Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

115.
Projednání důsledků závazků a migračních rizik, které vyplývají
z podpisu Marrákešského protokolu ministrem vnitra vlády České republiky

Tento bod byl mimořádně zařazen na základě úterního hlasování Poslanecké sněmovny. Prosím, aby se slova ujal zástupce navrhovatelů tohoto bodu poslanec Radek Rozvoral, který, bude-li souhlasit, se stane zároveň i jeho zpravodajem. Souhlasíte, pane poslanče? (Ano.) Takže budete zároveň navrhovatelem i zpravodajem. Tak prosím.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobré ráno, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády. Já bych tedy ještě poprosil za poslanecký klub SPD o půlhodinovou přestávku vzhledem k tomu, že tady není pan ministr Metnar. (Dotaz předsedajícího mimo mikrofon.) Požádal jsem za klub SPD o půlhodinovou přestávku, aby se toho bodu zúčastnil pan ministr Metnar.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře, já vyhovím vaší žádosti a vyhlašuji tedy pauzu do 10.14 z toho důvodu, aby se dostavil pan ministr vnitra Metnar. (Upozornění ze sálu mimo mikrofon.) Pardon, omlouvám se, já jsem se přeslechl, jak je hluk v sále. Žádost byla o půl hodiny, to znamená, zahájíme v 9.45. V 9.45 se sejdeme. Omlouvám se, byl tady hluk. Takže půl hodiny do 9.45, ano.

 

Poslanec Jan Chvojka: Jestli můžu poprosit, tak my bychom si vzali taky ještě čtvrt hodiny pauzu, takže do 10 hodin, jestli můžeme.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře, ještě žádost ČSSD, takže pauza do 10 hodin, tedy dalších 15 minut. Takže se sejdeme v 10 hodin v sále Poslanecké sněmovny.

 

(Jednání přerušeno v 9.15 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 10.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 10 hodin, to znamená, můžeme pokračovat v projednávání přerušeného bodu. Mám zde poznámku od řídícího schůze, že bylo přerušeno před vystoupením pana poslance Rozvorala, což znamená, že teď by měl dostat slovo pan poslanec, který i souhlasil s tím, že bude hrát roli zpravodaje. Takže prosím, pane poslanče a pane zpravodaji, ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, v prvním květnovém týdnu proběhla v marockém městě Marrákeši ministerská konference euro-afrického dialogu o migraci a rozvoji, který je označován jako Rabatský proces. Jak víme, Českou republiku zde zastupoval ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar. Výsledkem jednání byl dokument označovaný jako Marrákešská politická deklarace, obsahující akční plán na léta 2018 až 2020. Jeho součástí je i posílení globálního kompaktu o migraci, kde se jedná o nahrazení nelegální migrace přes hranice, a to legální migrací. Smluvní strany by se v něm měly zavázat k tomu, že odbourají překážky bránící migraci, a to i ekonomickým migrantům. Tento proces by měl být pod kontrolou Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a zajišťován nevládními neziskovými organizacemi, které se migrací zabývají.

Evropský parlament globální kompakt pro řízenou, bezpečnou a legální migraci, tedy projekt, ve kterém se národní státy vzdají svého práva rozhodovat o tom, kdo se usídlí na jejich území, posvětil s usnesením s názvem O protokolu v iniciativě globálních paktů OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a uprchlících. V tomto usnesení v kapitole s názvem Globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci, bod číslo 26, připomíná, že zpráva generálního tajemníka OSN nazvaná Jak zařídit, aby byla migrace přínosná pro všechny, zdůrazňuje, že existují jasné důkazy, že navzdory reálným problémům je migrace přínosná jak pro migranty, tak pro hostitelská společenství, a to v hospodářském a sociálním smyslu, a může stimulovat hospodářský růst a inovace, rozhodně podporuje trvání pozitivně laděné argumentace ohledně migrace a vybízí, aby Evropská unie a mezinárodní informační kampaně upozorňovaly na tyto důkazy a bojovaly proti rasistickým a xenofobním tendencím v našich společnostech. Samotné státy nebudou mít možnost samy rozhodovat o migrantech, ale Organizace spojených národů spolu s mezinárodní organizací pro migraci nám budou migranty vnucovat a následně celý migrační proces vymáhat pomocí různých nástrojů, jako je například právní stát v rámci rozdělování financí z evropských fondů. Vše za podpory neziskovek.

Přijaté usnesení mluví o tom, že migrace je pozitivní jev, který je zapotřebí podporovat. Zkušenost ale mluví, že každá mince má dvě strany. Podívejme se tedy na postoje k současné migraci. Odmítavé stanovisko zaujalo Maďarsko. Vzhledem k tomu, že zůstalo ve svých postojích osamocené, argumentačně se odvolává na některé postoje představitelů Evropské unie. Maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu Péter Szijjártó citoval slova eurokomisaře pro migraci, vnitřní záležitosti a občanství Dimitrise Avramopoulose, a to že migraci je třeba podporovat, protože v Africe roste populace a v Evropě klesá. Ministr Szijjártó toto tvrzení odmítá a doplňuje, že maďarská vláda chce demografické výzvy řešit podporou rodin a modernizací odborné výchovy i vzdělávání. Tento argument se jeví jako racionální, naše hnutí SPD ho má ve svém programu a budeme ho i nadále s maximálním úsilím prosazovat.

Co je ale horší, pomalými tichými kroky se vytváří drobné změny a kosmetické úpravy, které se s odstupem času od původní verze zásadně liší. Původní koncepce zastavení migrantů z Afriky do Evropy prostřednictvím efektivního využívání finanční podpory Evropské unie se změnila tak, že dnes EU vidí v migraci motor hospodářského růstu a základ globální prosperity Evropské unie, což je třeba zásadně odmítnout. To, co potřebuje Afrika, je ekonomický růst. K tomu jsou zapotřebí ekonomicky aktivní lidé, především lidé mladí. Jenomže mladí představují nejpočetnější skupinu migrantů. Tím, že odcházejí, zeslabují ekonomický potenciál své země. Je namístě otázka, zda se nejedná o spekulaci ze strany migrantů s tím, že doma se od nich očekává práce, v Evropě jsou zabezpečeni sociálními dávkami, a to i bez práce. Hnutí SPD striktně odsuzuje návrhy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky o globálním kompaktu kontroly migrace do Evropy za využití nevládních neziskových organizací, který je součástí Marrákešské politické deklarace. Sdílíme postoje Maďarska k problematice řešení migrace. Odmítáme diktát EU, který legalizuje nelegální migraci pro ekonomické migranty.

Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk z pravé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a otvírám rozpravu. Prosím pana místopředsedu Okamuru s přednostním právem, jestli chce vystoupit pan ministr s přednostním právem, tak po něm. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, na úvod mi dovolte poděkovat, že jste hlasovali pro náš návrh zařadit na pořad jednání schůze Poslanecké sněmovny mimořádný bod s názvem Projednání důsledků závazků a migračních rizik, které vyplývají z Marrákešského protokolu, o kterém jednal ministr vnitra vlády České republiky Lubomír Metnar.

Hned na úvod si dovolím navrhnout jménem SPD znění jednovětného jasného usnesení, o kterém budeme hlasovat, v tomto znění: Migrační a azylová politika České republiky musí zůstat v plné rozhodovací kompetenci České republiky. A nad rámec usnesení žádám vládu, aby v souvislosti s Marrákešskou deklarací zaujala nesouhlasné stanovisko, tak jako to udělalo na jednání v Maroku Maďarsko. Takže v podstatě nám jde o toto jednovětné usnesení. Není to nic komplikovaného, je to myslím zcela jasné a tímto bych v podstatě mohl ukončit svoje vystoupení, jelikož v případě, že Poslanecká sněmovna přijme výše uvedené, námi navrhované jednoduché usnesení, tak se tady již nemusíme vzájemně přesvědčovat, kdo má či nemá pravdu ohledně obsahu Marrákešské deklarace. A není pak ani již potřeba, aby pan ministr vnitra Lubomír Metnar či pan premiér Andrej Babiš tady své kroky obhajovali, protože je usnesením jasně zavážeme k dalšímu postupu. Přesto ale raději nyní podrobněji vysvětlím zdůvodnění našeho návrhu.

Na úvod mi dovolte krátce citovat tři krátké pasáže z této deklarace, nejsou to ani tři celé věty. Například v deklaraci je věta, že cílem je - cituji - usnadnit legální, bezpečnou, pravidelnou a zodpovědnou migraci a mobilitu lidí, a to i prostřednictvím implementace plánovaných a dobře řízených migračních strategií. Nebo je tam další věta, že partneři Rabatského procesu, a nyní to zkrátím, podporují zásady nenavracení a souhlasí s tím, že upřednostňují dobrovolný návrat. Nebo je tam třetí, je to jméno cíle 4, podporovat usnadnění postupů aplikovaných při vydávání víz migrantům. Takže to jsou věty, které tady zaznívají, a já myslím, že pro nás jako pro SPD je opravdu nepřijatelné, abychom takzvanou salámovou metodou ukrajovali ze svrchovanosti České republiky a abychom postupně předávali pravomoci v azylové a migrační politice na nadnárodní úroveň mimo naši kontrolu.

Ministr vnitra České republiky Lubomír Metnar se jménem vlády v africkém Maroku nevymezil proti obsahu protokolu, který se zabývá otázkou migrace z afrických zemí do zemí Evropy. Proti tomuto protokolu se přitom vymezil na jednání ministr vnitra Maďarska, který ho označil za extrémně proimigrační. To je zásadně jiné hodnocení situace, než slyšíme od pana ministra Metnara a od premiéra Andreje Babiše. Uvedený protokol jsem viděl a musím konstatovat, že hodnocení zástupce Maďarska je naprosto namístě. Námitka, že nás tento postoj vlády České republiky k ničemu nezavazuje, je dětinská.

Je nutné zde na půdě Sněmovny se zeptat, na základě jakého mandátu pan ministr jednal, že se proti této deklaraci nevymezil. Vláda ani pan ministr tento krok neprojednali ve výborech. Zde mám písemné důkazy, že předtím než pan ministr do Marrákeše jel, tak prostě to ani na evropském výboru, ani zahraničním výboru projednáno nebylo. Potvrzuje mi to tady paní Blanka Koubová ze sekretariátu výboru pro evropské záležitosti a také paní Michaela Bandi ze zahraničního výboru, že to tam projednáno nebylo. To znamená, předtím než pan ministr zaujal na Marrákeši postoj tím, že se nevymezil, jako to udělali Maďaři. Takže pana ministra vláda v demisi tady jednala v takto závažné záležitosti svévolně, bez mandátu orgánů, nebo alespoň jednoho orgánu Poslanecké sněmovny, přestože bylo od počátku jasné, že tak závažná věc tady ve sněmovně vzbudí nesouhlas.

Pakliže tedy vládě ani nestojí za to, aby byla tak závažná věc předem projednána ve výborech Sněmovny, tak je nutné se vlády v demisi zeptat, zda ještě tato Sněmovna má vůbec právo vědět a rozhodovat o zásadních věcech týkajících se migrace a bezpečnosti České republiky. Jsem přesvědčen, že ano. Vláda či pan ministr vnitra to ale vidí evidentně opačně. Řekněme si na rovinu, že uvedený protokol je faktickou legalizací migrace z afrických zemí a odmítá nucené deportace imigrantů zpět. Fakticky směřuje k přiznání práva migrace jako součást lidských práv. Protokol vyzývá ke zrušení postihu za nelegální vstup do země a předává řízení migrace na nadnárodní úroveň. To je fatálně nebezpečné pro naši zemi.

Jak víme, blíží se také základní revize Dublinského protokolu, tedy změna azylových pravidel, a jestli dopustíme předání migračních kompetencí na nadnárodní úroveň, tak fakticky souhlasíme s likvidací naší státnosti a národa. A souběh těchto kroků není náhodný. Odmítáme výmluvy, že souhlas pana ministra či jeho stanovisko, to, že se nevymezil, bylo nezávazné. No, nezávazný dokument, tím pádem z mého pohledu není potřeba ani s ním souhlasit, ani nějakým způsobem tedy takovéto jednání takto hodnotit, a prostě jestli nesouhlasíš s migrací, tak je potřeba se vymezit, jako to udělali Maďaři, že?, a bylo by to jednoduché. Z tohoto pohledu to, že se pan ministr, potažmo vláda nevymezila proti Marrákešské deklaraci, tak z našeho pohledu jde o faktickou a skutečnou zradu zájmů národa.

Takhle země totiž nepatří úředníkům Evropské unie nebo nadnárodním neziskovým organizacím. Je dědictvím našeho národa a jen on má právo rozhodnout, respektive jeho zástupci, kdo v ní bude žít. Nicméně úroveň toho, co je Marrákešská deklarace a migrace a vůbec Dublinský protokol, to by byla opravdu otázka na celostátní referendum a rozhodně v takové věci podporujeme a prosazujeme, aby rozhodli občané.

Chci důrazně vyzvat vládu, aby jednala v zájmu Ústavy a svého slibu. Vláda v demisi prostě nemá vyjadřovat stanoviska k žádným zásadním mezinárodním závazkům ani deklaracím, protože k tomu prostě nemá od Sněmovny mandát. Pakliže je v demisi, tak je potřeba to projednat minimálně ve výboru a zajistit si stanovisko, zvláště u takto závažné věci, nebo prostě to stanovisko nemá být žádné. Mlčení je souhlas a pan ministr se nevymezil. Tak to je samozřejmě problém. Je potřeba se vymezit jako Maďarsko, pakliže to tak má být. A pokud se hnutí ANO hlásí tedy k přijímání migrantů, tak je to jeho volba a jeho politický program, ale mělo by s tím hnutí tedy seznámit voliče a to se nestalo. A je to zcela legitimní program. To tady máme strany, které to prosazují, ale seznámily s tím předem voliče a volič to nějak před pár měsíci vyhodnotil ve volbách. Víme, že pro imigrační stranu byla vždycky typicky třeba TOP 09 nebo KDU-ČSL nebo ČSSD atd.

