Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Jan Hamáček)

37.
Návrh poslanců Jana Čižinského, Pavla Bělobrádka, Mariana Jurečky,
Marka Výborného, Víta Kaňkovského, Jana Bartoška, Stanislava Juránka,
Pavly Golasowské a Jiřího Miholy na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona
č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 128/ - prvé čtení

Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako tisk 128/1. Prosím pana poslance Čižinského, aby se ujal slova a tento tisk uvedl.

 

Poslanec Jan Čižinský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, všichni to známe. Zvolme si libovolnou velkou nemocnici. Když jdeme k ní, tak vidíme velké cedule: objednání pohřbů, příjem šatů... A to je to poslední, co chce člověk vidět, když jde na operaci, na návštěvu nebo z návštěvy. Protože se tyto nápisy nacházely uvnitř areálů, byla tato reklama zákonem omezena, ale tyto cedule se přesunuly jenom před vchody nemocnic. Regulace uvnitř areálů zafungovala, ale, a tady je potřeba zmínit, nebrání to třeba tomu, aby pohřební služba sídlila uvnitř areálu. Jsou pohřební služby, které sídlí uvnitř areálů nemocnic, nemají tam reklamu a všechno je v pořádku, všechno funguje. Proto přicházíme s úpravou, aby totéž, co platí uvnitř areálů nemocnic a uvnitř areálů sociální péče, platilo 500 metrů od vchodu na přístupových cestách.

Dámy a pánové, rád bych apeloval na všechny, kteří tento problém chtějí řešit, aby pustili tento návrh do dalšího čtení a do výborů. Je možné debatovat o té vzdálenosti, je možné debatovat, jestli to nevztáhnout jenom na zdravotnická zařízení, jestli třeba nevypustit sociální zařízení. Komu zjednodušíme život? Nejvíce zjednodušíme život ředitelům těchto zařízení a zaměstnancům, kteří musí denně vysvětlovat, proč trpí takovou reklamu před vchodem. Denně vysvětlují, že s tím nemohou nic dělat, denně vysvětlují, že to musí regulovat zákon, že oni za to nejsou zodpovědní. Denně vysvětlují, že nemají nic z toho, že před vchodem jsou obrovské cedule objednání pohřbů nebo příjem šatů.

Žádáme tedy o propuštění do dalšího čtení. Věříme tomu, že je tady dost poslanců, kteří tento problém chtějí jednou provždy vyřešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím zpravodaje tohoto tisku, kterým je pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hezký dobrý den vám všem. Změna zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, obsahuje jednu kratičkou větu. Na konci textu písmene a) se doplní slova "na přístupových cestách k němu až do vzdálenosti 500 metrů od vchodu do areálu". Tato věta navazuje na větu, která říká, že tato zařízení nesmí mít tu reklamu uvnitř zdravotnického zařízení a uvnitř zařízení sociální služby.

Já si nemohu pomoct, ale tento zákon, tato novela, je l'art pour l'art. To nic v té věci neřeší. Já jsem byl ředitelem nemocnice, děkanem fakulty, pracovníkem v okresní nemocnici, přednostou velké kliniky, ale s tím, že by za mnou chodili denně lidé s otázkou, proč je někde reklama na pohřební služby, jsem se nikdy, nikdy v životě nesetkal - a to své povolání dělám padesát let. Nikdy jsem to neslyšel.

Jsou nemocnice, a není jich málo v České republice, které ve své blízkosti mají hřbitovy. Nemocnice, ve které jsem celý život pracovat, z jejího okna vidíte na hroby. Podívejte se na Vinohradskou nemocnici a uvidíte to. To samé je v mnoha jiných dalších věcech. Já chápu, že reklama na pohřebnictví uvnitř areálu je špatně, protože uvnitř areálu by vlastně neměly být žádné reklamy. Ten je buďto monoblokový, pak nemá místo, kde by ty reklamy byly, nebo je v zahradě, a pak ta zahrada má být krásná, zelená, pro ty pacienty, co tam leží.

Já bych jenom těm, co jsou literárně aktivní, připomněl roztomilou knihu Jiřího Marka, která se jmenuje Můj strýc Odysseus. Ta kniha se v celém rozsahu zabývá pohřebnictvím, protože on zdědí po svém strýčkovi pohřební ústav, a tam všechny praktiky týkající se pohřebnictví jsou popisovány s takovým nadhledem a humorem. A pravda je, že pohřebnictví není o reklamě. Pohřebnictví je o tom, jak ty pohřební služby s těmi pacienty, nebo těmi jejich pozůstalými komunikují.

