Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

40.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 234/2014 Sb.,
o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 132/ - prvé čtení

Tímto sněmovním tiskem jsme se opětovně zabývali dne 20. dubna 2018 na 12. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme jej přerušili v obecné rozpravě, odročili na další schůzi Poslanecké sněmovny. Nyní budeme tedy pokračovat v projednávání. Pan ministr vnitra Lubomír Metnar, který je zástupcem navrhovatele, se už ujal svého místa. Prosím ještě, aby se místa u stolku zpravodajů ujala paní poslankyně Kateřina Valachová. To se asi nestane.

Je zde žádost o vystoupení s přednostním právem pana předsedy klubu Chvojky. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ano, je to tak. Kolegyně Katka Valachová bohužel musela odjet, není jí dobře, takže nebude moci zpravodajovat tento tisk, tudíž bychom poprosili o změnu na pozici zpravodaje a nabízím se případně já. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Myslím, že tuto nabídku Poslanecká sněmovna bude akceptovat, ale musíme se k tomu vyjádřit hlasováním. Tedy budeme hlasovat o tom, aby zpravodajem pro tento bod místo paní poslankyně Valachové byl pan předseda Chvojka.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 59, přihlášeno 172 poslanců, pro 155, proti nikdo. Pan předseda Chvojka je novým zpravodajem tohoto návrhu.

 

Jsme v obecné rozpravě, protože v obecné rozpravě byl tento bod přerušen. Do obecné rozpravy se s přednostním právem přihlásil pan předseda vlády Andrej Babiš. Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuju za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych rád reagoval na dosud proběhlou rozpravu v prvním čtení, kdy vystoupili někteří poslanci s návrhem zamítnutí návrhu hned v prvním čtení, a rád bych tedy okomentoval tato vystoupení.

Nejdřív kolega Bartoš navrhuje zamítnout v prvním čtení. Kritizuje naši vánoční systemizaci, a že bylo krátké, týdenní připomínkové řízení. Tak k tomu bych chtěl jenom říct, že my jsme změny v systemizaci na rok 2018 - byly schváleny v prosinci, byly učiněny v zájmu zefektivnění přebujelé struktury státní správy. Skutečně, naše státní správa je strašně přebujelá a byrokratická a my se snažíme s tím něco dělat. Připomínkové řízení bylo vypořádáno řádně a standardním způsobem, čemuž odpovídá i důvodová zpráva. Vypořádání připomínek není a u žádného legislativního návrhu nikdy nebylo součástí důvodové zprávy. Návrhu byla naopak věnována velká pozornost, o čemž svědčí i to, že jeho projednávání vláda napoprvé přerušila a posléze se k němu vrátila.

Pokud jde o 40denní lhůtu pro případné mimořádné služební hodnocení, je tam potřeba říci, že se jedná o 40 odsloužených dnů, tedy v zásadě pracovních, tzn., že se jedná celkem o dva měsíce, kdy i v případě zákoníku práce soudy dospěly k závěru, že tato doba na odstranění vážných nedostatků ve vykonávání práce je plně dostačující. Naopak, dosavadní půlrok je neadekvátně dlouhý. K zamítnutí návrhu by nemělo dojít a měl by být prostor pro diskusi nad jednotlivými ustanoveními ve výborech Poslanecké sněmovny a následně v dalších čteních.

Pan kolega Kupka taky kritizuje, že návrh by neměla předkládat vláda bez důvěry. My si myslíme, že to, že to předkládá vláda bez důvěry, je irelevantní, neboť stejně tak předložila i řadu dalších důležitých návrhů, které Sněmovna projednává. Vláda bez důvěry má stejné právo předkládat návrhy zákona jako vláda s důvěrou. Takže návrh bude schvalovat tatáž Poslanecká sněmovna, ať už ho předloží vláda s důvěrou, či bez ní. A pokud bude probíhat druhé a třetí čtení, tak je tady naděje, že pravděpodobně tu už bude vláda s důvěrou.

Pokud jde o administrativní zátěž, návrhy oproti současnému stavu naopak snižuje. Služební hodnocení už nebude nutno konat každoročně, ale stačí jedenkrát za tři roky. Dvoukolová výběrové řízení budou efektivnější, rychlejší než tříkolová.

Potom pan poslanec Kupka upozorňuje na možnost zneužití výběrových řízení. Riziko účelových výběrových řízení vylučuje složení zkušebních komisí, kde u vyšších postů je rovné zastoupení členů nominovaných ministrem a státním tajemníkem, možnost namítat podjatost členů komise, protokolace průběhu výběrového řízení, i tím, že všem uchazečům jsou kladeny stejné otázky apod. Proti protokolu lze podat námitky, proti případné diskriminaci by navíc bylo možné se bránit i soudní cestou.

K připomínkám pana kolegy Bartoška. Co se týká důvěry, tak to je stejná argumentace. To, že například státní tajemník nebo náměstek nemohou proti hodnocení podat námitky, je dáno tím, že ministr, ani vláda již nemají žádný nadřízený orgán. To ale nebrání uplatnění opravných prostředků ve správním řízení, které na služební hodnocení bude navazovat, například řízení o snížení platu, o odvolání z funkce nebo o skončení služebního poměru, kde nadále platí principy správního řízení včetně přezkumu ve správním soudnictví.

Hodnocení státních tajemníků ministrem je logické, tady byla námitka, neboť ministr ví nejlépe, jak jeho přímí podřízení pracují. Navržená úprava není nijak drsná. Například nový slovenský služební zákon umožňuje vládě státní tajemníky odvolat kdykoliv, zatímco u nás je to pořád vázáno na nedostatečnou kvalitu jejich práce.

Připomínky ke kariérnímu řádu. Kariérní řád není narušen, neboť lidé z oblasti mimo veřejnou správu jsou do výběrových řízení na představené připuštěni až ve druhém kole. Pokud se tedy v prvním kole najde vhodný uchazeč, bude služební místo obsazeno v souladu s principy kariérního řádu. Teprve pokud se vhodný kandidát nenajde, přistupuje se k druhému kolu, kde se již mohou zúčastnit i osoby z oblasti mimo veřejnou správu. To, že se ve druhém kole požaduje mírně kratší praxe, je dáno tím, aby se vůbec někoho podařilo vybrat. Platí, že v prvním kole nikdo vhodný s potřebnou praxí vůbec nebyl vybrán, podmínky praxe v druhém kole navíc platí pro všechny uchazeče stejné, a lidé z byznysu tedy nejsou zvýhodněni oproti těm z veřejné sféry. Druhá kola jsou obecně nastavena tak, aby umožnila přihlásit se více uchazečům, když se v prvním kole z méně uchazečů nepodařilo vybrat. Takže i po novele bude pořád výběr představených plně transparentní.

My jsme to projednávali na vládě několikrát, bylo to konzultováno i s Evropskou komisí, takže já bych byl strašně rád, kdybychom tento návrh novely přijali, abychom skutečně mohli efektivněji řídit naši státní správu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane premiére. Do obecné rozpravy je dále přihlášen pan předseda Bartoš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já bych chtěl možná reagovat na tu poslední část, která tady zazněla z úst pana premiéra. Skutečně my jsme v prvních čteních i na dubnové schůzi hovořili o tom, že v momentě, kdy jsou odejiti různí lidé ze státní správy, z manažerských pozic, tak se nám nelíbí sahat v tuto chvíli prioritně na služební zákon a ještě si v podstatě zefektivňovat možnost, jak ve velmi krátké době někoho odvolat z funkce, resp. ho propustit, i tím, že se přiostřuje ta škála, protože dokud bylo hodnocení 1 až 4 a 4 neuspěl, je to 25 %; když máte 1 až 5, 4 až 5 neuspěl, tak se vám to procento, kterým můžete negativně hodnotit toho úředníka, zdvihá. Ale je tam řada takovýchto věcí.

Pan premiér zde hovořil i o tom, že tato věc byla konzultována s Evropskou komisí. Patnáctého tohoto měsíce byly i zveřejněny závěry Komise a náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký dostal dopis, v němž Evropská komise kritizuje právě tyto body. Je to skutečně to rozvolnění v druhém kole, je to ta jednoduchost, resp. krátká doba na vypořádání těch změn. Zároveň, a to tady také zaznělo, i nedostatečné dodání analýz, na základě kterých jsou tyto změny v tom návrhu prováděny. My jsme se bavili o důvodové zprávě, která zazněla, ale tady proběhlo něco jiného. Zde probíhalo dotazníkové šetření na vládě směrem k institucím, kterých se tento zákon týká, a my jsme se bavili se zástupci některých úřadů ve státní správě, kteří hovořili o tom, že oni k tomu měli výhrady a tyto výhrady nebyly zohledněny. Proto jsme se dotazovali právě na to, jestli toto dotazníkové řízení - ne potom to sedmidenní kolečko, resp. týdenní na vládě - bylo postačující a jestli ty připomínky byly zohledněny. Podle našeho názoru nikoliv. Takže ten verdikt nebo dopis Evropské komise šel i tím směrem, že neexistuje dostatek relevantních analýz, které by podložily tyto navrhované změny.

My jsme byli smířlivější k té první části, ale personální situace, tak jak ji sledujeme z médií, nebyla tak vyhrocená. Proto vrátit vládě k přepracování, což byl ten první návrh, který jsme zvažovali i s kolegy třeba z dalších klubů, jsme skutečně zpřísnili a navrhujeme v prvním čtení tento návrh zamítnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do rozpravy je dále přihlášen pan zpravodaj Chvojka. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Nechci zneužívat role zpravodaje, já jsem se přihlásil jako poslanec, který chce říci svůj názor na novelu tohoto zákona, resp. ne svůj názor, ale názor Odborového svazu státních orgánů a organizací, který dnes poslal stanovisko k návrhu, resp. k novele zákona o státní službě. Myslím si, že ten odborový orgán, resp. svaz je velmi důležitý, sdružuje mnoho tisíc lidí, kteří pracují ve státních orgánech a organizacích, a proto by bylo dobré si vyslechnout, jaký má názor tento Odborový svaz státních orgánů a organizací na tuto novelu.

Takže cituji: "Odborový svaz stáních orgánů a organizací nesouhlasí s návrhem novely zákona o státní službě, který je projednáván jako sněmovní tisk číslo 132. Ačkoliv neodmítáme všechny změny v návrhu obsažené, novela jako celek představuje nebezpečí destabilizace a posílení politického vlivu na státní službu a jako takovou ji i nadále odmítáme. Navržené změny v obsazování služebních míst představených mohou znamenat možnost zásadních zásahů do depolitizace a oddělení politického a odborného vedení služebních úřadů. Umožňují snadněji a také v kratších časových intervalech představené odvolat, zmírňují se požadavky na odbornou praxi nových uchazečů a návrhy změn se týkají všech úrovní řízení včetně vedoucích oddělení. Změny služebního hodnocení, zejména opuštění principu jeho výročního provádění, považujeme za netransparentní, neefektivní a pro státní zaměstnance nevýhodné a nedůstojné. Takto navržená právní úprava oslabuje postavení státního zaměstnance a jeho nezávislost," což - teď jdu mimo to, co říká odborový svaz - je samozřejmě proti tomu, co jsme před třemi roky tímto zákonem sledovali. "Bez projednání se sociálními partnery bylo do návrhu zařazeno ustanovení, které upravuje projednání a informování státních zaměstnanců, resp. jejich zástupců. Navržená změna znehodnocuje vztah mezi odborovou organizací a služebním úřadem a nechává na libovůli jednotlivých úřadů, kdo a na jaké úrovni bude se zástupci státních zaměstnanců jednat. To považujeme za nedůstojné."

