Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

31.
Návrh poslanců Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika, Miloslavy Vostré,
Stanislava Grospiče a Květy Matušovské na vydání zákona o zrušení
zákona č. 99/2000 Sb., o zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr
/sněmovní tisk 112/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 112/1.

Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl pan poslanec Vojtěch Filip. Pane poslanče, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, paní a pánové, dovolte mi, abych krátce uvedl tisk 112. Jde o klasickou derogační normu, jejíž text je jednoduchý, že zákon o zákazu vývozu do jaderný elektrárny v Búšehru se ruší.

Tento návrh zákona by předložen již třikrát v minulých volebních obdobích, v tom volebním období 2013 a 2017 byl předložen jak skupinou poslanců, tak vládou České republiky s tím, že zákon prošel prvním, druhým čtením a nebyl ve třetím čtení schválen, přestože ten zákon omezuje možnosti českých podnikatelských subjektů k tomu, aby zvýšily svou ekonomickou aktivitu v tomto území. Nejde tedy jenom o samotnou elektrárnu v Búšehru, ale i další ekonomické aktivity, které můžeme mít v Íránu. Částečně jsme se té debaty dotkli v tom prvním bodu dnešního odpoledního jednání, a to nesouhlasnými výroky některých kolegů. Já jen připomenu, že současná důvodová zpráva akcentuje na rozdíl od těch předchozích předložení to, že v roce 2016 skončily sankce proti Íránské islámské republice, a to rozhodnutím mezinárodního společenství, a Česká republika dlouhodobě navazuje na ty ekonomické vztahy, které tam měla. Nejedná se žádné věci, které by nebyly pro českou ekonomiku nějak bezvýznamné, naopak, jedná se o významné ekonomické aktivity státu, který je velmi bohatý a který svým způsobem ovlivňuje život v tomto území, pro některé negativně, pro jiné pozitivně, a samozřejmě také jde o to, nakolik my jsme ochotni ten samotný region vnímat v jeho složitosti.

Pokud jde o vztahy mezi Českou republikou a Íránem, tam jsme po roce 2016 po skončení sankcí měli jak návštěvy ministrů vlády České republiky na území Íránu, vyměnily se parlamentní delegace, Česká republika se účastnila i inaugurace znovuzvoleného prezidenta Íránu.

Pokud mám připomenout některé zásadní věci, kdybych to bral jenom z pozice samotného návrhu zákona, ten zákon byl konzumován, protože je obsolentní, samotná elektrárna v Búšehru je ukončena, její provoz kontroluje Mezinárodní agentura pro atomovou energii se sídlem ve Vídni, tím kontrolorem za MAE byl dlouholetý ředitel jaderné elektrárny v Temelíně, potom dlouhou dobu pracovník mezinárodní agentury doc. František Hezoučký, který čtrnáctkrát na základě zmocnění mezinárodní agentury kontroloval to zařízení, a zařízení bylo Mezinárodní agenturou pro atomovou energii uznáno jako zařízení, které je v souladu s mírovým využíváním jaderné energie. Tolik tedy k některým výhradám, které máme.

Co ještě musím dodat. Česká republika na samotném zákonu výrazně prodělala, protože přišla o tu zakázku, zakázku v tom vzduchotechnickém zařízení, protože jsme nedodávali žádnou jadernou část. Podotýkám, žádnou jadernou část, ani část, která se týkala toho ukládání například nebo něčeho dalšího, co by se týkalo jaderné části, ale měli jsme dodávat vzduchotechnická zařízení, chladicí zařízení a ventilátory ze ZVVZ Milevsko. V té době, v roce 2000, česká vláda musela odškodnit ZVVZ Milevsko tím, že zmařila tu zakázku, a stálo to velké množství finančních prostředků. Nehodlám to tady nijak dále rozvádět. Problém byl v čem? Že i nejaderné státy jako např. sousední Rakousko, které neprovozuje žádnou jadernou elektrárnu, se podílely na dodávkách do Búšehru a naše zařízení, to náhradní zařízení, místo ZVVZ Milevsko dodala britská firma s vlastníky ve Spojených státech amerických. Takže když někdo říká, že prostě je to zájem mezinárodního společenství, tak ten zájem mezinárodního společenství já kvalifikuji tak, že je zájem, aby to nevyráběli Češi, ale aby si vydělal někdo jiný. A já zásadně zastávám to, abychom my jako zákonodárný sbor vytvářeli zákonodárství tak, abychom pomáhali občanům České republiky, aby měli dostatek práce, dostatek prostředků na vlastní obživu, a že v tom konkurenčním boji samozřejmě stojí o to, abychom ten zákon zrušili.

