PČR, PS 2017-2021, 12. schůze, část 31 (11. 4. 2018)

Středa 11. dubna 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

48.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí
České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 45/ - třetí čtení

Já poprosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec a zpravodaj garančního výboru, kterým je výbor pro životní prostředí, poslanec Karel Tureček. Je zároveň zpravodajem zemědělského výboru. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 45/4, který byl doručen dne 1. března 2018. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 45/5.

A nyní se táži navrhovatele, zda má zájem... má zájem pan ministr, tak poprosím pana ministra, aby vystoupil. Prosím.

Pan poslanec Gazdík hlasuje s náhradní kartou č. 11.

Máte slovo, pane ministře.

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji. Vypnutý mikrofon jsem se snažil si nevzít osobně, ale i se zapnutým mikrofonem je stejně zjevné, že ráno to s vámi nebude snadné. (V sále je rušno.) Já mám času dost (se smíchem), ale vy zjevně také.

Takže vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi jenom ve stručnosti uvést, protože je to samozřejmě třetí čtení a já jsem obsáhleji uváděl tento zákon nebo novelu zákona vodního v prvním a druhém čtení, dovolte mi tedy jenom opravdu stručně zrekapitulovat... spíše důvod, který Ministerstvo životního prostředí vede k nesouhlasu s několika málo pozměňovacími návrhy, které odsouhlasil výbor pro životní prostředí. (Odmlka pro neklid v sále.)

Předseda PSP Radek Vondráček: Já se omlouvám, pane ministře. Poprosím všechny kolegy a kolegyně, aby si skutečně už sedli na svá místa. Pokud mají něco neodkladného, ať to vyřeší v předsálí, ať neruší pana ministra a vytvoří tady důstojnou kulisu. Děkuji.

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji vám. Já chápu, že vodní zákon úplně není to, co by vás ráno tak správně rozehřálo, spíš vás možná zchladí, ale přesto to s ním ještě chvilku vydržte. Tak.

Dovolte mi opravdu tedy jenom krátce okomentovat dva pozměňovací návrhy, kde Ministerstvo životního prostředí má jiný názor než výbor pro životní prostředí, protože v ostatních případech jsme v souladu s názorem výboru pro životní prostředí.

První pozměňovací návrh, kde máme jiný názor, je pozměňovací návrh pana poslance Kotta, který žádá zrušení novelizačního bodu č. 4 a jehož cílem je sjednotit případy, kdy je odebírána povrchová či podzemní voda pro účely využití její nižší či vyšší teplotní úrovně za účelem zefektivnění procesu chlazení či vytápění. Tady jenom říkáme, že jsme museli v rámci připomínkového řízení mezirezortního a i na vládě vlastně řešit rozpory mezi Ministerstvem zemědělství a některými dalšími subjekty. My jsme se pak přiklonili na tu stranu, kde existuje podpora využívání přírodních obnovitelných zdrojů energie. Takže tady je naše stanovisko jiné, než má výbor pro životní prostředí.

Druhý pozměňovací návrh, nebo pozměňovací návrhy, kde jsme v určitém rozporu s výborem pro životní prostředí, jsou pozměňovací návrhy pana kolegy Běhounka. Týká se pozměňovacích návrhů B5, B6.

Pardon, neřekl jsem - u pana poslance Kotta je to pozměňovací návrh A1. Takže to je ten první rozporný.

A ty druhé dva rozporné, B5, B6, kdy pan kolega Běhounek navrhuje dvouletý odklad pro povinnost zajistit zneškodňování odpadních vod v bezodtokové jímce odvozem na čistírnu odpadních vod a pro další související povinnosti. Tady, protože to je docela zásadní věc, která samozřejmě se týká řady občanů, ale na druhé straně je to věc, o které se hovoří několik let, vlastně už od roku 2015, kdy tento zákon byl diskutován, a pan kolega Běhounek žádá, aby tato povinnost byla odložena o další dva roky. My oproti tomu říkáme, že tato povinnost není nová, ta existuje ve vodním zákoně už dlouhou dobu a naše novela vlastně jenom upřesňuje znění této povinnosti tak, aby byla opravdu vymahatelná, protože v současné době není. A jenom říkáme, že pokud bude odložena tato povinnost o dva roky, tak se obávám, že za ty dva roky se toho příliš nezmění a budeme stát před stejným problémem. Je to záležitost, která jednoznačně má negativní vliv na stav podzemních vod, protože bohužel víme, jak to v mnohých obcích je s likvidací odpadních vod z bezodtokových jímek, kdy se zdá, že v mnohých obcích nefungují fyzikální zákony a obsah těch bezodtokových jímek se ztrácí někde v podzemí, ztrácí se tam mnoho let a bohužel úřad dneska nemá právní titul na to, aby něčemu podobnému zamezil.

Zvukovy zaznam

Takže ta povinnost sice v zákoně je, nicméně stát je v tomto bezzubý. My se tam pokoušíme dát opravdu určité kontrolní mechanismy, které by toto zajistily. Je tady názor pana kolegy Běhounka, já mu ho neberu, je to samozřejmě něco, co vím, že Kraj Vysočina připomínkoval už v roce 2016. Jenom se mi prosím nedivte jako ministrovi životního prostředí, že mám samozřejmě zájem na zlepšení kvality povrchových a podzemních vod, a to je podle mého názoru i tento návrh.

Jinak jsme v souladu s názory výboru pro životní prostředí a takto je budeme podporovat i při hlasování. Děkuji vám.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 45/4, který byl doručen dne 1. března 2018. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 45/5. Ptám se, zda má pan zpravodaj zájem o vystoupení před otevřením rozpravy. Není tomu tak. Otevírám rozpravu, do které v tuto chvíli eviduji jako přihlášeného pana poslance Jana Zahradníka, kterému tímto dávám slovo. Prosím.

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, teče to tak rychle jako voda, najednou se odbyla úvodní slova, pan zpravodaj to vzal velmi rychle, pan ministr dokonce začal svůj projev tím, že vzhledem k hluku v sále je ten zákon nepodstatný, usoudil, že ten hluk v sále indikuje nepodstatnost toho zákona. Není tomu tak. Ten zákon je nesmírně podstatný, nesmírně významný, zejména proto, že jeho průběh, jeho navrhování a projednávání se zdá být příznačným pro poslední dobu, posledních možná několik let práce Ministerstva životního prostředí.

Tento vodní zákon je takovým typickým příkladem návrhu, který byl předložen již v minulém volebním období. Už jsme tehdy o něm jednali. I do tohoto období přišel jako taková vlastně technická novela, která má naplnit ty požadavky, které pan ministr tady ve svém proslovu zmiňoval. Pak se ale stalo, že byly předloženy pozměňovací návrhy, které významně do těch nejvýznamnějších ustanovení zákona zasahují. Ty pozměňovací návrhy jsou předloženy samozřejmě poslanci. Ono to jinak ani v průběhu našeho procesu nejde. Například třeba návrhy pana kolegy Schillera. My ale víme, že jsou to návrhy, které připravilo ministerstvo, které tím vlastně obchází správný legislativní proces.

Například pan poslanec Schiller navrhuje ve svém návrhu, který je skrytý pod návrhy schválenými výborem pro životní prostředí, aby v obsazích žump nebo jímek u rodinných domů, s nimiž podle tohoto zákona bude muset být nakládáno tak, že budou odvezeny autorizovanou osobou na čističku odpadních vod a tam vyčištěny - tento návrh jsem kritizoval už v minulém období. Volal jsem po tom, aby ministerstvo předložilo analýzu dopadu tohoto návrhu povinnosti vyvážet jímky na čističky, aby provedlo analýzu toho, zdali čističky odpadních vod v obcích mají dostatečnou kapacitu. To se nestalo.

Už takto problematický návrh je ještě panem kolegou Schillerem na základě návrhu Ministerstva životního prostředí doplněn o to, že tyto vody nesmějí obsahovat zvlášť nebezpečné a škodlivé látky. To vypadá velmi chytlavě, velmi lákavě, protože přece nikdo z nás by nechtěl, aby do přírody, do vodních toků, nádrží, tekly zvlášť nebezpečné a škodlivé látky. Přesto tento významný návrh, který může ovlivnit fungování soustavy čistíren, byl takto, dá se říci ne úplně standardně, já nechci použít slovo pokoutně, předložen. Prostě takovýto návrh měl být přece projednán v řádném legislativním procesu, měla k němu být vydána oponentní stanoviska, měl být projednán s těmi, kterých se bude dotýkat, to znamená se Svazem měst a obcí České republiky, se Svazem průmyslu a obchodu a dopravy, aby to skutečně odpovídalo současnému stavu, a ne takto bez předchozího řádného projednání.