Znovu bych tedy zopakoval, že není možné, aby v takto závažných věcech rozhodovala jen vláda bez mandátu Sněmovny nebo tam prezentovala nějaké stanovisko, ať takové, nebo onaké. A také není možné, že vláda zároveň uklidňuje lidi prázdnými prohlášeními, že jsou proti migraci, když ve skutečnosti se tam dělá opak a proti takovým zásadním deklaracím se nevymezuje na mezinárodní úrovni. Znovu říkám, že opravdu není možné a není to přijatelné pro nás v SPD, aby se zástupce vlády, která nemá důvěru, nevymezil proti takovému dokumentu, ve kterém se Česká republika de facto v některých pasážích hlásí k systémové podpoře migrace.

Zástupci vlády se nám snažili prezentovat deklaraci z Marrákeše jako deklaraci prevence a boj proti nelegální migraci, pašování migrantů, obchodování s lidmi, ale jak jsem už poznamenal, v určitých pasážích je ta deklarace jiná. Z dokumentů vyplývá, že jsme se jako Česká republika kvůli vládě oficiálně v podstatě přihlásili k tomu, protože jsme se nevymezili, jako to udělalo Maďarsko, že nelegální masovou migraci chceme nahradit zlegalizováním této migrace a jejím zjednodušením pro migranty. A to je pro nás v SPD absolutně nepřijatelné. Deklarace žádá maximalizaci přínosů pravidelné migrace pro rozvoj, a to včetně přínosů pro členy diaspor. Autoři deklarace a myšlenky podpory migrace mimo jiné přemýšlí nad tím, jak Afričanům a Arabům migraci ještě více zatraktivnit. Chtějí usnadnění procesu převodu finančních prostředků, které posílají migranti do zemí svého původu, což v praxi znamená motivaci rodin, aby své zástupce vysílali do Evropy pro evropské dávky a následně exportovali tyto peníze do Afriky a Arábie, kde dobře poslouží například k podpoře šíření terorismu a radikálního islámu. Deklarace se hlásí k pozitivnímu potenciálu legální migrace a soustředí většinu svých činností na maximalizaci přínosů pravidelné migrace pro rozvoj, a to včetně přínosu pro členy diaspor; čili diaspor, tu dokument nepochybně míní, alespoň nám to z toho vyplývá, muslimské no-go zóny a migrantská ghetta.

A nyní mi dovolte zasadit Marrákešskou deklaraci, a o to tady jde, to je důležitý moment tohoto bodu, proč jsme to jako hnutí SPD navrhli, abychom tento bod tady otevřeli, tak mi dovolte zasadit tu Marrákešskou deklaraci do aktuálního širšího kontextu. To je důležité a tady všichni musíme mít informace a musíme zpozornět, protože ono je to právě ta tzv. salámová metoda, proto my na to upozorňujeme, a když se někde objeví byť krátké pasáže, které podporují legalizaci migrace, a tím pádem narušení bezpečnosti a sociálního smíru v České republice, tak prostě na to upozorňujeme, protože se zároveň - a to víme tady všichni ve Sněmovně, protože jsme to už projednávali v lednu a zaujali jsme k tomu negativní stanovisko, také jako SPD jsme tento bod v podstatě otevřeli a prosadili tady na schůzi ve spolupráci s některými dalšími poslanci - tak se chystá také revize azylových pravidel v Evropské unii, tzv. Dublin IV. Jedná se o nařízení Evropské unie, které tedy bude nutné beze změny implementovat do českého právního řádu, a jenom připomenu, že Dublin IV znamená povinné přerozdělování afrických, islámských a dalších migrantů do zemí Evropské unie včetně České republiky, a to je opravdu šílený návrh a je nutné, abychom ho v České republice zcela odmítli i za cenu vyhlášení referenda o vystoupení z Evropské unie. V sázce je budoucnost České republiky jako bezpečného státu bez sociálních nepokojů. Ale ten kontext je dokonce ještě širší.

Dále minulá vláda hnutí ANO, ČSSD a KDU-ČSL v minulém volebním období podepsala 2. května 2016 tzv. Instanbulskou úmluvu. Tato úmluva zavádí do právního řádu ideologické mýty a snahy neomarxistů. Jde o genderismus, o snahu ovládnout fungování rodiny. Rodinu vystavuje kontrole neziskových organizací, které mají neomarxistické postuláty naplňovat a kontrolovat.

Jednostranná absolutizace některých mýtů o násilí mužů nebo absolutizace práv dětí nad rodiči je faktickým pokusem rozbít rodinu a její přirozený řád. Jde o záludný útok na rodinu a křesťanské hodnoty. Otevírá cestu udavačství, ničení rodin, ideologickému cenzurování výchovy a odebírání dětí. Jde o cestu k neomarxistické totalitě.

Jedinou efektivní možností, jak Istanbulskou úmluvu odmítnout, je odmítnout ji v průběhu ratifikace, tedy odmítnout ji v Parlamentu nebo tím, že ji odmítne podepsat prezident. To je nutné udělat.

A dalším, čtvrtým chystaným dokumentem, který tady bude dříve nebo později projednáván, je globální kompakt o migraci a všechno přichází zároveň. Organizování migrace by tímto mělo z rukou státních orgánů přejít do vysoké míry na Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a na nevládní neziskové organizace. České republice hrozí velké riziko, jelikož Evropská komise se chystá kompakt podepsat jménem Evropské unie jako akt takzvané společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Tím by se měl stát závazným pro členské státy Evropské unie, přestože by Česká republika například nesouhlasila, a jeho neplnění by mohlo podléhat sankcím udělovaným Evropským soudním dvorem. Nesouhlas s tímto dokumentem na úrovni - a tady opět Česká republika zklamala, chci říci, a hned řeknu jak, a vláda opravdu předvádí z našeho pohledu neuvěřitelnou zahraniční politiku, protože nesouhlas s tímto dokumentem, s globálním kompaktem o migraci, na úrovni Výboru stálých zástupců, což je orgán v rámci společné zahraniční politiky Evropské unie, už deklarovaly Polsko a Maďarsko, Česká republika však nikoliv. A já se ptám proč. Já se ptám pana ministra proč. Takže Maďarsko a Polsko deklarují nesouhlas s chystaným globálním kompaktem o migraci a Česká republika nikoliv.

Ale já zároveň také odpovím. Je to tím, že česká vláda ve skutečnosti je proimigrační a tady v České republice tvrdí něco jiného, než ve skutečnosti venku dělá. A to musí skončit. Reálně hrozí, že Evropská komise názor Polska a Maďarska obejde, jelikož v Radě Evropské unie, což jsou v podstatě ministři zahraničí, se hlasuje jednomyslně, a proto Evropská komise signování kompaktu prohlásí za akt například v rámci celní unie, kde se hlasuje většinově. Obdobná metoda totiž byla použita při jednání o smlouvách CETA a TTIP.

Proto je nutné, aby se Česká republika, pane ministře, ihned zapojila po boku Maďarska a Polska a hlasovala ve všech orgánech Evropské unie proti tomuto dokumentu a zároveň musíme koordinovat postup a hlasování s dalšími státy zejména střední Evropy, které text odmítají podpořit.

Takže já už tady vidím, jak v dalším vystoupení se bude říkat, jak Okamura nemá pravdu, SPD nemá pravdu. Není to tak. To by potom nemělo pravdu ani Maďarsko a Polsko, takže to takhle prostě není. Prostě to tak není. Navíc u Maďarska, jak víme, tak tam maďarský ministr zahraničí jel už se stanoviskem z maďarského parlamentu. A to je správný postup. Prokonzultoval to, měl tam určité stanovisko a vyjádřil se nesouhlasně. Tady je to naopak a to opravdu není dobře u takto závažných problémů, jako je migrace.

Z výše uvedeného vyplývá, že je nutné velmi pečlivě zde v Poslanecké sněmovně všechny tyto návrhy sledovat a velmi pečlivě se těmto návrhům věnovat a především je důrazně odmítat.

Znovu zopakuji návrh našeho usnesení: Migrační azylová politika České republiky musí zůstat v plné rozhodovací kompetenci České republiky.

Na tom musíme rozhodně trvat. Jenom shrnu, že se jedná jak o marrákešskou politickou deklaraci, je to Dublin IV, Istanbulská smlouva a globální kompakt o migraci. To, proč jsme otevřeli ten bod, je to samozřejmě proto, že se tady nakupily už čtyři věci, kde je snaha předat tyto zásadní kompetence na evropskou úroveň.

Mimochodem, dovolím si přidat ještě pátou věc. A pátou věcí je to, že čeští europoslanci za hnutí ANO a ČSSD opět hlasovali pro migraci. Evropský parlament, jak víme, nebo to možná nevíte, nově podpořil návrh evropského komisaře pro migraci Dimitrise Avramopoulose, aby Evropská unie podepsala úmluvy OSN, které mají zcela otevřít hranice států pro migranty a uprchlíky. Oba texty mají být hotové do konce července letošního roku. K podpisu mají být smlouvy předloženy členským státům OSN na Valném shromáždění OSN v září 2018.

Dalším obrovským problémem je to, že Evropská komise dlouhodobě usiluje o to, aby se smluvní stranou stala celá Evropská unie, a europarlament ji v tomto záměru podpořil. Vedení Evropské unie by tak podepsalo úmluvy i proti vůli České republiky a my bychom se museli podřídit. Pro tento doslova vlastizrádný návrh hlasovali všichni europoslanci zvolení za vládní hnutí ANO, tedy Pavel Telička, Petr Ježek, Dita Charanzová a Martina Dlabajová. A tady bohužel jasně vidíme, že nám vláda v čele s Andrejem Babišem ohledně migrace říká v České republice úplně něco jiného, než ve skutečnosti dělají jejich europoslanci v Evropském parlamentě a jak hlasují. Europoslanci jsou zcela servilní vůči diktátu Evropské unie a hlasují proti zájmům České republiky.

Nicméně europoslanci za hnutí ANO v tom nebyli sami. Stejně tak hlasovali pro návrh europoslanci za ČSSD, TOP 09 a hnutí STAN, jmenovitě Luděk Niedermayer, Stanislav Polčák, Jiří Pospíšil, Jaromír Štětina a Miroslav Poche, kterého ČSSD navrhuje na funkci ministra zahraničních věcí České republiky v Babišově vládě. Další dva poslanci za ČSSD, Pavel Poc a Olga Sehnalová, se v této věci neuměli rozhodnout, takže se zdrželi hlasování. Několik dalších europoslanců pak v tento den, kdy se jednalo o tak důležité věci, která může mít zásadní dopad na osud českého národa, státu a jeho občanů, nebyli v Evropském parlamentě vůbec přítomni.

Mimochodem dodám, že co se týče tohoto nedávného hlasování v Evropském parlamentu ohledně těchto úmluv OSN, které mají zcela otevřít hranice států pro migranty a uprchlíky, tak z tohoto jednání o obou úmluvách už se na pokyn amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhly USA. Americký prezident vyhlásil, že USA nepodepíší tyto dokumenty, protože jsou v rozporu s jejich národními zájmy v oblasti bezpečnosti. Ale Evropský parlament, Evropská komise a čeští europoslanci skandálně prosazují opak.

Kdyby tady došlo ještě k diskusi, tak já mám ohledně tohoto dokumentu tady připravenou podrobnou analýzu asi na deset stran, což je na další půlhodinu, ale počkám si, jaké bude stanovisko. Znovu bych zopakoval, že my tady nechceme vést debatu nějak konfrontačně, pane ministře. My jsme tady navrhli, myslím, docela jasné usnesení, které ani nejmenuje vládu, ani nejmenuje vás, prostě jenom chceme, aby tady padla věta a pokud možno byla ve Sněmovně odsouhlasena, že migrační azylová politika České republiky musí zůstat plně v rozhodovací kompetenci České republiky. V podstatě ani nemá smysl, znovu tady říkám, abychom si tady říkali, jaká věta je tam tak a jaká věta je tam onak. Já vím, že jsou tam věty různé, já jsem tu deklaraci viděl. Někdo to může vidět tak, že je to protiimigrační, někdo promigrační. Promigrační věty tam prostě jsou, tak to prostě je.

Já si myslím, že můžeme velice rychle ukončit tento bod, kdybychom prohlasovali toto jednovětné usnesení, a všichni budeme, minimálně my v SPD, mít jistotu, že to vláda myslí skutečně tak, že migrační azylová politika musí zůstat plně v rozhodovací kompetenci České republiky. Když pro to hlasovat nebudeme, tak to znamená opačný význam, že souhlasíme s tím, že to tedy nemusí zůstat v rozhodovací kompetenci České republiky, což si myslím, že je dost značný problematický signál.

Děkuji moc a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já poprosím pana ministra, aby posečkal, protože jsou tady dvě faktické poznámky - paní poslankyně Langšádlová a potom pan poslanec Kaňkovský.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane místopředsedo prostřednictvím pana místopředsedy, nevím, jestli mám říci, že jste tak velký demagog, nebo máte tak hluboké neznalosti. Jistě víte, že od doby podepsání Amsterdamské smlouvy, to znamená od roku 1997, je společná migrační a azylová politika, resp. sdílená.

Já chci upozornit jenom na to, že to usnesení, které, jak říkáte, je tak jednoduché, je naprosto v rozporu se smlouvami, ke kterým jsme přistoupili už při vstupu do Evropské unie. To, co se vám zdá tak jednoduché, tak je poněkud komplikovanější a vy to buď nevíte, a pak máte zásadní neznalosti, nebo to dobře víte, a pak, omlouvám se prostřednictvím pana předsedajícího, jste zkrátka demagog. Možná obojí.

Je faktem, že spoustu věcí v oblasti migrace musíme řešit společně, a faktem je také to, že jenom díky společným postupům se dnes téměř na nulu dostala migrace ve srovnání s tím, co bylo kolem roku 2016 jak ve Středozemí, tak na Východě. Podívejte se na ta čísla, a díky čemu to je. To je díky naší společné evropské politice.

