Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Vojtěch Pikal)

16.
Návrh poslance Jaroslava Foldyny na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 80/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s návrhem a s důvodem toho, proč jsem podal tento poměrně z mého pohledu složitý zákon, nicméně jednoduchý. Jedná se o to, že v České republice pracuje skupina lidí, lodníků, zaměstnanců, kteří pracují na lodích, pracují v Holandsku. A oni se dostali díky státu a výkladu zákona do nezáviděníhodné situace. Já jsem si připravil spolu s kolegy, se kterými jsem připravoval tento návrh zákona, takový úvod do té problematiky. My jsme se tím zabývali celé dva roky v minulém volebním období. Dovolte mi, abych vás tedy stručně seznámil s neutěšenou situací českých lodníků, zaměstnanců na palubách lodí v Holandsku, kteří se dostali do nezáviděníhodné situace, a to díky smlouvě o omezení dvojího zdanění uzavřené mezi tehdejší Československou socialistickou republikou a Nizozemským královstvím v roce 1974.

V době po listopadu 1989 ustanovení o tom, že lodníci zaměstnávaní v druhé zemi platí daně v zemi svého bydliště, bylo irelevantní. Žádní čeští lodníci v minulosti v Holandsku nikdy nepracovali. Museli by být maximálně emigranty. Měli jsme tehdy Československou plavbu labsko-oderskou, tam byli všichni ti lidé zaměstnáni. Bohužel díky řekněme nepovedené privatizaci a neutěšeným poměrům při řešení splavnění Labe oni o tu svoji práci přišli.

Situaci se nepodařilo ani poté, když se ta privatizace nějakým způsobem dotáhla k lepšímu konci, nepodařilo se zaměstnat desítky a řekněme stovky českých lodníků na palubách českých plavidel a oni tak museli hledat svoji obživu v zahraničí. Většina těchto lidí začala pracovat v jiných zemích a jedna velká skupina v holandském království. Lodníci zaměstnaní v Holandsku byli až do září 2016 ujišťováni českými správci daně, že daně odvádějí v zemi, kde mají sídlo zaměstnavatelé. To je velmi obvyklá situace pro zaměstnávání. Je to takový úzus v Evropské unii, že tam, kde pracujete, tam daníte. Nicméně smlouva z roku 1974, smlouva, na kterou zapomněli nejen ti lodníci - ono není jejich povinností, aby tuto smlouvu znali - ale především na tuto smlouvu zapomněli správci daně v České republice, finanční úřady, tato smlouva nebyla na těch lodnících, resp. tato povinnost nebyla na těchto lodnících při jejich daňových přiznáních vedlejší činnosti nikdy vymáhána státem. To se samozřejmě bohužel pro ně změnilo.

V září roku 2016 začaly finanční úřady v České republice vyzývat jednotlivé lodníky zaměstnané v Holandsku k podání daňového přiznání a zaplacení daně, a to zpětně od roku 2013. Následně jim byly vyměřeny pokuty za nepodané daňové přiznání, které nelze prominout, které nelze prominout, ač jsme se o to tady pokoušeli, a úroky pozdě zaplacených daní v České republice. Úroky byly částečně prominuty tomu, kdo o to požádal.

Já vám mohu říct, že znám ty lidi z velké části osobně. Z velké části celá řada lidí, tam pracují celé rodiny, pracuje tam třeba otec a syn. A mohu vám říct, že jsou to zaměstnání, jakoby dělnická povolání, to je velmi náročná a namáhavá práce. Ti lidé se dostali do nezáviděníhodné situace, kdy po nich byly vymáhány tyto peníze, přicházely jim modré obálky s exekučními výměry. A já nechci říct proto, ale musím říct tu poznámku. Já jsem zažil dvě úmrtí. Moji kolegové, kterým bylo 54 a 56 roků, v té stresové situaci dokonce podlehli tomu, že zemřeli na infarkt. Já to neříkám, abych vás rozplakal, já vám to jenom chci říct, že to je fakt, to je skutečnost, v jaké se část našich zaměstnanců, část občanů České republiky nachází.