Tento postup není úplně ojedinělý. Můžeme zaznamenat - v minulém volebním období, asi tak před dvěma lety, byl takto do projednávaného zákona o odpadech vpraven pozměňovací návrh Ministerstva životního prostředí, který tehdy, myslím, přednášel pan poslanec Okleštěk a který vlastně způsobil, že od roku 2024 bude u nás zákaz skládkování odpadu na skládkách. Nebyly k tomu schváleny žádné doprovodné zákony, které by definovaly způsob postupné úpravy cen za skládkování atd., a dnes, kdy se ten termín roku 2024 blíží, začíná vznikat určitý chaos a zmatek. Ukončení skládkování prostě nemá alternativu. Nejsme přece schopni prosadit jediné zařízení na energetické využití odpadu. Vždycky přijde někdo, kdo tomu zabrání - ekologové, občané sousedních obcí. Kolabuje recyklace odpadu. Čili tohle je podobný příklad, který teď tady máme před sebou.

K problému dovážených odpadních vod z jímek do čističek, když navíc tyto odpadní vody nesmějí obsahovat zvlášť nebezpečné a škodlivé látky. Co to může čističkám přinést? No, čistírny odpadních vod budou samozřejmě vedeny obavami z toho, že pokud by nějaký kontrolní orgán zjistil, že tam ty zvlášť nebezpečné a škodlivé látky skutečně čistí, tak mohou být pokutovány pokutou až do výše 500 tisíc korun, což je docela drakonická pokuta, která tu čističku může významně ekonomicky poškodit.

A jak si ta čistička bude počínat? No, bude se samozřejmě snažit vyvarovat se tohoto nebezpečí. To znamená, že možná bude odmítat přijímat dovážené odpadní vody ze septiků a jímek. Bude říkat: To nám sem nevozte, v tom by mohly být nějaké nebezpečné škodlivé látky. Bude říkat: Dobře, když nám to sem chcete dovézt, tak nám předložte rozbor, jaké nebezpečné a škodlivé látky ty odpadní vody obsahují, a my se podle toho zachováme. Buď to přijmeme, nebo nepřijmeme. Co potom bude muset dělat autorizovaný odvozce, který vystavil certifikát o tom, že občanovi vyčerpal jeho žumpu, a teď najednou to nechtějí na čističkách přijmout?

Pan ministr jistě namítne, že je zde alternativa, že tyto odpadní vody mohou být čištěny na čističkách průmyslových odpadních vod. Za prvé, ty mají jako souhrn u nás nedostatečnou kapacitu. Snad pouhých deset čistíren průmyslových odpadních vod má v tuto chvíli volnou kapacitu. Co s tím tedy budeme dělat? A týká se to nejenom občanů, majitelů rodinných domů, ke kterým není přivedena kanalizace, protože zhruba 14 % našich domů nemá přivedenou kanalizaci, a proto musí odpadní vody shromažďovat v odpadních jímkách.

Zvukovy zaznam

Tak jsou to určité průmyslové činnosti. Ne ty velké průmyslové závody, ty si nějak poradí, ale takové ty menší živnostenské aktivity, které také produkují odpady, odpadní vody a shromažďují je v jímkách a také by je měly odvážet na ty čističky odpadních vod. Samozřejmě že ty čističky obecní jsou lépe uzpůsobeny na čistění běžně znečistěných odpadních vod a klidně by mohly tento problém vyřešit. Nyní tedy je zde poměrně velká překážka tomu postavená.

Tak to je ten problém dovážených odpadních vod do čistíren, zejména tedy problém velmi zkomplikovaný pozměňovacím návrhem ministerstva předloženým prostřednictvím pana poslance Schillera, že tyto vody nesmí obsahovat zvlášť nebezpečné a škodlivé látky.

Druhý problém, který tady máme, je problém odlehčovacích komor před čistírnami odpadních vod, zejména těch odlehčovacích komor, do kterých je svedena srážková kanalizace. Zatím tady platilo, že srážková voda zůstává vodou srážkovou a tak s ní může být nakládáno. Může být vypouštěna do toků nebo do nádrží, a tím také plnit funkci odlehčovacích komor; skutečně odlehčovat v mimořádných srážkových událostech. Nyní podle našeho zákona platí, že vtokem do smíšené kanalizace se srážková voda stává vodou odpadní. To znamená, když taková voda srážková vteče do té odlehčovací komory před čističkou, která má za účel samozřejmě to, aby pokud najednou, náhle stoupne voda v té komoře, aby ta čistička nebyla zahlcena, tak pak je možné tyto velmi silně naředěné vody, kde se smíchají odpadní vody v té nádrži se nacházející s vodami srážkovými, a takto velmi silně naředěné vody bylo dosud možné vypustit z čističky, a tím ta komora plnila svůj účel. To teď prostě možné nebude. Buďto tedy bude nutné samozřejmě hledat prostředky na to, jak to zpoplatněné vypouštění odpadních vod uhradit, zaplatit, protože budou-li se nějak vypouštět ty vody, tak to bude všechno zpoplatněné. Také jak měřit, zda vody vypouštěné vody z odpadních odlehčovacích komor, do jaké míry jsou znečistěné, do jaké míry tedy jsou vodami závadnými, což samozřejmě přinese významné náklady pro provozovatele čistíren, nebo budou muset velmi rychle provozovatelé čistíren zvětšit kapacitu odlehčovacích nádrží, aby se tedy i při mimořádných srážkových událostech tam ty vody vešly. Anebo, to je třetí možnost, budou provozovatelé kanalizačních systémů nuceni budovat oddělené systémy, systémy, které odděleně svádějí srážkové vody a odděleně svádějí vody odpadní z domácností. I tohleto samozřejmě přinese významné náklady pro provozovatele kanalizačních a vodohospodářských soustav, což samozřejmě jsou společnosti najaté nebo smluvně svázané s městy a obcemi, případně tedy v některých případech obce samotné, které si to provozují samy, a jim nic jiného nezbude než promítnout tyto náklady do ceny za vodné a stočné, kterou předepíší svým zákazníkům. Jistě namítnete, že ten, kdo rozhoduje o výši vodného a stočného, je zastupitelstvo obce, které má ve své výlučné pravomoci výši vodného a stočného stanovit. Ale zase na druhou stranu když provozovatel bude mít zvýšené náklady vzniklé vinou těchto nepromyšlených pozměňovacích návrhů, tak samozřejmě dobře, zastupitelstvo si schválí svým občanům, třeba ponechá vodné a stočné v původní výši, nezvedne jej, ale tím bude míň peněz na obnovu vodohospodářské infrastruktury.

Čili to jsou podle mého názoru dvě nejvýznamnější věci, které tady teď máme před sebou, o kterých musíme rozhodovat. Musím říci, že informovanost o tomto se postupně šířila. Výbor pro životní prostředí ještě se vyjadřoval, aniž by úplně dobře tyto věci byly známé a s těmi dotčenými orgány, dotčenými institucemi, obcemi mám na mysli a průmyslovým sektorem, prodiskutované, a tak vlastně se vyjádřil k tomu souhlasně. A zároveň také v proceduře hlasování, kterou pan zpravodaj asi bude postupně předkládat, a já si dovolím tedy už ten první moment tady zmínit, jsou tyto návrhy v bloku návrhů předložených výborem pro životní prostředí A1 až A10 hlasovány jedním hlasováním. Takto pan zpravodaj podle toho, co mu výbor uložil, navrhne.

A já pak tedy se přihlásím ještě a vystoupím, nebo už možná to tady řeknu teď, že bych prosil o to, abychom dostali možnost jako Poslanecká sněmovna o těchto věcech hlasovat zvlášť, aby o návrzích pana poslance Schillera A4, A9 a A10 bylo hlasováno odděleně, aby tedy hlasování o bodech A kromě těchto zmíněných bodů proběhlo en bloc, ale body, které - tedy teď ještě se pro jistotu jednou podívám (nahlíží do písemných materiálů), ano, A4, A9, A10, jestli se nepletu, pana poslance Schillera byly hlasovány zvlášť. Svolíte-li k tomuto vaším hlasováním, pak bude možné se pokusit tuto vzniklou situaci napravit.

Pokud nikoliv, tak jsou zde ještě dvě cesty, jak to nějakým způsobem napravit. Je zde návrh pana poslance Staňka, o kterém on bude hovořit, je přihlášený do diskuse, a ten návrh by do jisté míry mohl pomoci problém čističek i těch smíšených komor řešit. Tak pak by samozřejmě jeho body, které myslím jsou jako body D, jestli se nepletu, to se pak dohodneme, bylo záhodno podpořit.

A pak je ještě jedna možnost, která by mohla být v souladu s těmito dvěma. Zemědělský výbor na základě podnětu pana hejtmana poslance Běhounka navrhuje odložit platnost toho paragrafu, který mluví o dovážených odpadních vodách z jímek do čističek se zvlášť nebezpečnými látkami o dva roky. A já pak navrhuji, aby byla o stejné dva roky prodloužena platnost paragrafu, který definuje srážkové vody vtékající do smíšené kanalizace jako vody odpadní, tedy aby to bylo do roku 2021 pozastaveno.