Vy si opravdu myslíte, že toto mohou řešit jednotlivé státy? Vy opravdu neznáte závazky, které vycházejí z Amsterdamské smlouvy? Vy nevidíte, že to usnesení, které jste tady přednesl s interpretací, že to není žádný problém, je v rozporu s Amsterdamskou smlouvou a že je to smlouva, která byla platná už při našem vstupu? Jak je tohle možné? Ano, evropská politika musí být společná. My k ní máme aktivně přispívat (upozornění na čas) a musí být společná i v této oblasti.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Teď prosím pana poslance Kaňkovského, potom pan poslanec Volný a potom pan místopředseda Okamura, všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, já bych krátce zareagoval na vystoupení pana místopředsedy Sněmovny Tomia Okamury prostřednictvím pana předsedajícího. To, že byl dnes zařazen bod projednání Marrákešského protokolu, klub KDU-ČSL vítá, za to rozhodně pana místopředsedu Sněmovny nekritizuji. Ale to, jakým způsobem pojal svoje vystoupení, tak tam se bohužel dopustil některých nepřesností a já si dovolím mít poznámku k jedné této nepřesnosti.

Pan místopředseda tady uvedl, že při projednávání Istanbulské smlouvy ve vládě... nebo že vláda schválila Istanbulskou smlouvu v tom minulém volebním období, ale zapomněl dodat, že ministři zvolení za KDU-ČSL Istanbulskou smlouvu ve vládě nepodpořili. Myslím si, že takovéto věci je potřeba uvést, protože potom se dostáváme na rovinu nepřesností a myslím si, že to sem nepatří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Teď prosím pana poslance Volného.

 

Poslanec Lubomír Volný: Dobrý den, dámy a pánové, pane předsedající. Já bych chtěl jenom poprosit paní kolegyni Langšádlovou prostřednictvím pana předsedajícího o drobnou konzultaci s předsedou výboru pro evropské záležitosti, ctihodným kolegou panem Benešíkem, který nám dneska opakovaně vysvětlil, že legální imigrace je jen a pouze v gesci národních států. Zaznělo to dneska na jednání výboru pro evropské záležitosti opakovaně. A to, o co my se snažíme, je přece to, aby nelegální imigrace nebyla vyřešena její legalizací. Takže je to přesně to, jak říkal náš pan předseda. My chceme, aby bylo evidentní, zřejmé a jasné, že nikdy do budoucna o tomto nebude rozhodovat nikdo jiný než Česká republika.

Druhá věc. Chtěl bych, opět prostřednictvím pana předsedajícího, paní kolegyni Langšádlové zopakovat svůj názor, že za to, že nečelíme hordám nelegálních imigrantů v současné době v Evropě, není zodpovědná Evropská unie a její politika, ale jen a pouze rozhodné kroky maďarské vlády a premiéra Orbána, kteří zachránili Evropu tím, že na svých hranicích postavili plot, protože dodrželi své povinnosti vůči Evropské unii. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Teď má slovo pan místopředseda Okamura s faktickou poznámkou, po něm pan předseda Kalousek a potom pan předseda Benešík.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: No tak já bych normálně na paní poslankyni Langšádlovou nereagoval, ale musím, protože je opravdu komické, že paní Langšádlová, která je prý členem evropského výboru, tam dneska nebyla. Teď jsem se na to ptal. A tady mudruje, jaká jsou stanoviska. Tak buď se paní poslankyně Langšádlová má účastnit a poslouchat to tam, anebo se tedy neúčastní a pak tady něco říká, tak tedy nevím, kde byla, když jsme tady kvůli tomu přerušili Poslaneckou sněmovnu a čekali jsme na výsledek. Takže to jen tak mimochodem, abychom si řekli, jak je to ve skutečnosti.

Ale když se ještě vrátím k tomu příspěvku, protože se asi ohledně toho budeme motat pořád dokola, já nevím, jestli jsme slyšeli dobře návrh mého usnesení. Návrh usnesení, které navrhuje SPD - migrační a azylová politika České republiky by zůstala plně v rozhodovací kompetenci České republiky - nevylučuje to, co říkala paní poslankyně Langšádlová. Když Česká republika bude chtít řešit věci na mezinárodní úrovni a ve spolupráci, ano, proč ne, vždyť to není nic proti ničemu. Ale když nebudeme chtít, tak si to necháme my v kompetenci. Takže nevím, jestli se tady vůbec posloucháme, co my navrhujeme. Ten návrh našeho usnesení umožňuje všechny varianty, jenom to, že si to bude rozhodovat Česká republika. Takže tím uznáváme, že je potřeba spolupracovat, ale tak, aby to bylo pro Českou republiku vždycky výhodné. Takže to není nic proti ničemu. My neříkáme solitérní přístup, my říkáme, aby to zůstalo v rozhodovací pravomoci České republiky. Nic víc, nic míň.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Za normální situace bych požádal o gentlemanský tón vůči dámě, ale toho se lze dovolávat jenom u gentlemana, takže to přejdu a nebudu to dělat. Jenom chci podpořit stanovisko paní kolegyně Langšádlové.

My jsme skutečně v roce 1997 jako Česká republika přistoupili k Amsterdamské smlouvě, takže pokud bychom chtěli stoprocentně vzít to jednoduché usnesení, které navrhl pan místopředseda Rozvoral, tak samozřejmě můžeme, ale k tomu také musíme říct, že chceme odstoupit od Amsterdamské smlouvy. Je to asi to samé, jako kdybychom navrhli usnesení, že v oblasti nepřímých daní, tedy u spotřební daně a DPH, Česká republika bude rozhodovat o těch sazbách zcela suverénně. Ano, takové usnesení přijmout můžeme, ale k tomu také musíme říct, že chceme vystoupit z Evropské unie, protože šestá směrnice Evropské unie o nepřímých daních něco takového neumožňuje, a když jsme v roce 2004 do Evropské unie vstupovali, tak jsme to věděli. Prostě mezinárodní právo má vyšší váhu než národní zákon, tak to je. To znamená, mezinárodní právo musí mít i vyšší váhu než usnesení Poslanecké sněmovny a není jiná možnost, jak usnesení Poslanecké sněmovny realizovat, než z toho závazku mezinárodního práva odstoupit. A to opravdu nedoporučuji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: A poslední faktická poznámka, k té je přihlášen pan poslanec Benešík. Fakticky.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. My jsme dneska tuto záležitost na výboru projednali a já potom v podrobné rozpravě načtu usnesení, které jsme většinově přijali. Jenom jsem chtěl říct, že to, co říká pan místopředseda Okamura, aby ty kompetence zůstaly v kompetenci členských států, tak se vlamuje do otevřených dveří, protože prostě to tak je. Výbor to dneska podpořil a není to zdaleka jenom to, co chce SPD Tomia Okamury, ale je to všeobecný konsenzus všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Takže tady není vůbec žádného sporu, všichni pro to hlasovali. Já chápu, že samozřejmě chce mít jakousi exkluzivitu a občanům České republiky namluvit, že on je ten jediný, který za ně bojuje. Je to dlouhodobá záležitost, dlouhodobý postoj České republiky bez ohledu na to, jaké partaje byly ve vládě. Prostě i tato vláda i ta předešlá tuto linii drží a my jsme to takto přijali i v našem usnesení, které budu načítat, a věřím, že alespoň část, pokud možno celé se stane usnesením celé Poslanecké sněmovny.

No a co se týče Istanbulské úmluvy, to je úplně jiný příběh. Motat dvě věci dohromady někteří umí, někteří neumí. Já jenom opakuji, že KDU-ČSL hlasovala proti přijetí Istanbulské úmluvy ve vládě a bude hlasovat opět proti této úmluvě i na plénu Sněmovny z důvodů, které jsem i já na tento mikrofon už několikrát říkal. To jenom na vysvětlení a upřesnění, což je někdy po některých komentářích velmi zapotřebí.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Žádnou další faktickou poznámku nemám. V tom případě slovo dostane pan ministr, který se hlásí s přednostním právem.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám hezké dopoledne. Na úvod přijměte moji omluvu, že jsem tady nebyl od počátku, jak byl stanoven řádný termín, ale byl jsem na projednávání výboru pro evropské záležitosti.

Dále jsem rád, že se mohu vyjádřit k ministerské konferenci Rabatského procesu, které jsem se účastnil. Ale ještě na úvod mi dovolte, abych zdůraznil, že odmítám povinné kvóty! Odmítám ilegální migraci! A razím to, že nelegální migrace se má řešit ve zdrojových zemích. Tam, kde vzniká. A v této souvislosti bych ještě velmi rád zdůraznil, že jednoznačně a kategoricky odmítám bezprecedentní překrucování faktů a závěrů z této konference a zastrašování občanů České republiky!

Vrátím se k té konferenci. Konference 2. května proběhla v marockém Marrákeši. Jedná se o euro-africký dialog o migraci a rozvoji. Tento dialog je známý jako Rabatský proces. Je hlavním mezivládním dialogem o migraci mezi zeměmi Evropské unie a zeměmi západní, střední a části severní Afriky a jednalo se již o páté setkání. Vznikl na popud Francie a Španělska v reakci na zvýšenou nelegální migraci v roce 2006. Konference jsem se zúčastnil především proto, že přes tuto část Afriky v loňském roce přišlo do Evropy 85 % nelegálních migrantů a věc je potřeba urgentně řešit.

Konference přijala politickou deklaraci a akční plán spolupráce pro následující období. Nejedná se o žádnou právně závaznou mezinárodní smlouvu či memorandum. Dokumenty se proto fyzicky nepodepisují. A ještě jednou chci zdůraznit, jsou právně nezávazné a pro některé, tak jak v poslední době se to objevuje i na tom nápisu k podpisu protokolu - opravdu žádný protokol, žádná deklarace nebyla mnou podepsána.

Jedná se de facto o závěry debaty šesti desítek suverénních evropských a afrických států. Přijímání obdobných druhů dokumentů odpovídá praxi mezivládních jednání tohoto typu i v dalších oblastech. Pro Českou republiku z nich tedy nevyplývají žádné nové povinnosti ani závazky. Nebudeme muset žádným způsobem měnit legislativu ani dosavadní zavedenou praxi. Diskuse a její závěry nijak neřešily legalizaci nelegální migrace, ani podporu masové migrace z Afriky do Evropy, ani žádné právo na imigraci. Odkaz v tom dokumentu na legální migraci a mobilitu je tedy pouze potvrzením možnosti spolupráce v této oblasti, nikoliv povinností. Z textu k legální migraci pouze kopíruje texty deklarace k tomuto tématu již z minulosti.

V této souvislosti se ukázalo, že někteří lidé padli na lep médiím s nepřesným překladem deklarace, kde byl pojem legální migrace zcela nesprávně přeložen jako pravidelná či masová migrace. Kompletní deklarace a její přesné znění v českém jazyce je k dispozici na webových stránkách Ministerstva vnitra.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já se, pane ministře, velmi omlouvám, ale já prosím Sněmovnu o klid... (Hlasitý hovor u pravé strany sálu.) Zejména předsedu jednoho důležitého výboru prosím o klid. Pane kolego... (Zklidnění.) Tak. Děkuji. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Děkuji vám, pane předsedající.

Způsob a proces přijetí legálních migrantů tedy i nadále podléhá výhradnímu a suverénnímu rozhodnutí České republiky, kdy osoba musí v souladu se zákonem o pobytu cizinců splnit veškeré potřebné náležitosti. Jedná se o Lisabonskou smlouvu. Tedy pouze na České republice a orgánech České republiky záleží, kdy a koho do České republiky přijmeme.

A tento princip chci ještě více podpořit i novou legislativou. Příslušnou novelu zákona o pobytu cizinců jsem předložil vládě již v únoru a v řádu týdnů ji dostane na stůl i tato Sněmovna. Má účast a aktivní zapojení České republiky v tomto regionu vycházely z dlouhodobě prosazované české pozice opřené o řadu schválených rámcových pozic a mandátů, např. rámcová pozice v evropské migrační agendě a sdělení Komise k vnitřnímu a vnějšímu rozměru migrace schválená evropským výborem dne 15. února letošního roku.

Tyto pozice jsou pravidelně diskutovány nejenom na vládě, ale i v rámci příslušných výborů Poslanecké sněmovny, tedy i výboru pro evropské záležitosti. Na všech těchto úrovních vždy panovala obecná shoda, že k řešení migrační otázky je potřeba klást důraz na prevenci nelegální migrace již mimo Evropskou unii. Toho ovšem nelze dosáhnout bez jednání s třetími zeměmi a prosazování našich hlavních priorit, které jsou pro Českou republiku jasné a neměnné - boj proti nelegální migraci, pašeráckým sítím, stabilizace migrantů co nejblíže místu jejich domovské země, posílení ochrany hranic či zefektivnění spolupráce na návratech. Právě s obhajobou těchto pozic jsem jel na ministerskou konferenci do Marrákeše.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Já ještě teď přečtu omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Kozlová mezi 12.30 a 19.00 z důvodu jednání, pan poslanec Schiller 12.15 až 19.00 pracovní důvody, pan poslanec Okleštěk 24. a 25., tzn. celý den z pracovních důvodů, pan poslanec Klaus v pátek 25., pracovní důvody, paní poslankyně Ožanová od 13.30, jednání komise pro kontrolu NBÚ. A to jsou asi všechny omluvy, které zatím dorazily.

Teď prosím řádné přihlášky. Pan poslanec Kopřiva.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych pro začátek chtěl vyjádřit trošku lítost nad tím, že jsme tady zamítli projednávání bodu k novičoku, k výrokům našeho pana prezidenta. Myslím si, že jeho výroky reálně znamenají pro občany České republiky větší ohrožení a větší nebezpečí než připojení se k nezávazné Marrákešské deklaraci a k tomu akčnímu plánu.

Na druhou stranu bych chtěl kvitovat dnešní jednání výboru pro evropské záležitosti, kde až na některé výjimky jsme jednali konstruktivně a došli jsme k dobrému konsenzuálnímu usnesení. Jediné, co bych chtěl zmínit. My jsme na výboru hodně probírali, vlastně celou tu hodinu a půl, kromě určitých emotivních výpadů - meritum věci bylo o tom, že vlastně občané jsou bombardováni různými dezinformačními zdroji a teď nevědí, co se vlastně dělo, co se tedy stalo. A je tedy pravda, musím uznat, že na webu Ministerstva vnitra je originál i překlad té deklarace a je tam tisková zpráva. Nicméně možná trošku bych doporučil lidem z IT oddělení vlády, aby se pokusili lépe optimalizovat SEO. Když si občan vyhledá např. Marrákešská deklarace, tak aby mu aspoň na první stránce vyhledávačů vyběhl výsledek z oficiálního zdroje z webu ministerstva, a nikoliv právě z těch dezinformačních zdrojů. To vnímám, že je přínosné pro občany, aby mohli dohledat, co se tedy skutečně stalo.

