Středa 23. května 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
5.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění
sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 90/1/ - vrácený Senátem
Senát vrátil tento návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 90/2.
Vítám mezi námi paní senátorku Miladu Emmerovou a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřila paní ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová. Paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové, předně bych chtěla uvést, že vláda předložila návrh zákona se záměrem napravit chyby a nedůslednosti legislativně technického charakteru, které vznikly v roce 2017 především v důsledku souběžného projednávání řady novel zákonů v sociální oblasti na konci minulého volebního období. Návrh zákona má tedy opravný, nikoli věcný charakter a nepřináší žádné věcné změny. Chyby a nedůslednosti, které návrh zákona napravuje, vznikly především proto, že nebylo možné jednotlivé novely navzájem provázat, neboť nelze reagovat na ještě neschválený zákon, a nebyla ani zřejmá účinnost jednotlivých novel, která se odvíjela ode dne vyhlášení ve sbírce zákonů.
Návrh zákona byl v Poslanecké sněmovně schválen v režimu jediného čtení všemi poslanci.
Návrh zákona byl vrácen Senátem s pozměňovacími návrhy. Jedná se o pozměňovací návrhy uplatněné výborem pro zdravotnictví a sociální politiku, přičemž je třeba uvést, že pozměňovací návrhy výbor přijal až těsně, cca půl hodiny před zahájením schůze Senátu dne 25. dubna 2018, a nebyl tedy potřebný časový prostor pro diskusi a k vyjádření se k těmto pozměňovacím návrhům, a to ani ze strany zástupců předkladatele.
Všechny pozměňovací návrhy byly velmi pečlivě zpracovatelem návrhu zákona posouzeny a lze je z hlediska obsahu rozdělit do dvou skupin.
V první skupině jsou pozměňovací návrhy, které neznamenají fakticky žádnou změnu, a jedná se jen o jinak legislativně technicky vyjádřené novelizační body. Ve vládním návrhu se volila vzhledem k opravnému charakteru návrhu zákona a k tomu, že byl navržen režim jediného čtení, formulačně úspornější varianta, tj. změna byla navrhována jen u dotčených částí ustanovení. V pozměňovacích návrzích Senátu se volí formulačně rozsáhlejší způsob vyjádření, tj. předkládá se nové znění celého ustanovení, přičemž výsledek je stejný a oba způsoby jsou možné. Není zde tedy zřejmý smysl těchto pozměňovacích návrhů.
Druhá skupina pozměňovacích návrhů - jedná se o body 1 a 4 a související body 7 a 8 - však znamená věcné změny v návrhu zákona a jejich akceptací by nedošlo u dotčených ustanovení k nápravě chyb. Zde si dovolím podrobnější vysvětlení, a to jednak s přihlédnutím ke složitosti problematiky a jednak proto, aby bylo i do budoucna jednoznačné, jak správně postupovat.
Pozměňovací návrhy Senátu vycházejí z toho, že se má při formulaci novely vycházet z posledního platného znění bez ohledu na účinnost jednotlivých schválených změn a bez ohledu na účinnost navrhovaných změn. Z toho vychází například pozměňovací návrh pod bodem 1.
Pokud dochází v důsledku změn přijatých v roce 2017 k posunu značení odstavců s účinností od 1. ledna 2019, tj. v § 14 zákona o pojistném se v důsledku vložení nového odstavce s účinností 1. ledna 2019 dosavadní odstavec 7 nově označuje jako odstavec 8, má se již podle pozměňovacího návrhu při změně dosavadního odstavce 7 s navrhovanou účinností ještě v průběhu roku 2018 vycházet z toho, že se jedná již o odstavec 8, a změna se má promítat do odstavce 8, i když účinně se jedná o odstavec 7. Právě k tomu došlo v roce 2017, neboť jednotlivé novely nebyly z hlediska své účinnosti provázány, a právě toto se v předloženém návrhu zákona napravuje. Tedy úprava obsažená v návrhu zákona s účinností ještě v roce 2018 směřuje správně do znění odstavce 7. Při akceptaci pozměňovacích návrhů by však nedošlo k nápravě, neboť by se účinná znění míjela.
