Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

67.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Jako první máme interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci stavby I/11 Prodloužená Rudná, Hranice okr. Opava - zařazení do sítě TEN-T a jeho zařazení do seznamu prioritních dopravních staveb dle nařízení vlády č. 283/2016 Sb., sněmovní tisk 100. Tato interpelace byla přerušena.

V tuto chvíli dávám slovo panu poslanci Stanjurovi, aby přednesl svoji interpelaci. Prosím, máte slovo. A nemáte, omlouvám se. (Nebyl zapnutý mikrofon.)

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Hezké dopoledne, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Text mé interpelace je sněmovní tisk 100. K tomu je i odpověď pana ministra. Chtěl bych, abychom o tom problému mohli dneska chvíli diskutovat.

Já jsem se pana ministra ptal na dvě otázky, a to zda ten úsek spojení západní části kraje s Ostravou a s dálniční sítí Prodloužená Rudná je součástí TEN-T a zda souhlasila anebo nesouhlasila Evropská komise se zařazením této stavby do seznamu prioritních staveb, které jsme přijali zákonem v červnu roku 2016. V odpovědi pan ministr konstatuje, že ta komunikace není součástí sítě.

K tomu bych chtěl podotknout, že existují grafické podklady. Myslím, že všichni, kteří se zajímají o dopravu, vědí a jsou schopni si je nalézt, kde jsou definovány komunikace a železnice, které spadají do TEN-T. Ovšem kromě toho - a tam skutečně Prodloužená Rudná není a to jsme věděli všichni, kteří se tím problémem zabývají. Ale kromě toho, že TEN-T, tak existuje něco, co se nazývá v té evropské hantýrce primární městský uzel. A pokud existují primární městské uzly, a v naší republice to jsou v podstatě dva, to je primární městský uzel Praha a primární městský uzel Ostrava, kde jsou definované podmínky, aby to území splňovalo charakteristiku a mohlo se s ním pracovat jako s tím městským uzlem, mimo jiné, že to je aglomerace, která má minimálně jeden milion obyvatel. To platí jak v rámci Prahy, tak v rámci Moravskoslezského kraje.

Skupina, já nevím, jestli skupina nebo jeden či jedna europoslankyně se obrátila v listopadu loňského roku vlastně s obdobnými dotazy na komisařku pro dopravu a pátrala po tom, jak by mohl být uplatněn a jak by mohl být interpretován městský uzel Ostrava. Ta odpověď, kterou má k dispozici jak Ministerstvo dopravy, tak my, jasně říká, že je to v kompetenci České republiky. Dokonce si myslím, že je to možné definovat stavby, které patří do toho městského uzlu bez konzultací či bez souhlasu Evropské komise. V tomto ohledu si myslím, že Ministerstvo dopravy zaspalo. Vlastně bych řekl, že v reakci na ten dokument a na oficiální interpelaci europoslanců v únoru letošního roku náměstek pana ministra poslal dotaz na Evropskou komisi, jaké stavby by mohly být uplatněny v rámci městského uzlu Ostrava.

Já jenom připomenu, že v rámci toho městského uzlu mohou být zahrnuty do té množiny TEN-T staveb i přípojné komunikace, pokud představují připojení na TEN-T, což v případě Prodloužené Rudné bezesporu je, že to je přímo prodloužení na D1. Další stavby, které představují přípoj na letiště, což v tomto případě je opět potvrzeno, protože ta D1 vede až k letišti Mošnov, resp. je tam sjezd z D1 letiště Mošnov. A stejně tak ta Prodloužená Rudná umožňuje příjezd k nádraží Ostrava-Svinov, které bezesporu je součástí TEN-T.

Ministerstvo dopravy zopakovalo svůj argument, že se nakonec rozhodlo, resp. potvrdilo, že v tom původním návrhu zákona byla i Prodloužená Rudná. Pak se Ministerstvo dopravy rozhodlo - a já přiznávám, že je to hraniční rozhodnutí, zda ta stavba tam patří, nebo nepatří - tak se rozhodlo, že v nařízení vlády, které definuje ty prioritní dopravní stavby, Prodloužená Rudná nebyla, s odůvodněním, že nechtěli ovlivnit, případnými problémy s Prodlouženou Rudnou nechtěli ovlivnit těch ostatních devět staveb. S tímto vysvětlením jsem spokojen, v zásadě s ním souhlasím, jenom dlouhodobě jsme ve sporu, nebo v názorovém sporu, abych to upřesnil, s Ministerstvem dopravy, že si myslím, že nic nebránilo tomu, aby Prodloužená Rudná byla zařazena mezi prioritní dopravní stavby jiným nařízením vlády. To riziko skutečně existuje, a pokud by došlo k tomu, že by to nařízení vlády bylo napadeno, neohrozili bychom těch ostatních devět staveb.

To znamená, podle mého názoru je Prodloužená Rudná součástí uzlu sítí TEN-T, protože díky tomu, že to projednáme v dubnu, tak můj první doplňující dotaz na pana ministra je, zda už přišla odpověď na žádost náměstka Čočka z Bruselu, a pokud ano, jestli by mě i vás s tou odpovědí mohl seznámit.

Co chci ale říct, že tady máme promarněnou šanci, a netýká se to pouze Ostravy, ale i Prahy, protože možnost TEN-T už existuje pět let a vlastně Česká republika to vůbec nevyužila. Podle mých informací v tom městském uzlu Ostrava není žádná stavba a v městském uzlu Praha je pouze propojení, když to řeknu zjednodušeně, brněnské a hradecké dálnice a to samotné propojení je součástí TEN-T. Takže si myslím, že bychom mohli pomoct jak aglomeraci Ostravska, tak i Praze, pokud bychom ten institut využívat mohli.

Takže kromě těch dvou dotazů, které jsem dal na pana ministra, mám třetí, závěrečný. Přesto, že je to pozdě, tak pořád ten institut využít můžeme, takže se chci zeptat, zda... (S ministrem dopravy v tu chvíli hovoří jiný poslanec.)