Jenom ještě k usnesení výboru. My ho jako Piráti podpoříme, až na ten poslední bod, na podmiňování té rozvojové spolupráce, protože se obávám, že to je šité příliš horkou jehlou. Takže tento bod nepodpoříme. Jinak to usnesení je naprosto v pořádku.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Šafránkovou. Pardon, ještě má slovo s faktickou poznámkou pan poslanec Volný.

 

Poslanec Lubomír Volný: Dobrý den. Já bych se chtěl zeptat prostřednictvím pana předsedajícího pana kolegy Kopřivy, jestli by tady byl ochoten a schopen opakovat svůj výrok z výboru pro evropské záležitosti. Poprosím pana předsedajícího, jestli by upoutal pozornost pana Kopřivy, jestli je to možné. (Poslanec Kopřiva diskutuje v hloučku poslanců u pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Kopřivu. (Poslanec Kopřiva diskutuje dál.) Tak ani já nejsem schopen upoutat pozornost. Pan poslanec Kopřiva... Pan poslanec k vám mluví.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Takže bych chtěl pana kolegu Kopřivu prostřednictvím předsedajícího požádat, jestli by byl ochoten tady zopakovat své výroky z půdy výboru pro evropské záležitosti o tom, že vlastenectví je pro něj osobně vágní (s důrazem) pojem, a to, že strana pirátská jednoznačně souhlasí a podporuje celé znění Marrákešské deklarace, protože je ve stoprocentním souladu s jejím volebním programem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak pan poslanec Kopřiva.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem už nechtěl tuto rozpravu prodlužovat, nicméně když jsem byl vyzván, tak naposledy ještě v této rozpravě vystoupím.

První dotaz. Prostřednictvím pana předsedajícího, pane kolego, mluvíte o jednání výboru asi víc jak měsíc starém a jednalo se tam, tuším, že o kompetence pro vzdělávání, kterém ještě tady na plénu budeme probírat. Takže si tu diskusi můžeme nechat, až tady bude běžet ta debata skutečně k té věci, ve které zazněl ten výrok, který tady zazněl teď překroucený, protože takhle jsem to neřekl.

A ta druhá věc. Co byla druhá věc, pane předsedající? Druhý dotaz. (Smích v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ta druhá věc, pokud si dobře pamatuji, se týkala souladu Marrákešské deklarace s volebním programem vaší strany. Ale nechci interpretovat tady vystoupení pana poslance Volného, možná kdyby pan poslanec přešel k pultíku a zopakoval svou otázku.

 

Poslanec Lubomír Volný: S radostí. Já sice naštěstí jako pirát nemám problémy s krátkodobou pamětí, protože jsem neinhaloval dostatečně, abych neměl (smích v sále), takže tu otázku zopakuji.

Jestli byste zopakoval své tvrzení, že strana pirátská plně podporuje znění Marrákešské deklarace, protože je ve stoprocentní shodě s vaším volebním programem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak, to je ta otázka. Jestli chcete vystoupit, samozřejmě máte prostor.

 

Poslanec František Kopřiva: Tak děkuji za zopakování toho dotazu. Já se obávám, že s tím tady nevyslovujeme souhlas, stejně jako pan ministr nás na výboru pro evropské záležitosti ujistil, že se tam nic nepodepisovalo, že se jedná o nezávaznou deklaraci, takže my tady nebudeme nic schvalovat nebo nebudeme se moct vyjadřovat pro nebo proti. Ale za mě osobně, co se týče toho textu, tak podle mého názoru text toho akčního plánu není nijak v rozporu jednak s programem pirátské strany a koneckonců se domnívám ani s usneseními, která zaujala k migraci Poslanecká sněmovna, protože mám dojem, že jsme se tady o tom bavili už několikrát, a mám dojem, že jsme se shodli na tom, že se problémy mají řešit v těch místech, kde ty problémy vznikají, že se má bojovat s nelegálním převaděčstvím apod. Takže pokud se vymezujete proti té deklaraci, tak se vymezujete dost možná i proti svému programu, prostřednictvím pana předsedajícího, bych toto vzkázal klubu SPD. A už v této diskusi nebudu vystupovat, s dovolením. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak pan poslanec Benešík, potom pan poslanec Peksa, všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěl bych doporučit všem kolegům, že pokud chtějí vystupovat k jakýmkoli tiskům, tak je dobré se s nimi seznámit ohledně tzv. reformy Dublinu IV. Mám dojem, že celá řada to kolegů prostě nikdy nečetla, a přitom se tady snažila fundovaně vystoupit, což není úplně dobře, pokud se snažím lidi přesvědčit o tom, že něčemu rozumím a zastupuji jejich zájmy, a přitom ten materiál vůbec neznám, což jsem zažil, a bylo mi to velmi líto.

A potom kvituji s povděkem, že pan poslanec Volný neinhaloval dostatečně. Ale asi něco inhaloval.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Peksa.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Chtěl bych, když už tady tedy taháme výroky z výboru pro evropské záležitosti, poprosit pana kolegu Volného prostřednictvím pana předsedajícího, zda by nezvážil omluvu vůči panu předsedovi Benešíkovi za prohlášení, kdy o něm před ostatními členy výboru řekl, že je fracek. To připadá nevhodné i mně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Tak to byly faktické poznámky. Nyní prosím s řádnou přihláškou paní poslankyni Šafránkovou.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, vážený pane ministře Metnare, neodmítnutím Marrákešské deklarace jste vyjádřil, že naše země je smířená s prakticky nekonečnou migrací, prakticky přesuny celých národů.

Za zády občanů naší republiky byl vámi neodmítnut dokument, který znamená, že se Česká republika nevymezuje proti této Marrákešské deklaraci v rámci tzv. Rabatského procesu k podpoře zlegalizované, zdůrazňuji a opakuji, zlegalizované, původně nelegální migrace mezi Afrikou a Evropou. Je přitom jasné, že z Evropy do Afriky nikdo migrovat nebude, proces bude jen jednosměrný. Tato deklarace může být bodem zlomu v procesu migrace do Evropy. Deklarace podporuje další dvě globalistické agendy neomarxistického světového řádu, tzv. Global compact a tzv. Agendu 2030, a představována je jako zcela neškodný dokument, který nemá na nic vliv. Terminologie v této deklaraci budí dojem, že je záměrně používána tak, aby jí nikdo nerozuměl a nikdo si nedokázal uvědomit možné důsledky.

Jediný ministr v zúčastněných zemích se zachoval jako pravý občan své vlasti a dokázal odmítnout přidat podpis pod Marrákešskou deklaraci, a to ministr zahraničních věcí Maďarska, a to po projednání se zákonodárci, což u nás bylo vynecháno. Je nepochopitelné, že se taková strategická záležitost, která bude mít v budoucnu nedozírné následky, neprojedná na úrovni parlamentu a že bez jakéhokoli doporučení nebo schválení většin, takový dokument neodmítnete.

Vyzývám vás proto všechny, abyste hlasovali kladně pro naše usnesení. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Benešík s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěl bych se velmi ohradit vůči tomu, že tady bylo řečeno, že to bylo napsáno jazykem, kterému nikdo nerozumí. Každý by měl mluvit sám za sebe. Já si myslím, že celá řada lidí v tomto sále tomu textu rozumí, a to je velmi důležitá věc.

Potom jedno velmi důležité upozornění pro všechny další vystupující. Nejsem žádným zastáncem Marrákešské deklarace, ale na výboru bylo jasně vysvětleno, zdůvodněno, snad na nade vši pochybnost, že ministr vnitra nic nepodepsal. Takže pokud tady zaznělo, že ministr vnitra něco podepsal, on to nepodepsal. Technicky prostě je to tak.

A potom jedna důležitá věc. Nekonečná migrace - teď mi dovolte spekulaci. V tom prokremelském webu, který zveřejnil překlad, který byl velmi nepřesný, a my jsme na to upozornili na výboru, se slovo "regulérní migrace" překládá jako pravidelná migrace. A to je asi jádro pudla, protože tento termín znamená, a na to jsem byl upozorněn už před několika lety na jednání, byť si myslím, že jsem poměrně zdatný angličtinář, že slovo "regulérní" v tomto případě znamená zákonný, legální, a to zákonný a legální je plně v naší kompetenci. Takže pokud my si v tom překladu zaměníme to slovo "pravidelný" za "zákonný a legální", tak ta deklarace dostává dost jiný význam.

Prosím, udělejme to, pokud to neuděláme, tak tady bude nekonečné vystoupení poslanců o tom, jak vláda České republiky podepsala možnost nekonečné migrace do České republiky, což, tak jak jsem to četl já, je nesmysl.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec Bžoch s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nedá mi to nereagovat na předřečnici. Nelze - nelze! - z nelegální migrace udělat legální. Prostě nelze! Nevím, jak jste na tenhle bluf přišli.

Další věc. Už tady zmiňované globální kompakty. Jsou dva. Jeden o uprchlících, druhý migrační. Ani jeden není právně závazný dokument.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Teď pan poslanec Schwarzenberg.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, již za starého Rakouska byl podivný zvyk českých poslanců, kteří během týdne pobývali ve Vídni, rokovali v Říšské radě, obcházeli ministerstva, aby nová železnice vedla přes jejich okresní město, aby císař pán pomohl zafinancovat novou školu, a pak se ještě dotyčný poslanec zastavil u ministerstva, jestli by dostal řád Františka Josefa, který jeho kolega dostal už minulý rok. Pak v pátek nasedl do rychlíku, jel do krajin českých a na víkend mluvil na táboru lidu a bouřil proti zpuchřelému Rakousku a útlaku českého národa. Zdá se, že tyto mravy se u nás zachovaly a stejní lidé, kteří u nás bouří proti bruselské byrokracii, proti potlačení českých zájmů Evropskou unií, jedou do Bruselu a mluví tam poněkud odlišným jazykem. To samozřejmě nepřispívá důvěryhodnosti našich poslanců u nás i v Evropě, nicméně tento zlozvyk existuje.

A tudíž máme tedy zprávu o marrákešském setkání, já se teď nechci ponořit do detailů, o tam tady mluvilo spoustu lidí. Nicméně si můžu těžko představit úmluvu nebo jakoukoli konferenci, která by byla na jednu stranu závaznou a na druhou nezávaznou. Něco jsem tam prohlásil, ale možná podle pravidla našeho národního klasika, dobrého vojáka Švejka, který radil "měl by jim to odpřísahat a pak se na to vysrat", tedy očividně i tento přístup se u nás zachovává.

Ale přejděme k vážným věcem. Musíme si uvědomit, že migrace vždy byla a vždy bude. A zajisté před šestnácti sty lety obyvatelé posledních keltských oppid a germánské kmeny, které se v Čechách a na Moravě usadily, poněkud zírali, když přišel ten podivný kmen z volhyňských bažin a začal se tady někde mezi Řípem a (nesrozumitelné) roztahovat. To se vždycky stalo. Potom před dvanácti sty lety, jak známo, do Evropy poněkud násilně migrovali Maďaři, které můj předchůdce u tohoto pultu tak velice chválil. Oni sem migrovali teprve v 8. století. Tak to bylo vždycky a bude migrace pokračovat.

Je opravdu prvotní zájem, aby toto neprobíhalo živelně, nýbrž v jistých pravidlech a legálně. Nemůžeme si dělat iluze, že vybudujeme velikou čínskou zeď kolem České republiky a to, co se děje po celé Evropě, se nám bude vyhýbat. Musíme počítat s fakty a podle toho se chovati, a ne myslet, že se tomu vyhýbáme.

To jenom snad k tomu, že ti, kteří nám slibují, že se tomu vyhneme, lžou, a vědomě lžou, poněvadž jednoho dne se, a bohudíky někteří naši politici si to už uvědomili a pomalu pohybují s kormidlem české politiky, že prostě se budeme muset chovat jako ostatní evropské národy. Můžeme brzdit, můžeme protestovat, ale nevyhneme se tomu. Tudíž bych prosil, aby naši politici snad jednou se pokusili mluvit stejně v Bruselu i v Praze, to by bylo velice prospěšné pro naši politiku, a uvědomili si, že pohybům jako stěhování národů se nemůže vyhnout.

Děkuji mnohokrát za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré předpoledne. Vážení paní poslankyně, vážení páni poslanci, to byl pan poslanec Karel Schwarzenberg. Než budeme pokračovat, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 11.45 do 12.00 se omlouvá paní poslankyně Helena Langšádlová.

Nyní máme před sebou jednu faktickou poznámku pana místopředsedy Okamury a potom jedno přednostní právo, a to předsedy Kalouska. Pane místopředsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, myslím, že jsme se z následující diskuse tady dozvěděli zásadní fakta, a to především to, co říkal pan poslanec Kalousek. Pan poslanec Kalousek nám sdělil, že český parlament nemá v rukou pravomoci ohledně migrace, protože jasně řekl, že pro to, aby mohl hlasovat pro usnesení navržené SPD - já tu jednu větu zopakuji: "migrační a azylová politika České republiky musí zůstat v plné rozhodovací kompetenci České republiky" -, že pro to nemůže hlasovat, protože nám to nedovolují prý mezinárodní smlouvy. Takže ano, to je přesně to zjištění, které je potřeba si tu zopakovat. My pro to hlasovat budeme. Tak je pojďme změnit. Pojďme jednat o změně. Pojďme to otevřít na mezinárodní scéně.

