Středa 30. května 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
17.
Návrh poslanců Martina Kolovratníka, Dana Ťoka, Patrika Nachera,
Milana Ferance, Kláry Dostálové, Romana Onderky, Jaroslava Foldyny,
Květy Matušovské, Leo Luzara, Zdeňka Ondráčka, Radima Fialy,
Heleny Langšádlové, Ondřeje Polanského, Věry Kovářové,
Lukáše Černohorského, Zbyňka Stanjury a Jiřího Miholy na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní,
vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 76/ - druhé čtení
Předložený návrh uvede za navrhovatele pan poslanec Martin Kolovratník. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji za slovo. Přeji vám, kolegyně, kolegové, dobré odpoledne v tuto chvíli tedy ne za volební komisi, ale za zástupce, nebo coby zástupce navrhovatelů tohoto zákona, této novely. Je to novela, která co do obsahu v tom úvodní znění, které jsme připravili na konci ledna tohoto roku, není tak obsáhlá, ale nakonec co do obsahu, počtu pozměňovacích návrhů v tuto chvíli už je obsáhlejší, a asi nejobsáhlejší je ve smyslu svého dopadu, dopadu na dopravní infrastrukturu, ať tedy silniční, železniční, nebo vodní.
Já velmi stručně pro vás jen zrekapituluji, pro ty z vás, které to zajímá, dění nebo vývoj, tak jak jsme připravovali tu novelu do této chvíle. My jsme se v lednu ve spolupráci s kolegy Ministerstva dopravy dohodli na tom, že novelu již stávajícího zákona 416 připravíme ve formě poslaneckého návrhu a povedlo se mi tehdy získat dohodu nebo souhlas zástupců všech poslaneckých klubů tady ve Sněmovně. Všech devíti poslaneckých klubů. Vznikla pracovní skupina poslanců, tedy zástupců těch devíti klubů, plus Ministerstva dopravy, která postupně trpělivě připravovala jednotlivé pozměňovací návrhy. Zabralo nám to de facto tedy čtvrt roku, kvartál, těch přípravných prací, ale musím říci, že ten čtvrtrok jsme využili opravdu velmi, velmi intenzivně a snad mohu říci i odborně, ale hlavně věcně, bez emocí.
A není to o jednom poslanci, o mně, o Martinu Kolovratníkovi, je to opravdu o nás všech, kteří v té pracovní skupině jsme. Chci kolegům moc poděkovat za tu důvěru, kterou mi dali, protože v tak složité politické situaci, jaká panuje v těchto týdnech, měsících, držet dohodu všech devíti klubů, tedy celé Poslanecké sněmovny, je unikátní a jedinečné. Chci říct, že si toho opravdu vážím. Velké poděkování určitě patří panu zpravodaji, který za chvíli po mně určitě vystoupí, protože společně, když si to dovedete představit, jakoby ukočírovat 17 pozměňovacích návrhů a projednat je s devíti kluby, když si to číslo vynásobíte, určitě není jednoduché.
Abych to úvodní slovo zkrátil.
My jsme ten návrh projednali na garančním hospodářském výboru a právě díky té vzácné dohodě všech předkladatelů jsme nakonec zúžili ty pozměňovací návrhy, ta jednotlivá vylepšení, po vzájemné dohodě do jednoho komplexního materiálu, který byl projednán hospodářských výborem a byl en bloc jako celek v hospodářském výboru přijat. Následně... To znamená, v té proceduře potom pro třetí čtení a další jednání se to objeví logicky standardně označeno jako písm. A, a budou to tedy body A1 až A17.
Následně ten materiál projednal i ústavněprávní výbor. I tam chci kolegům moc poděkovat, protože oni neřešili tu věcnou stránku dopravní, které stavby, jaký seznam, ale řešili především právní, respektive ústavněprávní hledisko, jestli ten zákon, ty naše návrhy ilustračně, nebo především předběžná držba neboli mezitímní rozhodnutí bude komfortní s Ústavou, s českým právním systémem. Jestli obstojí při případném testu ústavnosti u Ústavního soudu. A zatím to vypadá snad nadějně, protože kolegové dali souhlas. A ti, kteří jsou odborníky na právo a právníky, vyslovují kladné stanovisko. Tady patří především velké poděkování panu předsedovi ústavněprávního výboru, panu poslanci Markovi Bendovi.
A co bych měl ještě zmínit a musím zmínit, je jedna velmi důležitá věc. Ona rezonovala dneska v dopolední debatě Sněmovny o novele stavebního zákona. Tam se přiznám, já jsem to opravdu nevěděl, že do té novely stavebního zákona (se smíchem) je vlastně jako argumentace použit jeden z těch našich pozměňováků. Takže jak jsem použil to přirovnání "jako slepý k houslím", tak to opravdu platilo. Týká se to pozměňovacího návrhu č. 4, který sice byl hospodářským výborem přijat, ale byl přijat i přes nesouhlasné stanovisko jednotlivých rezortů, jak jsem řekl dopoledne.
My jako předkladatelé jsme ho považovali za relativně nevýznamný. Jeden prostě z mnoha, ale určitě ne fatální nebo zásadní. Je to pozměňovací návrh, který říká, že ve stavebním zákoně v § 96b se nevyžaduje stanovisko té koordinace územního plánování pro liniové stavby, ale až po následné diskusi s paní ministryní jsme zjistili, že z pohledu MMR to může být potenciálně velká komplikace, kdybychom takto rozsáhlé stavby liniové umisťovali v území bez té koordinace.
Dohodli jsme se na postupu, který teď vysvětlím, o který budu prosit i na hospodářském výboru a následně tedy za 14 dní, pokud to stihneme v tom třetím čtení. Ten postup by byl takový, že budu žádat o to, aby ten pozměňovací návrh pod písm. A4 Sněmovna neakceptovala a abychom k němu dali negativní stanovisko. A napravil jsem to, respektive po vzájemné dohodě jsme to nahradili novým pozměňovacím návrhem, ke kterému se poté přihlásím v podrobné rozpravě a který jsem tady ve spolupráci s MMR připravil a je v tuto chvíli u tohoto tisku už podán. To číslo pak řeknu v podrobné rozpravě.
Sečteno a podtrženo, ať nezdržuji, spíš budu připraven na vaše případné otázky.
V tuto chvíli je tedy podáno za hospodářský výbor 17 návrhů, jeden z nich budeme modifikovat. A já opět, to chci podtrhnout, po dohodě s předkladateli jsem připravil kromě té úpravy Ministerstva pro místní rozvoj ještě dvě drobná vylepšení. První se týká úpravy pozměňovacího návrhu do návrhu Marka Bendy, který je podán, a s tou změnou Marek Benda souhlasí. My tam říkáme, zavádíme... Věřím, že souhlasí. (Se smíchem.) My tam... Marek Benda velmi správně a dobře zavádí tu tzv. fikci souhlasu, což je dobře. Je to správný krok. A nakonec jsme se dohodli i s ústavními právníky po konzultaci, že z té fikce přece jenom vyjmeme stanoviska EIA, posuzování vlivu staveb na životní prostředí, protože je to problematika velmi citlivá ve vztahu k EU, takže tam zatím tu fikci nechceme dávat. A poslední za mě drobná úprava je opravdu technikálie v tom tolik diskutovaném seznamu staveb, kde, řeknu, byla to technická záležitost při konzultaci na SŽDC správci infrastruktury, kde oni definovali železniční uzel obcí Vratimov, ale správně ta definice měla být tratí až na Frýdek Místek. Je to asi o 20 km dále, kde bude elektrifikována jedna trať. Takže je to skutečně, skutečně drobnost.
A to je v tuto chvíli na úvod vše. Spíš budu připraven na vaše případné dotazy a argumenty. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji zástupci navrhovatelů panu poslanci Kolovratníkovi. Připomínám, že jsme návrh v prvém čtení přikázali jako garančnímu výboru hospodářskému výboru a dále byl tisk přikázán ústavněprávnímu výboru. Usnesení výboru nám byla doručena jako sněmovní tisky 76/2 až 7.
A nyní prosím zpravodaje hospodářského výboru pana poslance Ivana Adamce, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a odůvodnil případné pozměňovací návrhy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já se pokusím být stručný. Hospodářský výbor projednal návrh novely a projednal ho 24. dubna letošního roku. Přijal, jak už bylo řečeno, 17 pozměňovacích návrhů. Je to tisk 76/6. Další pozměňovací návrhy přijal ústavněprávní výbor, je to tisk 76/7, a přijal je 9. května 2018.