Zákonem stanovený výpočet daně v tuzemsku ze superhrubé mzdy navyšuje jejich hrubou mzdu. Ta je zpravidla na úrovni holandské minimální mzdy. Přepočtem nadhodnoceného kurzu eura na koruny o 34 % pojistného a sociálního, to byly ty částky, které byly na těchto lidech vymáhány. To jsou odvody tuzemských zaměstnavatelů, nikoliv zaměstnavatelů v Holandsku. Ti odvádějí pojistné ve zcela jiných režimech. Správce daně v Holandsku používá jiný výpočet než Česká republika. A správci daní v České republice navíc zahrnují do superhrubé mzdy i příspěvky holandských zaměstnavatelů na stravu a dopravu svých zaměstnanců z České republiky a z Holandska zpátky do jejich bydliště.

Úředníci finančních úřadů se domnívají, že lodníkům, kteří požádají správce daně v Holandsku o vrácení daně, budou vráceny celé rozdíly mezi brutto a netto mzdou. To však není pravda, neboť v Holandsku musí zůstat zdravotní a sociální pojištění. Lodníci tak de facto mají často navýšenu hrubou mzdu o 34 % pojistného, přičemž nevyužívají český zdravotní ani sociální systém, ani ho tedy nezatěžují. Neparazitují na naší společnosti, nechodí na sociálku, prostě hledají řešení pro sebe a své rodiny aktivně v Holandsku.

Další diskriminací ze strany českých správců daně je fakt, že se k jednotlivým lodníkům nepřistupuje jednotně. Že jsou zaměstnanci na jednom plavidle u jedné firmy a každý je v jiném postavení ve vztahu k českému správci daně. Je to podle toho, kde je jeho trvalé bydliště. Finanční správa v Holandsku vybírá nejen daně, ale i sociální pojištění. Není schopna oddělit tyto dvě položky, a proto je vyžádání si vratky z daně v Holandsku velmi a velmi složité. Některým lodníkům se opravdu vrátily rozdíly mezi brutto a netto mzdou, což však znamená, že jsou za dobu svého působení v Holandsku v pozici lodníka bez sociálního a zdravotního pojištění.

Situaci způsobenou (nesrozumitelné) smlouvou a zcela odlišným daňovým systémem obou států nemohou tito lidé, tito lodníci a jejich rodiny, sami vyřešit. Z velké části pobírají minimální mzdu, pracují turnusově, nemají ani čas, ani finance na to, aby si najímali odborníky, kteří by jim s tímto pomohli. Díky tomu, že se správci finančních úřadů neorientují v tzv. jednotlivých paragrafech této smlouvy, a to i z důvodu jazykové bariéry, jsou lodníkům zdaňovány i v České republice položky, které nejsou předmětem daně.

Lodníci, kteří si našli práci po zániku Československé plavby labsko-oderské v zahraničí sami a nezatěžovali český sociální systém, vozí do České republiky peníze vydělané v zahraničí, podporují svou spotřebou českou ekonomiku a daňový systém i ve výnosech DPH.

Návrh na úpravu § 6 odst. 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, by lodníkům zaměstnaným v Holandsku vyřešil absurdní a ojedinělou situaci a umožnil jim zůstat u stávajících zaměstnavatelů, kteří jsou s jejich prací vysoce spokojeni.

Musím vám k tomu říct, že čeští lodníci na rozdíl od těch zahraničních jsou absolventi učiliště, mají často střední vzdělání v tomto oboru, což je velmi ojedinělý obor v celé Evropě. Tito lidé nikdy nejsou na krku českému státu. Vždycky si najdou práci a aktivně ji hledají. Proto jsem se rozhodl, že jim pomůžu, protože jsou to opravdu moji kolegové z mé bývalé profese a znám tu situaci velmi dobře.

Vláda ve svém stanovisku k tomuto poukazuje na to, že připravuje řešení v daňovém balíčku Ministerstva financí od 1. 1. 2019. V něm navrhuje zrušení superhrubé mzdy. Je to však zlovolné řešení. Buď platit 19% sazbu hrubé mzdy jako ostatní zaměstnanci v ČR, v Holandsku platí minimální sazbu jenom 8,5 % z minimální mzdy, nebo 15% sazbu bez možnosti uplatnit slevy na dani na poplatníka, manželku a na děti na mateřské. Ve výsledku je druhá varianta ještě méně výhodná než ta první, Ministerstvo financí to však vydává za svůj vstřícný krok.