Ale to, co tady pan předseda Kalousek prostřednictvím pana předsedajícího potvrdil a zmínil, to je to, na co my poukazujeme celou dobu. Jestli to, co Česká republika nemá v rukou, stoprocentně v rukou, azylová a se svojí azylovou migrační politiku. A my to chceme změnit. My za SPD říkáme, my to chceme změnit. Proto prosazujeme mimo jiné referendum, aby občané mohli rozhodnout, občané aby mohli rozhodnout o našem členství v Evropské unii. Pod tím je samozřejmě schovaná i Lisabonská smlouva. Protože jestli se na nás tady hrnou tyto právní návrhy, o kterých jsem hovořil ve svém vystoupení, tak to je na to, abychom se o tom pobavili, abychom si jasně řekli, co dál.

Takže pan předseda Kalousek nám tady k tomu potvrdil to, co jsem samozřejmě věděl. A je potřeba si to říct. A my trváme na návrhu našeho usnesení. A mimochodem, teď se mi dostal do rukou i návrh usnesení výboru pro evropské záležitosti. No tak jako vždyť víme, že Evropská unie není schopna rozlišit ekonomického migranta a jiného migranta. To je pořád ten kolotoč.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane místopředsedo, skončil čas pro faktickou poznámku. Děkuji. Pana předsedu Kalouska požádám ještě o strpení, protože mám další dvě faktické poznámky, a to pana poslance Mikuláše Peksy nejdřív a potom pana poslance Bžocha. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Chtěl bych tady jenom rychle zareagovat na svého předřečníka. Já mám za to, že Česká republika má jako suverénní stát právo podepsat mezinárodní smlouvy, ze kterých vyplyne, že na některých politikách bude spolupracovat s dalšími státy. To udělala. To se stalo. Právo České republiky uzavírat mezinárodní smlouvy, případně tyhlety revidovat, případně přijmout další se tím nijak nemění.

Prosím vás, nedělejte z toho furt takové drama. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Ondřej Bžoch. (Poznámka z pléna: Jaroslav.) Jaroslav Bžoch, pardon. Protože už vidím pana kolegu Benešíka, který se mi přihlásil, takže jsem spletl jméno. Omlouvám se. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji, pane předsedající. Budu velmi stručný, co se týče suverenity státu a podobně. V té deklaraci se vyloženě píše - teď ji odcituji: Přijímáme marákkešský program pro období 2018 až 2020, jenž zahrnuje stávající politickou deklaraci, jakož i cílený operační akční plán založený na regionálním přístupu, ale zároveň respektující suverenitu státu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Ondřej Benešík také s faktickou poznámkou. Pane předsedo, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Tak abychom se vyhnuli demagogii, což je v současné rozpravě téměř nemožné, tak je důležité, abychom rozlišili mezi azylovou a migrační politikou. Azylová politika vychází právě z našich mezinárodních závazků. Pokud v České republice požádá kdokoli bez rozdílu rasy, náboženství atd. o azyl, to znamená o mezinárodní právní ochranu, protože mu v jeho domovské zemi, u něho doma, hrozí například smrt, tak ta žádost je posouzena, vyhodnocena českými orgány podle našeho práva, které je ale v souladu s těmito mezinárodními závazky, a ten člověk tu mezinárodní právní ochranu, protože prostě mu hrozí ztráta života u něho doma, je buď poskytnuta, nebo poskytnuta není. To je náš mezinárodní právní závazek a je jedno, jestli je to žid, křesťan anebo muslim. To je náš mezinárodní závazek.

Migrační politika, to je úplně něco jiného! My tady jednáme, respektive vláda, ne já, o přílivu pracovníků z Ukrajiny nebo z Filipín, protože nám chybí na našem trhu práce. Prostě naše nemocné a staré lidi nemá kdo ošetřovat! Ale to je v naší kompetenci, to si rozhoduje Česká republika sama! A my se bavíme o této kompetenci a tato kompetence je a zůstane v rozhodovací pravomoci České republiky. Prosím, neveďme tady demagogii! To jsou dvě rozdílné věci. Azylové právo, ochrana těch, kteří můžou být zabiti někde, a Česká republika to podle mezinárodního práva vyhodnotí, anebo příjem např. pracovních sil, kde si Česká republika o tom rozhoduje sama. Prosím, veďme tu diskusi v těchto intencích! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s přednostním právem předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dámy a pánové, nejprve dovolte stručnou reakci na poslední vystoupení pana místopředsedy Okamury a potom jeden procedurální návrh. Takže možná už můžete gongovat. (Předsedající: Já budu gongovat.) Já nebudu mluvit dlouho.

My jsme se zadrhli na našem klubu na vážném sporu, jestli je pan místopředseda Okamura opravdu takový demagog, anebo jestli o tom problému ve skutečnosti vůbec nic neví. A tedy po jeho vystoupení se zdá, že východiskem je kompromis, kdy řekneme, že platí obojí. Protože je to zcela zřejmé, já nemusím opakovat proč, protože přede mnou to tady řekl pan předseda Benešíka. Prostě nezaměňujme migraci, nezaměňujme ekonomické migranty a nezaměňujme azylanty. V případě azylantů jsme vázáni mezinárodním právem, k tomu jsme se dobrovolně rozhodli ještě dávno předtím, než jsme vstoupili do Evropské unie. A já prosím, abychom vždycky, když řekneme, že pro nás nějaké mezinárodní závazky neplatí nebo že chceme přijmout usnesení, kde neuznáváme mezinárodní závazky, tak abychom také uměli říct: a proto chceme vypovědět takové a takové mezinárodní smlouvy. Ale to bychom si ty souvislosti museli uvědomovat a to bych pravděpodobně chtěl už moc.

Teď ten procedurální návrh. Já si vzpomínám na svěží diskusi na organizačním výboru, kdy jsme konstatovali, že nejsou žádné odpovědi na písemné interpelace, a přemýšleli jsme, co s těmi dvěma hodinami, které jsou na odpovědi na písemné interpelace vyhrazeny. Z několika možných návrhů zvítězil Marrákeš. Ale domnívám se, že jsme všichni předpokládali, že na to skutečně stačí ty dvě hodiny. Evidentně si to vyžádá delší diskusi. A vzhledem k tomu, že 11. hodina už je dávno překročena, dovolím si předložit procedurální návrh, abychom tento bod přerušili a zařadili ho úplně na konec této schůze. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Máme před sebou procedurální návrh. Já jsem už zagongoval. Ti, kteří mají zájem o něm rozhodnout, jsou jistě v sále.

 

Je tady návrh na přerušení tohoto bodu a vrácení k pořadu schůze.

Rozhodneme v hlasování číslo 71, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přerušení tohoto bodu. Kdo je proti přerušení bodu? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 71 z přítomných 138 pro 35, proti 24. Návrh nebyl přijat a budeme tedy pokračovat v diskusi.

 

Nyní je na řadě podle pořadí přihlášených pan poslanec Leo Luzar, připraví se pan poslanec Jiří Kobza. Požádám sněmovnu o klid, abychom mohli vést rozpravu v prostředí, které je dostatečně důstojné pro projednávání tohoto bodu. Pokud vedete diskusi o jiném tématu, prosím, zásadně v předsálí. Ještě počkejte, pane poslanče. Děkuji. Máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, já jenom na úvod mírné odbočení. Tady zaznělo, že bychom to neměli protahovat. Musím bohužel konstatovat, že jsme začali o hodinu později, než jsme začít měli, byť včera kolega Benešík byl upozorněn na to, že svolávat výbor v ten čas, který navrhl, je řekněme kontraproduktivní vzhledem k tomu tématu, že to nestihne. Přesto pan ministr na slova kolegy Benešíka - a není to poprvé, co kolega Benešík takhle reaguje v takovýchto otázkách a svolává tyto výbory, svolává tyto výbory těsně, mimořádně, aby reagoval včas a měl nějaký argument - tak pane ministře příště zvažte, zda je vhodný postup, když vás pan premiér pozve na devět hodin, abyste nepřišel a řekl, já jsem měl jednání s kolegou ministrem, a proto, pane premiére, omluvte. Jinými slovy, vy jste měl přerušit jednání výboru a přijít k nám a mohli jsme pokračovat a možná už by to bylo skončeno. Ale myslím si, že příště už tu chybu asi neuděláte a budete vědět, že Sněmovna v tomto pohledu je důležitější orgán než výbor, který byl mimořádně svolán k této věci.

Ale nyní už k základnímu tématu dnešního jednání. Na úvod chci říci, že jste v té Marrákešské smlouvě nebo protokolu vcelku nevinně. Vy jste pouze pokračoval v nějakém ději, ke kterému se Česká republika historicky zavázala, který v Evropské unii podprahově neustále probíhá, a reakce, které na jednotlivé kroky, které vyplývají z činnosti probíhající v Evropské unii, jsou adekvátní pouze tomu, že při této příležitosti v Marrákeši se ozval maďarský ministr zahraničí, který odmítl tuto smlouvu podepsat. Teď nevím, jestli ji podepsal, nebo tam dal jenom výhradu, k té smlouvě, to teď nevím, jak dalece v rámci diplomatických zvyklostí bylo učiněno to jeho vystoupení. Nechci to ale rozebírat, protože říkám, vy jste v tom vcelku nevinně a dostal jste se do pasti probíhajících událostí.

Ty pasti byly způsobeny již v roce 2004. V roce 2004 vznikly společné základní zásady pro politiku v oblasti integrace přistěhovalců Evropské unie. Toto byl dokument, který jsme měli mít na zřeteli celou dobu, kdy se bavíme o migrační krizi. Protože v roce 2016 došlo k aktualizaci tohoto dokumentu a vznikl Akční plán pro integraci státních příslušníků třetích zemí. V tom akčním plánu se hovoří o tom, že v Evropské unii přebývá asi 20 mil. osob, to jsou čtyři procenta, kteří nejsou státními příslušníky zemí Evropské unie. Jinými slovy jsou to příslušníci třetích zemí mimo Evropskou unii, ale pracují tady, žijí tady, ale nepatří mezi stabilní příslušníky této země.

V roce 2004 Evropská unie přijala dokument, který hovořil o akčním plánu přílivu pracovních sil do Evropské unie. Na to navazovala různá ta Východní partnerství a podobné záležitosti v rámci EU, které měly za cíl posílit pracovní trh Evropské unie řádově o pět milionů pracovníků. V tom původním záměru, který byl Evropskou unií přijat, se hovořilo o tom, že potřebuje posílit, a to ekonomikou, asi všichni vnímáme proč. Mělo to být výběrové přijímání pracovníků právě z těchto zemí kulturně blízkých, aby posílili ekonomický prostor Evropy. Bohužel migrační krize po roce 2010, 2011, 2013, která přicházela a přinesla do Evropy odhadem, odhadem skoro tři miliony migrantů z úplně jiné oblasti, než původně bylo zaměřeno, donutila Evropskou unii k tomu, že začala přehodnocovat svůj program z roku 2004, tzn. společné základní zásady pro politiku v oblasti integrace přistěhovalců Evropské unie, a vytvořila ten akční plán pro integraci, kdy zaměnila cílové oblasti, do kterých mířila, do těch zemí, od kterých očekávala příliv, za ty, kteří už tady byli. Jinými slovy upravila celý ten program, aby mohla integrovat ty řádově tři miliony lidí, kteří přišli v rámci migrační krize do Evropy.

Tady bych si dovolil oponovat - právě legální a nelegální migrace. Ona prostě EU vzala na vědomí, že ty tři miliony lidí, a teď řekněme, oni jsou nelegální, většinou jsou to ekonomičtí migranti, je vzala a zlegalizovala a v tomto akčním plánu se je chystá integrovat. Ten akční plán je finančně zabezpečen, vzdělanostně zabezpečen, jen velice podrobně popsán a jsou v něm stanoveny úkoly pro jednotlivé členské země, jak by měly postupovat. Jinými slovy, Evropská unie vzala na vědomí, že tady je problém, docela významný problém, že se jí nepodaří ty tři miliony lidí, kteří už do Evropy přišli v rámci migrační krize, z té Evropy dostat ven, a rozhodla se je integrovat. Jinými slovy je zlegalizuje.

Problém možná pro kolegy SPD bude v tom, jelikož jsme členy schengenského prostoru, tak když to třeba provede Itálie, že řekne "toto už nejsou nelegální migranti, my je zlegalizujeme", tak v rámci volného pohybu osob a pracovních sil v Schengenu se mohou rozběhnout po celé Evropě. Ony ty myšlenky, nebo to vyhrožování - to říkám v uvozovkách vyhrožování - z některých členských států Evropské unie již zaznělo v minulosti, a nebudu tu připomínat právě Itálii a Řecko.

Když se vrátím k tomu akčnímu plánu pro integraci státních příslušníků třetích zemí, musím tady zmínit, že v tom základním textu se již na začátku hovoří o tom, že bez ohledu na vynaložené úsilí si však státní příslušníci třetích zemí v rámci celé Evropské unie vedou i nadále hůře než občané Evropské unie, a to v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, výsledků sociálního začleňování. Nedávná přijatá opatření s cílem zlepšit řízení velkého počtu osob, jež potřebují ochranu a jejichž příchodu EU v současné době čelí, včetně opatření v oblasti relokace a znovuosídlování, zároveň zdůraznila potřebu toho, aby si členské státy s menšími zkušenostmi s integrací vytvořily efektivní integrační strategie.

A tady míří můj cíl dnešního vystoupení. Já bych rád, aby česká vláda v rámci Strategického rámce České republiky 2030, který by měl hovořit i o těchto záležitostech, ale věnuje se hlavně české populaci, českému rozvoji a českému ekonomickému růstu, předložila také český návrh integrace, nebo efektivní integrační strategie. Česká republika by ji měla mít, stejně jako ji má Maďarsko, na kterou se odvolávalo v rámci třeba Marrákešského protokolu, protože opravdu každý členský stát Evropské unie by měl mít takovouto integrační strategii připravenou a měl by na ni umět reagovat.

Jinými slovy, Česká republika má na svém území dostatek členů z jiných členských států, popřípadě i nečlenských států Evropské unie - a teď mohu hovořit o Ukrajincích, mohu hovořit o Slovácích, kteří jsou členové, fungují tady, nějak se integrují, ale my je nemáme podchycené v žádném integračním strategickém plánu, tak jak Evropská unie ukládá, jak Evropská unie žádá. Pokud by takováto integrační strategie existovala, mohly by v ní být vyslyšeny i připomínky a podmínky, které hovoří ze strany SPD ohledně ochrany českého prostoru, mohly by tam být řešeny také azylové otázky - nejen migrační, ale i azylové, jak nakládat a jak fungovat v rámci přiznávání azylu, ale samozřejmě by také tato integrační strategie řešila náležitosti spojené s migrací, popřípadě s integrací již přišlých občanů cizích států na území České republiky.

