(16.10 hodin)
(pokračuje Ťok)
Kdybychom věděli a měli křišťálovou kouli a mohli to vypsat na jinou cenu, tak jsme to vypsali. Ale vězte, že v této zemi platí zákony, a podle těchto zákonů jsme museli dát veškeré informace o rozsahu a cenách, které byly v té době obvyklé, a jiné ceny než ty, které byly sjednány v roce 2005 a 2006, jsme neměli k dispozici. Takže z toho to vyšlo.
A co se týče odpovědnosti, já jsem žil v mylné představě, že když se vám podaří udělat věc, která v Evropě nemá úplně obdoby, že jsme vysoutěžili nový systém (upozornění na čas), což nikdo neudělal, tak že bych za to mohl být třeba i pochválen, ale je vidět, že tady jsem vyzýván k nějaké odpovědnosti. No, já ji tedy necítím. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance.
Poslanec Jan Farský: Děkuji za odpověď. Podstata té otázky spočívala v tom, že nebyla vypsána otevřená soutěž, jak jste ji při nástupu na ministerstvo vykazoval jako svůj hlavní úkol, kterého chcete co nejdřív dosáhnout. Místo toho proběhlo jednací řízení bez uveřejnění. Jestli vám přijde standardní vypsat JŘBU v neděli ráno, odpoledne ho ukončit a podepsat na základě toho miliardové smlouvy, mně osobně ne. Myslím, že standardní je to otevřené výběrové řízení, které ukázalo, že ceny srazilo na třetinu předpokládaných cen. Takže to je ta situace. Kdybyste dříve vypsal otevřené výběrové řízení, k těmto slevám jsme se mohli dostat už daleko dřív. Vy jste nevypsal výběrové řízení, proběhlo jednací řízení bez uveřejnění, kde jste dosáhli slevy, ale je evidentní, že ty rezervy na slevu mohly být daleko větší, kdyby v tu chvíli neproběhlo JŘBU, ale proběhlo otevřené výběrové řízení. A to jsou ty dvě miliardy, které teď chybí.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra.
Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Tak já to zkusím znova. Kdyby byla možnost to výběrové řízení udělat, a já jsem těch pokusů udělal několik, tak jsem ho byl vypsal v té době. Ale ono to prostě nešlo. My jsme neměli klíček k softwaru, my jsme neměli žádné informace, které byly naprosto nezbytné pro vypsání nového výběrového řízení. Říkat dneska populisticky "tak jste to měli vypsat", tak bychom to nevypsali a dopadlo by to ještě hůř. To, že jsme ušetřili více než 1,5 mld. za tři roky tím, že se to provozovalo dál, ty peníze jsou ušetřené, ty nebyly vyhozené a nikde 2 mld. nechybí.
Jestli vy jste věděl v té době prostřednictvím pana předsedajícího, že tam je rezerva, o které mluvíte, tak jste nám to mohl říct a mohli nám to prokázat. Bylo by to fajn a mohli jsme to společně ušetřit. Ale to jste nevěděl ani vy, ani my. A v jednání s Kapschem se dohodla tahle ta sleva, která v té době byla relevantní. Já k tomu nemůžu říct nic jiného. V době, kdy bylo možno otevřené výběrové řízení vypsat, tak jsme ho vypsali a máme tady relevantní výsledek. Jestli potřebujete z hlediska opozice kritizovat, že to je pozdě, špatně, fajn, dělejte to, ale já věřím tomu, že občané uvidí, že se to opravdu dá vybírat mýto s náklady kolem 8 % a dá se vydělat na mýtu ročně 10 až 15 mld. podle toho, jak se jezdí. Já si myslím, že to občané ocení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Kolaříka.
Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem předseda podvýboru pro IT a dávkové systémy na Ministerstvu práce a sociálních věcí, takže sleduji problematiku kolem těchto systémů, které jsou tam v nějakém stavu. Všichni dobře víte, že od 1. 1. 2019 měla být spuštěna takzvaná e-neschopenka. Je to legislativně ukotvené a mělo by to tak být. Já možná tady, protože nevím, jestli všichni víte, co to e-neschopenka je, bych chtěl říct, že si myslím, že projekt e-neschopenky je krásný příklad toho, jak má fungovat elektronizace státu. Všechny zúčastněné strany, to znamená lékaři, úřady, pojišťovny, zaměstnavatelé, ale hlavně občané z toho mají nějaký benefit. Šetří to spoustu času a šetří to energii a šetří to finanční prostředky.
