(16.00 hodin)
(pokračuje Adamec)
Já bych k tomu chtěl říci, že ten volební systém není úplně dokonalý, ale na druhou stranu zase říkám, že to prostě umožňuje i těm malým stranám, malým sdružením, nezávislým kandidátům, se do obecního, městského či krajského zastupitelstva dostat. To byl záměr tvůrce tohoto volebního zákona.
Když tady někdo říkal, že někdo vyhraje a někdo jiný složí vítěznou koalici, tak já tady připomenu slova bývalého pana prezidenta, pana Václava Havla, který říkal zcela na rovinu: vítěz voleb není ten, kdo vyhraje počtem hlasů, ale vítěz voleb je ten, který je schopen složit vítěznou kandidátku.
A teď jak to v praxi může vypadat? Nejhorší model je ten, kdy strana, která vyhraje, ale na těch prvních místech jsou tahouni kandidátky, jako jsou místní lékaři, učitelé, no tak ti to dělat nechtějí, tak prostě vytahuje zespodu kandidátky toho, kdo by toho starostu případně mohl dělat. Já jsem to zažil v jednom nejmenovaném městě. A jak si myslíte, že to dopadlo? Vydrželo to půl volebního období, pak se to zhroutilo, protože takový postup podle mě nemá legitimitu od voličů, prostě je to výsměch voličům a takhle se to dělat nemá.
Druhý případ je ten, že vyšachuji vítěze voleb. No to je složitější případ, protože když vítěz voleb není schopen normální komunikace se zbytkem politických stran v té oblasti, v tom městě, v obci, tak tam už je zárodek nedohody hned na začátku a může to také skončit tak, že prostě ten vítěz je v opozici. To je jedna z nevýhod, ale zase je to ta premisa, že vítěz voleb je ten, který je schopen dát dohromady vítěznou koalici.
Nejlepší je samozřejmě to, když starostou, primátorem, hejtmanem je ten, který je první na kandidátce vítězné strany a ty volby vyhraje. Já vím, o čem mluvím, já to sleduji celou dobu. Já jsem dvacet let starostou okresního města a musím říci, že jsem zažil různé modely, ale já osobně jsem vždy volby vyhrál, vždy jsem byl první a vždycky jsme se koalici snažili sestavit tak, aby ten první, co byl na pásce, měl právo postavit starostu. Je to nejlepší řešení, nejčistší řešení, ale někdy se také může stát, že ten, kdo je první na pásce, to dělat nechce, a pak samozřejmě dochází buď k dohodě, nebo nedohodě.
Toto jsou nevýhody toho volebního systému, ale pojďme se o tom bavit. Myslím si, že tady je prostor obrovský.
Já si myslím, že v zahraničí jsou různé modely, ale tento systém přes své nevýhody má přece jenom jednu výhodu. Někteří z vás tady mluvíte o odvolatelnosti politiků. No tak jednoznačně každý, kdo je starostou, tak je vždy starostou od zastupitelstva k zastupitelstvu. Každý, kdo je v radě, je radním od zastupitelstva k zastupitelstvu. Zastupitelstvo musí být minimálně jednou za tři měsíce. Takže pokud to nefunguje, jsou nedohody, tak prostě politická situace se změní, může se odvolávat, koalice se mění. Tady prostor je.
Připadá mi neuvěřitelné, že tady někdo obhajuje, že zvolíte starostu v přímé volbě a pak ho hodíte všanc zastupitelstvu, které bude úplně jiné a nekomunikativní. Zkušenosti od sousedů jsou. Já znám případy v Polsku, kdy předsedající zastupitelstva, který řídí zastupitelstvo a radu jako výkonný orgán, se nedohodne s primátorem, a když pak jedou někam na akci, třeba na družební akci do spřáteleného města nebo obce, tak každý jede v jiném autě, protože se nesnášejí. Dovedete si představit, jak taková situace bude vypadat v obci? Za čtyři roky budou nové volby. To už může být hodně pozdě.
Já si myslím, že ten starosta z přímé volby je těžce odvolatelný, řekl bych skoro neodvolatelný a ten systém má tuhle nevýhodu, na kterou upozorňujeme.
