Středa 7. března 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Radek Vondráček)
15.
Návrh poslanců Petra Gazdíka, Zbyňka Stanjury, Ivana Bartoše,
Heleny Langšádlové, Radima Fialy a dalších na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb,
ve znění zákona č. 183/2017 Sb.
/sněmovní tisk 41/ - prvé čtení
Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 41/1 a já poprosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů, kterým je po dohodě pan poslanec Vít Rakušan. Prosím, pane předkladateli, máte slovo.
Poslanec Vít Rakušan: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi zde představit návrh skupiny 66 poslanců, kterým se mění zákon číslo 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů.
Návrh je velmi jednoduchý. Jeho podstatou je to, že do elektronické evidence tržeb by se napříště měli povinně zapojit pouze plátci DPH, tedy podnikatelé s obratem nad jeden milion korun. EET by se tak nedotýkala nejmenších drobných podnikatelů. Cítíme všichni, kdo se pohybujeme v našich regionech, že negativní dopady tohoto opatření dopadají právě nejčastěji na ty nejmenší, dopadají na lokální podnikatele, dopadají na majitele lokálních obchůdků a restaurací. A možná se právě míjíme v tom základním smyslu, kterým byla dlouhodobě EET představována, tedy aby nedocházelo k velkým daňovým únikům, aby byl lepší výběr daní v ČR.
My se skutečně nedomníváme, že toto opatření systémově může pomoci i v případě, kdy jsou zatíženi ti nejmenší, kteří nemají obrat nad jeden milion korun. Koneckonců i nález Ústavního soudu z minulého roku, který ruší třetí a čtvrtou fázi náběhu elektronické evidence tržeb, kterou příslušný zákon předpokládal, tak menšina, třetina ústavních soudců uvádí i k opatření u malých podnikatelů. U malých podnikatelů nejde jen o bezprostřední finanční náklady, nýbrž i o zatížení podnikající osoby další starostí, kterých však má již nyní nad hlavu. Nelze přehlédnout ani to, že jsou zákonem jako třída likvidováni zejména starší, menší podnikatelé bez počítačových znalostí a online připojení.
My v našem návrhu skutečně nevycházíme z filozofie, že každý, kdo podniká, je zloděj. My skutečně nevycházíme z pohledu na věc, že každý v této zemi krade a začíná svoji podnikatelskou činnost z toho důvodu, aby stát šidil, aby daňově optimalizoval. Vycházíme z toho, že malí podnikatelé jsou ti, kteří naopak dávají naší společnosti dynamiku, dávají dynamiku naší ekonomice, a domníváme se, že jsme všichni v našich volebních programech měli ustanovení o tom, že stát má lidem sloužit, má zjednodušovat život, nemá jim ho komplikovat. Jsme prostě přesvědčeni o tom, že v daném případě můžeme unikátním a jednoduchým způsobem právě takto život začínajícím či starším malým podnikatelům zjednodušit. Domníváme se tedy, že právě instrument platby DPH, respektive obratu jednoho milionu korun ročně, je tou správnou, adekvátní hranicí, z které můžeme vyjít.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Ještě než udělím slovo panu zpravodaji a zahájím diskusi, s přednostním právem se hlásil pan předseda Bartoš, kterému samozřejmě udělím slovo.
Poslanec Ivan Bartoš: Dobré ráno, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěl jenom navázat na svého předřečníka. My jsme se připojili k tomuto návrhu, dokonce jsme i v kampani měli heslo "všichni nekradou". Pro nás bylo důležité, už když vznikala myšlenka EET, tak jsme chodili na Ministerstvo financí. Bavili jsme se s panem Andrejem Babišem. Vysvětlovali jsme mu, jaké jsou problémy digitálního trhu, jaké jsou další typy podnikání, které minimálně pan ministr v té době objevil až poté, co EET spustil, že jsou problémy s e-shopy a zejména že ty největší daňové úniky jsou úplně v jiných částech podnikání, jsou v rámci daleko větších obchodů a že dopad na ty malé podnikatele může být likvidační. Proto jsme se připojili k tomuto návrhu, který zbavuje povinnosti. To neznamená, že zakazuje podnikatelům, kteří již zavedli EET, ho používat, ale skutečně hovoříme o tom, že je důležité vyčlenit tyto nejmenší podnikatele, neplátce DPH, a proto pirátská strana podporuje tento návrh a jsme jedni z jeho předkladatelů. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Stanislav Juránek. Prosím, pane zpravodaji. Máte slovo.