Závěr Odborového svazu státních orgánů a organizací: "S ohledem na uspěchanou přípravu, zásadní nedostatky návrhu a jeho potenciálně velmi problematické dopady vyzýváme jednotlivé poslanecké kluby, aby důkladně zvážily podporu pro tento návrh." Přičemž pokud já mohu mluvit za klub ČSSD, tak my budeme hlasovat pro zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále je do rozpravy přihlášen pan poslanec Kupka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, já jsem tady při předchozí debatě nad tímto návrhem zákona upozorňoval na to a vyžadoval, požadoval, navrhoval, aby se ta novela opravdu vrátila zpět k přepracování, protože obsahuje skryté pasti. A ani na ně mně teď pan premiér neodpověděl, protože nijak uspokojivě nenašel řešení na to, že v tom dvoukolovém novém modelu výběrových řízení prostě v tom prvním kole nemusí dojít k výběru, že zkrátka i když tam bude vhodný uchazeč, že se tím otevírá cesta k tomu, že ta první kola mohou být opravdu jen jakási stínová, jenom jakási hra na to, jak to bude probíhat.

Navíc zaznělo, že proč by vláda bez důvěry neměla navrhovat takový zákon. No, já bych chtěl znovu připomenout, že to byla vláda vlastně v podobném složení, jaká se teď rýsuje, která nás do té současné situace přivedla, a nemáme tedy žádnou záruku, nebo ani dokonce žádný signál, že by se to mělo posunout nějakým významně lepším způsobem. Pokud tady sociální demokracie namítá, tak předpokládám, že pokud do té vlády s hnutím ANO už směřuje, že bude schopna prosadit ty svoje návrhy a svoje námitky k projednávání toho zákona.

Děkuji mnohokrát za pozornost. (Slabý potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezké odpoledne. A budeme pokračovat v obecné rozpravě. Mám tady v pořadí žádost o vystoupení paní ministryně Kláry Dostálové a připraví se pan ministr Adam Vojtěch. Pan ministr Metnar také potom, ano. Máte slovo. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já bych si dovolila svoje vystoupení rozdělit do takových dvou bloků.

Tak za prvé je potřeba říci, že skutečně já jsem byla na tom prvním jednání s Evropskou komisí. A proč jsem tam jela já, byť to není samozřejmě zákon v gesci MMR, je, protože jsme si s Evropskou komisí vyjasňovali soulad s dohodou o partnerství. Je potřeba si uvědomit, že zákon o státní službě, tzv. kondicionalita, to znamená na základě čerpání evropských fondů. Z každého jednání je uvedený tzv. oficiální zápis, říká se tomu TIC, a jestli dovolíte, já bych odcitovala pár slov z toho zápisu, protože celé jednání se vedlo v duchu, že jsem Evropskou komisi utvrzovala v tom, že to, co píší média, není to, co k čemu se vlastně dospěla vláda. A tam byl ten zásadní rozpor, protože Evropská komise chtěla, aby bylo zachováno třístupňové řízení. Oni měli informaci o tom, že chceme sesadit úroveň náměstků, že chceme vlastně náměstky dát zákoník práce atd. atd. Takže tam bylo opravdu spoustu fejků, které se musely vlastně Evropské komisi vysvětlit.

Evropská komise samozřejmě řekla, že nebude hodnotit formální změny, že jde jenom o to, aby byla samozřejmě zachována nezávislá státní správa, proto je pro Komisi zákon tak důležitý. A teď doslova cituji: "Komise samozřejmě chápe, že zákon musí fungovat nejen na papíře, ale především v praxi. Máme-li problém s jeho fungováním, je třeba zákon přizpůsobit, ale jak již bylo řečeno, změny nesmí mít vliv na stabilitu státní správy. Jsou-li navržené změny v souladu s dohodou o partnerství, nevidí v nich Evropská komise problém."

Takže na základě tohoto samozřejmě komise věděla, že vlastně po tom mém jednání bude tento zákon projednávat vláda. Komise si vyžádala další technická jednání, kterých už se zúčastnil samozřejmě gestor zákona, Ministerstvo vnitra, a vyjasňujeme si vlastně jednotlivé ty aspekty zákona. MMR se těchto jednání vždy zúčastňuje s pohledy toho, aby nebyla narušena dohoda o partnerství, a zatím vás skutečně mohu ujistit, že není.

Změna toho služebního zákona je zhruba v pěti okruzích, o kterých podle mě nemůže být vůbec žádná debata, že to je ku prospěchu celé státní správy ČR.

Za prvé jde o otevření výběrových řízení. To, co se děje dnes na ministerstvech, je kanibalizace. My si přebíráme úředníky mezi sebou a nejsme schopni nabrat specialisty ze soukromé sféry. Takže samozřejmě to první kolo se bude vždycky týkat těch, kteří jsou v systému státní správy, ale už od druhého kola výběrového řízení je to více otevřeno. Dále se zavádí naopak přísnější, že pokud samozřejmě některý náměstek z jednoho ministerstva odejde a přihlásí se na výběrové řízení u druhého ministerstva, tak dneska jste ho mohl přijmout bez výběrového řízení. Na návrhu zákona je, že všichni musejí na ta ministerstva, pokud tam chtějí přijít, samozřejmě projít výběrovým řízením.

Další, která je, je právě systém úpravy hodnocení. Víte, ono se to dá pojmout v různých směrech. Ten zákon umožňuje - dneska jste měl hodnocení jednou za rok a buď jste uspěl, nebo jste neuspěl. Ale když jste neuspěl, tak nebyl žádný opravný prostředek k tomu, aby se třeba člověk nad sebou zamyslel a řekl si, dobrý, něco jsem dělal špatně, změnil svůj způsob práce. Protože když jste mu dal opravdu negativní hodnocení, ať už na úrovni dobrý, tak to s sebou dneska přináší to, že tomu člověku sáhnete na peníze. Prostě mu snížíte plat. Ale on se vlastně může zlepšit až za rok. To mně přijde velmi nefér, protože každý z nás může mít určité životní situace, kde prostě chviličku má jakoby problém sám se sebou, ale tím, že to nemůže rychle napravit a vy mu nejste schopni rychle vrátit vlastně ten plat, tak to vede k velké demotivaci.

Zároveň, když všechno dobře funguje, proč vystavovat státní správu tomu, že musíme hodnotit každý rok? Stačí klidně jednou za dva roky nebo za tři roky. A to také umožňuje novela toho služebního zákona. Tam samozřejmě jde i o odstranění... Máme mnoho oborů státní služby. My jich máme dneska 79 a opravdu se debatuje, že bychom jich měli 30, 40. Proč má člověk, který třeba spravuje evropské fondy, jiný obor služby na MMR a na Úřadu vlády? Vždyť dělají jednu a tu samou agendu. Takže samozřejmě i z tohoto úhlu pohledu je potřeba se na to zaměřit.

A pokud samozřejmě lidé mění obory, služby, tak u každého bude striktně platit, že si musí zkoušku udělat do 12 měsíců, to znamená tu státní zkoušku. Naopak ten nový zákon umožňuje kariérní postup, když zaměstnance dvakrát po sobě ohodnotíte těmi nejlepšími známkami, může v kariéře, i když je to mladý člověk, postoupit o jeden kariérní stupeň. To znamená o platovou třídu.

Takže já si skutečně nemyslím, že tak jak je navržen dnešní zákon, že by měl jakkoliv narušovat stabilitu státní správy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já děkuji paní ministryni. A nyní bych tedy sdělil pořadí, aby všichni přihlášení poslanci měli přehled, kdy se dostanou na pořadí. Takže s faktickou poznámkou je tady pan předseda Grospič, ta je tady jedna jediná. A dále s přednostními právy pan ministr Vojtěch Adam, dále paní ministryně Němcová, dále pan předseda Farský a dále pan předseda Stanjura.

Takže nyní s faktickou poznámkou bych tedy požádal vystoupení pana poslance Grospiče. Ne, pardon. Omlouvám se, není to faktická. Pan poslanec Grospič do obecné rozpravy. Takže poprosím pana ministra zdravotnictví. Prosím. A také paní ministryně Schillerová. Ano, prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zvažoval jsem chvíli, jestli vystoupit k tomuto návrhu novely zákona o státní službě. Ale myslím si, že to je namístě, protože tady se stále hovoří o otázce stability nebo nestability státní služby, jak tedy zákon funguje v praxi apod. A já bych vás tedy chtěl seznámit skutečně s fungováním zákona v té praxi, protože já na Ministerstvu zdravotnictví žiji v té státní službě a musím říci, že můj pocit je takový, že spíše to současné znění vede k destabilizaci příslušných úřadů. Konkrétně tedy právě v případě Ministerstva zdravotnictví.

Předstupuji před vás za rezort, který je dlouhodobě postižen nejvyšším personálním podstavem ze všech ústředních orgánů státní správy v ČR. V roce 2016 to bylo 65 %, obsazenost v rezortu. Ministerstvo zdravotnictví v roce 2017 jsem přebíral situaci, kdy chyběl každý třetí zaměstnanec, kdy některé odbory měly pouze vedoucí oddělení bez řadových zaměstnanců. V této komplikované situaci jsem měl plnit program, který však nebylo pomalu možné s kým realizovat. A není bohužel dodneška. Když jsem hledal příčinu těchto problémů po svém nástupu na ministerstvu, provedl jsem dotazník mezi zaměstnanci, poměrně rozsáhlé dotazníkové šetření, do kterého se zapojilo přes 80 % zaměstnanců. A jsem hluboce přesvědčen, že hlavním důvodem této katastrofální situace na zdravotnictví je dlouhodobá neschopnost efektivně personálně řídit zaměstnance z nejvyššího místa na ministerstvu, tedy z pozice státního tajemníka.

Zákon o státní službě měl stabilizovat zaměstnance ve státní správě, dát jim garanci, že nebude docházet bezdůvodně k personálním rošádám, kdykoliv dojde ke změně nejvyššího vedení. Garantem za tuto stabilitu měl být právě státní tajemník. Zákon však už nepamatuje na situace, kdy státní tajemník požadovanou stabilitu nevytváří, ale naopak svými doslova mocenskými tahy personální úřad destruuje. A bohužel neexistuje žádný právní nástroj, jak tomuto řádění efektivně zabránit v krátké době. Výjimkou je pouze ono kárné řízení, které je však ze své povahy instrumentem výjimečným a s ohledem na podobnost s řízením přestupkovým či trestním je poměrně časově náročným. Vím to z vlastní zkušenosti. Podával jsem kárný podnět na státního tajemníka 12. února. Do dneška nezasedla ani kárná komise - a říkám znovu, že čelíme na Ministerstvu zdravotnictví zásadní personální destabilizaci a personální nouzi. Myslím si tedy, že to kárné řízení není úplně vhodným nástrojem pro řešení nesystematického, účelového a mnohdy iracionálního chování odpovědných osob.

Pro dokreslení situace uvádím za příklad, jak například státní tajemník na Ministerstvu zdravotnictví zcela nezákonně zdržel proces výběrového řízení na pozici ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který je urgován nejen mnou, ale i panem náměstkem Postráneckým, který již vydal rozhodnutí, ve kterém jednoznačně konstatuje nezákonnost postupu státního tajemníka. Přesto nemáme zatím žádné výsledky. Již pět měsíců běží výběrové řízení na ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv, který rozhoduje o desítkách miliard korun, a nesešla se ani výběrová komise. Takto funguje bohužel v té praxi zákon o státní službě.

Pokud odpovídám za fungování rezortu zdravotnictví, jehož je SÚKL jednou z klíčových součástí, myslím si, že toto je neakceptovatelné. Provizorní situace je, myslím, absolutně nepřijatelná a jsem přesvědčen o tom, že za tím je právě postup státního tajemníka. Ale není to jediný příklad selhání, kterého jsem byl za posledních pět měsíců svědkem. Otázkou je také, proč výběrové řízení na například nejdůležitějšího odborného náměstka na Ministerstvu zdravotnictví, který má řídit systém zdravotního pojištění a přímo řízené organizace, trvá také již bezmála pět měsíců a jakýkoliv další procesní krok je vždy otázkou několika týdnů. Takto funguje personální politika pod zákonem o státní službě.

