Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb.,
daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 47/6/ - zamítnutý Senátem

Usnesení, kterým Senát zamítl tento návrh zákona, nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 47/7. Vítám mezi námi senátora Pavla Štohla a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto zákona vyjádřila ministryně financí Alena Schillerová. Paní ministryně, prosím máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla návrh novely daňového řádu a některých daňových zákonů, jejímž předmětem je řešení aktuálních otázek týkajících se poskytování informací správci daně.

Určitě si vzpomínáte na dlouhé projednávání této novely daňového řádu, kdy na půdě Poslanecké sněmovny byl již projednán a schválen, a proto nepovažuji za nutné jej znovu podrobně představovat. Pouze připomenu s dovolením, že dané téma zahrnuje jednak transpozici takzvané směrnice DAC 5 neboli novely evropské směrnice o správní spolupráci v oblasti daní, ale také tematicky navazující revizi stávajícího ustanovení daňového řádu, tedy upravuje poskytování informací ze strany bank a dalších finančních institucí.

Jak si určitě pamatujete, proběhla zde ohledně tohoto zákona živá diskuze a sněmovní tisk byl předmětem několika pozměňovacích návrhů. Na prvním místě byla řešena problematika rozsahu a způsobu poskytování údajů správci daně ze strany advokátů a dalších příslušníků právních profesí. Na základě konstruktivních debat na toto téma jak ve výborech, tak na plénu jsme společně dospěli ke kompromisnímu řešení, do něhož byly zahrnuty pojistky garantující ochranu práva na právní pomoc a činnost právních profesí. Zejména se jednalo o zavedení specifických komunikačních kanálů jak na straně státu, tak na straně příslušných profesních komor. Dále byla například vypuštěna povinnost poskytovatelů platebních služeb sdělovat správci daně údaje o elektronickém bankovnictví. Jsem přesvědčena, že diskuze v Poslanecké sněmovně vedla ke zkvalitnění návrhu zákona, a ráda bych za ni opětovně poděkovala. Výsledný kompromis byl akceptován rovněž ze strany profesních komor a na plénu Poslanecké sněmovny byl schválen velkou většinou 125 hlasů.

Během projednávání na půdě Senátu však bohužel došlo k zamítnutí návrhu zákona a jeho vrácení Poslanecké sněmovně. Z diskuze na plénu Senátu, která byla poměrně stručná, současně vyplynulo, že část senátorů bohužel vycházela z některých zavádějících informací, které se o návrhu objevily zejména v médiích. Především se jednalo o tvrzení, podle něhož se směrnice DAC 5, kterou návrh zákona implementuje, týká boje proti praní špinavých peněz, přičemž teprve vláda se snaží rozšířit její dopad na oblast správy daní.

Opakovaně musím zdůraznit, že tento předpoklad je mylný. Směrnice DAC 5 upravuje jen a pouze daňovou problematiku a explicitně požaduje, aby vybrané údaje z oblasti boje proti praní špinavých peněz byly poskytnuty též pro daňové účely. Určitě si vzpomínáte, když jsem tady na půdě Poslanecké sněmovny vysvětlovala, že už dnes je ta problematika upravena v takzvané AML směrnici, kterou tu máme od roku 1995. To znamená, že okruh povinných osob a okruh informací je neměnný. Z principu tedy nelze vyhovět požadavku, který v Senátu zazněl, aby byla z návrhu vyloučena daňová problematika jako jdoucí nad rámec směrnice, neboť právě ta je jediným obsahem směrnice DAC 5. Nad rámec směrnice jde návrh zákona pouze v tom, že stejný přístup k informacím, jaký má získat zahraniční správce daně, poskytuje také správci daně tuzemskému. Ani v Senátu nezazněl žádný argument, proč by tomu mělo být jinak. Ostatně ani ve zbytku Evropy jsme na vyloučení možnosti získávat informace pro boj s daňovými úniky i pro vnitrostátní účely nenarazili. Kompromis, který byl učiněn na základě jednání na půdě Poslanecké sněmovny, byl ten, že u profesních komor tyto informace budou získávány pouze a výhradně pro mezinárodní spolupráci. Čili tam jsme skutečně naprosto v souladu s implementací dané směrnice.

Vzhledem k tomu, že v důsledku volebního roku v České republice již byla značně překročena implementační lhůta, která uplynula 31. prosince 2017, a již bylo zahájeno příslušné řízení Evropskou komisí, nepovažuji za žádoucí, aby bylo přijetí návrhu zákona dále odkládáno. Dovoluji si vás proto požádat o opakovanou podporu tohoto návrhu zákona v kompromisních znění, které bylo na této půdě již jednou schváleno.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně. Nyní se ptám zpravodaje garančního výboru, což byl rozpočtový výbor, pana poslance Volného, zda si přeje vystoupit, zda chce komentovat rozhodnutí Senátu. (Ne.) Není tomu tak. Ptám se také zpravodaje dalšího výboru, což byl ústavněprávní výbor, pana poslance Marka Výborného, zda se chce vyjádřit k usnesení Senátu? (Nechci.) Nechce.