Pokud jde o zásadní výhrady, které v minulosti padaly, to byl zájem Státu Izrael, který nepodporuje žádné ekonomické aktivity vůči Íránu, s tím, že ta nepodpora v podstatě závisí na tom, aby byl ten sousední stát oslaben, aby vůči němu mohlo být postupováno v rámci ekonomických sankcí. Ale připomínám, že ekonomické sankce byly zrušeny, že je mezinárodní společenství zrušilo a že jako stát Organizace spojených národů bychom se měli více zabývat tím, nakolik je to pro Českou republiku ekonomicky výhodné nebo nevýhodné, nakolik je to pro nás i z politického hlediska výhodné nebo nevýhodné a nakolik v podstatě uvolňujeme prostor v tom konkurenčním boji jiným. Slyšel jsem řadu vystoupení kolegů jak zleva, tak zprava, kteří říkali, že ten nebo onen zákon narušuje ekonomické prostředí v České republice, a že je tedy potřeba uvolnit ruce podnikatelům a že je třeba co nejméně regulací. Tak tento zákon by ti, kteří jsou proti regulacím, měli propustit do dalšího projednávání, a to tak, že ten zákon je zcela zbytečnou, pro Českou republiku poškozující regulací, která nemá místo v českém zákonodárství. Až budu slyšet zase kolegy zejména z pravé strany, tak jim jejich hlasování k tomuto zákonu vždycky rád připomenu.

Pokud jde o ten krok, který očekávám, že si tady zopakujeme, že nebude připuštěno projednání podle § 90 odst. 2, s tím se nedá nic dělat, to je právo kolegů. Budeme tedy déle diskutovat jak ve výborech. Já jsem připraven k té argumentaci. A jestli o to opravdu stojíte, mohu jmenovat firmy, jejich vlastníky, kteří na tom vydělávají, kteří ač nás vyzývají, abychom tak nečinili, tak ve skutečnosti chrání své vlastní podnikatele, a to jak sousední stát, který nás žádá, abychom to nedělali, protože i v jeho ekonomickém zájmu je, aby jako vlastníci těch firem v jiných zemích mohli produkovat právě zařízení pro energetické zdroje v Íránu.

Tolik tedy - shrnu jednoduše. Jde o jednoduchou derogační normu, jejíž text je shodný s textem, který minulá vláda schválila. Odůvodnění odpovídá současné situaci, současné i mezinárodněpolitické situaci. A připomínám tedy, že sankce vůči Íránu OSN zrušila a Mezinárodní agentura pro atomovou energii podporuje, aby tímto způsobem došlo v tomto státě k mírovému využívání jaderné energie. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji zástupci navrhovatele panu poslanci Filipovi a nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já tak optimistický nebudu. Je pravdou, že mezinárodní společenství včetně Rady bezpečnosti OSN zrušilo sankce v jaderné oblasti vůči Íránu s tím, že vývoz položek včetně zboží, technologie a softwaru uvedených na seznamu režimu kontroly raketových technologií zůstává i nadále zakázán. Nicméně situace na Blízkém východě zůstává i nadále velmi komplikovaná a vzhledem k událostem posledních dnů se nedá očekávat její významné zlepšení.