To je těžké, když tady mluvím s panem ministrem a někdo jiný ho ruší. Pak mi pan ministr nebude moci odpovědět a nebude to jeho vina.

Takže první dotaz, zda přišla odpověď od náměstka Čočka, co Ministerstvo dopravy dělalo pět let, proč to nevyužilo, proč se vlastně poprvé zeptalo, jak s tím ministerstvo může pracovat, až po odpovědi komisařky pro dopravu na dotaz či podněty českých europoslanců a zda plánujeme jak v tom městském uzlu Ostrava, tak v městském uzlu Praha přidat nějaké další stavby, které by mohly využít té šance, že jsou v síti TEN-T. To není formalita. Pro ty z vás, kteří se dnes a denně nezabývají dopravní infrastrukturou, tak je to jedna z podmínek čerpání evropských peněz. Je fakt, že čas se krátí, jsme v dubnu 2018, nicméně nějaký čas ještě existuje, abychom případně mohli stavby spolufinancovat z evropských peněz.

Chci jenom připomenout a zase říct, že je mi líto, že je to skoro dva roky od té doby, co jsme tady přijali zákon, a co se týče EIA, na Rudné se vlastně nezměnilo vůbec nic. Neznamená to, že se tam nic neudělalo, ale fakticky se nezměnilo vůbec nic, protože ta EIA pořád není a myslím si, že kdybychom využili to nařízení vlády, tak jsme aspoň tu EIA mít mohli. Já souhlasím s tím, že to není jediný problém a že tím, že by ta EIA byla vydaná, by se všechno vyřešilo. To je pravda, ale takhle jsme vlastně pořád "v bodě nula". Pro ty z vás, kteří to neznají, tak komunikace je v zásadě hotová, chybí tam 400 metrů a díky tomu trpí zejména městský obvod Ostrava Poruba, možná i Krásné Pole a dnes a denně negativní dopady zvýšené automobilové dopravy dopadají na desetitisíce občanů. K tomu samozřejmě je to méně komfortní spojení občanů a podnikatelů ze západní části Moravskoslezského kraje, protože kdyby to bylo hotové, tak v zásadě mají komfortní připojení na dálniční síť a na D1 a současně na to nádraží Ostrava-Svinov, kde ta spojka vlastně z D1 směrem k nádraží je vybudovaná a je velmi pohodlná pro všechny, kteří chtějí používat veřejnou dopravu.

Děkuji panu ministrovi za odpovědi na mé dodatečné dotazy.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, a prosím pana ministra.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud jde o Prodlouženou Rudnou, tak bych tady chtěl říct, a to bude odpověď na jeden dílčí dotaz, je pro tuto stavbu nová plnohodnotná EIA vydána, byla vydána konkrétně 30. listopadu roku 2017, a tím pádem je platná. Tím, co současně blokuje realizaci této stavby, rozhodně není dneska EIA, ale nedořešená věcná břemena a problém s jistým panem doktorem, který je tam dlouhodobě. Já souhlasím s tím, že tady na té stavbě se ukazuje, stejně jako na mnohých jiných, ale Prodloužená Rudná je toho velkou ukázkou, že někdo, kdo má dostatečnou znalost právních předpisů a využívá všech možností, jak odvolání, tak i přepisování toho pozemku nebo věcných břemen z jednoho na druhého, je schopen tu stavbu dlouhodobě blokovat. Já jsem s tím pánem jednal a konkrétně on má představu, že dostane nějaké odškodné za nemajetkovou újmu. Nechápu proč a je to docela složité. Mám ale informaci, že by se to snad mohlo posunout.

Nicméně co se týče problému rozšířeného výkladu TEN-T v městských uzlech, tak musím konstatovat, že to rozhodnutí nebo dopis a vyjádření paní komisařky Bulc bylo i pro nás překvapivé, protože předtím byla interpretace nařízení 1315/2013 ze strany útvaru Komise velmi rigidní. Například v Praze při první výzvě CEF neuspěla žádost o financování z fondu CEF pro stavbu Praha-Vysočany - Lysá nad Labem. S financováním této tratě, která navíc prokazatelně tvoří páteř hlavní sítě TEN-T v železničním uzlu Praha, Komise nakonec souhlasila až ve druhé výzvě a po výměně mnoha argumentačních dopisů. Takže v tomto světle nám přijde nový výklad, který poslanci Evropského parlamentu obdrželi jako odpověď na svoji interpelaci, velmi volný a rozporný s předchozími stanovisky Komise. Proto jsme se obrátili - a to už říkal i pan poslanec Stanjura prostřednictvím pana předsedy - s dotazem na Komisi, zda orgány tuto interpelaci potvrdí a stanoví, jaký bude z jejich strany k problematice rozsahu TEN-T výklad a jak k němu bude konzistentně přistupováno. A tady musím konstatovat, že ještě odpověď nemáme, takže až ji dostaneme, tak ji určitě okamžitě předáme dál. Vzhledem k tomuto faktu je prostě těžko říct, jaké další a jestli jsme byli schopni nebo jestli jsme byli rigidní nebo nebyli rigidní. Ta jednání byla poměrně složitá a většinou se pracovníci DG Move i DG Regio při projednávání těch staveb stavěli proti rozšiřování té sítě.

Otázka je, že dneska jsme v situaci - a i v tom minulém programovacím období i v tomto současném programovacím období - jsme v situaci, kdy jsme evropské peníze byli schopni uplatnit na všechny stavby, nebo jsme schopni je uplatnit na všechny stavby, které jsou nezpochybnitelně v této situaci označovány jako TEN-T, nicméně do budoucna, protože si myslím, že se zrovna ten program CEF, což je Connecting Europe Facility, bude nadále používat, tak bychom mohli přehodnotit některé stavby, které by v těchto dvou městských uzlech použity být mohly.

