(17.50 hodin)
(pokračuje Schillerová)
To znamená, že většina těchto lidí podle této smlouvy zdaňuje v České republice, myslím teď české občany samozřejmě. Dokonce tento typ smlouvy má Česká republiku uzavřený s celou řadou jiných zemí, podobný a stejný typ smlouvy na stejném principu má uzavřený velká řada zemí EU, třeba i včetně Slovenska. Teď je tady všechny nemám. Dokonce OECD zvažuje, že tento princip, a už se to projednává na platformě OECD, že tento princip zdanění bude zaveden do vzorové smlouvy, které slouží jako vzorové pro sjednávání pro smlouvy o zamezení dvojího zdanění. To znamená, že tito lodníci podle této smlouvy měli v devadesáti procentech, protože většina z nich má středisko trvalých zájmů v České republice, měli zdaňovat odjakživa v České republice.
Ty příběhy jsou různé. Já jsem s nimi opravdu jednala x-krát, x hodin. Řada z nich mně ještě dodneška píše na Facebooku s jinými problémy, takže jsem s nimi byla opravdu ve velice pevném kontaktu a ty osudy znám. Tak prostě celá řada z nich z nějakého důvodu ty daně buď platila do Holandska, nebo je třeba neplatila vůbec. Většinou to bylo tak, že je platila v Holandsku. Samozřejmě že tam selhala celá řada dalších věcí. Možná i ti zaměstnavatelé, možná se to mělo zkoumat. A ten případ je každý případ jiný, protože oni zase měli předložit potvrzení o tzv. domicilu. Je to prostě x různých příběhů.
Finanční správa, pokud tyto případy zjistila - ona je nemá šanci zjistit. To jsou zaměstnanci. Takže my nemáme žádný registr a evidenci, nebo Finanční správa nemá evidenci zaměstnanců. Tak pokud je zjišťovala, tak už někdy od roku 2011 tyto případy zdaňovala, když zjistila, protože výměna informací v té době se děla spíš ad hoc než automatizovaně a plynule. V roce 2016 byla nasazena na základě dohod o mezinárodní spolupráci při správě daní tzv. automatická výměna informací a ty informace začaly natékat na Finanční správu ve velkém množství, komplexně a automatizovaně. A tím začal celý tento problém, že se začala zahajovat řízení za účelem vyměření této daně, což v České republice je možné až tři roky zpátky.
Když jsme zjistili tento problém, okamžitě jsme nějakým způsobem začali jednat s lodníky, s Finanční správou, aby se to vyjasnilo. Přijala se - od roku 2011 už Finanční správa měla metodický pokyn, který byl na stránkách. Nicméně přijala další, zpřesňující, zavedli jsme opatření - protože většina těch případů je Děčín a okolí, pár jich je i různě v republice, tak aby se tomu věnovali specializovaní úředníci, protože ne každý úředník prostě s tímto má zkušenost. Zavedli jsme celou řadu opatření. Nicméně zavedli jsme možnost promíjení sankcí. Tu daň prominout nelze. Vedli jsme jednání, vysvětlovali jsme to na půdě rozpočtového výboru. Psali jsme, odpovídali jsme na dopisy. Prostě prominutí daně podle § 260 daňového řádu má striktně stanovená pravidla, která na tento případ nedopadají, a to prominutí prostě není možné. Zákon říká buď při živelních pohromách, mimořádných živelních pohromách, anebo v případech, kdy prostě došlo k nesrovnalostem vyplývajícím z nějaké rozdílnosti úprav, což není tento případ.
Takže zavedli jsme, nebo Finanční správa zavedla opatření značného prominutí sankcí. Dokonce případy, kde to lodníci do určitého období přiznali, tak se ve sto procentech promíjelo. Pak po určitém období už se promíjelo nějakých v šedesáti procentech, pokud samozřejmě tam nebyly některé jiné eliminující skutečnosti. Ale většina těch sankcí - já jsem dokonce měla takovou statistiku, kterou jsem předkládala svého času rozpočtovému výboru minulé Poslanecké sněmovny, a tam bylo evidentní, že nějakých šedesát, sedmdesát procent těch sankcí bylo prominuto. Nicméně daň zaplacena být musí. Ale přesto se zavedlo pravidlo, že se v maximální možné míře bude povolovat splátkování. Tam je to možné až na dobu šesti lety. A zase sankce vyplývající z toho splátkování, tam je úrok, tak ten se bude také v maximální možné míře promíjet. Takže se skutečně udělalo, co se v rámci legislativy udělat mohlo.
