Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

17.
Návrh poslanců Ivana Bartoše, Jakuba Michálka, Radka Holomčíka a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném
přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 340/2015 Sb.,
o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv
a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 50/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 50/1. Prosím, aby předložený tisk... (Hlásí se poslanec Kolářík.) Tak se vyjádřete, prosím vás. Máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Já jenom pro pořádek. Hlasoval jsem proti zamítnutí a na sjetině mám pro.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: A nezpochybňujete hlasování, stačí vám to do stenozáznamu? (Poslanec Kolářík: Ano.) Dobře, ano. Děkuji.

Vrátím se zpátky. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů poslanec Jakub Michálek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně odůvodnil sněmovní tisk 50, který se týká změny zákona o registru smluv a změny zákona o svobodném přístupu k informacím.

Ten zákon řeší dva základní okruhy. Za prvé reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, který se vyjadřoval k otázce toho, jestli jsou společnosti, které jsou státem ovládány jako ČEZ, povinný subjekt podle platných zákonů. A za druhé reaguje na výjimku, která v dnešní době platí pro společnosti, jako je ČEZ, se zveřejňováním smluv. Česká pirátská strana kandidovala do voleb s tím, že chceme transparentní stát, a s tím nás občané zvolili, a proto to prosazujeme i zde v Poslanecké sněmovně. Gros toho návrhu tedy, abych to úplně zjednodušil, je, že ČEZ a všechny podobné organizace, které jsou státem vlastněny nebo ovládány, budou zveřejňovat smlouvy a poskytovat informace za podmínek, které jsou stanoveny v zákonech, a v těch zákonech jsou samozřejmě stanoveny i legitimní výjimky.

Dovolte mi, abych nyní návrh podrobněji odůvodnil.

Podle Parlamentního institutu tady máme stanovisko, které jste obdrželi. Je to informační podklad č. 50. Navrhovaná novela posiluje právo na informace od právnických osob, které jsou plně nebo částečně vlastněny státem nebo veřejnoprávními subjekty. Upřesňuje tyto záležitosti tak, aby nedocházelo ke sporům ohledně výkladu dosavadní úpravy, a navržená novela nijak nezasahuje do práva EU. Její úlohou je zvýšení informovanosti občanů o poměrech v uvedených právnických osobách.

Ta novela je velmi stručná. Když se na ni podíváte, tak má jenom jednu stránku. Řeší ten základní problém, že zde máme státem vlastněné společnosti, které dneska v registru smluv nezveřejňují smlouvy ani neposkytují informace občanům, ačkoliv hospodaří s majetkem, který se odhaduje na nějakých 600 mld. korun.

Bohužel v minulém volebním období tady došlo k tomu, že některé akciové společnosti dostaly výjimku, a to konkrétně akciové společnosti, které vydaly cenné papíry, se kterými se obchoduje na regulovaném trhu. Původně byla tato výjimka zdůvodňována tak, že se bude vztahovat pouze na společnost ČEZ. Samozřejmě společnost ČEZ je mocná společnost, která má svoje lobbisty a velmi intenzivně se snažila, aby tu výjimku získala, a podařilo se jí to dokonce i na vládě. Nicméně objevily se i další společnosti, které velmi překvapivě potom, co Poslanecká sněmovna schválila tuto výjimku, vydaly dluhopisy. Můžete se ptát - proč zrovna vydaly dluhopisy? No protože dluhopisy jsou také cenné papíry.

Takže v okamžiku jsme tady dali velmi jednoduchý způsob akciovým společnostem, které jsou ovládány státem, aby se vyhnuly registru smluv prostě tím, že vydají dluhopisy a dají je na burzu. To nebylo úplně prozřetelné, protože se objevily společnosti jako ČD Cargo nebo společnost ČEPS, která nikdy předtím žádné dluhopisy nevydala, tak najednou vydávala dluhopisy. Pražská plynárenská, která je stoprocentně vlastněna hlavním městem Prahou, si půjčila na dluhopisy 2 mld. korun, ačkoliv má 2 mld. korun nerozděleného zisku. A další podivné operace, které vypovídaly o tom, že cílem těch společností bylo účelově se vyhnout zveřejňování smluv. Dokonce nás na to upozornila Bezpečnostní informační služba ve své zprávě, že ty společnosti účelově využívají, nebo spíš zneužívají tu výjimku pro zveřejňování smluv.

Jaké je tedy řešení toho, jak vyřešit neprůhledné hospodaření těch akciových společností a někdy i nevýdělečných organizací, třeba neziskových organizací a podobně? Podle našeho návrhu se má zrušit výjimka pro ČEZ a další podobné společnosti a tyto společnosti mají ze zákona mít povinnost zveřejňovat ty smlouvy s výjimkou případů, které jsou taxativně uvedeny v zákoně o registru smluv, případně v zákoně o svobodném přístupu k informacím. Za druhé chceme, aby se opravil nedostatek, který nám vytkl v zákoně číslo 106/1999 Sb. Ústavní soud. Ústavní soud na základě návrhu, který posílal právník pan Pokorný, který zastupuje ČEZ, řekl, že je možné, aby státem vlastněné společnosti zveřejňovaly smlouvy, ale musí to být zákonem dostatečně jasně uvedeno. A v platném zákoně číslo 106 to podle Ústavního soudu nestačilo, protože tam bylo napsáno pouze veřejné instituce. Bohužel Nejvyšší správní soud celou řadu let říkal, že pod ty veřejné instituce samozřejmě spadají i organizace, které jsou státem ovládány, to znamená, kde stát může uplatňovat svoji moc, i když jsou soukromoprávní povahy.

Jedním ze základních důvodů, pro které navrhujeme, aby se rozšířil registr smluv i na společnost ČEZ a další státem a městy vlastněné organizace, je, že se registr smluv osvědčil u těch ostatních subjektů. Nedošlo k žádnému kolapsu registru smluv, jak tady bylo prorokováno. V registru smluv je dnes zveřejněno 1 098 159 smluv. Registr smluv funguje. Registr smluv má preventivní účinek. Pomáhá tomu, aby osoby, které hospodaří s majetkem státu nebo ve státech ovládaných společnostech, hospodařily s péčí řádného hospodáře, a omezuje korupční potenciál. Máme celou řadu příkladů, které ukázaly fungování registru smluv v praxi. Například registr smluv pomohl odhalit tajné bonusy v nemocnicích, to, že státu se podařilo vyjednat extrémně výhodné tarify, což je samozřejmě pozitivní, ale je otázka, proč se to nedaří i občanům, získat přístup k takhle levným tarifům. To, že Všeobecná zdravotní pojišťovna si platí propagaci na Parlamentních listech, to, že nákupy nemocnic jsou v některých případech bez soutěže a že jsou některé práce Ředitelství silnic a dálnic předražené.

Závazek k tomu, že dojde k rozšíření působnosti registru smluv i na společnost ČEZ, byl i v první verzi programového prohlášení vlády. Já samozřejmě nerozumím tomu, nevidím do toho, proč byl vyškrtnut z té druhé verze, ale podle veřejných prohlášení premiéra předpokládám, že to, co řekl pan premiér, pořád platí, že vláda má zájem na tom, aby došlo k rozšíření působnosti a k zprůhlednění hospodaření těchto společností, které jsou ovládány státem.