Také se ptám, jestli je v pořádku, že státní tajemník nekonzultuje návrhy změny systemizace ministerstva se svým ministrem a posílá ho přímo do vlády. Je v pořádku, že v daných termínech neplní zadané strategické úkoly přinášející tolik potřebné benefity zaměstnancům, po kterých volali už mí předchůdci, protože měli stejný problém, jakým je například zprovoznění pružné pracovní doby? To Ministerstvo zdravotnictví nezná. Nebo revidování způsobů odměňování zaměstnanců. Je akceptovatelné, že tato pochybení mu roky procházejí a ministři nemají nástroje na zjednání nápravy? Nemají. Zkrátka ten zákon toto neumožňuje řešit. Bohužel jedinou možností je dávat výtky, stížnosti u náměstka ministra vnitra pro státní službu pana Postráneckého, ale v zásadě bez výsledku.

Pro dokreslení paradoxu současné právní úpravy dodávám otázku k zamyšlení. Je správné, že ten, kdo státnímu tajemníkovi přiznává odměny, je náměstek ministra vnitra pro státní službu, který v zásadě jeho práci prakticky nezná? On s ním není každý den na Ministerstvu zdravotnictví, nebo obecně na jakémkoliv ministerstvu. Pokud si myslíte, že to je v pořádku, tak je také třeba vysvětlit, proč pouze já nejsem jediným ministrem zdravotnictví, ale státní tajemník byl kritizován již třemi ministry v řadě. Od účinnosti zákona o státní službě přitom dostával vždy maximální možnou odměnu, kterou může podle zákona dostat. Možná někoho z vás napadne, že ten problém je skutečně na mojí straně jako ministra zdravotnictví, ale není tomu tak. Jsem již třetím ministrem, který kritizuje práci státního tajemníka na Ministerstvu zdravotnictví.

Ministr Němeček, kterého není skutečně možné považovat za nějakého mého přítele, už v roce 2016 napsal státnímu tajemníkovi výtku a navrhl negativní hodnocení, a dokonce navrhl, aby byl státní tajemník odvolán. Můžu citovat, co tehdy napsal pan ministr Němeček v roce 2016: "Jsem bohužel nucen konstatovat, že pan státní tajemník dlouhodobě neplní zadané úkoly spojené se zajištěním výkonu organizačních věcí státní služby při Ministerstvu zdravotnictví, opakovaně nerespektuje mnou zadané pokyny. V souvislosti se schváleným rozpočtem Ministerstva zdravotnictví v oblasti mzdových prostředků pro rok 2016 svévolně rozhodl o nevyčerpání mzdových prostředků na úkor zaměstnanců úřadů. V souvislostí s personální situací úřadu považuji toto jeho opatření za zásadní selhání ve funkci státního tajemníka."

Dále napsal vytýkající dopis přímo státnímu tajemníkovi, kdy psal, cituji: "Personální situace na Ministerstvu zdravotnictví je velmi tristní. Více než čtvrtina služebních míst není obsazena. Návrhy na navýšení složek platu v případě často klíčových zaměstnanců za účelem jejich udržení v úřadu šmahem odmítáte s argumentací, že na to nejsou prostředky. Ve výsledku se však ukázalo, že prostředky na platy v letošním roce nebudou dočerpány, a to v řádu milionů korun." A tak dále a tak dále. "Jste naprosto nezpůsobilý vykonávat funkci." To psal ministr Němeček v roce 2016. O tom informoval i náměstka pro státní službu - a pan státní tajemník je stále ve své funkci a Ministerstvo zdravotnictví čelí stále stejným personálním problémům.

Toto ostatně potvrzuje i můj předchůdce na ministerstvu, pan ministr Ludvík, a také řada vedoucích zaměstnanců, která napsala stížnost na pana státního tajemníka, ať už jsou to ředitelé hygienických stanic, nebo vedoucí na Ministerstvu zdravotnictví. Napsalo mi několik ředitelů hygienických stanic, kteří podléhají státnímu tajemníkovi, obsáhlou stížnost o tom, jak v zásadě nevede ředitele krajských hygienických stanic, zadává nelogické úkoly, nešetří stížnosti a podněty, zakazuje služební cesty ředitelů krajských hygienických stanic a podobně. Takže to je bohužel výsledek práce státního tajemníka. Myslím si tedy, že to není pouze můj dojem, ale svědčí o tom tedy řada stížností jak bývalých ministrů, tak i zaměstnanců ministerstva i ve vedoucích pozicích.

Podle výsledků toho dotazníkového šetření značná část zaměstnanců uvedené jednání pana státního tajemníka potvrzuje. Znovu opakuji, odpovědělo 80 % zaměstnanců a uvažuje o odchodu z Ministerstva zdravotnictví, což je v zásadě neuspokojivé. Jako hlavní důvod označili práci, nebo osobu pana státního tajemníka. Když jsem prosazoval zvýšení osobních příplatků u zaměstnanců, které bylo vnímáno zaměstnanci Ministerstva zdravotnictví za nedostatečné, zatím většina zaměstnanců rozhodnutí o novém platu neobdržela, a to i přesto, že služební hodnocení bylo provedeno do 31. března 2018. Ptám se, jaká je otázka motivace takových zaměstnanců zůstat ve státní službě, zůstat pracovat pro státní správu, pokud nedostanou od státního tajemníka ani zvýšení osobních příplatků, které jim náleží na základě služebního hodnocení provedeného již k 31. březnu 2018? V minulých letech i přes návrhy služebních hodnocení ke zvýšení osobního příplatku rozhodnutím státního tajemníka k onomu zvýšení nedošlo. Proto současnou prodlevu ve vydávání rozhodnutí vnímají mnozí zaměstnanci se značným znepokojením. A doufám, že se nakonec podaří zaměstnance odměnit.

Další věcí je například otázka žádosti o posunutí služební doby ze strany zaměstnanců, kteří pečují o děti, mají zdravotní omezení či jiné vážné důvody. Tyto žádosti jsou státním tajemníkem ve velké míře zamítány. Pokud zaměstnanci ve zvlášť odůvodněných případech musí vykonávat práci mimo služební dobu, není mnohdy na žádosti jejich představených o nařízení přesčasové práce vůbec reagováno. Je tento přístup státního tajemníka v době nejnižší nezaměstnanosti vhodný? Domnívám se, že nikoliv. Nesouhlasím s jeho názorem, který pronesl, cituji: "Mohou odejít, protože přijdou jiní." Pokud zaměstnankyně pečující o malé dítě požádá o home office v rozsahu jednoho dne v týdnu a tato žádost je s velkým časovým odstupem zamítnuta, nepovažuji personální politiku na Ministerstvu zdravotnictví za zcela normální. Většina zaměstnanců se nakonec v dotazníkovém šetření vyslovila pro návrat režimu obsaženého v zákoníku práce, což svědčí také o mnohém.

Když byla panu státnímu tajemníkovi udělena výtka, kterou potvrdil i pan náměstek Postránecký, tak i přes tuto skutečnost, že s panem státním tajemníkem je vedeno kárné řízení, se situace na ministerstvu téměř nezlepšuje, neboť ministr nemá efektivní nástroje, jak personálně řídit ministerstvo. Ministr sice řídí ministerstvo, ale v zásadě státní tajemník je víc. Naopak pokud se státní tajemník chová tak, jak se chová státní tajemník na Ministerstvu zdravotnictví, vyvolává to mezi zaměstnanci nejistotu a nedůvěru ve změny, které si všichni po dlouhých letech zaslouží. Mnoho měsíců se tak na Ministerstvu zdravotnictví zavádí pružná pracovní doba, připravují se různé benefity, ale stále je vše nedokončeno, a to v době, kdy máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě.

Je proto nutné upravit zákon o státní službě tak, aby se napříště podobným systémovým pochybením předešlo. Měl by to být ministr a ne státní tajemník, kdo má rozhodující vliv na chod ministerstva. Toto si dovolují tvrdit, neboť jsem to já, kdo se osobně zodpovídá před vámi, vážené dámy, vážení pánové, zde na půdě Poslanecké sněmovny za úkoly a události, které se odehrávají na půdě Ministerstva zdravotnictví, nikoliv můj státní tajemník. Přesto ta faktická situace je odlišná a ministr nemá nástroje, jak řídit efektivně personálně Ministerstvo zdravotnictví.

Myslím si, že kdyby - a já považuji státního tajemníka vlastně za personálního ředitele úřadu - takovýto personální ředitel působil v nějaké jiné firmě a měl by takovéto výsledky, že mu spíše zaměstnanci odcházejí, než přicházejí, že má 65 % obsazenost resortu, nejnižší ze všech ústředních orgánů státní správy, tak by se asi každý majitel takové firmy toho personálního ředitele zbavil. Ovšem přestože, jak říkám, se i moji předchůdci o to snažili, tak se jim to nepodařilo a zdá se, že mně se to také nepodaří, protože zkrátka ten zákon je v tomto směru velmi rigidní.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu ministrovi za vystoupení. Nyní bych tedy zrekapituloval přednostní práva přihlášených: paní ministryně Němcová, ano, už se chystá, pan předseda Farský, pan předseda Stanjura, paní ministryně Schillerová, pan ministr Brabec a dále do obecné rozpravy bez přednostního práva pan poslanec Grospič a pan poslanec Volný. Takže paní ministryně, prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Vážené dámy, vážení pánové, já jsem nejdřív neměla vůbec, přiznám se, v úmyslu vás tady zdržovat a vystupovat se svými moudry, nicméně mi to nedá a promiňte za to zdržení, pokud to bude zdržení.

Pokud jsme v prosinci přebírali se svými kolegy, nebo skládali slib na Hradě, a alespoň za sebe můžu říci, ale myslím, že i za ně, velmi zodpovědně přistoupili k tomu, že jsme si převzali úřady, tak úplně stejně a se stejným pocitem velké zodpovědnosti jsem si ten svůj úřad převzala také. Myslela jsem, a jsem o tom přesvědčená, že pokud ministr vede ministerstvo, tak za to ministerstvo zodpovídá, zodpovídá za jeho chod a zodpovídá za to, co se na ministerstvu děje. Všichni máme chyby, dostatky, nedostatky, přednosti. Jestli mě, myslím, z něčeho nemůže asi nikdo z vás obviňovat, je to, že nemám dlouholeté zkušenosti z řízení velkých společností a také z řízení financí a z toho, že jsem řídila finance a ekonomiku a vždycky v souladu se všemi pravidly a vždycky kruciální otázkou pro mě byla opravdu ta tři slovíčka a zaklínadlo: efektivně, hospodárně a účelně.

Myslela jsem, že už mě nic moc nepřekvapí na poli ekonomiky, hospodaření s veřejnými penězi, se soukromými penězi, s financemi. To jsem se však velmi spletla. Po nástupu, když jsem začala řídit cca 800miliardový rozpočet veřejných prostředků, prostředků všech našich daňových poplatníků, všech nás, tak - nechci tady pronášet moudro, tak vám jenom řeknu pár příkladů, protože poslankyně nejsem a nemám možnost k tomu, abych se přičinila o to, že bych mohla tuto situaci změnit, a o tom je ten nový návrh zákona.

Na Ministerstvu práce to nebyla žádná noc dlouhých nožů. Já jsem nastoupila, agendy roztříštěné, takže jako běžný manažer jsem navrhla provedení systemizace, která byla řádná. To bylo koncem roku. Jestli vám přijde něco špatného na tom, že z devíti náměstků, z devíti sekcí se vytvoří sedm sekcí, že se propustí nadbyteční - dle mého názoru, a jsem o tom i dnes po pěti měsících velmi hluboce přesvědčena - vedoucí oddělení, ředitelé odborů, že se agendy roztříštěné, kdy jednu věcnou agendu zpracovává až pět úseků, pět odborů, jestli se provedou tyto změny, které rozhodně vedou a povedou k zefektivnění úřadu, že by to byly noci dlouhých nožů, tak to opravdu tak nebylo.

