Středa 23. května 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
73.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 91/ - třetí čtení
Požádám, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová a zpravodajka garančního výboru, výboru pro sociální politiku, poslankyně Alena Gajdůšková. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 91/2, který byl doručen 11. dubna letošního roku. Usnesení garančního výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 91/3.
Ptám se navrhovatelky, paní ministryně práce a sociálních věcí, jestli má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Požádám sněmovnu o klid. A paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vládní návrh zákona, kterým se upřesňuje ustanovení § 271b odst. 3 zákoníku práce upravující výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemoci z povolání u uchazečů o zaměstnání a s ním i další související zákony, byl podrobně představen a odůvodněn v prvním i druhém čtení.
Jen pro připomenutí. Jeho smyslem a účelem je zpřesnění předmětného ustanovení zákoníku práce tak, aby bylo zcela jednoznačně stanoveno, jaká výše minimální mzdy se u uchazečů o zaměstnání považuje za dosahovaný výdělek, a nedocházelo k tomu, že každá ze dvou pojišťoven, které realizují zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, zohledňovala při výpočtu náhrady její jinou výši. Vládní návrh zákona stanoví, že se bude již jednotně zohledňovat výše minimální mzdy, která byla platná v době, kdy se poškozený stal uchazečem o zaměstnání, nikoliv aktuální výše minimální mzdy, která při každém jejím zvýšení předmětnou náhradu za ztrátu na výdělku snižuje.
Navržená úprava se týká nejen zaměstnanců, kterým je náhrada za ztrátu na výdělku poskytována podle zákoníku práce, ale i vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů, u nichž se rovněž v době, kdy jsou vedeni jako uchazeči o zaměstnání, považuje za dosahovaný výdělek výše minimální mzdy.
K návrhu zákona byly podány panem poslancem dr. Kaňkovským, tisk 91/2, dva pozměňovací návrhy, které jsou totožné pro právní úpravu ustanovení § 271b odst. 3 zákoníku práce i ustanovení souvisejícího zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Pozměňovací návrh doplňuje vládní návrh zákona tak, že by se měla při každé následné evidenci uchazeče o zaměstnání zohledňovat výše minimální mzdy platná v den jeho prvního zařazení do této evidence. Pozměňovací návrh by se navíc dotkl i ustanovení zákona o vojácích z povolání, kterých se výpočtu předmětné náhrady při zohledňování výše minimální mzdy odkazuje na právní úpravu zákoníku práce.
Stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí k pozměňovacímu návrhu je negativní, a to zejména z toho důvodu, že jeho přijetí by způsobilo rozdíly ve výši poskytované náhrady za ztrátu na výdělku mezi skupinami poškozených, aniž by k tomu existoval věcný důvod. Rovněž by byl popřen základní princip náhrady škody, který je založen na příčinné souvislosti mezi pracovním úrazem či nemocí z povolání a vznikem škody, to znamená ztrátou na výdělku. V případě, že by ke skončení druhého nebo třetího pracovního poměru zaměstnance došlo např. z důvodu okamžitého zrušení ze strany zaměstnavatele, to znamená porušení povinnosti ze strany zaměstnance, jeho pravomocného odsouzení, nesplňování předpokladů pro výkon práce, pak je zcela zřejmé, že příčinná souvislost mezi ztrátou na výdělku a pracovním úrazem vůbec neexistuje. Navíc zaměstnavatel, resp. pojišťovna, která náhradu poškozenému poskytuje, nebude mít reálnou možnost důvod skončení pracovního poměru zjistit, a proto v souladu s právním předpisem nebude náhradu poskytovat. Hrozí tedy, že se tito poškození budou muset obracet na soud a tam příčinnou souvislost náročně prokazovat.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní ministryni Jaroslavě Němcové a otevírám rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Víta Kaňkovského. Paní zpravodajka se také hlásí do rozpravy? Ne, do rozpravy ne. Tak pan kolega Kaňkovský. Prosím.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Já bych se chtěl vyjádřit ve třetím čtení ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem předložil ve druhém čtení a který jsme velmi podrobně, bohužel tedy bez mé účasti, ale byl velmi podrobně diskutován i na výboru pro sociální politiku, ale hlavně jsme ho velmi intenzivně diskutovali i se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí.
Jenom krátce k historii tohoto tisku. Už to zde zaznělo. My jsme vlastně na začátku volebního období společně s kolegou Patrikem Nacherem začali řešit tuto problematiku. Předložili jsme sněmovní tisk 22, který řešil právě náhradu za ztrátu na výdělku. Poté byl předložen vládní návrh, který rozšířil okruh osob o bezpečnostní sbory a policii. S tím my nemáme problém a podporujeme i tuto změnu. Následně pak začala diskuze vlastně ještě o dalších problémech, které jsou s touto problematikou spojené.
