(10.30 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Co se týče výnosů, tak my jsme jako každý první den v měsíci publikovali výsledky plnění státního rozpočtu. Bylo tam jasně řečeno, že ke konci února 2018 je státní rozpočet v přebytku 25,8 mld. DPH nárůst je plus 17,4 %, což je trojnásobný nárůst na spotřebu vlády a institucí, a veškeré příjmy - nárůst plus 13,9 %. EET se podílí na tomto růstu - a to je DPH, zdůrazňuji, jsem si toho vědoma, že to je DPH - se podílí 6 mld. oproti prognóze, kterou jsme měli původně 4,3 mld. A to jsme ještě snížili DPH u stravovacích služeb, což činí 0,8 mld.
Ptal jste se mě, jaký je podíl přímých daní. Nemohu vám ho říct v tuto chvíli - logicky, protože daňová přiznávání se podávají a platí se daň 1. 4. 2018, kde bude dopad už první a druhé vlny, a 1. 6. pro zbývající skupinu, která podává v prodloužené lhůtě. Mohu vám říct pouze odhad. Odhad máme včetně přímých daní 12,7 mld., přičemž tedy vlastně počítáme, že přímo daně by mohly dělat skoro 7 mld. Ale přesně vám to řeknu poté, co na účtech České národní banky budou zaplaceny platby na dani z příjmů. Takže já logicky v tuto chvíli tato přesná čísla nemohu mít.
K připomínkám. Já to beru tak, jak jsem si dělala rychle poznámky. Doufám, že jsem na nic nezapomněla. Chtěla bych připomenout, nález Ústavního soudu nikdy neřekl, že mají být vyňati podnikatelé do jednoho milionu korun. On nedává ani návod, kteří podnikatelé mají být vyňati. On říká, že se má udělat jasno, jaké výjimky se do zákona zavedou, protože tam budou jednou provždy a v žádném případě nebude možné je následně měnit jinak než změnou zákona, což je samozřejmě obtížné, a my nemáme zájem měnit parametry zákona znovu. To znamená, chceme napsat dobrou novelu, chceme ji oddiskutovat. Proto ji tolik diskutujeme se zástupci podnikatelských svazů. Ta novela v podstatě umožní určité skupině podnikatelů - a já vám řeknu, jaké momentálně máme parametry, ale říkám, jsme před mezirezortním připomínkovým řízením, takže parametry jsou k diskuzi, a tím budu odpovídat na další připomínky dalších řečníků.
My chceme vyjmout fyzické osoby, primárně fyzické osoby neplátce DPH, a ten parametr nechceme stanovovat příjmy ani obratem - teď reaguji na pana poslance Juránka, že to není o tomto parametru, a právě změnili jsme ten pohled po diskuzi s podnikatelskými svazy a komorami, které nás přesvědčily o tom, že to je špatný parametr. Protože bude například podnikatel, který bude mít příjem 900 tis. korun ročně a hotovostních plateb bude mít 20 tis. - třeba lékař, nebo já nevím, nechci uvádět žádnou profesi, vybírat ji výslovně - a musel by evidovat digitálně, to znamená elektronicky. Takže my zvolíme takový parametr, že tím parametrem bude výše hotovostních plateb. A máme nějaký názor na to a o tom můžeme dále debatovat. Takže jdeme na to jiným způsobem, než říká tento pozměňovací návrh, než říkají všechny další pozměňovací návrhy, tak jak uváděl pan poslanec Juránek. Takže je to o parametru, ale jinak pojatém, a ten parametr vznikl po diskuzi s podnikateli, kterých se zákon bude primárně týkat.
Samozřejmě pokud by tato novela, tento pozměňovací návrh byl schválen, předjímám samozřejmě nějaký delší časový horizont, tak bude větší tlak na to, aby vykazovali podnikatelé příjmy do jednoho milionu. Není to dobrá situace. Prostě si myslíme, že ucelená vládní novela, která je prodebatovaná, která zohledňuje veškeré závěry Ústavního soudu, je tím nejlepším řešením.
Čísla, na která jste se mě ptal, pane předsedo Stanjuro - samozřejmě možná tak vypadám, ale nejsem chodící encyklopedie, ale celou řadu těch čísel vím, takže pokud některá nebudu vědět, tak je nevím proto, že jimi nedisponujeme. Neplátců DPH je 130 tisíc fyzických osob, 50 tisíc právnických osob. Nejsem schopna vám říct, protože část z nich nepřijímá platby v hotovosti, zejména právnické osoby mají jenom fakturaci, tím pádem nepodléhají evidenci tržeb - takže já vám přesně neřeknu to procento, to fakt nejsme schopni a nejsem schopna vám ani říct při nejlepší vůli, i kdybych to teď zadala, tak to prostě nezjistíme, kolik z nich vykonává tu činnost na vedlejší pracovní poměr. To je prostě číslo, které by se muselo dohledávat z jednotlivých spisů, a to by bylo hodně náročné.