Nicméně náměstci, kteří opustili - a o kterých tady dnes také byla řeč, protože to jsou ti v médiích velmi často zmiňovaní odborníci, kteří přišli na Ministerstvo práce a sociálních věcí ze soukromého sektoru, z bankovnictví, tak svůj um také předvedli a dnes po pěti měsících, kdy jsem na Ministerstvu práce a sociálních věcí a řeším dvě kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu, které hovoří o stovkách milionů a ta druhá o miliardách neefektivně vynaložených prostředků, nehospodárně, mnohé z případů už řeší posléze po interních auditech, forenzních auditech, také orgány činné v trestním řízení, zaplať pánbůh za to, že ti náměstci, kteří se ještě určitě budou odvolávat a možná i soudit, a někteří už začali, už na ministerstvu nefungují z toho prostého důvodu, že někteří, kteří zůstali, třeba vedoucí oddělení, a byli také součástí rozhodovacích procesů, které vedly k těmto "nádherným" výsledkům pro hospodaření veřejných prostředků, tak těch - řeknu to úplně na rovinu - se prostě zbavit nelze podle současné úpravy služebního zákona, protože pokud provádíte výběrové řízení, tak prostě najdete pouze ty lidi, kteří jsou ve státní službě, pokud to opakujete podruhé, potřetí, tak třeba na Českou správu sociálního zabezpečení, která je obrovským úřadem a spravuje obrovský rozpočet v řádech miliard korun, už rok a půl ředitele prostě nemáme. A nevybírám ho já, ani jsem ho neodvolala. Prostě ten ředitel není, protože jako vedoucí, jako šéf takovéto organizace podřízené ministerstvu, pokud není ve státní službě, tak se tam nedostane ani ve druhém, ani ve třetím kole, protože se tam prostě nedostane.

Pokud řídíte ministerstvo, ale celý chod úředníků, jejich úkolování, kontrolování, jejich hodnocení řídí státní tajemník a máte k tomu výhrady, můžete je mít a jsou i objektivní, pokud se rozhodne státní tajemník, že neprovede nic, tak to prostě neprovede, protože pokud máte i závažná pochybení a máte to zdokladováno a máte na stole forenzní audit a máte kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu a vy řeknete v lednu "je potřeba začít konat" a opakovaně žádáte, nezačne ani kárné řízení. Nezačne ani kárné řízení, ani výběrové řízení, nezačne prostě nic, pokud se nerozhodne státní tajemník. Takže jedinou možnost jako manažer, který řídíte v mém případě stovky miliard korun, máte to, že po pěti měsících sepíšete asi čtyřstránkový dopis a pošlete panu náměstkovi na Ministerstvo vnitra, panu Postráneckému, jakousi svoji nespokojenost, kde konstatujete, že váš státní tajemník prostě nečiní tak, jak by měl.

Náměstci, kteří tam nebyli - a dnes prokazatelně hovoříme o velkých nesrovnalostech v hospodaření, v ekonomice, náměstek, který řídil ekonomiku, tak ve výsledku NKÚ bylo uvedeno, že asi 9 miliard korun bylo špatně zaúčtováno a že to účetnictví úplně neodpovídalo zákonu o účetnictví a už vůbec nemá nic společného s jakýmisi zásadami finanční kontroly podle zákona 320, no tak to je fajn, že je pryč, ale já se ptám, co do budoucna. Protože pokud velmi rychle nepřijmeme opatření k tomu, aby tato situace prostě, teď v dobrém slova smyslu, ministrům, kteří na ministerstvech sedí a dle mého názoru by se měli chovat jako řádní hospodáři a řádní manažeři, tak pokud jim ruce neuvolníme, tak ta cesta je velmi špatná. A já si dovolím upozornit, a to po své pětiměsíční zkušenosti na Ministerstvu práce a sociálních věcí, (že to) může znamenat i další obrovské ztráty a obrovské nehospodárnosti, ke kterým tento proces a tato nastavená situace může vést.

Děkuji moc za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, paní ministryně. A o slovo nyní požádám pana předsedu Farského. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl připomenout jeden fakt, který je zde v těch projevech opomíjen. Vláda vládne bez důvěry a vládne v demisi. Reprezentuje 78 poslanců této Poslanecké sněmovny, to znamená klub ANO. A pokud sem přichází nějaký vládní návrh, tak nenechme se mýlit, pořád je to jenom návrh hnutí ANO.

Je za hranou, myslím si, k jakým personálním změnám ve státní správě vláda v demisi přistoupila. Kolik lidí muselo opustit své pozice ať už pod tlakem, nebo dobrovolně, to už se zpátky nedozvíme. Ale ty případy, těch je více, než by mělo, a v bezpečnostní oblasti je to skutečně až za hranou. Zároveň ale pokud tato vláda bez důvěry, v demisi, chce přistoupit k tomu, že si ještě chce přenastavit pravidla, tak to už opravdu je snad příliš. Je to situace, kdy tady slyšíme od jednotlivých ministrů za hnutí ANO z vlády v demisi, jak je zákon, pro který hnutí ANO hlasovalo, vlastně celý úplně špatný. Od nejvyšších představitelů státní správy až po tu nejnižší. Jak vlastně působí to, že státní správa je nefunkční, jak je ho potřeba změnit, skoro možná až zrušit.

Když jsem si proškrtával, co všechno tady bylo kritizováno ze stávajícího zákona o státní službě až po vyjádření typu, že by ministr měl mít pod sebou celou personální politiku ministerstva proto, aby ho mohl efektivně řídit, tak si říkám: Co zůstává z toho původního návrhu zákona o státní službě? A já vám řeknu, co tam zůstává. To, že přijetím zákona o státní službě byla změněna situace, kdy ministr, respektive člen vlády musel předkládat čisté lustrační osvědčení. A to, že už ho předkládat nemusí, to přinesl tento zákon o státní službě. A potom, co jsem slyšel kritiku tohoto zákona od prvního do posledního odstavce mimo tuto jedinou skutečnost, tak už chápu, proč ho hnutí ANO schvalovalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tady mám jednu faktickou poznámku. Pan poslanec Pavel Plzák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Opravdu faktická poznámka. To nepřinesl tento zákon o státní službě. To už předkladatelé (nesrozumitelné) podle toho minulého zákona.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. Nyní bych přečetl dvě omluvy. Dnes od 17 hodin do konce jednacího dne se ze zdravotních důvodů omlouvá paní poslankyně Květa Matušovská a dnes od 16.15 hodin do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr Robert Pelikán - pracovní povinnosti v rámci resortu spravedlnosti.

Nyní jsem obdržel stažení některých přihlášek do rozpravy, proto se nám už počet přihlášených zúžil. Ano, nicméně vidím tady, že naskočila další faktická poznámka, takže pan poslanec Volný. Prosím. A jinak, co se týče, ještě bych přečetl pro přehled: následně pan předseda Stanjura, paní ministryně Schillerová a pan ministr Brabec stáhli a následně potom tady máme pana poslance Grospiče. Takže pane poslanče, máte faktickou. Prosím.

 

Poslanec Jan Volný: Kolegové, kolegyně, já tedy budu krátký, snad se vejdu do těch dvou minut. Chtěl bych reagovat prostřednictvím předsedajícího na pana kolegu Farského. Já jsem byl členem té komise, která tento zákon před třemi čtyřmi lety dávala dohromady. My jsme bojovali o to s našimi koaličními partnery, aby byl přístupnější, aby byl průchodnější, aby tam nebyly tolik svazující možnosti, aby tam přišli noví, schopní lidé. A celá pravice nám kupodivu tleskala a významně nás v tom podporovala. Proto mi je trošičku líto, že ve chvíli, kdy jsme si uvědomili, nebo kdy vyšlo najevo, že je to opravdu velký problém, tak nám to chtějí blokovat.

Chtěl bych poprosit hlavně ty poslance, kteří jsou ve Sněmovně noví, aby zvážili a nechali projít tento zákon do druhého čtení, ať se dobře seznámí s tím stávajícím stavem, s tím návrhem, který je. Není to o tom, že by si tato vláda chtěla nějak záměrně vylepšit pozice, ale je to na dlouhá léta. A dále udělat něco logického, rozumného, aby to fungovalo. Já si myslím, že to můžeme, nebo ctěná Sněmovna to může zamítnout ve třetím čtení, může tam dát spousty pozměňovacích návrhů, ale pojďme o tom, kolegové, diskutovat, jestli na tom, co tady ti ministři říkali, a bylo to někdy otřesné, třeba co říkal pan ministr zdravotnictví, jestli na tom není trošičku pravdy. A pojďme opustit ten politický pohled, vláda v demisi, vláda ne v demisi, a pojďme se podívat, jestli opravdu je tento zákon dobrý a jestli by nepotřeboval po těch třech čtyřech letech nějakou rekonstrukci a úpravu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji také za dodržení času. Pane poslanče (k poslanci Volnému), já jsem vás měl přihlášeného i do obecné rozpravy, takže to už stahujete? Dobře. Takže nyní máme dva přihlášené poslance, je to s přednostním právem pan předseda Stanjura a následně pan poslanec Grospič. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Těžko se vystupuje po takových pohádkách, které tady posloucháme. První pohádka je, jak přišla ta vláda po těch volbách, nemá žádné koaliční soupeře, jsou jedna parta, jeden tým, všechno funguje. Pak zjistíte, že jedna ministryně podává trestní oznámení a druhý ministr svolává Bezpečnostní radu státu. Něco se, soudruzi z NDR, nepovedlo. Úplná parta to tedy není.

A teď k tomu služebnímu zákonu. Kdyby to nebylo tak vážné, tak řeknu reprezentantům hnutí ANO, zejména těm, kteří tady byli v minulém volební období: Dobře vám tak. Dobře vám tak. Skoro o všem, co jste mluvili a kritizujete, skoro všechno z toho jsme navrhovali z toho zákona vypustit a nemít tam. Ale vaše ministryně Jourová, Šlechtová, ministr Brabec, jeden za druhým jako dneska, jak na orloji, tady chodili a říkali: My máme úkol z Bruselu, musíme odpolitizovat veřejnou správu, nesmí do toho ministr zasahovat, mějme kdyžtak jenom politické náměstky, udělejme si ty odborné náměstky, budou výběrová řízení. Varovali jsme před tím. Jaké výběrové řízení na náměstka? Pak tam je ten ministr jak Milouš Jakeš jako kůl v plotě. Já tomu rozumím. Ale vy jste si to vymysleli, protože to chtěl prezident Zeman. A vy jste byli pro. Dobře vám tak. Všichni náměstci mají přicházet s ministrem a odcházet s ministrem. Není nic takového jako nepolitický náměstek.

Vy jste zrušili ředitele sekcí, což jsou cenná úřednická míst, velmi kvalifikovaní lidé, kteří ovšem mají plnit politické zadání toho, kdo sestavuje vládu a má většinu. A říkám to z pozice opozice. Přesto je nemožné a nesmyslné ze sekčních ředitelů udělat náměstky ministra, kteří pak mají chodit na výbory a vést s námi politický souboj. Oni na to nejsou připraveni, nesedí jim to, úplně špatně. Dobře vám tak, varovali jsme vás.

Pro pana ministra zdravotnictví. Takový mladý člověk, možná by se mohl zeptat některého svého starosty nebo hejtmana, kdo je personální ředitel na radnici nebo na hejtmanství. Tajemník obecního úřadu či městského úřadu nebo ředitel krajského úřadu. Zvládají to starostové, primátoři a hejtmani, nebo tak fňukají jako vy? Za a) je správně. Umějí se s tím vypořádat. Personálně zvládají situaci.