Na základě toho a i té diskuze, která tady proběhla ve druhém čtení, jsme jednali se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí. Musím říct, že šlo o korektní diskuzi. Na té schůzce byli přítomni zástupci Národní rady osob se zdravotním postižením. A ty konkrétní problémy, které byly diskutovány se zástupci poškozených - a to jsou zejména horníci, ale i zástupci hutnického průmyslu, sklářů a některých dalších profesních skupin - jsme se snažili pro ně hledat řešení. Nakonec z toho vyplynulo, že v rámci této novely, pokud tu novelu nechceme nějakým způsobem prodlužovat, nejsme schopni všechny ty okruhy problémů vyřešit, nicméně alespoň jeden z nich jsme se pokusili řešit a to je právě to zafixování minimální mzdy, která se pak používá jako fiktivní poúrazový výdělek v situaci, kdy ten člověk je poprvé zaevidován na úřadu práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí k tomu dalo negativní rozklad, na což jsme reagovali zase naším právním rozkladem, který připravili právníci NRZP, a tento náš oponentní postoj vůči rozkladu Ministerstva práce a sociálních věcí vám všem byl zaslán.
Já tady nemohu souhlasit s paní ministryní, a není to nic osobního, velmi si jí vážím, s tou filozofií, kterou ona tady diskutovala. Pokud někomu z občanů vznikne škoda pracovním úrazem nebo chorobou z povolání, tak je to věc trvalá. To jeho poškození se už nikdy nezmění. To znamená, abychom potom diskutovali při těch opakovaných zařazeních do evidence uchazečů o zaměstnání - a ta situace u těch jednotlivých poškozených bývá velmi individuální - a znovu bychom se vraceli k prokazování toho, jestli byli poškozeni, nebo nebyli poškozeni, tak to jsme někde úplně jinde. To poškození prostě vzniklo následkem pracovního úrazu, a pokud už je to jednou prokázáno, tak už nemá cenu, a je to i neetické, znovu o tom diskutovat. Aby znovu a znovu ti horníci nebo jiné profesní skupiny, prokazovaly, že jim škoda skutečně vznikla, to si myslím, že je skutečně velmi neetické.
To znamená, že zafixování na úrovni prvního zaevidování na úřadu práce má svoji logiku. A těm poškozeným to dá hlavně jistotu v tom smyslu, že pokud mají zbytkovou pracovní schopnost a chtějí pracovat, tak nemusí mít obavy si najít práci, která odpovídá jejich zdravotnímu postižení. A ve chvíli, kdy ji ztratí - a co si budeme namlouvat, oni ji většinou ztratí v době, kdy se ekonomice nedaří a první, kdo jsou na řadě, jsou lidé, kteří mají nějaký hendikep - tak pokud to zaměstnání ztratí, tak se nebudou muset obávat, že když se znovu zaevidují na úřad práce, že se jim ta renta sníží. To je princip toho pozměňovacího návrhu, kdy tam doplňujeme to slovo prvního, aby bylo jasně zřejmé pro ty dvě pojišťovny, jakým způsobem mají postupovat.
Takže milé kolegyně, vážení kolegové, já vás chci požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu, aby tito lidé skutečně měli šanci se znovu zařadit do společenského uplatnění, a k tomu patří i to, že si najdou práci. Abychom je nevyháněli do šedé ekonomiky. Protože v současné době, při současném znění zákona, to tak děláme. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kaňkovskému. Nyní se hlásí pan poslanec Josef Hájek do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já se budu snažit být stručný, protože běží čas. Každopádně nejdříve bych se omluvil kolegům z ODS, které jsem zkritizoval za to, že jsme to neschválili v devadesátce. Uznávám, někdy dvakrát měř, jednou řež. Je to pravda. Takže tímto přijměte, kolegové, moji omluvu.
Za druhé navazuji na slova kolegy Kaňkovského, protože opravdu, když se na to podíváte selským rozumem, jedná se o to, abychom těm lidem - a já budu mluvit za horníky, jsou jich čtyři tisíce - umožnili to, aby pracovali. Protože pokud je ten člověk na úřadu práce, nemá nárok na důchod. To znamená, pokud je dlouhodobě na úřadu práce a nepracuje, nemá nárok na důchod. To znamená, dneska je to 35 let. Pokud ten člověk ve čtyřiceti nastoupil na úřad práce z titulu úrazu nebo choroby z povolání a je do šedesáti pěti let, to je limitní doba, do které je vyplácena ta náhrada, dosáhne šedesáti pěti let a zjistí, že má odpracováno dvacet let a nemá nárok na důchod. To znamená, spadá do sociálního systému.