Co já vidím jako zásadní problém, tedy problém toho zákona jako takového, je, že samozřejmě těžko zákonem nařídíme, aby pohřební služba nebyla v ulici k nemocnici, když tam nebude mít reklamu. Ale ona tam musí mít ze zákona cedulku, která říká: tady je pohřební služba. My s tím máme bohaté zkušenosti. Zákon o České lékařské komoře říká, že reklama na zdravotnická zařízení je nedovolená. Tak si to promítněte, všechny ty prostaty, které operujeme, všechna ta víčka, která operujeme, a ty desetimetrové plakáty. A ten zákon o České lékařské komoře říká, že tam smí být cedulka 50 na 50, která může být i zlatá, a na ní napsáno stomatologická praxe. Jak se pozmění situace, když ta firma pohřební služby bude mít na svých dveřích nějakou cedulku, že tam pohřební služba je? A tu ona musí mít ze zákona a také proto, že ji musí nějakým způsobem ti lidé najít. A jestli je umístěna v nějaké ulici, tak do toho zákonem zasahovat je víc než obtížné.

Samozřejmě můžeme hovořit o tom, jestli to je, nebo není etický problém. Já si myslím, že reklama umístěná vně toho zdravotnického zařízení není pro zdravotnické zařízení žádný etický problém. To bychom museli řešit problém, jestli tam mohou být reklamy na nutridrinky, jestli tam mohou být reklamy na něco, co je nezdravé, a pak by to dosáhlo velmi složitých vývojových věcí.

Další věc, která je u té věci důležitá, že ten zákon vlastně nic nedefinuje. On říká něco o pěti stech metrech přístupových cest. Co to je přístupová cesta? Co to jsou zařízení v té přístupové cestě? To umístění té reklamy není definováno. Přístupová cesta je přístupová cesta. Co když to bude viset na jeřábu? Je to prostě zákon, který v té jedné větě vlastně splní úlohu toho, že někdo předložil zákon, ale ve skutečnosti ta jedna věta je zbytečná. Není k ničemu a je to jen ukázka toho, jak se zbytečně zaměstnáváme. Tady strávíme tři hodiny jednáním o věci, která je svým způsobem zásadní, jak jsou přetěžovány místní úřady. Chápu, že na to mohou být rozdílné pohledy, a chápu, že se hledá nějaké řešení.

Já znovu říkám s plnou vážností své osoby, nikdy jsem se s problémem reklamy na pohřební službu nesešel. Nikdy mi také nikdo neřekl, abychom nechali zbourat hřbitov za zahradou nemocnice, ve které jsem byl ředitel. Proto si myslím, že bez ohledu na to, že stanovisko vlády, které jste dostali ve sněmovní tisku 128, je negativní, přesto si já za svou osobu myslím, že tento zákoneček si zaslouží zamítnutí v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě než otevřu rozpravu, tak dám slovo ještě jednou paní poslankyni Majerové. To je, předpokládám, k tomu hlasování.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Ano. Já bych ještě ráda uvedla k tomu stavebnímu zákonu, že byť mi nefungovalo hlasovací zařízení, ve sjetině o hlasování je uvedeno, že jsem hlasovala pro, což není pravda. Kdybych mohla, hlasuji proti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď to je jasné a takto to bude uvedeno ve stenoprotokolu.

Pan poslanec Janulík se hlásí s faktickou, já ho nemohu pustit, protože není otevřená rozprava a faktická poznámka reaguje na průběh rozpravy. Takže pokud se dohodneme, že necháme vystoupit pana poslance Dolínka a vy pak na něj budete reagovat, tak to bude v souladu s jednacím řádem.

Otevírám rozpravu a vystoupí pan poslanec Dolínek.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobré dopoledne. Já musím říct, že přestože ten zákon vypadá jako marginální, tak vítám jeho obsah. Ten zákon neřeší tu problematiku, kterou vlastně většina z vás někde bohužel zaznamenala nebo zažila, jak jsou někteří zaměstnanci LDN a podobně náchylní k tomu doporučovat některé služby některých pohřebních ústavů. Tento zákon řeší poměrně jasnou věc - vizuální reklamu a reklamu, která je v okolí některých zařízení. Já si myslím, že dlouhodobě to problém určitě je především ve větších městech a že to je problém skutečně etický. A vzhledem k tomu, že se nám neustále objevují tyto problematiky a že skutečně ne všichni na trhu se chovají slušně, jak by se v této oblasti slušelo, tak bohužel to vyprovokovalo některé poslance, že předkládají tento návrh zákona.