To vystoupení ministra zdravotnictví bych normálně hodnotil jako ostré opoziční vystoupení stínového ministra zdravotnictví, který na skutečném ministru zdravotnictví nenechal nit suchou, jak je slabý, nic neumí prosadit, jak s ním cvičí úředníci a on jenom fňuká, fňuká, fňuká.

Kupodivu to nebyl stínový ministr zdravotnictví, ale skutečný. (Poznámka z pléna.) Možná už tam byli dva takoví před ním, sociální demokraté. No to je možné, že stejně postupovali ministři Němeček a Ludvík. Omlouvám se. Ale to vás neomlouvá. Vy jste si vlastně stěžoval sám na sebe. Demisi dát nemůžete, tak odejděte. Fakt. Já vás úplně lituju. Nikdo vám tam nepřeje, všichni vám hážou klacky pod nohy, nemáte tam lidi, máte tam zločinného státního tajemníka.

Jen tak mimochodem, kolegyně, kolegové, kdo jmenuje státního tajemníka? Vláda. Kdo seděl v minulé vládě? Hnutí ANO. Kdo tedy hlasoval pro ty nemožné sabotéry, státní tajemníky, kteří to tak kazí ministrům bez důvěry v demisi? Mimo jiné ministři hnutí ANO. Ale abych byl spravedlivý, také ministři ČSSD a ministři KDU.

Poměrně hodně věcí v tom návrhu je správně z pohledu občanských demokratů. Ale předvádí to vláda bez důvěry. Pak tam ministři ztrácejí důvěru ke svým podřízeným, někteří. To je fakt k smíchu. Spíš k pláči, ale bylo by to k smíchu.

Pan poslanec Volný a někteří další říkají: Co furt máte s tou důvěrou? Co furt otravujete s tou důvěrou? Vždyť je to úplně jedno. Není to jedno. To je základní podmínka naší Ústavy, to není nějaká opoziční hra. A vy tady fňukáte, že vaši státní tajemníci fungují blbě a nečerpají peníze a neberou lidi. Tak to vyřešte! Od toho tam jste. Když to neumíte, tak odejděte. A vzpomeňte si, ve stenozáznamu vystoupení vašich ministrů z hnutí ANO, jak je potřeba to mít. A ještě to bylo mnohem horší, ten původní návrh. Mnohem horší. A po tlaku opozice - a mimochodem pro pana ministra zdravotnictví, doporučuji seriál nebo knihu, obojí je moje oblíbené, Jistě, pane ministře. Tam je to všechno.

Když jste nás chtěli podvést v té debatě, já jsem vyhrožoval, že budu tu knížku číst. Pak jste nás podvedli v jednom hlasování, myslím, že hlavně sociální demokraté asi, abych byl spravedlivý, abych rozdával ty rány spravedlivě, tak jsem tady přišel a začal jsem číst. A v třetím odstavci jste to vzdali, faul jste vzali zpátky, a pak už jsme jednali o nějakém kompromisu.

My jsme definovali pět základních věcí, na kterých jsme se dohodli. Pak ještě dalších dvacet a na těch jsme se už nedohodli. A bylo to o prostupnosti, otevřenosti státní služby proto, abychom byli schopni přilákat odborníky z praxe do státní služby. Byli jste proti. Byli jsme proti zrušení smluvních platů, protože jak ty špičkové odborníky chcete zaplatit? Vy jste byli proti.

Máte, co jste chtěli, tak si nestěžujte. Vy totiž, ti ministři, jak na tom orloji tady vystupovali, tak jako by přišli po vládě, kde byli v opozici čtyři roky. Pak byste měli plné právo používat ty věty. Říkal jsem vám, že si s tím máte poradit. Když to neumíte, odejděte. Ale vy si stěžujete sami na sebe. A ještě říkáte, ježíš, to je tak špatné, podpořte nás. Vždyť to přece vidíte.

Ano, my to vidíme. Ale nejdřív mějte důvěru, pak se o tom pobavme. Na co máme odborné náměstky? Bavme se o tom. K čemu jsou? Já s paní ministryní práce a sociálních věcí souhlasím. Devět nebo sedm náměstků, obojí je směšné. Čtyři, bych řekl, je tak akorát. Ale vy je máte mít v kompetenci, paní ministryně, vy si je máte vybrat, oni mají mít vaši důvěru, a pak ten úřad zvládnete. A teď to není osobní, ale takhle to má fungovat. To jsme navrhovali a to jsme byli proti. A co jsme dělali? Ohrožovali jsme desítky miliard z evropských fondů! Vzpomeňte si na tu debatu. Takhle přesně to bylo.

Ale abychom nebyli v takovém obecném, není pravda, že státní služba a státní úředníci jako celek jsou všichni špatní. Ale zase, když se bavíme o odměňování, kam směřuje minulá i současná levicová vláda? K nivelizaci platů. Všechno do tarifů. Malá motivace pro ty skvělé, aby měli šanci si vydělat víc, aby ve státní službě zůstali.

Pokud podlehneme tomu křivému vidění světa, ono zase v tom vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci často pořád žijeme v 19. století, jsou zlí zaměstnavatelé a hodní zaměstnanci. Přece pro ministra kteréhokoli není nic lepšího než mít špičkové odborníky na svém ministerstvu, kteří plní politické zadání a programové prohlášení vlády a kteří případně obhajují na výborech a vedou oponenturu s opozicí. To je přece v pořádku. Který ministr by vyhazoval schopné lidi? No jsou takoví. Ale ti vyletí taky. Pak je vyhodí premiér nebo vlastní strana. To se bohužel stává. I vy jste velmi často špatně zvolili, i my jsme velmi často špatně zvolili. Ale pokud se ministr nebo ministryně zbaví schopných lidí, tak ten úřad nefunguje a nakonec se vláda, nebo strana, nebo koalice toho ministra zbaví. Logicky. A dobře mu tak.

Podle mě je korektní návrh mého kolegy Martina Kupky vrátit k přepracování. My jsme připraveni na racionální debatu. My bychom to možná v některých ustanoveních ještě otevřeli více. Určitě bychom byli pro, aby se okruh lidí, kteří přicházejí a odcházejí s ministrem, rozšířil a pevně definoval, protože nám to připadá logické. Ale podmínka je jednoduchá. Pokud chceme měnit pravidla pro státní službu, tak to musí dělat vláda s důvěrou. To je naprosto logické.

A pak bych chtěl slyšet, hlavně od těch, kteří nám tady vyhrožovali z ministrů za hnutí ANO, že když neschválíme zákon v tom znění, které dnes oprávněně kritizujete, že přijdeme o peníze. Tak o ně nepřijdeme, když to změníme? Lhali jste tehdy, nebo teď? Nebo Evropská komise změnila názor? Tehdy to bylo hrozně důležité a dneska už je to jedno? Já nevím. Ale tehdy to bylo úplně ultimativně. Neschválit to tak, jak to je. Přijdeme o desítky miliard. Vy jste je tak rádi zachraňovali, až jste je zachránili.

Včera jsem viděl čísla v novém programovacím období. Příští vláda, teď nemyslím ta druhá vaše, ale ta příští, skutečně příští, ta to bude znovu zachraňovat. Ta čísla jsou stejně katastrofální jako před sedmi lety, když se podíváme na programovací období. Takže je to poměrně komické. Možná tady bude stát jiný ministr a bude říkat: Musíme zpřísnit služební zákon. Musíme úplně odebrat pravomoci politikům, protože jinak ty miliardy necháme v Bruselu. Už jsem to tady jednou slyšel, tak bych se nedivil, kdyby to bylo podruhé.

Takové jenom krátké shrnutí i do minulosti, abychom viděli, jak ten návrh vznikal. Vy jste pro něj hlasovali, hnutí ANO. My taky. Musím říct, že taky, protože jsme udělali nějaký ten kompromis, protože dneska je to náměstek ministra pro státní službu. Přečtěte si původní návrh. To byl úplný vládce, ten generální ředitel státní služby. To byl úplný vládce státní služby odshora až po, řekl bych, referenty na posledním oddělení nejmenšího ministerstva. Ty největší nesmysly, když to řeknu slušně, jsme odstranili společně, to přiznávám, a mnoho problematických věcí, na které jsme upozorňovali, navrhovali jsme a hlasovali jsme je jako pozměňovací návrhy, jste odmítli.

Podle mě je korektní to vrátit, vést debatu i s opozicí. My jsme v tomto opravdu racionální, protože si myslíme, že volby rozhodují o tom, kdo v této zemi vládne. Vláda má mít většinu, má mít programové prohlášení a ministerstva mají vykonávat politický program, který si zvolila většina voličů. To nám přijde normální. Pokud jsme náhodou v opozici, protože teď jsme náhodou v opozici, budeme plnit opoziční roli, ale nebudeme měnit pravidla. Ta pravidla musí být stejná a mají rozhodovat politici. A úřad jim má sloužit.

Na druhé straně musí existovat něco, co zabrání svévoli ministrů. Já jsem byl přesvědčen, že když vláda poprvé ve své historii, a byla to vaše vláda a vybírala první státní tajemníky v historii, že vybere dobře. A teď poslouchám jednoho ministra za druhým, neříkám, že všechny, ale mnohé, jak jsou špatní.

Tak za prvé, já si nepamatuji, kdy byli jmenováni. Ale funkční období je pět let, tak možná to už některým bude končit. Nebo jste jim to prolongovali, těm špatným? Opravdu není ani mým úkolem, abych zjišťoval, kdy byl který tajemník, státní tajemník, na ministerstvu jmenován. Ale v zákoně je na pět let. Se souhlasem vlády, pane ministře zdravotnictví. Se souhlasem vlády. Vaší vlády. (Potlesk vpravo.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A další s přednostním právem pan předseda Faltýnek. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové. Nechtěl jsem vystupovat a prodlužovat tuto debatu, nicméně po vystoupení šéfa klubu ODS Zbyňka Stanjury musím reagovat jako předseda poslaneckého klubu v minulém volebním období.

Ano, měli jsme některé tyto názory více poslouchat. Je to naše chyba. Je to moje chyba. Ale kdo nedělá chyby? Teď máme nějakou konkrétní zkušenost a chceme to napravit a chceme s vámi o tom se všemi ve Sněmovně diskutovat.

Takže já za sebe to uznávám, je to moje stanovisko, moje osobní stanovisko, protože jsem u té debaty také byl, celou tu dobu, když se ten zákon připravoval, a bohužel, a já to tady řeknu naprosto otevřeně, už jsem to říkal některým z vás, kolegům a kolegyním, stály proti sobě tehdy dva názory. Bohužel zvítězil ten většinový názor, že je nefér vůči těm státním úředníkům, kteří tam sedí 20 let a vyseděli si to místo, tam pustit někoho lepšího zvenku. Bohužel tento názor zvítězil. Neříkám konkrétně, kdo ho prosazoval, kteří to byli lidé, to by bylo nefér, je to za námi a my se teď snažíme tuto naši chybu napravit. Proto chci poprosit, abychom propustili tento zákon do druhé čtení a umožnili tu nápravu. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Přečtu jednu omluvu. Z jednání se omlouvá pan premiér Andrej Babiš.

A nyní s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jen velmi stručnou reakci na pana předsedu Faltýnka, protože kolegové Farský a Stanjura tady víceméně řekli výhrady, které máme, nechci je opakovat. Ale pan předseda Faltýnek má pravdu. Stáli proti sobě tenkrát, velmi zásadně, dva názory. Ten jeden názor tvrdil, že člen vlády musí předložit čisté lustrační osvědčení, tak jako 27 let zpátky všechny vlády všem prezidentům. Ten druhý názor říkal, že člen vlády nemusí předložit čisté lustrační osvědčení. A upřímně řečeno, ten důvod, proč jste tak chvátali, kolegové, abyste ty chyby, jak dneska říkáte, schválili, byl právě tenhle, žádný jiný. A skutečně většina v této Sněmovně, připomeňme si, že to byly kluby ANO, sociální demokracie a KDU-ČSL, zvedla ruku pro zákon, který odstranil povinnost členů vlády předkládat čisté lustrační osvědčení. To je chyba, kterou bychom chtěli napravit, protože si myslíme, že stále je aktuální a stále by to tam patřilo. Takže kdyby bylo možné vám jakkoliv věřit, tak bych řekl ano, pusťme to do druhého čtení a pojďme napravit i tuto chybu. Ale po zkušenosti, kterou jsme udělali třeba včera, ať už se s vámi dohodneme jakkoliv, tak to stejně nikdy neplatí.