Takže to, co je v tom pozměňovacím návrhu navrženo, aby byla skutečně strhávána jenom ta minimální mzda ve výši prvního přihlášení se na úřad práce, má naprostou logiku a skutečně je motivační pro všechny ty skupiny, o kterých hovoříme, to znamená těch postižených hornících, vojácích ve výsluze, respektive policistech. Takže já vyzývám tady všechny kolegy, kteří mají selský rozum, a to je nás tady většina, aby podpořili pozměňovací návrhy. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hájkovi. Nyní paní zpravodajka v rozpravě. Ještě než jí dám slovo, paní ministryně se také hlásí. Konstatuji omluvu pana poslance Jiřího Kobzy mezi 17. a 19. hodinou.
Tak, nejdřív tedy paní ministryně a pak paní zpravodajka. Prosím máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jaroslava Němcová Já se omlouvám za zdržení, ale dovolím si ještě jenom jednu poznámku, tak abychom to shrnuli a bylo to přehledné. To znamená, náš vládní návrh říká, že kdokoliv utrpí pracovní úraz, ztratí práci a je veden v evidenci uchazečů na úřadu práce, tak pobírá ztrátu na výdělku, rentu, která dorovnává jeho původní výdělek a snižuje se o nominální mzdu. Tato renta se nebude snižovat o valorizaci minimální mzdy. Na tom se shodneme pro shrnutí.
Dále však ale pan poslanec Kaňkovský ve svém návrhu uvádí, aby se tomu uchazeči při všech dalších přihlášeních na úřadu práce v jeho životě snižovala renta o výši minimální mzdy platné v den prvního zápisu na úřad práce po úraze. To však, a to tady musím zdůraznit, protože Ministerstvo práce a sociálních věcí je garantem zákoníku práce, je v rozporu s § 271b odst. 3 věta 2 zákoníku práce, který je podepřen i judikaturou a říká, že pokud mezitím někde pracoval, bude se vycházet z výdělku, který tam pobíral. Takže to jenom pro dovysvětlení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Nyní paní zpravodajka. Stále jsme v rozpravě ve třetím čtení. Prosím, paní zpravodajko.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Já nebudu zdržovat, protože jsme trošku v časové tísni. Jenom chci za sebe i za sociální demokracii říci, že budeme podporovat pozměňovací návrh, protože je výhodnější pro ty poškozené.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kdo dál do rozpravy? Pokud nikdo, rozpravu končím. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o pozměňovacích návrzích a požádám zpravodajku garančního výboru, aby přednášela jednotlivé návrhy, seznámila nás s procedurou hlasování, vyjádřila své stanovisko, a o totéž žádám paní ministryni. Paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Garanční výbor projednal tisk dne 26. 4. a doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných v návrhu zákona v následujícím pořadí. Za prvé návrhy legislativně technických úprav, pokud byly předneseny. Nebyly. Za druhé o pozměňovacím návrhu jako celku a poté hlasovat o návrhu zákona jako celku. K pozměňovacímu návrhu garanční výbor nepřijal stanovisko.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme tedy mít poměrně jednoduchou záležitost. Máme jeden pozměňovací návrh, který je bez stanoviska garančního výboru, a legislativně technické návrhy nebyly přijaty. Má někdo zájem hlasovat o proceduře, když je to tak jednoduchá? Není tomu tak. Já vás ale nejdřív všechny odhlásím. Přihlaste se prosím svými identifikačními kartami.
Budeme hlasovat nejdříve o proceduře s tím, že bude jedním hlasováním hlasováno o A1 a A2 jako celek a potom o zákonu jako celku. Přání je nejen otcem myšlenky někdy, ale také...
Zahájil jsem hlasování číslo 46 a ptám se, kdo je pro tuto proceduru. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 46, z přítomných 162 poslanců pro 162. Návrh byl přijat, procedura je schválena.
Můžeme tedy hlasovat o návrhu A, tedy A1 a A2 jako celku. Je bez stanoviska výboru. Jaké stanovisko má paní ministryně? (Stanovisko ministryně je nesouhlasné.)
Zahájil jsem hlasování číslo 47 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 47, z přítomných 169 pro 168, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Můžeme tedy hlasovat o návrhu zákona jako celku. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 91, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahájil jsem hlasování číslo 48 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 48, z přítomných 178 pro 177, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji paní ministryni, děkuji paní zpravodajce a končím bod 73.
Konstatuji další omluvy a jedno zrušení omluvy, a to ruší omluvu od 12 hodin z pracovních důvodů paní poslankyně Květa Matušovská. Omlouvá se od 12 hodin do 14.30 hodin z pracovních důvodů ministr zahraničních věcí Martin Stropnický.