Přestože vláda ČR dala k tomuto bodu neutrální stanovisko, z dlouhodobého hlediska upřednostňuje bezpečnostní hledisko před hlediskem ekonomickým. Existují stále vážné obavy o využití jaderného programu nejen k mírovým účelům. Tyto obavy zaznívají jak ze Spojených států amerických, tak z Velké Británie, ale především ze Státu Izrael, s nímž má ČR strategické partnerství. Proto si myslím, že nemohu doporučit projednávání tohoto bodu v režimu 90, protože tento bod si vyžaduje odbornou diskuzi ve výborech a tam poslanci musejí zvážit všechna pozitiva a negativa přijatého zákona. To je z mé strany všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji tedy zpravodaji pro prvé čtení a tímto otevírám obecnou rozpravu. Mám tady s přednostním právem přihlášeného pana předsedu Zbyňka Stanjuru. Prosím, máte slovo. Připraví se předseda Kalousek.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak nejdřív formálně: jménem čtyř poslaneckých klubů - ODS, KDU, TOP 09 a STAN - vetujeme projednávání podle § 90 odst. 2.

A ještě jednou formálně: navrhujeme zamítnutí již v prvém čtení. Vrátit návrh k novému přepracování nemá žádný smysl. Určitě pan předseda Filip měl pravdu, když říká, že ten zákon je velmi jednoduchý. To je pravda. Technicky je velmi jednoduchý, tam není co přepracovávat. Čeká nás politické rozhodnutí, zda takový zákon podpoříme, nebo ne. V té debatě se nic nového nedozvíme. Jenom připomenu, že v minulém volebním období to tady bylo dvakrát. Bylo to komické. Byly dva stejné návrhy zákona - jeden byl vládní a jeden byl z dílny KSČM. Ani jeden nebyl schválen, což bylo dobře. Já myslím, že nejlépe pro tento návrh zákona uděláme, když dneska jeho cestu legislativním procesem ukončíme.

Já myslím, že důvody jsou naprosto jasné, a nemá cenu říkat nebo používat argumenty, že jiní dělají něco jiného. Děláme to kvůli sobě. Ten návrh, který dáváme, dáváme v zájmu České republiky, ne v zájmu někoho jiného. Je možné, že to někomu z cizích firem ekonomicky vyhovuje. To já ani nevylučuji, ani po tom nebudu pátrat, protože to v tuto chvíli není důležité. A je pravděpodobné, že když to nebudou dělat firmy české, že to mohou dělat firmy jiné. Ale to není argument pro to, abychom my tento návrh zákona schválili.

A musím popravdě říct, že to, že to v minulém volebním období neprošlo, bylo i díky postoji a hlasování poslanců a poslankyň hnutí ANO a já věřím, že budou v tomto konzistentní. A teď jedna věta. Ona vás možná rozčilí, ale doufám, že ne, že ji posoudíte s chladnou hlavou: Za to vám podpora vaší vlády od komunistů nestojí! Oni vás podpoří i bez tohoto návrhu zákona. Věřte mi! (Oživení v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já tedy registruji váš návrh na zamítnutí, registruji i veto. Dále mám faktickou poznámku pana poslance Benešíka. Prosím. A připraví se dále do obecné rozpravy s přednostním právem pan poslanec Kalousek a následně paní poslankyně Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já mohu místopřísežně říct, že mě nikdo nelobboval, s nikým jsem nemluvil. Je to otázka principu. Já si prostě nemyslím, že ČR by se měla podílet na jaderném programu teokratické islámské vlády Íránu přímo nebo nepřímo. Pokud máte jaderné části programu, máte i vedlejší nejaderné. Je to otázka principu, a pokud firmy z kterékoliv země, bylo tady jmenováno Rakousko nebo Spojené království, tam dodávají, tak je to od nich pokrytecké. Já to dělám pro své vlastní děti. Jsem absolutně proti tomu, abychom jakýmkoliv způsobem umožnili, byť přímo nebo nepřímo, takovémuto režimu rozvíjet svůj jaderný program. A já pevně věřím, že pokud náhodou toto přijde, že pan prezident Zeman takový zákon bude vetovat!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní bych tedy požádal o vystoupení pana předsedu Miroslava Kalouska. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, jen velmi stručně, protože vy z vás, kteří jste byli poslanci již v minulém volebním období, si pamatujete poměrně dlouhé a bouřlivé diskuze o vládním návrhu zákona. Tenkrát ho navrhovala vláda, dnes k tomu vláda zaujala jenom neutrální stanovisko, a přesto Poslanecká sněmovna ten návrh neschválila a ponechala zákon o nezákonnosti dodávek do Búšehru v platnosti. Od té doby se nic nezměnilo k lepšímu. Od té doby se situace v regionu ještě o něco více zhoršila a ještě pro naše spojence je o něco naléhavější a o něco palčivější. A je v zájmu národních zájmů a národní bezpečnosti ČR, aby byl tento zákon ponechán v platnosti. Jsem o tom přesvědčen. Dovolím si se za celý klub TOP 09 připojit k návrhu na zamítnutí.