Takže my budeme hlasovat pro zamítnutí, nebude-li to přijato, budeme hlasovat pro vrácení k přepracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. Ano, návrh na zamítnutí již zde máme. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Poslouchal jsem pana předsedu Faltýnka a přednesu procedurální návrh, který by mohl být kompromisem.

Rozumím tomu, že bychom to vrátili nebo zamítli, že se ta legislativní cesta prodlouží, nebo výrazně prodlouží, tak mi dovolte, abych jménem našeho klubu, nemohu mluvit za ostatní, navrhl přerušení projednávání tohoto bodu v prvém čtení do doby získání důvěry vlády České republiky v Poslanecké sněmovně. To považuji za korektní. To znamená, pokud - a to je ta naše základní výhrada - pokud vláda získá důvěru, a je to na těch vyjednáváních, jaké to bude, tak jsme připraveni se k tomu vrátit a případně propustit tento návrh zákona do druhého čtení. To považuji jako kompromisní návrh, záleží na vás, zda to využijete nebo ne, to už ovlivnit skutečně nemohu. Pokud ne, tak v tom případě budeme hlasovat jak pro zamítnutí nebo pro vrácení, podle toho, v jakém pořadí se bude hlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Máme tady procedurální návrh, takže o něm budeme hlasovat. Svolám z předsálí, zagonguji, všechny poslance. Ano, žádost o odhlášení, takže já vás odhlásím. Přihlaste se prosím znovu svými hlasovacími kartami... Podíváme se, jak nám naskakuje kvorum. Stále se zvyšuje počet poslanců... Myslím, že jsme tady v dostatečném počtu.

 

Znovu přečtu, o čem budeme hlasovat. Máme tady návrh na přerušení návrhu, projednávání tohoto zákona do doby získání důvěry vlády. Je to tak, pane předsedo?

Takže já zahajuji hlasování. Kdo je pro přerušení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti přerušení, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.

Přihlášeno 164 poslanců, pro 75, proti 88, zdržel se 1. Návrh byl zamítnut.

 

Takže budeme pokračovat v projednávání. A nyní tedy, jelikož zde nemám žádné přednostní právo, tak v obecné rozpravě požádám o vystoupení pana poslance Grospiče. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

Jinak mám tady faktickou poznámku pana poslance Kytýra, ale jelikož to bylo v rámci hlasování, jenom se zeptám, zdali to byla chyba. Předpokládám, že ano, pan poslanec si nepřeje vystoupit.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, já trochu s úsměvem poslouchám tu debatu, která se tady rozhořela nad předloženou novelou služebního zákona, i když se s řadou svých předřečníků shoduji nad jeho charakteristikou a nad i charakteristikou samotné novely. Ale připadá mi to tak trošku jako pláč nad rozlitým mlékem, přičemž to mléko tady rozlévala většina členů politických stran, které dnes tady stojí, protože před čtyřmi lety to byla jedna z nezadatelných podmínek prezidenta republiky, aby jmenoval vládu, funkční vládu této země, a tehdy ji spojoval s tím, že bude přijat služební zákon. Trošičku se v té souvislosti opomnělo, že ale tady služební zákon už byl, a sice zákon č. 218/2002 Sb., jehož platnost, účinnost, byla několikrát odkládána, a posléze tedy se přijala varianta, že bude buď rozsáhle novelizován, a nakonec byla zvolena varianta, že bude přijat zákon zcela nový.

Ona nejenom Evropská unie stanovila to pravidlo přijmout služební zákon, ale také Ústava České republiky v článku 79 odst. 2 s touto alternativou počítá, takže ta provázanost tady byla dvojí. Ale možná, kdyby se tehdy přistoupilo k úpravám, nezbytným třeba, které by možná byly žádoucí, zákona č. 218/2002 Sb. a nepřikračovalo se k tvorbě zbrusu nového zákona, tak by Evropská unie byla spokojená, Ústava České republiky by byla naplněna, a ušetřili jsme si ta traumata, kterých jsme teď účastni v celém tom minulém volebním období, ale i nyní.

Pro vaši představu, současný služební zákon byl téměř sedmnáctkrát už novelizován. Za čtyři roky! To svědčí o kvalitě této normy a svědčí také zcela jistě o jejím významu.

Dobrý zákon, který má platit, by měl mít nezbytnou míru abstrakce, stability prostředí a měl by také navodit v rámci té stability prostředí jistotu, že se lze podle něj řídit, postupovat a uplatňovat jej v praxi. Ale u služebního zákona tomu bylo poněkud jinak. Nechci tady opakovat tu historii, jak se rodil služební zákon, jak složitě se psal, jak se vlastně obsáhlými pozměňovacími návrhy dopracovával jeho text, který nakonec byl velice složitě přijímán v této Poslanecké sněmovně.

Ale přijde mi trošku úsměvné, a nebudou se kolegové z pravicového spektra této Sněmovny zlobit, když řeknu, že za jejich hojného přičinění, protože právě oni byli tím důležitým jazýčkem na vahách, aby tento zákon byl přijat a ta vláda v předchozím volební období získala tedy kredit k jmenování prezidentem republiky a mohla se ucházet o důvěru v této Poslanecké sněmovně. Čili bych se nebál říci, že velkou měrou odpovědnost za tento nepříliš dobře napsaný zákon nesou naše pravicové strany, a to je Občanská demokratická strana, TOP 09 a samozřejmě i Starostové, kteří tehdy vyhověli vládní koalici, kterou tvořila sociální demokracie a hnutí ANO. Kdyby tomu bylo jinak, tak by měl možná zákon trošku jinou podobu a diskutovalo by se nad ním daleko věcněji a daleko lépe.

Já jsem samozřejmě v určitém střetu zájmů, a musím to tady říci, protože předsedám jednomu menšímu odborovému sdružení, které mělo k tomuto zákonu od počátku poměrně výhrady s tím, že jsme říkali a argumentovali, že kdyby se nezbytné úpravy, pokud nebyla vůle ponechat v účinnosti zákon č. 218/2002 Sb., kdyby se nezbytné úpravy promítly do zákoníku práce, že by to bylo mnohem lepší ve vztahu k zaměstnancům než přijímat zákon nový a rozvolňovat pracovní právo do nepřeberného množství předpisů. A těch předpisů, které se měnily, bylo několik desítek.

Dovolím si tedy říci, a nechci tady rekapitulovat jednotlivé změny v těch 17 případech, kdy se přistupovalo k novelizacím tohoto zákona, že služební zákon byl velice drahou legrací, která přinesla pouze významné finanční náklady pro tento stát, státním zaměstnancům, kteří se pod něj dostali, příliš neulevila ani nepřilepšila, spíš je vrhla do značné míry nejistoty, a teď se navíc ukazuje, že se podle něj i obtížně stát řídí. Myslím si tedy, že pokud tento zákon nebude vrácen k přepracování, tak by si zasloužil výrazně prodloužit jeho lhůtu k projednávání a věnovat velkou pozornost tomu, co nakonec projde touto Poslaneckou sněmovnou, doputuje do Senátu a možná se nám sem do Poslanecké sněmovny vrátí zpátky.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. Podívám se, zdali je to už poslední přihláška. (Z místa se hlásí poslanec Kaňkovský.) Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Ještě bych si dovolil zareagovat na vystoupení pana ministra zdravotnictví. Nestihl jsem to ve faktické poznámce, ale přece jenom si myslím, že některé jeho výroky si zaslouží určité okomentování.

Zcela chápu, že jestliže nastoupí na ministerstvo nový ministr, má své představy o tom, jak by to ministerstvo mělo chodit, má své představy o tom, jak by mělo být personálně naplněné, ale zároveň, jak už tady zaznělo, hnutí ANO sedělo v minulé vládě a hnutí ANO se podílelo na tvorbě a úpravách služebního zákona. To znamená, že jestliže dneska nastoupili na ministerstva noví ministři, a už je to skoro půl roku, co tam nastoupili, převzali ten resort, tak převzali ten resort i s těmi odbornými náměstky, kteří tam byli v rámci služebního zákona, a v rámci platného služebního zákona se tam tito náměstci ministrů dostali a byli tam vybráni skutečně v souladu s platným služebním zákonem. O to větší rozčarování si myslím nastalo v situaci, kdy vláda samozřejmě také v souladu s platným zákonem o státní službě, nicméně myslím si, že v některých parametrech na jeho hraně, připravila velmi rychle systemizaci na jednotlivých ministerstvech a v potu tváře těsně před Vánoci roku 2017 tuto systemizaci schválila.

A Ministerstva zdravotnictví se to dotklo velmi. Byly tam zrušeny dvě sekce. Byla vytvořena jedna takzvaná supersekce. Samozřejmě je to právo. Já osobně si myslím, že tak jak znám chod Ministerstva zdravotnictví, a myslím si, že už ho znám řadu let, tak si myslím, že vytvořit jednu takovou velikou supersekci bude pro fungování Ministerstva zdravotnictví velmi obtížné a velmi rizikové. Nicméně je to právo to takovýmto způsobem udělat. Nicméně to, co následovalo potom, bylo to, že bylo vypsáno výběrové řízení na tohoto - a můžeme ho nazvat - supernáměstka. Osobně musím říct, že takovému supernáměstkovi do budoucna nezávidím, protože si myslím, že to bude skutečně práce velmi obtížná vést takhle velikou sekci. A jako bývalý manažer ve zdravotnictví si myslím, že nebude vůbec jednoduché to nějakým způsobem pojmout. Ale to ukáže budoucnost.

Ale ministr zdravotnictví, přestože tady velmi kritizoval státního tajemníka na Ministerstvu zdravotnictví, a já nemám důvod ho jakkoli hájit, protože jak už tady zaznělo, kritika na jeho hlavu už padala za minulých ministrů, ale ministr zdravotnictví vypsal výběrové řízení v souladu se zákonem. To výběrové řízení proběhlo. Byl vybrán nejlepší kandidát. Ale vzhledem k tomu, že to byl kandidát, který byl oním jedním odejitým náměstkem ministra, který nevyhovoval politické koncepci hnutí ANO, tak bylo výběrové řízení zrušeno. A to jsou věci, které potom nezapadají do té diskuse, která tady dneska probíhá: My to chceme nastavit, my to chceme nastavit, aby to bylo průhledné, aby to bylo funkční. Ale ve chvíli, kdy to nějakým způsobem nevyhovuje, tak to zase nějakým způsobem přiohneme. A to musím říct, že tohle mě mrzí, tenhle přístup, protože pak ta výběrová řízení nevyhlašujme a počkejme na to, až si upravíte ten služební zákon podle vašeho gusta, ale nedělejme tyto kroky, které si myslím, že jsou i ponižující vůči těm kandidátům, kteří se v dobré víře toho výběrového řízení zúčastnili.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL a Starostů.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci Kaňkovskému. Nyní se tedy rozhlédnu po sále, zdali někdo se chce ještě vyjádřit v rámci obecné rozpravy. Nikoho nevidím. Tímto končím obecnou rozpravu. Nyní se zeptám na závěrečná slova. Pan ministr vnitra už mi avizoval, že jako navrhovatel. Za zpravodaje pan Chvojka nemá zájem. Takže pane ministře, máte závěrečné slovo. Prosím.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Děkuji vám, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokusím se být velmi stručný s tím, že opravdu shrnu navrhované změny, jejichž cílem je vytvořit podmínky pro vyšší efektivitu a operativnost státní a zahraniční služby, státní správy jako celku. Budu reagovat, abych byl věcný, na některé věci, abych tady vyvrátil některé v uvozovkách nepřesnosti.

