(12.40 hodin)
(pokračuje Feri)
Druhá poznámka se pak týká studie Huberta Heinelta a Nikose Hlepase. Tito dva pánové totiž ve své studii analyzovali sílu starostů a na základě devíti proměnných zjistili, že největší moc a největší sílu má starosta ve Francii, 12 bodů ze 14, a ve Španělsku, 11 bodů ze 14. Dlužno ovšem podotknout, že v těchto zemích se volí starosta nepřímo. Země s přímou volbou starostů - Portugalsko či Polsko - získaly o polovinu bodů méně. Portugalsko 5 a Polsko 6 bodů. A také Rakousko se neumístilo úplně nejméně. Takže tolik k nějaké jakési kauzalitě mezi přímou volbou starostů a posílení mandátu starosty.
Vrátíme-li se ale k problematice posilování mandátu, tak v případě, že by k tomuto posílení došlo, jak je v návrhu deklarováno, vyvstane jiné negativum. Tím jest fakt, že toto posílení mandátu starostů či hejtmanů musí logicky vyvažovat oslabení pravomocí jiných orgánů územně samosprávných celků, především zastupitelstev, čímž se dostáváme k druhé důležité otázce stran vymezení pravomocí. Zde bych se s vaším dovolením odvolal též na publikované stanovisko vlády, tisk č. 40/1.
V návrhu SPD se uvádí, že nynější stav nepřímé volby je, a to budu trošku parafrázovat, zcela nevyhovující, neboť podporuje kolektivní neodpovědnost, přičemž tato by byla nahrazena osobní odpovědností starosty nebo hejtmana, kterýžto by měl disponovat vyšším rozsahem pravomocí převzatých od stávajícího zastupitelstva či rady. V dokumentu se zároveň tvrdí, že největší riziko spočívá právě v nevhodném rozdělení pravomocí a odpovědnosti. Nicméně ani v návrhu, jak už jsem zmiňoval, ani v důvodové zprávě se nikterak nevysvětluje, jakým způsobem by měly být po novém stanoveny a rozděleny pravomoci jednotlivých orgánů obce či kraje. To je prosím zcela klíčové. Ať se na mě předkladatelé návrhů nezlobí, ale domnívám se, že rozdělení kompetencí je v rámci této problematiky de facto kruciální záležitostí. Totéž platí i o odpovědnosti starostů a hejtmanů za jejich aktivitu. A otázka odpovědnosti v tomto návrhu rovněž není zohledněna.
Upřímně řečeno, absence těchto zásadních bodů v tak závažné problematice, jakou je úprava volební procedury v obcích či krajích, mi přijde poněkud nelogická. Mnohem nelogičtější je ovšem konstatování, že předkladatelé tyto signifikantní záležitosti neuvedli záměrně s tím, že stran rozdělení kompetencí by měla být vedena další diskuse. Tato skutečnost je vzhledem k proklamovanému datu nabytí účinnosti navrhované změny zcela nemyslitelná, protože zákon by měl nabýt účinnosti 1. července 2018, čímž se dramaticky zmenšuje prostor pro možná vedení plnohodnotných a věcných debat ať už s odborníky, nebo se širokou veřejností. Míním tím zejména diskusi na půdě stálé komise pro Ústavu, kde zkrátka není možné, zejména když SPD představila svoji další prioritu, to znamená ústavní zákon o obecném referendu, tuto věc v tak krátkém časovém horizontu projednat, vycizelovat a najít nějaké konsenzuální řešení.
V souvislosti s rozdělením pravomocí je také nutné dodat ještě jednu věc, a to že s odděleně voleným starostou či hejtmanem se rovněž zvyšuje riziko tzv. kohabitace - o tom už tu mluvil, prostřednictvím pana předsedajícího, pan kolega Stanjura - to jest takového stavu, kdy se starosta nebo hejtman musí potýkat z politického hlediska s nepřátelsky naladěným zastupitelstvem. Dovolím si uvést konkrétní příklad kohabitace právě od našich slovenských sousedů, kde prý v jedné obci došla situace natolik daleko, že tamější obecní zastupitelstvo mělo odmítnout určit nového oddávajícího a přímo zvolený starosta musel trávit polovinu své pracovní doby oddáváním novomanželů. Domnívám se, a zřejmě nebudu sám, že tyto rozpory pozitivnímu rozvoji dané obce určitě nepřispějí.
Podobná situace ale panovala i na Západě, třeba v Londýně, kde bývalý starosta konzervativec Boris Johnson musel čelit zastupitelstvu s relativní většinou labouristů. Tato situace způsobila problémy zejména v roce 2013, kdy labourističtí zastupitelé vyjádřili nesouhlas s Johnsonovým návrhem obecního rozpočtu a požadovali jeho rezignaci. Poté stačilo, aby jeden ze zastupitelů za konzervativce nedorazil na zasedání, a labouristé za pomoci dalších dvou partají si schválili svůj rozpočet.
Dalším velmi důležitým okruhem otázek, na něž nenacházím v předloženém materiálu pražádnou odpověď, je způsob volby a odvolávání přímo volených starostů a hejtmanů. Jakým způsobem by ta volba probíhala, na základě jakého systému - jednokolového, či dvoukolového? Jakým způsobem by bylo ošetřeno odvolání starosty nebo hejtmana? Odvolávalo by je zastupitelstvo, nebo by to bylo lidové hlasování, referendum, jak o tom mluvil kolega Birke prostřednictvím pana předsedajícího? K danému návrhu je to, obávám se, až příliš vyřčených dotazů najednou a na žádný z nich se nám prostřednictvím předloženého materiálu bohužel nedostává odpovědi.