Včera na podvýboru bylo řečeno z úst zástupců ministerstva, že se to nestíhá a že bude navržen odklad o dva roky. Pro mě je to naprosto nepochopitelné. Nemyslím si, že by to byl tak náročný projekt, aby se to nedalo stihnout, a proto jsem se rozhodl využít této možnosti, kterou mi dává jednací řád, a interpelovat paní ministryni. Mrzí mě, že není přítomna, ale určitě se potom budu věnovat té její odpovědi písemné.
Proto mám tyto dvě otázky: Podle harmonogramu, který byl předložen výboru pro sociální politiku, měla být v listopadu zadána analýza možného řešení ze strany dodavatelů. Místo toho byl ale projekt s okamžitou platností v prosinci zastaven. Proto bych se chtěl zeptat, kdo projekt zastavil, na čí je to odpovědnost a na základě čeho byl projekt zastaven, jestli na základě nějaké analýzy nebo čeho. A moje druhá otázka je, jaké konkrétní kroky byly od nástupu paní ministryně udělány, konkrétní kroky pro to, aby se projekt e-neschopenka v termínu stihl, protože mně to přijde, že byl akorát pozastaven, ale žádné kroky učiněny nebyly. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Richterovou.
Poslankyně Olga Richterová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se ráda vyjádřila k pozměňovacímu návrhu zákona o ovzduší, který byl diskutován už v tomto týdnu, ale pan ministr tady bohužel není. Vím o tom, musel odejít, takže budu čekat na písemnou odpověď. Jde totiž o docela velkou věc. Jde o to, že my dnes máme ten nástroj, programy pro zlepšování kvality ovzduší, který umožňuje účast veřejnosti a umožňuje soudní přezkum. A pozměňovací návrh spočívá v tom, aby se tato forma změnila z opatření obecné povahy, které je přezkoumatelné, na právě dokument vydaný pouze ve Věstníku Ministerstva životního prostředí.
Důležité je, že tím, že by programy pro zlepšování kvality ovzduší přestaly podléhat soudnímu přezkumu správních soudů, tím bychom se dostali do rozporu s Aarhuskou úmluvou. V otázkách životního prostředí totiž právě tato úmluva garantuje, aby veřejnost měla přístup k soudu, a také bychom se dostali do rozporu s výkladovým stanoviskem Evropské unie k přístupu k soudní ochraně ve věcech životního prostředí. Ještě je důležité říct, že obecně ve státech Evropské unie právě programy na zlepšování kvality ovzduší jsou soudně přezkoumatelné. Z praxe napříč členskými státy tedy můžeme dovodit, že to je obecně vyžadováno. Takže jde jak o postup v souladu s požadavky Aarhuské úmluvy, jejíž jsou jak Evropská unie, tak i naše země signatářem, tak i o praxi běžnou v zemích kolem nás.
Proto se chci zeptat, z jakého důvodu chce Ministerstvo životního prostředí - protože tady zaznělo, že ten pozměňovací návrh byl podán na základě toho, co si přeje ministerstvo - takže z jakého důvodu chce změnit ten dnešní princip, který je v souladu s tím, jak je to jinde v Evropské unii (upozornění na čas), a který je v souladu s Aarhuskou úmluvou. Ještě chci zdůraznit, že by to, tak jak je to navržené, bylo i v rozporu se stanoviskem Nejvyššího správního soudu, které vyjmenovává náležitosti, které by ty programy pro zlepšování kvality ovzduší měly mít.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Michálka.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl navázat na svoji předchozí interpelaci, kterou jsem měl v únoru tohoto roku a která se týkala problému, který řeší celá řada Pražanů, kteří se na mě obracejí s problémem drahého bydlení. Musím říct, že i z vlastní zkušenosti, hledal jsem si nové bydlení, plánuji se stěhovat někdy v červnu, a je to neuvěřitelné, jak jsou ceny v Praze drahé, že tady normální rodina má problém sehnat důstojné bydlení třeba 3 + 1 nebo 3 + k. k. tak, aby tam mohla umístit všechny svoje děti. Aby se to dalo nějakým způsobem řešit, tak to musí řešit jak stát, tak hlavní město Praha.
Otázkou, jak to má řešit hlavní město Praha v rámci územního plánování a podpory výstavby třeba na brownfieldech, zohlednění, se teď nechci zabývat. Chci se zabývat otázkou, co můžeme udělat my tady za stát, za Českou republiku, za Poslaneckou sněmovnu, a vycházím z dokumentů, které jsem obdržel od paní ministryně. Paní ministryně konstatovala, že v Praze k tomu přispívá mimo jiné faktor nedostatečné nabídky bytové výstavby v důsledku její nízké intenzity, kde hrají roli dlouhé povolovací procesy stavebního řízení. Růst cen v Praze tak překračuje míru, již by šlo brát vzhledem k vývoji příjmů a úrokových sazeb za přijatelnou. ***