Výsledky dotazníkového šetření ve služebních úřadech byly zohledněny v tomto návrhu. Periodicita služebního hodnocení je jednou za tři roky, je tímto příkladem. Navržené změny, jak od mých předřečníků na začátku zaznělo, nevyvolávají riziko politizace státní správy. Rozdělení politických pozic a pozic ze služebního zákona zůstává neměnné tady v tomto zapojení odborových organizací a rad zaměstnanců. Tady jde de facto o reakci na nález Ústavního soudu a zesouladění se zákoníkem práce. Jedná se, co se týče tady toho o znovusprávnění v zákoně o státní službě na rozdíl od zákoníku, kdy služební úřady budou nově muset plnit své povinnosti například informační vůči všem zástupcům zaměstnanců, tedy i vůči radám a zástupcům pro BOZP.

Co se týče zákona o státní službě, není o tom, aby řešil lustrační osvědčení, jak tady zaznívalo. Tohle je věc lustračního zákona.

Ostatní věci... Bylo tady hovořeno o celé řadě novel. Tady jenom to upřesním na závěr. Pouze dvě novely byly předloženy z důvodu změn obsahu - úprava zahraniční služby, senátní novela řešící výjimky ze vzdělání - a ostatní novely pouze promítaly změny v jiných zákonech.

Takže v tomto jsem se snažil být, dámy a pánové, věcný, uvést věci na pravou míru. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane ministře. Nyní tedy, protože není zájem o další závěrečné slovo, přistoupíme k hlasování o návrzích. Máme tady dva návrhy. Jako jako první bychom hlasovali o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování. Mám poznamenáno, že na 12. schůzi Poslanecké sněmovny předložili tento návrh pan poslanec Kupka a pan poslanec Benda. Zazněl tady tedy vícekrát. Ale aspoň říkám tato jména. A dále máme druhý návrh, který navrhuje zamítnout předložený návrh. Takže navrhuji, abychom nejprve hlasovali v pořadí o vrácení.

Ano, žádost o odhlášení. Já vás všechny odhlásím. Zároveň také tedy zagonguji, aby se zúčastnilo co nejvíce poslanců... Počet poslanců se nám plus minus ustálil.

 

Takže znovu přečtu, o čem budeme hlasovat. Budeme na úvod hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.

Hlasování číslo 61. Přihlášeno 175 poslanců, pro 70, proti 97, zdrželo se 8. Návrh na vrácení byl zamítnut.

 

Přistoupíme tedy k hlasování o druhém návrhu, tzn. zamítnout předložený návrh jako celek. Tento návrh byl mimo jiné předložen poslanci Bartošem a Bartoškem na 12. schůzi Poslanecké sněmovny.

Přistoupíme k hlasování. Víme, o čem budeme hlasovat. Já zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti zamítnutí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.

Hlasování číslo 62. Přihlášeno 175 poslanců, pro 69, proti 100, zdrželo se 6. Návrh na zamítnutí byl zamítnut.

 

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve tedy rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nicméně tady bych rád poznamenal, že mám tady poznámku, že paní poslankyně Kateřina Valachová navrhla na 12. schůzi v rozpravě přikázat také výboru pro sociální politiku a ještě dalšímu výboru, a to výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. To znamená, pakliže má následně někdo nějaký další návrh, tak tyto návrhy již tady padly. Já se potom zeptám ještě jednou.

 

Pojďme tedy nejprve hlasovat o tom, aby byl předložený návrh přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.

Hlasování číslo 63. Přihlášeno 176 poslanců, pro 173, proti 2, zdržel se 1. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat návrh žádnému dalšímu výboru. Mám tady tedy návrh od paní poslankyně Valachové na další dva výbory. Táži se tady v této souvislosti, zda někdo z poslanců má nějaký další. Ano, pan poslanec Kaňkovský. (Přihláška z pléna.) A následně byste tedy vystoupil, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dovoluji si vás požádat ještě o zařazení do výboru pro zdravotnictví.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže ještě výboru pro zdravotnictví. A pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den. Pan poslanec Kaňkovský mi to sebral, chtěl jsem také doporučit zdravotnictví. A ještě bych chtěl požádat o odkázání do výboru pro obranu, protože tato norma k tomu má taky vztah ohledně vztahu státní tajemník versus armáda. Takže tam bych to chtěl řešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže pan poslanec Lipavský navrhuje do zdravotního výboru, to už máme tady duplicitně. A výbor pro obranu. Takže budeme celkově hlasovat o čtyřech návrzích. Vezmu to postupně. Budeme hlasovat, vážené kolegyně a kolegové.

 

Za prvé budeme hlasovat o tom, zdali přikázat návrh do výboru pro sociální politiku.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání do výboru pro sociální politiku, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 64, přihlášeno 176 poslanců, pro 70, proti 89, zdrželo se 17. Návrh byl zamítnut. Návrh tedy nebude přikázán do výboru pro sociální politiku.

 

Dalším návrhem, o kterém budeme hlasovat, je návrh na přikázání návrhu do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahájím hlasování teď. Kdo je pro přikázání do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj? Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.

Hlasování číslo 65, přihlášeno 177 poslanců, pro 68, proti 65, zdrželo se 44. Návrh byl zamítnut. Takže návrh nebude přikázán ani do výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Přistoupíme tedy k návrhu pana poslance Kaňkovského a pana poslance Lipavského, kteří navrhli, aby byl návrh přikázán do zdravotního výboru.

Takže zahajuji hlasování teď. Kdo je pro přikázání do zdravotního výboru, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.

Hlasování číslo 66, přihlášeno 177 poslanců, pro 67, proti 72, zdrželo se 38. Návrh na přikázání do zdravotního výboru byl zamítnut.

 

A budeme hlasovat o posledním návrhu ohledně přikázání do výboru. Je to návrh pana poslance Lipavského, aby byl návrh přikázán do výboru pro obranu.

Zahajuji hlasování teď. Kdo je pro přikázání do výboru pro obranu, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zvedněte ruku.

Hlasování číslo 67, přihlášeno 177 poslanců, pro 66, proti 71, zdrželo se 40. Návrh na přikázání do výboru pro obranu byl zamítnut.

 

Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání pouze ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru. Tím tedy pro tuto chvíli projednávání končíme.

Následně bych přečetl omluvu. Mám tady... Přečtu omluvu a hned dostanete s přednostním právem slovo, pane předsedo. Takže mezi 17. a 18. hodinou z důvodu jednání se omlouvá pan poslanec Lukáš Kolářík.

A s přednostním právem pan předseda Ivan Bartoš. Prosím.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Vážené kolegyně, vážení kolegové, možná pozdě brečet nad rozlitým mlékem, ale přijde mi paradoxní, když ne tedy garanční výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, že tedy Sněmovna tuto legislativu, která se týká státní služby, nepošle do výboru, který primárně tu veřejnou službu a státní službu má na starost. Tak já jsem se jenom chtěl podivit, kde je tedy logika projednávání na výborech. Tak asi jsem se spletl.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A pan poslanec předseda Bartošek s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Jan Bartošek: Pane předsedo Bartoši prostřednictvím pana předsedajícího, nedivte se, tady se není přeci čemu divit. Tady je potřeba pokud možno v nejkratším čase změnit služební zákon, aby sloužil jako bič na vyhazování nepohodlných úředníků. Těch, kteří se nehodí hnutí ANO do krámu. Není se čemu divit! Bude to obsazeno spřátelenými osobami hnutí ANO, komunistů a SPD a možná něco zbude i na sociální demokraty. Tady v tom logiku nehledejte! Tady se jedná o převzetí moci. (Potlesk části poslanců zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A vy jste se sice přihlásil na faktickou, pane předsedo, ale s přednostním právem. Faktickou mažu a pan předseda Kováčik. Prosím.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, dobrý den. Dnes vystupuji poprvé a bude to velmi krátké. Jen jsem čekal na to, kdy se to dotkne KSČM, abych reagoval na průběh rozpravy nebo na průběh té řeči, která se tu teď vede, neboť rozprava už je passé.

Jenom musím říci, že zákon o státní službě, tak jak byl v té dosavadní podobě, KSČM nepodporovala z mnoha různých důvodů, zejména z toho důvodu, že to, co sliboval, tzv. odpolitizování státní správy, lepší fungování atp., se nenaplnilo. A úprava, která přichází, nám připadá ne úplně fantastická, ale přece jenom lepší než to, co bylo dosud. Čili my neříkáme, že to budeme bezhlavě stoprocentně podporovat, ale to, co vám chci tady všem říci, že ve státní službě komunisté mají zanedbatelné, téměř nulové procento lidí, takže nás se skutečně žádná účelovost toho jednání tady netýká. Já bych poprosil, abyste ze svých komentářů o hlasovací mašinérii atd. tentokrát komunisty vynechali! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A pan předseda Michálek se hlásil s přednostním právem a následně pan předseda Stanjura. Ano.

 

Poslanec Jakub Michálek: To je legrační, když předseda vlády je bývalý člen KSČ. Ale myslím si, že to, k čemu tady došlo, tak opravdu je pohrdání parlamentními pravidly, že návrh zákona není přikázán do výboru, do kterého věcně náleží. Protože přece jakou jinou věc by měl řešit výbor pro veřejnou správu než postavení úředníků a jejich práva a povinnosti? Myslím si, že to je dost nezodpovědné. Já jsem členem výboru ústavněprávního, který byl ustanoven garančním výborem. My se tam zabýváme justicí, trestním řádem a dalšími podobnými věcmi a tato věc náleží do výboru pro veřejnou správu a vůbec nerozumím tomu, proč hnutí ANO tento výbor vlastně obešlo.

Velmi dobře si pamatuji, když bylo potřeba sabotovat zákon o registru smluv, tak včetně hlasů ANO byl přikázán do pěti různých výborů. A teď, když se hlasuje o zákonu o úřednících, tak ho přikážete pouze do jednoho výboru, se kterým moc nesouvisí, a do výboru, kam patří, ho vůbec nepřikážete. Zneužíváte tím svoji hlasovací většinu - s komunisty, s SPD. Já vám to přeji, ale je to věc, kterou my zásadně nepodporujeme. (Potlesk poslanců klubu Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pojďme to vzít postupně. Pan předseda Stanjura a pan předseda Kováčik následně.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já chci reagovat na vystoupení předsedy klubu KSČM Pavla Kováčika. Ano, komunisté pro ten zákon nehlasovali, to je pravda, to je třeba připomenout, nicméně jsou (nesroz.) spojenec hnutí ANO v tomto volebním období a jakoby se za to stydí obě dvě strany. Tak co pořád máte? Vždyť přece, jak říkal včera předseda Sněmovny, my když jsme hlasovali, jestli šestý bod v úterý odpoledne bude ten či onen, tak jsme hlasovali s ODS! Tak co pořád máte? To, že v důležitých věcech hlasujete spolu, my to respektujeme, jenom nechápu, proč se stydíte.

