(15.30 hodin)
(pokračuje Benda)
Jestli ten hlavní zákon byl trochu složitý a lehce nesrozumitelný, tak to, co nám tedy Ministerstvo vnitra předkládá jako tu tzv. prováděčku - a zase to není vina pana ministra, vím, že je to víc na legislativě a na dalších - to už je úplně nesrozumitelné. Já jsem fakt něco zákonů načetl za svůj život. Ale míra chaotičnosti tohoto tisku je naprosto nebývalá. Nejedná se zdaleka jenom o promítnutí věcí bezprostředně vyplývajících z ochrany osobních údajů do ostatních tisků (zákonů). Všechny rezorty se tam pokusily si propašovat řešení ještě jiných problémů. A dokonce se jim to občas nepodařilo, ale přesto už to nebylo promítnuto. Například na ukázku strana 82 důvodové zprávy tvrdí, že návrh policejního zákona, návrh novely zákona o policii, rovněž zpřesňuje stávající problematiku vykázání osoby žijící ve společné domácnosti v případech domácího násilí, a to i s ohledem na právo dítěte žijícího v takové domácnosti. To samé na stejné straně - návrh zákona také novelizuje zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů, nově by měla Generální inspekce bezpečnostních sborů disponovat některými pravomocemi obdobnými pravomocím policie. Problém je, že toto je v důvodové zprávě, ale už to není v textu zákona, protože v průběhu projednávání na vládních orgánech to vypadlo, bylo to promítnuto do té speciální části důvodové zprávy, ale nebylo to už promítnuto do důvodové zprávy jako takové.
Stejně tak dochází k velikému nešvaru, a tím se samozřejmě budeme muset technicky zabývat na ústavněprávním výboru, že vláda začíná ve svých návrzích přečíslovávat paragrafy stávajícího zákona. Pak to vypadá, když procházíte předložený text, že v některých zákonech - například v zákoně o vězeňské službě, ale i v dalších - najednou vzniknou nové paragrafy, a teprve když to postupně čtete a studujete, zjistíte, že ony nevznikly, že se jenom změnila jejich čísla, a proto jsou tam uvedené znova. To já pokládám za velmi nešťastné už z hlediska rozhodování soudů, které samozřejmě v judikatuře odkazují na ustálené číslo paragrafu, a pokud se mi to takhle v průběhu času rozchází, tak dochází k velikým problémům. A myslím si, že by Legislativní rada vlády měla opustit tento nešvar a že by opravdu čísla paragrafů měla zůstávat stejná. To jsou ty technické výhrady, které bych měl.
Nyní několik věcných výhrad, které bych rád zmínil. První a možná nejzásadnější pro mě je otázka, proč v těch výjimkách, které jsou stanovené pro jednotlivé druhy zpracování osobních údajů, jsou pro veřejnou správu a pro nějakou možnost veřejné správy zachovat si údaje i údaje, které jsou zpochybněny, proč jsou voleny dvě odlišné formulace. Rozumím tomu, že když sbírám na důchodové pojištění, na zdravotní pojištění, na daně, na spoustu dalších věcí, tak že samozřejmě není možné uplatňovat všechna pravidla, která se jinak vztahují na sběr osobních údajů, není možné, abych si navrhoval jejich libovolnou úpravu, není možné být zapomenut a další věci. Ale například na straně 6 změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení volí formulaci, že pokud dojde ke zpochybnění osobních údajů, písmeno a) - § 13 odst. 2 písmeno a) - označí vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektů údajů. A to je formulace v sociálním zabezpečení. Tato formulace je pak v několika dalších paragrafech. Ale k mému překvapení formulace na straně 14 v části 7, změně zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, je najednou formulace: ministerstvo nemusí omezit jejich zpracování v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování. Absolutně mi není jasné, proč se volí odlišné formulace při státní správě údajů, které musí být nadále spravovány, anebo co ta odlišná formulace, a důvodová zpráva to nijak nevysvětluje, co ta odlišná formulace má v reálném světě znamenat.
