(17.50 hodin)
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Abychom tedy našli řešení, které bude schůdné. Současná situace je taková, že dětské skupiny jsou financované z velké části díky tomu, že máme podporu z evropských fondů, máme ročně miliardy korun, které jsou využívané na podporu jejich vzniku i provoz, protože opravdu provozovat dětskou skupinu, kde máte na 12 dětí pečující osoby dvě, nejenom jednu většinou, kde nároky jsou samozřejmě velmi vysoké, není levná záležitost a pro rodiny je, pokud by si měly platit zcela v plné výši náhradu, tak je fakticky nedostupná pro velkou část.
A pokud nám tedy skončí podpora z evropských fondů, jako že v určité době k tomu samozřejmě jednou dojde, takže v ne úplně ani vzdálené velmi dohledné době budeme řešit problém, odkud budeme vlastně financovat tuto podporu rodin, jestli ji budeme financovat ze státního rozpočtu, což si myslím, že je asi nakonec jedna z jediných možných variant, která přijde na stůl, anebo jestli to necháme plně na rodinách, rodičích, a tím si budeme asi všichni jisti, že nám jich naprostá většina už těch zřízených zanikne a ta podpora, která do toho byla vložena, ty miliardy prostředků, které do toho už plynuly, tak vlastně půjdou vniveč, protože ty kapacity tím zaniknou a budeme stát před úplně stejnou otázkou, co tedy uděláme pro rodiče takovýchto dětí.
Samozřejmě že to je věc, která je k řešení na Ministerstvu práce a sociálních věcí zejména. Mě by ale zajímalo i stanovisko ministra školství, protože si myslím, že bychom měli slyšet, jaká je současná situace. Já jsem jej v interpelaci žádala o některé informace. Děkuji mu za to, že mi je poskytl, ale myslím si, že i pro vás ostatní, protože ta debata, jak vidíme, ještě bude určitě dlouhá, tak by stálo za to, abychom měli fakta, abychom byli schopni posuzovat, kolik vlastně už těch kapacit vzniklo díky tomu, že byl tento zákon v minulém volebním období přijat v této podobě. Jaká je současná situace, kolik peněz do těchto projektů nebo programů alokuje v současné době na to, aby kapacity mateřských škol byly schopny v roce 2020 dostát k tomu stávajícímu znění zákona. To si myslím, že bychom tady měli za prvé slyšet, abychom se bavili v tomto o plných informacích, abychom je měli. Ale bohužel tady pan ministr teď není, tak doufám, že se ještě dostaví. Většinu té diskuse tady zatím byl, takže věřím, že má pro nás připraveno základní penzum informací.
Pokud se tady rozproudila díky tomuto návrhu zákona diskuse ohledně mateřských škol, tak si myslím, že bychom se měli bavit i o tom, že v rámci OECD do předškolního vzdělávání v České republice plyne jedna z nejnižších podpor. Když to srovnáme s ostatními zeměmi, tak za námi už je snad jenom Turecko, a jsme úplně na chvostu. Možná bychom mohli využít právě toho, že tato novela byla přednesena, k tomu, abychom rozproudili debatu i nad dalšími problémy. Myslím si, že jsou palčivé v rámci předškolního vzdělávání. Jestli přece jenom 28 dětí není příliš v jedné třídě, jestli v tomto směru bychom se taktéž nemohli snažit o jejich snížení. Jsme v tomto, také si myslím, poměrně řekněme rigidní, ale když porovnáme se zahraničím, tak ty třídy bývají spíše menší a je trend i v jiných stupních vzdělávání, aby byly kolektivy spíše menší, protože integrujeme děti s různými potřebami atd.
Tohle si myslím, že je určitý přínos celé debaty, že bychom měli na ten problém nahlížet i z dalších úhlů pohledu, a hlavně bychom měli být schopni do té diskuse zavést i celou řadu dalších aspektů. Rozhodně to není jenom o zvýšeném papírování, které tady bylo hodně zmiňováno, které určitě s sebou takovéto změny přinesly, ale je to právě i o tom, abychom zkvalitňovali předškolní vzdělávání v ČR, aby bylo opravdu nejenom dostupné, ale aby bylo opravdu kvalitní a aby se v něm i těm zúčastněným dobře jak pracovalo, tak dětem dobře žilo.
