(18.30 hodin)
(pokračuje Janda)
Aktuální stav zákona o obcích výslovně uvádí taxativní výčet statutárních měst v České republice, tedy měst, která obecně závaznou vyhláškou mohou své území členit na městské části či obvody. Znamená to, že v případě potřeby, zájmu, nutnosti či jiného objektivního důvodu ze strany jakéhokoliv města vydat obecně závaznou vyhlášku o členění svého území je potřeba doplnit tento taxativní výčet, a tedy změnit i příslušný zákon o obcích.
Tuto iniciativu z důvodů, které zde již uvedl pan předkladatel, podnítilo svou vůlí samotné město Třinec. Nutno dodat, po důkladném zvážení a analýze. Tato iniciativa se datuje do 12. září loňského roku, kdy zastupitelstvo města Třince schválilo svým usnesením žádost adresovanou zastupitelstvu Moravskoslezského kraje, pod který územně spadá, o návrh změny § 4 zákona o obcích, tedy doplnění seznamu statutárních měst o město Třinec. Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje této žádosti na svém zasedání 14. prosince vyhovělo a 18. prosince předložilo Poslanecké sněmovně.
Jak už jsem říkal, zákon o obcích uvádí taxativní výčet statutárních měst, jichž je k tomuto datu 25 a hlavní město Praha, která má ovšem jedinečné postavení, neboť z pohledu zákona o obcích není považována za klasické statutární město. Z těchto 25 statutárních měst jich onoho výsadního práva členit své území na městské části či obvody využívá pouze sedm. Onen statut statutárního města je tak spíše záležitostí prestiže, vyjádření důstojnosti a především významu města jako daného regionálního centra a také významu v rámci územního členění České republiky.
V současnosti má Třinec statut obce s rozšířenou působností, na jejímž území sídlí finanční úřad, úřad práce a další instituce. Je také faktem, že vzhledem ke své geografické poloze tvoří jedno z přirozených a významných center moravskoslezského regionu. Do správního obvodu města patří 12 obcí, které mají pověřený úřad právě v Třinci. Touto povahou tak patří mezi jedno z největších měst bez titulu statutárního města, a minimálně z hlediska veřejné správy proto neexistuje objektivní důvod, proč by město Třinec nemohlo tento titul nárokovat. Nelze opomenout, že snaha Třince stát se v minulosti okresním městem dává tomuto kroku váhu.
Co se týče konkrétních zkušeností z minulých let, není tato změna nijak neobvyklá. Změnou zákona v roce 1990 existovalo v České republice 13 statutárních měst a de facto hlavní město Praha a postupnými změnami z let 2000, 2003 a 2006 byl statut města přidělen postupně dalším 10 městům. Poslední takovou změnou byl rok 2012, kdy se statutárním městem stal Jablonec nad Nisou a Prostějov.
Z hlediska legislativního pak touto změnou zákona nevyplývá jak pro město, tak pro stát žádná významná doprovodná právní či jiná činnost. Nedochází taktéž ani k nárůstu povinností či zvýšení významných výdajů na obou stranách. Krok a vůle města Třince zařadit se mezi statutární města se tak jeví z již zmíněných důvodů pana předkladatele jako logický.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem je do obecné rozpravy přihlášen pan předseda Stanjura. Po něm vystoupí paní poslankyně Golasowská. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak zatím mluví jenom poslanci z Moravskoslezského kraje. Je to docela logické. Ale já bych chtěl říct, že nemáme s tím návrhem zákona žádný problém, ale trošku bych doplnil zpravodajskou zprávu Jakuba Jandy.
Já jsem z Opavy, statutárního města, členíme, město statutární původně znamenalo, že tam je statut, kterým se to člení. Bohužel v průběhu času ta podmínka v zásadě zmizela a statutární města vznikala pouze tím, že se našla většina v Poslanecké sněmovně a v Senátu. Není to ani systémové, nemá to žádnou logiku, ale není ani žádný důvod, aby se Třinec zařadil mezi statutární města. Otázka je, zda to je dobře a zda náhodou těch měst nemá být 80, nebo 205, protože trojkových obcí máme 205 a u každé obce trojkového typu bychom našli tu spádovou oblast a ty ostatní obce, které padají mezi to. Rozdíl v zásadě není žádný kromě názvosloví. Už nebude starosta a místostarosta, ale primátor či primátorka, v našem případě mluvíme o budoucí primátorce, pokud by se to stihlo v tomto volebním období, a náměstci primátora.
