(17.20 hodin)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, prosím pana ministra o odpověď.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Paní poslankyně, páni poslanci a pane poslanče, k vašemu dotazu ve věci data retention bych rád uvedl, že stejně jako i záležitosti předchozí, lithiu, věnujeme mimořádnou pozornost. Jak již zaznělo, 20. prosince 2017 podala skupina poslanců u Ústavního soudu návrh na zrušení některých ustanovení zákona o elektronických komunikacích, zákona o Policii České republiky a trestního řádu a návrh na zrušení vyhlášky o uchování, předávání a likvidaci provozních a lokalizačních údajů. Napadená ustanovení upravují problematiku shromažďování, uchovávání, využívání provozních dat a lokalizačních údajů, které jsou vytvářeny nebo zpracovány při zajišťování provozu veřejných komunikačních sítí a při poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Nejedná se tedy o záznamy obsahu komunikace, tzv. odposlechy, ale o údaje vedoucí k dohledání a identifikaci zdroje a adresáta této komunikace a dále údaje vedoucí ke zjištění data, času a způsobu a doby trvání elektronické komunikace.
Ústavní soud požádal vládu o vyjádření, zda využije svého práva o vstoupení do řízení o návrhu, a v případě, že tohoto práva využije, aby zaslala i své vyjádření i k jeho obsahu. Vláda svým usnesením ze dne 14. února letošního roku rozhodla o tom, že vstoupí do řízení o tomto návrhu a že navrhuje, aby Ústavní soud návrh zamítl. Dále vláda pověřila ministra spravedlnosti, aby ve spolupráci s ministry vnitra, průmyslu a obchodu vypracoval a zaslal Ústavnímu soudu podrobné vyjádření vlády, a pověřila ministra vnitra zastupováním vlády v tomto řízení.
Navrhovatelé namítají rozpor napadených ustanovení s Listinou základních lidských práv a svobod, konkrétně ve věci nedotknutelnosti osoby, práva na soukromí, práva na zachování osobní integrity, práva na informační sebeurčení a práva také na důvěrnost komunikace. Přestože uchování provozních a lokalizačních údajů je významným zásahem do některých ústavně zaručených práv, existuje ovšem veřejný zájem na odhalování trestné činnosti a ochraně bezpečnosti obyvatel České republiky před pachateli trestných činů. Vzhledem k tomu, že pachatelé trestných činů využívají k trestné činnosti také sítě a služby elektronických komunikací, jeví se jako nezbytné zajistit přístup orgánům činným v trestním řízení k provozním a lokalizačním údajům, a to i při splnění podmínek stanovených příslušnými právními předpisy.
Pro úplnost je nutno uvést, že zrušením evropské směrnice o data retention došlo ke zrušení povinnosti implementovat do jednotlivých právních řádů problematiku uchování provozních a lokalizačních údajů. Nevznikla tímto ovšem povinnost zrušit takovou právní úpravu, pokud již je zakotvena v právní úpravě jednotlivého členského státu. V daném kontextu vláda tímto doporučuje zachování současného právního stavu. Nastavení spravedlivé rovnováhy mezi zásahem do některých ústavně zaručených práv a zjevným veřejným zájmem a komplexní a průřezová povaha tohoto procesu má očividný ústavněprávní rozměr.
Vzhledem k tomu, že problematika uchování provozních a lokalizačních údajů a jejich využívání je v současné době předmětem řízení před Ústavním soudem, který jako jediný může konstatovat ústavnost, nebo naopak neústavnost napadených ustanovení, je v tuto chvíli žádoucí vyčkat na rozhodnutí tohoto Ústavního soudu a teprve poté přistoupit k dalším případným krokům v závislosti na tom, jak Ústavní soud v dané věci rozhodne.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Bude položena doplňující otázka panem poslancem? Bude. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ondřej Profant: Vážený pane ministře, já si myslím, že primárně je ve veřejném zájmu, aby byla dodržována Listina základních práv a svobod, kde je jasně definováno i právo na soukromí. To, že se to netýká přímo probíhající komunikace, ale jenom metadat o té komunikaci, vím, nicméně to je stejně i dle těch rozsudků Evropského soudu hrubé porušení soukromí.