V tom případě otevírám obecnou rozpravu. V rozpravě jako první vystoupí pan senátor Pavel Štohl. Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Pavel Štohl: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, paní ministryně už tady tu podstatu řekla a částečně i ten vývoj, jaký byl. Já začnu asi tím, s čím souhlasím, co tady zaznělo.

Opravdu ten návrh, který byl postoupen ze Sněmovny do Senátu, je akceptovatelný pro profesní komory, to znamená, ať jsou to daňoví poradci, advokáti, notáři a podobně. Je to z toho důvodu, že opravdu tady byly ty pozměňovací návrhy u vás ve Sněmovně, které zazněly, a mimo jiné tam bylo upraveno, že se to bude týkat opravdu pouze mezinárodní spolupráce při správě daní, nikoliv vnitrostátní spolupráce, jak to bylo původně navrženo. Potom myslím, že paní ministryně to navrhuje, že souhlasila s takzvaným úzkým hrdlem, to znamená, že správcem daně, který bude sbírat ty informace, nebude jakýkoliv správce daně, ale bude to ústřední kontaktní orgán, jako je Generální finanční ředitelství, které bude spolupracovat s příslušnou profesní komorou, a podobně. Takže tady si myslím, že opravdu jsme ve shodě. Asi si ještě všichni vzpomínáte, že to opravdu udělalo mezi profesními komorami, když se to projednávalo, poměrně hodně bouřlivých diskuzí, nakonec protože já jsem v Komoře daňových poradců, takže tam mám docela dobré osobní vazby, tak říkali, když to pro nás bude v té podobě, jako to šlo do Senátu, tak je to pro nás přijatelné. Tak to je ta věc, kde se určitě s paní ministryní shodneme.

Co tady myslím nezaznělo, pokud jsem poslouchal pozorně, a co u nás v Senátu, tuším, že ústavněprávní výbor, chtěl dát pozměňovací návrh, je, aby to stejné, co se dosáhlo pro profesní komory, aby se týkalo také finančních institucí, jako jsou banky, pojišťovny. Protože tam to není pouze pro mezinárodní spolupráci, ale i pro vnitrostátní spolupráci při správě daní a ani tam není to úzké hrdlo.

Takže v tom pozměňovacím návrhu se původně navrhovalo, aby to bylo buď Generální finanční ředitelství, nebo Generální ředitelství cel, které by mělo právo získávat ty informace. A teď byla v Senátu velká diskuze, jakou variantu zvolit. Protože jsme byli ve shodě, že opravdu ta úprava, která se týká profesních komor, by se měla týkat i finančních institucí. A byly dvě varianty. Varianta jedna. Buďto tedy zamítneme celý návrh zákona, anebo přijmeme pozměňovací návrh. Nakonec Senát rozhodl o zamítnutí zákona. Pokud bych chtěl konkrétně čísla, tak na plénu Senátu bylo z 58 přítomných senátorek a senátorů pro zamítnutí 50, proti byl jeden. Takže plénum Senátu navrhuje zamítnout tento zákon.

Ještě možná kdybych zkusil to shrnout, tak by byly dva takové důvody. První důvod je, že finanční instituce nemají ošetřeno to, co mají profesní komory, a druhý důvod, že obecně Ministerstvo financí v některých bodech šlo nad rámec směrnice DAC 5 a že tedy vlastně to by nemělo být cílem. A ta transpoziční lhůta, co říkala paní ministryně, uplynula opravdu 31. 12. 2017.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Volný, který, jak jsem říkal, byl zpravodajem garančního výboru, tak mu dám slovo. Připraví se pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Jan Volný: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já jsem se záměrně nepřihlásil jako zpravodaj, abych mohl svůj příspěvek říci jako poslanec. Jsem rád, že jsem posečkal, protože jsem velice s úlevou slyšel od pana senátora, kolegy, to, že on jako profík, který tomu rozumí, který se účastní i nějaké té komory, říká, že pro něj ta varianta, která odcházela z Poslanecké sněmovny do Senátu, byla přijatelná - říká to jako osoba, neříká to za Senát, to musím říci korektně.

