(9.30 hodin)
(pokračuje Babiš)
Potom bych vám tady rád přečetl skutečně skvělý příběh, a to je, co dělala vláda v demisi pana Topolánka. Tak například vyrovnání s Nomurou.
Ministr financí Topolánkovy vlády v demisi podepsal na konci listopadu 2006 vyrovnání s Nomurou. Šlo o transakci, ve které se materiálně jednalo o desítky miliard, de facto až o 100 miliard, což je částka, o kterou vláda snížila své žaloby vůči Nomuře. A ta Nomura, to byla taková investiční japonská banka, která de facto ovládla IPB a vytáhla ten náš plzeňský Prazdroj, o který jsme přišli a který dneska možná má hodnotu 100 miliard. Ministr financí - teď dobře poslouchejte - Vlastimil Tlustý obesílal státní zástupce a soudce, aby zastavili trestní stíhání managementu Nomury i vedení IPB. Smlouva byla pět let tajná. Podle mého soudu se jednalo o největší kriminální akt vlády po roce 1989. Dohodu připravil Radek Šnábl, tady podle novin odsouzený zloděj, zaměstnávaný ještě za Kalouska, co byl ministr financí. Dokonce Ministerstvo financí chce také požádat, to se píše v Novinkách 30. 11. 2006. Zástupci Nomury přiletěli do Prahy. Potkali se s ministrem financí Tlustým, který poté podpis usmiřovací smlouvy oznámil. Nomura se vzdá všech nároků a stát zastaví řízení, které proti Nomuře vede. Ministerstvo financí chce také požádat prezidenta Klause, aby udělil milost stíhaným manažerům Nomury. Jiná právní možnost, jak její vyšetřování zrušit, dle Tlustého není.
To je neuvěřitelné. Je neuvěřitelné, že vláda v demisi navrhuje prezidentovi udělit milost v trestní kauze, že jsme přišli o plzeňský Prazdroj. To jsou ty minulosti vlády v demisi. Tak já skutečně tomu nerozumím, proč my jsme kritizováni. Za co jsme kritizováni?
Znovu opakuji, nejsou to politické čistky. A náš problém samozřejmě dneska je zákon o státní službě. My máme takový zákon o státní službě, a já se k tomu také bohužel hlásím. Asi jsme to podcenili a teď to vidíme v praxi, že vlastně státní tajemník je téměř víc nebo stejně jako ministr nebo náměstek ministra vnitra. Pan Postránecký je téměř, téměř víc než vláda. Protože my máme ten systém. Ta státní správa je totálně uzavřená, nejsou kvalitní lidi. My to potřebujeme otevřít a my potřebujeme změnu toho zákona o státní službě. Protože tam jsou zakonzervováni lidi, kteří tam stále cirkulují, a samozřejmě je to velký problém. Když nastoupí ministr a chtěl by po nějaké zkušenosti vyměnit nějakého náměstka, tak je to nepřekonatelný problém. Takže my teď ten návrh, který jsme projednávali na vládě, projednáváme v Bruselu. Dnes je tam právě paní ministryně Dostálová a já doufám, že nás v tom podpoří všichni, protože my potřebujeme kvalitní státní správu. Kvalitní.
No a ještě jedna instituce, to je Česká pošta, s kterou mám bohaté zkušenosti jako ministr financí. Když jsem si dovolil v rámci dohadování se o dotace pro Českou poštu podklady ohledně zakázek IT, tak členové dozorčí rady ten materiál dostali tím způsobem, že tam bylo přes celou stranu napsané jejich jméno. A když chtěli, a já jsem chtěl, abych dostal tu informaci, tak byli poučeni, mohou být trestně stíháni. Takže já jsem de facto ani žádnou informaci z pošty nemohl dostat. Ta pošta je v špatném stavu. Když za mnou chodí pošťačky, které berou 14 tisíc, a lidi jim oprávněně nadávají, že balíky a zásilky chodí se zpožděním, a řidiči berou 19 tisíc, tak skutečně je to skandál. A já jsem teď dostal petici asi 15 tisíc zaměstnanců, kteří se ke mně hlásí, a my potřebujeme, aby pošta byla v pořádku, aby ji vedl management transparentně, aby se neměnilo hospodaření, jak se někomu líbí, na základě odpisů a různých účetních operací, aby pošta transparentně nakupovala. Ani nevím, jestli se jich týká vlastně ten registr smluv, jestli to zveřejňují. A tam bude výběrové řízení a doufám, že se tam přihlásí alespoň 50 lidí. A já na tom nevidím nic špatného. A to jsou zkušenosti a tyhle personální změny jsme udělali i na základě našich zkušeností, jak jsme seděli ve vládě.