Byla bych ráda, kdyby - myslím si, že to nebudu brát, za mnou hovoří paní bývalá ministryně, ta určitě představí svůj návrh - ale kdybychom byli schopni využít diskuse k tomu, že to schůdné řešení i pro rodiče dětí, kteří chtějí využít předškolní, resp. nějakou dětskou ranou péči, abychom to našli, abychom vlastně jenom nerušili jedno opatření bez náhrady. To by mi přišlo velmi nešťastné už jenom z toho důvodu, že je tady celá řada rodin, které to potřebují anebo chtějí využít.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Pekarové Adamové. Paní kolegyni Valachovou požádám o strpení, protože tady mám dvě faktické poznámky - paní poslankyně Melkové a pana poslance Staňka. Nejdřív paní poslankyně Melková. Prosím, paní kolegyně, máte dvě minuty.
Poslankyně Marcela Melková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení kolegové, mám potřebu se vyjádřit k tomuto bodu jako bývalá pedagožka, učitelka v mateřské škole kdysi dávno, protože jsem přesvědčena, že mateřská škola má funkci především vzdělávací a ne hlídací, což u dvouletých dětí by tak bylo.
Také si myslím, že dvouleté děti - nemyslím si to, je to pravda - dvouleté děti jsou batolata a ta potřebují úplně jinou péči, než jaká by se momentálně naskytla v mateřské škole. Čili zařízení, jako je mateřská škola, prostě pro dvouleté děti není vhodné. Budu ráda, když skutečně novela, kterou chystá vláda, bude k tomuto přihlížet a ke vší spokojenosti se ukončí zdárně.
To je všechno, co jsem k tomu chtěla ve faktické poznámce říct. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Antonín Staněk, potom řádně přihlášená paní poslankyně Valachová. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.
Poslanec Antonín Staněk: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Milé kolegyně a kolegové, tak nevím. Přihlásil jsem se s faktickou poznámkou, v které chci reagovat na dvě věci. Všechny naše politické strany odleva doprava, od středu nahoru mají ve svém volebním programu podporu školství. Když se díváme do poslaneckých lavic, tak se mi to zrovna tak nejeví. Projednáváme novelu školského zákona, která se dotýká předškolního vzdělávání. Těch nejmenších, o kterých tady všichni víme, jak nezbytně potřebují mateřskou péči, péči maminek, tatínků a všech - a sál zeje prázdnotou. Děkuji těm, kteří tady jsou. Když se dívám na Piráty, z větší části poslanci hnutí ANO, sociální demokracie atd.
Nicméně ten, kdo mi tu chybí nejvíce a který opustil tuto sněmovnu, možná je někde v kuloárech, nevím, je ministr školství. Věřím, kolegové z ODS, že stejně jako v minulosti, kdy jste byli přesvědčeni, že klíčovému zákonu má být přítomen příslušný resortní ministr, i dnes podpoříte můj návrh, abychom přerušili projednávání tohoto bodu do přítomnosti pana ministra školství. Myslím si, že číst si to ze stenoprotokolu je sice hezké, to mu přečtou jeho kolegové, proškrtají mu to, vyškrtají mu to, ale myslím si, že by měl být důstojně přítomen projednávání tak závažné věci. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To je procedurální návrh, o kterém mohu nechat hlasovat bez rozpravy. Jenom podotýkám, že pan ministr školství je přítomen ve sněmovně, neomlouvá se. Naopak. Než dám hlasovat, tak je tady. (Ministr školství přichází do sálu.)
Sice vás mohu odhlásit, požádat o novou registraci, ale protože ten návrh je nyní už nehlasovatelný, protože pan ministr školství je přítomen. Pan kolega Staněk ale trvá ještě na jedné faktické poznámce. Udělím mu slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Antonín Staněk: Děkuji. Chci věřit, že pan ministr již vydrží celý průběh jednání v Poslanecké sněmovně, že se opět nevzdálí, protože můj návrh přišel ne po minutové nebo pětiminutové nepřítomnosti pana ministra, ale po poněkud delší. Budu rád, že tady bude pan ministr přítomen.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, to je žádost, které pan ministr zatím vyhověl. Jinak já nemám z jednacího řádu jinou šanci, pokud je tady jiný z ministrů, přerušovat schůzi. Budeme pokračovat vystoupením paní poslankyně Valachové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***