Za sebe mohu říci, že já tuto úpravu podporuji, minimálně podporuji, aby šla do druhého čtení, kde si umím představit, že ta diskuse opravdu proběhne, kde zazní i názory protistran, které mají jiný názor na tuto věc. Ale když jsme schopni regulovat reklamu i v jiných oblastech, například si neumíme představit, že by v metru visela reklama na alkohol a podobně, tak to si nemyslím, že je vhodná reklama právě tohoto typu.

To, co zde zmiňoval pan docent Svoboda. Ano, jsou některé domy s pečovatelskou službou, které mají výhled na hřbitov, tak se postavily, to tak je. Ale my neřešíme přece to, kde je ten dům postaven, ta nemocnice, nebo že Vinohradská nemocnice je pár metrů od největšího hřbitova, krematoria v Praze, ale my přece řešíme tu podstatu nabízení reklamních služeb. A já si myslím, že to omezení je zde namístě. Já jsem měl šanci o tom komunikovat i s panem Mlčochem, což je šéf pražské pohřební služby a v zásadě byl dlouhé roky šéf asociace všech pohřebních služeb tohoto typu, a on říká, že opravdu ty pohřební služby, které spadají po města, to rozhodně neomezí. Neohrozí to jejich existenci. Že reklama tohoto typu není něco, co by bylo potřebné pro to, aby městské pohřební služby mohly fungovat. Proto požádám vás poslance, abyste podpořili to, že může ten zákon do druhého čtení, a tam si můžeme technické aspekty dané úpravy vydiskutovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď tedy má prostor pan poslanec Janulík s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Ano. Děkuji za své dvě minuty. Já se musím naprosto beze zbytku ztotožnit s panem docentem Svobodou. Já jsem také řídil velké zdravotnické zařízení. Myslím si, že to, že ta reklama není uvnitř, je zcela v pořádku, ale také jsem se nikdy nesetkal s tím, že by si na to někdo jakýmkoliv způsobem stěžoval. Já naopak musím říci panu docentovi, že jsem se setkal s tím, že opravdu každého z nás dříve či později postihne úmrtí, buď tedy přímo, nebo někoho z příbuzných. Drtivá většina lidí, jak je známo, umírá v nemocnicích u nás. A pak samozřejmě člověk, když je v takovéto situaci, tak byste se divili, jak mu přijde vhod, že zvedne oči a někde vidí telefonní číslo, to telefonní číslo vytočí a ta dotyčná firma nebo ten pohřební ústav už se o všechno postará a člověk prostě nemusí řešit ty věci, na které vůbec v ten okamžik nemá myšlenku. Čili já to vůbec nevnímám negativně.

Tady je s podivem, že to je zase jenom další regulace. Ale za sebe musím říci, že na mě to dělá dojem, že nemáme jiná témata, kterými bychom se zabývali. Toto je prostě z mého pohledu zcela podružné. Samozřejmě že ten zákon je asi širší, ale to, že se tam vyloženě rozpitvávají ty reklamy pohřební služby poblíž zdravotnických zařízení, říkám, nikdy jsme se my, co jsme opravdu dlouho v praxi, a byl to náš denní chleba, tak jsme se s negativními ohlasy nesetkali. Já tedy musím říct, že jsem zažil hlasy spíše pozitivní, kdy mi řekli: jsme rádi, že tady prostě máte k dispozici okamžitě to spojení a že prostě se okamžitě někdo postará o to, o co my bychom se postarat nemohli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Teď pan poslanec Čižinský, po něm pan poslanec Brázdil, všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Já bych zareagoval vaším prostřednictvím, pane předsedající, na pana poslance Svobodu. Zeptejme se všichni na Bulovce, kolika lidem to vadí, kolik lidí si na to stěžuje, kolik lidí se diví, že to nemocnice trpí, že tam jsou reklamy, velké reklamy na tři pohřební služby. Chci zdůraznit, to sídlení nevadí. Když tam má sídlo pohřební služba, já jsem to říkal už při úvodu, jsou nemocnice, které přímo v areálu mají sídlo pohřební služby, to sídlo je označené, to není reklama, to sídlo tam funguje, nevadí to. Za současného stavu, kdy je zakázána reklama uvnitř areálu, to sídlo nevadí, tudíž nebude vadit, ani když se to rozšíří do toho okolí. A jinak skutečně prosím, nesrovnávejme reklamu na nutridrinky a reklamu na pohřební služby. Kdyby to takhle bylo, tak ani ve stávajícím zákoně to nebude omezeno. Jedná se skutečně o etický případ. A hřbitov je něco úplně jiného než reklama.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Brázdil, potom pan poslanec Svoboda, všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, všimněte si, my se zabýváme reklamou na smrt. Víte co, já bych byl mnohem spokojenější reklamou na život. Tady kdybychom v této republice během půl roku dokázali dostat do České televize před hlavní zprávy pětiminutový spot o tom, jak se chovat k sobě, když jsme v tísni, když máme problémy se zástavou nebo selháním vitálních funkcí, tak celý národ to umí. My se tady zabýváme reklamou na smrt, nikomu to nevadí, teď jste to slyšeli.