Na to, že to měla být původně jednoduchá novela, která měla být řešena podle § 90, jsme se docela rozmáchli. Sedmnáct pozměňujících návrhů, které prošly tady v této místnosti za přítomnosti odborné veřejnosti, zástupců ministerstva, skutečně svědčí, že ten problém je podstatně širší než ta původní představa, nicméně i to upozornění na pozměňovací návrh číslo 4, řekl bych, je v pořádku a je potřeba se s tím vyrovnat de facto přehlasováním tohoto bodu novým návrhem, jak říkal tady pan předkladatel, nebo zástupce předkladatelů. Co se týká ústavněprávního výboru, já bych byl opatrný mluvit tady za kolegu Marta Bendu, jak ho znám, protože si myslím, že samozřejmě co se týká těch EIA, které jsou z toho vyňaty, z toho předběžného souhlasu, tak si myslím, že ten názor je tam trošku jiný, ale nechci také za něj hovořit.
Takže suma sumárum máme tady před sebou sedmnáct pozměňovacích návrhů z hospodářského výboru. O jednom víme, že ho budeme modifikovat. Máme tady pozměňovací návrh z výboru ústavněprávního, který je také modifikován. Takže v tuto chvíli mohu konstatovat, že záleží opravdu teď na vás, kolegyně, kolegové, jak se postavíte k návrhu zákona ve druhém čtení, kolik bude dalších pozměňovacích návrhů.
Ještě mi dovolte mé osobní stanovisko. Řekl bych, že vzácně byla shoda na těch pozměňovacích návrzích, které byly na hospodářském výboru, až na tu poslední část, kterou jsme předpokládali, že skutečně to budou stavby jenom, které přicházejí v úvahu v nejbližším období, abychom si tento zákon vyzkoušeli v praxi. Po zkušenostech z okolních zemí víme, že všechny tyto podobné zákony prošly testem ústavnosti v těch zemích, kde byly odsouhlaseny parlamenty, nicméně většinový názor byl jiný. Ta tabulka je hodně široká. Možná někomu se tam bude zdát i docela zajímavé, že se to týká oplocení letiště, což opravdu vypadá velmi zvláště vzhledem k důležitosti tohoto zákona, který opravdu vážně zasahuje do vlastnických práv vlastníků těch pozemků, nicméně shoda byla taková, že většinově ta tabulka prošla v této podobě. Myslím si, že pokud dnes ty pozměňovací návrhy se budou týkat tabulky, tak můj osobní názor je, že by neměly být schváleny další návrhy, ale samozřejmě je to věc z pléna Sněmovny.
V tuto chvíli bych to uzavřel s tím, že pokud to dneska projde dobře druhým čtením, nic nám nebrání, abychom třetí čtení provedli ve variabilním týdnu, předpokládám, že vedení Sněmovny tak učiní, a odsouhlasili konečnou verzi. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Jak už jsem říkal, tiskem se také zabýval ústavněprávní výbor a já nyní prosím zpravodaje výboru pana poslance Mikuláše Ferjenčíka, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ústavněprávní výbor se zákonem zabýval 9. května 2018 s tím, že přijal následující usnesení. Doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila, přičemž k němu přijal jeden pozměňovací návrh, to je ten již zmiňovaný návrh kolegy Bendy, který právě dává tu lhůtu orgánům, které dávají závazné stanovisko, a dále doporučil vypustit bod 4. To je právě ten bod, který zmiňoval kolega Kolovratník ve vztahu k tomu stavebnímu zákonu, o kterém jsme se bavili vlastně i dopoledne. A co považuji za velmi podstatné tady zmínit, ústavněprávní výbor se vůbec nezabýval tou přílohou 19, nepovažovali jsme za relevantní z hlediska posuzování ústavnosti toho zákona a těchto kontextů zabývat se tou samotnou přílohou. Takže ústavněprávní výbor doporučuje tu textovou část a přílohou se prostě nezabýval.
To je asi vše podstatné, co se událo na výboru. Ještě z toho projednávání upozorňuji na otázku doručování, kterou jsme se tam velmi obšírně zabývali. Já v této věci podám pozměňovací návrh, který by vypustil tu změnu v doručování oproti stávajícím předpisům, ta otázka se tam velmi podrobně diskutovala, ale nakonec výbor v té věci ale nepřijal žádné usnesení.
A poslední poznámka. Ten zákon nepochybně skončí u Ústavního soudu, protože jak zmínil kolega předřečník z hospodářského výboru, ten zásah do vlastnických práv je velmi významný, abych na vás apeloval, abyste byli co nejrozumnější v tom rozsahu toho zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Jan Zahradník, který nyní bude mít slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, velmi pečlivě jsem sledoval úvodní slovo představitele skupiny předkladatelů, pana poslance Kolovratníka, i zpravodajské zprávy obou zpravodajů příslušných výborů. Jsem si vědom toho, jak citlivé téma to je. Zaznamenal jsem určité upozornění pana kolegy Ferjenčíka na to, co všechno může ten zákon vyvolat, jaké konsekvence a jaké ústavní žaloby.
Stavby dopravní infrastruktury jsou u nás blokovány poměrně velmi účinně různými skupinami odpůrců těchto staveb, ať už jsou to odpůrci, kteří mají svůj původ mezi vlastníky pozemků, kterými ty stavby mají procházet, nebo lidmi, kterým vadí ta stavba z nějakého jiného hlediska, v neposlední řadě také skupinami ekologických aktivistů, kteří účinně využívají poměrně velmi benevolentní legislativu v oblasti životního prostředí, zejména tedy zákon o EIA, k tomu, aby své návrhy mohli podávat a mohli celou řadu staveb poměrně efektivně blokovat. Proto je zákon o urychlení staveb dopravní infrastruktury pro nás velmi významný a myslím si, že zaslouží podporu.
Já jsem svůj pozměňovací návrh předložil a spolu se svými spolupracovníky zpracoval na základě toho, že jsem vlastně - myslím, že to bylo 15. května tohoto roku v médiích, v některém deníku - zaznamenal velmi významný signál z vlády, který pocházel snad z nějakého výjezdního zasedání vlády, kdy vláda jezdí po krajích a tam se seznamuje s problémy, které ty které kraje tíží, a pak slibuje nápravu těchto problémů na místě samém, pokud možno hned, a také tam zaznělo, jak velkým problémem pro celou řadu měst, obcí, osad je budování obchvatů. Prostě to nefunguje, jsou tam problémy, které jsou zdéli mnoha let a není možné prostě dosíci těchto povolení tak, aby občané těch měst, obcí, osad byli ušetřeni nadměrné dopravní zátěže.
Proto jsem připravil pozměňovací návrh, který by se týkal přílohy zákona, tedy novelizačního bodu číslo 5, který definuje jednotlivé budoucí stavby, které by měly být projednávány a povolovány v režimu toho zákona. Navrhl jsem, aby do jeho režimu byly zařazeny také stavby, které vlastně vytvářejí jakési tangenciální propojení osmi krajských měst v Čechách, tedy vlastně jakýsi okruh, který by doplnil radiální soustavu dálnic, které samozřejmě už zčásti jsou postavené, zčásti chybějí, a právě by měly být předmětem toho zákona, jsou vyjmenovány v té příloze. Je to okruh, který propojuje města Liberec, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Plzeň, České Budějovice, Jihlavu. Pardubice a Hradec Králové již svoje propojení mají. A vesměs se jedná o silnice, které jsou součástí silnic typu E tras, nebo v kategorii E, což je kategorie silnic podle evropské dohody AGR, resp. dohody EAK, patřící vlastně již před vznikem Unie do kompetence Organizace spojených národů. Jedná se o silnice 1/13 v dané trase, 1/20, 1/34 a 1/37. Na těchto silnicích, a tady právě zdůrazňuji, se nacházejí obchvaty 43 měst, obcí a osad, které jsou v různém už poměrně značně pokročilém stupni přípravy. 43 tedy měst a osad by mohlo být postupně řešeno z hlediska budování jejich obchvatů.
A druhý novelizační bod, ten se týká železnice. Železnice Veselí nad Lužnicí - České Velenice byla tradičně součástí čtvrtého železničního koridoru. Je to poslední trať, která tam není elektrifikovaná. Česká republika slibuje Rakouské republice modernizaci této trati už téměř 30 let. Proto i tuto trať si dovoluji navrhnout do tohoto pozměňovacího návrhu.
Čili si myslím, že jsem vás jednak seznámil s tím návrhem, je to součást sněmovního dokumentu, ke kterému se pak posléze v podrobné rozpravě přihlásím. A pokud máte zájem, jsem připravený ukázat vám na mapě, o jaké úseky konkrétně se jedná. V obecné rozpravě tedy děkuji za pozornost, a jak je vidět, už jsem se přihlásil do rozpravy podrobné, kde se k dokumentu přihlásím. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, děkuji, pane poslanče. V obecné rozpravě dále vystoupí pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Chtěl bych představit své dva pozměňovací návrhy, které k tomuto tisku podávám, a oba jsou velice stručné. První ruší bod číslo 1 toho komplexního návrhu hospodářského výboru, který upravuje doručování. Jak už jsem zmiňoval ve své zpravodajské zprávě, dle mého názoru ta obecná úprava chrání práva občanů lépe než to, jak to uchopil hospodářský výbor. Myslím si, že je zbytečné tady vytvářet speciální zákon.