Poslanec Stanislav Juránek: Co se týká tohoto zákona o evidenci tržeb, ten základní princip tady byl naznačen. Já tady pro začátek budu pouze konstatovat, že to není proti duchu Ústavního soudu, který se tímto zákonem už zabýval. Parlamentní institut nám sdělil, že tento zákon není v rozporu s právem EU, a dále nám vláda sdělila, že s tímto zákonem nesouhlasí.
Věřím, že při projednávání tohoto zákona najdeme tu správnou cestu pro ty, kteří EET používat musí, a pro ty, kteří EET používat nemusí. Myslím si, že hranice, která byla zvolena, byla zvolena velmi vhodně, nicméně o tom bude následující diskuse.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane zpravodaji. Já v tomto bodě otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásila paní ministryně financí, poté budeme pokračovat s řádnými přihláškami. A eviduji přihlášku do rozpravy pana zpravodaje, který má v tomto bodě přednostní právo. Chcete vystoupit po panu poslanci? Bez přednostního práva, dobře. Značím si.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji, pane předsedo, za slovo. Budu se snažit nebýt příliš dlouhá. Stanovisko vlády máte k dispozici. Vyslovili jsme, jak Ministerstvo financí, tak vláda, nesouhlas s tímto návrhem, a to v podstatě asi z takových zásadních následujících bodů.
První věc je ta, že pokud by evidence tržeb se měla týkat bez dalšího pouze plátců DPH, tak nám z ní v podstatě vypadne 60 procent poplatníků, to byl ten základní argument, a tím se vlastně ztratí - a my jsme nikdy neřekli v reakci na to, co tu bylo řečeno navrhovateli, že všichni kradou. Nic takového prostě nebylo nikdy řečeno. Prostě jsme chtěli nastavit rovné podmínky všem podnikatelům. A už jenom to, že nás podporují všechny svazy podnikatelské a komory, si myslím, že svědčí o tom, že to je cesta správným směrem.
Nicméně my jsme neustrnuli a máme připravenou novelu zákona o evidenci tržeb a to je ten zásadní důvod, proč nesouhlasím s tímto předkládaným návrhem. Protože máme připravenou novelu, která je ucelená, reaguje na všechny výhrady Ústavního soudu. A já bych ráda poznamenala, protože neustále tu zaznívá pouze stanovisko, to decentní stanovisko pěti ústavních soudců, ale podstatné je, že ten zbývající, většinový počet hlasoval pro to, že EET je zcela legitimní nástroj pro prověřování daňových povinností a daňových úniků. Já tady nebudu vzpomínat ta čísla zatajených tržeb statistického úřadu, protože je cituji a citovala jsem už tolikrát, že si myslím, že je každý zná.
