(9.20 hodin)
(pokračuje Němcová)
Pokračování téhle věci bylo zatím to poslední v roce 2014, kdy opět klub Komunistické strany Čech a Moravy předložil ten návrh na zrušení tohoto embarga, tohoto zákona, zákona č. 99/2000 Sb., a to projednávání trvalo od doby předložení v minulém volebním období, tedy za vlády koalice sociálních demokratů, hnutí ANO a KDU-ČSL, to projednávání trvalo od 11. června 2014 do 2. 12. 2016. Tedy více než dva roky. Proběhlo první a druhé čtení a ve třetím čtení tento návrh zákona, tedy 2. 12. 2016, Poslanecká sněmovna odmítla. Odkážu vás opět na hlasování - je to hlasování ze třetího čtení 2. 12. 2016, je to hlasování číslo sto tři - aby ti členové tehdejší Poslanecké sněmovny z hnutí ANO, kteří hlasovali proti tomuto návrhu komunistické strany, měli možnost si porovnat své tehdejší a dnešní postoje. Občanská demokratická strana hlasovala proti tomuto návrhu.
Je důležité zmínit jednu věc. Vláda v roce 2014, poté co byl tento návrh předložen, vláda sociálních demokratů, hnutí ANO a KDU-ČSL, dala k tomuto návrhu negativní stanovisko. Negativní stanovisko, které má pět bodů, z nichž asi je důležitý ten poslední, pátý bod. Dovolte mi, abych z něj ocitovala některé závěry.
Tedy cituji: Vláda s vědomím výše uvedeného konstatuje, že zrušení zákona č. 99/2000 Sb. by ze zahraničněpolitického hlediska bylo negativním signálem vůči mezinárodnímu společenství - opakuji: ze zahraničněpolitického hlediska by to byl negativní signál vůči mezinárodnímu společenství - neboť íránský jaderný program není ani v současné době zcela bez kontroverzí. V tomto kontextu vláda považuje zákaz jakéhokoliv podílu českých firem na výstavbě, modernizaci či provozu elektrárny za nadále ospravedlnitelný. Tedy stojí za tím, aby z České republiky žádný takový vývoz, žádný takový kontrakt, žádný takový obchod uzavírán nebyl, a to zejména s ohledem na nejasný způsob využití jaderné elektrárny, mimo jiné k nepřátelským vojenským účelům vůči jiným zemím.
To je přece závažné stanovisko. Je staré pouze tři a půl roku, nebo čtyři roky už to za chvilku bude. Nicméně byla to vláda, ve které seděli dnešní nejvyšší představitelé současné vlády v demisi. Seděl tam jak současný předseda vlády, který je v demisi, a tedy se spolupodílel na tomto negativním stanovisku. Seděl tam současný ministr zahraničí, také v demisi, Martin Stropnický, tehdy jako ministr obrany, podílel se na tomto negativním stanovisku. Seděla tam paní ministryně Šlechtová, která je nyní v demisi, zastupovala jiný rezort, než zastupuje dnes. Ale i ona jako členka vlády se tehdy podepsala pod to negativní stanovisko, kterým vláda říkala Sněmovně: tento návrh Komunistické strany Čech a Moravy vláda nedoporučuje, a to zejména s ohledem na to, že by ohrozila bezpečnost nejenom těch zemí daného regionu, ale spatřuje v tom i ohrožení pro nás samotné.
