(12.00 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Dobrý den, pane premiére, milí členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové. Pro nás jako pro občanské demokraty není klíčové, zda zůstane zachován nebo zrušen Fond národního majetku. Pro nás je klíčové, co bude s těmi penězi, abychom v té debatě se nedostali do poloh, které nemáme. To znamená, to, že odmítáme tento návrh zákona, není tím, že chceme za každou cenu zachovat Fond národního majetku.
A první poznámka, kterou k tomu chci říct. Já jsem v minulých dnech zaznamenal v médiích memorandum, které představil veřejnosti ministr dopravy, že zvažuje stomiliardový úvěr na výstavbu dopravní infrastruktury ze strany Evropské investiční banky. Teď pominu, že by takový velký dlouhodobý závazek neměla přijmout vláda v demisi, ale v zásadě se dá říct, že investice do infrastruktury je věc, která by měla mít politickou podporu. A bavme se o tom, který finanční nástroj je lepší nebo výhodnější pro Českou republiku a pro státní rozpočet. My jsme na takovou debatu připraveni.
Tak kdyby například tento návrh zákona říkal "zrušíme Fond národního majetku a ty peníze použijeme do dopravní infrastruktury s plánem, jak je využít", tak si myslím, že ta debata by byla úplně jiná. Druhá možnost je to, co říkal můj předřečník pan poslanec Farský, použít to ve vzdělání. Takže klíčová část debaty je, na co použijeme ty peníze, ne, jestli ten fond zůstane nebo nezůstane zachován i s těmi omezeními, která pro čerpání zdrojů jsou uvedena v platném zákoně.
Já jsem z Moravskoslezského kraje a určitě se shodneme v tom, že staré ekologické zátěže je věc, která se musí řešit. Mám tady pár čísel. Doufám, že jsou správná. Za 27 let, kdy se to řeší, tak z celkového objemu starých ekologických zátěží stát vynaložil zhruba 61,6 mld., což je 2,3 mld. ročně v průměru. S tím ovšem, že v posledních třech letech je čerpání zhruba na třetině toho průměru. To znamená, že dramaticky klesly výdaje státu na odstraňování starých ekologických zátěží, a to v průměru na 0,7 mld. ročně, tzn. za poslední tři roky je to zhruba 2,1 mld. A podle závazků z 90. let zůstává nevypořádáno něco kolem 90 mld. Rozumím výhradám, že to číslo není správné, že je příliš vysoké, já to číslo neobhajuji, nicméně ta částka je opravdu vysoká.
Mimo jiné se zdroje z Fondu národního majetku používaly na odstranění starých ekologických zátěží. Je to ve smlouvách mezi státem a nabyvateli majetku. Těch smluv bylo (několik slov nesrozumitelných) 260. Myslím, že po změně majetkových struktur je jich přes 300. A co je na tom důležité, že soutěž na odstranění ekologické zátěže nemůže dělat a nedělá a nesmí dělat nabyvatel majetku, ale stát, resp. Ministerstvo financí. Pokud bychom postupovali tím tempem jako v posledních třech letech, tak čirou matematikou nám vyjde, že staré ekologické zátěže odstraníme do roku 2100. To si myslím, že nikdo z nás nechce.
A jedna z otázek, která se nabízí u tohoto návrhu zákona: jak se bude financovat odstranění starých ekologických škod? Jaká je vlastně strategie státu?
Já rozumím, že v roce 2018 ten pohled je jiný než na začátku 90. let. Ale nějakou strategii by ten stát měl zvolit. A měl by vědět, jak se dostat k tomu, aby staré ekologické zátěže byly odstraněny. Nic takového návrh zákona nepřináší. Spíš to vzbuzuje obavy, že v příštích letech, až budeme klást otázky, a jedno, ze které politické strany a ze kterého regionu, co bude stát dělat s odstraňováním starých ekologických zátěží, tak odpovědí může být: nejsou na to peníze. A to, že to nebyla priorita, je vidět i na tom čerpání v minulých třech letech. Já samozřejmě neznám důvody, proč to bylo tak nízké. Možná jsou objektivní důvody, že v těch letech to byla necelá třičtvrtěmiliarda v průměru. To opravdu nechci kritizovat. Ale fakt je takový, že za poslední tři roky 2,1 mld. a zůstávají desítky miliard nevyřešených ekologických zátěží. A to ještě v té statistice není DIAMO a závazky, které řeší DIAMO. To je ještě další kapitola v celé té problematice.