Druhý pozměňovací návrh se týká seznamu těch staveb. Navrhuji vyškrtnout plavební stupeň Přelouč, protože si myslím, že ta stavba nemá ekonomické opodstatnění, má stát několik miliard korun. Znáte tu situaci? Já jsem přímo z Pardubického kraje, tam to bylo velké téma, v Přelouči jsem chodil na gymnázium. A bylo to velké téma už před deseti lety. Dneska se tam nevozí po Labi uhlí ani do elektrárny Chvaletice. Ani do elektrárny Chvaletice, kde by člověk očekával, že je vlastně ideální situace pro to vozit to uhlí. Na Labi jsou v Ústeckém kraji ty doly. Máme tu elektrárnu. Člověk by čekal, že když se takovýto náklad, který se dá vozit ve velkém objemu, nevyplatí vozit po řece, tak nebudeme utrácet miliardy korun za to, abychom Labe splavnili do Pardubic. Podle mě to prostě nemá ekonomické ratio. Z toho důvodu jsem proti tomu, abychom nasazovali tak silné nástroje typu vyvlastňování lidí kvůli tomu, abychom tuto stavbu tlačili kupředu. Takže navrhuji vyškrtnout tuto stavbu. A myslím si, že by bylo daleko vhodnější investovat ty peníze do rozvoje železniční trati Praha - Olomouc, zvlášť úsek od Pardubic směrem k Olomouci. Tam je problémový úsek, kde kdyby se postavily třeba tunely nebo zvýšila kapacita, tak by to velmi výrazně pomohlo na tomto páteřním koridoru. A probagrovat ty tři miliardy v Labi mi přijde nesmyslné.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Petrtýl bude reagovat s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec František Petrtýl: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych vaším prostřednictvím oponovat panu poslanci Ferjenčíkovi, protože stále platí to, že vodní doprava je tou dopravou, která je nejlevnější. Máme vlastně vybudované komunikace, to jsou dálnice, které jsou prázdné, myslím tu vodu. Je to přirozená cesta. A skutečně toho nevyužívat by byl velký hřích. Vezměte si, kolik naši předkové po dobu více jak sto let, kolik dali miliard a kolik dali úsilí do výstaveb různých plavebních stupňů nebo různých zařízení na té řece. Myslím si, že nevyužít toho by byla velká chyba, protože silnice jsou stále více přeplněné. Můžu vám říct, že třeba už ve Středočeském kraji a v Praze se vlaky nedostanou na koleje, protože už tam není prostor. Takže čím víc odlehčíme tu ostatní infrastrukturu, tak jsem přesvědčen, že ta lodní doprava je jedna z možností, jak tomu pomoci.
Děkuji za pozornost. (Potlesk několika poslanců hnutí ANO.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Ferjenčík, po něm se do obecné rozpravy hlásí pan poslanec Kolovratník. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Jen velmi stručně zareaguji prostřednictvím pana předsedajícího na předřečníka. Prostě pokud chybí kapacita železnice, je potřeba stavět novou železnici. Ve chvíli, kdy ani do té elektrárny Chvaletice se po Labi, které je tam plně splavné, to uhlí nevozí, tak k čemu se proboha bude používat ten úsek, který vede do Pardubic? Podle mě prostě probagrujeme miliardy a ve skutečnosti se to používat nebude. Dát to do železnice mi přijde daleko efektivnější. (Potlesk několika pirátů.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou se ještě přihlásila paní poslankyně Balcarová. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych navázala na to, co tady říkal kolega Ferjenčík. Z pohledu životního prostředí i z hlediska ekonomické efektivity je opravdu mnohem výhodnější vkládat investice například do vysokorychlostní železnice, do železničních koridorů, které jsou v České republice spíše podfinancované, a je potřeba rychle se tímto směrem ubírat. Vodní stavby si myslím, že je otázka minulosti, ne budoucnosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Kolovratník přihlášený do obecné rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Martin Kolovratník: S rizikem, že rozpoutám další reakce a faktické poznámky, musím na tohle reagovat. Při vší úctě, pane kolego Ferjenčíku prostřednictvím pana předsedajícího, tohle je přesně to, co jsem nechtěl, o co jsem prosil vaše zástupce, vašeho kolegu Ondřeje Polanského, velmi milého a blízkého spolupracovníka v podvýboru pro dopravu. Tohleto jsem přesně nechtěl, abychom dospěli sem. Na to jsme měli ty tři měsíce, toho čtvrt roku, abychom si tyto debaty, a při vší úctě, nevím, jak velký jste odborník na dopravu, abychom si toto vydiskutovali a dosáhli kompromisu.
Já vím, že to nikdy nebude pro všechny ideální, ale zkuste si představit tu šíři spektra tady ve Sněmovně, logicky, a nemyslím to bez žádných konotací, z levé části spektra, kde kolegové by byli ochotni ten seznam dramaticky rozšířit ve smyslu síly státu, síly státních investorů, až po kolegy na pravici, kteří byli velmi skeptičtí a velmi konzervativní k tomu, aby se ty stavby rozšiřovaly. A tomuhle jsme se věnovali ty tři měsíce jak ve skupině předkladatelů, tak i na hospodářském výboru a koneckonců i na podvýboru pro dopravu.
Takže já tady jak směrem k vám, tak i směrem k ostatním kolegům, bohužel i k panu poslanci Zahradníkovi, kterého si jinak velmi vážím, musím avizovat, že na hospodářském výboru a ve třetím čtení budu proti přijetí těchto pozměňovacích návrhů, protože ta dohoda, která je velmi cenná i ve směru k Senátu, k veřejnosti a možná i k tomu Ústavnímu soudu, se opravdu rodila čtvrt roku, tři měsíce, a považuji ji za velmi, velmi vyváženou. A nechci dopustit to, že najednou různými parciálními názory, a prosím, teď to neberte ve zlém a není to myšleno ve zlém, tak se najednou začne rozpadat a něco se tam bude buď přidávat, nebo ubírat. To je za prvé v té obecné rovině.
Ale musím být i konkrétní, protože to se mě dotýká bytostně, jsem poslancem z Pardubic. Asi nevíte, že Pardubice region, jak město, tak kraj, mají velký ambiciózní projekt, který se jmenuje multimodální dopravní uzel Pardubice. Je to projekt, který jsme prezentovali hospodářskému výboru. Opět, vaši kolegové ten projekt viděli, seznámili se s ním. Vy nejste členem hospodářského výboru. Je to projekt, vize, která je jediná v České republice, jediné místo v České republice, které propojuje všechny čtyři mody dopravy. Vodní dopravu pomocí kontejnerového překladiště, cargo na letišti, které je vzdáleno necelý kilometr od toho Labe, železniční koridor, který tam je, a samozřejmě také silniční dopravu. Je to jediné místo, které je schopno propojit čtyři mody dopravy. Takže to je k těm úvahám o smysluplnosti anebo nesmysluplnosti vodní cesty. A zrovna u toho plavebního stupně Přelouč je potřeba říci historicky, že je to akce, která je vydiskutovaná, připravená, snad i vysoutěžená, připravená, ale bohužel má tedy problémy ve smyslu k ekologii. Ale zase, kolegové z ŘVC, to je ilustrační, mi připravili návrh, který byl mnohem širší. Měli tam Baťův kanál, měli tam plavební stupně na Vltavě, a já jsem tohle opět vnímal jako ten kompromis, že jsme zúžili ten seznam a nechali jsme tam aspoň ty dva plavební stupně. Takže moc moc prosím, abychom to ratio, tu rozumnost, v tom seznamu udrželi a nezasahovali do něj.
A na kolegyni Balcarovou. Vysokorychlostní tratě, no to se mě dotýká úplně bytostně, protože my jsme tady před rokem přijali usnesení, vláda na tom začala pracovat, máme strategický materiál. Rozjelo se to, běží první dvě studie proveditelnosti, projektuje se rameno Praha-Drážďany, projektuje se rameno Praha-Brno. Přípravné práce běží. Na SŽDC, já se tomu každý den věnuji, mají tým deseti odborníků, speciální projektový tým na vysokorychlostní tratě, jsou na to připraveny finance v SFDI, v rozpočtu SFDI, tady opravdu jsem si velmi jistý v kramflecích. Takže argumentace "raději do vysokorychlostních tratí než do vody" tady není správná, protože nevylučuje se. Pokud teoreticky bychom do dvou let třeba ten plavební stupeň na Labi v Přelouči začali realizovat, tak to neznamená, že nebudou peníze na ty vysokorychlostní tratě. V tomto smyslu to opravdu nijak nesouvisí, protože studie proveditelnosti budou trvat zhruba dva roky a ten proces běží. Opravdu se připravují se vší vážností a v plném tempu, jaké je aspoň v tuto chvíli možné. To vám mohu garantovat nejen z pozice hospodářského výboru, ale i za člena Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury.