Ten poslední důvod, který je samozřejmě nejdůležitější, je, aby byly nastaveny účinné mechanismy veřejné kontroly, o kterých mluví Nejvyšší správní soud ve své judikatuře. Protože občané mají podle Listiny základních práv a svobod právo na informace o tom, jak hospodaří státní orgány. Myslím si, že to jde uplatnit i na případy, kdy stát přenáší svoji působnosti na určité ovládané organizace, které podnikají v některých případech v podstatě ve skoro monopolním postavení, nebo minimálně zdaleka dominantním postavení. Ostatně pokud se tady mluví o tom, že podle státní strategie v oblasti energetiky má stát dát 200 miliard korun na dostavbu dalšího bloku jaderné elektrárny Dukovany, tak já si nedovedu představit, že bychom dali 200 miliard korun do černé díry nebo schránky, o které vůbec nevíme, jak s těmi penězi hospodaří, kde není absolutně žádná veřejná kontrola. Protože my tady nemáme v dnešní době, my tady v dnešní době ani neuplatňujeme principy Limské deklarace o principu auditu, podle které každá organizace, která je státem vlastněná, má být pod určitou kontrolou nejvyšší auditní instituce, jako je Nejvyšší kontrolní úřad. Tyto kontrolní mechanismy zde nejsou a o to více jsou důležité mechanismy veřejné kontroly.

Samozřejmě proti těm důvodům přijetí rozšíření zákona o registru smluv na ČEZ stojí naprosto legitimní otázka toho, aby tyto společnosti nebyly znevýhodněny v čistě konkurenčním prostředí. Protože některé státní firmy skutečně podnikají v prostředí, které je čistě konkurenční, a tato otázka je zcela legitimní. K tomu je třeba říci, že platný občanský zákoník v § 504 předvídá institut takzvaného obchodního tajemství, kterým jsou konkurenčně významné, určitelné, ocenitelné a v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné skutečnosti, které vlastník nějakým způsobem utajuje. Pokud se ukáže, že jsou i nějaké další informace, které je nutné z důvodu zajištění pozice v konkurenčním prostředí utajovat, a budou velmi specificky vymezeny, tak o nich pojďme určitě diskutovat. Můžeme to probrat v rámci druhého čtení, v rámci pozměňovacích návrhů na výboru, ale zatím o žádných takových konkrétních skutečnostech nevím. A byl bych velmi nerad, aby se ta mlčenlivost, nezveřejňování smluv rozšiřovalo na úplně všechny případy libovolného know-how. Ostatně už dneska se obchodní tajemství aplikuje poměrně extenzivně. Když se podíváme na případy například národního podniku Budějovický Budvar, tak ty smlouvy, které zveřejňuje, tak v nich nejsou v některých případech ceny, pokud to spadá pod obchodní tajemství, nejsou tam v některých případech i dodavatelé, smluvní partneři. Takže se ukazuje, že ta dosavadní úprava je samozřejmě naprosto dostatečná.

Ještě bych se chtěl věnovat jedné poznámce, která zazněla ve stanovisku Parlamentního institutu. Parlamentní institut upozorňuje na skutečnost, že návrh, jak je teď připraven, pracuje s pojmem většinového společníka, který se týká obchodních korporací, ale upozorňuje Parlamentní institut na to, že jsou tady právnické osoby, které jsou ovládány státem, nebo řízeny, které mají i jinou povahu než obchodní korporace. Jsou to ty spolky, ústavy, nadace, nadační fondy a další podobné organizace, neziskové organizace. A musíme si říct, že některé organizace neziskové jsou ovládány státem nebo městem. Když se třeba podíváte na neziskovou organizaci, která je ovládána městskou částí Praha 1, tak pokud jdete přes Staroměstské náměstí a vidíte tam ty buřty u toho parku, tak ty parcely má pronajaty právě tato nezisková organizace od Prahy 1. No a samozřejmě nikdo neví, jak hospodaří. Takže ona si je pronajímá za dva tisíce korun denně, všechny ty lukrativní parcely pro prodej buřtů na Staroměstském náměstí, ale ve skutečnosti ti, kdo mají ty stánky pronajaty, ti platí dramaticky více peněz této organizaci. A je naprosto legitimní, aby se veřejnost ptala, kam mizí ty stovky tisíc, miliony korun, které v České republice tímto způsobem unikají. Ty peníze vznikají na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci, v podstatě se generují ty příjmy tímto způsobem a je logické, aby i v tomto případě existovala veřejná kontrola.

Čili, dámy a pánové, dovolte mi, abych se nyní přiblížil k závěru. Já bych vás chtěl požádat, aby Poslanecká sněmovna jednoznačně ukázala, že Sněmovna stojí o to, aby státem vlastněné firmy a ovládané firmy průhledně fungovaly, aby zveřejňovaly informace, tak jako je zveřejňuje státní správa, a dovoluji si vás zdvořile požádat, abyste podpořili náš návrh, aby se dostal do dalšího čtení. Samozřejmě v průběhu rozpravy jsem připraven zodpovědět veškeré otázky, poznámky a tak dále.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z pravé části jednacího sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji zástupci navrhovatelů za uvedení předloženého návrhu a prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Miloslav Janulík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Po obsažném sdělení předřečníka není moc co dodat. Jenom ti, co si to pamatujeme, víme, jak těžce se tento zákon tady rodil, jak těžce se přijímal. To, že se tam objevily ty výjimky, nebo ty spousty výjimek, my jsme s tím nebyli příliš konformní, ale prostě tehdy taková situace byla a byli jsme rádi, že se to podařilo alespoň v této podobě. Je tedy chvályhodné, že se pirátská strana vydává tímto směrem.

Praxe prokazuje, že s tím nakonec žádné velké problémy spojené nejsou. To je jenom dobře. Nicméně bych byl opatrný s tím, že tehdy jsme se samozřejmě velmi přeli s Rekonstrukcí státu, tak ta se k tomu taky nějakým způsobem jako asi vyjadřuje a vyjadřovat bude, což se samozřejmě potom projeví na výborech.

A určitě bych zmínil jednu věc, kterou bych odpověděl prostřednictvím pana předsedajícího kolegovi Plzákovi. Ty neziskové organizace tam jsou, ale nejsou tam úplně všechny zahrnuté. Samozřejmě jsou tam zahrnuty jenom ty, kde má účast stát, resp. obec, takové ty čisté neziskovky v uvozovkách, ty tam nejsou, což by třeba taky neškodilo, kdyby tam byly. To je jedna poznámka.

Druhá poznámka se týká toho, že samozřejmě některé smlouvy nebo některé věci mají ze své povahy strategický charakter pro stát a pro vládu, resp. pro stát jako takový, čili tam bych se klonil k tomu potom, až budeme rozdělovat do výborů, dát to do výboru pro bezpečnost, určitě, aby se k tomu mohl vyjádřit, k té šíři, resp. k tomu, co vlastně zveřejňováno bude. Čili určitě výbor pro bezpečnost, pro obranu a samozřejmě hospodářský.

Jinak nemám, co bych k tomu dodal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji zpravodaji panu poslanci Miloslavu Janulíkovi. Tímto otevírám obecnou rozpravu, kde mám s přednostním právem jako prvního přihlášeného pana místopředsedu Vojtěcha Filipa. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, budu stručný, nebudu nějak zatěžovat rozpravu. Musím ale opakovat, že Senát Parlamentu České republiky dal i proti současnému návrhu na zákon o registru smluv ústavní stížnost, která je na Ústavním soudu, a bude posuzovat, jestli ten zákon dnes platný včetně těch výjimek odpovídá článku 11 Listiny základních práv a svobod, tedy našeho ústavního pořádku, který praví, že každý má právo vlastnit majetek a vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Nebudu dál dočítat článek 11.

O co jde? Já prostě nemám zájem, na rovinu řečeno, aby podniky v rukou státu, které jsou v konkurenčním prostředí, byly postaveny mimo roveň soukromých podniků. A nejde mi jenom o národní podnik Budvar, který je na tom ještě hůře než ostatní, protože ty jsou v tvrdém konkurenčním prostředí. A ČEZ samozřejmě je sedmou největší energetickou společností Evropy, ale je právě také v tvrdém konkurenčním prostředí evropských firem. A představte si, že jejich konkurence si bude číst, co bude chtít, z těch smluv. Já s tím nesouhlasím.