Co se týče ještě té minulosti, tam je pravda, že jsme o té věci několikrát diskutovali. Z vývoje toho, jak se situace na Prodloužené Rudné jeví, nechci dnes spekulovat, že by Prodloužená Rudná byla zařazena ať už samostatným, nebo společným rozhodnutím vlády, jestli by to pomohlo a jak by to pomohlo. Nicméně je pravda, že jsme to asi zkusit mohli.

Děkuji. Já nevím, doufám, že to panu poslanci stačí, když tak jsem připraven odpovědět.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak. V rámci rozpravy se hlásí opět pan poslanec Stanjura, kterému tímto dávám slovo. S dovolením bych ještě využil - nebo nechám promluvit, potom přečtu omluvy. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Mně to v zásadě stačí. Beru pana ministra vážně, že mi ještě tu odpověď dá k dispozici, odpověď na ten dotaz. Nebudu navrhovat žádné usnesení Sněmovny, protože si myslím, že i tou debatou i tou odpovědí se to téma vyčerpalo. Není nutné, i kdyby náhodou Sněmovna nesouhlasila s odpovědí, abychom to zpracovávali znovu, to by bylo zbytečné.

Jenom mám jednu prosbu, pane ministře, že to tedy fakt neudělám. A je to takový ten úřední přístup. Vy mi odpovídáte, pak říkáte no, ale pak ještě Juncker poslal bývalému premiérovi Sobotkovi dopis a ten nemá Ministerstvo dopravy k dispozici, obraťte se na Úřad vlády. Tak to si myslím, že si vaši úředníci příliš zjednodušují. Ještě než mi odpověď napíší, nic nebrání tomu, aby si úředník Ministerstva dopravy vyžádal ten doklad od Úřadu vlády a přiložil k té odpovědi. Já vím, že to není věc ministra, aby volal premiérovi a ten aby tam našel dopis, ale řekněte svým úředníkům, že tak tedy ne, že nebudeme běhat, že na jedno téma nebudu interpelovat tři instituce a pak dávat do kupy odpovědi.

Jinak v této chvíli nemám žádný návrh na usnesení a počkáme si na tu odpověď ze strany Evropské komise.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan ministr má ještě zájem vystoupit v rámci rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Stanjuro prostřednictvím pana předsedajícího, souhlasím s vámi, že ta odpověď nezněla dobře. Omlouvám se za to a postarám se, že to budu pečlivěji kontrolovat, aby takovéto odpovědi neodcházely. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem vystoupit v rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím, rozpravu tedy končím a ani se nebudu ptát pana předsedy Stanjury, zda navrhuje usnesení, protože už mi odpověděl, žádné usnesení nenavrhuje. Já vám tedy všem děkuji a končím projednávání této interpelace.

Dovolte mi přečíst omluvy. Omlouvá se pan poslanec Baxa z dnešního jednání od 12.30 hodin do konce jednacího dne, omlouvá se pan poslanec Lubomír Volný z pracovních důvodů do 11 hodin, omlouvá se pan poslanec Vít Kaňkovský od 9 do 11 hodin, omlouvá se pan poslanec Patrik Nacher mezi 9. a 10. hodinou z pracovních důvodů, omlouvá se pan ministr Pelikán od 9 do 11 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Hnilička od 9.45 do 11.30 hodin z pracovních důvodů. A čerstvě dorazila omluva paní poslankyně Jany Krutákové mezi 14.30 a 19.00 hodin z důvodu jednání.

Tak, tím jsme se vypořádali s omluvami a budeme projednávat další písemnou interpelaci, je to interpelace na ministra dopravy Dana Ťoka. Pan ministr dopravy odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci aktuálního stavu přípravy a aktuálního stavu vyhlášených výběrových řízení na zpracování studií proveditelnosti na vysokorychlostní tratě VRT v České republice. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk číslo 101. Poslanecká sněmovna 1. března 2018 na návrh poslance Zbyňka Stanjury přerušila projednávání této odpovědi do doby přítomnosti interpelovaného člena vlády. Tato překážka odpadla, pan ministr je přítomen.

Já tady otevírám rozpravu a dávám slovo panu poslanci Stanjurovi.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Musím jenom připomenout, že to přerušení bylo po dohodě s panem ministrem, který tehdy byl řádně omluven, takže nevznikl žádný konflikt ohledně tématu.

Tohle téma není bych řekl politické ve smyslu střetu vládní většiny a opoziční menšiny. Je to věc, o které mnozí z nás rádi mluví, někteří si už říkají, že ty vysokorychlostní tratě nebo rychlá spojení, jak Ministerstvo dopravy našlo nový výraz, že už budou zítra nebo pozítří. Není tomu tak a ta interpelace spíš směřuje k tomu, jak postupovat v přípravě.

Z těch odpovědí - já jsem tam vlastně položil tři otázky. Odpověď na první otázku, jaký je aktuální stav, je v podstatě vyčerpávající. Tam jsme my všichni, kteří se o to zajímáme, dostali informaci o tom, jak postupují výběrová řízení na přípravu. Jediné, co mě tady mrzí, to je odkládání, protože pokud jsem si srovnal například studii, která byla v hospodářském výboru v červenci loňského roku, tak tam bylo napsáno, že soutěž na tu trať, která mě enormně zajímá jako poslance z Moravskoslezského kraje, že bude spuštěna na přelomu roku 2017-2018. V té odpovědi je, že to bude ve druhém kvartálu 2018, takže je tam nějaký půlrok. Tady bych jenom poprosil pana ministra a jeho lidi v tom zadání: Ta trať pro rychlá spojení je v zásadě do územního rozvoje našeho kraje vlastně určena, je stabilizována, tak si myslím, že trať by se už vyhledávat nemusela, že by to mohla být ztráta času. A případně pokud by někdo navrhl jinou trať mimo tu, co už je vyčleněna, je to stabilizováno, tak by mohlo dojít k dalšímu zpoždění.