Čili to jsou návrhy, které pak při té proceduře ještě upřesním a které samozřejmě bych rád, abychom hlasováním podpořili. Já vím, že se ten zákon už vleče a že některá ustanovení v tom zákoně jsou ustanovení dobrá, jsou to ustanovení, která jsme tady také diskutovali, o možnostech zřizovat dětské tábory v záplavových územích, o tom používat pro školkařské výpěstky, pro školkařskou činnost vodu na zavlažování atd. To všechno jsou věci užitečné i včetně toho, že se zákon snaží dbát o čistotu našich podzemních i povrchových vod. Mluví se tam o zpoplatnění, zpoplatnění odběru podzemních vod. A já jsem předložil návrh, který se mi zdá logický. Pokud je limit 6 000 kubíků jako nezpoplatněný, tak navrhuji, aby za 6 100 se platilo nikoliv za celých 6 100, ale jenom za těch odebraných 100. Ministerstvo argumentuje celou řadou jaksi věcných argumentů, že by pak samotný výběr těch poplatků přestal být ekonomicky efektivní. Dobře, to nechám na vás, tady za to nebudu nějak zvlášť bojovat. Ale jsou to návrhy, které samozřejmě také určitě vy zaznamenáte a při hlasování budete zvažovat, zdali je podpořit, nebo nikoliv.

Zvukovy zaznam

Dámy a pánové, já velmi stručně na závěr bych rád, abychom vzali rozum do hrsti, pokusili se rozdělit hlasování o bodech A, zvážili podporu pozměňováku pana poslance Schillera, případně pak zvážili, pokud by se tak nestalo, návrh pana poslance Staňka a případně tedy pak Běhounkův a můj návrh na odložení platnosti o dva roky jako takovou poslední záchranu pro ty, řekl bych, docela složité věci. V tuto chvíli děkuji za pozornost.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. A jako další se do rozpravy přihlásila paní poslankyně Dana Balcarová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za udělení slova. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych na příkladu projednávání novely zákona o vodách představila praxi Ministerstva životního prostředí, kterou vnímám jako poměrně negativní a která se dá nazvat ohýbáním legislativního procesu. Bohužel se ukazuje, že Ministerstvo životního prostředí při prosazování svých zájmů je přes poslance ANO běžnou praxí. Z celkem 31 pozměňovacího návrhu je jich 17 z dílny poslanců ANO, respektive některé jsou z Ministerstva životního prostředí, jak sama řekla náměstkyně Ministerstva životního prostředí paní Peštová na výboru pro životní prostředí. Některé ty pozměňovací návrhy problematické nejsou, ale například pozměňovací návrh pana poslance Schillera, tak jak o tom před chvilkou mluvil pan kolega Zahradník, je velmi zvláštní a podle mě způsobí v praxi mnoho problémů už jenom svým nejednoznačným výkladem.

Na výboru se účastnili zástupci Svazu měst a obcí, kteří byli velmi rozladěni právě postupem Ministerstva životního prostředí, protože oni v rámci řádného připomínkového řízení s ministerstvem tu novelu řádně připomínkovali, říkali, že tomu věnovali hodně času, a nakonec vyjednali nějaké řešení, které pro ně bylo přijatelné, a nakonec právě pomocí pozměňovacího návrhu pana poslance Schillera se stalo, že se v novele zákona objevilo něco, co je pro ně nepřijatelné a k čemu neměli možnost se vyjádřit, a dokonce se o tom včas dovědět. Na výboru byl i zástupce průmyslu a ten se vlastně vyjadřoval ve stejném duchu. Tak toto oni vnímají vlastně jako obcházení možnosti jejich aktivní účasti ve vytváření legislativy nebo v jejím připomínkování.

Takže to jsem chtěla zmínit k té praxi, která mi přijde, že je docela výrazná, a myslím, že to není úplně běžné. Dívala jsem se, kolik pozměňovacích návrhů hnutí ANO podává v jiných výborech, a není to tak masivní jako právě ve výboru pro životní prostředí. Takže proto mám potřebu tady na to upozornit.

Potom bych ráda představila svůj pozměňovací návrh, už jsem to tady jednou udělala. Jde o to, že svým pozměňovacím návrhem bych ráda vrátila právo občanů účastnit se ve stavebních řízeních o vodních dílech. Vím, že občanské spolky a vůbec veřejnost má špatnou pověst v tom, že prodlužuje správní řízení. Já bych tady jenom ráda uvedla pár čísel, která by měla doložit, že tomu tak není, i když ta pověst, kterou jim systematicky vytvářejí někteří politici a politické strany, je tak silná, že bude těžké ji překonat. Ale myslím, že by to bylo záhodno, protože spolky tím, že jsou osobně angažované v lokalitě, kde žijí, znají místní podmínky i historii, tak můžou opravdu přispět svou účastí ve správním řízení spíš k ochraně životního prostředí, než že by něčemu bránily nebo že by naschvál do něčeho házely vidle. Myslím, že tak tomu určitě není, a chtěla bych uvést pár čísel: 95 % všech stavebních řízení proběhne bez odvolání kohokoliv z účastníků. Pouze v 5 % všech případů dojde k odvolání ze strany účastníků, což mohou být jak spolky, tak i sousedi, nebo dokonce investor, který se také často odvolá. A z těchto 5 %, kdy se subjekty účastní správních řízení, v 63 %, kdy došlo k odvolání, daly úřady těm účastníkům, kteří se odvolali, za pravdu. To znamená, že jejich intervence v rámci správního řízení byla oprávněná, a tím pádem měla pozitivní dopad na to, co se v tom správním řízení rozhodovalo.

Takže já bych vás požádala, jestli byste zvážili podporu mého pozměňovacího návrhu, který se snaží vrátit účast veřejnosti do správních řízení povolování vodních staveb. Děkuji moc.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Jako další je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Jan Schiller. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Schiller: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, bylo tady o mně řečeno mnoho. V první řadě bych se asi měl ohradit proti tomu, že jsem nějakým prostředkem životního prostředí, Ministerstva životního prostředí, že přese mě jsou nějaké pozměňovací návrhy.

V první řadě, odpadním vodám se věnuji i z profesní praxe už několik let. A pozměňovací návrh není pozměňovací návrh ministerstva, ale přiznávám, že jsem s ministerstvem na tomto pozměňovacím návrhu spolupracoval.

Je hlavně důležité říct tady některé věci, které jsou trošku opomíjeny, a všichni ti, které to pobouřilo, tak skutečně dávají argumenty, které jsou úplně scestné, a já bych se to pokusil vrátit zpátky na tu rovinu, kam by to mělo patřit.

Takže v první řadě je potřeba vysvětlit, že komunální čistírny odpadních vod jsou zařízení pro čištění městských odpadů, městských odpadních vod, vybavené technologií pro likvidaci splašků. Splašky, které jsou pomocí kanalizace dopravovány na komunální čistírnu, mají stejné složení jako splašky, které jsou v odpadní jímce používané u staveb pro rekreaci či bydlení. Naopak spíše obsahují větší podíl organické hmoty. To znamená, že se tento pozměňovací návrh vůbec netýká odpadních jímek, septiků a žump používaných u staveb pro rekreaci či bydlení. Ze samotného principu vzniku těchto odpadních vod jsou totiž odpadní vody právě z těch odpadních jímek a žump brány jako splaškové. Takže to je první věc, která by se tady skutečně měla říct, aby nedocházelo k tomu, že si budeme brát lidi jako rukojmí, že najednou budou platit a budou si muset dělat nějaké rozbory. K tomu se ale ještě dostanu.

Je potřeba, aby zazněly ještě další věci. Tento pozměňovací návrh nemění nic na skutečnosti, že odpadní vody nevyhovující kanalizačnímu řádu, to znamená ty, které nelze přímo vypouštět do kanalizace, protože pro vypouštění do kanalizace je vyžadováno jejich předčištění na úroveň kanalizačního řádu, nelze likvidovat ani přímo dovozem na čistírnu odpadních vod. A toto je v platnosti už nyní. Takže nechápu to rozčarování nad tím, že se nebudou moci odvážet vody na komunální čistírny odpadních vod.

Dále, nic se nemění na stávající možnosti vypouštět odpadní vody s obsahem nebezpečných látek do kanalizace, pokud je to v souladu s kanalizačním řádem. Nic se nemění na možnosti likvidace odpadních vod na k tomu určených čistírnách průmyslových odpadních vod nebo na zařízeních pro likvidaci odpadu. Nic se nemění ani na možnosti likvidace odpadních vod jako odpadů na komunálních čistírnách odpadních vod za podmínek stanovených zákonem o odpadech, to znamená v režimu likvidace odpadů. Abych to zjednodušil: Pokud má komunální čistírna odpadních vod povolení k likvidaci odpadů, tak je na to technologicky vybavená a nadále tyto vody může likvidovat ve stejném režimu, zejména však bude sledovat, v jakém množství, a bude evidovat likvidaci dle zákona o odpadech. To je důležité, abychom si řekli.

Zvukovy zaznam

Za druhé tady je. Tento pozměňovací návrh pouze zvýrazňuje skupiny nebezpečných závadných látek, které by se na čistírnu odpadních vod neměly pro svou závažnost z hlediska možného ohrožení vod a nyní nekontrolovatelnému režimu vývozu vůbec dostávat. Pozměňovací návrh dále doplnil sankční ustanovení, a to z toho důvodu, že by novelizace byla pouze vysvětlující, prohlašující a její plnění by bylo nevymahatelné.