A poslední věta, ať vám dám také prostor k tomu seznamu. My na hospodářském výboru, když jsme ho připravovali a poslouchali návrhy od těch jednotlivých investorů - a věřte mi, že byly možná desetkrát větší, oni fakt chtěli všechno -, tak my jsme s poslanci udělali dvě dohody. První dohoda byla, že po těch investorech chceme, aby tam dali akce, které budou mít majetkoprávní přípravu, tzn. územní rozhodnutí, povolení a poté majetkoprávní přípravu do dvou let. Zkrátka že ustanovení toho seznamu, toho zákona, budou schopni využít do dvou let. To byla pro nás nepřekročitelná podmínka, abychom stavby do toho seznamu mohli zařadit.
A druhá dohoda byla ve směru k MPO, k Ministerstvu průmyslu, které tam chtělo dát, a to se týká hlavně klubu Pirátů, vysokonapěťové soustavy, energetické stavby, plynovody. A tam jsme vyšli vstříc a za tím já si stojím a budu na tom trvat a podpořím to a neustoupím, že v tuto chvíli platí dohoda, je to seznam jenom pro dopravu, není pro žádné další mody nebo žádné další typy staveb. A i na tomhle si myslím, že by mohl obstát návrh případně právě i u Ústavního soudu.
Takže tolik k té debatě, jak to vlastně celé vzniklo. A ještě jednou moc, moc prosím, abychom se opravdu nepouštěli do dalších změn, ať už rozšiřování, nebo zužování. Bez emocí jsem připraven to odborně věcně vysvětlit, ale nebudu ustupovat a nechtěl bych ustupovat z toho seznamu, tak jak je v tuto chvíli postaven.
Poslední vysvětlení, které dlužím, ono si to často lidé pletou, ten seznam je, pěkně prosím, svázán jen a pouze s jedním z těch 17 pozměňovacích návrhů, a to je s tou předběžnou držbou, resp. mezitímním rozhodnutím. Všech ostatních 16 platí pro všechny stavby podle toho zákona. I to je důležité vysvětlovat, protože hlavně novináři si to často pletou. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pořadí řečníků je nyní následující. S faktickými poznámkami jsou přihlášeni pan poslanec Ferjenčík, Stanjura, Výborný a Juříček. A do obecné rozpravy je přihlášen pan zpravodaj Adamec a pan předseda Stanjura, takže pan předseda Stanjura vystoupí s přednostním právem. Teď je na řadě faktická poznámka pana poslance Ferjenčíka. Po něm bude následovat faktická poznámka pana poslance Výborného. Prosím, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo a už bych rád za sebe tuto debatu uzavřel. Nicméně to, že na hospodářském výboru vznikne nějaký seznam staveb, skutečně nemůže zavazovat zbytek Poslanecké sněmovny k tomu, aby akceptoval stavby, se kterými nesouhlasí. A dále bych uvítal, kdybyste byl korektní a protestoval i proti rozšiřování toho seznamu. Už takový návrh tady taky padl a nesetkal se s žádnou odezvou.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Výborný, připraví se pan poslanec Juříček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Pane předsedající, děkuji za slovo. Já jako poslanec z Pardubického kraje bych tady rád podpořil to, co říkal kolega Kolovratník. Může se zdát, že to nemá ratio, plavební kanál na Labi u Přelouče, nicméně buďme tady trošku velkorysí a dívejme se do budoucna. Ten dopravní terminál, který už dneska je ve fázi studie, to je věc na 20, 30 let dopředu. Pokud ten plavební stupeň neuděláme, tak samozřejmě ta přidaná hodnota, která tam teď právě je v propojení s leteckou dopravou, železniční dopravou, vodní dopravou, tam nebude. Tak já bych opravdu prosil, aby se do toho seznamu nezasahovalo. Toto je šance dotáhnout projekt, který tady mimochodem desetiletí už je připravován. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Juříček a jeho faktická poznámka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Juříček: Pane předsedající, dámy a pánové, já jsem v podstatě něco chtěl říct jako tady kolega Výborný, protože téměř od začátku jsem byl u toho s Martinem Kolovratníkem. Sám jsem udělal 17 pozměňovacích návrhů a ty jsem pak následně stáhl, protože ty Martina Kolovratníka byly lepší. Diskutovali jsme to napříč. Buďme rádi, že po 25 nebo 28 letech jsme dospěli k takovému konsenzu. Tak proboha už do toho nevrtejme! Celá republika na to čeká a potřebujeme to opravdu stavět. Je to lakmusový papírek budoucnosti. A když ve Sněmovně bude taková spolupráce, jako bylo na pojištění anebo jak je teď na čtyřistašestnáctce, tak buďme jenom rádi, že jsme to dotáhli do takovéto podoby. A všem opravdu děkuji i za Martina Kolovratníka, který už to opakoval mnohokrát. A buďme rádi, že jsme dospěli aspoň do takovéhle fáze. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budou následovat faktické poznámky pana poslance Onderky, paní poslankyně Matušovské, pana poslance Kolovratníka, v tomto pořadí. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Roman Onderka: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, musím říct, že to, co tady padá a možná do budoucna ještě padne při projednávání novely o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, je přesně věc, kterou jsme očekávali... (Odmlka pro trvalý neklid v sále.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, pane poslanče. Vyzvu ostatní, aby se ztišili. Prosím vás ještě jednou o to, aby tu byl klid a všichni jsme slyšeli, co nám řečník vlastně chce říct. Prosím, máte slovo, pokračujte.
Poslanec Roman Onderka: Od prvopočátku, kdy jsme o této záležitosti jednali, tak jsme věděli, že budou padat. Já se musím zastat kolegy Kolovratníka, že my jsme nikdy neřekli na těch jednáních, že by pozměňovací návrhy nemohly padat. A počítáme s tím, že zde budou návrhy, které se budou snažit rozšiřovat ten seznam anebo ho zmenšovat.
Kolega Kolovratník tady řekl jednu věc a já si za tím stojím, že ale jsme si řekli, že tohle je maximum, co jsme v stavu řešit napříč Poslaneckou sněmovnou. A to je důvod, proč sociální demokracie nebude podávat pozměňovací návrhy v těch rozsazích, které tady byly. A mohli bychom tady společně diskutovat i o mnoho dopravních staveb, které já osobně v tom seznamu nevidím. Prioritou je, že liniového zákona se za toto volební období nedočkáme. Ta příprava, která bude, bude dlouhá a možná ten poslední, čtvrtý rok tady budeme mít nějaký návrh, který prolítne připomínkovacím řízením jednotlivých ministerstev, ale toto je určitá záplata a určitá možnost, která nám může umožnit urychlení výstavby liniových staveb zhruba o nějakých 20 až 30 %. Ten časový horizont bude různý, ale musíme pro to něco udělat.
Na závěr jenom jedna drobnost, co se těchto staveb týče. Kromě Ústavního soudu, kde se nám určitě ta stížnost objeví, myslím si, že jsme zvolili řešení, které právě může obstát u Ústavního soudu. A já jsem tomu velice rád, že ten kompromis napříč politickými stranami v Poslanecké sněmovně byl. Na druhou stranu je potřeba si říci -
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane poslanče, přidal jsem vám čas, ale už je potřeba skončit.
Poslanec Roman Onderka: Poslední věta. Děkuji. Je potřeba říci, že jsme se také domluvili, že tento seznam budeme v Poslanecké sněmovně otevírat zhruba jednou za dva roky, tj. tak, abychom právě umožnili to, jakým ho budeme do budoucna měnit. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Jenom na vysvětlenou - přidal jsem panu poslanci čas, protože jsem zjednával klid v Poslanecké sněmovně a běžely stopky jeho dvou minut.
Nyní má faktickou poznámku paní poslankyně Matušovská, po ní pan poslanec Kolovratník. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Já se trošku nemůžu srovnat s tím, co tady řekl můj předchůdce nebo můj kolega z poslaneckého kraje, pan poslanec Ferjenčík vaším prostřednictvím. Protože byl zvolený za Pardubický kraj, tak by se měl na to dívat jako poslanec Pardubického kraje, a místo toho řekne, že plavební stupeň Přelouč vlastně nemá smysl. Já můžu říct, že to je zásadní projekt, který prosazujeme, nebo Pardubický kraj prosazuje dlouhodobě. A jak už tady bylo zmíněno mým kolegou Kolovratníkem, máme tam vizi multimodálního uzlu, který má vlastně spojit právě tu železnici, vodu, silnici, máme to velice propracované. Škoda, že jste nebyl na té prezentaci, protože vaši kolegové tam opravdu byli a myslím, že se jim to velice líbilo. To je jedna věc.