Na potvrzení správnosti vládního návrhu zákona a odmítnutí pozměňovacích návrhů lze ještě uvést, že by nebylo zřejmé, jak by se postupovalo například v případě, kdyby k přeznačení odstavců došlo k důsledku vypuštění určitého odstavce. Například se od 1. ledna 2020 odstavec 2 zrušuje a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. Otázkou je, jak by se postupovalo, kdyby bylo potřeba například od 1. ledna 2019 změnit dosavadní odstavec 2, který však v posledním platném znění již neexistuje. Zde by se musela zásada o aplikaci posledního znění buď porušit, anebo dospět k absurdnímu závěru, že ustanovení již nelze změnit, neboť platně již neexistuje.
Dalším problémem by bylo, že při postupu podle pozměňovacích návrhů by bylo k určitému okamžiku jedno znění ustanovení pro legislativu, tj. podle posledního platného znění by se jednalo o odstavec 8, a změna by byla zapracovávána do odstavce 7, označovaného ovšem jako odstavec 8, a jiné znění pro aplikaci správními orgány, soudy a fyzickými a právnickými osobami, neboť v aplikační praxi se musí vycházet ze znění účinného, tedy závazného, tedy nikoliv platného, které závazné ještě není. Aplikační praxe však vždy vychází z toho, že až do nabytí účinnosti změny se jedná v uvedeném případě stále o odstavec 7.
Lze ještě dodat, že akceptace názoru, že již vyhlášením ve Sbírce zákonů nastávají legislativně technické změny, jako například přečíslování odstavců, i když účinnost zákona nastává později, popírá samotný princip účinnosti jako závaznosti a aplikovatelnosti, neboť v dílčí věci, například označení odstavců, by účinnost v rozporu se zněním ustanovení o nabytí účinnosti zákona nastala v předstihu, to jest již ode dne vyhlášení ve Sbírce zákonů.
K problematice platnosti a účinnosti by se dala jistě vést obšírná teoretická debata, ale myslím si, že již z toho, co bylo uvedeno, vyplývá jasně, že znění schválené Poslaneckou sněmovnou je správné. Námitky proti znění zákona nebyly vznášeny ani na resortní úrovni v rámci připomínkového řízení, ani v rámci projednávání na úrovni vlády, včetně pracovních komisí Legislativní rady vlády. Akceptace pozměňovacích návrhů by přinesla do legislativní i aplikační praxe nejistotu, zejména pokud jde o výsledné znění právních předpisů.
Navrhuji proto schválit návrh zákona ve znění, které schválila Poslanecká sněmovna a které bylo postoupeno Senátu. Stanovisko k pozměňovacím návrhům je tedy nesouhlasné. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. Zpravodajkou garančního výboru, což byl výbor pro sociální politiku, byla paní poslankyně Lucie Šafránková. Ptám se jí, zda se chce vyjádřit k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu. Ano, chce. Prosím, paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní ministryně už toho mnoho zmínila, já bych chtěla udělat jenom krátké shrnutí, že vládní návrh zákona má opravný charakter, neobsahuje žádné věcné úpravy, napravuje chyby legislativně technického charakteru, které vznikly v roce 2017 především v důsledku souběžného projednávání řady novel zákonů v sociální oblasti.
Pokud se jedná o pozměňovací návrhy Senátu, některé nepřinášejí žádnou věcnou změnu a jedná se jen o jinak legislativně technicky vyjádřené novelizační body. Další pozměňovací návrhy - jedná se o pozměňovací návrhy pod body 1 a 4 a o související body - přinášejí věcný posun, avšak tyto návrhy neznamenají vylepšení návrhu zákona nebo opravu případných nedopatření znění schváleného Poslaneckou sněmovnou. Tyto pozměňovací návrhy by naopak přinesly do legislativní i aplikační praxe zmatek a nejistotu, zejména pokud jde o výsledné znění právních předpisů. Tyto pozměňovací návrhy totiž vycházejí z jiného znění z dotčených ustanovení a zamýšlené nápravy by tak nebylo dosaženo. Vládní návrh správně vychází ze znění, některé je účinné ke dni účinnosti navrhovaných oprav v roce 2018, nikoliv ze znění, které bude účinné až později, od 1. ledna 2019. Navrhuji proto schválit návrh zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní zpravodajce garančního výboru a otevírám rozpravu. V rozpravě jako první vystoupí paní senátorka Milada Emmerová. Paní senátorko, prosím, máte slovo.