Mimoto by se díky mechanismu odvolatelnosti lidovým hlasováním také mohlo stát, že bychom zde měli mnohem častěji volby nebo nějaká hlasování a spory s nimi spojenými. Vyšší četnost voleb by záhy mohla vést oprávněné voliče ke ztrátě chuti chodit neustále k volebním urnám, čímž by se logicky snížila už tak relativně nízká účast. Ale samozřejmě na těch malých obcích je ta aktivizace voličů větší.
Další bod, který bych tu rád zmínil, se týká nákladů a financování zde navrhované přímé volby. Vláda ve svém stanovisku upozorňuje, že náklady na zavedení a zabezpečení navrhované přímé volby nelze v současné době jednoznačně vyčíslit. Pokud vyjdu z předloženého návrhu, tak se v něm operuje s modelovým příkladem obce do 1 500 obyvatel a jednokolovou volbou, přičemž více náklady by měly být 3 tisíce korun na jednu takovou obec. Nicméně chybí zde provázanost s předchozími body. Očekával bych, že budou finanční dopady více rozvedeny v návaznosti na první bod, tedy rozsahové kritérium, jak už jsem o tom mluvil. Pokud by návrh dopadl i na obce větší, nebo dejme tomu a nedej bože na všechny, tak kolik by na to bylo potřeba vyčlenit prostředků, se zkrátka nedozvídáme. A osobně si myslím, že je to spíš více než méně.
Zároveň bych se rád navrhovatelů zeptal, zda se zabývali dopady v případě již zmiňovaného opakování se voleb z důvodu případného odvolání starosty či hejtmana. V neposlední řadě je také důležité zmínit a vyjasnit, za kým by tyto náklady šly. Řekněme, když se ty volby budou opakovat, tak kdo by to hradil, když by nastaly spory mezi zastupitelstvem a starostou. Hradila by to obec? To by asi občané nebyli úplně nadšeni. Hradil by to kraj? Nebo by to hradila osoba starosty? To bych tak jako očekával, že to v nějakém tom modelu přímé odpovědnosti politiků SPD bude prosazovat. Ale těžko říct, protože nám k tomu nic moc neřekla. Tohle téma je velmi důležité a udivuje mě, že není v návrhu specifikováno.
V neposlední řadě bych také rád doplnil, že přímá volba starostů nebo hejtmanů nemá jednoznačnou podporu ani v odborné obci, resp. příslušných sdružení právnických osob. Stanovisko Sdružení místních samospráv zní, že podporují posílení většinových prvků pro volby zastupitelů a zavedení funkčního modelu přímé volby starostů, nicméně záhy doplňují, že je toto rozhodnutí potřeba chápat v kontextu dřívějších snah - ono to usnesení je poměrně staré - dřívějších snah různých skupin o prosazení přímé volby starosty a obavy členů, zda bude tento systém funkční. Dle vyjádření místopředsedy Sdružení místních samospráv České republiky trápí starosty, a mluvil jsem o tom v úvodu, mnohem více jiné problémy, jakými jsou např. zákon o střetu zájmu - to jsme tu řešili včera -, GDPR nebo problematika rozpočtové odpovědnosti.
Svaz měst a obcí zastává v této věci obdobné stanovisko. A cituji z analýzy zavedení přímé volby starostů Ministerstva vnitra, ze které patrně předkladatelé rovněž vycházeli. Svaz měst a obcí není zastáncem modelu přímé volby starostů a nepovažuje ani za nezbytné příliš posilovat pravomoci starostů. Je to rovněž usnesení trochu starší, nebo prohlášení trochu starší. Ale nejsem si jist, jestli (nesrozumitelné), kolik se toho opravdu na starosty, na obce valí, že by se toto mělo nějakým způsobem změnit. Myslím si, že starosty, zastupitele, tlačí pata někde jaksi jinde a toto pro ně není prioritou.
Závěrem bych řekl, že je pěkné, že na zavedení přímé volby starostů, potažmo hejtmanů, nahlížíme jako na všespásnou sílu, která vyřeší problémy fungování obcí či krajů. Ale při větším zamyšlení a zpětném pohledu na to, co tu bylo řečeno, tomu tak bohužel není. Dámy a pánové, z těchto důvodů navrhuji za klub TOP 09 zamítnutí tohoto návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Klaus. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Klaus: Dobrý den, dámy a pánové. Vy víte, že poměrně často podporuji vaše stanoviska zejména v národních otázkách apod. Nicméně tento návrh zákona je skutečně velice nesystémový, protože tato země stojí na zastupitelské demokracii. To je asi jasné a ztotožňuji se s výhradou drtivých většiny řečníků, co tady mluvili přede mnou.
Nicméně řekněme si jasně, že naprosto stejně nesystémová je i přímá volba prezidenta. Takže když říkáte A, že toto je nesystémové, tak já doufám, že dojde i na to B a odstraníme z našeho právního řádu i tento prvek, který jsme pod tlakem populistického postupu zavedli a dvakrát vám přinesl akorát Miloše Zemana, rozkol ve veřejnosti a také ohrožení zastupitelské demokracie v České republice.
Takže tuhle paralelu jsem tady chtěl ve faktické poznámce zmínit. Děkuji. ***