(18.20 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
Takže taková je ta situace. A o žádné garantované místo se nejedná, protože v případě, že ve školkách místa pro dvouleté děti nebudou, tak samozřejmě ty děti se tam přijímat nebudou. Tady se jenom jedná o povinnost, aby školka přednostně přijímala spádové dvouleté děti před nespádovými čtyřletými. To je reálně, co ten stávající zákon znamená, a podle našeho názoru vytváří víc problémů, než se snaží řešit.
Pokud chceme ten problém řešit, tak má ministerstvo vypsat dotační program na rozšiřování kapacity mateřských škol a na jejich úpravy pro to, aby byly k dispozici dvouletým dětem, a ve velkém investovat peníze. Úplně nejdůležitější zákon v této věci je státní rozpočet, který musíme patřičně nastavit v oblasti předškolního vzdělávání. Školky budou potřebovat personálně posílit a samozřejmě potřebují obrovské investice, které v tuto chvíli nikdo školkám nefinancuje ani v jedné z těch oblastí. To je ten základní problém.
Druhá věc samozřejmě je, jestli je skutečně nejlepší způsob, jak umožnit např. matkám, které chtějí i z rozumných důvodů do práce, když mají dvouleté děti, jestli je ten způsob, jak jim umožnit do té práce, že hodíme na školky povinnost děti přijímat. Podle našeho klubu je daleko vhodnější řešení této situace institucionální podpora dětských skupin, které dneska jsou vázané na peníze z Evropské unie, a výhledově bychom měli řešit, že navážeme na státní nebo obecní rozpočty a skutečně to umožníme systémově z veřejných prostředků financovat. My určitě navrhneme ve druhém čtení doprovodné usnesení toho zákona, aby se problematikou dětských skupin vláda zabývala a aby skutečně řešila tento problém, ale ta stávající legislativa, která je platná a ještě nezačala účinkovat, skutečně více problémů přidělává. To je k těm dvouletým dětem.
Ohrazuji se proti tomu, že bychom chtěli bránit matkám v tom, aby se vrátily do práce, nicméně ten zákon prostě, tak jak je navržený, nemá tu institucionální podporu, která je pro toto opatření potřeba, a během těch dvou let nejsme schopni ji zajistit. To prostě dneska už víme. Některé obce by na to potřebovaly sedm let ve chvíli, kdy nevlastní parcely, kde by postavily novou školku, například. To je jedna část.
Druhá část je to povinné předškolní vzdělávání. Tam bychom se měli podívat na to, co je cílem toho opatření. Proč tady máme povinnou předškolní docházku. Údajný cíl byl ten, že jsme chtěli, aby děti ze sociálně vyloučených lokalit chodily do školky, kde se připraví na základní školní docházku. Proto to opatření bylo zavedeno. A měli bychom si klást otázku, jestli se to stalo, jestli jsme skutečně výrazně zvýšili přítomnost dětí z těchto oblastí ve školkách a jestli skutečně dosahujeme toho deklarovaného cíle, tzn. připravit děti z vyloučených lokalit na to, aby mohly nastoupit na základku. Minimálně podle zkušeností mateřských škol, které jsem navštívil, se to neděje.