Takže s tou částí odpovědi jsem spokojený a doufám, že se podaří vypsat to výběrové řízení, protože pokud jste to četli, tak se předpokládá, že ty práce budou trvat dva roky. A pokud se zakázka vypíše někdy v červnu, někdy na podzim, začátkem zimy můžeme mít vítěze a dostáváme se k tomu, že někdy na konci roku 2020 teprve budeme mít hotovou tu studii. Já to nějak nekritizuji, myslím, že to je realita, že v tomto případě to nemůžeme dělat několikrát, tady nemůžeme použít metodu pokus a omyl, pokud mluvíme o vybudování trati v úplně nových koridorech. Takže tady si stát musí být jistý a myslím si, že přípravné práce mají širokou politickou podporu, že o tom není souboj.

Druhá část mého dotazu ale směřovala k těm mým obavám, k tomu oddalování té soutěže, zda odbor strategie je dostatečně personálně vybavený. A byla to skutečně otázka, nebylo to proto, abych tady teď konstatoval, že není a že se má s tím něco udělat. Ale z té odpovědi mi to právě jasné není, protože dostal jsem poměrně podrobnou odpověď, co ten odbor dělá, čím se zabývá, čím se bude zabývat, ale jasná odpověď na to, zda podle pana ministra je dostatečně personálně vybavený, to znamená, že tam je dostatek kvalifikovaných odborníků na to, aby úkoly například i v té oblasti rychlých spojení plnil, jsem nedostal. Tak bych možná jenom poprosil o jednoduchou odpověď ano, nebo ne, pane ministře.

A třetí věc, třetí otázka směřovala k usnesení Poslanecké sněmovny z minulého volebního období a tady si myslím, že odpověď Ministerstva dopravy není správná. Ale je to spíš na konzultaci se sněmovní legislativou. Minulá Sněmovna přijala vlastně usnesení, kterým zavázala Ministerstvo dopravy, aby pravidelně jednou ročně, myslím, že na konci března, ke stavu k předchozímu prosinci poskytovala informaci o postupu v přípravných pracích u vysokorychlostních tratí či rychlých spojení. A výklad Ministerstva dopravy je, že platnost toho usnesení zanikla ukončením předchozího volebního období. Já se to nedomnívám a je to spíš na pana předsedu Vondráčka, aby zařídil, aby toto stanovisko Ministerstva dopravy posoudila naše legislativa. Pokud tomu tak bylo, tak já určitě navrhnu v nějakém bodě, abychom to usnesení obnovili, protože tehdy na něm byla velká shoda a předpokládám, že by byla velká shoda i v tomto volebním období. Ale připadá mi zbytečné, pokud by to usnesení bylo platné, abychom znova zařazovali nový bod a přijímali vlastně to samé usnesení. Myslím si, že to samotné usnesení přivítalo tehdy i Ministerstvo dopravy, dnes je tam pořád stejný ministr, proto myslím, že je i zájmem Ministerstva dopravy poskytovat úplné informace poslancům, kteří se o problematiku vysokorychlostních tratí či rychlých spojení zajímají.

Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Další v rozpravě vystoupí pan ministr dopravy Dan Ťok.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zkusím velmi rychle zareagovat na to, co tady bylo řečeno. Já bych jenom chtěl s radostí Poslaneckou sněmovnu informovat, že studie vysokorychlostního spojení Praha-Brno-Břeclav, kterou napadl jeden z účastníků této soutěže u ÚHOSu, tak jsme včera dostali v rámci řízení o rozkladu informaci, že ÚOHS zastavil probíhající správní řízení, protože neshledal pochybení na straně SŽDC, jinými slovy, smlouva s vítězným uchazečem byla podepsána a tady to běží.

Co se týká těch ostatních, máme v plánu v tomto roce vypsat studii proveditelnosti Přerov-Ostrava na vysokorychlostní spojení. Já jenom zjistím, jestli se to dá urychlit a udělat to rychleji. Mám informace, že by to mělo být v první polovině tohoto roku, takže tady tu informaci můžu poskytnout.

Z dalších věcí, jestli si dobře uvědomuji, ten zásadní dotaz zní, jestli odbor strategie má dostatek pracovníků. Myslím, že v tomto okamžiku je posílen i o zahraniční pracovníky. Dostatek pracovníků má. Pokud ucítíme, že by bylo potřeba, abychom ho posílili, tak to určitě uděláme. Chtěl bych tady jenom říct, že jsou ještě další úvahy, zdali bychom neměli pro ta vysokorychlostní spojení vyčlenit úplně speciální skupinu, že by to nebyla strategie, kam by to spadalo, ale že by to byl prostě odbor, který by se zabýval pouze touto problematikou do budoucna. Bavíme se i o tom, jestli se nevrátíme k naší myšlence, jestli by si tento obor nezasloužil nějakou zvláštní právní úpravu, ale to nechávám zatím otevřené a nechci říkat, jak to je.

Co se týče informací, tak za sebe beru, že hodláme Poslaneckou sněmovnu informovat, ať to usnesení platné je, nebo není. My ho bereme morálně jako platné, budeme se jím řídit. A rád bych informoval, že informace byla projednána vládou včera a byla postoupena Poslanecké sněmovně, konkrétně hospodářskému výboru, takže ji v nejbližší době určitě hospodářský výbor projedná. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Stanjura v rámci rozpravy.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak nám to, pane ministře, pěkně vyšlo časově, když to bylo včera na vládě. Děkuji za to, že to bude v hospodářském výboru. Opět nebudu navrhovat žádné usnesení k této písemné interpelaci.

Mám jenom prosbu nebo žádost. Podle informací, které mám, že ta rychlá spojení mají smysl, především když budou mít návaznost do okolních států. A podle informací, které mám, tak zatím máme fixované hraniční přechody, když to řeknu takhle, pouze směrem z Drážďan, není to u těch ostatních. To je určitě věc, která se podle mě musí řešit na mezivládní úrovni. Na to nestačí ani jednotliví dopravci. A zase pro náš kraj je velmi důležité, aby to spojení pokračovalo dál na Polsko. Ale myslím, že ten problém je obecný, takže bych chtěl požádat, aby vláda, popřípadě Ministerstvo dopravy zahájily jednání i s vládami okolních států, abychom byli schopni domluvit na té mezivládní úrovni vlastně ty hraniční body přechodu tratí, protože kdybychom se netrefili, tak to není úplně šťastné. Ani ta investice by nebyla tak efektivní.

