(10.20 hodin)
(pokračuje Brabec)
Takže na jasnou otázku pana kolegy, tuším, Bauera říkám -, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, opravdu třeba v možnosti, kterou nám dává metodický pokyn a další, nebude to mít vliv na vývozy z klasických žump a dalších, protože opravdu stejně jako ti lidé, kteří si nechávají dneska vyvážet fekálem žumpu na čistírnu odpadních vod, tak v podstatě neprokazují žádnou nezávadnost, stejně jako vy neprokazujete nezávadnost, když ji vypouštíte do té kanalizace. V tom je to úplně stejné. Rozdíl nastane u celé řady podnikatelů, kteří dneska cíleně odpojují svoje průmyslové čistírny odpadních vod a za daleko menší peníze to vlastně vypouštějí přes komunální čistírny odpadních vod, které na to vůbec nejsou uzpůsobeny. Takže plně platí to, co říká pan Schiller, že pak to vlastně platíme my všichni a ještě tím trpí příroda. Domnívám se, že je to docela pochopitelné.
A k tomu, co tady zaznělo. Není dneska problém, aby si ty komunální čistírny odpadních vod, a některé z nich to dneska mají, prostě udělaly nebo rozšířily si pak integrované povolení na likvidaci těchto odpadních vod, ale v rámci režimu ne vodního zákona, ale zákona o odpadech. A v tu chvíli to můžou samozřejmě dělat. Jediná změna je v tom, že potom tam může totiž přijít Česká inspekce životního prostředí a udělat jim tu kontrolu. Protože dneska, když hovoříte o provozním řádu, tak provozní řád si, vážení, ty čistírny, ti provozovatelé dělají sami. A protože si ho dělají sami, tak si ho samozřejmě prostě udělají tak, aby když tam ta česká inspekce přijde, tak nenašla vůbec nic, protože oni plní těch pět parametrů, ale už tam nikdo nemůže hledat ty těžké kovy a další, protože na to nemá pouvoir.
Chápu, že to vyvolalo tuto diskusi. Čekal jsem ji a děkuji za ni. Ale prosím, nedivte se mi, že já jako ministr životního prostředí hájím do roztrhání těla, a budu to tak dělat samozřejmě, kvalitu našich vod.
A trošku mě překvapuje od Pirátů, od paní předsedkyně, že se paradoxně dostala vlastně na úroveň toho, kdo hájí průmysl, protože teď je to střet řekněme opravdu rovina kvalita životního prostředí, kvalita vod versus stávající stav, kdy se nám tady, jak říká klasik, rozmohl takový nešvar, že opravdu ve stovkách případů ti průmyslníci nám ty vody likvidují na komunálních čistírnách, kde nemají co dělat.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Pro kolegy, kteří by měli zájem o vystoupení s faktickou poznámkou, upozornění, že se nenacházíme v rozpravě, nemohu jim dát slovo. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo. Prosím.
Poslanec Karel Tureček: Děkuji. Ještě bych chtěl, kolegyně a kolegové, navázat na slova pana ministra. Skutečně bych tady chtěl ještě zmínit problematiku odlehčovacích komor. A tam bych se skutečně přimlouval za řešení, které navrhl zemědělský výbor, který k tomu přijal usnesení. A budu se snažit to stručně vysvětlit.
