(19.00 hodin)
(pokračuje Benda)
Tolik trochu obecně k poznámkám. Pak bych se rád dostal k části bankovní, která si myslím, že je bohužel trochu nesprávně interpretována, a má zde pravdu pan poslanec Ferjenčík, který říká, že i dnes pro účely daňového řízení bylo možné některé věci ve vztahu k bankám prolamovat. Tam dochází opravdu jenom k dílčím rozšířením, kterými jsme se na ústavněprávním výboru poměrně obsáhle zabývali. Nebylo vyjasněno, co jsou to ty jiné jedinečné identifikátory. Už jsem to tady říkal ve faktické poznámce, paní ministryně, a samozřejmě chápu, že paní ministryně nemůže všechno, to bych nechtěl od nikoho, a už vůbec ne od ministrů, ale zjevně jí to její úřad nedokázal zatím zodpovědět kromě toho, že jsou uvedeny v jiných zákonech, tak nikdo úplně netuší, co to vlastně má být.
Pak se ale na ústavněprávním výboru vedla velmi rozsáhlá debata, která přes jistě zdrženlivé stanovisko Ministerstva financí vyústila k tomu, že většina ústavněprávního výboru podpořila návrh, že mají být z těchto údajů, které jsou k dispozici každému daňovému úřadu, každému správci daně, mají být vyňaty údaje o zřízených službách pro provádění platebních transakcí prostřednictvím dálkového přístupu a o jejich využití a údaje k identifikaci zařízení, kterým je tento přístup uskutečňován. Vím, že to vypadá jako velmi složitá věta a že vždycky, když řekneme v té nejzávažnější kriminalitě je pro nás přece důležité, za jakého počítače a jakým způsobem je spravováno. Upřímně řečeno, je samozřejmě jasné, že ani bankovní účty nelze spravovat z jiného účtu už proto, že to je vlastnictví. Nelze spravovat odjinud než od toho, kdo je buď majitelem účtu, nebo zmocněncem účtu, který má právo s ním nakládat. Nikdo jiný s takovým bankovním účtem nepochybně nakládat nemůže, nepochybně to nemůže být už proto, že jsme zrušili anonymní účty, nemůže být žádná další osoba, která se zjevuje někde na Panamských ostrovech a disponuje s účty. Takže toto fakticky znamená, že pokud si váš daňový správce, a to včetně těch obcí, o kterých jsme říkali, že také v jisté chvíli jsou daňovými správci ve smyslu výběru místních poplatků, požádá bankovní dům, aby mu vydal údaje o tom, z jaké IP adresy, a na základě potvrzení, na jaký mobilní telefon zacházíte se svým účtem, tak mu to ta banka vydá. Já to pokládám za naprosto nemyslitelné. Za naprosto nemyslitelné, aby takto citlivé osobní údaje byly vydávány bez toho, aby k tomu existoval nějaký naprosto jasný pokyn orgánu činného v trestním řízení: Ano, tady mám jasné podezření z toho, že dochází k trestnému činu, a potřebuji opravdu se pokoušet dohledávat, kdo s tím účtem případně manipuluje. Ale ta představa, že opravdu je toto údaj srovnatelný s tím, kde mám účet, mi připadá nemyslitelná a tady dochází k dramatickému rozšíření původního daňového řádu. Dochází k rozšíření naprosto jednoznačně i nad rámec směrnice DAC 5. Dokonce směrnice DAC 5 nic takového nepožaduje. Nikdy tam žádný takový údaj obsažen nebyl ani nic takového nepožaduje. A Ministerstvo financí k tomu zatím bylo takové - paní ministryně vždycky znovu vystoupí a řekne: No nám by se ty údaje hodily k vyšetřování té nejzávažnější kriminality. Já jsem moc rád, že na ústavněprávním výboru se našla většina, a to včetně části poslanců klubu ANO, která to cítí podobně citlivě jako já, že opravdu číslo mého počítače a mého mobilního telefonu nemá banka vydávat obecnímu úřadu, který spravuje mé poplatky ze psa. To tedy psa nemám zrovna. A že tento údaj snad bude na závěr hlasování této Sněmovny vypuštěn. Tolik k té bankovní části.
