaznamenala opravdu nic.

Ještě bych možná jenom řekla, kdy se nyní počítá nebo nepočítá do příjmu stanovené výživné. Problém je v tom, že každý úřad práce nebo pobočka k tomu přistupují trošku s jiným přístupem. Některé - většinou jsou to maminky, ale máte pravdu, že jsou to i tatínkové, a proto já vždycky říkám, že jsou to samoživitelé - když přijdou na úřad práce se žádostí o sociální dávku, nebudeme už říkat, z jakého systému atd., tak některé úřady práce po nich chtějí, aby prokázaly, že se snaží vymoci po povinném neplacené výživné. A některým stačí jenom napsat čestné prohlášení, že jim opravdu tyto dávky nechodí. To si myslím, že je nutné sjednotit i v této pozici. Ano, můžeme se bavit o tom, že konkrétně v náhradním výživném je to formulačně nějak zavádějící, každopádně proto chceme, aby oba dva návrhy prošly prvním čtením a abychom se o tom bavili na sociálním výboru, nebo možná i na půdě ústavněprávního výboru.

Vymahatelnost práva v České republice. Všichni, kdo tady vystoupili, přiznávají, že je téměř nulová. Bavíme se o tom, co já si pamatuji, už v minulém volebním období, ale ukažte mi, kdo tedy přišel se zásadními podmínkami k tomu, aby se to zlepšilo. Nikdo. To, že nám naši lidé, kteří jsou zavření, pracují, pan Pelikán snad zmínil poslední číslo 60 %, každopádně v rámci toho není dostatečná výše, aby i tito zavření lidé, kteří jsou i za majetkovou újmu a patří k tomuto neplacení výživného ve velkém procentu, tak nějak nejsou víceméně automaticky donucováni k tomu, aby do zaměstnání nastupovali, a víceméně na druhou stranu si můžeme říci, že to je možná chyba samotného Ministerstva spravedlnosti, které k tomu docela laxně přistupovalo nějakou dobu.

Legislativní dopady na úřadu práce. Ano, já to chápu, jsem si vědoma situace na úřadu práce, dlouhodobě to řešíme i na výboru pro sociální politiku, ale samozřejmě i se samotným Ministerstvem práce, ale nezlobte se na mě, byla přijata spousta pozměňujících návrhů nebo i předloh vládních, ano, když to byla vládní předloha, tak se řešily dopady na personální, ale ukažte mi, kdy poslanecký návrh nebo pozměňující návrh řešil dopad i na zaměstnance. A musím říci, že problematiku zaměstnanců na úřadech práce řešíme dlouhodobě a zatím ani jedna vláda nebyla schopna k tomu přijmout opatření tak, aby se to zlepšilo.

Chtěla bych zdůraznit, že i jinde v zemích Evropské unie, ale i v dalších je určitým způsobem náhradní nebo zálohované výživné přijato, není to nic nového a Česká republika by se nevyjímala, pokud by se tato dávka nebo tato pomoc přijala do legislativy.

Ještě mi dovolte zareagovat na cochemskou praxi. Ano, my musíme říci, že jsme rádi za to, že cochemská praxe se začíná projevovat docela ve velké míře, i když je to pořád začínající, ale v jednotlivých krajích se používají vlastně na jednotlivých okresních soudech a de facto říkáme, že třeba u nás v Mostě funguje, ale v Teplicích vedle téměř nevědí, o co se jedná, a proto i dopady, nebo ta pomoc ještě není tak výrazná, jak by mohla být. Ještě bych chtěla říci, že se řeší především při rozvodovém stání, ale třeba nemanželské páry - a rozených dětí v nemanželském páru je dnes přes 46 % a myslím si, že to opravdu není malé procento.

Ještě jednou vás žádám, abychom o tom diskutovali. Jsem ráda, že i z jiných politických stran nebo hnutí jsou tady náznaky toho, že je potřeba o tom diskutovat, a myslím si, že výbory, ať už tedy sociální, nebo ústavněprávní výbor, pokud se schválí, jsou asi nejvhodnější půdou, kde o této záležitosti můžeme hovořit. Jenom bych chtěla upozornit, že nám jde především o děti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji, a pokud se do této sloučené rozpravy již nikdo nehlásí - nevypadá to tak - tak bych ji ukončil a se přesuneme k závěrečným slovům. V zásadě nyní znovu otevírám bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.