A za druhé. Na všech těchhle věcech byla samozřejmě shoda napříč politickým spektrem, jak řekli už mí předřečníci. Dlouhodobě o tom jednáme, není to tak, že jsme si to tam napsali. Je to vlastně i v koncepci dopravy už dlouhodobě, v těch vizích. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Kolovratníka.
Poslanec Martin Kolovratník: Tak já využiji čas velmi rychle. Pro Mikuláše Ferjenčíka, ono to asi nezaznělo nahlas - byl jsem, jsem a budu proti rozšiřování toho seznamu. Ať je to na stenozáznamu. Díky.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní v obecné rozpravě vystoupí pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Adamec. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem trpělivě čekal, protože dvě minuty by mně určitě nestačily.
Začnu tím, o čem tady mluvil opakovaně náš zástupce skupiny předkladatelů Martin Kolovratník. Učinili jsme politickou dohodu. A na nás se můžete spolehnout, že když učiníme politickou dohodu, že ji taky splníme, ne že podepíšeme nějaký návrh a pak hlasujeme pro zamítnutí.
Současně chci říct, že nejsme šťastni z toho, jak dopadl ten seznam. Podle našeho názoru je příliš široký. Já už jsem se domlouval s kolegy z hospodářského výboru, že hospodářský výbor měl přijmout usnesení, aby si tak jednou za rok vyžádal zprávu Ministerstva dopravy, jak jeho investorské organizace nakládaly s tímto návrhem zákona. Obávám se, že s přijetím toho zákona jsou spojovány příliš velké naděje. Schválíme zákon ve Sněmovně, v Senátu, případně se nám ze Senátu vrátí, ale já myslím, že do dvou, do tří měsíců nejpozději bude ve Sbírce zákonů, a skoro nic se nezmění v té finální fázi, když se budeme bavit o vyvlastňování. A já jsem o tom opakovaně mluvil v prvém čtení, jak pro nás je citlivá otázka vyvlastnění, resp. stavění na pozemku, který není státní. Současně jsem říkal, že je v zájmu, ve veřejném zájmu umět tento svůj zásadový postoj mírně změkčit. A my bychom samozřejmě byli pro mnohem užší seznam. Nebudu to navrhovat, protože jsme učinili dohodu. Podle mého názoru jsou tam zcela zbytečně vrtky. Fikce. Nebudeme to používat ani letos, ani příští rok, ani v tomto funkčním období Poslanecké sněmovny se na přípravu vysokorychlostních tratí určitě nepoužije mezitímní rozhodnutí. Tím jsem si naprosto jist.
Velmi skeptičtí jsme ke všem konvenčním železničním tratím a k využití institutu mezitímního rozhodnutí. Opravdu jsme velmi skeptičtí. Právě proto budeme chtít jednou za rok zprávu, kde se to použilo. Velmi skeptičtí jsme k tomu, že v tom seznamu jsou i silnice první třídy. Říkám, opět ctíme tu dohodu, protože jich máme mnoho a je tam pět vyvolených. A oprávněně se ptají i v našem kraji, proč tam není naše jedenáctka, čtyřicetšestka, padesátšestka, a mohl bych takhle pokračovat. Myslím, že každý z vás ve svém volebním kraji by našel silnici, která tam není. Ale opět - ctíme tu dohodu.
Chci se zastat pana poslance Ferjenčíka. Jsem si skoro jist, že v tomto volebním období se pro plavební stupně tento zákon, mezitímní rozhodnutí, nevyužije. Pamatuji si, v jakém stavu byla příprava té akce v roce 2013. Jestli si myslíte, že za těch pět let se nějak výrazně pohnula, tak se nepohnula. A všichni poslanci Pardubického kraje moc dobře vědí, kdo má v rukou rozhodování o stavebních povoleních. A není to Praha. Nejsou to centrální orgány veřejné správy. Tak abychom si řekli úplnou pravdu.
Co nás naplňuje nadějí a proč vlastně tu dohodu budeme ctít, přestože ten seznam staveb je mnohem širší, než si představujete, tam je úplně jiná věc, která podle mě skutečně může výrazně napomoci zkrácení přípravy staveb. A to je bod, který obsahuje usnesení ústavněprávního výboru. Ano, odborníci na dopravu se vrhli na ty stavby a vedla se složitá politická debata. Ale ta fikce souhlasu, ta je mnohem důležitější. A proto my budeme hlasovat pro ten zákon a proto jsme k té dohodě přistoupili. Protože dnes je zcela běžné, že dotčený orgán státní správy, tzn. stát, odpovídá investorovi ŘSD nebo SŽDC, takže státu, v délce 9, 12, 15 měsíců. A nezdržují to ani ekologičtí aktivisté, ani odpůrci staveb, zdržuje si to stát špatnou koordinací svých organizačních složek a dotčených orgánů státní správy. A v tomto návrhu, který jsme navrhli a po dohodě s kolegy prosadili, se říká: Dotčený orgán státní správy má 60 dnů. To je dostatečná doba. A když se do 60 dnů nevyjádří, třeba i negativně, tak se má za to, že investor získal souhlas. To skutečně může v celém tom běhu, ve všech těch stupních přípravy staveb, výrazně zkrátit dobu od nápadu až po začátek realizace. To je ta podle našeho názoru klíčová součást tohoto návrhu, ne ta příloha č. 1. A těším se na debatu zhruba za těch 24 měsíců, kdy si řekneme, v kolika případech se mezitímní rozhodnutí uplatnilo, či ne. Jsme velmi skeptičtí. Já jsem říkal i ředitelům státních investorských organizací, aby dali hlavu na špalek, že na každé z těch staveb, která je v tom seznamu, do dvou let použijí ten institut. A jsem zvědavý na ten výsledek. Můžeme být dnes optimisté, nebo skeptici, čas nás rozsoudí.
Kdybych měl ještě reagovat na vystoupení některých svých kolegů. a teď to nemyslím ani ironicky ani legračně - když už je takový seznam staveb, tak proč tam není brněnské metro? Já osobně považuji vyřešení otázky nádraží v Brně opravdu za důležité. Mnozí se tomu smějí. Já to opravdu považuji roky za důležitou věc. Nicméně oni tomu sice říkají jinak, ale v zásadě je to metro a to tam náhodou není. Metro D - to byl požadavek všech našich kolegů, pražských poslanců, že to tam být musí, to tam je.
Takže kdybychom chtěli být spravedliví v tom seznamu, tak to bude mnohem širší seznam. A mé oblíbené tvrzení je, že my jsme mysleli, že v tom seznamu, v té příloze budou priority. Spočtěte si ty priority! A to tam jsou ještě ty stavby jako celek, to znamená, to se ještě rozpadne do mnoha konkrétních akcí, a nikdo nemůže vážně tvrdit, že když mám stovky priorit, že jsem si stanovil nějaké priority. Kolegové vědí, že kdyby to bylo jenom na mně, teď nemluvím za svůj klub, tak tam mám dvě stavby: D35 - druhé dálniční spojení moravských a českých krajů - a silniční okruh kolem Prahy, protože to jsou podle mě dvě nejdůležitější dopravní stavby, které mají dopad na většinu obyvatel ČR.
Realita je jiná. My tu dohodu budeme ctít. Ano, můj kolega Jan Zahradník podal jeden pozměňovací návrh, který přináší, bych řekl, řešení ve smyčce pro železnice. Vy se svobodně rozhodněte, jak budete hlasovat o tom pozměňovacím návrhu. My nebudeme podmiňovat svůj souhlas s návrhem zákona jako celkem s hlasováním o tom konkrétním pozměňovacím návrhu. To jsem chtěl, aby zaznělo. Je to opět regionální pohled, který je legitimní, ale těch regionů máme 14. A zkusme trošku ubrat optimismu, že po schválení toho zákona se to výrazně zrychlí. Nebude tomu tak.
A u těch vodních staveb, a teď se nechci ani přít, jestli se to použije, nebo ne, si myslím, že žijeme v 21. století, a mně osobně skoro všechny projekty z vodní dopravy připomínají 19. století, kdy byla úplně jiná situace ve světě, úplně jiná situace v dopravě, velké sklady atd. Mohli bychom o tom velmi dlouho mluvit. Kdyby to bylo na mně, tak to nechám historii, debatě odborníků, jak by to vypadalo, kdyby se to tehdy postavilo, komu by to pomohlo a komu ne, ale zrovna dneska nebo včera jsem viděl titulek Dunaj-Odra-Labe 610 miliard. A nedá mi, abych aspoň kolegům, kteří jsou tady relativně noví, byl jsem asi tři dny ministr dopravy, když mě sociálně demokratičtí poslanci interpelovali velmi vášnivě, jak se postavím ke stavbě tohoto kanálu s tím, že ten projekt se chystá už 110 let. Úředníci Ministerstva dopravy mi horlivě přinesli asi čtyři centimetry podkladů. Já jsem je nepoužil a řekl jsem jim větu, která platí i dnes. Už je to asi 112 let od té doby: Pokud se nějaký projekt chystá 112 let, co jiného chcete slyšet o kvalitě a reálnosti toho projektu? Nic víc. Do podrobností vůbec nemusíme chodit.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo. S faktickou poznámkou pan poslanec Roman Onderka. Prosím.
Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, prostřednictvím pana předsedajícího odpověď pro pana Stanjuru, proč v tom seznamu není tzv. brněnské metro, jak rád říká, jinak se to jmenuje severojižní diametr pro spojení nového nádraží a části města Brna. Je to de facto kolejová doprava a já rozumím, proč to tak definoval. Proč tam není? Protože nemá majetkoprávní přípravu. A to byl ten požadavek, který jsme dávali, když jsme tento seznam dohromady dělali, a já nemám ve zvyku a nechci dělat, abych obelhával kolegy v hospodářském výboru jenom proto, aby se to tam objevilo a já si nasbíral nějaké politické body, a za dva roky byste mě tady interpeloval, co jsem za, řeknu to slušně, neférového člověka. Takže to jenom pro vysvětlenou. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan poslanec Foldyna svoji faktickou poznámku vzal zpět s tím, že vystoupí v řádné rozpravě. Ale ještě před ním byl hlášen v rozpravě pan poslanec Adamec. Snad jsem se zorientoval správně v poznámkách.
Poslanec Ivan Adamec: Ano, je to tak. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, nechci tu diskuzi tady dále nějak stupňovat, ale chtěl bych říct, že samozřejmě jedna věc je dohoda klubů, to je pravda, gentlemanská dohoda klubů, druhá věc je ale právo každého poslance. A já si myslím, že každý poslanec může vystoupit, říct svůj názor a případně podat pozměňovací návrh. Takže to jenom abychom si to tady řekli. Samozřejmě jedna věc je dohoda klubů a druhá věc je postoj každého poslance.
Když jsem to tady poslouchal, tak bohužel musím konstatovat, že ono se tady opravdu ukazuje, že každý je odněkud. Prostě ten regionální pohled tady je jednoznačný a bohužel musím říct, že v té tabulce regionální pohled výrazně převýšil pohled státnický. Prostě to, co je prioritou státu, nemusí být samozřejmě v souladu s regionálními prioritami. A já jsem byl trochu naivní na počátku a myslel jsem si, že takto to bude vnímat většina poslanců, ale prostě ta regionalita je jasná, všichni jsme odněkud, kde nás ti občané volí. Všichni chtějí zařadit prioritní stavby z jejich regionu. Já tomu rozumím, já to nekritizuji, jenom to konstatuji. Je to pro mě trošičku samozřejmě zklamání, ale to je všechno, co s tím můžu dělat.
Ale byl bych rád, aby tady nezapadlo myšlenka, kterou tady říkal náš předseda poslaneckého klubu pan poslanec Stanjura, ta fikce souhlasu. Podle mě to je fakt to nejdůležitější, co tam je. Možná je to důležitější než to vlastní mezitímní rozhodnutí. A řeknu proč. My se tady vlastně tváříme tak, že kdo nebude v té tabulce, tak jako by ani nebyl. Ale ono to je jinak. Vlastně tento návrh zákona se týká až té poslední fáze přípravy výstavby, až úplně té poslední, to znamená výkupu pozemků. Já jsem dobře poslouchal kolegu Zahradníka a musím říct, že to, co říkal, kdy ti různí ekologičtí aktivisté - já jim říkám někdy i jinak, ale nebudu to tady opakovat, zase bych byl v televizi ve večerním vysílání - prostě prudí, ale prudí v úplně jiné fázi. Oni prudí v té fázi územního řízení a tam jsou první komplikace, protože stát bez platného územního rozhodnutí nemůže vykupovat pozemky. To znamená, územní řízení, územní rozhodnutí a stavební povolení, to jsou další části, další etapy, které předcházejí teprve tomuto konečnému, finálnímu rozhodování o výkupech pozemků, a to bohužel nemáme a podle mne to mít v nejbližší době asi nebudeme. To by měl řešit zákon o liniových stavbách a tam samozřejmě ten problém je výrazně vyšší. To znamená, ta fikce souhlasu ale už do toho teď zasahuje, nebo bude zasahovat, pokud ji Sněmovna schválí, resp. Parlament, abych byl přesnější, protože skutečně stát se chová někdy velmi liknavě k zájmům státu, některá ta ministerstva, úředníci apod., a skutečně stává se také, než to kolečko doběhne, tak některé ty souhlasy už neplatí. Ony propadnou a musí se znova dokolečka. My tomu říkáme jak u hloupých na dvorku. Pořád dokolečka.
To znamená, tady já to vidím jako potřebnější. A znovu opakuji, ten seznam, který máme v příloze, já si myslím, že ta kontrola jednou za dva roky bude velmi zajímavá, že skutečně se poukáže na to, že výkup pozemků, resp. to stavění na cizích pozemcích na základě mezitímního rozhodnutí není úplně ta priorita, která nás nejvíc trápí. Já si myslím, že nás skutečně nejvíc trápí ta příprava před vlastním výkupem. Ale rozhodně je to dobrý signál z Parlamentu, že chceme s tímto problémem něco dělat, ale na druhou stranu zase musíme být fakt opatrní, protože zasahujeme do práv vlastníků. A rozhodně já jsem aspoň z té politické strany, která ctí právo vlastníků jako nejvyšší právo. Je to jejich majetek a my se k tomu musíme chovat velmi, velmi obezřetně.
Takže musím říct, nedělejme si iluze, že to, co je v tom seznamu, že to takhle bude zrychleno, že to bude hned a že ti, co nejsou v seznamu, prostě jako by nebyli. Není to tak. A samozřejmě já si myslím, že je na každém z nás, jak se k tomu návrhu zákona postaví. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou pan poslanec Birke. Prosím.
Poslanec Jan Birke: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych chtěl možná doplnit - ne opravit, ale doplnit vaším prostřednictvím pana poslance Adamce. Oni ti ekologičtí aktivisté nezasahují v té fázi před územním rozhodnutím, oni zasahují po územním rozhodnutí, před stavebním povolením, po stavebním povolení, a dokonce před zahájením stavby. A my oba dva velmi dobře víme, a myslím, že i paní kolegyně, ministryně paní Dostálová prostřednictvím pana předsedajícího, D11 je toho krásným příznakem, kdy před zahájením stavby Děti Země hodily vidle do pozemků. Takže musím říci, že tohle je podle mého názoru národním sportem a tento český Parlament by se s touto věcí měl vypořádat, protože, promiňte mi, ale odsud posud! To je všechno. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji i za dodržení času. Nyní tedy s řádnou přihláškou do diskuse pan poslanec Foldyna.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení kolegové, kolegyně, já jsem chtěl vystoupit s určitou poznámkou, protože jsem slyšel negativní vystoupení ve vztahu k lodní dopravě, nebo k vodní dopravě.
Podívejte se, já jsem jako předseda podvýboru pro dopravu a místopředseda hospodářského výboru v minulém volebním období byl v německém Bundestagu. Jednal jsem s výborem pro dopravu v Německu a přiznám se, že jsem se musel stydět. Musel jsem se stydět, jakým způsobem u nás a jakou rychlostí u nás postupují určité dohody o výstavbě. Jedna z nich byla například výstavba D8, kdy Němci dostavěli svůj úsek na naši státní hranici a my jsme čekali pomalu několik desítek let, než jsme dostavěli úsek mezi Lovosicemi a Řehlovicemi, který byl brzděn ekologickými iniciativami, kdy NKÚ a ČVUT spočítaly, že každý rok nedostavby dálnice D8, těch 13-14 km, stál občany České republiky 650 mil. korun. 650 milionů korun jsme každý rok zbytečně utratili tím, že nebylo dostavěno díky tomu, že se tam obstruovaly některé úkoly. Já chápu, že státní správa v některých věcech nepracovala dosti dobře, nicméně obstrukce, které byly díky některým iniciativám, byly tedy velmi drahé a ty jsme tvrdě vykoupili.
