(16.20 hodin)
Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, naše hnutí SPD předkládá úpravu zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, která je vedena snahou definovat jednoznačně povinnost zainteresovaných subjektů pečovat řádně o majetek státu, to znamená vystupovat v roli řádného hospodáře. Stávající zákony nezakotvují dostatečně konkrétně a jednoznačně povinnost pečovat řádně o majetek pro úřední osoby podle § 127 nového trestního zákoníku, čímž se myslí jak funkcionář, obvykle volený politik, tak také úředník jako nestranný odborník. V tom je odlišnost od členů orgánů soukromoprávních právnických osob, od spolků až po akciové společnosti.
Právník a vysokoškolský pedagog prof. Bejček ve své definici péče řádného hospodáře zdůrazňuje patřičnou odbornost a loajalitu k zájmům společnosti. Loajalitu považuje za součást péče řádného hospodáře a klade důraz na to, aby byl prospěch společnosti vždy nadřazen prospěchu vlastnímu. Uznávaná vědecká osobnost v oboru obchodní právo prof. Černá k tomu dodává, že pro řádný výkon funkce člena představenstva se vyžaduje taková míra a kvalita péče o záležitosti společnosti, kterou vynaloží pečlivý a řádně jednající hospodář.
Konkrétní obsah povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře je věcí výkladu a zahrnuje svědomitost a obezřetnost při plnění funkce, odborné řízení společnosti, které v sobě nese i schopnost rozpoznat potřebu odborného posouzení projednávané záležitosti jiným specialistou, protože každý člen představenstva nemusí být odborníkem ve všech oblastech činnosti společnosti. Důležité pojmové atributy péče řádného hospodáře jsou například vymezeny v zákoně o obchodních korporacích a patří mezi ně pečlivost, potřebné znalosti, podnikatelské rozhodování, dobrá víra, rozumný předpoklad, informované jednání, jednání v obhajitelném zájmu obchodní korporace a nezbytná loajalita. Dalšími atributy jsou povinnosti hospodaření a odpovědnost při hospodaření s majetkem státu. Majetek státu musí být využíván účelně a hospodárně, k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností. Organizační složka si počíná tak, aby svým jednání majetek nepoškozovala a neodůvodněně nesnižovala jeho rozsah a hodnotu anebo výnos z tohoto majetku.
Stanovení odpovědnosti za škody při hospodaření s majetkem státu je další důležitou složkou dobré správy a ochrany majetku a mělo by být samozřejmostí. Odpovědnost můžeme rozdělit do dvou kategorií. Za prvé, odpovědnost za porušení povinností při hospodaření s majetkem státu. Zde se jedná jednak o odpovědnost fyzických osob a jednak o odpovědnost organizačních složek státu a státních organizací. Za druhé, odpovědnost za škodu, konkrétně odpovědnost za škodu vzniklou státu a odpovědnost za škodu vzniklou zaměstnancům a třetím osobám.
Řádný hospodář činí právní úkony týkající se spravování státního majetku odpovědně a svědomitě a stejným způsobem pečuje o státní majetek, jako kdyby šlo o majetek jeho vlastní, ale s rezignací na své osobní zájmy, pokud by se mohly křížit se zájmy zastupujícího objektu. Tímto návrhem zákona chceme jasně a jednoznačně definovat odpovědnost odpovědných, aby tito řádně pečovali o majetek státu, a tím vystupovali v roli řádného hospodáře. Takže vás za naše hnutí SPD prosím o propuštění tohoto návrhu zákona do druhého čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu navrhovateli. Nyní prosím, aby slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Řehounek.
Poslanec Jan Řehounek: Vážený pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, na mně je, abych tady okomentoval předložený návrh, sněmovní tisk 69, novelu zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
Stávající zákony podle předkladatelů nezakotvují dostatečně konkrétně a jednoznačně povinnost pečovat řádně o majetek pro úřední osoby podle § 127 nového trestního zákoníku, čímž se myslí jak funkcionář, obvykle volený politik, tak úředník. V tom je odlišnost od členů orgánů soukromoprávních právnických osob, od spolků až po akciové společnosti, kterým tuto povinnost ukládá občanský zákoník. V tomto tisku tedy navrhovatelé navrhují do základních povinností při hospodaření s majetkem státu zakotvit, že majetek musí organizační složka, vedoucí organizační složky nebo vedoucí zaměstnanec, ale i osoby jimi pověřené v rozsahu jim svěřené pravomoci zvláštním právním předpisem nebo interním aktem řízení spravovat vždy s péčí řádného hospodáře. Předkladatelé také argumentují řadou závěrů NKÚ, ve kterých konstatoval nehospodárné a neúčelné nakládání s majetkem a peněžními prostředky státu.