Souhlasím s tím, že do registru patří neziskové organizace. Ty nepatří do konkurenčního prostředí. Ty nechť zveřejňují, protože příjem například od státu se u všech těch neziskových organizací přehoupl dávno přes deset miliard a věřím tomu, že při inventarizaci těch našich příspěvků pro jednotlivé neziskové organizace dospějeme k nějakému závěru, jak se postavit k rozpočtu roku 2019. To je realita. Ale právě proto, že ten návrh zákona nerespektuje rovnost vlastnických forem, jak jsem tady citoval z článku 11 Listiny základních práv a svobod, tak jsem přesvědčen, že by měl být vrácen navrhovatelům k přepracování. A dávám takovýto návrh, protože jsem o tom hluboce přesvědčený.

Kdyby návrh neprošel, trvám na tom, aby byla lhůta k projednání prodloužena o 20 dnů, na to nepotřebuji souhlas předkladatelů podle jednacího řádu. Čili tento návrh podávám jako druhý, alternativní, kdyby neprošel návrh na vrácení navrhovatelům k přepracování. Důvody snad nemusím dále specifikovat.

Opravdu není možné, aby se stát zbavil svých práv jako vlastník. Jestli chce skupina navrhovatelů likvidovat veřejný sektor, ať to deklaruje v tom zákoně. To je totiž likvidace veřejného sektoru ve prospěch soukromého sektoru. A já jsem tady dlouhodobě zastánce rovnosti vlastnických forem. A myslím si, že je to správná pozice.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu místopředsedovi. Mám tady dvě faktické poznámky a dvě přihlášky do obecné rozpravy. Jako prvního prosím o vystoupení pana poslance Milana Ferance. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, moje poznámka je skutečně faktická jenom k tomu, co říkal zástupce předkladatelů k vydávání dluhopisů - naznačeno účelových. Byla vzpomenuta společnost ČD Cargo. Jenom upozorňuji, že tato společnost vydala dluhopisy v roce 2011. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A mám tady ještě další faktickou poznámku - pan poslanec Jan Bauer. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, mám jenom krátkou faktickou poznámku, nebo spíše dotaz. Já jsem si dal tu práci a přečetl jsem si programové prohlášení vlády. Musím konstatovat, že v programovém prohlášení vlády v demisi stojí, že vláda předloží vlastní novelu zákona o registru smluv. Asi všichni máme ne úplně dobré zkušenosti s tím, že občas se poslanecké iniciativy vymykají kontrole a nebývají kvalitní. Ostatně i takto se vyjadřuje k tomuto návrhu vláda svým neutrálním stanoviskem.

Můj dotaz zní, jestli se vláda skutečně spokojí s touto pirátskou, dle mého názoru ne dokonalou, poslaneckou iniciativou, anebo jestli vláda předloží nějaký svůj vlastní návrh nebo novelu zákona. (Řečník se rozhlíží po vládní lavici, kde sedí jen ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ministryně financí Alena Schillerová a ministr kultury Ilja Šmíd.) Nevím, jestli někdo z přítomných zástupců vlády je natolik kompetentní, aby mi na to odpověděl. Byl bych moc rád, pokud by se někdo kompetentní případně mohl dostavit.

Poslední poznámka je, že skutečně v minulém roce podalo 30 senátorů ústavní stížnost na zrušení zákona o registru smluv. A já se taktéž ptám někoho, nějakého zástupce vlády, jestli si nemyslí, zda by skutečně nebylo vhodné, abychom počkali do finálního rozhodnutí Ústavního soudu. Ten rozhodne a následně se k tomu může jak Poslanecká sněmovna, tak vláda, ať již bude jakákoliv, vyjádřit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji pane poslanče i za dodržení času. Mám tady další dvě faktické poznámky. Požádám o vystoupení pana poslance Jana Zahradníka. Pane poslanče, prosím, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, je to opět návrh, který je, to asi nebude nikdo z nás zpochybňovat, z dílny nebo z iniciativy těch aktivistických organizací, které reprezentuje Rekonstrukce státu. To je marné. Tak tomu bylo i v té tvrdé verzi zákona o registru smluv a tak to je podle mého názoru i s tímto návrhem. Snad nebudu podezírán z toho, že bych byl fanouškem těchto organizací. Byl jsem jeden z těch nás mála, který hlasoval proti zákonu o registru smluv. A patřičně jsme za to byli potrestáni aktivistickými organizacemi Rekonstrukce státu.

Myslím si, že skutečně to, že se snažíme všechny instituce, které náležejí zřizovatelskou povinností krajům, obcím atd., zatížit touto povinností, děláme špatně. Takovými organizacemi jsou například i nemocnice, které zřizují jako akciové společnosti kraje. Jsou to všechna eseróčka, akciovky, které obce a kraje i stát zřídily, a tím jsou vystavovány naprosto nekalému konkurenčnímu prostředí, stávají se subjekty nekalé hospodářské soutěže. (Hluk v sále. V uličkách postávají hloučky diskutujících poslanců.)

Když jsem se snažil navrhovat, aby tuto povinnost měly i neziskové organizace, mám teď na mysli povinnost vyplývající ze zákona o registru smluv, anebo i soukromé organizace, které pobírají významné státní dotace, tyto návrhy nebyly přijaty.

Připojím se tedy k těm, kteří budou hlasovat o zamítnutí tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, tak já velmi stručně. Poprosil bych pana zpravodaje, aby tady nejmenoval lobbistické skupiny. Mimochodem, pokud vím, tak vláda připravuje zákon o lobbingu, takže pro mě Rekonstrukce státu je sprostá lobbingová společnost, která hájí zájmy velmi pro mě podivných lidí.

Co se týká toho, proč ty firmy nechtějí smlouvy zveřejňovat, proč jsou tam ty výjimky. Vy si fakt myslíte, že to je kvůli tomu, že špatně hospodaří? Budvar nebo ČEZ? Vy si to fakt myslíte, že oni to proto nechtějí zveřejňovat? Já si to tedy nemyslím. Oni to nechtějí zveřejňovat právě z obchodních důvodů. A to je celý ten problém.

Jinak obce, ano, zatěžuje nás to. Nevidím v tom žádný korupční potenciál, v těch smlouvách. Prostě to už je dáno ex post, když se to zveřejní. A jenom je to práce navíc, začerňování, zveřejňování apod.

Řeknu ještě jiný případ z praxe: stošestka, zákon o svobodném přístupu k informacím. Dneska to tady padlo, že se to týká také tohoto návrhu zákona. Já vám řeknu - fakt si myslíte, že občané se na úřad ptají skutečně v zájmu veřejnosti? No to tedy rozhodně ne! 99 procent žádostí o svobodný přístup k informacím je buď firemních, zajímají je veřejné zakázky, ale pokud to jsou občané, tak většinou se zajímají o to, když je změří někde stacionární radar, jaká firma to provozuje, jak se to tam dostalo apod. To znamená, ten účel tady je taky velmi pochybný! Ale na rozdíl od registru smluv tady to vnímám trošku jinak. Prostě občané mají právo a my jim ho umožňujeme. Registr smluv podle mě nemá žádný protikorupční charakter, je to zveřejňování něčeho, co proběhlo. Nám to vadí jen z administrativních důvodů, beru to jako práci navíc, zase další administraci. Jinak je mi to jedno. Ale fakt uvažovat o tom, že státem vlastněné společnosti nechtějí zveřejňovat smlouvy proto, protože by podváděly, ten já tedy bohužel přijmout nemůžu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, pane poslanče, děkuji, čas. A mám tady další faktickou poznámku, pan poslanec Marian Jurečka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dobrý den. Já jsem se původně řádně přihlásil do rozpravy, ale když vidím, jak se teď ta diskuse tady ubírá, tak si dovolím vystoupit s technickou a vznést procedurální návrh, kterým ji odůvodním.

