(11.50 hodin)
(pokračuje Adamec)
Takže toto je potřeba ošetřit, protože opravdu podle mne je to nesystémové, je to drahé, zbytečné zdlouhavé. A pak bychom se také mohli dočkat jednoho takového modelu, že naše správní úřady umístěné v budově našeho úřadu, ať města, nebo kraje, budou zpracovávat problémy jiných krajů, jiných obcí. A dámy a pánové, řekněme si na rovinu, chce to někdo z nás? Já myslím, že ne. Podpořme to a pojďme dál. (Slabý potlesk z pravé části jednacího sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi za jeho vystoupení a ptám se, kdo se dál hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, mohu rozpravu tedy ukončit. (Hlasy z pléna upozorňují, že se hlásí poslanec Michálek.) Aha, pardon, pan poslanec Jakub Michálek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem se hlásil písemně, ale zjevně to neprobublalo až na tabuli. (Předsedající: Nemám to tady.) Takže jsem se přihlásil i rukou.
Mně tohle řešení problému systémové podjatosti, na který upozorňuje Ústavní soud, přijde, jako že se budeme tvářit, že žádná podjatost neexistuje. Řada z vás seděla v těch úřadech městských, krajských a všichni velmi dobře víte, že ten, kdo stojí v čele obce, tak také úkoluje tajemníka, nebo ten, kdo stojí v čele magistrátu, primátorka, úkoluje ředitele magistrátu nebo krajského úřadu, hejtman úkoluje. A tento člověk je potom v čele toho samotného úřadu, který zase úkoluje. Samozřejmě nemůže úkolovat v oblasti samostatné působnosti. Ale jak to funguje reálně? Když mu stanoví odměnu? (Poslankyně Vildumetzová nesouhlasně gestikuluje.) Tedy pardon, nemůže úkolovat přenesení působnosti v oblasti státní správy, to je samozřejmě zakázáno, ale v reálu to někdy ani není úplně třeba a řada z vás, kteří tam seděli, tak víte, že se stačí správně podívat, a úředníci mnohdy konají ještě mnohem horlivěji, než když to člověk vůbec neřeší.
Takže už ta samotná věc, že ten úředník je placen samosprávným celkem, který zároveň rozhoduje ve své vlastní věci, je přece absolutně nepřijatelná. Tam dokonce se citují v důvodové zprávě případy, že úřad vede přestupkové řízení, obecní úřad vede přestupkové řízení, ve kterém ta obec samotná je obviněným. A jiné případy, to čtu samozřejmě ty nejdůležitější, kvůli kterým se to dělá, jsou ta stavební řízení, kdy obec chce něco postavit a rozhoduje si v tom stavebním řízení, ve kterém jsou ovšem i další účastníci, ti takzvaní normální občané. Takže tam samozřejmě není vůbec zachována rovnost účastníků řízení, pokud tam dochází k takovéto koncentraci.
Já si myslím, že toto opravdu není věc, která by komplikovala správní řízení, pokud se vyřídí náležitě, tak jak se vyřídit má. To znamená, v okamžiku, kdy tam ta obec vystupuje, tak se to postoupí nadřízenému orgánu, ten to přikáže nějakému jinému, řekněme krajskému úřadu a řeší to ten druhý krajský úřad. A přece je nepřijatelné to tady zamítat s tím, že to nechcete dělat, protože na to nedostanete peníze. To mně přijde, že přece se nemůžeme takovýmto způsobem vysmívat těm občanům, kteří potom vystupují v řízení, ve kterém jiný účastník řízení má privilegované postavení, protože je zároveň v postavení soudce i v postavení účastníka řízení. A to je přece základní zásada, že nikdo nemůže být soudcem nebo rozhodcem ve vlastní věci. To si myslím, před tímto bych chtěl tedy opravdu velmi varovat a chtěl bych požádat, aby tohle tady bylo vysvětleno. Protože já chápu, že se na tom shodnou kraje, že si chtějí rozhodovat o svých v uvozovkách vlastních věcech, i když se týkají státní správy, ale nejsem přesvědčen o tom, že by tohle bylo v zájmu občanů.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to byl pan poslanec Jakub Michálek a máme tady před sebou pět faktických poznámek. Ptám se paní zpravodajky, jestli chce faktickou nebo s přednostním právem. (Faktickou.) Pan hejtman Netolický: faktickou nebo řádnou? (Věcnou.) K věci, dobře, tak v tom případě první přihlášená je s faktickou poznámkou paní zpravodajka Zuzana Ožanová, pak pan poslanec Adamec, Stanjura, Krejza, Kupka, Langšádlová, Baxa. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, když půjdete k soudu, soudce také bere plat. Je placen ze státních peněz a může rozhodovat ve věcech, kde je například stát zastoupen v nějaké kauze. Ve své podstatě to, že úředník bere plat, že by měl být z tohoto důvodu podjatý? Promiňte, tato myšlenka mi připadá opravdu absurdní.