Chtěl bych opravdu obrátit naši pozornost na Polsko a na Moravskoslezský kraj. Velmi často se mluví o těch rychlých spojeních jenom z Německa, jestli je to přes Drážďany, nebo na Mnichov do Prahy. Ale Polsko je velký stát, myslím si, že ta rychlá spojení by pomohla rozvoji Moravskoslezského kraje, ale i vedlejších vojvodství. Pevně věřím, že se na té mezivládní úrovni dá najít dohoda, kde bude ten bod přechodu. A ty práce by mohly být koordinované z obou stran. Na to nepotřebuji odpověď dneska, je to spíš žádost. Možná to již Ministerstvo dopravy řeší a vlamuji se do otevřených dveří. Jenom připomínám, že je to dobře, že dostaneme tu podrobnou informaci, a pak případně můžeme v té debatě pokračovat na půdě hospodářského výboru. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě. Pan ministr již podal vysvětlení, už nebude dále vystupovat. Jestliže nikdo další nemá zájem, rozpravu končím a ptám se pana předsedy Stanjury, zda má zájem o nějaký návrh usnesení. Naznačuje z místa, že nikoliv. Dokonce říkal na mikrofon a já jsem nedával pozor. Takže já vám děkuji, tím jsme projednali tuto interpelaci.

Budeme pokračovat další interpelací a to je interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Michálka ve věci neutěšených platů úředníků. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 146. Děkuji. Otevírám rozpravu a prosím pana poslance, aby přednesl svou interpelaci.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já jsem poslanec zvolený v hlavním městě Praze a obrací se na mě celá řada úředníků a vím to i z praxe, když jsem byl zastupitel v Zastupitelstvu hlavního města Prahy, že zejména v hlavním městě Praze a také v Brně, to znamená v těch metropolích, kde jsou vyšší cenové hladiny, je velký problém s platovými tarify. Je problém přilákat do veřejné správy kvalitní zaměstnance. Myslím, že současné podmínky jsou nastaveny tak, že nemůžou nikoho rozumného přitáhnout. Veřejná správa je prostě extrémně neatraktivní zaměstnavatel.

A jestliže tady v politických programech mluvíme o tom, že bychom chtěli digitalizovat stát, tak na to samozřejmě potřebujeme velmi schopné zaměstnance, kteří zvládnou používat i moderní technologie a budou motivováni k tomu, aby poskytovali práci s vysokou efektivitou a měli vysokou produktivitu. Bohužel ty konkrétní hladiny jsou nastaveny tak, že například nástupní plat v 10. platové třídě, to jest s vyžadovaným vysokoškolským vzděláním, je 18 810 korun, což, zejména když se podíváte na různé inzeráty, kde zaměstnavatelé jako LIDL nabízejí nástupní mzdu přes 29 tisíc korun, se jeví jako silně neadekvátní. Jiný příklad. Obrátila se na mě právnička, která má šestiletou praxi a pracuje na soudě jako asistentka soudce. Uvádí, že její odměna činila 22 860 korun, což je pořád podstatně méně než prodavačka. Takže si myslím, že to vypovídá o tom, že stát není atraktivní zaměstnavatel. A pokud budeme mít takovouto tarifní politiku, tak nebudeme schopni ten stát vůbec zprovoznit, aby byl schopen naplánovat složité projekty.

Když se podíváte třeba, co dělá hlavní město Praha, tak opravdu dělá jedny z nejsložitějších projektů v České republice, například má na starosti výstavbu tunelu Blanka, má na starosti budování metra, má na starosti další složité věci, jako je třeba územní plánování a rozvoj kolem trasy metra D, kde je rozvojový potenciál těch ploch pro územní plánování přes 57 mld. korun. To opravdu jsou velmi složité projekty, jedny z nejsložitějších v této zemi, a je potřeba, aby je dělali špičkoví kompetentní lidi. Jinak to vždycky skončí katastrofou a bude se to pořád donekonečna opakovat.

Takže moje doporučení bylo, aby stát dorovnal platy ve veřejném sektoru, přizpůsoboval je trhu práce. Protože vláda kandidovala ve volbách s tím, že bude řídit stát jako firmu. To znamená, že se musí adaptovat na trh práce. Nemůže to celé fungovat na tabulkách, které jsou plošně stejné pro celou Českou republiku a nezohledňují trh práce v konkrétních lokalitách. Doporučoval jsem, aby vláda digitalizovala, a tím zvýšila produktivitu a ve výsledku snížila počet úředníků, ale k tomu, aby mohlo dojít k té digitalizaci, je samozřejmě potřeba ty lidi pořádně motivovat. Bohužel k tomu nastavením systému nedochází.

Odpověď, kterou jsem obdržel od pana předsedy vlády, je velmi abstraktní. Například uvádí, že v první řadě je nezbytné zdůraznit, že mzdová politika jednotlivých zaměstnavatelů v podnikatelské sféře nemůže být s ohledem na charakter a organizaci veřejné správy sama o sobě důvodem k úpravám platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Takže na jedné straně nám tady dochází k dramatickému nárůstu mezd v soukromém tržním hospodářství, a stát tvrdí, že to pro něj není důvod k tomu, aby navyšoval odměny ve veřejném sektoru. Když se podíváme čistě jenom na ty ekonomické principy, které vyplývají z toho řídit stát jako firmu, tak pokud se zaměstnanec bude rozhodovat, jestli si vybere jako svoje nové zaměstnání veřejnou správu, nebo soukromý sektor, tak samozřejmě půjde do soukromého sektoru, kde ty mzdy jsou vyšší. Stejně tak člověk, který už dneska pracuje ve veřejném prostoru, bude velmi bedlivě zvažovat, jestli chce pokračovat v kariéře za těchto podmínek, a hrozí, že prostě část těch úředníků, kteří tam mohou odvádět dneska i dobrou práci, odejde. Pokud to takhle bude pokračovat, tak hrozí... nebo respektive ten systém demotivuje úředníky tak, že tam nakonec zbudou ti, kteří buď nemají ty schopnosti, aby dostali vyšší odměnu, anebo v tom horším případě si tu odměnu zajišťují někde jinde.