Já si myslím, že tento zákon se projednával ve Sněmovně relativně dlouho, někdy i dost bouřlivě. Víte o tom, že jsme byli pod tlakem obrovské lobby. Nakonec se nějaké pasáže, které bychom tam někteří rádi viděli, z toho vypustily. Opravdu to odtud odcházelo jako konsenzus takřka celé Sněmovny, až na výjimky, a bylo to schváleno dokonce 126 hlasy, to znamená, dokonce ústavní většinou. Já jsem tomu byl rád a všem děkuji, že takto k tomu přistoupili, a věřím tomu, že podobně k tomu přistoupíme i u dnešního hlasování a necháme této předloze prostor, aby se usadila v našem právním systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále vystoupí v rozpravě pan poslanec Ferjenčík. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jestli jsem správně pochopil motivaci senátorů, tak jim vadila především ta regulace ohledně informací poskytovaných bankami, které jsou skutečně mírně nad rámec implementace. Nicméně já jsem dost nešťastný z toho postupu, kdy nenavrhli pozměňovací návrh, který by to ořezal skutečně jenom na implementaci, a místo toho navrhují zrušit celý zákon, protože ty nejvíce vytýkané pasáže, to znamená, že libovolný správce daně si může informace vyžádat, už v tom současně platném zákoně jsou, takže tím, že bychom to dnes zamítli, dosáhneme jenom toho, že celý ten zákon se bude několik měsíců nebo možná půl roku nebo ještě více projednávat znovu, a faktické rozdíly v neimplementační části jsou naprosto minimální.

Jediná výrazná věc, které jsem si všiml, je, že kromě informací o majitelích účtů se poskytují informace o disponentech účtů, kde dává poměrně smysl, že pokud daňová správa tu pravomoc má, nemá se obcházet přes bílé koně. Jinak se tam doplňují nějaké úvěry a úschovy a schránky a to je všechno. To jsou naprosto marginální změny oproti celému tomu zákonu. A já se obávám, při vší úctě ke kolegům ze Senátu, že se neinformovali o tom, jaký je stávající stav, který platí v tom paragrafu 57 (odst.) 3 dnes a že se podívali na ten zákon, podívali se, co je neimplementační část, a řekli si: to je ale výrazná změna. Ale ta změna je naprosto minimální proti tomu paragrafu, který je v současnosti v platnosti.

Z těchto důvodů, i vzhledem k tomu, že došlo ke sněmovnímu kompromisu - nám se podařilo prosadit škrtnutí sledování geolokačních údajů lidí z návrhu a my ani nevíme, jak by ten zákon vypadal, kdyby procházel Sněmovnou znovu, možná by se hlasovalo na úplně jiné platformě - ten kompromis, který ve Sněmovně byl dosažen, my budeme ctít, stejně jako jsme ho ctili v předchozím hlasování.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále je přihlášen do rozpravy pan předseda Michálek. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem chtěl trošku rozebrat důvody, které zde byly předneseny panem senátorem Štohlem, kvůli kterým Senát ten návrh zákona zamítl.

Pokud to rekapituluji správně, tak za prvé to bylo, že finanční instituce nemají to úzké hrdlo a řekněme kontrolu samosprávou, a za druhé, že Ministerstvo financí resp. Poslanecká sněmovna šly nad rámec prosté transpozice. Od toho tady máme legislativní postup, od toho tady máme Senát, aby čistil zákony, zlepšoval legislativu, přicházel s pozměňovacími návrhy, ale ne aby zamítl návrh, který transponuje evropskou legislativu. Vždyť my přece máme mezinárodní závazky vůči Evropské unii, vůči ostatním členským státům, my chceme být platným členem Evropské unie, dodržovat závazky, a proto také Senát má tu úlohu, že má možnost přijímat pozměňovací návrhy a přicházet s tím do Poslanecké sněmovny. Já si myslím, že občané jsou právem někdy naštvaní, že Senát nás stojí 50 milionů korun měsíčně a ve výsledku potom z toho vlastně přijde to, že Senát to odhlasoval, zamázl to a neudělal to, co se vlastně od něj očekává v českém ústavním systému, že zákony bude zlepšovat, čistit a posílat vylepšené do Poslanecké sněmovny.

Já si myslím, že ten návrh, jak byl schválen, má určité mezery. Samozřejmě nedopadne na určité subjekty, například pro vnitrostátní správu daní, což si myslím, že je chyba. Na druhou stranu je to realizovatelné a od té transpozice se to opravdu mnoho neodchyluje. Neodchyluje se to ani od platného stavu v ustanoveních, o kterých tady byla řeč, tudíž není žádný důvod pro to, abychom celý návrh zákona shodili, abychom tak nesplnili závazky, které nám ukládají platné mezinárodní smlouvy.