S ohledem na to, že v loňském roce jsme tady poměrně komplikovaně tvořili kompromis k zákonu o registru smluv, který nemá zas tak dlouhou platnost v praxi, myslím si, že i podnikatelské prostředí oceňuje nějakou předvídatelnost našich kroků, a především s ohledem na to, jak tady zaznělo, že byl podán návrh k Ústavnímu soudu, ten je projednáván, tak bych si dovolil, abychom si tady ušetřili čas a nedělali zase za několik třeba měsíců novou novelu s ohledem třeba na nález Ústavního soudu, který nechci předjímat, tak kdybychom tento bod s dovolením přerušili do doby zveřejnění nálezu Ústavního soudu. To je můj procedurální návrh.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a poslední faktickou poznámku v tuto chvíli má pan poslanec Jan Farský. (Připomínka z pléna) Pardon? Ano, ano, tak omlouvám se, já jsem se přeslechl. Takže váš procedurální návrh je odročení do rozhodnutí Ústavního soudu.

Takže jelikož je to procedurální návrh, tak budeme hlasovat hned. Ještě zagonguji za prvé, za druhé vás odhlásím. (Krátká odmlka.) Podívám se, jestli máme ustáleno, myslím, že ano.

 

Takže kdo je pro návrh na odročení do rozhodnutí Ústavního soudu, prosím, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku.

Hlasování číslo 66, přihlášeno je 144, pro 45, proti 91, zdržuje se 8. Tento návrh byl zamítnut.

 

Takže budeme pokračovat v projednávání a já požádám pana poslance Farského o faktickou poznámku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Hezký den přeji. Dvě minuty jsou krátké na dlouhé povídání o šestiletém přijímání a prosazování tohoto zákona, tak se omezím na to základní.

Jako Starostové a nezávislí podporujeme tuto novelu z toho pohledu, že skutečně jsou to věci, které ze zákona v průběhu vyjednávání vypadly. Na rovinu ale také musím říct, že stabilita prostředí, které se neustále mění, má taky velkou hodnotu, a že tedy k této změně, si myslím, dochází relativně zbytečně brzo, protože je lepší, když si ten systém sedne. A to z těch minulých zkušeností mám velkou obavu, jak ten zákon, když teď bude otevřen v Poslanecké sněmovně, jak moc to může přežít. Ono se také lehce může stát, že s dobrým plánem ten zákon vylepšit ten zákon může poté, co projde Poslaneckou sněmovnou, tak už skoro nemusí také být.

Když tady zaznívala Rekonstrukce státu, tak já bych jenom chtěl říct, že oni dávali stanovisko, nevím, jak moc ho distribuovali. A možná to kolegy k tomuto návrhu, možná to tady kolegy překvapí, ale oni jsou proti té části vypuštění. Sami říkají, že by to písmeno, pardon, já už si je nepamatuji, to poslední písmeno ve výjimkovém paragrafu, že by tam nemělo být. To je ten složitý kompromis, který tady byl ustanoven. A říkají, že tato výjimka pro ty podnikající osoby a tam, kde je to skutečně součástí jejich podnikatelské činnosti, tak aby tato byla zachována. Jejich stanovisko říká, že souhlasí se zrušením výjimky pro ČEZ, která byla extendována právě účelově tím, že se firmy skrz vydání dluhopisů z registru smluv takto vyjímaly.

Tak to jenom když tady debatujeme, aby byla skutečně známa všechna data. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Ivana Bartoše a řádně přihlášená paní poslankyně Kateřina Valachová je připravena. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane předsedající, tady zaznělo od předkladatele Jakuba Michálka to, čeho všeho se vlastně rušení výjimek týká. Ale zaznívá tady často právě ten ČEZ. V letošním roce, nebo na stole je dělení ČEZu. ČEZ má řadu svých divizí. Jedna z nich je ČEZ Distribuce. Na ERÚ se opět diskutují nové tarifní struktury pro konečné uživatele, kteří odebírají elektrický proud, takže jističe dva. Pokud tedy je občanům v České republice vykládáno, že je potřeba zdražit energii, a Česká republika a domácnosti stojí tváří v tvář té energetické chudobě, když se podíváte na náklady na odběr elektřiny, tak já si tedy myslím, že právě v optice toho, že toto se má stát v roce 2018, 2019, opět zdražení energie, velkou roli v tom hraje ČEZ Distribuce, které uzavírá smlouvy, které nejsou transparentní, kde teče obrovské množství peněz, tak občané mají právo mít možnost nahlédnout do toho, kam tedy ty peníze jdou. V čem se zvýšily ty náklady, že se díváme na masivní zdražení odběru elektřiny pro domácnosti. Takže z tohoto důvodu právě teď se máme bavit o tom, zrušit tyto výjimky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pan kolega Adamec také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Já jenom velmi stručně a krátce. Já tedy nepatřím k obhájcům ČEZu a žádného velkého energetického gigantu, ale musím říct jednu věc. Je potřeba si tady uvědomit, o čem se vůbec bavíme. Cena elektřiny dneska není cena tržní. To je cena politická. Tak si to prosím uvědomme! Máme šanci to ovlivňovat! Je to cena politická, určovaná politickým rozhodnutím!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Kateřina Valachová. Připraví se pan poslanec Marek Benda. Nevím, jestli mě paní poslankyně slyší, že přišla na ni řada s přihláškou...? Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, omlouvám se, smršť faktických poznámek odvedla mou pozornost.

Já bych ráda řekla stanovisko k tomuto návrhu za sociálně demokratický klub. My chceme podpořit jeho průchod do druhého čtení, nicméně bych chtěla říct, že právo na informace samozřejmě není jedinou zárukou zákonnosti. A byla bych ráda, abychom nezapomínali na to, a také nerezignovali, že nám musí fungovat i jiné kontrolní mechanismy, a měli bychom o to jako zákonodárci usilovat.

A druhá věc, kterou chci zmínit. Rozhodně budeme jako sociální demokraté usilovat v rámci projednávání ve výborech o načtení pozměňovacího návrhu, abychom se vypořádali s tím, že přece jen strategické státní podniky mají odlišný význam, mají odlišný obsah činnosti, a budeme chtít, aby toto bylo nejenom prodiskutováno, ale také vyřešeno v rámci jednotlivých výborů.

Takže podporujeme tento návrh, jsme pro transparentnost. Ale pozor, právo na informace je jenom jedním z nástrojů, jak sledovat státní politiku a výkon majetkových práv státu. A budeme chtít pozměňovací návrh a věříme ve vstřícnost předkladatelů, že takový pozměňovací návrh bude v rámci výboru schválen. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kateřině Valachové. Ještě přečtu omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Pan poslanec Dominik Feri se omlouvá od 11.45 do 13 hodin.

Nyní pan poslanec Marek Benda, který je řádně přihlášen do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, já využiji skutečnosti, že je otevřen zákon o svobodném přístupu k informacím, který do jisté míry pokládám za mnohem zásadnější než zákon o registru smluv. K tomu tady bylo mnohé řečeno a mluví se tady stále o těch veřejných, poloveřejných podnicích a myslím si, že bychom se také měli zaměřit také na zákon o svobodném přístupu k informacím.

Já jsem byl od začátku jeho nepřítelem, přestože to tady prosazovali lidé tvářící se tehdy jako pravicově zaměření. Pokládal jsem ho od začátku jako úplný omyl a pokus o to, jak rozkulačit stát, nikoliv jak tomuto státu vypomoci. A myslím si, že i jeho reálné fungování vede jenom k tomu, že jsou podporováni notoričtí stěžovatelé, prudiči nebo - jak to nazvat? - lidé, kteří se snaží v podstatě ty veřejné instituce, a to zejména obce a mnohé další, obtěžovat.