Pak jsme u druhé části a to je ono prolomení povinnosti mlčenlivosti u advokátů, daňových poradců, exekutorů, notářů a dalších profesí, důvěra v něž spočívá právě v tom, že oni stojí ze své podstaty proti státu a hájí zájem soukromé osoby jakéhokoli typu, ať už fyzické osoby, nebo korporace, v nějakém střetnutí, které s tím státem vede. A tam vždycky to prolomení by mělo být velmi citlivě uděláno. Dokonce samozřejmě i všechny ty evropské směrnice vědí, že toto je vysoký princip, a byla to jedna z věcí, kterou porušoval i minulý režim, že samozřejmě advokáty znárodňoval, pokoušel se z nich udělat služky režimu. Právo na obhajobu je jedno z úplně základních práv, které mi umožňuje jako svobodnému občanu žít ve společnosti a hájit se proti příliš velké šikaně státu. A jestli toto právo na obhajobu, právo na to, že když se svěřím svému obhájci, bude prolamováno v jednoduchých, banálních případech, tak směřuji do nesmírného nebezpečí.
Já nevím, kdo pamatuje legendu o Janu Nepomuckém, který byl údajně umučen za to, že odmítl prolomit zpovědní tajemství manželky svého krále, a za to byl umučen. To byli církevní představitelé, ti měli ještě odvahu nechat se umučit. Dnešní advokáti už to asi ve většině případů nedokážou, ale třeba někteří ještě také. Ale právě tato mlčenlivost je jedna z podstatných věcí, které by v lidském životě měly být chráněny, a chrání je všechny ty evropské předpisy. A tady dochází k situaci, kdy se najednou předpokládá, že můžeme nejenom v rámci... Ten původní návrh, který zde byl konstruován Ministerstvem financí, předpokládal v podstatě úplné prolamování mlčenlivosti vůči zahraniční žádosti o prolomení mlčenlivosti u všech těchto profesí, které jsou jí nadány. Upřímně řečeno, při dnešní míře spolupráce daňových a finančních úřadů v Evropě není zas tak složité si někde ten dotaz objednat i ze zahraničí a na základě toho, že ten dotaz přijde pak tady zjišťovat věci, které jsou jinak kryty tajemstvím.
Nakonec došlo k situaci, a to jsem rád, že paní poslankyně Válková, myslím, že ve spolupráci s dalšími poslanci jak hnutí ANO, tak dalších politických stran, přináší nějaký kompromisní návrh, ale trvalo to dost dlouho, než jsme Ministerstvo financí k tomu donutili, než jsme je přesvědčili o tom, že toto prolamování mlčenlivosti je velmi nebezpečné pro fungování státu jako celku. Paní poslankyně Válková přináší kompromisní návrh, který říká - a který schválil ústavněprávní výbor - který vlastně říká dvě teze. Za prvé, ono prolomení se nebude týkat informací, které byly získány před účinností tohoto zákona, a za druhé, bude zprostředkováno jedním centrálním místem na straně státu, centrálním finančním ředitelstvím, a jedním centrálním místem na straně komor, všech, které jsem tady jmenoval, tak jak je to dneska v případě žádostí FAÚ. Je to zlepšení? Já nepochybuji, že to je zlepšení, ale není to úplná implementace.
Můj návrh, který vám pak přečtu, resp. sdělím v podrobné rozpravě, směřuje k tomu, abychom se opravdu drželi jenom rámce DAC 5, to znamená, nebude docházet ke změně daňového řádu v této oblasti a došlo by jenom k tomu, že v zákoně o mezinárodní spolupráci v oblasti daní by bylo možné toto prolomení právě jenom pro případy směrnice DAC 5. Pokládám to za dosti zásadní návrh, jak vidíme a jak vnímáme postavení nezávislých komor, jak vidíme a vnímáme mlčenlivost. A bohužel do této mlčenlivosti se sahá dnes a denně, opakovaně, možná doktoři by mohli povídat o eReceptech a dalších věcech. ***