Jedná se mi tedy o to, abychom těmto lidem a lidem, kteří samozřejmě stále absolvují toto odborné učiliště, které v Děčíně funguje, umožnili realizaci jejich života a jejich práce. Dovolte mi prosím, abych vás tímto požádal o podporu tohoto zákona a posunutí tohoto zákona do druhého čtení. Děkuji vám. Děkuji moc.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za uvedení návrhu a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Stanislav Fridrich. Je tu? (Ano.) Prosím.

Poslanec Stanislav Fridrich: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vyjádřím se k návrhu zákona, který předkládá pan kolega Foldyna. Návrh se pokouší řešit situaci odvádění daní z příjmů u českých lodníků zaměstnaných na palubách lodí u zaměstnavatelů se sídlem v Nizozemsku. Je pravdou, že se všemi zeměmi EU kromě Nizozemí má ČR uzavřeny smlouvy o zamezení dvojího zdanění, podle kterých jsou příjmy ze závislé činnosti zdaňovány v zemích, v nichž má sídlo zaměstnavatel. Ve vztahu k Nizozemí je však výjimečně uzavřena smlouva s odlišnou právní úpravou. Smlouva o zamezení dvojího zdanění s Nizozemím z roku 1974 totiž stanovuje výjimku, podle které se daně ze závislé činnosti, mimo jiné u lodníků, platí dle místa jejich bydliště, tj. v ČR. Je to podle odst. 3 dané smlouvy mezi Nizozemím a ČR z roku 1974.

Jak už tady bylo řečeno, údajně byli všichni tito lodníci ujišťováni našimi úřady, že daně mají platit v místě, kde sídlí jejich zaměstnavatel, takže tito lidé platili tyto daně v souladu s tímto ujištěním. V rámci automatické výměny informací mezi finančními správami v zemích EU však začala Finanční správa ČR vymáhat po těchto lodnících od roku 2016 doplacení daně za tři roky zpětně, a to včetně sankčního příslušenství.

Změna zákona tady navrhovaná se však dle mého mínění nedotýká samostatné podstaty problému. Za prvé odstraňuje superhrubou mzdu z příjmů ze závislé činnosti ze zahraničí. Odstranění superhrubé mzdy pouze v tomto konkrétním případě - příjmy ze zahraničí - a její ponechání pro všechny ostatní poplatníky je diskriminační a nesystémové i pro naše občany. Navíc Ministerstvo financí předložilo návrh zákona, kterým superhrubou mzdu odstraňuje z celého zákona o daních z příjmů, tedy jak ve vztahu k příjmům v ČR, tak i v zahraničí. Upravuje odečitatelnost povinného pojistného od dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti v zahraničí, pokud poplatníkovi plyne příjem ze státu, s nímž má ČR smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a příjmy podle této smlouvy podléhají zdanění ve státě, kde má zaměstnanec bydliště. Odečitatelnost povinného pojištění v tomto konkrétním případě je taktéž nedůvodně diskriminačním daňovým zvýhodněním oproti ostatním daňovým rezidentům. Navíc není jasné, zda má být odečítáno pojistné placené zaměstnavatelem, nebo zda se má odečítat také pojistné placené zaměstnancem. A návrh zaměňuje instituty trvalého pobytu a daňového rezidentství, což nejsou totožné instituty, a každý má jiný právní význam a z toho různé plynoucí daňové důsledky. Z tohoto důvodu nemohu tento návrh zákona doporučit. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli nemám přihlášky... Hlásí se pan předkladatel. Prosím.

Poslanec Jaroslav Foldyna: Já si dovolím jednu poznámku, přátelé. Kdyby tomu tak bylo, jak tady můj kolega přednesl, já bych žádný návrh zákona nepodával. Kdyby tomu tak bylo, že finanční úřady nebo Finanční správa vychází těmto lidem vstříc a hledá řešení, já bych opravdu žádný návrh zákona nepodával. Když s tím budeme souhlasit, nezpůsobíme českému rozpočtu žádnou větší škodu, ale vyřešíme život lidí, několik desítek - nebo ne desítek, to bych řekl špatně - několik stovek rodin, které jsou závislé na této práci svých otců, manželů, dětí a živitelů. Těm to velice pomůže. Neohrozíme tím vůbec rozpočet.