A k vodní dopravě chci říci. Předkové, kteří zasedali v těchto lavicích a v českém parlamentě za dobu našeho státu, vybudovali vodní dopravu od Přelouče na Vltavě, na Labi a investovali jsme do ní více jak 160 miliard korun. A v důsledku toho, že nemáme splavnění dolního toku Labe od Střekova na státní hranici, jenom vám vysvětlím, že spád řeky Labe od Pardubic do Střekova je 4 promile, pouhá 4 promile, a morfologie dna, to znamená to dno je tvořeno bahnem, je tam kanalizovaná trať, to znamená, jsou tam ty plavební komory, ze Střekova na státní hranici je to 20 promile a morfologie dna, že jsou tam skály. My tu přehradu jsme nuceni postavit, abychom mohli využít těch x miliard korun, které jsme investovali do výstavby vodní dopravy.
A proč bychom to měli udělat? Dámy a pánové, jsou čtyři segmenty našeho průmyslu, které to výrazně a významně potřebují.
Je to zemědělství, které dováží tisíce tun krmných směsí, sójových šrotů, tisíce tun sójových šrotů, a zemědělci vyvážejí své výrobky, to znamená ječmeny, slady atd. Pakliže jsou zemědělci znevýhodněni na trhu, že každá tuna po železnici popřípadě po silnici je o euro, o dvě 2 eura dráž vyvážena, tak to je velmi velká nevýhoda, aby se srovnali s těmi konkurencemi v zahraničí. Stejně tak se to chová po zemědělství v chemickém průmyslu, kdy do České republiky se dovážejí tisíce tun apatitů a amoniaků, abychom je zpracovali a vyváželi ven jako zemědělská hnojiva, takže ty firmy musejí výrazně snižovat mzdy lidí, aby se dostaly na výrobní ceny a byly konkurenceschopny našim západním konkurenčním výrobkům.
To je zemědělství, chemický průmysl. Pak je to metalurgický průmysl, který dováží tisíce tun železných rud a vyváží své výrobky.
Po těchto třech odvětvích průmyslu přicházejí investiční celky. Ve městě, nebo v přístavu Mělník je vystavěn velký přístav, který je schopen nakládat ohromné investiční celky, ať jsou odkudkoli, a dopravit je do celé západní Evropy.
V případě, že nebude ta vodní doprava, a k dnešnímu dni není, protože žádná spedice, která smluvnímu partnerovi, třeba Třineckým železárnám, zavolá do Děčína či Ústí nad Labem tomu rejdaři, tak není schopna nasmlouvat, že mu odveze mezi měsícem květnem až zářím 100 tisíc tun. My totiž nevíme, jestli bude nebo nebude voda. Pak jsou oni nuceni přistoupit na větší tarify buď železnice, nebo ještě větší tarify kamionové dopravy.
Jedna loď jedenáctistovka, která má 600koňový motor, odveze 1 100 tun, zaměstná dva lidi, to znamená náklady a ekologické znečištění je úplně minimální, ale my to nejsme schopni použít, protože mezi státní hranicí a Střekovskou komorou prostě není voda. A my tu vodu tam potřebujeme držet.
Děkuji těm, kteří zpracovávali návrh tohoto zákona, že na to pamatovali. Chtěl bych říci, když toto nezrealizujeme, tak německé dráhy, které realizují všechny přepravy po železnici na západ od naší hranice, říkají: To je výborné, to se nám líbí. Ale my tady nesedíme za německé dráhy, my tady sedíme za české občany, za český průmysl, a proto jsem rád a věřím tomu, že tady platí nějaké dohody o tom, že hospodářský výbor projednal tento materiál a že na závěr při schvalování na plénu ve Sněmovně toto projde, protože vodní doprava patří k důležitým prvkům toho, čemu říkáme doprava jako taková.
Já vám děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Ptám se, zda má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím, tak tedy obecnou rozpravu končím.
Nezaregistroval jsem od svých předchůdců žádný návrh na vrácení zákona garančnímu výboru, takže nemáme o čem hlasovat. Zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám všem zájemcům o vystoupení, že přednesené pozměňovací návrhy musí být vždy odůvodněny. V podrobné rozpravě se přihlásil jako první pan poslanec Jan Zahradník, kterému tímto dávám slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Jen bych chtěl připomenout, že můj návrh se týká tangenciálního okruhového propojení krajských měst Liberec, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Plzeň, České Budějovice, Jihlava. Obsahuje 43 obchvatů měst a obcí. Vložil jsem jej do sněmovní soustavy jako sněmovní dokument 860 a tímto se k němu hlásím.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan poslanec Grospič. Jako další se do podrobné rozpravy hlásí pan poslanec Kolovratník. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych se chtěl přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsem načetl do systému, a to k návrhům číslo 876 a číslo 878.
Ještě stručně odůvodnění. Debata se tady hodně věnovala v uvozovkách těm, co nám kazí ty stavby. Já bych řekl, že ten největší problém výstavby u nás je bohužel v řadě případů právě selhání státních institucí, které bohužel často nezvládají dělat svoji práci dostatečně dobře. Ve chvíli, kdy soud zruší nějaké rozhodnutí jako nezákonné, tak přece nemůžeme obviňovat ty lidi, co to napadli u soudu, ale ty lidi, co zpracovávali podklady. Když prostě někdo udělá nezákonné rozhodnutí, tak je to chyba toho člověka, co překračoval zákon, a ne toho člověka, co to napadl. To je jedna poznámka k tomu.
S tím vlastně velmi úzce souvisí můj pozměňovací návrh ohledně doručování. Přijde mi velmi nešťastné doručovat v takto závažných věcech přes vývěsku. Já vím, že tam je nějaká procesní pojistka, že napoprvé to přijde, ale prostě doručování přes vývěsku je velmi radikální institut ve vztahu ke kontrole a ochraně majitelů pozemků, a proto si myslím, že bychom to měli z pozměňovacího návrhu hospodářského výboru škrtnout.
O plavebním stupni Přelouč jsme už hovořili. Asi jediná poznámka k tomu. Ano já jsem z Pardubického kraje, v Přelouči jsem vyrůstal, a právě proto si myslím, že ta kritika ode mne má daleko větší relevanci, protože mně skutečně nejde o to, že bych tady viděl něco, co se mě netýká. Tady je podle mě ekonomický nesmysl, kde se ty peníze probagrují shodou okolností v mém regionu, ale já si stejně myslím, že ve chvíli, kdy to je nesmysl, tak se to nemá dělat i ve chvíli, kdy to zaplatí stát, v uvozovkách, mému kraji. Prostě ve chvíli, kdy se řeky nepoužívají ani na těch splavněných úsecích, mi přijde nesmyslné rozšiřovat ty splavněné úseky.
Ostatně jak řekl správně kolega Foldyna, občan prostě není voda. A naši předci také budovali koněspřežnou železnici a není to argument pro to, abychom ji budovali my.
Tolik k mým pozměňovacím návrhům. Budu rád, pokud je podpoříte. Děkuji všem, co poslouchali.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Veselý.
Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem se do té diskuse vůbec zapojovat nechtěl, není to zákon, na kterém jsem se nějak podílel, ale musím reagovat vaším prostřednictvím na Mikuláše Ferjenčíka. Tvrdit, že když někdo na někoho podá žalobu, tak za to může ten žalovaný, to přece tak vůbec není. Těch žalob padá celá řada a řada z nich je neodůvodněných a tady se hovoří o obstruktivních žalobách. Řada těch žalob je obstruktivních. Prosím vás, nemysleme si, že když je někdo žalovaný u soudu, že porušil zákon. To přece takhle není, to není pravda. Prosím, nepoužívejme tenhle argument. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další do podrobné rozpravy pan poslanec Grospič.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážená vládo, dovolte, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 827, který jsem načetl do systému. Týká se předmětného sněmovního tisku 76. Rozšiřuje jeho přílohu, kde by se doplnil bod do bodu Dráhy, dráhy konvenční, na konec železniční trať Praha - Lysá nad Labem - Milovice - Mladá Boleslav. Jedná se o tzv. Všejanskou spojku, ve věci, ke které jsem tady už mnohokrát vystupoval i interpeloval. Tato věc je nyní ve stadiu zpracované studie proveditelnosti, jejího posouzení a bylo by výrazně dobré, kdyby se urychlila i realizace poměrně velice vytíženého spojení jak pro osobní, tak zejména pro nákladní přepravu směrem z Prahy na Mladou Boleslav, Turnov a Liberec. Mrzí mě, že vlastně v tom návrhu se počítá s realizací uzlu, který zahrnuje trať z Čelákovic do Lysé nad Labem, který v současné době už prochází velkou rekonstrukcí, a myslím si, že tato část na to plynule navazuje a svým způsobem je i nedílnou součástí tohoto uzlu z té severní strany. Proto se přimlouvám za to, abyste podpořili tento pozměňovací návrh a aby se i u železniční sítě, která je značně vytížená a kapacitně nedostačuje, realizovala její výstavba i tímto severním směrem od Prahy. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Dále do rozpravy pan poslanec Kolovratník.
