(13.30 hodin)
(pokračuje Adamec)
Takže z mé zpravodajské zprávy všechno, já se pak samozřejmě vyjádřím k proběhlé rozpravě. Myslím si, že by bylo dobré tento návrh zákona propustit do dalších čtení a s garančním výborem, hospodářským výborem Parlamentu České republiky. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji zpravodaji pro prvé čtení, panu poslanci Ivanu Adamcovi. A nyní otvírám obecnou rozpravu. A tady mám jednu přihlášku paní poslankyně... Tak tedy vy máte přednostní právo, tak chcete jít první? Takže pan předseda poslaneckého klubu ODS, pan poslanec Stanjura, jako první. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem pod tím návrhem také podepsán a současně říkám, že i při tom podpisu jsem Martinu Kolovratníkovi říkal, že mám problém s přílohou k tomu zákonu. Nicméně chtěli jsme ukázat dobrou vůli. Z opozice jsme připraveni racionálně jednat a racionálně se dohadovat na dobrých řešeních pro Českou republiku.
Už můj předřečník pan zpravodaj Ivan Adamec říkal, že se jedná o omezení vlastnického práva. Když to trošku zjednoduším, říkáme tomu předběžná držba. Je to také trošku matoucí. Chceme stavět na pozemcích, které nejsou naše, když budu mluvit za Českou republiku a za stát. To je princip, který popírá nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Současně jako občanští demokraté říkáme, že si umíme představit, že v odůvodněných případech veřejný zájem převyšuje ten individuální zájem. Proto jsme také přistoupili k tomu jednání a proto jsme se účastnili a účastníme se těch jednání.
Ale když se podíváme na tu přílohu, tak je příliš široká. Pokud princip toho, že veřejný zájem má přednost - a my si myslíme, že je správně, že veřejný zájem je taxativně vyjmenován v zákoně. Jsme voleni ve volbách a veřejný zájem, když je určen přímo v zákoně, tak je to bez diskuse, jestli to je, nebo není stavba ve veřejném zájmu. Já vím, že mnozí by tam chtěli mít další a další stavby. Když to jde na státní, proč to není na krajské či městské investice? Ale pro nás už by to bylo velmi nevyvážené v neprospěch soukromého vlastnictví. Pro mě osobně by bylo ideální, kdyby příloha obsahovala pouze dvě stavby, které já považuji za nejklíčovější v České republice, a to je D 35, druhé spojení moravských a českých krajů, a silniční okruh kolem Prahy, který slouží celé republice, nejenom Praze, jak je to mnohdy nesprávně vnímáno, že je to akce pro Prahu. Je to akce pro všechny, kteří případně cestují do zahraničí a podobně.
Jsme připraveni na kompromis. Je mi jasné, že tato minimalistická verze nemá šanci získat většinovou podporu v Poslanecké sněmovně či Senátu. Já dneska uvedu praktické výhrady k některým navrženým stavbám, které tam jsou.
Konvenční dráhy. Nikdo mě nepřesvědčí, že tyto mimořádné instrumenty máme používat pro konvenční železniční tratě, protože ty už dneska existují, stojí a stát vlastní pozemky, nebo naprostou většinu. A pokud ne, tak je to stavba na cizích pozemcích a je to už nějakým způsobem vypořádáno. Vysokorychlostní tratě tam sice být mohou, ale nemá to žádný smysl. Neznáme trasování, nevíme, kudy to půjde. Je to hudba budoucnosti. Není potřeba v roce 2018 to do toho zákona dávat. Já se také domnívám, že tento zákon, pokud bude schválen Sněmovnou a Senátem, bude podroben testu ústavnosti. Nebudeme to my, kteří budeme podávat návrh Ústavnímu soudu, ale předpokládám, že je to možné. A pokud by k tomu došlo, tak já bych to považoval i za správné. Pokud tady máme princip nedotknutelnosti soukromého vlastnictví a na druhé straně veřejný zájem, tak tu proporcionalitu by měl posoudit Ústavní soud a ne my, poslanci a senátoři. Proto, a říkal to už i Ivan Adamec, vyzýváme k určité zdrženlivosti, abychom tak vlastně nepřímo novelizovali zásadním způsobem stavební zákon, že by to platilo pro všechny stavby.
Takže naše první otázky, které budeme chtít podrobně debatovat na výboru, ne tady dnes v prvém čtení:
Proč tam jsou konvenční železniční tratě, to považujeme za zbytečné, a proč tam jsou vysokorychlostní tratě? Tam to zbytečné není, ale je to předčasné, protože ty budou bezesporu vznikat v novém koridoru a podle mě tam budou desetitisíce vlastníků. Když si představíme délku spojení, tak odhadem to budou desetitisíce vlastníků a bude to mimořádně komplikované. (Nesrozumitelné) předčasné, protože pokud takový zákon projde testem ústavnosti, tak se dá určitě novelizovat a ty stavby doplňovat. Dokonce si myslím, že kdyby se to jednou za volební období novelizovalo, tak jak to například dělají v sousedním Německu, že to mají na pět let, říkají tomu plán potřeb, tak to není nic od věci.