Mimo jiné Evropská unie v roce 2017 přijala zcela nový nástroj pro sledování činnosti Evropské unie v oblasti integrace. Tady chci zdůraznit, že česká vláda tento projekt přijala, tehdejší ministerský předseda Bohuslav Sobotka ji akceptoval, my jsme se k tomu jenom okrajově v minulém volebním období dostali, ale neřešili jsme tuto záležitost. Proto chci zdůraznit, že ono to není o tom, že nyní vznikl nějaký krok podpisem nebo přihlášením se k Marrákešskému protokolu, ale ono to vyplývá i z historie kroků, které byly učiněny již minulou vládou a které přetrvávají jako reakce na činnost Evropské unie na migrační krizi, se kterou se Evropská unie neumí vypořádat. To si musíme zdůraznit, že prostě Evropská unie nezvládla tu vlnu emigrace, která přišla, nezvládly ji hlavně státy, které se s ní potýkají, proto i ty neustálé tendence přesouvat a snažit se, jakoby ten tlak, který hlavně Německo, Itálie, Francie, Švédsko mají, přesouvat na celou Evropskou unii. A ty výkřiky neustále v Evropě slyšíme a právě ony zvedají ty nálady, řekněme, problematické v Evropské unii. A pokud nebude i Česká republika mít efektivní migrační strategii, jak postupovat do budoucna, na kterou bychom se mohli odvolávat a kterou bychom mohli reagovat i v rámci Evropy jako samostatný český příspěvek do tohoto problému, jak postupovat, tak se tyto kroky budou neustále vracet a v této Sněmovně se budeme muset neustále tímto zabývat ad post věcmi, které již nastanou, a budeme je muset řešit možná i takovýmito debatami.

Čili apeluji na to, aby se asi Ministerstvo vnitra, popřípadě přímo pan premiér - nevím, jak tak gesce bude rozdělena v budoucí vládě - začali velice intenzivně zabývat právě přípravou českého efektivního integračního strategického plánu, abychom tady příště tyto věci nemuseli řešit.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Jaroslava Bžocha. A faktická poznámka pana kolegy Benešíka, dobře. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Já děkuji. Bavíme se pořád o té Marrákešské dohodě. Já myslím, že my jsme někde jinde. A zde, já jsem to aspoň nenašel, se nikde nic nepíše o integraci migrantů na území Evropské unie nebo kdekoliv jinde. Píše se tam "reintegrace". To znamená, že ta dohoda se snaží integrovat zpátky ty lidi, které odtud pošleme domů, a ne integrace u nás. Nic takového tam není!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Benešíka, poté pana kolegy Luzara.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl říci, že Evropská unie - což jsme také my, my tam máme samozřejmě své europoslance, eurokomisařku, máme své ministry v Radě EU, máme svého premiéra v Evropské radě, takže Evropská unie jsme i my, máme tam nějaký svůj hlas - nám nepřikazuje, abychom měli jakoukoliv integrační politiku. Ona nám to doporučuje a je to naše rozhodnutí, jestli si to zvolíme, nebo ne a jestli se podle těch doporučení zařídíme, nebo ne. Takže tady je naprostá dobrovolnost a záleží na nás. Ale právě to je trošku v protikladu s tím, co tady říká - "Evropská unie nám něco říká, my to musíme plnit", a pak tady z druhé strany slyším "Evropská unie nám to říká, a my to ke své škodě neplníme". Ona nám to pouze doporučuje, ona nám to nepřikazuje.

A co se týče svolání výboru, pro dobrotu na žebrotu. Jako zázraky ihned, nemožné na počkání. Prostě já jsem ten výbor svolal daleko dřív, než byl tento bod zařazen jako bod jednání, a upozorňoval jsem na to, že to může dopadnout tak, jak to dopadne. Prostě my nejsme roboti! My jsme udělali všechno pro to, aby se to projednalo na výboru, kde vystupují i odborníci, třeba z exekutivy. A pokud by si poslanci udělali čas a zašli tam, tak asi by vystoupení některých vypadalo úplně jinak. Teď nenarážím na Lea Luzara, který vystupoval přede mnou, ale na některé další, kteří diskutovali dříve. Takže já to prostě neumím udělat jinak. A já naopak děkuji členům našeho výboru, všem do jednoho, kteří se zúčastnili, že jsou ochotni takhle operativně jednat, abychom ty věci byli schopni obsáhnout.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: (Vstupuje do řeči.) I vám, pane předsedo -

 

Poslanec Ondřej Benešík: Jenom poslední rychlá věc. Pan ministr -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nedělejte to. Nedělejte to, pane předsedo! (Řečníkovi, který stále hovoří, byl vypnut mikrofon.)

Tak vážení, je potřeba dodržovat jednací řád i k faktické poznámce. Uvědomte si, že na to máte jenom dvě minuty a já musím dodržovat jednací řád, od toho tady předsedající vždycky je.

Nyní tedy faktická poznámka pana kolegy Luzara, připraví se pan poslanec Lubomír Volný, také faktické poznámce, potom teprve další přihlášení. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Já beru kolegu Benešíka a jeho mea culpa, že tady zaznělo... (Nesroz. poznámka posl. Benešíka.) Ale výborový týden, ne poslanecký týden. A neřešit ad post, ale dopředu. Jinými slovy -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, prostřednictvím předsedajícího oslovujte ostatní kolegy!

 

Poslanec Leo Luzar: Omlouvám se. Prostřednictvím předsedajícího bych ještě rád zareagoval na to, co tady zaznělo k té marrákešské vizi od kolegy předřečníka. Právě to vytrhávání jednotlivostí, jako je tento protokol, z celkového rámce politiky EU v rámci integrace, migrace a dalších je ten problém, který tady teď řešíme. Když na to nahlédneme v tom celém komplexu, v tomto materiálu, který je pouze jedinečný - kolik to má? Asi 40 stránek, kde jsou rozepsány jenom tabulky v základních rysech, kterých se to bude týkat, ale ony jsou rozpracovány a je to takováto knížka (ukazuje). Když si ji přečtete, tak tam zjistíte, že jde opravdu do velkých detailů, a ten Marrákešský protokol je pouze jedna dílčí část, jak řešit případně zabránění tomu dalšímu přílivu v místech, odkud vznikají.

Jinými slovy, proto jsem říkal, že pan ministr je v tom nevinně, protože on pouze reagoval na dílčí kroky vyplývající z tohoto integračního procesu EU přijatého v roce 2004 a pozměněného v roce 2016 do té podoby reagující na migrační krizi. Jakmile toto začneme vytrhávat, tak se dostaneme do pasti dalších a dalších věcí. Ale vždycky se musíme vrátit na začátek. A na tom začátku se hovořilo, že každý stát EU si připraví svou strategii, která bude reagovat na tyto záležitosti, a my bychom ji měli jako ČR mít připravenu také a vědět, jak budeme reagovat, když třeba přijde, a teď příklad, z Ukrajiny 50 tisíc zaměstnanců. Jak budeme reagovat? Kde je ubytujeme? V jakých lokalitách? Toto nemáme připraveno, nevíme o tom. Snažíme se, nějaké výstupy jsem četl, ale není to ta integrační strategie, jak ji zpracovala EU. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Lubomír Volný také s faktickou poznámkou. Stále je připravený řádně přihlášený kolega Kobza. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Já vaším prostřednictvím k panu předsedovi našeho výboru Benešíkovi. Vy pořád úmyslně nechápete, nebo nechcete chápat naši pozici. Podstatné je, že EU nám může něco doporučit a o něco nás poprosit, ale také nám může něco nařídit. Tahle možnost tady je, my o ní víme, a to je to, před čím varujeme naše voliče, naše občany. To je ta možnost, že EU nám může některé věci nařídit, může nás přehlasovat, může nás je přinutit přijmout ve své podstatě proti vlastní vůli, a to je ta věc, na kterou my upozorňujeme a které my se obáváme a kterou bychom rádi zásadním způsobem změnili.

Prostřednictvím pana předsedajícího k panu kolegovi Bžochovi z ANO. Legalizace nelegální imigrace je plán, který probíhá, který se připravuje, na kterém se pracuje. Pokud nevěříte názoru poslance za SPD, vyslechněte si názor poslanců za ODS, kteří byli na stejném, asi šesti- sedmi- osmihodinovém jednání v Bruselu, kde se 99 % času nemluvilo o ničem jiném, než tu nelegální imigraci dostat pod kontrolu její legalizací. Takže vy tady nebudete mít sice deset dvacet milionů nelegálních imigrantů, ale budete tady mít třeba deset dvacet milionů legálních imigrantů, což je pro mě osobně úplně stejný a zásadní problém.

V tom dokumentu, přesně jak upozornil pan kolega Luzar, si budeme sice hrát se slovíčky, ano, integrace tam s pravděpodobností hraničící s jistotou není, já s vámi souhlasím, nicméně je tam napsáno jasně: okruh 2 - legální migrace a mobilita, cíl 3 - podporovat legální migraci a mobilitu, a to zejména -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, i vám uplynul čas k faktické poznámce.

 

Poslanec Lubomír Volný: Ano, rozumím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Benešíka. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem překročil časový limit a nedokončil svůj původní vstup. Opravdu pan ministr vnitra je v tom úplně nevinně, protože ten výbor jsem řídil a on prostě z něj neodešel proto, že jsem mu to nepovolil. Teď to říkám trošku nabubřele. Takže ministr vnitra je, co se týče pozdního příchodu na toto jednání, z obliga a padá to na moji hlavu.

A já jsem samozřejmě neříkal, že EU, resp. společné instituce EU, kde máme své zastoupení, vždy jenom něco doporučují. My když dostáváme tisky, o kterých jednáme v evropském výboru, tak si všimněte, tam je napsáno: doporučení, nařízení, směrnice. A podívejme se tedy, co tato jednotlivá slova znamenají. Konkrétně v integraci je to doporučení. To znamená, že my se buď podle toho zařídíme, nebo se podle toho nezařídíme a v tomto ohledu máme svobodné rozhodnutí. Takže ne vždy, to je pravda. Ale tam, kde jsme ty pravomoci v referendu přenesli na společné instituce, tak tam se hlasuje většinově, někde se hlasuje jednomyslně, to znamená, máme právo veta a každý stát má, a někdy je to doporučení. Takže poslouchejme se, je to tak.

Ale samozřejmě ta politika a to, co se prosazuje na evropské úrovni, vypadá podle toho, jaké jsou jednotlivé členské státy. A pokud nová italská vláda, kde jsou partneři SPD, má v programovém prohlášení napsáno, že dublinský systém je potřeba překonat, princip spravedlivého rozdělení, zodpovědnosti obsažený ve Smlouvě o fungování EU, musí být garantován skrze povinnou a automatickou relokaci žadatelů o azyl mezi jednotlivé členské státy EU. To razí tzv. Liga, dříve Liga severu, která je s paní Le Pen a stejně s SPD v jedné politické frakci v rámci EU. Tak si řekněme, kdo co prosazuje na evropské úrovni!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Uplynul čas. Děkuji. Můžeme pokračovat řádnou přihláškou pana kolegy Kobzy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Vážené dámy, vážení pánové, pane předsedající, pane ministře, chtěl bych potvrdit předchozí řečníky, že pan ministr Metnar osobně je v celé této aféře dědicem a do značné míry nevinně, proto i moje příspěvky ve výboru pro evropské záležitosti směřovaly proti meritu věci, nikoliv proti osobě pana ministra. Doufám, že to tak vyznělo. To jenom na začátek.

Marrákešská konference a Marrákešská deklarace je pro nás navzdory všem ujišťováním, že se nejedná o právně závazný dokument, přes to všechno velice závažnou záležitostí. Marrákešské konference se zúčastnilo 56 ministrů z 57 zemí Afriky, Středního východu a Evropy. Je proto nepřesné označovat, že by 56 ministrů si jen tak dalo sraz a popovídali si o tom, jak řešit migraci. Ta konference má výstup, který má dalekosáhlý dopad. Jde o to, že konference v Marrákeši se přihlásila k řešení migračních krizí, které byly před touto konferencí, zejména ke globálnímu přístup k migraci a mobilitě z roku 2011.

To, co na výstupu z této konference postrádáme, co nám chybí a co nás nějakým způsobem nutí se ozvat, je fakt, že tato konference navazuje na předchozí dohody bez ohledu na to, co se od té doby stalo, jako by nedošlo k žádné migrační krizi, jako by nedošlo k nárůstu kriminality ze strany migrantů, jako by nedošlo k té obrovské vlně násilí na ženách, kterou vidíme v západní Evropě, jako by nedošlo k rozmachu a velkému počtu teroristických útoků a počtu mrtvých.

Takže to je důvod, proč máme velmi závažné výhrady proti této konferenci a proti jejímu výstupu, protože souhlasem s Marrákešskou dohodou státy odmítají se poučit z chyb, které se staly. Navíc dokument pokračuje ve filozofii předchozí politiky EU. Vyzývá k propagaci pozitivních dopadů migrace do Evropy na rozvoj, vyzývá k dalšímu boji proti xenofobii, rasismu a islamofobii. To znamená, jedná se zase o další politické ovlivňování evropského obyvatelstva, aby se s touto masovou migrací, o kterou se jedná, smířilo. Jedná se o to, jak už tady bylo řečeno, že podle výsledků Marrákešské dohody se určitá podmnožina migrantů, kteří se chystají do Evropy, přesune do oblasti legální migrace, protože jim bude umožněno získat víza a získat pracovní povolení daleko snáz, než tomu bylo dosud.

Jak už jsem řekl, já považuji český zákon o migraci a azylový zákon za dokonalý a je pro mě poměrně nepřijatelné z těchto pravidel ustupovat, jakkoliv může Evropská unie tlačit nebo netlačit. Protože myslím si, že o tom, kdo bude u nás žít a pracovat, nebude rozhodovat nějaký Řek v Bruselu, ale vždycky to musí být zodpovědné české úřady, které to mají v gesci.