Ale proto bych nevystupoval. To je nějaký typ názoru, který má možná někdo odlišný, a myslím, že je naprostým právem, aby si někdo myslel, že veškerá státní moc má být uplatňována zcela veřejně, a někdo si myslel, že některé věci ve státní moci mohou být také neveřejného charakteru, nebo alespoň v nějakých chvílích neveřejného charakteru. Co ovšem pokládám za naprosto zásadní, bylo zjištění, ke kterému jsme došli minulý rok ve vyšetřovací komisi, která se zabývala kromě jiného úniky ze spisů a kde jsme zjistili, že praxí zejména Nejvyššího správního soudu a posléze i Ústavního soudu, který začal nutit soudy, aby zveřejňovaly i dílčí rozsudky a aby začaly zveřejňovat i dílčí rozhodnutí v trestních věcech, jsme došli do takového Absurdistánu - a to přiznávají i ti předsedové soudů - že jsou vydávány podle takzvané stošestky, zákona o svobodném přístupu k informacím, i rozhodnutí o vazbě a dalších věcech z trestního řízení.

Já nevím, jestli si uvědomujeme, jak strašně nebezpečné to je, jakým způsobem to prolamuje právo na soukromí. Něco jiného je, pokud je zveřejněn konečný rozsudek. Pokud jsou zveřejňována rozhodnutí o vazbě včetně zdůvodnění, pak tedy ochrana, jakákoli ochrana práv osob, které v té době mají být samozřejmě pokládány za nevinné z hlediska státu, jsou jenom podezřelými, na které případně soud uvaluje vazbu, ale celé to zdůvodnění, které tam ještě navíc nese státní zástupce, které ten soud do jisté míry přebírá, je posléze zveřejněno podle zákona o svobodném přístupu k informacím - to pokládám za naprosto nemožné, naprosto porušující jakékoli principy presumpce neviny, naprosto porušující právo na neveřejný trestní proces, za velikou chybu, která se rozhodováním soudu stala. A myslím si, že když otevíráme zákon o svobodném přístupu k informacím, a byla to v minulém volebním období veliká shoda právě na té komisi, která se zabývala úniky ze spisů, tak musíme tuto otázku otevřít také a pokusit se ji vyřešit.

Jenom to avizuji, že budu chtít, abychom se kromě zveřejňování smluv, případně svobodného přístupu k informacím u veřejných institucí, bavili také o tom, kde došlo rozhodováním soudu k výraznému posunu proti původnímu zákonu o svobodném přístupu k informacím a kde dochází díky tomu k zveřejňování informací, které v žádném případě veřejné být nemají a mají mít naopak charakter informací neveřejných.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Nyní zástupce navrhovatelů pan poslanec Michálek se hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil reagovat za předkladatele na některé připomínky, které zde zazněly. Velmi vám děkuji za to, že jste s nimi vystoupili. A vezmu to postupně.

Za prvé k námitce pana místopředsedy Vojtěcha Filipa, že návrh zákona nerespektuje rovnost vlastnického práva. K tomu jsem chtěl říct, že to poskytování informací samo o sobě v případě subjektů, které jsou ovládány státem, už bylo u Ústavního soudu a Ústavní soud se vyjádřil, že pokud tam je veřejný zájem, tak je samozřejmě možné, aby taková instituce poskytovala informace, ale musí to být stanoveno zákonem. To byla námitka Ústavního soudu. Takže se domnívám, že zde k porušení Ústavy nedochází.

A když se na to podíváme materiálně, tak přece to je právo vlastníka, aby si rozhodl, jak se bude chovat jeho organizace, kterou vlastní. Když se podíváte na naši pirátskou stranu, tak tu vlastní členové, když to tak řeknu, a ti se rozhodli, že chtějí, aby všechny dokumenty pirátská strana zveřejňovala. Tak se prostě zveřejňují. Protože vlastník v rámci svého vlastnického práva si rozhodne, co se má dít. A stejně tak se stát může rozhodnout jakožto vlastník nebo jakožto ovládající právnická osoba, jakým způsobem ta organizace má fungovat, pokud se vynahradí prokázané zkrácení nějakých dejme tomu menšinových společníků apod.

Hnutí ANO ostatně v minulém volební období přišlo s návrhem dokumentu - já se teď nechci vyjadřovat k jeho obsahu, ale v zásadě bylo velmi důležité, že byla navržena vlastnická politika státu. To je věc, která v tomto státě dlouhodobě chybí, že stát neví, jak má spravovat svoje vlastnické podíly, nevykonává v podstatě svoje vlastnické právo tak, jak by ho vykonával řádný hospodář. A to si myslím, kdyby to bylo i v té vlastnické politice, že zájmem státu, který je vlastněn všemi občany, je, aby se s majetkem státu a majetkovými podíly, které stát ovládá, hospodařilo průhledně, transparentně, tak je to věc, která do té vlastnické politiky jednoznačně patří.

Nyní k tomu, co říkal pan zpravodaj. S tím souhlasím. Je samozřejmě potřeba se zamyslet nad tím, aby se to vztahovalo i na ty tzv. čisté neziskovky, ty organizace, které nemají prvek řekněme veřejnoprávního subjektu, jeho ovládání účasti řízení, a pobírají od státu dotace.

Za druhé, strategický charakter některých informací. To je taky věc, kterou samozřejmě uznáváme. Dneska ČEZ nemusí poskytovat informace. Dneska má ČEZ výjimku. A pokud bychom se rozhodli, že tedy začne poskytovat a zveřejňovat informace, tak samozřejmě je potřeba si pojistit, že nebude docházet k úniku velmi citlivých informací, např. o detailech a bezpečnostních rizicích jaderných reaktorů. To je samozřejmě nesmysl, abychom takovéto informace zveřejňovali. Takže zamysleme se nad tím, jestli je možné to pokrýt v plné úrovni instrumenty např. utajovaných informací podle platného zákona, nebo jestli je potřeba nějakým dalším způsobem chránit tyto relevantní zájmy. (V sále je hlučno.)

S tím souvisí i otázka stability, kterou zde připomenul pan poslanec Farský, předkladatel původního návrhu zákona o registru smluv, který byl schválen. Já se domnívám, že by to neměla být věc, která bude bránit projednání tohoto návrhu zákona, a to z toho důvodu, že pro ČEZ doteď žádný zákon neplatil, takže tam v podstatě není -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, pane poslanče, přeruším a požádám sněmovnu o klid, abyste mohl svůj projev přednést ve sněmovně, která respektuje vaše právo, že vám bylo uděleno slovo. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji vám, pane předsedající. Takže to si myslím, že tam ta otázka stability úplně taky není namístě, a pokud dochází k rozšíření už osvědčeného principu zveřejňování smluv na další subjekty, ve kterých má stát podíl, tak si myslím, že to není žádná hrozba pro stabilitu tržního prostředí.

Nyní k poznámce, která zde zazněla a která se vztahuje k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, od pana kolegy Adamce. Zaznělo tady, že 99 % žádostí je firemních nebo na nějaký radar. Podle toho, jakou já mám zkušenost v hlavním městě Praze, a kolegové mě klidně doplní určitě i z jiných obcí, tak to procento takto vysoké není. Naopak převládají dotazy občanů na nějaká rozhodnutí, na koncepční dokumenty, na to, proč se udělalo to či ono, čím je to podloženo atd., jaké dokumenty, občané si žádají dokumenty, o kterých mluví politici v médiích, ale které nejsou zveřejněny, a jsou další podobné dotazy. Jsou nejčastější podle těch dat, která jsem já sledoval, protože každá instituce, která poskytuje informace podle zákona 106, musí zároveň podle § 5 odst. 3 toho samého zákona zveřejnit na svých webových stránkách, takže si velmi jednoduše můžeme pročíst výroční zprávu i ty konkrétní poskytnuté informace, protože jsou dostupné všem občanům, a zdaleka nejde pouze o informace, které si žádají nějaké firmy.