Takže podle našeho názoru je lepší v této chvíli ten fond nerušit, vést politickou debatu, jak ty prostředky využít, vést politickou debatu o tom, zda rozšířit možnosti využití těch peněz, aby ten zákon nebyl tak striktní. To všechno se dá. Ale podle našeho názoru se to nedá udělat ve druhém čtení. Podle mě musí předcházet nějaká širší dohoda, delší plán, jak u těch ekologických zátěží, třeba u financování dopravní infrastruktury, odhadnout budoucí příjmy, které logicky klesají do fondu, a tuhle otázku řešit v celých souvislostech. Jinak ten fond vyprázdníme, peníze se uvolní letos nebo příští rok, ale otázka financování ekologických zátěží či dopravní infrastruktury nebo vzdělávání zůstane bez odpovědí.
A kdybych chtěl popichovat pana premiéra, jako že asi chci, tak mu řeknu: Vy jste před několika týdny řekl, že jste našel 170 mld. v rozpočtu. No tak to, co je v tom Fondu národního majetku, určitě letos nepotřebujete. My už jsme si s paní ministryní financí vysvětlovali, že to tak není. Já tomu rozumím. Já jsem se v tom shodl s paní ministryní financí. Jenom jsem říkal, ať to probere s vámi, že vy jste říkal, že jste našel 170 volných miliard. Ony evidentně volné nejsou. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda vlády Andrej Babiš. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobrý den, děkuji za slovo. Mě mrzí, že pan Stanjura, významný člen rozpočtového výboru, tady říká, že jsem našel 167 miliard. Proč mluvíte tak demagogicky, když dobře víte, že jsou to nespotřebované výdaje? Že jsou to rozpočty z minulých let, které neutratily ty resorty, které stále chtějí víc a víc a potom nejsou schopny utrácet?
Prosím vás, ekologické zátěže. Já jsem strašně rád, že o tom mluvíte. První otázka je, proč jste vůbec někdy tady dali příslib na ty ekologické zátěže. Vy jste prodali firmy za hubičku, tradiční demokratické strany - tady se hlásí jeden reprezentant. (Poslanec Kalousek se právě hlásí v lavici o slovo. Následuje smích v části sálu.) A na Slovensku to neudělali. Na Slovensku si to všechny firmy zaplatily samy. Prodali jste to za hubičku a tady reprezentant měl připravenu tu největší zlodějnu, ekologickou zakázku. A my jsme dokázali po mém nástupu, že někdo chtěl tam ukrást 30 miliard. Zašantročit. Takže dneska to nakupujeme za čtvrtinu, ty ekologické věci. Za čtvrtinu! A já vám rád to ukážu. My jsme to prezentovali, je to otevřené výběrové řízení.
A samozřejmě, Fond národního majetku, no přece už dávno zanikl. A my jsme se teď dozvěděli, že je nějaký zákon, který nám zablokoval 21 miliard. A já vás chci ubezpečit, že ty peníze, tedy média to opakují, že to jde na důchody, ty natečou do rozpočtu. A když to chcete slyšet, tak půjdou na dopravní infrastrukturu. Protože tam Ťok chce o 26 miliard navíc. Takže pokud jste spokojen a 21 miliard jde do rozpočtu a ty jdou na dálnice a obchvaty, tak s tím nemůžete mít problém, přece! A ta absurdita, že máme Fond národního majetku a proč se to stalo, proč jsme se to dozvěděli, že máme takový zákon, který měl dávno být zrušen, no protože jsme byli v přebytku. (Upozornění na čas.) Byli jsme v přebytku s důchody. A proto nám to zablokovali. Ano? A vy to dobře víte. Takže před chvílí jsme schválili důchody -
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Musíme držet čas pro každého z řečníků, i pro vás. Takže prosím, ukončete svoji faktickou poznámku.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže ty peníze jdou na dálnice, do rozpočtu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pořadí nyní je následující: s faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda Stanjura, s přednostním právem paní ministryně Schillerová a pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak na to otázku, proč to tak demagogicky říkám. To neříkám já, pane premiére, to jsem se dočetl v novinách, že jste řekl vy. Že jste našel volné peníze. Já vím, že tam nejsou. To jsme si minule tady s paní ministryní vyjasnili. Já to netvrdím, to tvrdíte vy. Tak mě z toho neobviňujte. Já za to nemůžu, že čtu vaše vyjádření v tisku. Tak to není názor můj ani...
K té privatizaci. No já jsem v 90. letech nebyl při privatizaci vůbec, ani na jedné straně. Ne každý z nás to může říct, že buď prodával, nebo kupoval od státu. To určitě ne. ***