(10.50 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
Poslední věc, co je pro nás jako pro klub Pirátů zcela zásadní - ten zákon stanovil odluku státu a církve. Až doběhnou ty splátky, tak všechny církve v České republice budou plně samofinancované. Můžeme se ptát, jestli ta doba není příliš dlouhá, jestli se to nedalo udělat rychleji. Každopádně ten samotný princip odluky státu a církve je pro Piráty zcela zásadní, největší pozitivum toho zákona z našeho pohledu. Jsme velmi rádi, že k tomuto došlo a že dojde k oddělení církví a státu.
Vzhledem k tomu, že ty argumenty jsou pádné na obě strany, tak máme v klubu Pirátů volné hlasování o tomto zákonu. Každý poslanec si podle svého svědomí rozhodne, co je pro něj důležitější, a uvidíme, jak to tady dopadne. Díky.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Fakticky pan poslanec Luzar.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já budu velice krátký, protože tady zazněly určité pochybnosti o následných krocích Ústavního soudu, popř. jak se na to bude dívat z pohledu práva, a zaznělo tady slovo retroaktivita. Já bych vaším prostřednictvím požádal ctěné kolegy z ústavněprávního výboru, kteří tomu asi více rozumí než já, jak to vlastně je, protože já jsem tady teď dostal mail od kolegy, který mi s úsměvem píše: a připomeň jim retroaktivitu při zdanění rent policistů, vojáků a hasičů za minulých vlád. Čili jak je to vlastně s tou retroaktivitou a s těmito záležitostmi. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Bělobrádek.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, já jsem přesvědčen, že se můžeme shodnout na tom, že tzv. církevní restituce jsou nespravedlivé. Jsou skutečně nespravedlivé především vůči katolické církvi, která nedostala odškodnění ani za to, že stát využíval výnosy z toho majetku po dlouhá desetiletí a to, co vracel zpátky, byla jenom část. To znamená, stát byl vysoce ziskový.
Na druhou stranu my jsme u toho přijímání zákona nebyli, to má i Marek Benda pravdu, protože my bychom asi chtěli, aby byl spravedlivější, než je, vůči církvím a náboženským společnostem, ale respektujeme to, že se církve a náboženské společnosti dohodly mezi sebou i se státem, že jsou podepsány smlouvy, a pro nás je to teď věc skutečně jenom právní. Není to věc náboženská, není to věc politická, ale právní. Prostě je tady nějaká smlouva, je tady nějaké ustanovení, je tady nějaká dohoda a ta by v podstatě měla být změněna jenom v tom případě, že se na ní dohodnou obě strany. My to respektujeme, myslíme si, že tato snaha, která tady probíhá, pokud nakonec skončí u Ústavního soudu, tak by u Ústavního soudu měla být shozena, ale uvidíme, to nemůžeme úplně předjímat. Každopádně si myslím, že to, co je evidentní, že v tomto případě se jedná o nějaký kompromis, o nápravu křivdy, nejedná se restituce v tom slova smyslu, jako jsme zvyklí u jiných případů.
A to, co je možná dobré také říct, že ne všechny křivdy minulosti jsou napraveny. Těch majetkových křivd z minulosti je tady spousta, nejsou vyrovnány i křivdy našich spoluobčanů, kteří třeba byli nuceni odejít z českého Kladska, kteří byli nuceni odejít z některých dalších území, jsou tady nevyrovnány ještě některé křivdy z dob JZD. Ale prosím, pojďme se na to podívat, jak to je. Je to věc právní. Myslím si, že z tohohle hlediska by bylo dobré, aby tento návrh byl zamítnut a aby zůstala ta dohoda, jak je udělána, bez ohledu na to, jakým způsobem se na ni můžeme dívat, zda byla dostatečná vůči církvím a náboženským společnostem.
A poslední věta. Ten, kdo by na eventuální zdanění nejvíce doplatil, by byla Federace židovských obcí a ty malé církve. To je potřeba si také uvědomit.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Fakticky pan místopředseda Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, já budu opravdu velmi stručný. Víte, tady se pořád argumentuje Ústavním soudem. Tak já jen připomínám, že Parlamentní institut řekl a napsal, že tento návrh zákona není v rozporu s právem Evropské unie, věcně se to týká problematiky České republiky a podle mého soudu nic nebrání tomu, aby takový zákon byl přijat.