V minulém volebním období byly podobné návrhy předkládány a byly odmítnuty jako nadbytečné a nesystémové. Platná právní úprava hospodaření s majetkem státu úpravu péče o uvedený majetek obsahuje. V § 47 zákona o majetku České republiky je stanoven požadavek odborné péče, která je dle mého názoru na kvalitativně vyšší úrovni než předkladateli prosazovaná péče řádného hospodáře, avšak další zákony v oblasti nakládání se státním majetkem, jako je zákon o rozpočtových pravidlech a především zákon o finanční kontrole, ukládají státním orgánům nakládat se státním majetkem hospodárně, účelně a efektivně. Upravena je také odpovědnost fyzických osob, na které se tyto požadavky vztahují, neboť podle § 47 odst. 2 zákona o majetku České republiky tyto osoby odpovídají za porušení stanovených povinností a za škodu, která tím státu vznikla v rozsahu trestněprávních, pracovněprávních a občanskoprávních předpisů.
Ze subjektivního pohledu lze těžko posuzovat, který výraz má větší právní sílu a větší právní vymahatelnost. Obrat péče řádného hospodáře obsahují výše zmíněné zákony, a proto návrh předkladatelů můžeme vnímat jako takový, který povede ke sladění pojmosloví v souvisejících právních předpisech. Navrhovaná úprava dle mého nemůže sama o sobě vést k vyřešení problému, na který předkladatelé poukazují. Z tohoto důvodu by bylo dobré se dané problematice ještě dále a detailněji věnovat, a proto doporučuji posunout daný tisk do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já tímto otevírám obecnou rozpravu. Jelikož bych rád vystoupil, tak poprosím pana místopředsedu Pikala o krátké vystřídání.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Opět dobré odpoledne. Prosím tedy s přednostním právem pana místopředsedu Tomia Okamuru.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi krátce představit náš návrh zákona o majetku České republiky. Jedná se v podstatě o to, že cílem tohoto návrhu je, abychom osobám, které spravují majetek či finanční prostředky České republiky nebo veřejné peníze, veřejný majetek, uložili také povinnost spravovat je s takzvanou péčí řádného hospodáře. Je to termín, který je samozřejmě všeobecně známý, nicméně stávající zákony právě v sektoru té správy státního majetku a veřejných prostředků nezakotvují dostatečně konkrétně a jednoznačně povinnost pečovat řádně o majetek pro úřední osoby, čímž myslíme právě různé funkcionáře apod.
Je sice pravdou, že na první pohled je tato problematika již legislativně upravena, nicméně bohužel a zcela prokazatelně málo viditelným a z mnoha ohledů nejednoznačným způsobem, který dává mnoho prostoru ke spekulacím a zejména reálné neefektivitě při vymáhání náhrady škody při nehospodárném nakládání se svěřeným majetkem nebo finančními prostředky státu, o dovozování odpovědnosti za nepatřičný a namnoze nezákonný postup ani nemluvě. Z daného důvodu se domníváme, že předkládaný návrh není duplicitní, což také uvedu vzápětí na konkrétních příkladech, ale naopak upřesňuje velice vhodně a jasně konkretizuje současnou stávající zákonnou úpravu.
Nutnost přijmout upřesnění stávající zákonné úpravy tak, aby skutečně ten, kdo má pečovat o veřejné prostředky, mluvím samozřejmě o exekutivě, a o majetek tak, aby skutečně tato povinnost byla upřesněna, ukazuje celá řada kauz z minulosti. A tyto kauzy stále probíhají a otevírají se nové a nové, řeší je Nejvyšší kontrolní úřad, Policie České republiky, a u takových kauz nebyla zcela zřejmá na základě stávající legislativy, nebyla možnost zcela jasně určit odpovědnost jednotlivých odpovědných osob, ale i organizací a účastníků těchto vztahů. ***