Je také zapotřebí říct, že Marrákešská deklarace, která navazuje na Rabatský proces, který zahrnuje migraci ze střední, západní a části severní Afriky, je jenom polovičkou území, které je zdrojem migrantů, protože vedle Rabatského procesu existuje také Chartúmský proces, což je východní cesta, která zahrnuje vlastně druhou půlku severní, východní a střední Afriky. Z těchto důvodů můžeme říct celkem zodpovědně, že deklarace je v současnosti možná jeden z nejdůležitějších dokumentů o migraci. Namísto zpřísnění postihů za nelegální migraci, za nelegální vstup do schengenského území nebo na území EU hledá způsoby, jak zjednodušit pohraniční kontroly a vydávání víz migrantům.

Důležitost deklarace plyne i z návaznosti na předchozí smlouvy, dokumenty a direktivy, se kterými tematicky souvisí. Potvrzuje totiž to, co je v předchozích smlouvách. Takže Marrákešská deklarace je nebezpečná nejenom tím, co je v ní uvedeno, ale i tím, co v ní uvedeno není, co je uvedeno v předchozích dokumentech. Je navíc velmi citlivá a nebezpečná i sociálně, protože můžeme oprávněně předpokládat, že jako legální migranti budou do Evropy přicházet lidé, které můžeme považovat za africkou elitu, co se týče vzdělanosti, odbornosti, zkušeností a řemeslné šikovnosti. Můžeme předpokládat, že tento brain drain nejenom že vyprovokuje další vlnu nelegální migrace, ale výrazně oslabí potenciál a už tak vratké hospodářství zdrojových zemí. Je tedy otázka, do jaké míry je toto žádoucí i s ohledem na potenciální rozvoj zdrojových zemí.

V programu SPD je jasně řečeno, že budeme podporovat pomoc těmto zemím v místě zdrojů, v místě, odkud migranti přicházejí. Chceme prosazovat pomoc způsobem: nikoliv budeme vám vozit naše zemědělské přebytky a dávat je zadarmo, abychom je mohli odepsat, ale naopak způsobem: přivezeme vám rybářské pruty a budeme od vás kupovat ryby, které ulovíte. Protože tím umožníme za prvé těm zemím rozvoj, umožníme jim postavit se na vlastní nohy a umožníme i lidem, kteří budou budoucí elitou těchto zemí, aby se začali rozvíjet ve svém vlastním podnikání a ve své vlastní péči sami o sebe.

My v SPD se proto nemůžeme smířit s deklarací, tak jak je napsaná, máme k ní řadu výhrad. Ale máme jeden hlavní bod, který chceme prosadit, a to i navzdory tomu, že podpisem Lisabonské smlouvy a podpisem předchozích smluv EU jsme se vlastní samostatnosti do značné míry vzdali, jak zde velmi přesně řekla paní kolegyně Langšádlová. Trváme na tom, aby veškerá migrace byla řízena českým azylovým a migračním zákonem, a pakliže tento zákon se jeví v rozporu s Lisabonskou dohodou a s následnými protokoly, potom musíme začít pracovat na jejich změně a vrátit samostatnost našim úřadům, vrátit samostatnost našemu státu, aby stát, který je za to zodpovědný, stát, který je servisní organizací občanů a který je má chránit, má chránit jejich blahobyt, jejich bezpečí, aby stát byl zodpovědný za to, kdo tady bude bydlet a pracovat a za jakých podmínek.

Já vám děkuji. (Slabý potlesk v pravé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Kobzovi. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Heleny Langšádlová. Připraví se pan kolega Vích. Kolega Benešík mezitím stáhl svoji přihlášku do rozpravy. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla, pane místopředsedo vaším prostřednictvím, na některé věci, které tady zazněly, reagovat. Jsem ráda, že pan kolega Kobza říkal, že náš azylový systém je dobrý. Ale on je dobrý a vychází z evropského práva sekundárního. Už dneska náš dobrý azylový systém je vlastně na základě těch evropských směrnic. To tak je, protože už - a já jsem to říkala - nikoliv Lisabon, ale smlouva předtím z roku 1997, takzvaná Amsterdamská smlouva, upravovala to, že máme sdílené kompetence v oblasti migrace včetně té úpravy azylu, návratové politiky, pašeráctví. V té národní kompetenci zůstala vlastně migrace, legální migrace na trh práce. Ale když dneska říkáte, že je dobrý, tak on ale je v souladu a odráží se z té společné migrační politiky. A stejně tak jako ve stávající chvíli, v té situaci, když říkáte, že je dobrý, tak i v tom velmi kritizovaném Dublinu IV jsou to pořád národní státy, které by si rozhodovaly, kdo u nich zůstane, kdo u nich nezůstane, kdo azyl dostane a kdo azyl nedostane.

Jinak jsem chtěla ještě malinko upravit to, co tady bylo řečeno, jestli jsem vám dobře rozuměla. Vy jste říkal, že je tady nějaký Marrákešský a Dublinský proces. Pardon? (Poslanec Kobza z místa mimo mikrofon: Chartúmský.) Chartúmský. Určitě ano. Ale opravdu si myslím, že je potřeba o těchto otázkách hovořit co nejvěcněji, protože opravdu je to tak, že už při vstupu České republiky do Evropské unie tak to bylo nastaveno a ta azylová politika, o které vy říkáte, že je dobrá, tak už i teď je v souladu s tím sekundárním právem Evropské unie a je podle mě opravdu na úrovni České republiky velmi dobře nastavená a my tady opravdu žádným problémům v tuto chvíli nečelíme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, uplynul čas k faktické poznámce. (Poslankyně Langšádlová: Děkuji.) Děkuji.

Budeme pokračovat vystoupením pana poslance Radovana Vícha. Pan kolega Kobza s faktickou, dobře. Tak kolega Vích ještě počká. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím děkuji kolegyni Langšádlové za upřesnění a za vysvětlení. Já vidím hlavní problém také v uplatňování a ve výkladu těchto zákonů, protože můžeme vidět na příkladu Maďarska, které velmi striktně dodržovalo Lisabon i Dublinské dohody, a vidíme, jakým vágním způsobem byly uplatňovány tyto zákony v zemích západní Evropy. Takže možná je dobrý způsob začít od toho, že řekneme: skončila jakákoliv variabilita výkladů těchto zákonů, budeme je uplatňovat striktně a precizně a naprosto nesmlouvavě. Myslím, že to je věc, kterou můžeme udělat, na které se můžeme shodnout napříč politickým spektrem, a bude to dobrý bod při hledání naší vlastní politiky k řešení migrační krize. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jednou paní kolegyně Langšádlová. Nejdříve načtu její zrušení omluvy z jednání. Ta byla doručena předsedovi Poslanecké sněmovny. Dále se ale z jednání omlouvají od 12.00 do 15 hodin Tomáš Hanzel z pracovních důvodů a Lukáš Černohorský od 14.30 do 19 hodin z důvodu jednání mimo Sněmovnu.

Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji. Já přece jenom musím zareagovat. Tady se často mluví o Maďarsku, ale vzpomeňme si na tu situaci v době vrcholící krize. Maďarsko nebylo ten, který zavřel hranice. Maďarsko bylo v situaci, že na jeho území bylo několik set tisíc migrantů, kteří tam zkrátka přišli. Maďarsko nezvládlo v počáteční fázi vůbec tu situaci, ve které se ocitlo, a ti lidé by tam byli bývali možná do dneška, kdyby to nebylo právě Německo, které ty lidi vyzvalo, ať jdou k nim, protože zkrátka mají na to větší kapacity, jsou bohatší. A to je potřeba, to je fakt, zkrátka je potřeba, aby to bylo fér, tak je potřeba toto říci. A víte, vy často mluvíte o Maďarsku jako o vašem symbolu té země, která je protievropská, a já i od lidí z Maďarska a i od lidí, kteří to sledují jako politologové, vím, že třeba Orbán je velmi proevropský. On totiž vždycky mluví o kritice, nebo často když mluví o kritice, konkrétně, konkrétního kroku, konkrétního evropského politika, tak ale současně vám okamžitě řekne: ale já vím, že projekt Evropské unie je dobrý a možná ta kritika - a já se ho nechci ve všem zastávat, v mnohém s ním nesouhlasím - částečně je i o tom, že jemu na něm záleží, a dokonce v Maďarsku se teď velmi aktivně hovoří o tom, že by se stali součástí eurozóny.

Ta politika, kterou tady třeba i reprezentujete vy, a ta politika, kterou dělají Maďaři, a to ne ve všem s nimi souhlasím, je úplně odlišná. Oni chtějí být součástí Evropské unie, ale aktivněji chtějí přistupovat k tomu, jaká ta Evropská unie má být. Nejsou v takovém rozsahu destruktivní. Je to zvláštní, jak mnoho zemí, které možná jsou na tom hůře než my, jako je Bulharsko, Rumunsko, možná i Chorvatsko, se velmi snaží být součástí Evropské unie, pevné jeho součásti, i eurozóny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka pana poslance Lubomíra Volného a přihlášen je pan kolega Radovan Vích. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych vaším prostřednictvím paní kolegyni Langšádlové říci, že neselhalo Maďarsko. Selhalo Řecko. Selhalo Řecko, které nesplnilo své závazky vůči nám a nesplnilo své závazky vůči Evropské unii, nesplnilo své závazky vůči Maďarsku. A bylo to Maďarsko, které zareagovalo a neuvěřitelně rychlým způsobem zabezpečilo hranici, kterou Řecko odmítlo zabezpečit, a Maďarsko nás zachránilo díky tomu, že velice jednoznačně a rychle zareagovalo. Dost těžko budete popírat fakt, že ti lidé do toho Maďarska odněkud přišli.

Já bych ještě rád poprosil, abychom si tady nikdo, včetně mě, ale i včetně vás, prostřednictvím pana předsedajícího paní kolegyně Langšádlová, nehráli na znalce Maďarska. My nejsme znalci Maďarska, nejsme jejich tiskoví mluvčí. Pojďme posuzovat jenom ty kroky, které jsou jednoznačné, viditelné a nedají se žádným způsobem vyslovit jinak. Maďarsko postavilo plot a díky tomu plotu v Evropě nejsou miliony nelegálních imigrantů. Do rozboru maďarské zahraniční politiky bych se tady opravdu nerad pouštěl a doufám, že už tak neučiníte ani vy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce, ale vyvolal jste faktickou poznámku kolegyně Langšádlové, takže i té udělím slovo k faktické poznámce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, o tom, k čemu se budu vyjadřovat či nebudu, budu rozhodovat sama. Možná má reakce je založena i na tom, že pan Orbán je součástí Evropské lidové strany a měla jsem možnost osobně ho několikrát slyšet na kongresech EPP, tak z toho možná i vyplývá to, že některé jeho pohledy a názory znám.

Jinak k tomu, co jste tady říkal o té hranici. Určitě lze hovořit o mnoha chybách Řecka, ale faktem je, že Maďarsko je vnější hranicí Schengenu. Řecko je vlastně takovým schengenským ostrovem, když se na tu mapu podíváte, protože Maďarsko nesousedí s žádnou zemí Schengenu, tzn. je to ono, které musí chránit i v rámci schengenských smluv své hranice.

Děkuji, že jsem toto mohla uvést na pravou míru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Radovan Vích, připraví se pan kolega Skopeček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené poslankyně, vážení poslanci, Marrákešská politická deklarace. První indicií, že se nejedná o tak nevinný dokument, bylo odmítnutí této deklarace maďarským zástupcem na této konferenci. Co je z mého pohledu hlavním problémem této deklarace? Za vzletnými úvodními frázemi se schovávají věty o tom, jak je migrace přínosná, že bránit by se jí nemělo, a to bez ohledu na status migrujících. To zní, jako by bylo jedno, zda se do Evropy dostali legálně, nebo nelegálně, zda mají nárok na azyl, či nikoliv. Dále se státy deklarace zavazují podporovat a posilovat možnosti legální migrace, usnadnit vydávání víz a za tím účelem posílit administrativní kapacity národních států. Také deklarují vůli zjednodušit převod finančních prostředků do domovské země, zvláště chránit mladé lidi bez doprovodu z řad migrantů, vytvořit akční plány pro případné masové přesídlení lidí a vyjadřují podporu principu nenavracení, to je jen dobrovolné návraty. Víme, jaké problémy jsou s tím aktuálně třeba v Německu.

Pan ministr v demisi Metnar tento dokument odsouhlasil bez toho, aby byl projednán v příslušných výborech Sněmovny, a to je z mého pohledu nepřijatelné. Proto vás žádám o podporu usnesení předneseného místopředsedou Poslanecké sněmovny panem Okamurou s tím, že migrační a azylová politika naší země aby zůstala v plné rozhodovací kompetenci České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radovanu Víchovi, nyní pan poslanec Jan Skopeček, zatím poslední přihlášení do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Nejdříve budu reagovat na diskusi nebo na některé věty z diskuse, které tady zazněla, a pak se vrátím k samotnému meritu věci, které dnes projednáváme.

Tady v diskusi zazněly takové jakoby nevinné věty o tom, že se musíme tak trošku smířit se stěhováním národů, že se tomu Česká republika stejně nevyhne a abychom nebyli zase tak pinktlich. Já bych to chtěl velmi odmítnout a podle mého názoru to právě živí ty následné diskuse, třeba i o materiálech, které nemají takový význam, jaký tomu potom přikládáme. Ale já bych se opravdu chtěl vyhnout stěhování národů. Já si myslím, že to, co udělalo Německo v souvislosti s otevřením se emigrantům, byla zásadní chyba. Já to nazývám sebevraždou Evropy a my musíme udělat všechno proto, abychom tyto chyby nejenom Německa, ale i dalších západních států neopakovali. Takže to jenom na začátek, abychom tu diskusi uvedli na pravou míru.