A nyní naposledy k panu kolegu Bendovi. Mě velmi mrzí, že pan kolega Benda má nějaký odpor k zákonu o svobodném přístupu k informacím jako takovému, protože zákon o svobodném přístupu k informacím předvídá náš ústavní pořádek. Je to v Listině základních práv a svobod. Občané České republiky mají právo na informace a drtivá většina civilizovaných států v Evropě má zákon o svobodném přístupu k informacím a nevím, proč by občané měli tolerovat, občané, kteří vlastní tento stát, proč by měli tolerovat, že před nimi nějací úředníci nebo politici utajují úplně všechny informace. To mi přijde úplně nepřijatelné a byl bych rád, abychom na tento diskurz, že zákon o svobodném přístupu k informacím tady být vlastně nemá, že se mají rušit základní lidská práva a svobody, které jsou zaručené ústavním pořádkem, nenaskakovali. Ale to je pouze taková poznámka, řekněme, k zásadám, k východiskům.

A nyní konkrétní poznámky k tomu, co říkal pan kolega Benda. Já se domnívám, že podle platného zákona, a teď samozřejmě různé soudy to můžou, a také to aplikují různě, tak podle platného zákona by soud neměl poskytovat informace z probíhajícího trestního řízení s výjimkou rozhodnutí, a pokud už je poskytuje, tak by je měl poskytovat anonymně. Zazněla tady jedna věc, kterou musím uvést na pravou míru, že je tím zveřejňováním porušeno právo na neveřejný soudní proces. K tomu mohu říct pouze to, že naše listina práv a svobod předvídá pouze právo na veřejný soudní proces, nikoli na neveřejný, a pokud dochází k neveřejnosti, vyloučení občanů z aplikace soudnictví, tak to musí být ve zvlášť úzce vymezených případech. Některá samozřejmě zasedání jsou neveřejná, včetně třeba vazebního zasedání, ale to neznamená, že se nezveřejňuje výsledek aplikace soudní moci, protože pak by se právě ta soudní moc dostala mimo libovolnou kontrolu občany. A to si myslím, že je důležitý prvek.

Chtěl bych to tedy shrnout tím, že k návrhu přijala vláda neutrální stanovisko, návrh má veřejnou podporu předsedy vlády, který ho podpořil v médiích, a myslím si, že Poslanecká sněmovna by návrh měla dnes posunout do dalšího čtení, abychom se mohli podrobně zabývat těmi dalšími otázkami, které zde předřečníci vznesli.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michálkovi. Nyní mám dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Petr Beitl a připraví se pan poslanec Marek Benda, oba k faktické poznámce. Pan kolega Zahradník třetí. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Beitl: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane předsedající, už jsme tu vedli několik debat o normách, které mají souvislost s tím, že odrazují skutečné kvalitní lidi od nástupu např. do politických funkcí, ať už to jsou zastupitelstva, nebo třeba včera primátoři a starostové. A nejedná se jenom o politiky, jedná se i o odborné funkce, protože často opakovanou mantrou je, že právě do představenstev a orgánů společnosti by měli nastupovat odborníci. A je potřeba také říci, že v těchto orgánech, především ve správních radách akciových společností, jsou lidé, kteří podle zákona za svá rozhodnutí ručí i svým osobním majetkem. Nicméně pokud tyto lidi postavíte před to, že se mají chovat jako odborníci a ručit svým majetkem a přitom zveřejňovat obchodní smlouvy, které jsou zvyklí uzavírat v nějakém režimu, tak je to úkol, který je pro ně protikladný, a myslím si, že to je právě ta cesta, jak z těch orgánů ty skutečné odborníky dostat, a tím ve finále poškodit i rozhodování a vlastně i tu ekonomiku těch firem.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Beitlovi. Nyní mi dovolte, abych přečetl omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to je od paní poslankyně Ivany Nevludové, která se omlouvá od 12.00 do 14.30 hodin, a paní poslankyně Aulická Jírovcová od 14.30 do konce jednacího dne z důvodu pracovních, obě dvě.

Nyní tedy pan poslanec Marek Benda, připraví se pan poslanec Jan Zahradník s faktickou poznámkou a poté pan poslanec Adamec také s faktickou poznámkou. Kolega Farský se hlásí s přednostním právem? Normálně, dobře. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, jenom k panu poslanci Michálkovi krátkou reakci. Teď si nejsem jist, jestli jsem se nepřeřekl, jsem přesvědčen o tom, že jsem nemluvil o neveřejnosti soudního řízení, ale pokud by tak bylo, samozřejmě jsem měl na mysli neveřejnost přípravného řízení. A na té trvám a tu pokládám za naprosto zásadní. A právě zveřejňováním rozhodování o vazbách dochází k zásadnímu prolomení této neveřejnosti přípravného řízení. Pokládám to za obrovský problém, protože tam jsou informace, které jsou předběžného charakteru, nevedou ještě k souzení nebo odsuzování, vedou jenom k předběžnému rozhodnutí, taky ten čas, který na to ten soud má, je poměrně krátký, a není možné připustit - a dokonce to tak jednoznačně zákon o svobodném přístupu k informacím původně předpokládal, kde je řečeno: Z přípravného řízení se nezveřejňuje nic. A pak bylo vyloženo Ústavním soudem, zcela mylně, že to je konečné rozhodnutí ve věci. Ano, o té vazbě je to konečné rozhodnutí, ale je to konečné rozhodnutí o dílčím aspektu toho řízení, a pak to pokládám za velkou chybu, že se zveřejňuje, a myslím, že to musíme vyřešit.

Druhá poznámka, už čistě technického charakteru. Pokud pan poslanec Michálek říká, že mají podporu předsedy vlády, tak myslím, že je třeba říci s Cimrmanem, pomocného pana učitele, tak říci přesně: předsedy vlády v demisi.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jan Zahradník s faktickou poznámkou a připraví se k faktické poznámce pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, já chci především říci, že můj dlouhodobý názor, který jsem tady při projednávání zákona o registru smluv jasně vyjádřil, je to, že není podle mého názoru možné, aby tak významné podniky, jakým je třeba akciová společnost ČEZ nebo národní podnik Budvar, které zaměstnávají mnoho lidí, kteří vytvářejí významnou část národního produktu, byly vystaveny nerovnoprávnému postavení v konkurenci s jinými podniky, které samozřejmě na témže poli podnikají a nejsou zatíženy touto povinností. To za prvé.

Za druhé, k zákonu o svobodném přístupu k informacím. Já nevím, do jaké míry si předkladatelé uvědomili, že když mezi povinné subjekty zařazují všechny právnické osoby, ve kterých jsou samosprávné celky většinovými společníky, že tam spadnou také právě - a znovu to opakuji - nemocnice, které jsou v některých krajích zakládány jako akciové společnosti stoprocentně vlastněné kraji. A tyto nemocnice disponují mnoha informacemi, které jsou minimálně velmi citlivé a které by podle mého názoru neměly být na trhu volného sdělování informací.

To je důvod, proč já tento zákon odmítám, a věřím, že bude zamítnut. Pokud by prošel do druhého čtení, budu se snažit nějakými pozměňovacími návrhy jeho podobu pozměnit a upravit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Ivan Adamec s faktickou poznámkou. Další faktická poznámka je od pana poslance Marka Výborného. Máte slovo, pane poslanče. (V sále je stále hlučno.)