Prosím vás, zamítněme to v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Svoboda, fakticky.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Já si v zásadě myslím, že jsem všechno řekl. A musím reagovat na jeden výrok kolegy Čižinského vaším prostřednictvím. Pokud necháte pohřební službu v areálu nemocnice a dovolíte jí, aby tam měla svoji cedulku, že tam je, zvýhodnil jste tuto firmu proti všem jiným pohřebním službám a v rámci hlavního města Prahy se vystavujete žalobě, která přijde v nejbližší době, proč takovýto blok pro všechny pohřební služby tam nemáte. To je velmi jednoduché.

Reklama dneska v této oblasti nemá žádný význam. Ty pohřební služby mají fungující systém, ze kterého získávají informace, kdo zemřel, a na jeho příbuzné se obracejí mobilem nebo elektronicky. Ty plakáty okolo jsou skutečně spíš informativní, než že by nějakým způsobem ovlivňovaly psychiku těch lidí. (V sále je hlučno.)

Myslím si znovu, že toto je věc, která je anachronická a že regulovat reklamu -

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já prosím o klid v Poslanecké sněmovně. Děkuji.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Že regulovat reklamu máme jen tehdy, když jsou k tomu velmi závažné, velmi závažné etické a věcné důvody. A tady je nevidím.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Teď pan poslanec Klaus a po něm paní poslankyně Gajdůšková fakticky.

 

Poslanec Václav Klaus: Já bych jenom podpořil pana kolegu Svobodu s jeho velice racionální argumentací. Mně to trošku přijde, že jak pan kolega Bělobrádek vaším prostřednictvím je největší expert na úmrtí pejsků v České republice, tak teď se to roztáhlo i na homo sapiens a dělá se kvůli tomu nějaký zákon. Je to nesmyslné. Je nesmyslné takovýto zákon vůbec přijímat, protože to bychom mohli zakázat libovolnou reklamu, která někoho může znejisťovat apod., a nedává to smysl.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Gajdůšková.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Jenom velmi rychle. Ano, máme spoustu jiných důležitých a vážných problémů a já o jednom budu mluvit odpoledne. Ale jestliže tady zaznělo, že reklama na pohřebnictví nevadí, tak vadí. Vadí pacientům a vadí příbuzným. Když jsem jela na tu Bulovku, kde mi umíral, nebo kde byl bratr, kde nám lékaři říkali, že to má v hodinách, a viděla jsem tam tu velikou reklamu, ty veliké billboardy, tak vám řeknu, že mi to velmi vadilo jako příbuznému!

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak to byla poslední faktická. A nyní řádné přihlášky, paní poslankyně Richterová, potom paní poslankyně Matušovská.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, za Piráty bychom rádi stručně zdůvodnili náš postoj k tomuhle návrhu zákona.

My bychom si přáli debatu stručnou, ale věcnou, protože nám je jasné, že to není opravdu ten nejdůležitější problém, co trápí tuto zemi, ale je to něco, co by se přece jen probrat mělo, jestli ten etický aspekt nepřevažuje. Rozumíme oběma argumentům, jak tomu, že v pozicích vedení nemocnic nedostáváte stížnosti, tak tomu, že příbuzným a zejména starším pacientům to vadí. Ale není to k tomu, aby na něco takového dělali stížnost, pouze si prostě tak jako řeknou - vrátím se ještě odsud domů, nebo tady už zůstanu?