Takže klub Pirátů bude hlasovat pro to, abychom přehlasovali Senát v tomto případě a aby ten zákon byl přijat i přes nesouhlas Senátu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Juránek, do rozpravy je přihlášen pan předseda Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Juránek: Já si dovolím zareagovat prostřednictvím předsedajícího na předřečníka. Chci říci, že by si měl právě spíše on nastudovat, k čemu je tady Senát. Je samozřejmé, že Senát nám sdělil zcela jasné důvody, které tady jasně zazněly, proč konkrétně v tomto případě přistoupil k zamítnutí. Jestliže se rozhodl zvolit tuto cestu, tak to respektujme, a jestli máme jiný názor, tak to přehlasujme, ale nemluvme tady o postavení Senátu, jestli ano, nebo ne, nebo jestli postup, že se rozhodl to zamítnout, je správný, nebo špatný. Myslím si, že je zapotřebí, abychom si každý drželi svoji povinnost. Jestli považujeme za důležité Senát přehlasovat, přehlasujme ho, máme tuto možnost, ale není to o tom, abychom my říkali Senátu, jestli si má zvolit cestu zamítnutí, nebo cestu pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. My jsme hlasovali proti, dneska bude náš klub hlasovat ve shodě se stanoviskem Senátu.

Připadá mi poměrně odvážná konstrukce, kterou předvedl pan předseda Michálek, že ten, kdo přilepuje k transpozičním zákonům své dobré - v uvozovkách dobré - české nápady, ohrožuje transpozici. Je to přesně naopak. Kdyby to byla čistá transpozice, tak ten zákon prošel hladce Poslaneckou sněmovnou a hladce by prošel Senátem.

Nevytahujme tady to, že máme plnit nějaké závazky. My jsme připraveni ty závazky plnit, ale bez těch, v uvozovkách, vylepšení, která představila paní ministryně v demisi, pan premiér v demisi a celá vláda v demisi. Na to zapomínáme, už jsou tak dlouho v demisi, že jsme na to skoro zapomněli.

Druhá věc, kterou chci v této souvislosti říci. Pozítří je podle velkých regulátorů velký den, začne platit GDPR. Moc se těším. Nevím, kolik jste vy dostali mailů v posledních dnech a týdnech, abyste dali nějaký souhlas, kolik jste viděli nabídek na školení, kolik faktur, jak je to výhodné apod.

V této chvíli probíhá legislativní proces, samozřejmě pozdě, adaptační zákon pozdě. Kdyby to byla vláda složená z jiného politického subjektu než v minulé vládě, tak by se dalo říci: možná to nemohou, jsou v demisi čtyři měsíce. Ale protože hnutí ANO bylo součástí vlády, tak vláda zaspala jako celek, a to už v minulém volebním období.

Proč to říkám? Snahou mnohých z nás, respektive snahou mnohých z vás je ulevit a snížit sankce pro veřejný sektor, pro veřejné instituce, ty, kterým tímto návrhem zákona dáváme další a další šmírovací kompetence. Děláme dobro, ulevíme těm, kteří sbírají nejvíc informací. Stát o nás ví úplně všechno a my úplně vážně jednáme o tom, jak státu ty pokuty, až nesmyslně vysoké, ulevíme.

Kdo jedná o tom, jak ulevit privátnímu sektoru? Nikdo. Nikdo. Skoro to ani nejde. Slyšíme od premiéra v demisi, jak budeme aktivní v Evropě. A my říkáme: Ano, pokud budeme aktivní a pokud bude vláda prosazovat věci, na kterých je shoda, bude mít naši podporu. Co udělala tato vláda k tomu, aby případně navrhla revizi tohoto nesmyslného nařízení, které místo toho, aby dopadalo na ty, kteří obchodují s adresami a s obchodními údaji, a ty jsme schopni identifikovat, a tam to patří, dopadla plošně na úplně všechny? A k tomu ty absurdní výklady. Opravdu absurdní výklady, kdy všude musí být souhlas a nemusí být souhlas. Kolik to stojí peněz. Když jsme tady měli GDPR, tak jsme se ptali, kolik to už dneska stálo veřejnou správu. Ale kdo myslí na soukromý sektor? Takové to ubezpečování " no, ze začátku ty pokuty nebudou velké", tomu můžeme věřit a nemusíme. Nikdo.

A tady je další pokus a neustále další a další pokusy rozšiřovat seznam informací, ke kterým bude mít přístup veřejný sektor, Ministerstvo financí, daňová správa. Vždy podloženo dobrým úmyslem. Jeden registr za druhým. A mohl bych tady vyjmenovat, co všechno za registry vznikly za posledních pět let. Co vy velcí regulátoři děláte. A teď sami sobě navrhujete snížit sankce. Těm, kteří ty údaje shromažďují, a nevíme, co se s nimi někdy stane. Ale těm malým firmám, živnostníkům, těm nejsme schopni pomoci. A vláda v tom neudělala vůbec nic. Ani adaptační zákon, ani nějaká iniciativa, abychom zmírnili absurdní části toho nařízení.