A nyní bych pokračoval v tom, co odpověděl pan premiér, proč jeho odpověď považuji za nedostatečnou. Protože tam neuvedl, jakým způsobem dochází ke zvýšení mezd na trhu, čemu by se měl přizpůsobovat veřejný sektor. On tam pouze uvedl, že vláda zvyšovala v roce 2014 platové tarify o 3,5 %, v roce 2015 o 3 %, v roce 2016 o 4 % a v roce 2017 dokonce o 10 %, nicméně není tam vůbec žádné navázání na to, jaká byla situace v soukromém sektoru a jak rostly mzdy v soukromém sektoru a jestli to současné srovnání je motivující pro ty zaměstnance.

Pan premiér také odpověděl, že připravují nařízení vlády, kterým bude změněno nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a dále nařízení o platových poměrech státních zaměstnanců, přičemž primárním cílem bude systematicky pokračovat v kriteriálně podloženém sbližování stupnic platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. - To je natolik abstraktní konstatování, že to nemohu považovat za uspokojivou odpověď na svou interpelaci, která uváděla opravdu konkrétní případy osob, jejichž nástupní mzda neodpovídá jejich praxi a kvalifikaci, a je to v silné disproporci se situací na soukromém trhu.

Pan premiér sice zvažuje možnost valorizace, nebo uvádí, že vláda může zvažovat valorizaci platových tarifů, ale opět neuvádí žádné konkrétní informace. Píše, že v souvislosti s tímto ovšem nelze vývoj ukazatelů předjímat a s ohledem na krátký časový odstup od poslední plošné valorizace platových tarifů nelze ani jednoznačně vyhodnotit vliv aktuální výše platových tarifů na personální situaci ve veřejné správě. - V tom je právě ten problém, že ta valorizace ne vždy může být plošná, pokud vycházíme z toho, že i ty změny, ke kterým dochází na trhu, také nejsou úplně plošné. Přece v každém segmentu nerostou mzdy úplně stejně. A když stanovujeme tu mzdovou politiku, tak bychom se měli dívat, jaká je situace v jednotlivých segmentech trhu práce. K tomuto bohužel nedochází, proto já tu odpověď považuji za neuspokojivou.

Mrzí mě, že tady není přítomen pan předseda vlády, že se omluvil, ale že tady není ani přítomen žádný místopředseda vlády, který by ho zastoupil, což mi přijde logické, že na těch interpelacích by se to tak dít mělo. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Ano, pan premiér je omluven do 14.30, zúčastní se ústních interpelací.

Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v rozpravě k tomuto bodu. Jestliže tomu tak není, rozpravu ukončím a ptám se pana poslance Michálka, zda má nějaký návrh usnesení k tomuto bodu.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhl bych k tomuto bodu usnesení - vzhledem k tomu, že nejsem spokojen s tou odpovědí, myslím si, že tam nejsou vyjasněny ty základní souvislosti, a týká se to obrovského počtu zaměstnanců ve veřejném sektoru - že Poslanecká sněmovna nesouhlasí s tou odpovědí. Čili předseda vlády by měl možnost ji přepracovat.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Takže usnesení znělo, že Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí na písemnou interpelaci pana poslance Michálka. (Gong.) Eviduji žádost o odhlášení, tak samozřejmě vyhovím. Současně jsem přivolal kolegy z předsálí. Poprosím vás, abyste se znovu přihlásili svými kartami... Tak, a dokonce nám přišel i místopředseda vlády (Brabec), kterého vítáme.

Přečtu ještě několik omluv: omlouvá se pan místopředseda Hamáček od 9.00 do 14.30 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se paní ministryně Schillerová z pracovních důvodů od 9.00 do 11.00 hodin a ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Rostislav Vyzula.

Myslím, že počet hlasujících se nám ustálil. Ještě je zde jedna žádost o odhlášení? (Není.) Jsou problémy s přihlášením... Nevím, jestli si necháváte radit zrovna od toho pravého. Kolega měl se zastrkáváním už v minulosti problémy. (Smích v sále.) Ještě jednou se odhlásíme a zkusíme to ještě jednou, možná to pomůže. Prosím, ještě jednou přihlásit. (Po zásahu pracovnice Kanceláře Sněmovny zařízení začalo fungovat.) Je to v pořádku.

Takže zopakuji, hlasujeme nesouhlasné usnesení k této interpelaci.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro navržené usnesení, že Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí premiéra na písemnou interpelaci pana poslance Michálka. Kdo je proti?

Hlasování číslo 42. Přihlášeno je 82 poslanců, pro 32, proti 41. Toto usnesení přijato nebylo. Tím jsme se vypořádali s interpelací a já vám všem děkuji.

 

Budeme pokračovat interpelací na ministra dopravy Dana Ťoka. Pan ministr dopravy Dan Ťok odpověděl na interpelaci poslance Ivana Adamce ve věci přímého vlakového spojení Trutnova a Hradce Králové s Prahou. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 147. Poprosím pana poslance, aby přednesl svoji interpelaci.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte mi několik slov k tomu, proč jsem vydal nesouhlasné stanovisko s odpovědí pana ministra Ťoka. Není z odborných důvodů, ale je to z důvodů regionálního zájmu, který se v tomto případě lišil.