Pokud se vrátíme zpátky, nebo abychom vysvětlili skutečně, o co tady jde. Prostřednictvím komunální čistírny v žádném případě odpad, který je tam navážen, tak jak bylo prohlášeno, myslím si, že včera, že dnes tyto komunální čistírny tento odpad bez jakýchkoliv problémů běžně a spolehlivě likvidují, takže tohle bych chtěl vyvrátit - ani spolehlivě, ani běžně tyto odpady tyto čistírny nelikvidují. Je to jednoduché. Protože tyto komunální čistírny nejsou ani technologicky připraveny a upraveny na to, aby tyto vody, které obsahují látky, jako je rtuť, kadmium, zinek, měď, arzen, uran, olovo, chrom, kyanidy a další, vůbec nelikvidují. A běžně se v městských odpadních vodách nevyskytují. To znamená, že z domácností - pokud někdo řekne, že je tam nějaké savo, biocidy, že jsou tam nějaké dezinfekční prostředky, to jsou běžné věci, které se i v městských odpadních vodách, které jsou vedeny kanalizací, vyskytují. Takže není pravdou, že pokud někdo vylije savo do jímky, že ta jímka najednou obsahuje nebezpečné látky. Nebezpečné látky bude obsahovat, pokud tam bude rtuť samozřejmě. Ale jak říkám, běžně se to v jímkách neobjevuje.

Nejhorší na tom je, že skutečně pokud tyto odpadní vody přijdou na komunální čistírnu odpadních vod, tak se likvidují, nebo takzvaně likvidují, pouze jenom tím, že se zředí a po malých dávkách se pouštějí do čistírny. Ta čistírna si s tím neporadí. Tou čistírnou to čistě jenom proteče, teče to do potoků, řek, vodotečí, spodní vody a my ani vlastně nevíme, co vypouštíme. A tady je ten zásadní problém, protože komunální čistírny odpadních vod mají za povinnost, aby monitorovaly pouze šest emisních standardů. Je to CHSK, BSK, je to amoniakální dusík, celkový dusík, fosfor a nerozpuštěné látky. Vidíme, že nikde není dáno, že by měly kontrolovat obsah rtuti, chromu, kyanidu a takovéhle věci. To znamená, že my si to v malých dávkách pouštíme do řek zpátky, aniž bychom něco kontrolovali. A není pravda, že to zachytí ta čistírna a že to vyčistí. Neumí to. Takovéhle látky se čistí pouze chemickým přečištěním za použití určitých flokulantů a dalších procesů, které prostě komunální čistírna odpadních vod nemá. A nemusí mít, není na to uzpůsobena.

Nejhorší ale ještě tady u toho je, že se tu dále objevuje odpad, který je, dá se říct, časovanou ekologickou bombou, protože malá část těch nebezpečných látek, která se zachytí v aktivovaném kalu, tam zůstane. Ten kal se odvodní, odveze se na skládku odpadů a skládka odpadů ho přijme s tím dojmem, že přijímá kal odvodněný z komunální čistírny odpadních vod, a nepředpokládá, že by tam byly nějaké nebezpečné látky, které jsem tady jmenoval. Tudíž vlastně skládkujeme něco, o čem nic nevíme, a může se nám to do budoucna šeredně vymstít.

Pak tady zazněl návrh, že pokud je v seznamu nebezpečných látek zinek, takže když máte zinkovou střechu, bude vám stékat do odpadní vody. Tohle mě docela pobavilo, protože jsem nikdy neviděl nikoho, kdo by si dešťovou vodu stáhl do septiku nebo do jímky. Asi by to udělal jenom hlupák, protože by si jímku naplňoval sám a vyvážel by ji každý měsíc, protože by ji měl plnou dešťové vody. Takže tenhle argument skutečně neplatí.

Ale o co tady jde. Důvod, proč předkládám tuto úpravu, je úplně prostý. Je potřeba zamezit stoupajícímu trendu likvidace průmyslových odpadů deklarovaných jako odpadní vody podle vodního zákona externě dovážených na komunální čistírny odpadních vod. Není pravdou, že to vše zaplatí občané. Ono je to přesně naopak. Občané totiž za to platí nyní. Platí poplatky, které zčásti financují i čistírnu odpadních vod, ale platí za vyprodukované městské, chcete-li splaškové, odpadní vody, které komunální čistírna umí spolehlivě likvidovat v nákladech, které se rozpočítají právě mezi ty obyvatele. Ale bohužel dochází právě k tomu, že na tuto čistírnu je přivážena odpadní voda, která obsahuje nebezpečné látky a je likvidována za stejnou cenu, jakou platí občané. Ale ta cena by měla být mnohonásobně vyšší. Občané se tedy podílejí na nákladech nutných pro likvidaci těchto dovážených vod, i když je sami neprodukují. Producent odpadu se ho zbaví relativně levně, odpadářská firma dostala za odpad řádově tisíce, zbavila se ho za stokoruny. Jak vidíte, tak zřejmě o lobbing jde, ale myslím si, že ne ze strany nějakých stavitelů (čističek?) odpadních vod, ale určitě ze strany likvidátorů těchto vod, nebo chcete-li odpadových společností.

Nejhorší na tom je, že tyto odpadní vody s obsahem nebezpečných látek doopravdy pouze protečou čistírnou a ten vodní ekosystém nám zaneřádí, i když v malých dávkách. Ale postupně se nám to kumuluje a ty dávky budou větší a větší a pak už nebudeme vědět, co s tím máme dělat. Na výboru životního prostředí zazněla, myslím si, že to bylo od zástupců měst a obcí, agresivní a možná až zbytečná výtka, že chceme, aby podnikatelé, živnostníci a podniky vypouštěli tyto vody za areálem do polí. Jestli dovolíte, já bych na závěr dal úvahu. Není právě ten zavedený systém naředění a průtoku komunální čistírnou pouze zlegalizované vypouštění do těch polí? Já si myslím, že je. A proto předpokládám, že pozměňovací návrh, který předkládám, má hlavu a patu.

Tak jak tady bylo řečeno, používejte zdravý selský rozum. I já vás poprosím, používejte zdravý selský rozum. A chtěl bych vás tím vás požádat o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Na váš příspěvek chce s faktickou poznámkou reagovat pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, faktická připomínka k tomu, co tady bylo řečeno předřečníkem, předkladatelem pozměňovacího návrhu panem poslancem Schillerem. On vyvrací moje argumenty, nebo argumenty těch, kteří s jeho návrhy nesouhlasí. Já nebudu činit opak, vyvracet vyvrácené, nebo něco takového. Spíš jenom připomenu tři věci.

První věc. Kromě toho, že ve svém návrhu A4 zavádí do odpadních vod dovážených na čističky právě ten problém zvlášť nebezpečných škodlivých látek. Vysvětloval jste, proč to tady je. Pane předsedající, vyřiďte panu Schillerovi, že se snažil vysvětlovat, proč to navrhuje, jaký je jeho cíl. To je možno celkem i chápat. Ale on pak v návrhu A9 zařazuje mezi pokutované subjekty toho provozovatele čističky, který umožní čištění odpadních vod právě s těmito nebezpečnými látkami.

Ty čističky se budou samozřejmě bránit tomu takové vody přijímat, aby je nečistily a pak nebyly vystaveny té pokutě, a budou žádat od lidí, kteří to tam budou dovážet, potvrzení, že to nejsou vody obsahující ty zvlášť nebezpečné látky. To je velké nebezpečí. Už jenom tím, že touhle pokutou hrozíme, tomu nemůžeme zabránit. Ten zinek je spíš problém odlehčovacích komor, kam srážkové vody s tím zinkem vtékají, a které tam můžou způsobovat znečištění zvlášť nebezpečnými látkami.

A konečně poslední moje připomínka. Kam tedy jinam by ti lidé měli ty svoje septiky vyvážet, když jinam jste to zakázali?

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Nepotěším pana předsedu Chvojku s přednostním právem. Ještě je tu faktická poznámka pana poslance Jana Bauera. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, dámy a pánové, já letos působím dvacátým rokem v komunální politice a mám pocit, že není dobré poslouchat všechno. Není dobré poslouchat do nebe volající věci. A já jsem chtěl jenom říci na margo toho, co tady řekl pan poslanec Schiller prostřednictvím pana předsedajícího, je pro mě neuvěřitelné, jakým pokoutním způsobem se tady tvoří zákony. To je spíš prostřednictvím pana předsedajícího na pana ministra. Protože je evidentní, že prostřednictvím nastrčených poslanců, nastrčených pozměňovacích návrhů, tady vaše vláda bez důvěry rozhoduje o takto důležité věci. Kdybych neviděl materiál z toho pozměňovacího návrhu, kde jsou ještě jednoznačné známky toho, že to tvořili úředníci, vedoucí odboru Ministerstva životního prostředí, tak bych to tady skutečně neříkal, ale mám pocit, že takto to bylo, jestli jsem správně viděl.