Já znovu opakuji, já se nebráním diskusi o tom, jak má vypadat volební systém. Bránil bych se přímé volbě. Máme vlastně de facto několik přímým voleb v České republice. Ta poslední, přímá volba pana prezidenta, ukazuje se, že to asi úplně nejlepší v tom systému není, a když chcete někoho odvolávat, tak tady v tomto případě je to velmi obtížné, pokud se začne chovat nějak nestandardně, začne si z Ústavy dělat, co potřebuje. Pak tady máme přímou volbu dvoukolovou senátní, když volíme přímo senátory. Mimochodem, velmi těžká volba, mám ji dvakrát za sebou, vím, o čem mluvím, jednou jsem vyhrál, jednou prohrál. A kolikrát nevyhrává nejlepší, to vám řeknu zcela otevřeně, protože ve druhém kole se spojí slabí proti silnému nebo političtí protivníci proti tomu, který vyhrál první kolo. Mimochodem, také mluvím z vlastní zkušenosti, protože první kolo jsem vždycky vyhrál. Ve druhém už to tak být nemusí.
Takže to jenom abychom si řekli, jak to vlastně dneska funguje. Přidám k tomu, že kolikrát na těch obcích dneska nemáte vůbec nikoho, kdo by starostu chtěl dělat. Připomenu, že my občas tady v parlamentě vymyslíme něco, co se prostě dořítí na obce takovým způsobem, že pak zájem o komunální politiku je menší a menší. A to není jenom majetkové přiznání, to je teď takové módní říkat, že to je hrozné, že starosta se odhalí donaha před veřejností, nekontrolovatelnou veřejností. Těch věcí je celá řada jiných. Já si myslím, že když se podíváte na historii fungování našich zastupitelstev po roce 1991, tak zjistíte, že problémy byly třeba i v případě aplikace evropského práva, oblíbený hit opozice, řekl bych nekonstruktivní opozice, dehonestující opozice. Mohl bych jmenovat, byla by toho celá řada, ale nechci vás tady tím zdržovat.
Já znovu opakuji, tady máme opravdu velký problém. My otevíráme Ústavu, aniž bychom věděli, co do ní dáme. Bude tam v Ústavě navíc jenom to, že v České republice se volí přímo starosta, primátor, hejtman. Ale jak to budeme dělat, o tom tam není ani slovo. Fakt nevím, o čem na čteních chceme diskutovat, když nemáme předlohu obecného zákona, protože bez toho je to podle mě prázdná proklamace. Víte, k čemu bude sloužit? K politickému vydírání. To vidím jako nepěknou věc, protože pořád se bude odsouvat - už jsem to slyšel - pošleme to do výboru, zastavíme to, pak se budeme bavit o zákonu, který to bude provádět, na to je dost času. Ale to je špatný přístup. Já si myslím, že bez prováděcího zákona nelze tímto způsobem vstoupit do Ústavy, dělat z ní trhací kalendář, protože to vzbudí velkou nejistotu v našich 6 500 obcí, nebo kolik jich dnes dokonce máme. Jakákoli nejistota v této oblasti je podle mě hazardem s veřejností.
Já tomu rozumím. Tady je proklamace - chceme přímou volbu starostů, hejtmana, primátora. Rozumím tomuto pojmu, ale na druhou stranu když jsem to tady poslouchal, tak mi připadalo, že ta politická proklamace je nade vše. Udělejme to prostě, ať to stojí co to stojí. Když jsem o tom přemýšlel, tak mi padl do oka výrok starořímského politika Cata staršího, který vždycky říkal na konci schůze ctihodného Senátu římského impéria: Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno. Já bych řekl po tom, co jsem tady slyšel: Ostatně soudíme, že systém musí být rozvrácen. A dodal bych: Jenom pro politické proklamace.
Dámy a pánové, to je málo. To je málo. Aby byla seriózní debata, tak je potřeba, abychom skutečně viděli prováděcí zákon.
Já si vzpomínám, kdy tady ta diskuse byla poprvé, když jsem tady byl v minulém volebním období, a musím říci, že problém je - samozřejmě chápu transparentnost, otevřenost, představy některé části politického spektra, ale většinově zástupci navrhovatele prostě ukázali jasnou malou znalost prostředí komunální politiky. Tady na plénu, co jsem viděl, vystupovali starostové, náměstci, lidé, kteří se v komunální politice pohybují dlouho, a říkali, proč bychom neměli hazardovat a neměli navrhovat změnu Ústavy tímto způsobem. ***