A jenom si dovolím jednu osobní poznámku pro vás, kteří máte lidsky blízko k panu prezidentovi Zemanovi. On pořádá ve Španělském sále oslavu k 70. výročí existence Státu Izrael, který vznikl za velmi účinné pomoci tehdejšího Československa. Víte, že pan prezident je velký přítel Izraele. Přece ho nechcete dostat do té situace, že by tam svým přátelům měl vysvětlovat, že ta Sněmovna nezamítla tenhle návrh zákona! No to Milošovi nemůžete udělat! Prosím, zamítněme to hned v prvním čtení! (Pobavení.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a další v pořadí je paní poslankyně Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Hezký večer, dámy a pánové. V minulém volebním období jsem také několikrát k tomu návrhu, jak k tomu vládnímu, tak k tomu z pera KSČM, vystupovala. Argumenty zůstávají v platnosti i nyní. Možná po dnešku ještě silněji, protože určitě si ještě všichni pamatujeme tu tříapůlhodinovou diskuzi na téma Sýrie. A i v souvislosti se Sýrií tady několikrát zaznělo to, jakým způsobem je, v jaké koalici a jak zaangažován Írán.

Když se v loňském roce ta věc diskutovala na půdě Poslanecké sněmovny, tak jsem tady argumentovala tím, že budoucí prezident Spojených států amerických - bylo to v tom mezičase po volbách před inaugurací - jasně naznačil, že i v rámci Spojených států amerických by měla tato záležitost být přehodnocena. Čekalo se tedy na vyjádření americké administrativy. Myslím si, že bychom rozhodně po událostech z minulého týdne měli počkat na vyjádření našich spojenců. Protože ty věci spolu souvisí, a kdo si myslí, že ne, tak nezná dostatečně mezinárodní vztahy nebo je dostatečně jasně nečte.

Tady třeba rozumím i tomu - omlouval se pan ministr zahraničních věcí Stropnický ze zdravotních důvodů z dnešního jednání, vůbec to nezpochybňuji. Ale mě by zajímalo stanovisko pana ministra zahraničních věcí právě v těch souvislostech se Sýrií. Stejně tak bych chtěla znát, jestli by alespoň pan zpravodaj, který je samozřejmě ze stejného politického hnutí, mohl tlumočit, jestli pan premiér Babiš, když stanovisko vlády bylo neutrální, tak jestli pan premiér hlasoval pro ten návrh. Jestli si to pan premiér přeje. Protože my jsme skutečně v patové situaci už šestý měsíc. Nemáme tady vládu s důvěrou. Takže to směřování zahraniční politiky víceméně dedukujeme z různých vyjádření kolegů, o kterých se předpokládá, nebo o kterých se mluví, že by mohli být součástí budoucí vládní koalice. A tady tedy ty názory i v tomto ohledu - já alespoň cítím na základě té debaty, která byla k Sýrii, že mohou být velmi rozporuplné.