Poměr šedé ekonomiky. Čísla Českého statistického úřadu: stavebnictví 37 mld., malo-, velkoobchod 35 mld., stravovací služby 25 mld. Ta čísla se týkají nevykazovaných příjmů a jsou samozřejmě za období předcházející zavedení EET. Každopádně budeme navrhovat ve vládní novele, nebo v ministerské novele teď zatím, aby třetí a čtvrtá vlna byla zavedena současně, pokud zákon nabude účinnosti.
Byla tu poznámka na téma Chorvatsko. Asi před rokem v létě jsem se účastnila projednávání petice za zrušení EET a já vítám, že to jsem tu dnes nezaznamenala, takže za to jsem vděčná, ať se dívám napravo, nebo nalevo tohoto jednacího sálu, a tehdy tam přizvali - a my jsme nebyli organizátoři, takže jsme neměli žádný vliv na to, kdo byl přizván na toto veřejné jednání, a byl tam přizván i zástupce Chorvatska. Myslím, že to byl zástupce velvyslankyně. Když pominu to, že tam bylo poměrně Chorvatsko dehonestováno a uráženo, za což jsem se tam osobně styděla, tak on samozřejmě vystoupil a jenom velice stručně, řeknu jedinou větu, on toho řekl mnohem víc. On řekl, že je z té rozvrácené země, která asi nebude mít ani na cestu zpátky na ambasádu, to ponechám bez povšimnutí, ale zejména upozornil na to, že Chorvatsko, které je tak často citováno v negativním slova smyslu, tak za rok 2016 mělo růst HDP 3 %, zatímco ČR na tom byla o nějakou setinku hůře. Takže ono to asi všechno tak nebude.
A teď jenom stručně. Pan předseda Okamura zmínil paušální daň. Tady musím kuriózně souhlasit s panem předsedou Kalouskem, protože skutečně bylo to jedno z řešení. My jsme navrhovali podnikatelským svazům tři varianty a jedna z nich byla vazba vázat vynětí EET na paušální daň. Nakonec byl to velice dlouhodobý záměr Ministerstva financí. Tato varianta nám byla rozmluvena různých důvodů - administrativních, složitých, vede se tam určité jednání s Finanční správou. Nakonec dneska paušální daň, kterou máme v zákoně o dani z příjmů, využívá asi sto podnikatelů, byť jsme tam pro letošní rok, tak doufáme, že jich přibude, zlepšili a zmírnili určitá kritéria. Ale nastalo by to, tam je ustanovení, které říká, že minimálně musí být 600 korun, a my máme dneska obrovské množství podnikatelů těch nejmenších, kteří právě zcela legálně po uplatnění odčitatelných položek a slev neplatí daň žádnou. Takže to by určitě nebyl správný krok, a proto si myslím, že i novela, se kterou přichází Ministerstvo financí, je ucelenější.
A ještě mi dovolte jednu informaci na závěr. Padlo tu několikrát, a slýchám to delší dobu, že bojujeme s těmi malými a vlastně ti velcí nám beztrestně neplatí daně. Není to pravda. Chystám se opět jako už poněkolikáté napsat poměrně ucelenou - uvidíme, jestli média o to budou mít zájem, většinou o dobré zprávy příliš není - napsat poměrně ucelené pojednání o tom, jakým způsobem a co všechno jsme udělali v boji s daňovými úniky proti velkým korporátním firmám. A zase musím tady zopakovat, nesměšujme hrušky s jablky! To, že si firma - jak správně řekl pan poslanec Skopeček, natáhl se sem zahraniční kapitál, zavedli jsme investiční pobídky, bavme se o tom, jestli je ještě potřebujeme a v jakém rozměru, zavedli jsme daňové prázdniny. Ale ten kapitál tady vybudoval infrastrukturu, zaměstnal tady lidi a vlastně ze zdaněného zisku si odvádí dividendy. My máme dneska dividendovou směrnici, tou se musíme řídit, která je vlastně dána evropskými předpisy, máme tady celou řadu omezení. A toto striktně odlišme. Toto je legální. Toto je prostě legální! Odlišme to. A jestli bychom tomu chtěli zabránit, museli bychom zavést další restrikci, ale to asi nebudete chtít, kolegové. My to rozhodně v tuto chvíli nechceme. Ale musíme to velice striktně odlišit od boje s agresivním daňovým plánováním.***