Já vás chci ještě jednou poprosit, pusťme tento zákon do druhého čtení, projednejme to a vytvořme podmínky pro to, co jsme tady zkazili. Ti lidé by chodili do práce v ČR, kdyby se v této zemi vyřešila splavnost Labe před 20 lety, kdybychom byli schopni to vyřešit zítra, ale víte dobře, že jak se tady projednává splavnění Labe 20 let, výsledek je nula, tak prostě tato část české veřejnosti, která je závislá na svém řemesle, si hledá uplatnění v zahraničí a nepřipravuje český rozpočet o žádné peníze tím, že chodí na sociálku, aby si tam chodila pro dávku. Oni nám vozí peníze ze zahraničí a my jim vytváříme daňové problémy, které oni nejsou schopni řešit. A prosím vás, na toto berme zřetel. Jestli říkáme, že je to dobré pro Českou republiku, tak je to dobré pro Českou republiku teprve v okamžiku, když je to dobré pro občany České republiky, a proto na vás apeluji, podpořte mi tento návrh zákona! Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych poprosil jenom řečníka, aby vyjasnil, protože ten návrh je navržen ke schválení v prvním čtení, tak jestli ten návrh stahujete, nebo jestli... (Posl. Foldyna: Ne.) Nestahujete návrh schválit v prvním čtení. Dobře.

Nyní mám přihlášenu do rozpravy paní ministryni Schillerovou.

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já budu teď trošku asi delší. Budu mluvit z hlavy, protože si ten příběh velice dobře pamatuji. Vysvětlím vám, o co tady jde, a skutečně je mi upřímně těch, já nevím, 300-350 lodníků zhruba upřímně líto.

Vzniklo to tak, že ČR má velice dlouho uzavřenu smlouvu s Holandskem, tzv. smlouvu o zamezení dvojího zdanění, podle které u určitých profesí, které nemají pevně stanovené místo, což jsou třeba letci - to nejsou jenom lodníci, to jsou letci, lodníci, vysokoškolští profesoři -, se zdaňuje podle tzv. střediska trvalých zájmů, když to řeknu přesně. To znamená, zkoumá se, nejen kde bydlí, ale kde platí různé poplatky, kde žije jeho rodina atd. To se zohledňuje celá řada faktorů.

To znamená, že většina těchto lidí podle této smlouvy zdaňuje v České republice, myslím teď české občany samozřejmě. Dokonce tento typ smlouvy má Česká republiku uzavřený s celou řadou jiných zemí, podobný a stejný typ smlouvy na stejném principu má uzavřený velká řada zemí EU, třeba i včetně Slovenska. Teď je tady všechny nemám. Dokonce OECD zvažuje, že tento princip, a už se to projednává na platformě OECD, že tento princip zdanění bude zaveden do vzorové smlouvy, které slouží jako vzorové pro sjednávání pro smlouvy o zamezení dvojího zdanění. To znamená, že tito lodníci podle této smlouvy měli v devadesáti procentech, protože většina z nich má středisko trvalých zájmů v České republice, měli zdaňovat odjakživa v České republice.

Ty příběhy jsou různé. Já jsem s nimi opravdu jednala x-krát, x hodin. Řada z nich mně ještě dodneška píše na Facebooku s jinými problémy, takže jsem s nimi byla opravdu ve velice pevném kontaktu a ty osudy znám. Tak prostě celá řada z nich z nějakého důvodu ty daně buď platila do Holandska, nebo je třeba neplatila vůbec. Většinou to bylo tak, že je platila v Holandsku. Samozřejmě že tam selhala celá řada dalších věcí. Možná i ti zaměstnavatelé, možná se to mělo zkoumat. A ten případ je každý případ jiný, protože oni zase měli předložit potvrzení o tzv. domicilu. Je to prostě x různých příběhů.

Finanční správa, pokud tyto případy zjistila - ona je nemá šanci zjistit. To jsou zaměstnanci. Takže my nemáme žádný registr a evidenci, nebo Finanční správa nemá evidenci zaměstnanců. Tak pokud je zjišťovala, tak už někdy od roku 2011 tyto případy zdaňovala, když zjistila, protože výměna informací v té době se děla spíš ad hoc než automatizovaně a plynule. V roce 2016 byla nasazena na základě dohod o mezinárodní spolupráci při správě daní tzv. automatická výměna informací a ty informace začaly natékat na Finanční správu ve velkém množství, komplexně a automatizovaně. A tím začal celý tento problém, že se začala zahajovat řízení za účelem vyměření této daně, což v České republice je možné až tři roky zpátky.