Poslanec Martin Kolovratník: Tak já se, kolegyně a kolegové, hlásím ke svým třem pozměňovacím návrhům, jak jsem avizoval v té obecné rozpravě.
První je pozměňovací návrh s číslem 822, to je ta diskutovaná i dnes dopoledne pracovně nová verze pozměňovacího návrhu MMR, Ministerstva pro místní rozvoj, která řeší § 96b stavebního zákona. Po vzájemné dohodě nově nevyjímáme z té územní koordinace liniové stavby, ale naopak ubíráme drobné stavby typu studny, drobná občanská vybavenost, scelování pozemků apod., čímž bychom tedy měli těm pracovníkům dotčených orgánů úřadu uvolnit ruce pro to, aby se věnovali těm významným stavbám. Je to číslo 822.
Dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 812, to je ta úprava doplnění pozměňovacího návrhu Marka Bendy, tedy fikce souhlasu, kdy se významně dívám na svého kolegu ministra životního prostředí Richarda Brabce, kde tím mým doplněním říkáme, že ta fikce nebude platit pro stanoviska EIA, tedy pro stanoviska souladu staveb s životním prostředím. A za sebe nahlas a otevřeně říkám, že bych i pro EIA tam nejradši tu fikci nechal, ale respektuji a chápu, jaké jsou napjaté a citlivé vztahy s Evropskou unií, a proto nechceme dráždit na mezinárodní úrovni a raději z té fikce EIA vyjmeme.
A do třetice pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím, má číslo 811 a je to drobná pouze technická úprava té přílohy, lepší definice železničního uzlu Ostrava. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji a mám zde faktickou poznámku pana poslance Kupky.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, jenom krátká reakce na ten pozměňovák, který se týká stavebního zákona, o kterém byla dopoledne řeč, protože ten pozměňovací návrh vyjímá z povinnosti zajistit si závazné stanovisko orgánů územního plánování soubory staveb, vlastně soubory staveb konkrétně vyjmenované. Takže budeme moci klidně spát, protože teď už např. nebude nezbytně nutné zajistit závazné stanovisko územního plánování pro stožáry pro vlajky do výšky osm metrů nebo pro cirkusové stany a scénické stavby pro film, televizi nebo divadlo.
Jenom bych chtěl zároveň dokumentovat, že pokud toto vyjímáme, nepochybně tam zůstává celá řada stejně unikátních staveb, drobných a nevýznamných, pro které to závazné stanovisko pořád potřeba bude. Velmi se přimlouvám za to, aby se v další fázi podařilo najít řešení na nějaké rozumné vyjmutí většího souboru, obecného souboru staveb tak, aby opravdu nemusely mít to závazné stanovisko orgánů územního plánování.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji, pane poslanče, a ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v podrobné rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím. Prosím, s faktickou, nebo do rozpravy? Do rozpravy, prosím, máte slovo.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěla načíst pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku 76/6, který předkládám společně s panem poslancem Janem Čižinským. Ten pozměňovací návrh spočívá v úpravě, že v bodě 19 pozměňovacího návrhu hospodářského výboru se slova "plavební stupeň Děčín" zrušují. Důvodem je - my jsme se tímto problémem zabývali na podvýboru na ochranu přírody a krajiny zhruba před třemi týdny. Bohužel jsme si tohohle nevšimli, že ten Děčín je zařazen mezi stavbami v této novele, a 20. 5. máme domluvený kulatý stůl k tomuto bodu, k této problematice. Takže z tohohle důvodu jsme prostě ten pozměňovací návrh podali, abychom získali čas a nějakým způsobem mohli reagovat na výsledky kulatého stolu. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji a vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Birke. Prosím.
Poslanec Jan Birke: Děkuji za slovo, to bude velmi krátké. Vaším prostřednictvím bych poslancům za Piráty chtěl říci, že váš zástupce je přece v hospodářském výboru, váš zástupce byl při všech jednáních. Začněte spolu mluvit a řekněte si ty věci, na čem byla ta velká dohoda, která byla uskutečněna, to znamená i za Piráty. Je mi to líto, ale bylo to tak. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka pan poslanec Ferjenčík.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jen zareagovat. My máme ty informace, jak probíhají ta jednání, nicméně jak už jsem zmiňoval, to člověku neomezuje poslanecký slib každého poslance, a pokud některé stavby jsou v rozporu s tím, jak si myslíme, že by tato země měla postupovat, tak prostě proti nim protestujeme. Ostatně Piráti chtěli vyřadit tyto stavby i na hospodářském výboru.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a naposledy se táži, zda má někdo zájem o vystoupení v podrobné rozpravě. Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu. Ptám se, zda má navrhovatel či zpravodaj zájem o závěrečné slovo. Tak prosím.
Poslanec Martin Kolovratník: Já mám zájem. Chci moc poděkovat, takhle vážné téma si zaslouží takovýhle prostor. Ta debata byla občas o emocích, ale ne až tolik. Bál jsem se, že to bude trochu horší, takže ještě jednou děkuji zástupcům všech klubů. Těším se na debatu v hospodářském výboru, bude to příští týden v úterý 5. 6., určitě se budeme pozměňovacím návrhům pečlivě věnovat. Samozřejmě potvrzuji, co říká Mikuláš Ferjenčík, každý z nás může podat jakýkoli pozměňovací návrh, to respektuji a nikdy bych nebyl proti tomu, ale vedle toho musím připomenout tu dohodu - a nechci použít slovo krvavou, ale náročnou, těžkou a velmi vyváženou, to maximum možného, to, co tady vznikalo čtvrt roku. Za sebe avizuji, že z toho důvodu budu proti těm pozměňovacím návrhům, protože to, co jsme dopracovali a vydiskutovali, je skutečně ideální varianta, ideální kompromis.
Velmi se ztotožňuji se stanovisky kolegů z ODS, jak pana zpravodaje, tak předsedy klubu Zbyňka Stanjury. Jsem připraven příští týden na hospodářském výboru dát návrh na doplňující usnesení hospodářského výboru, kde budeme chtít po investorech, především tedy ŘSD a SŽDC, jednou za rok zpětnou vazbu o tom, jak a jestli využili institut toho takzvaného mezitímního rozhodnutí, co to vlastně dělá v praxi. Věřím, že se dohodneme na výboru, a pokud vše dobře půjde, tak tedy za 14 dnů, vlastně na den přesně, ve variabilním týdnu bychom mohli zvládnout ono třetí čtení.
Takže ještě jednou, kolegové, moc děkuji. Vážím si té důvěry a vzájemné podpory a věřím, že to zvládneme a dotáhneme. Díky moc.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Tím jsme se vypořádali se závěrečným... Je zájem o závěrečné slovo? Prosím. Já jsem nechtěl pana kolegu ošidit.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedo. Kolegyně, kolegové, dovolte komentář k proběhlé rozpravě, k proběhlému druhému čtení, i mně. Musím konstatovat, že mě příjemně překvapilo malé množství pozměňovacích návrhů. Já jsem vždycky skeptický k těmto dohodám.
Ale chtěl jsem tady zareagovat na jednu věc, která tady možná zanikla. Pan poslanec Veselý o ní mluvil. Víte, jako házet tady vinu na státní úředníky, že špatně pracují, proto jsou ty obstrukce na stavbách, proto jsou ty žaloby, tak to je na mě silná káva. Já si myslím, že problém dneska není v úřednících, ale v tom systému. Máme totiž, řekl bych, velmi složité byrokratické postupy, zákony jsou těžkopádné a toho využívají ti, kteří chtějí bránit rozvoji České republiky, a proto podávají obstrukční žaloby, které stejně spadnou pod stůl. Ale ten čas, který tam je, ten už vám nikdo nevrátí. Takže to je jenom moje reakce na to, co jsem tady zaslechl. A byl bych rád, kdyby kolegové, kteří toto často používají, aby si to uvědomili. Prostě dobrý úředník je dobrý úředník a nelze mu podsouvat cokoliv. A myslím si, že většina úředníků je dobrých a jsou na svém místě.
Takže vystoupilo tady několik poslanců se svými pozměňovacími návrhy. Myslím si, že si s nimi Sněmovna ve třetím čtení poradí. A jinak děkuji všem, kteří tady diskutovali, a věřme tomu, že třetí čtení dopadne dobře.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že jsem nezaznamenal žádný návrh na vrácení, zkrácení lhůty, nebo aby se garanční výbor nezabýval tímto tiskem, končím druhé čtení a uzavírám tento bod a všem vám děkuji.
Dovolte mi mezi body přečíst několik omluv. Omlouvá se pan poslanec Jan Řehounek 30. 5. 2018 od 16.45 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Jan Lipavský 30. 5. 2018 mezi 15.30 hodin a půlnocí z důvodu jednání. A omlouvá se pan poslanec Jiří Ventruba od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
Budeme pokračovat. Otevírám bod
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.