Jelikož vaše ministerstvo tuto problematiku má dlouhodobě na starost a příliš ji neřeší, tak jste za ni i získali anticenu Velkého bratra v kategorii dlouhodobý slídil, avšak nikdo z vašeho ministerstva si pro tuto cenu nepřišel. Tak já jsem vám ji přinesl, abyste si ji mohl převzít, abyste o ni nebyl ochuzen. (Předává cenu ministrovi.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr má slovo, aby mohl odpovědět na doplňující otázku.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Tomáš Hüner Společenská slušnost velí za tuto cenu poděkovat. Přidám si ji k Ropákovi roku a k jiným velmi zajímavým oceněním. Takže děkuji za toto ocenění a počkáme si na ten Ústavní soud. (Potlesk z lavic Pirátů.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Feri přednese interpelaci na pana ministra Lubomíra Metnara. Další interpelaci bude mít potom pan poslanec Čižinský. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, interpelace se vztahuje k problematice odměňování členů volebních komisí. Ministerstvo vnitra na konci loňského roku zvýšilo odměny pro konkrétní členy volebních komisí o 500 korun, nicméně se tato změna nevztahuje na členy řadové, pouze na předsedu a na zapisovatele. Předseda si po zvýšení přijde na 2 100 korun a zapisovatel na 2 000. Řadoví členové si nepolepšili, nic se pro ně nemění a odměna řadového člena zůstává na 1 300 korunách. Přitom nízká odměna je dle slov předsedy Svazu měst a obcí Františka Lukla zásadní příčinou nezájmu lidí o členství ve volebních komisí, neboť za stávajících podmínek ona odměna činí u řadových členů méně než 60 korun za hodinu. Odměna neodpovídá růstu mezd, nákladů a cen, a to pomíjím fakt, že někteří členové komisí mohou během dvoukolových voleb strávit v místnostech dohromady i 16 hodin a přitom se na odměně za druhé kolo, která činí 200 korun k tomu základu, rovněž nic nezměnilo.
Dalším problémem, který může rovněž souviset s přepracovaností členů volebních komisí, je Nejvyšším správním soudem zjištěná chybovost při sčítání hlasů v posledních parlamentních volbách a v důsledku této chyby se museli vystřídat poslanci.
Vážený pane ministře v demisi, připadají vám tyto odměny adekvátní? Plánujete v této věci podniknout kroky, které by vedly ke zvýšení odměn pro řadové členy, případně ke zvýšení příplatku za druhé kolo voleb? Zároveň by mě zajímalo, jakým způsobem hodláte zamezit nebo více předcházet případnému chybování při budoucím sčítání hlasů. Čekají nás komunální volby, kde se panašuje a kde chybovost je nepochybně větší než u voleb parlamentních. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Slovo má ministr vnitra Lubomír Metnar.
Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v průběhu proběhlých voleb byla zaznamenána ze strany veřejnosti a volebních orgánů opravdu nespokojenost s výší odměn pro členy okrskových volebních komisí. Již v prosinci 2017 byla přijata novela volebních vyhlášek, na jejímž základě došlo k navýšení odměn, tak jak zaznělo, pro zapisovatele a předsedy v návaznosti na vyšší požadavky na tyto funkce, a to o 500 korun. Toto navýšení je chápáno jako první krok, který bylo možno v daném krátkém čase prosadit, neboť představuje dopad cca 50 mil. na jedny volby.
Ministerstvo vnitra již zahájilo jednání s Ministerstvem financí o dalším navýšení odměn pro všechny členy okrskových volebních komisí zejména tak, aby byly zohledněny zejména dvoukolové volby. Toto jednání je nezbytné i v souvislosti s připravovanou novelou volebních zákonů, která směřuje ke zkvalitnění práce komisí. V závislosti na zvažovaných variantách, jež zahrnují plošné navýšení i markantní zohlednění dvoukolových voleb, jsou dopady na státní rozpočet odhadovány až na 200 mil. korun na jedny volby. Pro ilustraci lze uvést, že při 10procentním navýšení odměn oproti stávajícímu stavu se jedná o částku cca 1 200 korun navíc na jednu okrskovou volební komisi, to je nárůst prostředků na vyplacení odměn cca 18 mil. korun na jedny volby. Desetiprocentní nárůst by znamenal zvýšení odměny o 130 až 210 korun na jednoho člena v závislosti na zastávané funkci. Prvotní návrh Ministerstva vnitra však má vyšší ambici než 10 procent navýšení. Výše konkrétních částek je nicméně ještě předmětem jednání a bude výsledkem dohody mezi Ministerstvem vnitra, Ministerstvem financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí. ***