Takže bych chtěla poprosit, a skutečně to není o tom, že bych tady chtěla nějakým způsobem blokovat projednávání toho návrhu - ale může nám někdo z hnutí ANO říct, co si o tomto návrhu zákona myslí pan premiér? Co si o tomto návrhu myslí ministr zahraničních věcí? Mě by to zajímalo. Nebudu navrhovat přerušení, abyste mi neřekli, že obstruujeme a prostě nechceme, aby se ten návrh dál v rámci toho procesu projednával. Ale myslím si, že všechny nás, kteří jsme věnovali tři a půl hodiny té debatě o Sýrii, by stanoviska těchto dvou stěžejních aktérů zahraniční politiky, to znamená premiéra České republiky a ministra zahraničních věcí, tato stanoviska by nás měla zajímat. Bohužel, jak říkám, není vina pana ministra, že tady není. Říkal, že jde do zdravotního zařízení. Neříkám to tedy proto, že bych to tady vyčítala. Prosím, aby tedy tyto pány někdo z hnutí ANO nahradil a aby nám k tomu řekl jasné stanovisko těchto zástupců exekutivy neboli vlády České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Peksa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Peksa: Děkuji. Dobrý večer. Já bych se přiznal, že by mě docela hodně zajímal postoj vás všech ostatních, abychom si to vydiskutovali, protože jak já tomu rozumím, tenhle zákon omezuje pouze české firmy. Ale typicky tam může být, myslím si, možnost přes ostatní země, které jsou v evropském hospodářském prostoru, do Íránu dále vyvážet. Myslím si, že od toho máme společnou zahraniční a bezpečnostní politiku v rámci Evropské unie, abychom tyhle věci kontrolovali. A dávalo by smysl, že tyhle věci budeme koordinovat se spojenci. Koneckonců před chvílí jsme si tady odsouhlasili usnesení, ve kterém říkáme, že koordinujeme naše akce se spojenci. Takže já bych si to tady, přiznám se, docela rád vydiskutoval, protože tahle otázka není z mého pohledu tak jednoduchá, aby se dala jednoduše odmávnout škrtem pera tady na plénu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Hájek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Děkuji pane předsedající. Kolegyně, kolegové, opravdu tady máme návaznost na tu diskuzi o Sýrii. Protože v dostupných informacích, nebo médiích, nebo na Googlu si můžete zjistit, že 14. července roku 2015 Írán a šest světových mocností - to znamená P5+1 - Čína, Francie, Německo, Rusko, Spojené státy a Velká Británie dosáhly historické nukleární dohody. To znamená, je určitá nukleární dohoda o mírovém využívání energie v Íránu. Samozřejmě je také pravda, že teď prezident Trump do toho vstoupil a dal nějaké čtyřměsíční moratorium na to, zdali zpřísnit tyto podmínky, nebo ne.

