(18.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Já to chápu, hnutí ANO, které se uchází o komunistické hlasy. Ale ten pragmatismus má mít nějaké hranice. Nebo je chcete za každou cenu? I za cenu podpory komunistů? Ano, chcete. Ale nenecháme se tady cvičit z toho, že neznáme dobře marxismus. Bohužel známe. A hlavně jej znají naši rodiče a prarodiče, kteří nemají to štěstí jako my, že žijeme svůj produktivní život ve svobodné společnosti.
A k citaci Masaryka a mého bývalého kolegy Radima Fialy. No já tomu rozumím, že někdo přispěje a že dlouholetý člen ODS se dneska hlásí k přímé demokracii. Proč ne? Já to respektuji, ale připadá mi to k smíchu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Miroslava Němcová. Poté pan poslanec Pavel Kováčik. Také faktická poznámka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Já jsem velmi pozorně poslouchala jak projev pana místopředsedy Okamury, tak projev pana místopředsedy Fialy. Musím říci, že projev, nebo lépe řečeno vystoupení na mítinku, tak by se asi žánrově mělo popsat to, co tady předváděl pan místopředseda Okamura, mně v jednu chvíli připadal jako směs naprosto nesourodých úryvků, které nevím, kdo mu napsal, protože aniž by toužil potom vést nějakou debatu, ke které tady vyzýval, dialog, který on ctí, něco, co by nás posunulo dál, tak jakmile odmluvil a ozval se první, kdo mu chtěl oponovat, tak opustil jednací síň a není schopen si tady ani poslechnout reakci na to, co říkal. Místo toho tady vystoupí pan místopředseda Fiala, který mluví o nějaké dehonestaci, přičemž neměl zapotřebí tady se zmiňovat o svém předsedovi, který nastolil naprosto nenormální úroveň té debaty, zatímco příspěvek pana předsedy Fialy přece nás vedl k nějakému zamyšlení.
Nemyslím si k tomu, že... Neočekávám, že všichni budeme souhlasit s tím, co tady řekl pan místopředseda Fiala. Zatímco já tedy bych to podepsala určitě a stoprocentně. Ale nastolil kultivovanou odbornou debatu a teď tady já mám nato poslouchat, jestli on někoho dehonestoval, nebo ne. No promiňte mi. Na to už já bych řekla jedině, že po vystoupení pana Okamury a po vystoupení jeho názorového souputníka pana Kováčika už jenom dodám poslední: Tak tohle panu Andreji Babišovi ze srdce přeji!
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní faktická poznámka Pavla Kováčika. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce. A potom je s přednostním právem pan poslanec Michálek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, demokracie a diskuse je také o tom, že se vzájemně posloucháme. Jestli jste si, kolegyně a kolegové, všimli, já jsem spíše ona tvrzení pana kolegy Okamury kritizoval. A srovnání s marxismem také kritizoval. Nikoliv že bych mu nějak tleskal. Dokonce jsem se ztotožnil s názorem pana předsedy Fialy v tom směru, že prostě jsme každý jiné prostředí, že nemůžeme přesazovat jeden typ demokracie z jedné země do druhé. Takže to je jenom o tom, abychom se vzájemně poslouchali.
A co se týká toho, znovu prosím, pojďme, uspořádejme seminář, kde si ty věci za účasti ústavních právníků a dalších kapacit a autorit doopravdy rozebereme, ať se tady nemusíme natahovat o minulosti a předminulosti. Ostatně i po roce 1989 už máme velmi zajímavou minulost, ale tu bych tady nechtěl připomínat. Mluvíme o referendu jako o prvku přímé demokracie, připomínám. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, panu předsedovi Kováčikovi za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka pana poslance Stanjury. Ano, tak. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Je to faktická připomínka, zkusím být skutečně věcný. Ve vystoupení pana místopředsedy Okamury zaznělo srovnání se Slovenskem. Ano, na Slovensku mají zákon o celostátním referendu. Proběhlo podle mě osmkrát. Kolikrát bylo platné? O tom už pan poslanec Okamura nemluvil. Jednou! Když se hlasovalo o vstupu Slovenské republiky do EU. Všechna ostatní referenda byla neplatná.
Takže když používáme případy a říkáme "podívejme se k těm sousedům, jak to výborně mají", tak to výborně mají, ale žádné referendum kromě referenda, které bylo obdobné tomu jedinému, které proběhlo v ČR, nebylo platné. Tak i to by měli zmínit ti zastánci, kteří argumentují: když to mají naši sousedé, proč bychom to nemohli mít my. Potřebujeme referendum, které nebude nikdy platné? Opravdu ho potřebujeme? Musíme se poučit. No tak ho opišme, schvalme. A budeme vědět, že vlastně nebude nikdy platné. Proto také - proto také - v tom návrhu není kvorum, aby se... proto, aby to referendum, výsledek byl platný. Pak je to ale diktát menšiny. O tom se nehovoří.