Jedná se vlastně o to, že v roce 2010 byly zavedeny přímé vlakové spoje z Trutnova do Prahy a nazpátek. Bylo to velmi dobré, ty důvody řeknu za chvilku. Spoje jezdily každou sudou hodinu jako přímé rychlíkové spoje, každou lichou hodinu jezdily jako přestupní spoje v Hradci Králové. Kdo tímto vlakem jezdí, tak ví, jaká je lahůdka přestupovat v Hradci Králové na hradeckém nádraží. Myslím, že pardubické i po rekonstrukci na tom nebude výrazně lépe.

Musím říct, že Trutnov je druhé největší centrum v Královéhradeckém kraji, je to vlastně základna pro východní Krkonoše, a nejenom tam, ale i pro adršpašsko-teplicko-broumovský komplex. Doprava do těchto míst je velmi komplikovaná z toho důvodu, že do Trutnova neexistuje kapacitní komunikace, dálnice, která je ve výstavbě, ještě to pár let bude trvat, a zároveň neexistuje ani kapacitní železnice. To je ten problém, protože většina tratí je jednokolejných, a dokonce nejsou ani elektrifikovány a některé tratě nám tam dokonce chybí, jako třeba Vysokovská spojka.

Takže my jsme velmi uvítali, že tento spoj byl zaveden, byl využíván, samozřejmě můžeme diskutovat o tom, jestli v některých časech to bylo více, nebo méně. Ale to přímé spojení bylo velmi cenné, protože pokud chceme dostat naše občany na železnici z hlediska dopravy, tak bychom jim měli zajistit co nejvyšší komfort.

Já chápu ty důvody, ekonomické důvody, vlastně přicházíme s liberalizací provozu na českých tratích a samozřejmě ekonomická výhodnost těch provozovatelů je jedním z důležitých parametrů. Rozumím tomu, že koridor je koridor a zbytek od koridoru má úplně jiné parametry a jinou ekonomickou náročnost. Nicméně představa, že tyto spoje budou zrušeny a budou nahrazeny přestupním spojem, takže budeme mít přímý spoj do Pardubic a v Pardubicích přesedneme na koridorovou trať přímo do Prahy, je sice z hlediska ekonomiky určitě správně, z hlediska možná strategie právě v tom ekonomickém duchu je to také velmi správně, ale z hlediska komfortu cestujících to podle mne správné není.

Je pravda také to, že už v roce 2011 Ministerstvo dopravy zveřejnilo plán dopravy s tím, že říkalo, že tento spoj bude zrušen, že přímé spojení bude pouze do Hradce, případně do Pardubic. A kraj nereagoval. To je potřeba tady říci. Nevím, z jakých důvodů, obsazení kraje bylo tehdy úplně jiné. Přiznám se, že mě mrzí, že krajští zastupitelé, krajské vedení na toto nereagovalo ve smyslu požadavků našich občanů.

Musím říct, že po roce 2022 by toto spojení vlastně mělo úplně zmizet, mělo by se jezdit do Pardubic a pak dále přestoupit směr Praha, případně na druhou stranu Brno, Ostrava.

S touto odpovědí souhlasit nemohu, protože jak zástupci veřejné odbornosti, tzn. pracovníci Českých drah, kteří mají své zkušenosti s touto přepravou, tak i veřejnost jako taková prostě vnímají možnost cestování vlakem jako příjemnou alternativu do té chvíle, pokud odstraníme všechny komplikace. A dovedete si představit, že buď tímto vlakem jezdí studenti, jezdí zaměstnanci do Prahy, ale také jezdí turisté, a když turista má lyže nebo má nějaký batoh, kufr, tak přestupovat na jakémkoliv českém nádraží je skutečně hororová záležitost. Ale vím, že teď byla vláda v demisi na návštěvě Královéhradeckého kraje, kde proběhla další jednání. Současné vedení kraje na to má jiný názor než to předešlé, podporuje myšlenku, že to přímé spojení by mělo být zachováno. Samozřejmě jsem využil této příležitosti, že ta jednání navazují na sebe, a rád bych se pana ministra doprava, pana Ťoka zeptal na to, jestli náhodou ministerstvo nezamýšlí celou záležitost přehodnotit, protože jak já říkám, chceme-li dostat lidi na železnici, tak jim k tomu musíme zajistit veškerý komfort. Jinak nebudou tou železnicí jezdit, budou vymýšlet alternativní náhrady a rozhodně pro naše životní prostředí i pro kulturu cestování nejenom na železnici, ale i na komunikacích, to není přínosem.

Takže já bych se pana ministra zeptal, jestli se náhodou ten názor nemění, protože samozřejmě vím, že je už vypsáno výběrové řízení s parametry, že to asi nebude úplně jednoduché, nicméně byl bych rád, kdybychom došli k pozitivnějším názorům, tak aby naši občané a návštěvníci našeho krásného regionu byli spokojeni a využívali právě cestování železnicí. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Otevírám rozpravu a pan ministr se již přihlásil a chce reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za interpelaci panu poslanci Adamcovi prostřednictvím pana předsedajícího, nebo předsedy, promiňte.

Mám tu připravené argumentačně správné stanovisko našeho úřadu, které hájí tu koncepci, o které mluvil pan poslanec Adamec. Na druhé straně je pravda, že jsem měl už dvě jednání s radním pro dopravu Královéhradeckého kraje, s panem Červíčkem, byl u mě na ministerstvu. V rámci návštěvy naší vlády jsme tu situaci řešili ještě jednou přímo na královéhradeckém nádraží, byli tam i zástupci Českých drah, takže jsem slyšel i jejich stanovisko. Na základě těchto jednání jsem se rozhodl, že se tou situací budu ještě jednou zabývat. Máte pravdu v tom, že námi navržené řešení je technicky správně, je ekonomicky výhodnější, ale možná by nám to opravdu odehnalo tu skupinu cestujících, o kterou stojíme, aby nám jezdila tímto vlakem.