My jsme zejména s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu s naprostou pokorou respektovali veškeré výhrady, které Ústavní soud má, a připravili jsme novelu. Počítáme v této novele i s tím, že zavedeme nový typ offline režimu pro ty nejmenší. Veškerá kritéria pro ty nejmenší jsme konzultovali se všemi podnikatelskými svazy a komorami. Já jsem ten návrh zatím neposlala do meziresortního připomínkového řízení z toho důvodu, že přednostně jsme ho poslali všem svazům a podnikatelským komorám, debatujeme i s dalšími, s lékařskými odbornými svazy a s dalšími kruhy a vydebatováváme si veškeré jejich připomínky a podněty. V podstatě jsme měli připraveny varianty a rozhodli jsme se pro tu, která měla největší podporu právě z těchto zástupců, kteří v podstatě zastupují většinu podnikatelů v této zemi. A to je pro mě zásadní. Novela je připravena, a proto já mám zcela zásadní nesouhlas s tímto pozměňovacím návrhem.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S přednostním právem pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne. Děkuji za slovo. Tak nejdříve krátká reakce na vystoupení paní ministryně. Podnikatelské svazy zastupují většinu podnikatelů. To by mě zajímalo, které zastupují většinu. Nechci zpochybňovat jejich legitimitu. My s Hospodářskou komorou jednáme poměrně často, ale že by zastupoval některý z těchto svazů většinu podnikatelů, tak to určitě ne. Anebo určitě nezastupují většinu těch podnikatelů, o kterých jednáme dneska.
Já nechci opakovat všechny naše výhrady k EET. Chci se v debatě soustředit pouze na nejmenší podnikatele, kteří nejsou plátci DPH. Když si vzpomenete na důvodovou zprávu a celou tu kampaň k EET, tak tím hlavním motivem bylo vybrat více DPH. Asi se shodneme, paní ministryně, že od neplátců DPH se žádné DPH vybrat prostě nedá, protože oni tuto daň neplatí.
Takže ten hlavní účel - a říkám, dneska nechci vést ten základní ideový spor, který je v tom, že pro vás jsou všichni sprostí podezřelí a online se vyviňují, že tady byla ztracena základní důvěra, že podnikatelé jsou slušní. Naprostá drtivá většina podnikatelů je slušných, plní řádně své povinnosti, včetně daňových povinností. O tom dneska mluvit nechci.
Soustřeďme se na neplátce DPH. Ano, oblíbený argument, když řekneme, že tito lidé neplatí DPH, ale platí daň z příjmu. A to je pravda. Takže bych se chtěl zeptat, paní ministryně určitě ta čísla má k dispozici na rozdíl od opozice, kolik neplátců DPH k dnešnímu dni podléhá první a druhé vlně EET, kolik je to podnikatelů a jaký je kvalifikovaný odhad Ministerstva financí, o kolik se díky zavedení EET pro tyto neplátce s obratem do jednoho milionu korun ročně zvedl příjem státu z daně z příjmu. Protože to je ta částka, o které se bavíme. Pokud - a já si myslím, že to není pravda - ale pokud by se zvedl výnos daně z příjmu u těchto lidí, tak chci vědět, o kolik v těch prvních dvou vlnách. A pak se bavme, zda ta částka je odpovídající nákladům na straně státu a nákladům na straně těchto nejmenších podnikatelů.
Druhá otázka. Kolik z těchto neplátců DPH, kteří podléhají první a druhé vlně EET, to má jako jediný zdroj příjmů? Že to není takový ten živnostenský list, kterým si přivydělávám. To znamená, ti, pro které je to práce na plný úvazek. Protože to jsou lidé, které bychom měli chránit. Myslím si, že obecně přístup českého státu by měl být ten, že chráním malé a hlídám velké. Bohužel minulá vláda a tato vláda na to jdou úplně jinak. To znamená, chráním velké a hlídám a neustále kontroluji malé. Nemá to logiku v příjmech státního rozpočtu.
Všichni víme, že dominantním příjmem z daní - teď pominu sociální pojištění - je DPH. Je to suverénně nejvyšší položka. Když to zjednoduším, je tak zhruba skoro třikrát vyšší než daň z příjmu právnických osob a stejně tak zhruba třikrát vyšší než daň z příjmu fyzických osob přibližně. Když si vezmeme roční příjmy. A teď mluvím o tom, co je ve státním rozpočtu, ale u toho celkového výnosu daní je to hodně podobné, přestože to jsou sdílené daně. Všechny ostatní daně kromě spotřební, ale o té se nebavíme, mají vlastně úplně zanedbatelný objem. Ať už je to daň z nabytí nemovitostí, o kterou jsme tady vedli spor před několika týdny, kdy je to 11 nebo 12 mld. ročně. Říkám 11 nebo 12, 12 mld. ročně, což je zhruba 3 až 3,5 % příjmu z DPH, jestli to takhle rychle počítám v hlavě nahrubo přesně.