Další námitka tady už byla částečně vznesena paní poslankyní Valachovou. Týká se části 8 novely zákona o Ústavním soudu, kde z méně pochopitelných důvodů se náhle má stát Úřad pro ochranu osobních údajů místem, na které se povinně musí obracet Ústavní soud s žádostí o vyjádření ve věcech, které se týkají ochrany osobních údajů. Pokládáme to za nesrozumitelné. Není přesně důvodu, aby se tak stalo.
Dále jsem již zmiňoval u obecného zákona, ale tady je to samozřejmě důkladně promítnuto, onu problematiku státního zastupitelství a toho, jestli se budeme tvářit, že se jedná o justiční orgán, nebo se jedná o orgán, který podléhá běžnému dohledu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Já bych se samozřejmě přikláněl k té druhé variantě. Nemyslím si, že by mělo státní zastupitelství kontrolovat samo sebe. Ale kromě toho, že vznáším tuto pochybnost, vznáším ještě mnohem zásadnější pochybnost, a to k § 12k zákona o státním zastupitelství, kde je náhle povoleno, když připustíme, že si státní zastupitelství spravuje všechno samo, že ani Úřad pro ochranu osobních údajů nemá právo dohledu, tak najednou § 12k připustí, že na základě písemné dohody státního zastupitelství a ministerstva může funkci pověřence pro ochranu osobních údajů vykonávat pověřenec ministerstva. Tak buď se snažíme, aby to tedy bylo striktně odděleno, ale představa toho, že pověřenec Ministerstva spravedlnosti mi vykonává současně pověřence pro státní zastupitelství, a pak je to tam samozřejmě ještě jednou, to samé, promítnuto v policii; tu bych pokládal za naopak velmi nešťastnou a vedoucí úplně obráceným směrem a jenom takovou snahu za každou cenu promítnout evropskou směrnici zcela zbytečně.
Tak tohle jsou asi... Myslím, že můžu pak až v dílčím projednávání na výboru poukázat na ty další zásadnější problémy, které se zákona dotýkají. Ale ještě jedna věc, která mě tam zaujala, které jsem také vůbec nerozuměl, a dokonce si vůbec nejsem jist, jestli to není nějaký zásadní omyl - zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů, část 26. na straně 54 připouští, že Generální inspekce bezpečnostních sborů nějaké údaje vymaže, za jakých okolností je nevymaže, a pak najednou řekne: před výmazem inspekce osobní údaje předá Policii České republiky, pokud to neohrozí plnění úkolů inspekce. Absolutně nechápu, proč se to tam dostalo. Co to má znamenat? Proč by inspekce, která kontroluje policii, měla najednou předávat nějaké osobní údaje, které držela, policii v okamžiku, kdy ona sama je má vymazat? Důvodová zpráva zase k tomu neříká dostatečně zřetelně, abych byl schopen rozpoznat, co se tím myslelo. Ale vnímal jsem to jako problém. Spíš se tím snažím bohužel ukázat, že některé věci v prováděcím zákoně směřují nad rámec provedení GDPR, nad rámec provedení toho zákona, který jsme projednávali jako minulý bod, a že se budeme muset zabývat tím, kde se tam pokusily resorty a jejich resortní legislativy propašovat nějaké drobné miny, které mají směřovat někam jinam než k ochraně osobních údajů.
Děkuji vám za pozornost a doporučuji, aby návrh zákona byl přikázán ústavněprávnímu výboru jako garančnímu, a skoro bych se klonil k tomu, aby byl přikázán i všem těm ostatním, protože naopak v řadě věcí, které se dotýkají těch jednotlivých, ať už zdravotnické problematiky, problematiky obcí a další, je důležitější tato prováděcí legislativa než ten původní zákon, který de facto řeší jenom některé vybrané pasáže.
Děkuji za pozornost. ***