Ta věc spočívá v tom, že oni mají platit daň v České republice, ale jak bylo správně řečeno, tak sociální a zdravotní platí v Holandsku. Byly případy, a já osobně jsem se zavázala, že každému tomuto případu se bude věnovat Ministerstvo financí, a já osobně jsem to sledovala ještě v pozici náměstkyně, že pokud byly případy, že ten lodník měl podezření, že byla odvedena i daň v tom Holandsku včetně toho sociálního a zdravotního - protože oni to velice přesně odlišují. My jsme jednali s holandskou správou. Generální finanční ředitelství jednalo dvakrát s holandskou správou. Apelovali jsme a žádali jsme, a bylo nám to přislíbeno, že budou ty věci vyřizovat promptně. Takže dokonce byl případ - já jsem nabídla, že se budou obracet na ministerstvo financí s tzv. žádostí o dohadovací řízení. To znamená, že pokud nám dodají doklady a uvedou, že to podezření mají, tak my se obrátíme na holandskou stranu a budeme žádat v rámci dohadovacího řízení narovnání a úpravu. Dokonce vám řeknu, že v jednom případě, kdy nám skutečně lodník veškeré doklady dodal, se nám podařilo to, že holandská daňová správa mu vrátila tři tisíce eur.
Problém je ten, že v Holandsku je tzv. zdanění, které je vlastně dáno podle jednotlivých pásem, progresivní. Takže zatímco holandští lodníci by třeba na území České republiky nepatřili k nízkopříjmových skupinám, ty příjmy se pohybují dva až tři tisíce eur, tak v Holandsku je to nízkopříjmová skupina, která zdaňuje osmi procenty. Myslím daň z příjmu. Ale my tam máme i letce. Máme tam i vysokoškolské pedagogy. Ti zdaňují třeba pětadvaceti procenty, třiceti procenty. Takže my jsme požadavky na přejednání smlouvy, navíc přejednání smlouvy je otázka dvoustranné dohody a Holandsko dlouhodobě nechce s námi přejednávat smlouvu z jiných, závažnějších důvodů, by znamenalo, že bychom přejednávali pro nějakou skupinu marginální, navíc proti fiskálním zájmům České republiky, což samozřejmě nepřipadá v úvahu. A co by tomu zase řekla skupina, která zdaňovala by pětadvaceti a třiceti procenty.
Já budu rozhodně proti tomuto návrhu, a to zejména proto, že je nesystémový. Je navrhováno zrušení superhrubé mzdy, protože přestože jsme se to snažili vysvětlovat, tak lodníci mají pocit, nebo jejich zástupci, že tím, že je u nás konstruována daň z příjmu z tzv. superhrubé mzdy, tak jako by to sociální platili dvakrát, což samozřejmě tak není. Je to o konstrukci, o jakési daňové konstrukci, která se tady v roce 2012 zavedla. Ale já považuji za naprosto nesystémové, aby se zrušila superhrubá mzdy pouze pro marginální část příjmu. Pro příjmy ze zahraniční a všem ostatním se to takto nechalo. Nehledě na to, že to nebude, pane poslanče Foldyno, 15 %, ale bude to efektivní sazba 20,1 %. Potřeba si to zapamatovat. Protože my dneska máme samozřejmě 15 % pro superhrubou mzdu, ze superhrubé mzdy, což je efektivní sazba 20,1. Těch 19, o kterých mluvíte, to je navrhovaná úprava v daňovém balíčku na rok 2019.
Takže jinými slovy, my navrhujeme komplexně zrušení superhrubé mzdy v daňovém balíčku, který je momentálně po mezirezortním připomínkovém řízení, to znamená, nešel ještě na vládu, a tam navrhujeme snížení té sazby. To znamená, dnes je to sazba - bavím se o zaměstnancích - 20,1 %, tak navrhujeme snížení na 19 %. Takže je potřeba si toto uvědomit, že jednak dosáhneme jakési nerovnosti, to znamená, vyjmeme vlastně - zrušíme superhrubou mzdu pro určitou skupinu poplatníků, a ještě ne pro všechny jejich příjmy, i když oni mají převážně příjmy ze zahraničí, a ještě vlastně budou zdaňovat tedy částku o 20,1 %. Já to odmítám z toho důvodu, že to chceme řešit systémově a zrušit superhrubou mzdu en bloc. Tím pádem dopadne i na lodníky. Děkuji.
Ale samozřejmě do budoucna i tento návrh by se jich týkal pro futuro, nikoliv zpětně. Děkuji. ***