My ho neodmítáme jako celek. Znovu připomínám, ano, jsou tady firmy, obchodují s informacemi, s osobními údaji. Je to velmi cenné. Sami víte, jak na vás cílí reklama. Na vás, na vaše příbuzné, na vaše známé, velmi sofistikovaně, jak vám sbírají vaše nákupní zvyky a podobně. A tady neustále rozšiřujeme další a další kompetence.

Takže jestli někdo ohrožuje plnění našich závazků, jsou to ti, kteří k implementaci přidávají své vlastní nápady. A pak ještě argumentují: ta směrnice, to nařízení to nevylučuje. No to je pravda, to nikdo z nás netvrdí.

Opravdu mi vadí ta pýcha některých našich kolegů, kteří říkají senátorům, co mají dělat a co nemají dělat. Já od Senátu očekávám, že buď nám to vrátí, pokud mají pochybnosti, nebo klidně zamítnou. To zamítnutí je silnější. To znamená, horní komora nám říká, že podle jejich názoru, komory jako celku, ne mé politické strany, a nemáme většinu v Senátu, bohužel, že ten zákon je špatný a že se nedal opravit jednoduše pozměňovacími návrhy - což mimochodem v příštím bodě to budeme mít, kdy Senát nám poslal pozměňovací návrhy. A argument, místo abychom se zamysleli, proč to tak je, tak je: Vždyť jsme měli ústavní většinu, už jsme jednou byli pro. Tak oni tam sice bydlí o pár ulic vedle, je to vedlejší barák, tam ti strejcové senátoři, nevím, co si tam vymysleli, ale tak jako... Nikdo pořádně nevyvrátil výhrady Senátu jako instituce.

Já vím, že se to některým pirátům nelíbí, vidím tu nonverbální komunikaci, tak nemusím ani říct prostřednictvím těm, kteří točí hlavou. Já vím, že jejich návrhy byly ještě mnohem horší. To já souhlasím. Příště by mohli navrhnout, že prolomíme zpovědní tajemství, ne? Aby to bylo podobné jak s těmi advokáty. Takhle bych mohl pokračovat v jejich absurdních návrzích. Těm rozumím. Sice jim to připadá málo, aspoň nějaká regulace. Nám to připadá moc. A nejenom nám jako občanským demokratům v Poslanecké sněmovně, ale také Senátu jako instituci.

A těším se na tu debatu o GDPR, těším se na ta vystoupení, když budou jednotliví ministři žádat zmírnění pokut pro své organizace, pro svá ministerstva, pro své příspěvkovky a tak dále. A budu se jich ptát každého z nich: Co jste udělali pro to, aby takové sankce nehrozily malým podnikatelům, živnostníkům, malým eseróčkům, kteří neobchodují s informacemi, kteří jsou vyděšeni a kteří mnozí dneska už fakturují?

Přesně platí, když mluvím o Senátu, co řekl můj kolega senátor Miloš Vystrčil: V České republice GDPR znamená vystrašit a vyfakturovat.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo. S faktickými poznámkami jsou přihlášeni pan poslanec Ferjenčík, pan poslanec Bláha a do rozpravy je přihlášena paní ministryně Schillerová. Následuje tedy faktická poznámka pana poslance Ferjenčíka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych chtěl jenom stručně reagovat. Já jsem prostě nešťastný z toho postupu Senátu, protože v této Sněmovně jsem dvakrát zcela v souladu s kolegy z ODS a TOP 09 hlasoval pro to, aby se ten § 57 odstavec 3 zachoval v té stávající verzi. Dvakrát jsem pro toto hlasoval. Skutečně to není tak, že by se ten zákon nedal opravit. Jsou tam dvě věty v tom paragrafu. A to, že senátoři si nedají tu práci, aby nám toto navrhli a umožnili nám to odhlasovat v té čistě implementační rovině, považuju prostě za obrovskou chybu. A vzhledem k tom, že ve Sněmovně o jednotky hlasů procházely pozměňovací návrhy, které zmírňovaly to ustanovení, tak já nehodlám absolvovat ten celý proces znovu s tím, že výsledek bude horší ve vztahu k těm osobním údajům. Takže tohle je moje pozice.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Bláha a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Bláha: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem tady jenom proto, abych prostřednictvím pana předsedajícího reagoval na slova, která tady zazněla o GDPR.