Za druhé. Když se podíváte na ty dálnice, tak my doporučujeme vybrat jen ty, kde se to reálně dá v praxi během dvou tří let vyzkoušet. To je vlastně kompletní seznam dálnic, D 9 nemáme, že? Jinak by tam byla i D 9, když tam máme D 0, D 1, D 2, D 3, ale neexistuje. Ale já to myslím úplně vážně. Bavme se o tom, že to zúžíme. Já bych chtěl, aby hospodářský výbor už před tím dalším jednáním oslovil Ředitelství silnic a dálnic a zeptal se, kde si myslí, na kterých stavbách by se tento princip dal vyzkoušet v budoucích dvou letech. Ať to není nějaká teorie, že za osm let vyzkoušíme něco na - já nevím - D 52, omlouvám se kolegům z jižní Moravy.
A pak tam máme silnice první třídy. Pokud tam nějakou silnici první třídy necháme, většinově, tak tam nemohou být dvě. Já se musím ptát, když je tam I/35, I/49, nic proti tomu, proč tam není I/11 Prodloužená Rudná, I/11 směrem na Slovensko? Myslím si, že v každém kraji byste našli nějakou důležitou silnici I. třídy pro ten konkrétní kraj, která by měla mít možná stejná pravidla jako ta ostatní. Pokud by ten seznam, ta příloha zůstala beze změn, tak za náš klub avizuji, že budeme mít velký problém podpořit zákon na konci ve třetím čtení.
Současně, protože to byl náš návrh, budeme podporovat zkrácení lhůty na 30 dnů mezi prvním a druhým čtením, tak abychom ty případné pozměňovací návrhy, které se budou týkat z naší strany zejména přílohy k tomuto zákonu, aby byl dostatek času to prodiskutovat a vznášet racionální argumenty pro a proti. Chceme nechat 60 dnů. Dobře, já říkám, kdyby zazněl návrh na 30, tak já s tím za náš klub souhlasím, pokud necháme 60 dnů, žádný problém.
Ale řekněme si, zopakujme to, co říkal pan zpravodaj. Pokud to schválíme, tak jsme schopni zrychlit stavební řízení, přípravné řízení, úplně na konci v tom přípravném řízení. Něco zrychlíme, ale to zásadní se nezmění. Nezmění se opakovaný vstup veřejnosti do řízení, to považujeme za klíčové. Naším dlouhodobým programovým bodem v této oblasti je, že veřejnost vstupuje jednou. Bavme se, v kterém stupni. Jednou včetně možnosti soudního přezkumu, ale ne opakovaně při zásadách územního rozvoje, územním plánu, EIA, územním řízení, stavebním řízení.
Další problém, který si ale vyrábíme my sami jako stát, aniž bychom ukazovali prstem na důkazy, jsou stanoviska dotčených orgánů státní správy. Já jsem chtěl, ať už to řešíme v této novele, nebyla k tomu vůle, já nevím proč. Neuvěřitelně dlouho trvá, než se dotčený orgán státní správy vyjádří. My navrhujeme princip a jsme připraveni o tom debatovat, 60 dnů a dost. Když se do 60 dnů nevyjádří, souhlasí. Pokud má námitky, 60 dnů musí stačit. Pak si myslíme, že stanoviska dotčených orgánů státní správy mají být na dobu neurčitou, ne je zpětně zpochybňovat a neustále se k tomu vracet. Je to opět věc, kterou máme ve vlastních rukou, a můžeme to změnit. Tato dvě opatření by to přípravné řízení zrychlila mnohem více a zkrátila mnohem více než tento zákon. To není proti tomu zákonu, my ho budeme podporovat, ale to si musíme říct.
Pak tam jsou další praktické věci, řekl bych drobnější. Ale máme dvě možnosti. Buď budeme čekat na komplexní novelu, nebo na nový stavební zákon, to tak vidím na příští volební období. To je taková i poměrně politicky bezpečná cesta, scházet, debatovat, ne že by to nebylo potřeba, ale neustále odkládat, protože pokud někomu vezmete práva, a my navrhujeme ano, pokud máte opakovanou možnost jít do řízení, a vy z toho uděláte jedenkrát vstup do řízení, tak to je omezení dosavadních práv. A mnohem hůře se práva odebírají, než když se práva přidávají. To je obecný princip, který bude platit určitě i u případných změn stavebního zákona.***