Když jsme zjistili tento problém, okamžitě jsme nějakým způsobem začali jednat s lodníky, s Finanční správou, aby se to vyjasnilo. Přijala se - od roku 2011 už Finanční správa měla metodický pokyn, který byl na stránkách. Nicméně přijala další, zpřesňující, zavedli jsme opatření - protože většina těch případů je Děčín a okolí, pár jich je i různě v republice, tak aby se tomu věnovali specializovaní úředníci, protože ne každý úředník prostě s tímto má zkušenost. Zavedli jsme celou řadu opatření. Nicméně zavedli jsme možnost promíjení sankcí. Tu daň prominout nelze. Vedli jsme jednání, vysvětlovali jsme to na půdě rozpočtového výboru. Psali jsme, odpovídali jsme na dopisy. Prostě prominutí daně podle § 260 daňového řádu má striktně stanovená pravidla, která na tento případ nedopadají, a to prominutí prostě není možné. Zákon říká buď při živelních pohromách, mimořádných živelních pohromách, anebo v případech, kdy prostě došlo k nesrovnalostem vyplývajícím z nějaké rozdílnosti úprav, což není tento případ.

Takže zavedli jsme, nebo Finanční správa zavedla opatření značného prominutí sankcí. Dokonce případy, kde to lodníci do určitého období přiznali, tak se ve sto procentech promíjelo. Pak po určitém období už se promíjelo nějakých v šedesáti procentech, pokud samozřejmě tam nebyly některé jiné eliminující skutečnosti. Ale většina těch sankcí - já jsem dokonce měla takovou statistiku, kterou jsem předkládala svého času rozpočtovému výboru minulé Poslanecké sněmovny, a tam bylo evidentní, že nějakých šedesát, sedmdesát procent těch sankcí bylo prominuto. Nicméně daň zaplacena být musí. Ale přesto se zavedlo pravidlo, že se v maximální možné míře bude povolovat splátkování. Tam je to možné až na dobu šesti lety. A zase sankce vyplývající z toho splátkování, tam je úrok, tak ten se bude také v maximální možné míře promíjet. Takže se skutečně udělalo, co se v rámci legislativy udělat mohlo.

Ta věc spočívá v tom, že oni mají platit daň v České republice, ale jak bylo správně řečeno, tak sociální a zdravotní platí v Holandsku. Byly případy, a já osobně jsem se zavázala, že každému tomuto případu se bude věnovat Ministerstvo financí, a já osobně jsem to sledovala ještě v pozici náměstkyně, že pokud byly případy, že ten lodník měl podezření, že byla odvedena i daň v tom Holandsku včetně toho sociálního a zdravotního - protože oni to velice přesně odlišují. My jsme jednali s holandskou správou. Generální finanční ředitelství jednalo dvakrát s holandskou správou. Apelovali jsme a žádali jsme, a bylo nám to přislíbeno, že budou ty věci vyřizovat promptně. Takže dokonce byl případ - já jsem nabídla, že se budou obracet na ministerstvo financí s tzv. žádostí o dohadovací řízení. To znamená, že pokud nám dodají doklady a uvedou, že to podezření mají, tak my se obrátíme na holandskou stranu a budeme žádat v rámci dohadovacího řízení narovnání a úpravu. Dokonce vám řeknu, že v jednom případě, kdy nám skutečně lodník veškeré doklady dodal, se nám podařilo to, že holandská daňová správa mu vrátila tři tisíce eur.

Problém je ten, že v Holandsku je tzv. zdanění, které je vlastně dáno podle jednotlivých pásem, progresivní. Takže zatímco holandští lodníci by třeba na území České republiky nepatřili k nízkopříjmových skupinám, ty příjmy se pohybují dva až tři tisíce eur, tak v Holandsku je to nízkopříjmová skupina, která zdaňuje osmi procenty. Myslím daň z příjmu. Ale my tam máme i letce. Máme tam i vysokoškolské pedagogy. Ti zdaňují třeba pětadvaceti procenty, třiceti procenty. Takže my jsme požadavky na přejednání smlouvy, navíc přejednání smlouvy je otázka dvoustranné dohody a Holandsko dlouhodobě nechce s námi přejednávat smlouvu z jiných, závažnějších důvodů, by znamenalo, že bychom přejednávali pro nějakou skupinu marginální, navíc proti fiskálním zájmům České republiky, což samozřejmě nepřipadá v úvahu. A co by tomu zase řekla skupina, která zdaňovala by pětadvaceti a třiceti procenty.