Zvukovy zaznam

Já si myslím, vážený pane ministře prostřednictvím pana předsedajícího, vy tady prostě na ten mikrofon musíte říct, jestli to, co bude schváleno - já doufám, že ne, a mluvím o pozměňujících návrzích pana Schillera - jestli to bude mít zásadní vliv na desítky, stovky lidí, kteří mají žumpy a nemají kanalizaci. To tady prosím řekněte. Protože já se obávám, že to, pokud to bude schváleno, bude mít fatální vliv. A vaší povinností je, abyste to tady řekl na mikrofon, že se to nedotkne desítek, stovek, možná tisíců lidí, kteří jsou tímto ohroženi.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. A nyní s přednostním právem pan předseda Chvojka.

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedo. Můj předřečník tady říkal, že se diví, jakým pokoutním způsobem někdy vznikají zákony. Tak to se občas stává. Ale já se divím i tomu, v jak nedůstojné atmosféře někdy zákony vznikají, a to zejména ve třetím čtení. Protože vodní zákon je určitě zákon, který je velmi důležitý, resp. jeho novela. My tady máme předkladatele, ale když se podívám za sebe, tak tady jinak za vládu nesedí vůbec nikdo. Já si myslím, že není úplně důstojné poslat sem jenom jednoho člověka, který zákon předkládá, a jinak aby vláda tady nebyla. Vím, že možná je zasedání vlády, ale myslím si, že to není úplně dobře.

Pamatuji si jako poslanec, když byla Nečasova vláda, tak dělali vlády ve středu ve čtyři, když skončila sněmovna. Když byla Sobotkova vláda, tak dělali vlády, když byla sněmovna, v pondělí. A nemyslím si, že praxe, že je vláda zrovna, když je sněmovna, je úplně dobrá. Takže bych prosil o to přerušit jednání Sněmovny do té doby, než tady bude více než jeden ministr Richard Brabec jako předkladatel toho zákona.

Předseda PSP Radek Vondráček: Zaregistroval jsem procedurální návrh, o kterém rozhodneme bez rozpravy. Já už přivolávám kolegy ze sálu. Registruji žádost o odhlášení, samozřejmě logicky vyhovím a požádám všechny, abyste se přihlásili znovu svými identifikačními kartami, než přistoupíme k hlasování.

Pro příchozí: zazněl návrh na přerušení projednávání tohoto bodu až do okamžiku, když budou v sále přítomni nejméně dva ministři, z toho jeden předkladatel, pan ministr životního prostředí. Mám za to, že se nám počet hlasujících ustálil.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Jedná se o hlasování číslo 10, přihlášeno je 149, pro 71, proti 63. Tento návrh nebyl přijat.

Nebude-li tedy dotaz na hlasování, nevidím žádnou takovou iniciativu, budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu. Dalším přihlášeným do rozpravy k tomuto bodu je pan poslanec Antonín Staněk, kterému tímto dávám slovo. Prosím.

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, vážený pane předsedající. (Předsedající: A poprosím o klid v sále! Děkuji.) Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych navázal na své vystoupení z druhého čtení a vyjádřil se ještě jednou k pozměňovacímu návrhu, který považuji za velmi problematický a špatný a který bude mít velmi zásadní dopady na podnikatelský sektor, na malé a střední podniky, živnostníky, ale i běžné občany, kteří nemají to štěstí, aby byli připojeni na kanalizaci.

Možná na úvod jenom, abych, nevím, jestli dodal důraz svým slovům, nebo naopak vás přiměl zapřemýšlet nad tím, co zde uváděl pan kolega poslanec Schiller prostřednictvím pana předsedy. Chtěl bych věřit, že nemám dobrou informaci, když se dívám na mail, který mi říká, že pozměňovací návrh pana poslance Schillera je návrhem napsaným na Ministerstvu životního prostředí. A já vycházím z toho, že ve vlastnostech souboru tohoto pozměňovacího návrhu pana poslance Schillera je jako autor uveden pan Zavadil, což je vedoucí oddělení ochrany vod Ministerstva životního prostředí. Takže nevím, kdo je autorem, nevím, kdo má pravdu, ale tohle mi trochu zpochybňuje to, co tady na úvod pan poslanec tvrdil.

Jeho pozměňovací návrhy přijaté výborem pro životní prostředí jsou označeny pod písmeny A4, A9 a A10. Tento návrh zakazuje dovážet vody s odpadem nebezpečných látek do komunálních čistíren odpadních vod. Nejedná se ale jen o nejnebezpečnější jedovaté látky, ale pozměňovací návrh je příliš široký a to je ten problém, proč vlastně tento pozměňovací návrh nechceme podpořit. Měli jsme tady před chvílí školský zákon a také jsme si uvědomili, že takovéto podstrčené, nepromyšlené pozměňovací návrhy mohou mít dalekosáhlé důsledky. A tady je to jasné. Ten pozměňovací návrh je tak široký, že zasahuje i zcela běžné odpadní vody, které lze bezproblémově na komunálních čistírnách odpadních vod čistit. A kdo měl to štěstí a byl na projednávání tohoto zákona ve výboru pro životní prostředí a slyšel paní náměstkyni ministra životního prostředí, jakým způsobem tam tento pozměňovací návrh obhajovala, tak já bych se přikláněl k tomu, co zde zaznělo, totiž že kontroly budou opravdu přísné a čističky odpadních vod, komunální čističky odpadních vod, se skutečně mají čeho obávat.

V rámci projednávání na výborech Ministerstvo životního prostředí tvrdilo, že nejnebezpečnější látky jsou dováženy na komunální čistírny odpadních vod, které je nedokážou vyčistit. Příjem těchto vod je na komunálních čističkách odpadních vod regulován v rámci provozních řádů, které musí být v plném souladu s vydanými vodoprávními rozhodnutími. Pokud tak má ministerstvo poznatky, že tyto provozní řády jsou porušovány, pak má především konat Česká inspekce životního prostředí. Pokud tyto vody nebudou moci být vyváženy na komunální čistírny odpadních vod, budou se muset dovážet na průmyslové čistírny odpadních vod, které mají mírnější limity na přípustné znečištění. Mohou tedy zcela beztrestně vypouštět více znečištění než čistírny komunální. Tím dojde spíše ke zhoršení stavu vodních toků a nikoliv k jejich zlepšení.

Průmyslových čistíren s volnou kapacitou není dostatek a odpadní vodu nebude kam vyvážet, to jsme zde již slyšeli. Může tak dojít k tomu, před čím jsem varoval již při druhém čtení, a to ke kolapsu likvidace odpadních vod. Pokud nebude šance odpadní vodu jednoduše vyčistit, hrozí, že bude končit někde, kde nemá. A to přeci nechceme, aby končila v kanalizaci v rozporu s kanalizačním řádem nebo v horším případě byla načerno vylévána někde na pole.

Výčet nebezpečných látek je dán přílohou č. 1 vodního zákona. A zde jsou uvedeny i biocidy. Biocidy jsou obsaženy ve většině čisticích prostředků, takže nevím, o čem tady byla před chvílí řeč. WC čističe, savo, saponáty na podlahu apod. To znamená, že nebezpečné látky obsahují i běžné domovní jímky a žumpy. Pokud komunální čistírna odpadních vod bude čistit tyto dovážené odpadní vody, bude jí hrozit pokuta. Návrh tedy dopadne také na běžné občany, kteří nejsou napojeni na kanalizaci a jejichž nemovitosti mají jen odpadní jímky. Hrozí, že komunální čistírny odpadních vod nebudou ochotny odebírat lidem jejich odpadní vodu, případně hrozí, že po těchto lidech budou čistírny vyžadovat rozbory.

Zvukovy zaznam

Cena za zpracování jednoho rozboru vody přitom činí minimálně tisíc korun, takže se vyvážení jímek lidem značně prodraží, a pokud se tam nebezpečné látky najdou, což je velmi pravděpodobné, stejně ji čistírny nevezmou, aby se nevystavovaly riziku pokuty až půl milionu korun. V každém případě se likvidace odpadní vody, vyvážení jímek lidem prodraží, což je možné vnímat jako vzkaz předkladatele občanům a voličům před letošními komunálními volbami.

Co ti lidé a firmy budou s tou vodou dělat? U nás v Olomouci se na čističce odpadních vod bezproblémově čistí 30 tisíc metrů krychlových dovážených odpadních vod. Teď se bude muset významná část těchto vod odvážet do Otrokovic, což je vzdálenost 55 km, a cestou zpět je to navíc 110. Asi si umíte představit, že se likvidace vod značně prodraží a navíc po republice budeme vozit křížem krážem odpadní vodu a splašky a pořádně to zaplatíme, ale kvalitu vody stejně nedosáhneme.

Co považuji za velmi zásadní, že při projednávání této novely na zemědělském výboru vyčítala paní náměstkyně Peštová poslanci Holomčíkovi, který předložil pozměňovací návrh k chráněným územím přirozené akumulace vod, že tento návrh nemá analýzu dopadů, tzv. RIA, kde by se ukázalo, co by jeho návrh přinesl, ale ani návrh pana poslance Schillera analýzu dopadu RIA nemá. Je tak trochu zvláštní, že u poslance Holomčíka je na zemědělském výboru kritizováno něco, co pak ministerstvo samo udělá ve výboru pro životní prostředí. Možná že to ministerstvo udělalo právě proto, aby se přípravě analýzy dopadů vyhnulo, protože z analýzy by vyplynulo, že tento návrh je neudržitelný.

