Pátek 25. května 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
31.
Návrh poslanců Jana Hamáčka, Lubomíra Zaorálka, Kateřiny Valachové,
Jana Birke a dalších na vydání ústavního zákona o celostátním referendu
/sněmovní tisk 111/ - prvé čtení
Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 17. dubna 2018 na 12. schůzi Sněmovny, kdy jsme jej usnesením číslo 203 přerušili a odročili do doby ukončení semináře o celostátním referendu. Seminář, jak jsem řekl, se konal 25. 4. Jednání bylo přerušeno ještě před vystoupením navrhovatele a zpravodaje. Jsme tedy v jiné situaci než u bodu 23. Připomínám, že stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 111/1.
Žádám, aby některý z navrhovatelů uvedený bod uvedl. Hlásí se pan poslanec Veselý, tak mu udělím slovo. Potom požádám pana zpravodaje Ferjenčíka, aby k tomuto tisku řekl svoji zpravodajskou zprávu. Pane poslanče, máte slovo jako zástupce navrhovatelů.
Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, dámy a pánové, podám předkladatelskou zprávu k našemu návrhu zákona o referendu. Asi to nejjednodušší, co bych mohl udělat, je to, že srovnám náš návrh, návrh poslanců ČSSD, s těmi dvěma ostatními návrhy.
My stejně jako předkladatelé z SPD a z KSČM souhlasíme s tím, aby u nás byla možnost zavedení celostátního referenda rozhodujícího o celostátních otázkách. Víme, že máme referendum komunální, krajské, nicméně toto referendum, byť je předpokládáno Ústavou, zatím u nás upraveno není a jsme přesvědčeni stejně jako ostatní kolegové, že bychom měli dát občanům možnost se vyjádřit k otázkám celostátního významu. Nicméně tím podobnost se zbylými dvěma návrhy do značné míry končí.
Náš návrh je podstatně užší, řekněme sešněrovanější, a vychází z jasné myšlenky, že celostátní referendum by neměla být věc, kterou je nahrazována zastupitelská demokracie nějakým běžným způsobem, jako to mají zbylé dva návrhy, ale naopak by to měla být věc, kdy se rozhoduje otázka celospolečenského významu, o kterou je velký zájem mezi voliči a která je velmi zásadní. Pokud jde o jednotlivé rozdíly, tak je uvedu na jednoduchých příkladech.
První otázka, asi ta nejznámější nebo velmi diskutovaná, je otázka mezinárodních smluv, úmluv atd. My ve svém návrhu nepředpokládáme, že by byly součástí celostátního referenda. Pokud by na ně došlo, jsou to ty smlouvy zejména podle článku 10a Ústavy, tak by byl vyhlašován zvláštní zákon ad hoc, podobně jako tomu bylo u zákona o vstupu do Evropské unie, takže nepředpokládáme, že by tyto věci byly posuzovány nebo byly součástí zákona.
Pak tam máme ty věci, které jsou doručené, tam nějaká podoba s ostatními je.
Další asi velmi zásadní rozdíl, nebo ten nejzásadnější rozdíl je otázka, kdo může navrhnout vyhlášení celostátního referenda. My na rozdíl od druhých dvou zákonů předpokládáme, že to bude pouze nějaká celostátní petice, to znamená, že to bude jenom iniciativní věc. V našem případě navrhujeme, aby to bylo 850 tisíc občanů. Není to nějaké číslo vycucané z prstu, jde o to, aby to bylo 10 % voličů, to znamená, že už opravdu velká celospolečenská poptávka. Kolegové z SPD navrhují, aby to bylo 100 tisíc voličů v rámci iniciativy, stejně jako KSČM, plus SPD přidává možnost vyhlášení referenda vládou a KSČM skupinou poslanců a senátorů. To je vlastně vše.
Další zásadní otázka celospolečenského významu se promítá v tom, kdy je referendum závazné. V případě těch zbylých dvou návrhů je závazné, když pro otázku hlasuje nadpoloviční většina přítomných voličů, to znamená těch, co k referendu přijdou. V našem případě je to svázáno tím, že musí hlasovat nadpoloviční většina všech voličů, to znamená nadpoloviční většina voličů, kteří u nás mají právo volit.
To jsou asi ty zásadní rozdíly.
My jsme samozřejmě pozitivně přijali i stanovisko vlády, která se vyjádřila pozitivně k našemu návrhu zákona, byť tam má nějaké připomínky nebo podněty k úpravám. Ty my do značné míry akceptujeme a jsme připraveni jednat o tom, že je do návrhu zákona zapracujeme. Tolik ode mne. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Veselému. Nyní požádám pana zpravodaje, aby řekl svoji zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Máme tady celkem tři návrhy zákona o referendu, jeden z dílny SPD, jeden z dílny ČSSD, jeden z dílny KSČM. O návrhu ČSSD, o kterém nyní hovoříme, se dá říci, že řekněme nejlépe pracuje s možnými riziky referenda, nejvíce je minimalizuje. Na druhou stranu velmi excesivně omezuje možnost referendum vůbec uspořádat a především dosáhnout toho, aby referendum bylo závazné.
Já si myslím, že je rozumné při přijímání zákona o referendu být opatrný, zohlednit rizika a zavádět ho postupně, nicméně to řešení, kde ČSSD navrhuje 800 tisíc podpisů, které je nutné sebrat pro to, aby referendum mohlo být vyhlášeno, to je prostě tak extrémní počet, že mi to nepřipadá realistické, že se vůbec někdy nějaké referendum podle toho zákona v České republice uskuteční.
Druhá věc je kvorum 50 % všech oprávněných voličů, kteří musí hlasovat pro jednu variantu, aby to bylo závazné. To je kvorum, které rozhodně nedostala ani ústavní většina poslanců v této Sněmovně a v Senátu, která má možnost třeba měnit Ústavu. Ta hranice je tak extrémně nastavená, že podle toho zákona nebude možné uspořádat referendum, které by bylo skutečně závazné. Ostatně i u těch zákonů nebo u referend, která se konají v jiných zemích, tohoto kvora není nikdy dosaženo.
Za sebe si myslím, že je rozumné ten návrh propustit dál, nicméně pokud se neupraví především tyto dvě klíčové podmínky tak, aby byly realizovatelné, tak ten zákon bude naprosto nefunkční.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Eviduji faktickou poznámku paní poslankyně Heleny Válkové. Vzhledem k tomu, že nevedeme rozpravu, povedeme ji až po všech třech úvodních slovech, tak já s tím počítám, paní poslankyně, že budeme mít pravděpodobně reakci na některé vystoupení, buď na úvodní slovo, nebo na slovo zpravodaje.
Nyní tedy opět přerušuji bod 31.
Zahajuji bod
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.