Senátorka Milada Emmerová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení přítomní, byla jsem pověřena senátním výborem zdravotně-sociálním, abych přednesla 107. usnesení ze 14. schůze, která se konala dne 25. dubna 2018 k citovanému zákonu. Doporučuje Senátu Parlamentu České republiky vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení, a máte je nepochybně k dispozici. Komentovala je zde i paní ministryně podrobně. Já jenom k tomu přednesu ještě dovětek, který shrnuje celou problematiku.
Legislativně technická úprava k citovanému návrhu zákona byla do Senátu zaslána k projednání z Poslanecké sněmovny, kde byla schválena v prvním čtení dne 14. února 2018, to znamená bez projednávání zdejších výborů. Týká se celkem sedmi zákonů z kategorie sociálních, předložených v minulosti Ministerstvem práce a sociálních věcí, některé z nich mnohokrát novelizované. Během projednávání v našem senátním výboru zdravotně- sociálním došlo díky právníkům Senátu k nalezení některých nedostatků, došlo tam k různým diskusím a kontroverzím s právníky z Ministerstva práce a sociálních věcí a byly předloženy legislativně technické návrhy změn, které mají většinou formální význam, avšak některé představují i dotažení věcných stránek zákonných ustanovení. Toto bylo schváleno, a vrací se tedy zpět k projednání sem do Poslanecké sněmovny. Tyto úpravy by snad měly zabránit chaosu v tak citlivé oblasti, jako je soubor zákonů sociálních.
Dle našeho soudu a zejména dle mého individuálního soudu by bylo třeba zesílit spolupráci mezi vládním předkladatelem, a tím nemyslím současnou paní ministryni, toto je vše de facto minulost, a obou legislativních odborů Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky, aby poslanci i senátoři mohli projednávat bezchybné návrhy zákonů či novel předložených zákonů. K tomu je totiž potřeba dokonalého právnického vzdělání, které většina poslanců a senátorů nemůže mít.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní senátorko. Je otevřena rozprava, nemám do ní žádnou přihlášku, ptám se tedy, jestli se tedy někdo hlásí v tuto chvíli. Není tomu tak, tak rozpravu končím. Ptám se paní ministryně, paní senátorky, zda je zájem o závěrečná slova. Ne, není zájem. Takže přistoupíme k hlasování.
V tomto případě budeme hlasovat podle § 97 odst. 4 jednacího řádu, to znamená, že k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Já jsem poslance přivolal do jednacího sálu.
Přednesu návrh usnesení, o kterém budeme hlasovat nyní. Zní takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony podle sněmovního tisku 90/1, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 90/2."
Než zahájím hlasování, splním požadavek na odhlášení. Všechny vás odhlásím. Přihlaste se, prosím, znovu svými identifikačními kartami.
Nyní můžeme zahájit hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 57, přihlášeno 170 poslanců, pro 38, proti 115. Návrh nebyl přijat.
Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu. K přijetí následujícího usnesení bude zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 poslanců. Opět prosím o správné nastavení majority. To se stalo.
Seznámím vás s návrhem usnesení, které zní takto: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony podle sněmovního tisku 90/1."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 58, přihlášeno 171 poslanců, pro 165, proti 5. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.
Děkuji paní senátorce Emmerové a paní ministryni Němcové. S přednostním právem se nyní hlásí... tak nehlásí.
Zahajuji projednávání dalšího bodu, kterým je
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.