Musíme si také uvědomit, že odpadní vody, které obsahují nebezpečné látky a musejí být na ČOV dováženy zvlášť, produkuje velké množství firem. Jedná se např. o téměř veškeré subdodavatele automobilového průmyslu, dále chemický a textilní průmysl, sklářská výroba nebo i potravinářský průmysl. Pozměňovací návrh poslance Schillera odmítl i Svaz průmyslu a dopravy České republiky a varoval před jeho dopady na podnikatelský sektor. Návrh byl odmítnut i Svazem měst a obcí České republiky, protože obce jsou často i provozovateli komunálních čističek odpadních vod a uvědomují si možné dopady.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych vás prostřednictvím pana předsedy požádat o podporu návrhu, který zde už zazněl, a to vyčlenit body A4, A9 a A10 z bloku hlasování o návrzích pod bodem A, jak navrhuje připravovaná procedura, a hlasovat tyto body odděleně.

Dále bych vás chtěl prostřednictvím pana předsedy požádat o zamítnutí těchto návrhů. Pokud se rozhodnete původní pozměňovací návrh pana poslance Schillera podpořit, pak vás alespoň prosím o podporu mého pozměňovacího návrhu pod písmenem D2, který umožní dovážení a čištění zmíněných odpadních vod v komunální čistírně odpadních vod, pokud k tomu bude vydáno povolení od vodoprávního úřadu podle § 16. Tento můj návrh je určitým kompromisem, který by pomohl alespoň zmírnit dopady pozměňovacího návrhu pana poslance Schillera. V případě, že by byl návrh pod body A4, A9 a A10 odmítnut, pak je můj pozměňovací návrh D2 zcela irelevantní a pak by ho bylo potřeba odmítnout. Děkuji.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Nyní je do rozpravy přihlášen pan poslanec Jan Čižinský. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych rád jenom požádal u těch bodů A1 až A10 o oddělené hlasování, protože tam jsou i body, které se týkají např. skautských táborů, a dovedu si představit, že o pořádání táborů v zónách, které jsou u vodních toků, a dovedu si představit, že některý poslanec chce jeden podpořit a druhý nepodpořit. Tedy poprosím o oddělené hlasování A1 až A10.

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak to byl velmi stručný příspěvek, děkujeme. S faktickou poznámkou pan poslanec Jan Schiller. Prosím.

Poslanec Jan Schiller: Děkuji. Já bych chtěl jenom reagovat na ne mého přímo předřečníka, ale pana poslance Staňka. Řekl jsem tady, a asi možná to nezaznělo dost důrazně, odpadní vody, které jsou v žumpách, jsou vůbec z podstaty samotného vzniku splaškové vody, to znamená, pořád sem pletete něco, že lidi si budou muset udělat rozbory a že prostě jim ty vody nikdo nevezme na čistírnách odpadních vod. Není to pravda. Skutečně, není to pravda, protože jestli v domě nebo v bytě používáte nebo normálně fungujete, žijete a vypouštíte odpadní vody ze své činnosti do kanalizace, je úplně jedno, jako když ji vypouštíte do septiku. Ta činnost je pořád stejná. A chcete rozbory po lidech, kteří vypouštějí odpadní vody z normální běžné činnosti do kanalizace? Taky přece nechcete. Tak nevím, proč tady pořád dokola říkáme, že lidé, když vyvezou septik, si budou muset nechat udělat rozbory, budou to mít dražší a že nikdo to nebude chtít přijímat. Ne. Odpadní vody z domácností v žádném případě neobsahují nebezpečné látky, které jsou uvedeny a které jsem tady jmenoval, jako jsou skutečně látky, jako jsou kyanidy, rtuti a takovéhle věci. Ano, jsou tam biocidy. Biocidy jsou obsaženy ve všem. Ano, je tam savo. Savo je taky obsaženo skoro ve všem. Ale taky si uvědomte, že savem se dezinfikuje pitná voda, biocidy se používají při dezinfekci bazénů a taky to nikomu nevadí. S biocidy a se savem si komunální čistírna odpadních vod prostě poradí. Není to takový problém, aby to prostě zabilo. Ale tady jde o jeden jediný princip. Tady jde o to, že se přivezou průmyslové odpadní vody, jejichž složení nikdo nezná, ten, kdo je přiveze, tak je odkoupí od toho, kdo je vyprodukoval, za těžké tisíce, nebo těžké tisíce si fakturuje, a na čistírně odpadních vod, aniž by někdo věděl, co vůbec obsahují, je vypustí za hubičku, za pár stovek. A ten rozdíl (předsedající upozorňuje na čas) prostě zůstává této společnosti. Tady o to jde. A nemáme kontrolu nad tím, co vůbec vypouštíme. (Předsedající: Já vám děkuji.) Děkuji.

Předseda PSP Radek Vondráček: Poprosím všechny telefonující, hovořící, jestli by to dokázali ztišit. Já jsem měl chvíli problém rozumět panu kolegovi, když nám vysvětloval svůj návrh. Na jeho faktickou poznámku chce reagovat pan poslanec Antonín Staněk. Máte slovo. (V sále je silný hluk.)

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Myslel jsem, že pan poslanec Schiller objasní svůj vztah k pozměňovacímu návrhu a Ministerstvu životního prostředí, nicméně v tom případě to, co říkal, tak si myslím, že jeho pozměňovací návrh je nadbytečný, protože celou problematiku už řeší stávající legislativa. V článku 2 nařízení vlády č. 401/2015 Sb. je uvedeno, že městskými odpadními vodami splašky (nesrozumitelné) atd., takže nevím, o co jde. Já si myslím, že opravdu tady jde o to, aby ten zákon byl přijat tak, jak je navrhován, a dopady, o kterých se zde hovoří -

Předseda PSP Radek Vondráček: Pane poslanče, já se omlouvám, já vám nastavím čas, ale poprosím všechny opravdu, aby byli v klidu. Tady není slyšet toho, kdo má slovo. Prosím.

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji. Jenom tedy zopakuji ten závěr, který možná zanikl. Pokud tvrdíte to, co tvrdíte, tak pak není potřeba váš pozměňovací návrh, protože je to řešeno již v nařízení vlády, které jsem citoval, a já si spíše myslím, že ten záměr je jiný, a jak jsem uvedl na tiskové konferenci, jde o takové malé kukaččí vejce.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Josef Kott, poté pan poslanec Schiller bude ještě reagovat. Prosím, dvě minuty.

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych reagovat na připomínku kolegy Čižinského. Na jednání jak zemědělského výboru, tak výboru pro životní prostředí nebyly vzneseny zásadní připomínky k mým pozměňovacím návrhům, které jsou v A1, A3, A6 a A8. Z toho důvodu si dovoluji se domnívat, že bychom o nich mohli hlasovat en bloc, protože jsou to body, které byly konsenzuálně schváleny na jednom i druhém výboru. Děkuji.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Schiller. Prosím.

Poslanec Jan Schiller: Děkuji. Tak já abych vysvětlil ten vztah. Přišel jsem s návrhem, že by průmyslové vody měly být řešeny, protože z praxe, kdy přes deset let se zabývám, nebo zabýval jsem se likvidací vod a čistíren odpadních vod, jak biologických, tak průmyslových, tak jsem přišel s tímhle návrhem, protože to trápí všechny provozovatele čistíren. Pokud jim tam vypustíte nebezpečné látky, tak jim to zabíjí tu čistírnu a prostě během dvou měsíců ji musíte startovat znovu. Můj vztah k tomu pozměňovacímu návrhu, že jsem přišel na ministerstvo, konzultoval to s nimi a ano, psali jsme ho tam, nepsali jsme ho u mě v kanceláři.

Zvukovy zaznam

A v druhé věci to, co říkal pan Staněk, pan poslanec Staněk, promiňte. Není pravdou, že není potřeba tento pozměňovací návrh. Ten je právě potřeba proto, že ti, co produkují tyto odpady, tak za ně musí nést odpovědnost a taky musí nést finanční náklady pro jeho likvidaci. Když třeba stavební firma vyprodukuje odpady, tak je likviduje podle zákona o odpadech a taky za ně musí platit. Musí platit za normální odpady, musí platit za nebezpečné odpady. Proč by toho měli být tihle průmyslníci, kteří vypouštějí do vod tyto nebezpečné látky, zproštěni a my budeme trpět to, že si budeme zaneřáďovat vodu? Jak povrchovou, spodní, tak vodoteče a všechno? To přece nemůžeme. Tak ať se podílejí na tom, že skutečně ty čistírny se připraví i technologicky a jinak na to, že ty jejich vody budou normálně likvidovat tak, jak se má, a budeme je evidovat a budeme skutečně mít přehled o tom, kde a jak vznikají látky a jaké látky vůbec do té přírody dáváme zpátky. Děkuji.