Určitě většina z vás ví, že GDPR jsem sem přinesl já před pěti měsíci a byl jsem s tím i na vládě. A minulý týden jsem se sešel se zástupci Ministerstva vnitra a s Úřadem pro ochranu osobních údajů, a opravdu, malých a středních firem, pokud nebudou obchodovat s daty, se to nedotkne. Mám přislíbeno, že Ministerstvo vnitra vypracuje jednostránkový návod pro malé a střední podnikatele, na kterém bude jasně stanoveno, odkdy se jich to týká, odkdy se jich to netýká. A mám přislíbeno od Úřadu pro ochranu osobních údajů, že tam bude i věta o tom, že pokud nepůjde o závažné porušení, tak vlastně přijde do datové schránky pouze napomenutí. To všechno proběhne písemně tak, aby to ti podnikatelé dostali do ruky, aby to dostaly do ruky všechny svazy a všichni, kteří se zabývají spoluprací s malými a středními. Takže je to opravdu na velmi příznivé cestě. Tak jak je to GDPR uděláno, tak se nedotkne malých a středních, kteří, jak jsem říkal, neobchodují s daty, ale jenom zaměstnávají nebo spolupracují s firmami. Kdybyste se tím zabývali, tak byste na to přišli úplně stejně jako já. A je potřeba jenom to těm živnostníků přeříkat, dát jim jednoduchý návod, aby se nemuseli tím několika mnohostránkovým nařízením zabývat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní bude reagovat pan předseda Stanjura. V obecné rozpravě potom vystoupí paní ministryně Schillerová a pan předseda Kalousek. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já budu jako na obě vystoupení? Já s panem poslancem Ferjenčíkem v tomhletom souhlasím. Ano, hlasovali jsme spolu. Je škoda, podle mě by to bylo lepší, kdybychom měli možnost hlasovat o pozměňovacím návrhu ze Senátu, který by tento paragraf zjemnil, nebo jak bychom to slušně nazvali. To se bohužel nestalo. A když stojím před volbou, jestli podpořit to, co je, nebo raději to podpořit znovu, tak my volíme raději to podstoupit znovu než se smiřovat s tím, že je to sice špatně, ale bůhvíjak by to dopadlo příště, možná by to bylo ještě horší.

A já nevím (směje se) - já jsem tady přes to GDPR, řekl jeden z nás členů Poslanecké sněmovny. Já nevím (stále se smíchem), kam jste to nosil, komu jste to nosil a co jste s tím provedl. Je to úplně směšné. Pane poslanče Bláho prostřednictvím pana místopředsedy, vy jste předložil nějaký návrh zákona? Takhle se nosí do Poslanecké sněmovny. Možná že jste se s někým sešel, ale ubezpečení jednoho poslance, že živnostníci jsou v pohodě, že se jich nebude týkat, nemá žádnou váhu, je to falešná informace, podcenění a bagatelizování problému. To je všechno, co k tomu řeknu. Až zas něco příště přinesete, zkuste to napsat jako návrh zákona, ať se o tom dá debatovat.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Bláha bude ještě reagovat faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Bláha: Chtěl bych jenom všem znovu říci, že možná že jste zvyklí na praktiky, že na všechno je potřeba zákon. Ale v tomto případě ten zákon na to potřeba není. Pokud si to přečtete pozorně celé a budete se tím zabývat, jako jsem se tím zabýval já, tak dojdete k tomu, že opravdu podle odstavce 5 bodu, myslím, 4, teď to nemám přesně v hlavě, je výjimka pro malé a střední podnikatele. Takže je potřeba to jenom načíst a zjistíte, že malých a středních podnikatelů se to netýká. A pokud budou dodržovat normální věci, tzn. normálně evidovat, normálně dělat smlouvy se svými obchodními přáteli, nebudou je prodávat, tak nemusí nic. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka pana předsedy Stanjury. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: A úplně vážně, pane poslanče. Pokud ten zákon je zbytečný, tak se divím, že jste nenavrhl zamítnutí v prvém čtení těch návrhů, které předkládá vaše vláda, když jsou zbytečné. A to vím, že jste neměl odvahu. Ale veďme ne teď, nechci tím zatěžovat tento bod, ale až přijde GDPR, veďme debatu o tom, co jste tady řekl, a prokažte znalost. Vy jste to možná četl, ale žádný odstavec 4 bodu 5, nebo naopak, nechci vás parafrázovat a zesměšňovat, nebo odstavec 5 bodu 4, že se to netýká malých a středních podnikatelů, v tom nařízení prostě není. Tak tady nelžete. A pokud jste přesvědčen, že máte pravdu, tak to ocitujte přesně, ukažte nám to černé na bílém. Pokud to tam je, tak se vám tady veřejně omluvím a řeknu, že jsme to my všichni špatně pochopili. Jediný, kdo to pochopil dobře, je pan poslanec Bláha a malých a středních podnikatelů se to skutečně netýká. Ale není to pravda bohužel. Byl bych mnohem raději, kdybyste, pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy, měl pravdu. Ale není to tak. Tak tady neříkejte někomu, že se jich to netýká, když to prostě není pravda.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní v rozpravě vystoupí paní ministryně Schillerová. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, já vaši pozornost vrátím od GDPR zpět k novele daňového řádu k DAC 5 a dovolím si reagovat na to, co tu zaznělo.