A to kvorum na Slovensku není nijak vysoké. Není to žádné extrémní číslo. Ale nikdy nepřišlo tolik lidí k tomu referendu - a teď já nechci posuzovat, jestli ty kampaně byly dobré nebo špatné. Já tam nežiji. Ale prostě slovenský volič, slovenský občan k tomu referendu nepřišel v takovém množství, aby výsledek byl platný, ať už pro, nebo proti. Tak když chceme věcně argumentovat příklady z jiných států, tak nám předložte, kolik tam bylo referend, zda vůbec byla platná, anebo ne. Jinak to nemá žádný smysl. Anebo je to takový jenom pseudoargument. Já mám přesná čísla, pokud vás to zajímá. Můžu vám tady ta referenda slovenská vyjmenovat. Kdy byla, kolik občanů to vyvolalo, kolik občanů se zúčastnilo a zda byli pro, nebo proti. Ano, ta menšina, organizovaná menšina, většinou byla pro. Ale ten problém tu většinu absolutně nezajímal.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou ještě pan zpravodaj Michal Ferjenčík. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího reagovat na kolegu Stanjuru. Na to, co říkal právě teď. Skutečně je pravda, že na tom Slovensku byla celá řada referend neplatných. Ale důvod nebyl to, že lidi nezajímala ta témata, o kterých se hlasovalo, ale špatná konstrukce toho kvora, což my jsme ostatně několikrát zdůraznili i při jednání o tom, jak by ten zákon měl vypadat. A tak to zmíním i tady.
Je zcela zásadní, aby se kvorum konstruovalo z těch hlasů pro (s důrazem na "pro") tu možnost. To znamená, že například aspoň 25 procent oprávněných voličů, všech, musí hlasovat např. pro ten návrh v referendu a samozřejmě jich musí být více než těch, kteří hlasují proti němu. A potom ta konstrukce kvora dává smysl a vede k tomu, že se toho všichni zájemci o referendum účastní. Pokud se kvorum konstruuje tak, že je potřeba nějaká účast, a na Slovensku velmi vysoká, tam je tuším 50 procent, takže je snadnější přesvědčovat lidi, aby tam nechodili, než aby v dostatečném počtu přišli a hlasovali proti, a navíc ten volič ani nemá možnost se rozhodnout, když chce zamítnout ten návrh, jestli má zůstat doma, nebo jestli tam jít, tak potom logicky dochází k tomu, že tam lidé nechodí a ta referenda nejsou platná. Ale je to problém toho, jak je to konstruované v zákoně. Ne v tom, že by lidé neměli zájem o politiku a nechtěli by se k té otázce vyjádřit.
Takže já velmi apeluji na tuto Sněmovnu, aby tento princip nepřijímala a inspirovala se třeba v San Marinu nebo v dalších zemích, co tam mají konstruované, podle té účasti pro (s důrazem na "pro") jednu otázku. Takže ať se kvorum konstruuje z hlasujících pro návrh. Ostatně máme i jeden velmi negativní příklad z ČR, kde referendum v Plzni o zákazu nějakého obchodního centra bylo platné jenom díky hlasům lidí, kteří byli proti tomu. Je to úplně bizarní situace, když lidé, kteří -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane zpravodaji, přihlásil jste se k faktické poznámce. Prosím, dodržujte jednací řád. Děkuji.
Nyní faktická poznámka pana poslance Birkeho. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedající. Víte, mně to trošku připadá jak lidová tvořivost. To se tady furt jako předháníme, co je lepší. Co bylo dřív. Jestli slepice, nebo vejce. Já mám podle mého... Vždyť nemusíme chodit ani na to Slovensko. Podívejte se kolik... A já jsem zcela určitě zastánce přímé demokracie, to bezesporu. Jako starosta si to nemůžu ani jinak dovolit.
Na druhou stranu musím říci, že se podívejme, kolik těch referend je na komunální úrovni. Já nevím, spočítal to někdo? Tak jaké jsou výsledky těch referend v těch komunálních volbách? Nebo resp. při těch komunálních, řekněme, tématech. Jestli jsou vůbec platná ta referenda. To za prvé. A za druhé. Podle mého názoru - já si myslím, že tahle ta debata je určitě dobrá, skvělá, úžasná, je květnatá. Ale nikam nevede. Pojďme se domluvit na tom, že asi tady všichni máme ve volebních programech, že chceme referendum, tak... (Připomínka z pléna.) Kromě ODS, samozřejmě. Samozřejmě zapomenout na pana Adamce, vaším prostřednictvím, to si vůbec nemohu dovolit, že bych něco podobného vyřkl. Omlouvám se, pane kolego. Ale tak kromě ODS to máme snad všichni. Tak pojďme udělat ten seminář a tam se snad s ústavními právníky domluvíme na tom, jak bychom měli postupovat. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Birkemu za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka pana předsedy Stanjury. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce. ***