Předseda PSP Radek Vondráček: Také vám děkuji. Faktická poznámka, pan poslanec Jiří Běhounek. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, já jsem tady byl několikrát citován se svým pozměňovacím návrhem. Já vás chci upozornit, že samozřejmě panu ministrovi naprosto rozumím, ale za ty dva roky se neudělalo vůbec nic pro to, abychom tu vodu čistili. Já vás upozorňuji, že už dnes máme situaci kritickou tak, asi jako kdybychom byli v období července. Já nevím, co budeme mít za vodu, co budeme pít a jakým způsobem s tím budeme nakládat. A pro Vysočinu je to zcela zásadní věc. A pokud se ty peníze na čistírny a na další věci nenajdou, tak to byl smysl toho pozměňovacího návrhu, abychom ten prostor dali. Příslibů už jsem zaslechl velké množství, bohužel realita je špatná. Vzpomeňte si na mě za nějaký čas, až nebude co pít.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Tím máme vyčerpány přihlášky do rozpravy i faktické poznámky. Pan zpravodaj, prosím, máte slovo ještě v rozpravě.

Poslanec Karel Tureček: Děkuji, pane předsedo, za slovo. Kolegyně a kolegové, já bych chtěl upozornit ještě na několik záležitostí. Jednak bych chtěl načíst legislativně technickou poznámku, kdy došlo k chybě, a to tak, že v bodě č. 32 je uveden zákon č. 72/2002 Sb., o integrované prevenci. Správně má být zákon č. 76/2002. Takže to bych pak navrhl hlasovat jako legislativně technickou úpravu.

Ještě jsem se chtěl vyjádřit k hlasování o pozměňovacích návrzích, které byly v projednání ve výboru pro životní prostředí, protože tady zaznělo několik návrhů, některé jsou samozřejmě provázány.

Já registruji návrh pana poslance Kotta, kdy požaduje hlasovat jedním hlasováním své pozměňovací návrhy A1, A3, A6, A8.

Pak tady jsou připomínky k pozměňovacím návrhům kolegy Schillera. Tam chci zdůraznit, že jsou to tři témata. A já vesměs tady registruji připomínky k problematice vod dovážených na čistírny odpadních vod. Tak já chci jenom upřesnit, že pozměňovací návrh kolegy Schillera A2, A7 spolu věcně souvisí, a navrhl bych, abychom neudělali žádnou chybu, abychom to hlasovali společně. Pak A4, A9, A10 spolu souvisí, to je právě kritizovaná problematika dovážených vod. A pak je ještě pozměňovací návrh A5, emisní limity, tj. článek 1, bod 33. Takže tyhle tři okruhy. A abychom neudělali žádnou chybu, že bychom třeba A2 schválili, A7 neschválili, tak bych si dovolil pak navrhnout upravenou hlasovací proceduru, de facto že usnesení výboru pro životní prostředí, aby to dávalo smysl, je možné rozdělit do čtyř hlasování.

Ještě bych se možná chtěl vyjádřit k pozměňovacímu návrhu G3 kolegy Zahradníka, kde navrhuje odložení účinnosti § 30 odst. 3, srážková voda, od 1. 1. 2009 (2021?). Tady já bych skutečně chtěl apelovat na kolegy, protože ona se ta problematika neprojednávala ve výboru pro životní prostředí, nicméně problematiku vůbec odlehčovacích komor § 38, řekl bych, řešil spíše výbor zemědělský. A my jsme došli k takovému kompromisu, že jsme k této problematice přijali doprovodné usnesení zemědělského výboru, kde jsme požádali ministra zemědělství, aby tuhle problematiku upravil prostřednictvím vyhlášky k zákonu o vodovodech a kanalizacích a upravil potřebnou technickou normu. Myslíme si, že tohleto bude schůdnější řešení, a i v odborné veřejnosti s tímto řešením byl vysloven souhlas.

Takže jsem chtěl upozornit na tyhle tři problematiky. Jinak další pozměňovací návrhy se vesměs tady nediskutovaly, takže tam to bude odpovídat hlasování ve smyslu návrhu garančního výboru pro životní prostředí. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Ptám se, zda ještě někdo má zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Jestli tomu tak není, končím rozpravu a ptám se na případná závěrečná slova. Pan ministr má zájem o závěrečné slovo.

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, tak já si myslím, že především pan kolega Schiller jasně ukázal, že to není nějaký nasazený agent Ministerstva životního prostředí, protože takhle dobře bychom ho to určitě nenaučili. On se tím opravdu zabývá dlouhou dobu. A pokud jste tam někde našli i pana kolegu Zavadila, tak z jednoduchého důvodu - protože samozřejmě pan Schiller přišel s tou myšlenkou a pan Zavadil stejně jako naši legislativci to prostě dávali pak do paragrafového znění. To já si myslím, že je docela normální, a je to nabídka samozřejmě, kterou má kdokoli z vás, protože je zřejmé, že pozměňovací návrhy je dobré diskutovat s Ministerstvem životního prostředí. Já si myslím znovu, že pan kolega Schiller v té argumentaci a v odpovědích jasně ukázal, že se ve věci vyzná a zabývá se tím dlouho.

Já věřím, že se těžko můžete divit Ministerstvu životního prostředí, že má překvapivě zájem o to, aby naše podzemní i povrchové vody byly v co nejlepším stavu. Já se nedivím kolegům z ODS. Jsem již na to zvyklý - a to říkám bez ironie, protože si myslím, že je dobře, když se takhle někde střetneme - že oni hájí zájmy podnikatelů. A právě ten návoz průmyslových odpadních vod na čistírny odpadních vod, na komunální čistírny, samozřejmě těm podnikatelům šetří spoustu peněz. A to, že by se to najednou podle té novely dalo lépe kontrolovat, tak to někomu určitě vadí. Já se nedivím, že jim to vadí. Ale mně zase, dámy a pánové, dost vadí, že nám tečou těžké kovy, a to v docela velkých množstvích, do potoků a do řek přes komunální čistírny, které prostě nejsou schopny je vyčistit. A je to bohužel dneska zcela legální. To mi tedy vadí. A vadí mi to opravdu víc, než některým vadí, že řekněme Svaz průmyslu proti tomu má námitky. A Svaz měst a obcí, no s tím my jsme to diskutovali velmi dlouho. A ono to souvisí ještě s jednou věcí z minulosti a to je to, že původně tam měly být výrazně zvýšené poplatky za tento návoz, ale ty poplatky z toho potom vypadly, a my samozřejmě máme logicky zájem, aby ta kontrola byla lepší.

Zvukovy zaznam

Takže na jasnou otázku pana kolegy, tuším, Bauera říkám -, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, opravdu třeba v možnosti, kterou nám dává metodický pokyn a další, nebude to mít vliv na vývozy z klasických žump a dalších, protože opravdu stejně jako ti lidé, kteří si nechávají dneska vyvážet fekálem žumpu na čistírnu odpadních vod, tak v podstatě neprokazují žádnou nezávadnost, stejně jako vy neprokazujete nezávadnost, když ji vypouštíte do té kanalizace. V tom je to úplně stejné. Rozdíl nastane u celé řady podnikatelů, kteří dneska cíleně odpojují svoje průmyslové čistírny odpadních vod a za daleko menší peníze to vlastně vypouštějí přes komunální čistírny odpadních vod, které na to vůbec nejsou uzpůsobeny. Takže plně platí to, co říká pan Schiller, že pak to vlastně platíme my všichni a ještě tím trpí příroda. Domnívám se, že je to docela pochopitelné.

A k tomu, co tady zaznělo. Není dneska problém, aby si ty komunální čistírny odpadních vod, a některé z nich to dneska mají, prostě udělaly nebo rozšířily si pak integrované povolení na likvidaci těchto odpadních vod, ale v rámci režimu ne vodního zákona, ale zákona o odpadech. A v tu chvíli to můžou samozřejmě dělat. Jediná změna je v tom, že potom tam může totiž přijít Česká inspekce životního prostředí a udělat jim tu kontrolu. Protože dneska, když hovoříte o provozním řádu, tak provozní řád si, vážení, ty čistírny, ti provozovatelé dělají sami. A protože si ho dělají sami, tak si ho samozřejmě prostě udělají tak, aby když tam ta česká inspekce přijde, tak nenašla vůbec nic, protože oni plní těch pět parametrů, ale už tam nikdo nemůže hledat ty těžké kovy a další, protože na to nemá pouvoir.

Chápu, že to vyvolalo tuto diskusi. Čekal jsem ji a děkuji za ni. Ale prosím, nedivte se mi, že já jako ministr životního prostředí hájím do roztrhání těla, a budu to tak dělat samozřejmě, kvalitu našich vod.

A trošku mě překvapuje od Pirátů, od paní předsedkyně, že se paradoxně dostala vlastně na úroveň toho, kdo hájí průmysl, protože teď je to střet řekněme opravdu rovina kvalita životního prostředí, kvalita vod versus stávající stav, kdy se nám tady, jak říká klasik, rozmohl takový nešvar, že opravdu ve stovkách případů ti průmyslníci nám ty vody likvidují na komunálních čistírnách, kde nemají co dělat.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Pro kolegy, kteří by měli zájem o vystoupení s faktickou poznámkou, upozornění, že se nenacházíme v rozpravě, nemohu jim dát slovo. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo. Prosím.