Jsem ráda, děkuji panu senátoru Štohlovi za to, že jsem se dozvěděla nyní na půdě Poslanecké sněmovny před chvílí, co je vlastně důvodem vrácení zákona Senátu. Já mám přesný stenozáznam ze Senátu a mám vytažena základní faktická tvrzení, na která mohu reagovat, která tam zazněla. A tento vlastně primární důvod, který jsem pochopila až nyní po tom vystoupení, tam nezazněl.

Byly tam tři zásadní body, když bych ten poměrně krátký stenozáznam měla shrnout.

První tvrzení, které zaznělo na půdě Senátu: Návrh zákona jde nad rámec směrnice DAC 5, která se týká boje proti praní špinavých peněz, přičemž vláda se snaží rozšířit její dopad na oblast správy daní.

Vyvrátím toto tvrzení, protože směrnice DAC 5 upravuje jen a pouze daňovou problematiku a explicitně požaduje, aby vybrané údaje, které jsou dosud sbírány pro boj proti praní špinavých peněz, byly nově poskytnuty pro daňové účely. To je podstata DAC 5. Tento posun není dílem vlády nebo Ministerstva financí, ale jedná se o ideu evropského zákonodárce. O co se však vláda nad rámec směrnice snaží, je pouze to, aby tuzemský správce daně měl stejný přístup k informacím jako správce daně zahraniční. To je přece legitimní požadavek.

Druhá věc, která zazněla na půdě Senátu. Cituji: Údaje budou poskytovány nejen orgánům Finanční správy ČR, ale také obcím pro správu místních poplatků.

Moje reakce. Směrnice DAC se samozřejmě vztahuje také na místní poplatky, protože hovořím-li o správě daní, tak místní poplatky patří pod správu daní, a stejně jako národní legislativa chápe správu daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění jako jeden nedělitelný celek. To vyplývá z daňového řádu. Obce při správě poplatků už dnes, protože jsou v pozici správce daně, tak mají stejné procesní pravomoci jako kterýkoli jiný správce daně a mohou vyžadovat úplně stejné informace od třetích osob, typicky od bank, pokud jsou pro správu daní potřebné. To je to podstatné: pokud jsou potřebné. Z mnohaleté praxe nejsou známy žádné excesy, což odpovídá i tomu, že úkony, příslušné orgány zanechávají nesmazatelnou stopu. Vzpomeňte si, že jsem tady vysvětlovala, že pokud se vyžadují tyto informace, musí být vydána výzva. Ta výzva má charakter rozhodnutí, dělala jsem to roky. To rozhodnutí musí být odůvodněno, musí mít stopu ve spise atd. Neumím si představit, že by mohla existovat situace, kdy by správce místních poplatků takovéto informace mohl mít relevanci na základě spisu požadovat.

Třetí zásadní informace, kterou jsem si vytěžila ze stenozáznamu, která zazněla na půdě Senátu, cituji: Směrnice DAC 5 nepředpokládá, že by se měla vztahovat na tuzemskou správu daní.

Moje reakce: Směrnice DAC 5 upravuje z principu pouze vnější spolupráci mezi členskými státy, zatímco vnitrostátní správu daní evropské právo závazně nenormuje. Ale současně v bodě 4 preambule té směrnice se explicitně uvádí - dovolím si citovat: Přístup k informacím pro boj proti praní špinavých peněz v rámci správní spolupráce v oblasti daní by zajistil, aby daňové orgány měly lepší předpoklady k účinnějšímu boji proti daňovým únikům a daňovým podvodům. Konec citace ze směrnice. To znamená, že uvedené řešení tedy směrnice vnímá jako pozitivní i pro vnitrostátní správu daní, a tomu odpovídá i přístup ostatních členských států, které implementovaly danou směrnici k dnešnímu dni. Je jich určitě víc než polovina a není nám znám žádný stát, který by možnost získávat informace omezil pouze pro mezinárodní spolupráci.

Ještě malé zamyšlení na závěr. Proč jsme u finančních institucí šli nad rámec? My jsme původně měli připravenou novelu, kde jsme chtěli jít nad rámec a umožnit tuzemskému správci daně pro všechny povinné osoby, a proto, že jsme nechtěli diskriminovat českého správce daně. Po diskusi v orgánech komisí, ve výborech na půdě Poslanecké sněmovny víte, že se to pro profesní komory zúžilo, že namítaly, odvolávaly se na právo na právní pomoc, přestože jsem argumentovala tím, že vlastně už dnes v AML směrnici je to zakotveno, je tam výluka, nevztahuje se to na právní pomoc. Nicméně víte, že jsem podporovala pozměňovací návrh pana předsedy Michálka, nicméně ta úprava dnes je taková, že co se týče profesních komor, máme tam úzké hrdlo. Informace se budou poskytovat jenom mezi Generálním finančním ředitelstvím a orgánem komory, a máme tam vlastně naprosto jenom striktní implementaci. U finančních institucí není důvodu. Za prvé profesní komory, těch dotazů bývá jako šafránu. Té potřeby výměny informací. Proto je možné zatížit to úzké hrdlo. Bylo by naprosto proti zájmu finančních institucí, kde naopak bývají dotazy častější, aby se to provádělo úzkým hrdlem, jak tady navrhoval pan senátor Štohl.