Česká republika celkem po roce 1989 významně zlepšila kvalitu povrchových vod, jejich čištění. Česká republika do této problematiky investovala značné finanční prostředky. Zhruba přes 15 let jste vždycky měli možnost ve zprávě o stavu životního prostředí číst problematiku, kdy se stále rok od roku zlepšovala jakost povrchových vod. Posledních pět let bohužel lze mluvit o určité stagnaci, a to zejména v problematice parametr fosfor. A právě ta problematika odlehčovacích komor řeší odstraňování fosforu z povrchových vod. Takže já bych se skutečně přimlouval, abychom návrhy v problematice odlehčovacích komor A2, A7 a A5 přijali a nechali řešení na Ministerstvu zemědělství a na Ministerstvu životního prostředí s tím, že zemědělský výbor zavázal oba tyto resorty, aby problematiku řešily a podávaly o řešení této problematiky zprávu. Dokonce jsme oba dva resorty vyzvali, aby případnou finanční potřebu, nároky našim starostům a starostkám, řešily prostřednictvím již vyzkoušené linky, prostřednictvím programového financování za přispění úvěru od Evropské investiční banky. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane zpravodaji. Poprosím vás, abyste jako zpravodaj garančního výboru už u pultíku zůstal a abyste nás seznámil s procedurou hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním vždy sdělil stanovisko výboru.
Poslanec Karel Tureček: V tuhle chvíli jsem vázán usnesením výboru pro životní prostředí. Nicméně když dovolíte a budete s tím souhlasit, tak bych si dovolil navrhnout úpravu procedury hlasování u bodů A1, A10, aby to dávalo smysl. Nicméně zeptám se pana předsedajícího, jestli to takto můžu udělat.
Předseda PSP Radek Vondráček: My se samozřejmě s procedurou vypořádáme hlasováním. Poprosil bych vás o přednes usnesení a potom byste přednesl návrh změny.
Poslanec Karel Tureček: Dobře. Takže vás seznámím s usnesením, kdy výbor pro životní prostředí na své schůzi 28. března 2018 přijal usnesení, v němž doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona o vodách v následujícím pořadí.
Zaprvé by to byla legislativně technická úprava, kterou jsem tady zmínil. Je to úprava čísla zákona na 76/2002 Sb., o integrované prevenci.
Zadruhé by to bylo hlasování A1 až A10 společně jedním hlasováním. V tu chvíli jsou návrhy B1, B1 v případě schválení těchto návrhů B1, B2, B3, B4, což je usnesení zemědělského výboru nehlasovatelné.
Zatřetí by tedy bylo hlasování o zbylých návrzích zemědělského výboru, které jsou uvedeny pod číslem B5, B6. Pro upřesnění, jsou to pozměňovací návrhy, které tady uváděl pan poslanec Běhounek.
Dále, čtvrtým hlasováním je to návrh C, pozměňovací návrh C je návrh paní poslankyně Balcarov týkající se § 115, problematiky povolování vodních děl a vodních staveb tak, aby k těmto jednotlivým povolováním byly přizvány občanské iniciativy.
Dále jsou to pozměňovací návrhy uvedené pod bodem D, které jsou dva. Pod bodem D1 máme uvedený pozměňovací návrh poslance Staňka, který navrhuje osvobodit od poplatku za odběry povrchových vod zavlažování lesních školek. To je pozměňovací návrh D1. V případě, že tento pozměňovací návrh by byl přijat, jsou nehlasovatelné pozměňovací návrhy kolegy Kotta a kolegy Zahradníka, které jsou totožné a jsou uvedeny pod bodem F a G2.
Zašesté je to návrh D2, což je úprava tohoto § 16. Tady pak ještě upozorním na určitou provázanost v případě, že rozdělíme proceduru A1 až A10.
Dále, pod sedmým hlasováním bychom se vypořádali s pozměňovacím návrhem E1, což je návrh poslankyně Vrecionové. Je to návrh na úpravu přerozdělení poplatku za odběr podzemní vody. V této chvíli je platné 50 % do rozpočtu krajů, 50 % do Státního fondu životního prostředí. Paní kolegyně navrhuje úpravu 10 % ve prospěch obcí a zbytek rovnoměrně rozdělit mezi kraj a Státní fond životního prostředí. Tady chci upozornit, v případě schválení tohoto pozměňovacího návrhu bude nehlasovatelný pozměňovací návrh pod bodem H, což je pozměňovací návrh poslance Koníčka, který navrhuje stejné přerozdělení, ale v jiné výši. ***