Takže můžeme ulehčit, usnadnit podnikání těm nejmenším s obratem do jednoho milionu korun ročně. Ne s příjmem do jednoho milionu korun ročně pro toho člověka - s obratem. Na těch si stát opravdu nic nevezme.
Já rozumím tomu argumentu, kdy paní ministryně říkala, že většina ústavních soudců byla proti zrušení celkového zákona. Interpretace paní ministryně je, že je to legitimní, moje interpretace je, že to není protiústavní, což jsou dvě úplně jiná adjektiva. A souhlasím, podle většiny ústavních soudců EET jako celek není protiústavní. Ale pokud si vezmeme ty cíle. Pamatujete si ty stovky nemocnic, školek a škol za těch 18 mld. ročně? Co přinese EET? I kdybych tomu uvěřil, tak se ptám: z těch 18 mld., hypotetických, neprokázaných - ale ať se nepřeme o toto číslo - kolik z toho padá na ty nejmenší, ty neplátce DPH? Samo ministerstvo, alespoň podle mediálních výstupů, přemýšlí o tom, že by existovala nějaká hranice příjmů. Někde jsem slyšel 250 tis., někdo říká 500 tis., myslím, že horní komora Parlamentu navrhuje 750 tis. Tak tam já nevidím logiku. Logiku vidím přesně v té hranici, kterou stanoví stát: plátce - neplátce DPH.
Proto se mnozí z našeho klubu připojili k tomuto návrhu zákona. Myslím, že to připodepsali poslanci z šesti klubů, což je nebývalá shoda. A doporučuji, abychom tento návrh zákona propustili do druhého čtení. Tím nic nerušíme. Vytvoříme případně prostor na podrobnější debatu na rozpočtovém výboru k těm číslům a k těm statistikám.
Ještě jednou zopakuji: Kolik je těch neplátců? Jaký je potenciální výnos díky EET? O kolik se zvýšila daň z příjmu? Když odečteme to, že roste ekonomika jako celek, tudíž rostou i ekonomické výsledky těch nejmenších. A zda je ten nástroj adekvátní a zda to neztěžuje život. A poprosím všechny, kteří budou o tom přemýšlet, aby si vzpomněli, že máme zhruba 6 250 obcí. EET, zákaz kouření a další regulace opravdu ohrožují základní funkce zejména v nejmenších obcích. I tak je tam velmi složité provozovat obchod nebo restauraci nebo hospodu. A další a další regulací tyto služby pro občany ztěžujeme, velmi častým výsledkem je uzavření těchto provozoven a zhoršení kvality života na venkově. Tak se nedívejme vždycky jen očima hlavního města Prahy, kde je těch služeb, restaurací a všech ostatních obchodů mnoho, takže když nějaký zanikne, tak vznikne jiný, nebo si ani nikdo nevšimne, že některý zanikl. Podívejme se na to pohledem malé venkovské obce. A když nevěříte opozici, tak se ptejte starostů a těch zastupitelů, kteří mají v těch obcích na starosti věci veřejné. Mnozí z nich říkají, že ke klíčovým úkolům patří to, co starostové větších měst vůbec neznají. Zajistit fungování obchodu, zajistit fungování restaurace, zajistit základní služby, aby všichni nemuseli dojíždět do těch větších měst. Velmi často si stěžujeme na to, jak se vylidňuje venkov. Jedním z důvodů je nedostatečná infrastruktura a nedostatečně široká nabídka služeb pro občany, kteří tam žijí.