To je zajímavý posun, jestliže se dnes podíváme na doporučení vlády, která má zčásti obdobné složení jako ta vláda předchozí, a tehdejší exponenti viděli závažné ohrožení naší bezpečnosti ve chvíli, kdy by tento zákaz byl prolomen, a dnes ti stejní dávají neutrální stanovisko. Je to zvláštní, protože to neutrální stanovisko si můžeme každý vykládat, jak chceme. Může se nabídnout výklad takový, že řekneme tak, vláda si s tím neví rady, a proto neřekne ani ano, ani ne, zachová se jako ta pověstná chytrá horákyně a řekne Sněmovno, udělej si s tím, co chceš, já si nad tím myji ruce. Což určitě není dobrá zpráva ani pro nás, ani pro českou veřejnost, protože v otázce, která má takový závažný význam v dnešním nebezpečném světě, vláda musí mít jasno. Nemůže si hrát na svém písečku a říkat já nic, já muzikant, já od toho dávám ruce pryč.
Druhý možný výklad toho neutrálního postoje se nabízí v tom, že nemáme vládu s důvěrou Sněmovny a v tomto mezidobí je potřeba si nikoho nerozhněvat, tedy umožnit každému, kdo by mě potenciálně mohl podporovat, kdo by mohl splnit moje požadavky, abych konečně já - tím myslím teď Andreje Babiše - abych se mohl stát předsedou vlády s důvěrou, tak musím prostě uhnout tam, kde bych za normálních okolností neuhýbal, kde bych za normálních okolností jako předseda suverénního státu vědom si své důležité role stál a bránil bezpečnost této země, zatímco nyní říkám je mi to dost jedno, protože vím, že bez komunistů se dál nehnu, a proto i v této zásadní otázce jim ustoupím, a znamená to, že jsem bezcharakterní politik, kterému skutečně zásadní otázka bezpečností naší země je, dovolte mi to slovo, ukradená.
Ani jeden z těch výkladů neutrálního postoje současné vlády v demisi není dobrou zprávou pro nás. A já jsem toto všechno zde potřebovala říct proto, abychom sami věděli dobře, jaké postoje jsme kdo kdy zastávali, jaká zdůvodnění máme pro to, že je nyní měníme, a co dáváme všanc, jestliže zde říkáme, že vlastně o nic tak moc nejde, necháme tady komunistickou stranu a její představitele nestoudně argumentovat tím příměrem k roku 1938. Já bych mohla říci o tom, kdo zval v roce 1968 naše zachránce ze strany Ruska. Mohla bych se bavit o tom, když tady zaznělo, že tím podporujeme české zájmy, jestli náhodou nepodporujeme ruské zájmy, protože je to ROSATOM, který dostavuje tu jadernou elektrárnu v Búšehru, na rozdíl od toho, kdo ji započal, tedy od německých firem, a posléze díky tomu konfliktu, který v tomto území nastal, tak přešla tato zakázka na ROSATOM.
A já mám dojem, že více než českým zájmům slouží navrhovatelé zrušení tohoto zákona zájmům ruských firem, nikoliv českých firem, zájmům ruské politiky, nikoliv české politiky, zájmům ruského spojenectví ve světě, nikoliv zájmům a závazkům, které přijala samostatná Česká republika jako součást NATO, jako součást západního spojenectví. Proto před tímto návrhem zákona varuji a žádám vás, abyste se skutečně postavili na stranu zájmů České republiky a nikoliv na stranu zájmu jakéhokoliv jiného.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji, paní poslankyně. S faktickou poznámkou chce reagovat pan předseda Kováčik, poté do diskuze pan zpravodaj. Prosím máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Venku začínají přitápět a zdá se, že se začíná trošku přitápět i okolo této tematiky. Já jen pro připomenutí. Zakázka, o kterou české firmy přišly, byla dostavěna jinými, západními firmami. Elektrárna je téměř hotová. Týkala se nejaderné části, zásadně nejaderné části, ale to je všechno vedlejší. Důležité je, že se opět ukazuje, že někteří představitelé České republiky jsou mistři v poškozování ekonomických zájmu České republiky a jejích občanů. Já jenom - a promiňte, není to mimo, když mohl pan kolega Žáček mluvit tak, jak mluvil, dovolím si tedy připomenout, že například sankce, které jsme uvalili na Rusko, dopadly především na české firmy. ***