Pak jsem musel uznat i druhou věc, že vlastně tento rychlík do Trutnova byl jediným, který ve veřejné službě jezdil do kraje, a že by bylo od nás neférové, kdybychom jediný spoj zase zrušili. Takže bych chtěl říct, že se tím chci znova zabývat, budeme to probírat a budu hledat řešení tak, abychom vyhověli co možná nejvíc tomuto požadavku. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, zda má ještě někdo zájem. Pan poslanec Adamec, poté pan poslanec Petrtýl.

 

Poslanec Ivan Adamec: Takže vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, chtěl bych z tohoto místa poděkovat panu ministrovi za jeho postoj a de facto příslib toho, že ta záležitost se může dostat na správnou cestu.

Jinak musím říct, že my všichni, nebo vy, kdo působíte ve veřejné správě, ve státní službě, tak víte, že kolikrát ekonomicky nejvýhodnější řešení nejsou ta nejlepší. A já si myslím, že tady je to ten případ. Rozumím tomu, chceme liberalizovat provoz na tratích, jsou v tom soukromé peníze, chápu to, nicméně z hlediska komfortu dopravy podle mě tady je potřeba uvažovat trošku, malinko jinak a snažit se najít takové řešení, které ekonomicky nebude příliš pro stát zatěžující, ale zároveň to veřejné klima se výrazně vylepší, a myslím, že toto je účelem.

Znovu zopakuju, že Trutnov... Já znám ty vtipy, když se mě pokouší někdo vytočit a říká: Trutnov, nebo Turnov? Chápu to, že Trutnov je pro některé prostě už pusté pohraničí, ale není to tak. Trutnov je moderní, na české poměry relativně velké město, které skutečně má tu smůlu, že je v pohraničí a že D11 je zatím u Hradce, na polské straně někde u Javoru, možná ještě dál. A co se týká železnice, tak prostě je taková, jaká tam je, protože ty rozvojové plány z hlediska železnice se tam realizují velmi pomalu. A já věřím, že některé se postupně zrealizují. Přesto Trutnov dneska patří mezi centrum elektrotechnického průmyslu, je to opravdu průmyslové město, doporučuji navštívit. Ale prosím vás, až tam pojedete, tak se obrňte trpělivostí. Pokud pojedete vlakem, využijte to rychlíkové spojení, které zatím existuje, pokud pojedete autem, doporučuji se opravdu obrnit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. O slovo se přihlásil pan poslanec Petrtýl. Prosím.

 

Poslanec František Petrtýl: Vážený pane předsedo, vážené dámy a vážení pánové, chtěl bych se jenom podělit o nějaké zkušenosti z jiných krajů. Jsem radní pro dopravu ve Středočeském kraji a u nás máme vlastně opačné problémy, protože čím dál tím víc lidí cestuje ze Středočeského kraje do Prahy hromadnou dopravou. Denně je to zhruba více jak 200 tisíc cestujících autobusy a přes 140 tisíc vlaky, kde třeba byl za poslední rok nárůst téměř 10 %. Souhlasím tady s panem poslancem Adamcem vaším prostřednictvím, že ta železniční doprava a kolejová doprava vůbec je skutečně základní páteřní sítí dopravy, protože nemůžeme jít cestou stálého rozšiřování komunikací, silnic a dálnic, ale skutečně ta železniční doprava má svoje vlastní trasování, což je obrovská výhoda. Takže si myslím, že čím více budeme podporovat železniční dopravu, tak určitě dosáhneme toho, že tím víc lidí, cestujících, zůstane při té hromadné dopravě.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Táži se, zda má ještě někdo zájem vystoupit v rozpravě k tomuto bodu. Není tomu tak, rozpravu končím. Ptám se pana poslance, zda má zájem navrhnout nějaké usnesení. Není tomu tak, takže já vám děkuji a končím projednávání této interpelace.

Nyní mi dovolte přečíst několik omluv. Omlouvá se pan poslanec Jan Birke 12. a 13. z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Pavel Blažek, a to ve čtvrtek 12. dubna od 11.00 do 13.00 z osobních důvodů, a omlouvá se pan poslanec Stanislav Blaha ve dnech 12. a 13. 4. ze zdravotních důvodů.

Tím jsme vyčerpali všechny písemné interpelace. Konstatuji, že jsme pro dnešní den ukončili projednávání odpovědí na písemné interpelace poslanců. Nyní z vícero praktických důvodů, jednak zajištění přítomnosti ministrů, zajištění řízení schůze, a zřejmě i abychom se navzájem nepřekvapovali, protože řada kolegů s tím možná nepočítala, budeme pokračovat dle schváleného pořadu, tzn. budou pokračovat první čtení podle pořadu, tak abychom zajistili důstojné projednávání zákonů, přeruším jednání Sněmovny do 11 00 hodin, kdy budeme pokračovat řádným schváleným programem, není-li proti tomu nějaká zásadní námitka. Nikoho nevidím, přerušuji schůzi do 11.00 hodin. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 10.00 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády, budeme pokračovat. Než začnu v pořadu schůze, dovolte mi, abych ještě přečetl omluvy došlé předsedovi Sněmovny. Od 14.30 do 18 hodin se omlouvá pan poslanec Radek Holomčík, od 16 hodin do konce jednacího dne pan poslanec Jiří Strýček, ten tady ještě prodloužil tu omluvu od 15 hodin, a mezi 14.30 do 17 hodin Lukáš Bartoň. To jsou došlé omluvy.

A my se vracíme do bloku prvních čtení. Než začneme přerušenými body ze včerejšího odpoledne, je tady podle zákona o jednacím řádu šance navrhnout změny pořadu schůze. Ptám se, jestli se někdo hlásí ke změně návrhu pořadu schůze. Není tomu tak. Takže budeme pokračovat podle jednotlivých bodů, které byly schváleny. Prvním bodem přerušeným byl bod č. 11, ale ten byl do přítomnosti ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, kterého tady ale nevidím. Takže podmínka není splněna. Odložím ho tedy na konec bloku prvních čtení.

 

Dalším bodem je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.