Takže já chci jenom říct, že my ty personální změny děláme na základě manažerských selhání nebo porušení zákona a samozřejmě po dokončení auditů vás rádi obeznámíme s výsledky. Takže my skutečně máme čisté svědomí, neděláme čistky, neděláme politické čistky, chováme se s péčí řádného hospodáře. A znovu opakuji, velice mě mrzí, že se svolává schůze s tímhle programem, protože my nemáme na rozdíl od některých máslo na hlavě.
Děkuji za pozornost. (Silný potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Andreji Babišovi, předsedovi vlády České republiky, za jeho vystoupení. Připomínám, že stále nejsme v rozpravě, mají tedy právo vystoupit ti, kteří mají přednostní právo, a já je teď sečtu. Pan předseda Petr Fiala je připraven, byl také druhý přihlášený do rozpravy.
Ještě dovolte, pane předsedo, jednu věc. Mám tady omluvy. Od 10.30 pan Václav Klaus se omlouvá do konce z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Mihola od 9 hodin do konce jednacího dne, pan poslanec Benešík do konce jednacího dne a paní ministryně Jaroslava Němcová, která je přihlášená do rozpravy, a doufám, že se na ni, než odejde, dostane řada.
Nyní pan místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Fiala, připraví se pan ministr Martin Stropnický. Dále jsou přihlášeni Miroslav Kalousek, Pavel Bělobrádek, Jan Chvojka, Ivan Bartoš a Jaroslava Němcová. Vidím další přihlášku. Pane předsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, pan premiér v demisi, který tady vystoupil jako první, položil některé otázky, jako proč se tady o tom dnes máme bavit, proč byla svolána tato mimořádná schůze. Já mu na ty otázky rád odpovím. Je trošku neobvyklé, že vystoupil on první a nikoliv já jako zástupce navrhovatelů, ale samozřejmě respektuji to, že ještě nebyl ten bod řádně schválen, a jenom doufám, že k takovému schválení nakonec dáte souhlas. A jak říkám, rád teď vysvětlím, proč jsme iniciovali svolání této schůze. Nikoliv jenom ODS, ale šest politických stran zastoupených v této Sněmovně. Na co se chceme ptát a k čemu chceme také vládu v demisi vyzvat.
Pan premiér tady zmínil můj dopis, který jsem mu poslal, ve kterém, tady bych jeho interpretaci trošku poopravil, jsem ho přímo nepochválil za jeho zahraniční politiku, ale pouze jsem ocenil jeho aktivity a snahu. A já pořád doufám, že to k něčemu povede a že budu moci ocenit jednou i výsledky. A udělal jsem to zcela vědomě a záměrně a jsem připraven tady i spolupracovat spolu s ostatními politickými stranami na tom, aby Česká republika byla v zahraničí dostatečně reprezentována, abychom tam mohli prosazovat naše zájmy. Ale dámy a pánové, a to chci tady několikrát podtrhnout, to je přece obrovský rozdíl. My musíme v každé chvíli prosazovat zájmy České republiky a jejích občanů v zahraničí, musíme to dělat efektivně a můžeme to dělat jenom tehdy, pokud jsme na tom jistým způsobem ve vnitropolitické debatě sjednoceni. Pokud nejsme, tak nic neprosadíme. A bohužel, bohužel, neschopnost rozlišovat mezi zahraniční a vnitřní politikou je dlouhodobým problémem české zahraniční politiky. A proto také nejsme úspěšní. ***