Já budu rozhodně proti tomuto návrhu, a to zejména proto, že je nesystémový. Je navrhováno zrušení superhrubé mzdy, protože přestože jsme se to snažili vysvětlovat, tak lodníci mají pocit, nebo jejich zástupci, že tím, že je u nás konstruována daň z příjmu z tzv. superhrubé mzdy, tak jako by to sociální platili dvakrát, což samozřejmě tak není. Je to o konstrukci, o jakési daňové konstrukci, která se tady v roce 2012 zavedla. Ale já považuji za naprosto nesystémové, aby se zrušila superhrubá mzdy pouze pro marginální část příjmu. Pro příjmy ze zahraniční a všem ostatním se to takto nechalo. Nehledě na to, že to nebude, pane poslanče Foldyno, 15 %, ale bude to efektivní sazba 20,1 %. Potřeba si to zapamatovat. Protože my dneska máme samozřejmě 15 % pro superhrubou mzdu, ze superhrubé mzdy, což je efektivní sazba 20,1. Těch 19, o kterých mluvíte, to je navrhovaná úprava v daňovém balíčku na rok 2019.

Takže jinými slovy, my navrhujeme komplexně zrušení superhrubé mzdy v daňovém balíčku, který je momentálně po mezirezortním připomínkovém řízení, to znamená, nešel ještě na vládu, a tam navrhujeme snížení té sazby. To znamená, dnes je to sazba - bavím se o zaměstnancích - 20,1 %, tak navrhujeme snížení na 19 %. Takže je potřeba si toto uvědomit, že jednak dosáhneme jakési nerovnosti, to znamená, vyjmeme vlastně - zrušíme superhrubou mzdu pro určitou skupinu poplatníků, a ještě ne pro všechny jejich příjmy, i když oni mají převážně příjmy ze zahraničí, a ještě vlastně budou zdaňovat tedy částku o 20,1 %. Já to odmítám z toho důvodu, že to chceme řešit systémově a zrušit superhrubou mzdu en bloc. Tím pádem dopadne i na lodníky. Děkuji.

Ale samozřejmě do budoucna i tento návrh by se jich týkal pro futuro, nikoliv zpětně. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Návrh na zamítnutí zatím neregistruji. Mám tady nejdříve faktickou poznámku od paní poslankyně Válkové. Svoji přihlášku ruší. Dobře.

V tom případě tady mám dvě omluvenky. Z dnešního jednání se od 18. hodiny do konce jednání omlouvá pan poslanec Benešík a stejně tak se nám od 18. hodiny do konce dnešního jednání omlouvá paní poslankyně Válková z pracovních důvodů.

Nyní se mi jako první přihlásil pan poslanec Foldyna. Také ne? Dobře. Prosím.

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jménem poslaneckého klubu žádám o přestávku v délce 30 minut na poradu klubu. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Je tady návrh na přestávku 30 minut. Nevím, jestli tu bude nějaký protinávrh, ale pokud není, v tom případě vyhlašuji přestávku do 18.30 hodin.

Poslanec Miroslav Kalousek: Pane předsedající, dámy a pánové, protože předpokládáme, jaký bude výstup klubu sociální demokracie po přestávce, prosíme potom my o přestávku na poradu poslaneckého klubu TOP 09 od 18.30 hodin do 19.00 hodin. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pokud nebudou nějaké jiné návrhy, tak v 19.00 má končit jednání, takže já si nemyslím, že by bylo vhodné, abychom se sešli. V tom případě ten bod bude přerušen a stejně tak bude přerušena schůze do 9.00 hodin zítřejšího dne, kdy začneme odpověďmi na písemné interpelace.

Děkuji všem a přeji příjemné porady klubů.

(Jednání skončilo v 18.02 hodin.)

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.