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, kolega Michálek mě vyprovokoval. Já to řeknu takhle. Jako každý správný starosta se každoročně dívám na výroční zprávy -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám změřím znovu čas, pane poslanče, ale já znovu požádám sněmovnu o klid. Kolegy, kteří diskutují něco jiného, než je svobodný přístup k informacím, žádám, aby své diskuse přesunuli do předsálí, aby tady byl dostatečný klid.

Já vám to znovu změřím. Máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Já klidně přitvrdím, pane předsedající. Děkuji, jste laskavost sama.

Já zopakuji, nechal jsem se vyprovokovat k této faktické poznámce panem kolegou Michálkem. Já totiž jako každý správný starosta sleduji výroční zprávu o tom, jak vlastně ty žádosti probíhají podle zákona č. 106, a musím říci, že mám naprosto jiné zkušenosti, ale omlouvám se, v té své hrubé statistice jsem udělal chybu. Ono tam ještě část procent, a to záleží na tom, jak kdy a jak kde je to potřeba, tvoří aktivisté, kteří to nedělají vůbec z veřejných zájmů, ale většinou pro své sebeprosazení. Takže ten mix jsou: konkurenční boj, ten je tam nejvíc, pak je to občas nějaký občan, možná je to někdy více, ale to ukazuje na to, že ta radnice případně ty dokumenty prostě nedává veřejnosti běžně. Tam, kde to je běžné, kde je třeba najdou na internetu nebo na úřední desce, tak to žádný problém není. A zbytek jsou aktivisté. Takže to je výsledek.

Ale já proti stošestce nic nemám, já svým způsobem mohu konstatovat, že takové vážné problémy, jako jsou v justici, nám tento zákon nepřináší.

A teď k těm společnostem. Víte, proč stát má některé společnosti, které by měl teď ale hájit? Protože - už to tady padlo - ony dělají obchodní činnost, mají tam různé know-how, nechtějí prostě být znevýhodněny na trhu. No tak jedna cesta je ta, že by stát takové podniky mít neměl. Položme si otázku, jestli budějovický Budvar je správně vlastněn státem. Ale to je diskuse na úplně jiné téma v tuto chvíli.

A když se bavíme o tom ČEZu, tak si to řekněme také na rovinu! Tak má vlastnit stát ČEZ? Já vám odpovím. Má! Protože jinak by cena elektřiny byla tržní a byla by někde úplně jinde. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Marek Výborný s faktickou poznámkou. Další přihlášení do rozpravy s faktickými poznámkami jsou pan poslanec Jan Bauer a paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, vidíme a slyšíme, že ta věc tady skutečně není jednoduchá. Definice veřejného zájmu v tuto chvíli podléhá i rozhodnutí nálezu Ústavního soudu, a pokud Sněmovna zamítla procedurální návrh na přerušení tohoto bodu, což jsme považovali za logické právě proto, abychom mohli rozhodovat už s vědomím zveřejněného nálezu Ústavního soudu, tak pak by asi bylo rozumné podpořit návrh na zamítnutí celého návrhu. Protože přijímat zde něco, co budeme muset i na základě rozhodnutí Ústavního soudu posléze měnit, mi přijde jako ne úplně šťastné.

Takže k tomuto návrhu se jako poslanecký klub KDU-ČSL připojujeme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Výbornému. Nyní pan poslanec Jan Bauer, připraví se paní kolegyně Richterová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, poslanci opozičních stran tady vedou podle mého názoru odbornou a velmi seriózní diskusi a já se ptám, co na to vláda. Já jsem tady asi před hodinou vznesl pokorně a velmi slušně, ostatně tak jak je mi vlastní, dotaz, jestli by mohl nějaký kompetentní člen vlády vystoupit a říci své stanovisko a odpovědět na otázky, které jsem tady přednesl. Uběhla hodina a jsou v podstatě jenom tři možnosti: buď tato vláda žádného kompetentního ministra nemá, což si myslím, že je špatná zpráva, a vláda se rozhodla promlčet se celým svým volebním obdobím, nebo tady žádný kompetentní ministr momentálně není přítomen, což v návalu prohlášení, že se má chodit do práce, jak jsme to slyšeli v posledních dnech, je také špatná informace. A ta třetí možnost je úplně nejhorší - že je jim to úplně ukradené, což si myslím, že je špatná zpráva pro občany České republiky.

Já bych chtěl opravdu velmi slušně opětovně a pokorně požádat, jestli by mohl nějaký kompetentní člen vlády odpovědět na mé dotazy, případně se k této věci vyjádřit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Bauerovi za jeho vystoupení v rozpravě. Nyní paní poslankyně Richterová také s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, opravdu velice stručně. Byla tady značná diskuse o tom, jak je to s občany a aktivisty. Myslím, že ta hranice je proměnlivá. Často se člověk může cítit jako občan, který se snaží něco zjistit a ostatními je označován jinak.

Ale co je úplně nejpodstatnější, může to býti tak, že ČEZ, pokud by zveřejňoval ty smlouvy a samozřejmě za možnosti nezveřejnit strategické údaje atd., jak to dnes samozřejmě je, tak že by potom ve finále toto zveřejňování vedlo k levnějšímu proudu pro všechny. To je potřeba zdůraznit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. To byla v tuto chvíli poslední přihláška do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí. (Poslanec Farský.) Omlouvám se, nebylo to elektronicky, ale mám to napsané. Pan poslanec Jan Farský. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chvilku jsem si říkal, že by mi nevadilo, kdybyste zapomněl, protože těch informací k tomu tady zaznělo mnoho, ale myslím, že šly po povrchu a opustily ten základ.

Podle mě je transparentnost skutečně smysluplná, dává smysl tam, kde informace fungují. Jak zveřejňování smluv, takzvaný registr smluv, který plní zcela zásadní preventivní roli, tak u zákona o svobodném přístupu k informacím, jsou to zákony, které ve funkcích mohou být obtížné, ale které kvalitativně skutečně dost výrazně pomohly kvalitě veřejné správy v České republice. Myslím si, že jsou také hrozně důležité v tom, že byť nám krátkodobě mohou být třeba i nepříjemné v tom, že musíme zveřejňovat informace, které bychom raději nedávali ven, tak ony ale fungují v tom, že dlouhodobě mají potenciál vracet důvěru v politiku, protože tam, kde je tma, kde je šero, to vždy vzbuzuje otázky, vždy to vzbuzuje dohady a dává obrovský prostor pro dezinformace, pro různé zkreslení reality.

Ve chvíli, kdy například zveřejňujete maximum smluv, tak samozřejmě jsou vidět finanční toky. A pořád to funguje tak, že finance a veřejné prostředky jsou spojeny s výkonem nějaké moci, a je dobře, když tok veřejných financí je dokumentován a je dohledatelný. Tím, že se smlouvy zveřejňují až po jejich uzavření, tak neohrožují podnikání, neohrožují to, že by nějakým způsobem zdeformovaly trh. Ony ale fungují tak, že ve chvíli, kdy někdo, kdo uzavírá smlouvu, ví, že ta smlouva bude veřejná a bude si ji moci zkontrolovat nejen opozice, nejen aktivisté, ale i konkurence, tak samozřejmě k té smlouvě je přístup daleko odpovědnější. To si myslím, že je pozitivum, které registr smluv přináší.

Mnozí si stěžují na to, že samotný registr smluv je neuvěřitelně nepřehledný. Myslím si, že částečně mají pravdu. Ano, ta aplikace nebo ta stránka, kterou spravuje Ministerstvo vnitra, je nepřehledná, ale nebyl její úkol, aby byla přehledná ve smyslu toho, že v ní vyhledáte pohodlně všechny informace a můžete je nějakým způsobem porovnávat. To byla pouze... je to pouze stránka, na které se všechna data v otevřené podobě objeví. (V sále je stále hlučno.)