Poslanec Karel Tureček: Děkuji. Ještě bych chtěl, kolegyně a kolegové, navázat na slova pana ministra. Skutečně bych tady chtěl ještě zmínit problematiku odlehčovacích komor. A tam bych se skutečně přimlouval za řešení, které navrhl zemědělský výbor, který k tomu přijal usnesení. A budu se snažit to stručně vysvětlit.

Česká republika celkem po roce 1989 významně zlepšila kvalitu povrchových vod, jejich čištění. Česká republika do této problematiky investovala značné finanční prostředky. Zhruba přes 15 let jste vždycky měli možnost ve zprávě o stavu životního prostředí číst problematiku, kdy se stále rok od roku zlepšovala jakost povrchových vod. Posledních pět let bohužel lze mluvit o určité stagnaci, a to zejména v problematice parametr fosfor. A právě ta problematika odlehčovacích komor řeší odstraňování fosforu z povrchových vod. Takže já bych se skutečně přimlouval, abychom návrhy v problematice odlehčovacích komor A2, A7 a A5 přijali a nechali řešení na Ministerstvu zemědělství a na Ministerstvu životního prostředí s tím, že zemědělský výbor zavázal oba tyto resorty, aby problematiku řešily a podávaly o řešení této problematiky zprávu. Dokonce jsme oba dva resorty vyzvali, aby případnou finanční potřebu, nároky našim starostům a starostkám, řešily prostřednictvím již vyzkoušené linky, prostřednictvím programového financování za přispění úvěru od Evropské investiční banky. Děkuji.

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane zpravodaji. Poprosím vás, abyste jako zpravodaj garančního výboru už u pultíku zůstal a abyste nás seznámil s procedurou hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním vždy sdělil stanovisko výboru.

Poslanec Karel Tureček: V tuhle chvíli jsem vázán usnesením výboru pro životní prostředí. Nicméně když dovolíte a budete s tím souhlasit, tak bych si dovolil navrhnout úpravu procedury hlasování u bodů A1, A10, aby to dávalo smysl. Nicméně zeptám se pana předsedajícího, jestli to takto můžu udělat.

Předseda PSP Radek Vondráček: My se samozřejmě s procedurou vypořádáme hlasováním. Poprosil bych vás o přednes usnesení a potom byste přednesl návrh změny.

Poslanec Karel Tureček: Dobře. Takže vás seznámím s usnesením, kdy výbor pro životní prostředí na své schůzi 28. března 2018 přijal usnesení, v němž doporučuje Poslanecké sněmovně hlasovat ve třetím čtení o návrzích podaných k návrhu zákona o vodách v následujícím pořadí.

Zaprvé by to byla legislativně technická úprava, kterou jsem tady zmínil. Je to úprava čísla zákona na 76/2002 Sb., o integrované prevenci.

Zadruhé by to bylo hlasování A1 až A10 společně jedním hlasováním. V tu chvíli jsou návrhy B1, B1 v případě schválení těchto návrhů B1, B2, B3, B4, což je usnesení zemědělského výboru nehlasovatelné.

Zatřetí by tedy bylo hlasování o zbylých návrzích zemědělského výboru, které jsou uvedeny pod číslem B5, B6. Pro upřesnění, jsou to pozměňovací návrhy, které tady uváděl pan poslanec Běhounek.

Dále, čtvrtým hlasováním je to návrh C, pozměňovací návrh C je návrh paní poslankyně Balcarov týkající se § 115, problematiky povolování vodních děl a vodních staveb tak, aby k těmto jednotlivým povolováním byly přizvány občanské iniciativy.

Dále jsou to pozměňovací návrhy uvedené pod bodem D, které jsou dva. Pod bodem D1 máme uvedený pozměňovací návrh poslance Staňka, který navrhuje osvobodit od poplatku za odběry povrchových vod zavlažování lesních školek. To je pozměňovací návrh D1. V případě, že tento pozměňovací návrh by byl přijat, jsou nehlasovatelné pozměňovací návrhy kolegy Kotta a kolegy Zahradníka, které jsou totožné a jsou uvedeny pod bodem F a G2.

Zašesté je to návrh D2, což je úprava tohoto § 16. Tady pak ještě upozorním na určitou provázanost v případě, že rozdělíme proceduru A1 až A10.

Dále, pod sedmým hlasováním bychom se vypořádali s pozměňovacím návrhem E1, což je návrh poslankyně Vrecionové. Je to návrh na úpravu přerozdělení poplatku za odběr podzemní vody. V této chvíli je platné 50 % do rozpočtu krajů, 50 % do Státního fondu životního prostředí. Paní kolegyně navrhuje úpravu 10 % ve prospěch obcí a zbytek rovnoměrně rozdělit mezi kraj a Státní fond životního prostředí. Tady chci upozornit, v případě schválení tohoto pozměňovacího návrhu bude nehlasovatelný pozměňovací návrh pod bodem H, což je pozměňovací návrh poslance Koníčka, který navrhuje stejné přerozdělení, ale v jiné výši.

Zvukovy zaznam

Pak je pozměňovací návrh E2, opět návrh poslankyně Vrecionové. Je to na úpravu § 36 odst. 1 a 2, zohlednění minimálního zůstatkového průtoku ve vodních tocích pro rekreační plavbu.

Pak je to pozměňovací návrh F, který je totožný s bodem D1 kolegy Staňka, což je zavlažování lesních školek.

Pak tady máme soubor pozměňovacích návrhů uvedených pod písmenem G. Jedním hlasováním G1, poslanec Zahradník, § 88 písm. b) - osvobození čerpání podzemní vody v množství 6 tisíc metrů kubických i pro odběry nad 6 tisíc.

Pozměňovací návrh G2 je nehlasovatelný, protože jsou totožné s D1 a s F.

A pak je pozměňovací návrh G3 - přechodné ustanovení. To je právě odložení účinnosti § 38 odst. 3, problematika srážkové vody a odlehčovacích komor.

Pak je pozměňovací návrh uvedený pod písmenem H - poslanec Koníček. O něm už jsem mluvil. V případě, že by se schválil E1, je nehlasovatelný.

Pak navrhuji pozměňovací návrhy I1, I2 jedním hlasováním. Je to poslanecký návrh poslance Holomčíka - § 28, chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod, návrh na zpřísnění ochranného režimu.

Pak je další pozměňovací návrh, pod písmenem J, kolega Bartošek - § 30 odst. 7, umožnit vstup do ochranných pásem 1. stupně pro oprávněné osoby.

Pak jsou pozměňovací návrhy uvedené pod K1 až K3. Tady navrhuji jedním hlasováním, protože jsou provázané. Jsou to pozměňovací návrhy kolegyně Krutákové, kterými upravuje povinnosti vodoprávního úřadu pro vydání výjimky.

A poslední pozměňovací návrhy jsou mé pozměňovací návrhy uvedené pod bodem L1 a L2 - opět jedním hlasováním. Je to úprava § 89, který zpřesňuje definici, resp. osvobození od poplatku do výše 100 tisíc metrů kubických za poplatkové období, aby to nebylo vnímáno po dobu platnosti vodoprávního povolení, a dále rozšíření zmocnění k vyhlášce o obsahu náležitostí žádosti.

Takže tolik návrh procedury, kterou projednal a doporučil výbor pro životní prostředí. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím ten návrh změny?

Poslanec Karel Tureček: A návrh změny. Na základě rozpravy a debaty, která tady proběhla, by bylo rozdělení hlasování A1 až A10 na čtyři hlasování. Prvním hlasováním bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích kolegy Kotta, které byly bezrozporové, a to bylo A1, A3, A6 a A8, konkrétně se jedná jednak o problematiku hospodaření v pásmech hygienické ochrany, o problematiku stanových táborů v záplavových územích a dále o problematiku osvobození od poplatku u tzv. chladicí vody. Takže to by bylo jedním hlasováním.

Druhým hlasováním by byl pozměňovací návrh A2 a A7 kolegy Schillera, což je problematika právě odlehčovacích komor.

Dále by bylo třetím hlasování A4, A9 a A10. To je právě problematika dovážení odpadních vod na čistírny odpadních vod a problematika nebezpečných látek.

A posledním hlasováním by byl pozměňovací návrh pod bodem A5, opět kolegy Schillera, a to byla problematika emisních limitů. Takže takhle by to dávalo smysl.

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se, kdo chce vystoupit k proceduře. Pokud nejsou přihlášky, tak bychom hlasovali o tom, že budeme hlasovat tak, jak navrhl pan zpravodaj, to znamená změnu procedury navržené garančním výborem.

Pokud nejsou námitky, zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 11, přihlášeno je 176, pro 173, proti 1. Návrh byl přijat.

Tím pádem budeme hlasovat podle změny procedury, tak jak ji navrhl pan zpravodaj, a prosím, pane zpravodaji, o jednotlivé návrhy.

Poslanec Karel Tureček: Dobře. Nejprve prvním hlasováním bychom se vypořádali s návrhem legislativně technické úpravy, která zazněla v rozpravě.

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ano, prosím stanovisko. (Zpravodaj: Souhlas.) Pan ministr? (Souhlas.)