Pátek 25. května 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
25.
Vládní návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech
/sněmovní tisk 72/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vezmu to stručně, máme sedm minut.
Předkládaný návrh zákona je nesmírně důležitou změnou v našem právním řádu, protože znalecká činnost patří ke klíčovým momentům v celé konstrukci justice, ačkoliv to tak třeba na první pohled nevypadá. Ve všech otázkách odborného rázu se soudci obracejí na znalce nebo pracují se znaleckými posudky a v podstatě nemají pravomoc je obsahově přezkoumávat, protože sami nejsou odborníky v daném oboru, takže se na to, co v tom posudku je, spoléhají. Nalezení spravedlnosti tudíž fatálně závisí na kvalitě znaleckých posudků, na tom, že jsou odborně dobře zpracované, na tom, že jsou skutečně nestranné.
Bohužel náš zákon o znacích a tlumočnících absolutně nesplňuje důležitost nebo požadavky, které vzhledem k této důležitosti bychom na toto odvětví měli. Je to zákon, kterému je už dobrých 50 let, je to zákon, který prošel jenom drobnou retuší po roce 1990 a který neposkytuje prakticky žádné záruky toho, že znalec nezneužije své situace, že znalec bude skutečným odborníkem. Z tohoto důvodu nezbylo než připravit předlohu zcela novou, je to celý balík zákonů, je to zákon o znalcích, zvlášť potom zákon o tlumočnících a zvlášť další zákon, který mění předpisy související.
Základem je to, že se dělá pořádek v oborech a odvětvích, že se dělá pořádek v přístupu k této činnosti, že se zavádí systém kontroly práce znalců tak, aby každý znalec, resp. jeho práce byla nejméně jednou za pět let zkontrolována jinými odborníky v daném oboru, tak aby nemohl nebo se bál manipulovat s těmi znaleckými posudky.
Dámy a pánové, vím, velice dobře vím, protože čtyři roky se tím zabývám, že to je nesmírně kontroverzní téma, protože znalecká obec je velmi široká, zájmy v této obci jsou roztodivné, jiné zájmy má znalec v oboru třeba medicíny, jiné v oboru oceňování, ještě jiné v nějakém oboru, jako je filatelie. To, co jsme představili nebo co představujeme, je kompromis. Zároveň je mi jasné, že i tento kompromis ještě dozná, pokud jej propustíte do dalších čtení, dalších změn. Jsme k nim připraveni, jsme k nim otevřeni, ta jednání jsme i zahájili, a předpokládáme další úpravy v průběhu druhého čtení.
Prosím o podporu tohoto návrhu teď v prvním čtení a těším se na konstruktivní debatu v čteních dalších. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Helena Válková. Prosím, máte čtyři minuty, cca.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Vidím, že časově jsou to dneska výzvy.
Je to těžké zhodnotit, to dílo, které nám teď přistálo na našich poslaneckých lavicích, jinak než že jde o reformu. V tomhle směru s panem ministrem spravedlnosti naprosto souhlasím, je to také součástí programového prohlášení. A sama z případů, které jsem měla ještě předtím, než jsem začala kariéru poslankyně, i potom, jak se na mě obracejí jednotliví občané se svými problémy, velmi dobře vím, že tuto reformu potřebujeme, a že pokud se nám povede, tak nám to občané této země nezapomenou v tom nejlepším smyslu slova, protože současné standardy a režim podle zákona z roku 67 už je dávno anachronický a nevyhovuje potřebám moderní společnosti ani potřebám spravedlivého procesu, jestli mi dovolíte trošku s nadsázkou říci.
Problém je, ale pan ministr to tady otevřeně řekl a přiznal se k tomu, vůbec se nedivím, byla jsem ministryní před ním a vím, že tohle byl tvrdý oříšek, že ten zákon v předkládaném znění není optimální, že budeme muset ještě řadu jeho parametrů změnit. Jeden za všechny - privilegované postavení současných znaleckých úřadů, ústavů, nejasné postavení znaleckých kanceláří, příliš přísné kárné řízení ve vztahu ke znalcům a řada jiných. Nerada bych tady teď vyďobávala nesystematicky, ale v rámci čtyř minut mi nic jiného nezbývá.
Čili ano, zabývejme se tím odpovědně, uplatněme všechny připomínky a doufejme, že v průběhu legislativního procesu, kde si dovolím jako zpravodajka navrhnout i prodloužení toho termínu minimálně o 20 dní, tedy o 20 dní oproti 60, na 80 dní mezi prvním a druhým čtením, pokud ho propustíme do druhého čtení, v což tedy také doufám, když jsme tady slyšeli slova pana ministra, že vyjde vstříc a že bude pracovat spolu se svým resortem na zapracování, zpracování komplexních pozměňovacích návrhů, které podají poslanci, tak doufejme, že tedy do toho prvního čtení, že v rámci prvního čtení tento zákon nakonec náš konsenzus získá.
Už na mě upozorňují mí kolegové a kolegyně, že mám skončit, tak tak činím.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy máme 12.59, takže já asi nebudu otevírat obecnou rozpravu a počkáme tu chviličku nebo... (Domluva mimo mikrofon.)
Tak otevírám obecnou rozpravu a následně ji přerušíme, takže prosím, pan poslanec Ondráček.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, paní zpravodajko, páni ministři, je 13 hodin, už toho asi moc neřekneme v této obecné rozpravě. Ale já ještě krátce řeknu, než tu obecnou rozpravu přerušíme - (Předsedající: Bohužel vás musím přerušit.) - zákon není dobrý a budu navrhovat určitě jeho vrácení k přepracování.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže to už je váš návrh... (Odcházející poslanec Ondráček z uličky: Už jste mě přerušil, řeknu to příště.) Dobře. Takže to řeknete příště. Dobře. Nemusím to tady poznamenávat. Přerušuji tento bod.
Nyní tedy otevřeme bod, který byl pevně zařazen na dnes na 13. hodinu, a to
Následující část projednávání bodu pořadu schůze
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.