Pokud chcete - a teď tady udělám doporučení a určité promo - pokud chcete v registru smluv vyhledávat, ať už podle firem, podle vazeb, podle subjektů zveřejňujících, získat přehledy, získat napojení a skutečně vidět finanční toky, tak na to je aplikace, nebo stránka, která funguje velice spolehlivě, hlídač smluv cz. Přístup tam není zpoplatněný, tak si myslím, že si můžu dovolit i takto jmenovat.

Registr smluv je tedy věc, která nasvětluje do té doby komplikovaně dostupné informace. Jsem přesvědčený o tom, že je to pro ČR takto správně, stejně tak jako u zákona o svobodném přístupu k informacím. Proto toto otevření a tento tisk číslo 50 z dílny Pirátů hnutí Starostové a nezávislí podpoří do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Farskému. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Zástupce navrhovatelů, ano. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já už budu reagovat jenom velmi krátce. Některé výstupy mě trošku překvapily, protože pokud se dobře pamatuji, tak třeba lidovci měli v minulém volebním období ve volebním programu, že budou zveřejňovat, že zajistí zveřejňování smluv státem vlastněných organizací. Pak se ve výsledku zjistilo, že vlastně ani nevědí, že to mají v programu.

Jedna věc, která tady zazněla, která je nepravdivá, je, že tento návrh se týká akciových společností, které jsou nemocnice a které vlastní třeba kraje. Ne, takovéto instituce musí už na základě platných zákonů, pokud jsou stoprocentně vlastněny, musí zveřejňovat v registru smluv a musí i poskytovat informace na vyžádání.

A poslední, ale zdaleka nejlepší argument, který mi přišel proti schválení návrhu zákona, je, že pokud přikážeme ČEZu, aby zveřejňoval smlouvy, tak se nám nikdo nepřihlásí do dozorčí rady. Ten je opravdu nejlepší.

Děkuji za pozornost a prosím o podporu tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a nyní závěrečné slovo zpravodaje. Má zájem. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom krátce. Doporučuji propustit tento návrh do druhého čtení s tím, že samozřejmě tam bude prostor pro uplatnění všeho. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Trochu jste si to zjednodušil, tak já to udělám za vás. Samozřejmě v rozpravě padlo několik návrhů. Jeden jsme procedurálně odhlasovali, to znamená, že jsme nesouhlasili s přerušením do rozhodnutí Ústavního soudu. A máme před sebou návrh na vrácení k přepracování, máme před sebou návrh na zamítnutí, který tady byl řečen, zopakován panem kolegou Výborným. Ale pan poslanec Výborný říkal na zamítnutí v rozpravě, v té faktické poznámce. Potom tady byl návrh na prodloužení lhůty k projednání o 20 dnů, pokud by ani jeden z těchto návrhů neprošel.

Takže budeme hlasovat nejdřív návrh na vrácení předloženého návrhu zákona navrhovatelům k dopracování. Já vás všecky odhlásím, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Já zagonguji, protože jsem požádal diskutéry, aby diskutovali v předsálí, tak jim dám šanci, aby se vrátili... (Čeká se na příchod dalších poslanců do sálu.) Předpokládám, že ti, kteří mají zájem hlasovat o tomto návrhu, jsou přítomni.

 

Rozhodneme o návrhu na vrácení předloženého návrhu zákona k dopracování v hlasování číslo 67, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 67. Ze 159 přítomných pro 39, proti 99. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní máme návrh na zamítnutí. O tom rozhodneme v hlasování číslo 68, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro zamítnutí návrhu. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 68. Z přítomných 159 pro 30, proti 77. Tento návrh také nebyl přijat.

 

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo jiný výbor jako garanční? Pan poslanec Michálek navrhuje jiný garanční výbor?

 

Poslanec Jakub Michálek: Já si myslím, že toto je věc registru smluv a poskytování informací patří do agendy Ministerstva vnitra. Garančním výborem by měl být výbor pro veřejnou správu, protože tak je to podle kompetenčního zákona. Takže navrhuji, aby tím garančním výborem byl výbor pro veřejnou správu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, rozhodneme o protinávrhu. Výbor pro veřejnou správu jako výbor garanční.

Hlasujeme v hlasování číslo 69. Kdo je pro to, aby garančním výborem byl výbor pro veřejnou správu? Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 69. Z přítomných 160 pro 83, proti 34. Návrh byl přijat.

 

Budeme tedy hlasovat o přikázání jiným výborům. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh dále petičnímu výboru jako výboru dalšímu. Má někdo jiný návrh? Předpokládám, že pan poslanec Marek Benda bude navrhovat výbor ústavněprávní, který neprošel, ač byl navrhován jako garanční. A paní poslankyně Černochová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Pane místopředsedo, předpokládáte správně. Organizační výbor navrhl ústavněprávní výbor jako výbor garanční, tato Sněmovna odhlasovala něco jiného. Já tomu rozumím, ale doporučuji, abychom návrh zákona přikázali i ústavněprávnímu výboru jako dalšímu výboru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Paní poslankyně Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Myslím, že tady i v té debatě zaznělo to, že tady některé záležitosti mohou mít vliv na bezpečnost ČR, respektive objektů, kterým se říká v bezpečnostní hantýrce "odosy". Proto si myslím, že by bylo namístě, kdyby se touto problematikou zabýval i výbor pro bezpečnost. Navrhuji, aby byl tedy tento návrh zákona postoupen bezpečnostnímu výboru.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Máme tedy před sebou... Ano, pan poslanec Jan Bartošek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Já si myslím, že by bylo správné tento návrh přikázat ještě hospodářskému výboru, protože to bude mít dopad do hospodaření mnoha firem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Kdo dál? Nikdo další. Máme tedy před sebou čtyři návrhy, o kterých budeme postupně hlasovat.

 

Nejdříve ústavněprávní výbor a o tom rozhodneme v hlasování číslo 70, které jsem zahájil. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 70. Z přítomných 161 poslance pro 156, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme rozhodovat o výboru petičním, a to v hlasování číslo 71, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání petičnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 71. Z přítomných 162 poslanců pro 94, proti 21. Návrh byl přijat.

Nyní budeme hlasovat o přikázání výboru pro bezpečnost.

Hlasování číslo 72 jsem zahájil a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 72. Z přítomných 162 pro 115, proti 15. Výbor pro bezpečnost také bude se zabývat tímto výborem podle přikázání Sněmovny.

 

Poslední návrh je výbor hospodářský. Rozhodneme v hlasování číslo 73... prosím nastavit. Ještě nemám hlasování 73. Prosím, aby... děkuji.

Zahájil jsem hlasování číslo 73 a ptám se, kdo je pro hospodářský výbor. Kdo je proti přikázání hospodářskému výboru? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 73 z přítomných 162 poslanců: pro 143, proti 5. Návrh byl přijat.

 

Budeme hlasovat nyní o prodloužení lhůty k projednání o dvacet dnů, a to v hlasování číslo 74, které jsem zahájil a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 74. Z přítomných 162 pro 142, proti 6. Návrh byl přijat.

 

Dále tedy mohu konstatovat, že kromě garančního výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, jsme přikázali tento návrh ústavněprávnímu výboru, petičnímu výboru, výboru pro bezpečnost a hospodářskému výboru a lhůta k projednání je prodloužena o dvacet dnů nad stanovený šedesátidenní limit. Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 17.

Vzhledem k tomu, že jsme rozhodli při projednávání programu schůze, že dnes po 12.30 budeme probírat volební body, budeme se tedy volebními body zabývat. Budou to body 52 a 53. Pan předseda volební komise je přítomen.

 

Otevírám bod číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.