Chtěla bych poděkovat panu předsedovi Michálkovi i panu poslanci Ferjenčíkovi za to, že si přečetli nejen směrnici DAC 5, ale přečetli si i současnou právní úpravu v daňovém řádu a vyložili tady naprosto přesně, co požaduje směrnice a kam směřuje tato právní úprava.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně. Nyní v rozpravě vystoupí pan předseda Kalousek. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pan poslanec Ferjenčík má bezpochyby pravdu. Byl bych také mnohem raději, kdyby tady ležela předloha ze Senátu, která by v té oblasti § 57 daňového řádu upravovala předlohu na prostou implementaci evropské směrnice DAC 5, a ochotně bych pro takový návrh hlasoval. Otázka samozřejmě je, jak by to dopadlo. Obávám se, že při současném rozložení politických sil ve Sněmovně by stejně zvítězila ta horší varianta, nicméně mohli bychom alespoň pozitivně hlasovat pro nějaký návrh.

TOP 09 zcela jistě nelze podezírat z toho, že by byla stranou protievropskou, nebo dokonce ani stranou euroskeptickou. Vláda dobře ví, že může počítat s naší podporou jak v případě svých spojeneckých závazků, tak při implementaci společně dohodnutých směrnic a nařízení. Nicméně jsme současným přístupem vlády donuceni k tomu, že nepodpoříme tento návrh zákona, který je prezentován jako implementace evropské směrnice. Ne proto, že by to byla evropská směrnice, ale proto, že česká vláda nad rámec této směrnice, v rámci probíhajícího daňového džihádu zejména proti malým a středním, obohatila implementaci této směrnice o své vlastní nápady. Pokládáme to za do té míry riskantní a škodlivé, že nemůžeme předlohu podpořit jako celek.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo. Další přihlášky do rozpravy nemám. Hlásí se prosím ještě někdo do rozpravy? Nikoho takového nevidím, tedy rozpravu končím. Ptám se paní ministryně a pana senátora, zda je zájem o závěrečná slova. Ano, je. Pane senátore, prosím, máte slovo.

 

Senátor Pavel Štohl: Děkuji za slovo. Já jen dvě věty. Jedna věc, chtěl jsem poděkovat poslancům za to, že se tady zastali Senátu, protože si myslím, že by opravdu bylo hrozně nešťastné se tady vzájemně nálepkovat. A potom jenom, co tu říkala na závěr paní ministryně. Vím, že jsem to řekl v tom svém úvodním slově dostatečně důrazně, Senát opravdu, jedním z těch důvodů, proč navrhl zamítnutí, je, že vlastně to šlo nad rámec té směrnice. Ty věcné důvody jsem vysvětlil, to byly ty finanční instituce, ale jinak tam poměrně často v té rozpravě zaznělo, že to bylo nad rámec směrnice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane senátore. Nyní můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat podle § 97 odst. 3 zákona o jednacím řádu Poslanecké Sněmovny, což znamená, že k přijetí tohoto zákona je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslanců.

Nejprve požádám, aby byla na hlasovacím zařízení nastavena potřebná majorita, současně přivolávám poslance, kteří nejsou přítomni v jednací místnosti. Je zde žádost na odhlášení, což jsem právě udělal. Prosím vás, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami.

 

Majoritu máme nastavenu, poslanci jsou přihlášeni, takže vás seznámím s návrhem usnesení, které zní takto: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 47/6."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 56. Přihlášeno 169 poslanců, pro 123, proti 42. Návrh zákona byl přijat. (Potlesk.)

 

Děkuji paní ministryni, panu senátorovi a končím projednávání tohoto zákona.

 

Mezitím přišly další omluvy z dnešního jednání. Pan poslanec František Kopřiva se omlouvá dnes o 14.30 do 15 hodin z důvodu pracovního oběda meziparlamentní skupiny přátel s velvyslankyní Mexika. Paní poslankyně Aulická Jírovcová se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne a zítra, tedy 24. 5., na celý jednací den z pracovních důvodů ve svém volebním kraji a pan poslanec Petr Pávek se omlouvá z dnešního jednání od 14.30 do 19 hodin z důvodu jednání. A omluva pana předsedy Kováčika právě skončila, takže pan předseda je přítomen.

 

Nyní zahajuji projednávání návrhu zákona číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.