Teď jsem byl ve svém obvodu v Chrudimi schválně kvůli tomu ve školce a dneska ta mateřská škola dostane od města, nebo všechny v obvodu dostanou seznam dětí, které dosáhly pěti let, a mají zjistit, jestli už u nich ve školkách jsou, nebo jestli se tam chystají nastoupit na ten předškolní ročník, nebo jak to s nimi je. U dětí, které tam nejsou a nechystají se nastoupit, tak město je obepíše, že mají nastoupit, že mají zákonnou povinnost, blabla, a oni to v řadě případů neudělají, zvlášť z těch sociálně vyloučených lokalit, a nestane se nic. Respektive stane se to, že paní ředitelka má v seznamu 20 dětí, které mají, pokud přijdou, nárok na místo v té školce, a ona neví, jestli má přijímat děti do nižších ročníků, na které se rodiče hlásí se svými dětmi, nebo jestli má čekat na to, jestli se ty děti objeví, nebo neobjeví. Takže ona čeká, jak dlouho může, pak začne přijímat na poslední chvíli ty čtyřleté a tříleté a občas to asi udělá nějaký administrativní průšvih, když se náhodou nějaké to dítě objeví, ale ony se většinou neobjeví. OSPOD, který to má na starosti, nemá kapacitu na to, aby řešil, a v případě, že ti rodiče jsou donuceni se přihlásit do individuálního vzdělávání, pak se omlouvají nebo tam nepřijdou, tak prostě rok se fakticky nic neděje a ty děti pak nastoupí skutečně na základku a to opatření vůbec neplní ten slibovaný cíl. Vůbec se to neděje. Ale co se děje na druhou stranu, že rodiče, kteří řádně své děti připravují na to, aby mohly na základku nastoupit, jsou otravovaní tím, že tam musejí chodit, musejí hlásit dítě do individuálního vzdělávání. Začaly se ve školce řešit omluvenky úplně nesmyslně, jsou psané děti, které tam reálně nepotřebují chodit, že jsou tam zapsané a permanentně omlouvané a zabírají kapacitu, takže se vlastně tímhle opatřením zhoršila situace kapacity mateřských škol.
Takže my rozhodně podporujeme to, aby předškolní děti měly nárok na to být přednostně přijaty, proti tomu nemáme vůbec nic. Jsme ale rozhodně proti tomu, aby ta povinnost, aby tam byly, byla stanovena tím současným způsobem, kdy reálně se nevynucuje a postihuje to jenom ty, kteří např. řádně vzdělávají své děti doma. Z toho pohledu, protože dneska se nerýsuje řešení, nám přijde rozumnější tu povinnost zrušit.
Třetí věc je to hrazení a tam si naopak myslíme, že je to rozumné opatření, jak zvýšit motivaci rodičů třeba z těch vyloučených lokalit, kde přece jenom nějaké ty jednotky procent tam začaly ty děti posílat, aby si to mohly dovolit, to znamená bezplatný poslední rok školky. Proti tomu nic nenamítáme a určitě budeme podporovat zrušení bezplatnosti v rámci druhého čtení.
Takže tolik názor velké většiny našeho klubu. Budeme určitě následně diskutovat detailní opatření, můžeme se bavit o těch úpravách, ale bavme se o tom, co se děje reálně, tzn. jaká je skutečně situace v těch školkách, a ne o tom, co je napsané v tom zákoně, co někdo bohužel tady prezentuje jako nějaký reálný stav, kterému se to ani zdaleka neblíží. Díky.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi. Požádám pana kolegu Munzara o strpení. Nejdřív tři omluvy z jednání: pana poslance Jana Volného od 16.00 do konce jednacího dne, pan ministr Ťok také do konce jednacího dne a pan poslanec Farský.
Nyní mám dvě faktické poznámky - paní poslankyně Valachové a paní poslankyně Černochové. Nejdříve paní poslankyně Valachová s faktickou poznámkou. Máte slovo k faktické poznámce, paní poslankyně.
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, jenom skutečně stručně k panu kolegovi Ferjenčíkovi, vaším prostřednictvím, a samozřejmě ty bližší věci mu velmi ráda postoupím.
Investice. Samozřejmě že ihned poté, co byl - byť to byl pozměňovací návrh a nebyl předkládán Ministerstvem školství a ani jsme ho nepodporovali, tak jsem tady přesně popsala, do jaké situace se tehdy Ministerstvo školství dostalo. Samozřejmě že ihned poté byla dohoda, a je průběžně naplňována, se Svazem měst i Sdružením místních samospráv, o tom, jak má být školská soustava, tzn. doplnění kapacit, realizována. Ministerstvo školství má národní program pro rozšiřování kapacit mateřských škol. Naopak si obce vynutily jeho nezrušení právě s ohledem na přijetí tady té novely a pokračuje. V letošním rozpočtu jsme dokonce posílili tady v Poslanecké sněmovně mateřské školy o 350 milionů korun. Také jsme přijali doprovodné usnesení, které zavazuje sloučit všechny investiční programy dané školské soustavy, aby to bylo efektivní. To se přece všechno děje a stalo. ***