Komunisté říkají, že mají málo lidí ve státní správě. Já říkám, pokud je to pravda, tak je to dobře, mně to vůbec nevadí. (Pobavení vpravo.) Ale - a vycházím z veřejných zdrojů - vždyť komunisté si říkají o místa ve státní správě, v dozorčích radách státních podniků. Říkají tomu toleranční patent. Nevím, Ištvan, vrchní státní zastupitelství zatím mlčí. Když se mu to hodí, tak to stíhá, a když se mu to nehodí a někdo říká, já to chci mít dokonce písemně, ty trafiky za tu toleranci nebo podporu, tak nic, ale je to nezávislý orgán, tak jako co bychom se divili. Ale proč hrajete tu komedii? Já fakt nerozumím tomu, že ta vláda nemá většinu papírově, když ve skutečnosti ji má šest měsíců! V každém důležitém hlasování koalice funguje, což je normální, což je správné, to není nic divného. Co není normální a co není správné, že se za to stydíte. Prostě dneska to jste jedna parta - komunisté, ANO a SPD. V každém důležitém hlasování hlasujete spolu. Pokud ne, tak mi ukažte důležité hlasování, kdy jste nehlasovali spolu, ať už jste obsazovali sněmovní funkce apod. Je pravda, jak říká pan předseda Faltýnek, já mám ten seznam, všichni ho viděli, jak jsem udělal ty výbory. To je všechno pravda, ale jak to plnil? Nejdřív naplnil požadavky KSČM, pak požadavky SPD a pak se dostalo na nás ostatní. Já to všechno respektuji, nebudu si stěžovat jak na státního tajemníka ministr zdravotnictví, tak proč to tak protahujete? (Směrem k poslaneckým řadám hnutí ANO 2011:) Paní poslankyně, nekřičte na mě. Nekřičte na mě! Když říkám, že si nestěžuji, tak si nestěžuji -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím vás, pane předsedo, oslovujte ostatní poslance mým prostřednictvím!

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: A jak víte, koho jsem oslovoval, pane místopředsedo? (Smích.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já jsem to viděl z vašeho pohledu a paní poslankyně kývala. (Smích a potlesk.)

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Oceňme pana místopředsedu Tomia Okamuru - nevím, čím prostřednictvím. Já jsem k němu zády a on to poznal z mého pohledu. (Bouřlivý smích a potlesk.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pane předsedo... Pane předsedo! Já se nechci pouštět do polemiky, nicméně -

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pane místopředsedo, mluvím já -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, pane předsedo, ale jednací řád Sněmovny neupřesňuje, zdali máte poslance oslovit jménem, jenom že nemáte oslovovat přímo, takže si to můžeme vyložit podle svého. Ale prosím, pokračujte.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Takže vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci prostřednictvím pana místopředsedy Okamury podle jeho výkladu - je to sice absurdní, ale když umí někdo poznat pohled, když k němu stojím zády, tak co bych nemohl oslovovat i takhle, to mi opravdu nedá. Já si fakt nestěžuji. Já se jenom divím. Nestyďte se, vždyť to jsou vaši parťáci! Včera, dneska a dovolím si říct i zítra, pozítří, tak jak to bylo minulou schůzi. Přitom hrajete komedii před veřejností: my s těmi komunisty vládnout nechceme. Ale chcete! Jenom nechcete, aby se to vědělo. A my tu jsme od toho, abychom říkali: vždyť už tady je ta většina. Já nebudu mluvit k sociálním demokratům, protože oni asi nejsou slepí, aspoň ti, kteří jsou přítomni. Moc jich tu není, to je pravda. Ale to mi na tom vadí. Vy si stěžujete, že pořád říkáme "není ta důvěra", ale vy tu většinu máte. My to vidíme. Jenom se za ni stydíte. Tak se nestyďte, všem voličům od středu doprava řekněte: to jsou naši parťáci, teď jsme vlevo. Proč ne, je to vaše volba, jenom ať nám tady pan předseda Kováčik (neříká): Ale my s tím nemáme nic společného. Máte! Jste polovládní strana a vláda, která se chystá, bude minimálně polokomunistická! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a mám tady dvě přihlášky s přednostním právem - pan předseda Kováčik a následně pan předseda Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vaším prostřednictvím mi dovolte ocenit smysl pro humor pana kolegy Stanjury, který opět projevil velmi dobře, nicméně musím říci a připomenout veřejnosti i kolegyním a kolegům v Poslanecké sněmovně, že tady bývaly i jiné vlády než taková, která se teď chystá. Namátkou připomenu jeden z bodů naší schůze, této schůze Poslanecké sněmovny, který se jmenuje nezaplacené podniky z doby vlády ODS, ODA a KDU-ČSL, myslím tak to bylo nějak nazváno, čili také máte cosi za sebou, i ty jiné vlády, kolegyně a kolegové, alespoň tedy z ODS, nebo vaši předchůdci, abyste zase neříkali jo, my jsme u toho nebyli, to byli ti naši kmotři před námi! (Projevy nesouhlasu poslanců ODS.)

A poprosím pana předsedajícího, aby zařídil, aby po mně nikdo nepokřikoval tady.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano. Prosím, nepokřikujte! (Smích.) Ne. Prosím, jestli chce někdo něco sdělit vzájemně, mluvíme na mikrofon! Prosím.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Nestydíme se za to, že uznáváme, jako jsme uznávali vždycky, výsledky voleb. Nestydíme se ani za to, že po těch letech, a tuším to bude 28 let od vlády nového režimu, přicházíme s alternativním řešením a některé naše návrhy jsou akceptovány. Nestydíme se také za to, že nechceme být ten otloukánek, třetí vzadu, nebo si to vyložte, kdo chcete, jak chcete, ale že chceme mít i kontrolní pravomoci, kontrolní role. A mimochodem, pane kolego Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího, přesně to, co vy jste zmiňoval, tak přesně toho se služební zákon prostě netýká.

A poslední zmínka, abych to tady dlouho neprotahoval. Paní a pánové, pamatuji se velmi dobře, když jsme za oněch minulých vlád, nikoliv předminulých, minulých, tedy po roce 1989, jako komunisté, ale mnozí další, sociální demokraté třeba také, požadovali, navrhovali přikázání různých věcí do různých výborů, a byli jsme vždycky odkazováni na jednací řád, že výbor si přece může iniciativně ten bod, to téma, ten tisk vzít k projednání. Tento bod jednacího řádu se od těch dob nezměnil. Chcete-li skutečně projednat tematiku, můžete si to do kteréhokoliv výboru zařadit na program a seznámit potom Poslaneckou sněmovnu s usnesením vašeho výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní s přednostním právem pan předseda Faltýnek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo. Ano, kolega Kováčik má pravdu. Je to paragraf, pane Michálku prostřednictvím pana předsedajícího, pane předsedo Michálku, paragraf 91 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A s přednostním právem, ano, prosím, pan předseda Kalousek, což zatím je posledním v pořadí, koho tady mám přihlášeného s přednostními právy.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jenom k mým dvěma předřečníkům, jak k panu předsedovi Kováčikovi, tak k panu předsedovi Faltýnkovi. Pánové, ve vší úctě, vaše argumentace je absurdní. Já bych ještě pochopil tuhle argumentaci v případě, že by to bylo přiděleno výboru pro veřejnou správu a někdo z nás požadoval, aby to ještě dělal nějaký jiný výbor, a vy byste řekli ne, jeden stačí. Ten, kterému to patří, a všechny ty ostatní to mohou projednat iniciativně. Ale jestliže vynecháte výbor, kterému to garančně patří - jemu to garančně patří -, a říkáte, tak ať si to ten výbor, kterému to garančně z hlediska kompetencí parlamentního orgánu patří, ať si to vezme iniciativně, tak vyjadřujete to nejhlubší opovržení parlamentními procedurami, na které jsme zvyklí. Tak jako máme očekávat, že příště, až vláda předloží nějaký daňový zákon, tak ten bude předložen do petičního výboru? A až přijde zákon o plemenitbě a setbě, tak bude předložen do výboru ústavněprávního? Proč děláte ze Sněmovny, z ústavní instituce, takový trhací kalendář? Proč nás zesměšňujete před celou veřejností tím, jak se chováte?! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A pan předseda Faltýnek ještě. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Krátká reakce na kolegu Kalouska. Kdyby pan předseda Kalousek chodil na organizační výbor, tak ví, že to určil organizační výbor, prosím pěkně.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji. A opět pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Pokud se nemýlím, tak mám jednu absenci na organizačním výboru. Nicméně i na tom organizačním výboru to rozhodování padá naprosto nesmyslně. Připomenu zákon o církvích. Pardon, o církvích... Zákon o zdanění církevních restitucí, který je také předmětem toho vašeho vládního handlu. Ten jednoznačně jako garanční výbor patří výboru ústavněprávnímu. Na organizačním výboru jsme se marně toho snažili domoct. Prostě ta většinová hlasovací mašina vládní koalice, SPD, ANO a KSČM funguje nejenom na plénu, ale funguje i na organizačním výboru úplně stejně. Já to respektuji. Prostě takhle dopadly ty volby. Ale jenom se dovolávám toho, abyste při tom vašem společném, a tedy většinovém rozhodování nezesměšňovali Sněmovnu před veřejností. Protože Sněmovna, která nepřidělí, nepřidělí tisk o státní službě výboru pro veřejnou správu, je prostě směšná! O tom jste rozhodli vy.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano. Děkuji. Ještě s přednostním právem pan předseda a místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedající, členové vlády, paní a pánové. No, já bych něco o zesměšnění Sněmovny mohl říct, a ne na účet pana kolegy Miroslava Kalouska. Víte, často mi připadá, a dovolte mi tu odbočku, že to zesměšnění je spíše dáno tím, jakým způsobem se k některým zákonům chováme.

Zákon o státní službě byl přijat v roce 2002. A protože se některým zatraceně nehodil, zejména po roce 2006, Mirku Topolánkovi, Miroslavu Kalouskovi a dalším, tak prostě jeho účinnost byla odkládána. A to, že se nechala vláda Bohuslava Sobotky vydírat ODS a TOP 09 v roce 2013 a 2014, takže jsme ten zákon potom tady projednávali tímhle způsobem a začal platit zákon nový, který je mnohem horší, než byl ten, který byl v roce 2002 přijat, mnohem horší, a ten zákon o státní službě z roku 2002 byl podkladem pro jednání o referendu o vstupu do EU, protože ten musel mít ty parametry. A tento zákon se ukázal jako zcela nefunkční, který podlamuje profesionalitu, který umožňuje státním úředníkům se vysmívat i voleným orgánům. A my to máme připustit? Proč? To není zesměšnění Poslanecké sněmovny. Zesměšnění je to, co jste si tady z toho udělali vy v minulosti! Tak si to už konečně uvědomte! (Slabý potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, skutečně naposledy, už jenom proto, že mě bolí každý krok. A někdy je ta diskuse o tom, jak němá dává hluchému dobré jitro. Já tady mluvím pouze o tom, že Sněmovna by měla respektovat svoje orgány, protože výbory jsou orgány Poslanecké sněmovny, a že by tedy k těm orgánům, kam také vyslala svoje odborníky na danou problematiku, měla cítit elementární respekt. O ničem jiném jsem nemluvil. Tedy že je směšné, když výbor pro veřejnou správu nedostal přikázán tento návrh. Pokládám to za chybu.

Pan předseda Filip mi na to odpoví, že je to naše chyba, protože my jsme tenkrát v roce 2006 odkládali účinnost zákona o státní službě. To nedává absolutně smysl. Tam není žádný souvis, jak by řekl pan premiér. Já vám ale přesto odpovím, pane předsedo Filipe prostřednictvím pana předsedajícího. Ano, já z dnešního pohledu, neboť po bitvě je každý generál, z dnešního pohledu pokládám za chybu, že jsme nepřijali kvalitní zákon o státní službě mnohem dřív, i když jsme to udělat mohli. Tím nemyslím zákon z toho roku 2002. Ten se mi nelíbil, s tím jsem nesouhlasil. Ale je naší chybou zcela jistě, že jsme nebyli iniciativnější, že jsme ten kvalitní zákon nepřijali dřív. A to je skutečně důvod k tomu, abyste se chovali neuctivě k orgánům Poslanecké sněmovny a k Poslanecké sněmovně jako takové teď? Znovu opakuji, tam není žádný souvis.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak, já děkuji, pane předsedo. Dobrý večer, páni poslanci a paní poslankyně. Pokud se již nikdo nehlásí s přednostním právem, tak bych tento bod konečně ukončil. Děkuji panu navrhovateli a panu zpravodaji a posuneme se k dalšímu bodu, kterým je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.