Chtěl bych poprosit zejména poslankyně a poslance hnutí ANO, aby tomu návrhu dali šanci. Pokud se do třetího čtení neshodneme, tak to vždycky můžete zamítnout ve třetím čtení. Dneska ten zákon nepřijímáme, ale vezměte v potaz, že šest poslaneckých klubů - respektive naprostá většina členů těch šesti poslaneckých klubů, kteří reprezentují více voličů, než kolik jste získali vy. Tak zkuste s námi racionálně debatovat o názorech našich voličů, protože to není překvapivý návrh. Všichni ti, kteří tento návrh zákona podepsali ve svých volebních programech, kterými požádali občany o důvěru, měli buď úplné zrušení EET, nebo omezení či zjednodušení či vyjmutí některých podnikatelských skupin.
A pokud budeme mluvit o rovném podnikatelském prostředí, tak už tím, že to máme rozdělené na vlny, o tom mluvit vůbec nemůžeme. Pokud bude paní ministryně horovat pro narovnání podnikatelského prostředí, tak nejsilnější nástroj, který porušuje podnikatelské prostředí, rovnost podnikatelského prostředí, jsou dotace. V této chvíli dejme bokem evropské dotace, protože ty kdybychom nečerpali, tak je čerpá někdo jiný. Zaměřme se na národní dotace. A tam se křiví trh, tam je nerovnost podnikatelského prostředí. Takže pokud myslíme vážně ta hesla o narovnání podnikatelského prostředí, tak nechme EET bokem, to k tomu vůbec neslouží, a soustřeďme se na národní dotace.
A mám třetí a poslední dotaz na paní ministryni. A vím, že to je velmi složité, že nejsme schopni získat objektivní data o šedé ekonomice, protože pak by nebyla šedá, ale legální. Ale vycházejme z kvalifikovaných odhadů i těch institucí, které se tím dlouhodobě zabývají, a zkusme tady na mikrofon identifikovat oblast, ve které ti, kteří tomu rozumějí a kteří k tomu vytvářejí studie, odborné práce, kterou identifikovali v České republice jako oblast, kde je největší prostor šedé ekonomiky. Já ty studie znám, myslím, že i paní ministryně. Nejsou to obory, které jsou zatíženy EET v první a v druhé vlně. A pokud někdo chce bojovat s šedou ekonomikou - a v tom má naši podporu, protože šedá ekonomika není nic, co by si zasloužilo jakoukoliv podporu -, tak by si měl vzpomenout vlastně na úvodní strany těch studií o šedé ekonomice, které, až se pak začnou porovnávat jednotlivé státy a procenta a podobně, tak vlastně identifikují příčiny vzniku šedé ekonomiky. A ty příčiny jsou dvě základní. Vysoké daně a komplikovaný daňový systém, to je první příčina vzniku šedé ekonomiky. A druhá: přemíra regulací, nařízení a vyhlášek. Takže pokud chceme bojovat s šedou ekonomikou, a my chceme jako občanští demokraté, pojďme touto cestou, snižujme a zjednodušujme daně, odstraňujme zbytečné byrokratické překážky, a pak se určitě nevyplatí mnohým dělat složité operace k tomu, aby takzvaně optimalizovali daně.
A vracím se k tomu základnímu a to je postoj státu k velkým a malým. A řekněme si to úplně upřímně a je to legální. Kdo má prostředky na to, aby optimalizoval daňový základ? Jsou to ti, kteří mají obrat do jednoho milionu, nebo ty největší firmy, které jsou schopny zaplatit kvalitní expertní, auditní poradce? Odpověď je velmi jednoduchá. Malý živnostník s obratem do jednoho milionu nemá vůbec finanční ani personální zdroje na to, aby optimalizoval daně. A ti druzí ano.