Za další. Pokud kolega Michálek zmínil přestupková řízení, tak by bylo dobré si přečíst nový zákon o přestupcích, souvisejících řízeních. Tam je už právě ta úprava, že v přestupkových řízeních, pokud je účastníkem řízení územně samosprávný celek, automaticky je podjatost a řeší to někdo jiný. Takže tato právní úprava nedopadá na přestupková řízení. Ta mají speciální právní úpravu právě při zastupování územně samosprávných celků.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy pan poslanec Ivan Adamec. (Hejtman Netolický se hlásí o slovo.) Já jsem vás nepochopil, pane hejtmane, také faktickou jste chtěl? Tak potom v tom případě dám faktickou, jestli kolega Adamec souhlasí. Tak pan hejtman Netolický s faktickou poznámkou. Prosím, pane hejtmane, máte slovo.
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický Dámy a pánové, je to přesně o tom, že jsem naznačil, že poměrně jednoduchá novela, ale dotýkáme se samotné podstaty fungování územní veřejné správy v České republice. Pokud jsme po roce 1848 v podstatě u nás, na našem území ještě za monarchie měli de facto tento spojený model zavedený a po celé období první republiky až do roku 1949 a poté po roku 1990, tak asi navazujeme na nějaké tradice.
Problematika systémové podjatosti se objevila jako výkladový problém vzniklý na základě několika konkrétních kauz. První byla v městě Jičín, tuším v roce 2001, pak následně v Novém Městě nad Metují. A všimněte si, že to je všechno Královéhradecký kraj. A když tady vzpomenu vystoupení pana kolegy Adamce, tak vám připomenul další proč. Protože Krajský soud v Hradci Králové tehdy měl opravdu velmi unikátní výklad podjatosti jako takové, tehdy ještě podle starého správního řádu, a poté podle nového, nyní platného správního řádu. Pokud jsme přistoupili na to, že reforma veřejné správy je založena právě na tom, že obce a kraje vykonávají vedle samostatné také přenesenou působnost, a myslel na to zákonodárce už při schvalování tohoto zákona, nebo všech zákonů de facto o obcích, o krajích, o hlavním městě Praze. Vychází z toho, že v článku 105 Ústavy České republiky se výkon přenesené působnosti, tedy výkonu státní správy z pověření státu, předpokládá, to znamená, ústavně se předpokládá podle hlavy VII, kde je fungování územních samosprávných celků přesně vymezeno, tak samozřejmě zákonodárce musel sám předpokládat, že k takovýmto záležitostem bude docházet. A proto my jsme tento prapor zvedli, protože to je mimochodem problém, s kterým se potýkají nejenom kraje, pane kolego, protože my jako kraje rozhodujeme dominantní část prosím ve druhém stupni, to znamená už v rámci opravných řízení. Ale toto je problém, který se týká 6 250 starostů -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane hejtmane, musím vás upozornit na dodržení faktické poznámky. Takže nezbývá nic jiného, než že musíte ukončit svou řeč. (Hejtman Netolický: Omlouvám se.) Můžete se přihlásit znovu.
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický Omlouvám se, nicméně tu podstatu si myslím, že jsem řekl.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě dám faktickou poznámku panu poslanci Ivanu Adamcovi a potom přerušíme tento bod. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Ivan Adamec: Takže já děkuji, pane předsedající. Vážený pane hejtmane, kolegyně, kolegové, no, já už jsem to říkal v té své úvodní řeči. Já si myslím, že pokud máme vážné obavy, že to takto funguje, ať psaně, nebo nepsaně, tak pak zvažujme to, že změníme model veřejné správy, že oddělíme tu státní moc od moci samosprávné. To je jediná nejčistší cesta. Ale to jste měli křičet v době, kdy se to tady takto ustanovilo, když byla reforma veřejné správy. Já chápu, že vy jste tady nebyli ještě v té době. Ale byli tady jiní, kteří své zkušenosti s tím měli. A skutečně tady zvítězil ten model sloučené veřejné správy.
A já musím říct jednu věc. Překročení pravomoci veřejného činitele, to vůbec není žádná legrace. Pokud vás někdo z tohoto obviní, jako starosta že ovlivňoval tajemníka, nedej bože... A nikdy bych to neudělal, protože kdy víte, kdy ten tajemník bude mít zálusk na vaše místo? Nikdy bych to neudělal! Protože to bych byl za blbce a ne za starostu! Takže řekněme si na rovinu, takhle to nefunguje. Tam, kde to udělají, tam se na to přijde, a pak jsou za to těžké flastry! To si nedělejme iluze. ***