Pak tu zazněla hypotéza, že v Bruselu mluvíme jako politici jinak než na domácí půdě. Já bych vás chtěl ubezpečit, že jsem se účastnil meziparlamentního setkání na půdě Evropského parlamentu právě k tématu migrace, a mohu vás ubezpečit, že tam mluvím stejně, jako mluvím na půdě českého parlamentu, a kolegové, kteří tam byli se mnou, mi potvrdí, že jsem se velmi zlobil a velmi jsem kritizoval to, že v rámci jedné diskuse, v rámci jednoho bodu byla na půdě Evropského parlamentu mixována slova, jako je legální migrace, slučování rodin, nelegální migrace, byl tam z toho udělaný neuvěřitelný mišmaš, který znovu dává záminku k tomu, aby došlo k nedorozumění. Já si tedy myslím, že ze strany Evropské unie to byl záměr, protože pod některé termíny chce leccos schovat.

Díky tomu vznikla asi i tato rozbouřená debata, respektive špatný překlad jedné věty z té Marrákešské dohody, který způsobil dnešní debatu. A já jsem proto rád, že v rámci toho usnesení, které jsme připravovali na výboru pro evropské záležitosti, se podařilo i na můj popud a kolegů do toho usnesení jasně zaznamenat a jasně uvést, že musíme rozlišovat legální ekonomickou migraci, nelegální ekonomickou migraci a azylové řízení lidí, kteří jsou nějakým způsobem ve svých domovech ohroženi. Pokud toto nebudeme dělat a pokud nebudeme mluvit přesnými termíny a hovořit právě o tom typu migrace, o kterém hovoříme, a budeme vědět, o čem hovoříme, tak to znovu bude způsobovat spoustu nedorozumění.

Když se vrátím k té deklaraci, tak já musím upřímně říci, že když ji čtu, tak se mi také nelíbí. A nelíbí se mi z řady důvodů a to už je ten možný věcný spor, který o ní můžeme vést. Ta dohoda je psána podle mého názoru na tak závažné téma příliš obecně, čili jednotlivé formulace nabízejí různý způsob interpretace. My jsme s panem ministrem právě debatovali o tom, že pod mobilitou se třeba v tomto dokumentu chápe vzdělávání nebo výjezd lidí z Afriky třeba za vzděláním do Evropy. To je ale podle mého názoru velmi špatně, že takto obecné pojmy, pod kterými si lze pod slovem mobilita v rámci migrační krize představit leccos, a mě to intuitivně nevede k tomu, že se jedná pouze o vzdělání. Je tam spousta obecných ustanovení, která podle mého názoru nabízejí různou interpretaci.

O to více je pro mě důležité, aby pan ministr - on už to udělal na výboru - něco řekl i tady na mikrofon, aby ale jasně ještě jednou řekl, že ta deklarace je pro Českou republikou právně nezávazná. To je první věc.

Chci, aby pan ministr na mikrofon řekl, že jakkoliv nemění suverenitu České republiky v migračních otázkách a migračních politikách.

Chci, aby řekl na mikrofon nebo uvedl na pravou míru, že se k ní přihlásil právě proto, že ta dohoda vedle těch věcí, které kritizujeme, hovoří i o návratové politice a hovoří a je základem pro to, aby byly rozvíjeny programy, které regiony v Africe učiní stabilnějšími, to znamená, aby zamezovaly migraci z Afriky.

Pokud to je ta cena, za kterou jsme se k té Marrákešské deklaraci přihlásili, to znamená, že se bude minimalizovat migrace z afrického kontinentu, protože tato dohoda dává základ k tomu, aby se rozvíjely programy, které tyto regiony učiní stabilnějšími, pak já se s těžkým svědomím nebo s těžkou hlavou mohu smířit s větami, že je potřeba v rámci migrační krize brát v úvahu feministické otázky a podobné věci, které se v tom objevují a které tam podle mého názoru nemají co dělat.

O to bych chtěl pana ministra poprosit. Myslím si, že to bude důležitá zpráva pro všechny. Pak jsem s těžkým svědomím schopen kompromisu, který jsme naformulovali ve výboru a který hovoří i o tom, že podporovat africké regiony budeme pouze tehdy, pokud se v návratové politice bude mezi Evropou i dalšími kontinenty a Afrikou rozvíjet spolupráce a pokud africké země v tomto smyslu budou kooperativní.

Děkuji za případnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Skopeček byl posledním přihlášeným do obecné rozpravy. Hlásí se, prosím, ještě někdo z místa do obecné rozpravy. Není tomu tak, tak obecnou rozpravu končím.

Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě. Není, takže můžeme přistoupit k rozpravě podrobné. Pan poslanec Rozvoral je přihlášen do podrobné rozpravy. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych s dovolením načetl za poslanecký klub SPD návrh usnesení k tomuto bodu, které zní: Migrační a azylová politika naší země musí zůstat v plné rozhodovací kompetenci České republiky.

Navrhuji, aby se o navrhovaných usneseních hlasovalo v navrženém pořadí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále je do podrobné rozpravy přihlášen pan poslanec Ondřej Benešík. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Moje sdělení bude trošičku delší. Já jsem dostal za úkol z výboru pro evropské záležitosti za prvé seznámit vás s usnesením, které jsme přijali před tímto jednáním, a za druhé taktéž navrhuji, aby o tomto usnesení hlasovala Poslanecká sněmovna a aby se usnesení výboru pro evropské záležitosti k Marrákešské deklaraci stalo usnesením celé Poslanecké sněmovny.

Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po zprávě ministra vnitra Lubomíra Metnara a po rozpravě

1. bere na vědomí zprávu ministra vnitra týkající se Marrákešské politické deklarace;

2. trvá na tom, že v oblasti legální ekonomické migrace musí být zachován status quo, tedy aby pravomoci včetně rozhodování o výběru zdrojových zemí, počtu migrantů, jejich odborné kvalifikace, možnosti odmítnutí žadatelů atd. zůstaly v kompetenci příslušných orgánů České republiky;

3. trvá na důsledném rozlišování legální ekonomické migrace, nelegální ekonomické migrace a poskytování mezinárodněprávní ochrany ohroženým osobám;

4. podporuje zahrnutí nových závazků afrických států v Marrákešské deklaraci, jež se týkají boje proti nelegální migraci, organizovanému převaděčství a pašování lidí i posilování spolupráce v oblasti návratové politiky, tj. lepší ochrana hranic, posílení policejní a soudní spolupráce, intenzivnější výměna informací, identifikace nelegálních migrantů, rychlejší vydávání náhradních cestovních dokladů atd., a podtrhuje význam brzké realizace těchto opatření;

5. domnívá se, že právě podpora afrických zemí v jejich boji s nelegální migrací a organizovaným převaděčstvím představuje z pohledu EU a jejích členských států vhodný a účinný nástroj prevence dalšího případného zesílení migračních toků z tohoto regionu směrem do Evropy v následujících letech;

6. upozorňuje na nepřesný překlad Marrákešské deklarace do českého jazyka šířený dezinformačními zdroji, který zásadním způsobem posouvá a zkresluje obsah uvedené deklarace, například slovní spojení regular migration, standardně používané ve významu legální migrace, je přeloženo jako pravidelná migrace, což zásadně dezinterpretuje význam deklarace;

7. navrhuje podmínit rozvojovou pomoc poskytnutou zdrojovým zemím jejich spoluprací v oblasti návratu;

8. pověřuje předsedu výboru pro evropské záležitosti, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu.

Kromě toho, že jsem tak učinil, tak navrhuji, aby toto usnesení bylo hlasováno jako usnesení Poslanecké sněmovny, s tím, že dodávám, že až na drobné změny a doplnění bodu 7 jsem toto usnesení na výboru navrhl já jako předkladatel tohoto bodu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Jaroslav Bžoch. Po něm vystoupí v podrobné rozpravě pan poslanec Mikuláš Peksa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji, pane předsedající. Ještě jednou dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já nebudu načítat další usnesení. Jen bych se připojil k tomu a poprosil o podporu usnesení, které tady načetl kolega Benešík.

Ta změna v bodě 7 - myslím, že i kolegové z SPD to budou kvitovat. Je tam: podmínit rozvojovou pomoc poskytovanou zdrojovým zemím jejich spoluprací v oblasti návratu, což znamená, že budeme vyvíjet dále tlak na to, aby si ty země od nás nelegální migranty braly zpátky, což by měla být naše politika.

Ještě jednou prosím o schválení tohoto usnesení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Peksa má nyní slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Já bych měl procesní požadavek, jestli by bylo možné, aby se o bodech 1 až 6 navrženého usnesení hlasovalo zvlášť a o bodu 7 zvlášť, protože mi připadá krajně nevhodné podmiňovat rozvojovou pomoc nějakým plněním z druhé strany. Pak se to nestává pomocí, ale je to prostě obchod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, rozumím tomu požadavku, aby se o usnesení, které navrhl pan poslanec Benešík, hlasoval rozděleně bod 1 až 6 a bod 7. To určitě můžeme udělat.

Hlásí se ještě prosím někdo do podrobné rozpravy? Ne, do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, takže podrobnou rozpravu končím a ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není zájem o závěrečná slova. Nicméně než přistoupíme k hlasování, je zde za poslanecký klub KDU-ČSL s přednostním právem požadavek, aby vystoupil pan poslanec Benešík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo. Jako místopředseda klubu KDU-ČSL v situaci, kdy je nepřítomen předseda našeho klubu, žádám o přestávku na jednání našeho klubu před hlasováním na 15 minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobře, pane poslanče, této žádosti samozřejmě vyhovuji. Přerušuji jednání, sejdeme se zde znovu ve 12.25 hodin.

 

(Jednání přerušeno ve 12.11 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 12.25 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, uplynul čas, který byl určen na přestávku pro jednání poslaneckého klubu KDU-ČSL, a budeme pokračovat v projednání předloženého návrhu. Jsme ve chvíli, kdy nás čeká hlasování o usneseních, tak jak zde byla přečtena.

Nicméně než k tomu přistoupíme, tak vás seznámím se změnami v rámci omluv. Paní poslankyně Kovářová ruší omluvu, která zde byla načtena, pan ministr zahraničních věcí Martin Stropnický se omlouvá dnes od 12 do 16 hodin z pracovních důvodů a z důvodu jednání ve volebním kraji se od 12 hodin do 13 hodin omlouvá z dnešního jednání pan poslanec David Pražák. (Velký hluk v sále.) Nyní vás poprosím o klid, abychom se mohli věnovat hlasování a dodrželi postup, tak jak byl navržen.

Já konstatuji, že v podrobné rozpravě nejprve zazněl návrh usnesení, tak jak ho přednesl pan poslanec Rozvoral. Dále v podrobné rozpravě zazněl návrh, aby Poslanecká sněmovna odsouhlasila jako svoje usnesení usnesení, které přijal výbor pro evropské záležitosti. S tímto návrhem vystoupil pan poslanec Benešík. A dále v podrobné rozpravě zazněl návrh, se kterým vystoupil pan poslanec Peksa, abychom v rámci schvalování usnesení navrženého panem poslancem Benešíkem hlasovali body 1 až 6 a bod 7 zvlášť.

Předpokládám, že je v tuto chvíli všem jasné, o čem budeme hlasovat. Ptám se, zda má někdo zájem na tom, aby usnesení byla znovu přečtena, nebo se můžeme odkázat na načtení v podrobné debatě. Není zde zájem o to, aby usnesení byla znovu přečtena, takže budeme hlasovat podle postupu, se kterým jsem vás teď seznámil a který jsem tímto navrhl.

Je zde žádost o odhlášení, takže všechny odhlásím a prosím vás, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení, které zde přednesl pan poslanec Rozvoral.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 72, přihlášeno 136 poslanců, pro 26, proti 24. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o bodech 1 až 6 z návrhu usnesení, tak jak ho zde v podrobné rozpravě načetl pan poslanec Benešík.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 73, přítomno 139 poslanců, pro 137, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

A poslední hlasování u tohoto bodu se týká bodu 7 z usnesení, které zde představil pan poslanec Benešík.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 74, přihlášeno 140 poslanců, pro 116, proti 1. Návrh tohoto usnesení také byl přijat.

 

Končím projednání tohoto bodu. Děkuji panu poslanci Rozvoralovi.

Než přistoupíme k projednání dalšího bodu, s přednostním právem se hlásí pan místopředseda Okamura, po něm pan poslanec Benešík. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi poděkovat celé Poslanecké sněmovně za to, že jste v první fázi přistoupili na to, že jste odsouhlasili návrh našeho hnutí SPD o tom, že jsme mohli diskutovat o tomto bodu a že vůbec tato závažná debata tady mohla proběhnout.

Zároveň jsem chtěl poděkovat všem poslancům, kteří podpořili usnesení výboru pro evropské záležitosti, jehož jsou pochopitelně naši poslanci také členem, že výsledkem projednávání tohoto bodu je usnesení Sněmovny, které v podstatě vyjadřuje stanovisko, kterým by se nyní vláda České republiky měla řídit. Takže poté, co jsme společně i díky vašim hlasům prohlasovali stanovisko vůči vládě ohledně Dublinu IV v lednu, tak si myslím, že je to zase další skvělá spolupráce napříč politickým spektrem, že zase nad tímto závažným tématem jsme našli politickou shodu. A myslím, že to je i důkaz toho, že tady jsme schopni všichni spolupracovat nad různými tématy a dokážeme nalézt společnou řeč.

Takže jsem vám chtěl ještě jednou poděkovat a chtěl jsem vás taky poprosit, zdali bychom tato závažná migrační témata mohli sledovat i do budoucna. A samozřejmě když se to nějakým způsobem zase bude hrotit a nakumuluje, tak my jako SPD určitě bychom zase navrhli ve spolupráci s vámi nějaký bod, kde bychom znovu měli podle mě nějaké podobné usnesení přijmout a zase v tomto smyslu úkolovat nebo dát stanovisko vládě.

Takže ještě jednou děkuji a těším se na další spolupráci. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, s přednostním právem za klub KDU-ČSL pan poslanec Benešík.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji všem, že podpořili můj návrh usnesení, jsem tomu velmi rád. A také děkuji všem, kteří pochopili, že mou práci si chce přivlastnit někdo jiný. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Z jednání Poslanecké sněmovny z dnešního jednání v době od 12.25 do 19 hodin se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Karel Schwarzenberg.

 

Zahajuji projednávání bodu číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.