O co asi jde, a to je potřeba zdůraznit nejvíc, jde o velikost těch reklamních ploch. To je asi to hlavní, na co bychom zaměřili náš komentář. Jako u reklamy obecně jde o míru. Je řada obcí, které mají regulovánu třeba reklamu v centru města, aby nebyla větší než jeden metr čtvereční. Myslím, že ty momenty, kdy se člověk skutečně pozastaví, až lekne, jsou u velkých billboardů. Jakmile je ta reklamní plocha na pohřební službu velká, tak to působí úplně jinak než menší reklamní nosič.

Je nám jasné, že s regulacemi se musí opatrně. Předložený návrh vzbuzuje řadu otázek, zejména jaká všechna zdravotnická zařízení by to zahrnovalo, jak by ty příslušné pohřební služby zjišťovaly, kde mají ta zdravotnická zařízení v okolí. Ta vzdálenost je příliš velká, šlo by o to, do jaké lhůty by se ty poutače měly přesouvat, když jsou dneska nějaké nasmlouvané vztahy atd. To je nám všechno jasné.

Ale závěrem ještě jednu věc zdůrazňuji. Do nemocnice nechodíme proto, že bychom si to vybrali. Do nemocnice chodíme proto, že musíme. A proto je to věc, na níž přece jenom musí být nějaká obecná shoda, jak to bezprostřední, skutečně naprosto bezprostřední okolí a samotné prostředí nemocnic vypadá, jaký je tam ten veřejný prostor, kterému se v případě onemocnění a hospitalizace nemůžeme vyhnout.

Tolik postoj za Piráty.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně Matušovská.

 

Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se i já za Komunistickou stranu Čech a Moravy vyjádřila k tomuto tisku. Na rozdíl od předřečníků, kteří jsou proti tomuto návrhu zákona, si myslím, že každý z nás, který je nemocný nebo má nemocného někoho blízkého, má vždycky strach a potřebuje slova útěchy a povzbuzení, potřebuje pomocnou ruku. Nemyslím si však, že reklama na pohřební služby je to pravé, co mají vidět návštěvníci nebo ti nemocní v nemocnicích nebo sociálních zařízeních. Ptám se, kde je etika. Jde tedy pouze o obchod za každou cenu bez ohledu, jestli se to hodí, nebo ne?

Nakonec jsme to my, Poslanecká sněmovna, která by se tímto zákonem měla zabývat. Myslím si, že těch 500 metrů od vchodu do výše uvedených zařízení je to nejmenší, co můžeme pro tyto lidi udělat. Nemocniční prostředí přece nemá působit depresivně. Mají tam být naopak třeba světlé barvy, obrázky a ochotný personál. Ale reklama na pohřební služby, si myslím, že opravdu není důstojná. Potom člověk vlastně už myslí na to nejhorší a to snad nikdo nechceme.

Myslím, že to, co cítím já, cítí každý z nás, a proto bych ráda podpořila tento návrh zákona. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Mám tady nyní tři faktické poznámky. Prosím pana poslance Bělobrádka, potom pan poslanec Svoboda.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, vážené torzo vlády (u vládního stolu tři zástupci), kolegyně, kolegové. Já, vaším prostřednictvím, chci zareagovat na pana poslance Klause. On má asi nějakou obsesi mnou, protože mě zmiňuje velmi často. Tak já skutečně jsem veterinární lékař. Šest let jsem studoval, tzn. o tom něco vím. Potom mám kvalifikaci v ochraně zvířat proti týrání, mám ze zákona možnost to posuzovat, také na to mám velký doktorát. Je pravda, že se dá říct, že na to odborník skutečně jsem. Také jsem eutanazii u zvířátek někdy prováděl.