Máme před sebou několik rozhodnutí. Podle pořadu schůze nyní má být projednán bod 76. Ten ovšem nemůžeme projednat, protože lhůta pro jeho projednání ještě neuplynula, a to z toho důvodu, že neproběhla lhůta mezi druhým a třetím čtením.
Totéž musím říci o bodu číslo 83, kdy jsme včera projednali vládní návrh zákona o zajištění zápůjčky ČNB pro MMF, ale nezkrátili jsme lhůtu. I když to bylo bez pozměňovacích návrhů, není možné tyto věci projednat. Proto je odkládám.
Budeme se zabývat pravděpodobně asi do přerušení toho bodu vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a další související zákony, sněmovní tisk 94. To je ale návrh, který také nelze projednat v tuto chvíli.
Pan předseda klubu ODS se hlásí. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: To je na vedení Sněmovny. Ještě pochopím, že někdo z poslanců úplně přesně nezná jednací řád, ale zaměstnanci Kanceláře by to znát měli. Ty tři body, které nám tam svítí, 76, 83, 88, měly druhé čtení včera. Podle zákona o jednacím řádu se lhůta sice dá zkrátit, nejdéle však na sedm dní, ne na sedm hodin. Vůbec nerozumím tomu, jak to někdo může navrhovat projednat, když to můžeme projednat možná příští středu. To by vyšlo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já jsem si toho vědom. Když jsem začal číst text toho tisku, tak jsem si uvědomil, že je to stejný případ jako předchozí. Takže ten také odkládám.
My víme, že lhůty, když nejsou pozměňovací návrhy, nejsou 14 nebo 7, ale může se ve druhém čtení říci, že když nebyly podány pozměňovací návrhy, budou po 24 hodinách, to je v zákoně o jednacím řádu, ale musí se to udělat ve druhém čtení, že to tak je. To je realita. Ale to řečeno nebylo, pane předsedo, tomu já rozumím.
Pan kolega Stanjura ještě jednou.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Na bod 17 máme tři minuty, to nestihneme, ale když pan místopředseda Filip podle mého názoru podává zavádějící informaci, můžu se plést, já bych ho poprosil, aby odcitoval ten paragraf, na základě kterého to můžeme projednávat dnes, pokud bychom to odsouhlasili včera. Podle mne žádný takový paragraf neexistuje.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já se samozřejmě pokusím najít příslušný paragraf jednacího řádu, ale faktem je, že třetí čtení lze zahájit nejdříve za 14 dní od doručení souhrnu podaných pozměňovacích návrhů. Lhůtu podle věty první může Sněmovna zkrátit, a to nejvýše na sedm dnů. Návrh na zkrácení lhůty podle věty první musí být podán ve druhém čtení v rámci podrobné rozpravy. Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které se navrhují pouze legislativně technické opravy a chyby.
Takže vycházíme z toho, podle filologického výkladu textu, že pokud byly pozměňovací návrhy - taková praxe tady byla, prosím, nezpochybňujte to, taková praxe tady skutečně byla - že třetí čtení nelze provést, když jsou podány pozměňovací návrhy. Když nejsou podány pozměňovací návrhy, tak ten text tak prochází, že není nový tisk než ten, který prošel druhým čtením bez pozměňovacích návrhů, protože to je podmiňovací věta, třetí čtení lze zahájit nejdříve za 14 dní od doručení souhrnu podaných pozměňovacích návrhů. Pokud nejsou podány pozměňovací návrhy, tak ten tisk je podán a je včas. Je to logická úprava, filologický výklad textu zákona. Nebudu tady citovat teorii práva a naše klasiky právní teorie z právnických fakult v Praze, Brně, případně Plzni, Olomouci a Karlových Varech.
Jenom bych chtěl podotknout, že mi stejně nezbývá nic jiného, než nezahajovat další bod, takže jsem si dovolil v tom mezičase toto zpochybnit.
Pan předseda Sněmovny se ještě hlásí. Pane předsedo, máte slovo.
Předseda PSP Radek Vondráček: Požádáme legislativní odbor, aby stanovisko k tomu zpracoval. Myslíme, že ten výklad je v pořádku, že skutečně v případě nepodání pozměňovacích návrhů neběží ta lhůta pro třetí čtení. Ale bude to mít pan předseda klubu černé na bílém. Možná je dobře, že to vyšlo zrovna na tento čas.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Je na to dokonce i precedent z minulých volebních období, kdy jsme tento výklad takto přijali. Ale pravda je, že jsme ho vždycky konstatovali na konci druhého čtení, aby bylo jasné, že se třetím čtením budeme zabývat.
Já přeruším projednávání druhých čtení zákonů. Máme před sebou pevně zařazené body 92, 93, 94, 95, 96 a 97. Jsou to body volební. Jak jsme se shodli podle pořadu schůze, budeme se jimi zabývat.
Nejdříve se budeme zabývat bodem číslo
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.