Takže co chci říci. My bychom měli koordinovat naše kroky s těmito subjekty, protože sami uznáte, že těch pět zemí, které jsem jmenoval, a Česká republika je k tomu trošku nepoměrná, ale určitě ctít ty kroky, které dneska běží. To znamená, nebránit se tomu, aby to šlo dál do výborů. To je za a). A za b) abychom v rámci Ministerstva zahraničních věcí, MPO a dalších institucí koordinovali tu naši aktivitu nebo činnost tak, abychom doporučili Sněmovně takové rozhodnutí, které bude v souladu s cíli a principy, které světové mocnosti v této věci podnikají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat paní poslankyně Černochová, po ní pan poslanec Rais a pan poslanec Benešík. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Pane místopředsedo, jak tady správně kolega Hájek vaším prostřednictvím citoval, bylo to v roce 2015. Mezitím to mezinárodní prostředí doznalo poměrně podstatných změn a musím říct, že změn, které neprospívají v tom smyslu tomuto návrhu. Dneska tady bylo několikrát skloňováno jméno bývalého amerického prezidenta pana Baracka Obamy, a to i panem premiérem, vaším předsedou hnutí, kdy stejně jako někteří zástupci KDU-ČSL kritizovali Baracka Obamu, včetně pana premiéra, za některé věci, které nebyly na mezinárodním poli úplně ty nejšťastnější, včetně toho, že část těch záležitostí spojených ze Sýrií se tam zanedbala, nebo se nedotáhla do konce. Takže tady skutečně moc prosím některé z kolegů - protože není nikdo další přihlášený, jsou přihlášeni tedy pouze s faktickými poznámkami - jestli skutečně někdo znáte názor pana premiéra a názor pana Stropnického na tuto věc, tak nám ho prosím řekněte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Rais a jeho faktická poznámka. Prosím máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, dobrý večer. Já bych chtěl podtrhnout to, co tady říkal zpravodaj tisku Roman Kubíček, že bychom měli ty diskuze, které třeba o té Sýrii trvaly skoro přes tři hodiny, že bychom to měli přesunout na výbory. Protože si myslím, že ten problém není jenom o ekonomice, on je taky o vztazích. To riziko, že vyhořelé palivo může být samozřejmě zneužito, to je klasický technický problém. A to si myslím, že by se mělo řešit na těch výborech. Proto bych podpořil názor Romana Kubíčka. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Benešík a jeho faktická poznámka. Po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Janulík. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Od té doby, co byla podepsána ta dohoda mezi šesti mocnosti a Íránem, uplynula nějaká doba. A i podle našich expertů z Ministerstva zahraničních věcí, se kterými jsem tuto situaci konzultoval, se opravdu odehrálo mnohé. Například to zrušení embarga, nebo částečné zrušení embarga, znamená samozřejmě příjem pro Írán a ten příjem je používán z velké části do zbrojního průmyslu, například na rakety. A co si budeme povídat. My jsme tady vedli tři hodiny diskuzi o sto amerických raketách, které zasáhly přesně svůj cíl a nikoho nezabily a snad ani nezranily, a o tom, jaká je to obrovská destabilizace mírového procesu v Sýrii. Možná je, možná není. Ale Írán zcela prokazatelně používá zdroje, které získá tímto způsobem, které mu umožnila tato dohoda, na financování terorismu a záškodnických akcí v celém regionu. A já ani KDU-ČSL se na tom rozhodně nemíníme podílet.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Janulík. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jako předseda Meziparlamentní skupiny přátel Izraele také musím něčím přispět. Podívejte se, jako každý problém, mince má dvě strany, já vůbec nedokážu odhadnout, jestli my jsme schopni vůbec objektivně nějak posoudit míru toho nebezpečí, ať na tu, nebo onu stranu. Ale co cítím jako velmi naléhavé, je faktor té vzdálenosti. Ono se nám to dobře mudruje, když je to tak strašně daleko. Ale opravdu pro Stát Izrael, který to má za humny, je ten pohled samozřejmě výrazně jiný. Takže znovu říkám, asi by to chtělo opravdu prozkoumat velmi zevrubně a vyslechnout názory lidí, kteří k tomu opravdu můžou co říci. Protože já sám za sebe musím říct, že to není vůbec jednoduché, a apeluji na vás na všechny, abyste si uvědomili, že byste se k tomu problému stavěli jinak, kdybychom ho měli tady za humny. Ono byznys je jedna stránka, to také chápu, tomu rozumím, ale prostě má to i jiný rozměr. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka pana předsedy Kalouska. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já chci souhlasit s panem poslancem Janulíkem, s tím, že bych vás také chtěl požádat - podívat se na to očima našich přátel a blízkých sousedů Íránu. S drobnou poznámkou. Ona je otázka, co je to daleko. Raketový program Íránu je tak rozvinutý, že ty 2 000 kilometrů mezi Teheránem a Prahou překoná během několika málo let. Takže ono je to pro nás svým způsobem za humny také. Nerozhodujeme jenom o bezpečnosti v regionu, mluvíme o své vlastní bezpečnosti.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do obecné rozpravy se přihlásil pan předseda Bartošek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. V podstatě příběh se opakuje, stejně tak jako v předchozím období komunistická strana podala tento návrh. Je v tom konzistentní, to je třeba vnímat jako fakt. Jenom si kladu otázku, do jaké míry může hrát hlasování, které teď proběhne, roli ve vyjednávání o případné budoucí vládě mezi hnutím ANO a KSČM. Protože je jisté, že hnutí ANO bude potřebovat hlasy komunistů.