Rozumím tomu, že v některých evropských dotačních programech je výhodné být statutárním městem. Pamatuji si to jako primátor Opavy, jak jsme si to prolobbovali, našli jsme ten správný eurospeak a začali jsme dělat IPRM, integrované plány rozvoje města. K tomu jsme v Bruselu našli spřízněné duše, řekněme si to otevřeně, ale znamenalo to úplně jednoduchou věc - balík peněz byl vyčleněn pro konkrétní město a město soutěžilo samo se sebou, to znamená, zastupitelstvo se rozhodlo, jak se ten balík peněz využije. Je to pragmatický a správný přístup a rozumím tomu, že někdo jiný to chce dělat úplně stejně. A já proto nevolám, abych návrh toho zákona zkomplikoval, ale myslím si například, že ve výboru pro veřejnou správu by mohla mimo tento návrh zákona běžet debata, jestli je rozumné mít obce, města, statutární města a hlavní město Prahu. Určitě jsou dobře obce, určitě je dobře hlavní město Praha, otázka je, jestli ty dvě ostatní kategorie nesloučit do jedné. Ještě máme městys, abych nezapomněl i na toto názvosloví. Nevím, jak jinak bych to pojmenoval.
My se té debatě nebráníme, ale očekávám logicky, že ve druhém čtení tady vystoupí i poslanci z jiných krajů, nejen z Moravskoslezského, a budou navrhovat jiná významná města v tom regionu. A já tomu rozumím. Nechci to nijak ironizovat. Chci jenom říci, abychom pak byli podobně vstřícní.
Ta historie, když ta statutární města vznikala, moje město mělo tu výsadu, že tam bylo od začátku, stejně jako Ostrava, tak prostě ten důvod zanikl. Já nevím, proč se přestalo trvat na statutu a na členění města. Nebyl jsem tady, když vznikala rozhodnutím Sněmovny další a další statutární města. Mělo to logiku v okamžiku, kdy vznikly kraje, měli jsme 14 krajských měst, z toho některá byla statutární, některá ne, tam ta logika byla. Ale pak vznikala další. Nicméně pokud podpoříte Třinec, jak navrhuje hejtman našeho kraje, také poslanec, a jak navrhuje zpravodaj z Moravskoslezského kraje, a já to doporučuji, tak nejvíce statutárních měst bude v České republice kde? Nadále v Moravskoslezském kraji. Ono už je tam dnes nejvíce statutárních měst. A já myslím, že náš kraj si to zaslouží.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Dále vystoupí paní poslankyně Golasowská, která je řádně přihlášena do obecné rozpravy. Připraví se pan poslanec Adamec. Současně prosím Sněmovnu o zachování určitého klidu, abychom všichni mohli slyšet, co nám jednotliví řečníci říkají. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Přeji krásný podvečer, kolegyně, kolegové. Jsem velmi ráda, že se dostalo ještě na jednání tohoto bodu. Mám radost z toho jakožto rodačka Třinecka a také zastupitelka města Třince a jako občanka, která ve městě Třinec bydlí. Takže já se také velmi přimlouvám za to, abyste podpořili návrh tohoto zákona, a prosím vás, abyste pro to zvedli ruku.
Jak už tady zaznělo od pana hejtmana - já se to pokusím zkrátit, abychom to do 19. hodiny ještě stihli odhlasovat, takže jenom krátce - Třinec je centrem průmyslu, také sportu, kultury, je tam také velký rozvoj sociálních služeb, ale co bych chtěla říci, město Třinec také poskytuje správu pro obvod pro téměř 60 tisíc lidí, což je 12 obcí kolem města Třinec.
Zazněla tady také otázka čisté mobility, otázka chytrých měst, kdy město Třinec vlastně bylo první, které čistou mobilitu a smart city zavádělo. V současné době máme třeba ve městě deset elektroautobusů, které zefektivnily životní prostředí ve městě. (V sále je silný hluk.) ***