A co se týká vašeho vzdělání, určitě nemám tak kvalitní jako vy, protože být ředitelem zeměkoule a rozumět úplně všemu a vyjadřovat se ke všemu, to je samozřejmě otázka asi kvalitního vzdělání, ale i výchovy. A vyjadřovat se ke všemu, k tomu je potřeba skutečně mít vynikající předpoklady.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Svoboda fakticky.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Já už jsem tady vyslechl všechny názory, které tady zazněly. Já znovu opakuji, že ta naše představa, nás, co se tím živíme, je taková, že zdravotnické zařízení musí být zařízení, které působí na pacienta optimisticky, a žádné, ani malé (s důrazem) reklamy tam nepatří a že tam nepatří ani zařízení provozovatele pohřební služby. To, co je okolo toho, je neregulovatelné. Pokud zakážeme reklamu, budou tam větší cedule na dveřích těch firem, které to dělají, bude silnější oslovení masmediálně. Prostě je to věc, která nemá řešení. 500 metrů v malém městě od sociálního zařízení a nemocnice může znamenat, že takové místo nenajdete na té přístupové cestě. A v Praze, znovu říkám, to není problém, v Praze jsou reklamy všude. Věřte mi, že vím, o čem mluvím a jaký je boj s nimi. A proto já opakuji oficiálně, že navrhuji zamítnutí tohoto doplňku zákona již před prvním čtením.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Nacher, také faktická poznámka.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, já vůbec nevím, o čem se tady vlastně vůbec bavíme. Co my už tady budeme chtít všechno regulovat? 500 metrů od vchodu předního, zadního. (V sále je velký hluk a jen málokdo věnuje pozornost řečníkům. Předkladatel se baví se zpravodajem.) Nebo třeba je to 500 metrů - kdyby mě předkladatel poslouchal - jestli je 500 metrů od hranice té nemocnice? Co když ta nemocnice bude tak velká, že reklama bude sice 500 metrů od vchodu, ale zároveň na ni bude vidět třeba z okna toho zařízení? Takže já uvidím z okna reklamu na pohřebnictví, ale přitom to bude 500 metrů od vchodu. To prostě, nezlobte se na mě, tohleto... Ano, tady platí nějaká etika. Když se ta reklama přežene, tak klienti budou reagovat negativně. Když reagují negativně, tak se nebudou ozývat. Takže ten člověk, když to přežene a bude se chovat neeticky, tak nebude mít ani žádnou poptávku.

Prosím, možná se tady někdo uregulujte do bezvědomí, ale já se toho účastnit nebudu. Takže já podpořím to zamítnutí v prvním čtení. (Potlesk několika poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Brázdil fakticky.

 

Poslanec Milan Brázdil: Promiňte, nechci zdržovat. Nicméně ještě jiný úhel pohledu. Lidé neumírají jenom v nemocnicích, ba naopak dneska je snaha, aby byli doma v kruhu rodinném. A jako ten, který k nim jezdí, který ohledal přes tři tisíce lidí za svoji praxi doma ve svých podmínkách, samozřejmě jako terminální stav, ale i třeba jako trauma nebo důsledek toho traumatu, vám chci povědět, že jako ti lidé, kteří budou umírat doma, ti by mohli mít pod sebou tu reklamu, zatímco ti, co budou ve špitále, to musí mít 500 metrů od toho špitálu? Je to nesmysl, je to nesmysl, je to nesmysl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: To bylo poslední vystoupení. Žádné další přihlášky nemám, takže končím obecnou rozpravu. Zeptám se na závěrečná slova. Pan navrhovatel.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Dámy a pánové, není to nesmysl, není to nesmysl, není to nesmysl. Je to problém. Je to etický problém. Ten problém existuje. My ho tady můžeme řešit a vyřešit. Lidem to vadí. Znovu opakuji, projděte se před Bulovkou. Vláda tento problém těžko bude řešit. Pohřební služby se bohužel nechovají eticky. Kdyby se tak chovaly, tak to tady právě neřešíme. Takže apeluji, abyste to nechali projít, protože je to problém, který můžeme vyřešit. A jedná se o neetickou reklamu před vchody do nemocnic, která lidem skutečně velmi vadí.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan zpravodaj si nepřeje závěrečné slovo. Padl tady návrh na zamítnutí z úst pana zpravodaje. Všechny vás odhlásím na žádost z pléna. Prosím o novou registraci.

 

Budeme hlasovat. Je to tedy návrh na zamítnutí v prvém čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí se zamítnutím. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování číslo 153, přihlášeno je 161, pro 100, proti 33. Tento návrh byl přijat, tím pádem byl návrh zamítnut. Končím bod 37.

 

Otvírám bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.