Osobně si myslím, že je důležité tento návrh zamítnout hned na samém počátku. Není důvod ho pouštět do další diskuse. Za klub KDU-ČSL mohu konstatovat, že podporujeme návrh na zamítnutí. Tady to není o diskusi. Tady je to o tom, že musíme jasným způsobem říct, kdo jsou naši partneři na Blízkém východě, jestli je to Izrael, nebo Írán. Jestli je to demokratická země, která je schopna přežít ve světě, který ji nenávidí a chce zlikvidovat, anebo jestli podporujeme Írán jakožto zřízení, které má jako doktrínu to, že chce zlikvidovat Izrael. Jestliže chce Írán zlikvidovat Izrael, v tom případě je jenom otázka, na koho do budoucna ukáže dál. A já jsem přesvědčen, že není možné podporovat zemi v rozvoji jejího jaderného programu, jestliže už na samém počátku chce likvidovat kohokoliv ve svém okolí. Z toho důvodu já jsem pro, aby tento návrh byl zamítnut a nebyl vpuštěn do dalšího čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickými poznámkami budou reagovat pan poslanec Benešík a pan poslanec Hájek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo. Jenom pro připomenutí, skutečně, oficiální doktrína Íránu je vymazat Izrael z povrchu zemského, vymazat židovský stát. Jenom pro připomenutí, byl to Hitler, který chtěl vymazat Židy z povrchu zemského. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Hájek a jeho faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, určitě jsem tady - nebo pokud někdo pochopil, že jsem tady svým vystoupením podporoval jaderný program, tak to určitě není. Já jsem hovořil o tom, že v současné době platí dohoda, kterou uzavřel Írán s pěti světovými velmocemi. My jsme předtím tři hodiny diskutovali o tom, zdali bychom měli dodržovat zákony, měli bychom dodržovat dohody, měli bychom diskutovat s těmi mocnostmi, které ovlivňují světové dění. Takže já jsem chtěl, ať to jde do výboru, navrhnu, aby to bylo prodlouženo na 60 dní, abychom skutečně měli možnost... (Hlas: Osmdesát.) Osmdesát dnů, abychom mohli skutečně diskutovat v plné šíři a získat informace od našich partnerů, jak NATO, tak z Izraele, tak samozřejmě i ze Spojených států.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Kalousek, který je přihlášen do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Chci jenom poprosit po ukončení obecné rozpravy před hlasování o navrženém návrhu o 20 minut na přestávku na poradu klubu TOP 09.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, rozumím tomuto požadavku. Hlásí se prosím ještě někdo do obecné rozpravy? Pokud tomu tak není, tak obecnou rozpravu končím a vyhovuji žádosti klubu TOP 09 na přestávku v délce 20 minut. To znamená, že končím současně dnešní jednání Poslanecké sněmovny. Sejdeme se zítra v 9.00 hodin a budeme pokračovat v projednávání... Ano, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Já jsem za prvé chtěla poprosit o to vyjádření pana ministra, až tady bude. Nebyl tady ze zdravotních důvodů, já tomu rozumím. Prosím tedy, aby to nebylo bráno, že je obecná rozprava ukončena. (Reakce na poznámky z pléna:) Řeknu, pane kolego. Takže prosím, mám přednostní právo v tuhle chvíli, není tady předseda. Ještě je možné na to reagovat, on by tu rozpravu tím znovu otevřel, kdyby vystoupil. Ale když nevystoupí a bude ukončena, tak bude definitivně ukončena. Takže prosím, aby nebyla ukončena obecná rozprava, to za prvé.

A za druhé - byla tady dohoda, my jsme to říkali s panem předsedou výboru pro zahraniční záležitosti Zaorálkem, že máme společné jednání výborů, máme v 9 hodin ráno to jednání a byla tady dohoda s panem premiérem Babišem i s panem předsedou Poslanecké sněmovny Vondráčkem, že zítra začne Poslanecká sněmovna jednat v 10 hodin, abychom dodrželi jednací řád, protože není možné jednat ve výborech zároveň, když jedná Poslanecká sněmovna.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Poslanecká sněmovna se sejde zítra v 9 hodin, budeme projednávat bod číslo 37 a 38... (Námitky ze sálu.) Opravuji v 10 hodin a budeme projednávat body číslo 37 a 38 a dále body dle stanoveného pořádku.

Pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 18.48 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.