A druhá věc, o které tady mluvil pan předseda Bělobrádek. Ano, tak se bavme o těch křivdách. Já se ptám, kdy budou napraveny křivdy z doby privatizace. To je přece zásadní věc!. Chcete, abych tady opakoval, co se stalo s Ostrojem Opava? Chcete, abych opakoval, co se stalo s Vodotechnou v Českých Budějovicích? Kdo ji vykradl? Že ti, kteří ji měli zaplatit státu, ji nikdy nezaplatili a že ti, kteří potom kupovali od tzv. vlastníka, který dodnes je tam zapsán, sice pod jiným jménem, a oni platili i daně z převodu nemovitostí? To není křivda na těch lidech, protože byli ze zákona ručitelé za tu daň? Vy si myslíte, že to těm lidem nevadí? No vadí jim to, je to křivda! A to je proces privatizace. Nikdy jste nesáhli na to, abyste se tím zabývali. A kolik lidí bylo poškozeno právě privatizačním procesem? Tak se tady nebavme o tom, jestli tohle je možné, nebo není možné. Je to možné!
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Žádné další faktické poznámky nevidím, takže prosím pana poslance Juránka.
Poslanec Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo, že jsem se k němu dostal.
Vážení kolegové, vážené kolegyně, já chci tady trošičku navázat na kolegu Grebeníčka, ale chtěl bych říct, že moje hlavní slovo dneska - využil jsem jedné té příležitosti, která dnes je u příležitosti tohoto zákona - bude směrem ke komunistům. Já si dovolím říci, že jak dopadnou soudy v této záležitosti, není vůbec důležité. Myslím, že je velmi důležité se podívat na celou tu záležitost v celku a říct si jenom jednu věc, a to chci říci jedním heslem - že pravdu nezměníš a že je dobré podívat se pravdě zcela jasně do očí.
A když tady byl takový exkurz do záležitostí papeže - a tady chci speciálně na kolegu Grebeníčka, nikoli přímo, protože chci jen říci, že je to něco, na co navazuji - tak je třeba také říci, jakým způsobem komunisté jako takoví postupovali vůči církvi a jak tu církev brali od samého počátku. A já bych si dovolil říct, že takovým tím samým počátkem byl Lenin a příběh vztahu Lenina k církvi hned poté, co v Rusku zvítězila revoluce. Je to taková zajímavá věc, že po vítězství revoluce, ale bylo to i v důsledku první světové války, byl v Rusku veliký hlad a pravoslavná církev ten hlad chtěla řešit tím, že svůj majetek, a to veškerý, rozdá chudým, aby tento hlad zmírnila. Prosím, můžete se o tom přesvědčit, je to velmi dobře popsáno, tato záležitost. A existuje také přesný výnos konkrétně Lenina, který řekl: Teď je čas této záležitosti využít a je zapotřebí, abychom se vší tvrdostí převzali majetek církve, a kolik u toho bude mrtvých, na tom nezáleží. A tak vlastně ta první, ta bolševická moc, na kterou potom navazovaly všechny komunistické strany, tak tato velká bolševická moc se vlastně obohatila tímto způsobem a ještě přitom likvidovala církev jako takovou.
Já přeskočím všechno a řeknu, že mám jeden osobní vzkaz, vzkaz právě směrem ke komunistické straně, který jsem ještě nikdy nemohl takto předat, a je to vzkaz od mého již zemřelého strýce, který se jmenoval Karel Procházka, ať tady také zazní konkrétní jméno, který byl v roce 1948 odsouzen na 11 let za to, že organizoval pouť orelskou na Hostýn. Ano, teď jsem se nedávno dočetl, že je to považováno za největší protest proti komunismu v celé východní Evropě, protože během tří dnů se této pouti zúčastnilo prokazatelně více než sto tisíc lidí. A můj strýc za to byl odsouzen. ***