A teď, velmi rádi mluvíme o zkušenostech z komunální politiky. Tak já mám takový příklad, i když není úplně přesný. U nás na městě před mnoha lety byl systém poplatků za psy. Paní ministryně to určitě zná. V zásadě, když to trošku zjednoduším, nejlevnější poplatek za psa byl, pokud jste toho psa měl v rodinném domě, pokud možno senior, a nejdražší, pokud jste toho psa měl v panelovém domě a nebyl jste senior. Když jste se podívali do statistiky, tak v té době v Opavě psy měli pouze senioři, kteří žili ve svých domech. My jsme pak tu sazbu sjednotili, nechali jsme tu nejnižší a během dvou let jsme přesně věděli, kde ti psi jsou. A světe div se, byli i v těch panelových domech. V okamžiku, kdy ten systém byl levný a byl průhledný a jednoduchý, nikdo neměl potřebu i v takové stokorunové položce si vymýšlet jinou informaci. Protože náklady na to, že by to nepřiznal, byly mnohem vyšší, než kdyby to přiznal. A to je přesně cesta, kterou máme jít. Nízké, jednoduché daně, málo regulací, tím nejvíce snížíme prostor pro šedou ekonomiku.
Tak já zopakuji ty dotazy, abyste nezapomněli. Paní ministryně je určitě zná, ale pro všechny ostatní. Kolik vlastně máme podnikatelů zatížených první a druhou vlnou EET, kterých se týká tento návrh, to znamená, nejsou plátci DPH? Tím pádem výnos DPH se zvýšil o nulu, protože byl nula a je nula, nula bez nuly je nula. Kolik je potenciálně zvýšený příjem státu z daně z příjmů u podnikatelů s obratem do jednoho milionu korun, pokud takové číslo vůbec existuje?
Děkuji za případné odpovědi.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Okamura. (Poslanec Okamura čeká na udělení slova u řečnického pultíku.) Já se omlouvám. S faktickou poznámkou, jestli to platí, pan poslanec Bláha? Tak vteřinku, pane místopředsedo, já jsem přehlédl faktickou poznámku. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Jiří Bláha: Dobrý den, kolegyně a kolegové, dobrý den, pane předsedo. Já bych chtěl jenom podotknout takové maličkosti, jak všichni víte, jak se odstraní šedá ekonomika. Já nejsem tak dobrý řečník jako ti, kteří jsou tady tak dlouho. Ale ta situace je trošičku úplně jiná. Já tu dobu žiju, podnikám 28 let a opravdu, věřte mi, že pokud chceme, aby tady ti slušní podnikatelé zůstali, o kterých jste mluvil, tak je potřeba zavést jednotný kontrolní systém pro všechny. Protože to, co se děje, vlastně říká všem těm poctivým: nedělej to, tak jako to děláš, lepší je, když budeš krást. A tak to bohužel mezi námi je. Konečně si to všichni přiznejme, že to tak je. Já už jsem to uváděl několikrát. V oboru kuchař-číšník je, troufám si říct s velkou zodpovědností, 70 % lidí zaměstnáno takzvaně částečně načerno. To znamená, že dostanou 12 ofikl, zbytek načerno. Znám řadu případů, ti lidé ke mně chodí a říkají mi to. Potkávám se s těmi podnikateli, i o tom mluvíme, proč to dělají. Když ti lidé jsou zaměstnáni načerno, někde se ty peníze musejí vzít. Kde se vezmou? Pokrátí se ty tržby. Když se pokrátí tržby, neodvede se DPH. Hromada firem před zavedením kontrolního hlášení nebo EET vůbec nebyla evidována jako plátce DPH. Přitom to byly podniky, které dělaly více než milion měsíčně. Jenom proto, že to nepřiznali. Bylo to jednoduché. Tohle naúčtuju, tohle nenaúčtuju. Opravdu to tak je. Já v tom životě žiju. (Předsedající: Váš čas, pane poslanče.) Žiju s těmi lidmi.
Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka pan Stanjura, poté faktická poznámka pan místopředseda Fiala. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Opravdu fakticky na vystoupení pana poslance Bláhy. Dvanáct tisíc jim dali ofikl, dobře. Dvanáct krát dvanáct je sto čtyřicet čtyři tisíc, s odvody 34 % jsme někde na sto osmdesáti, sto devadesáti tisících příjmů, respektive výdajů za jednoho zaměstnance. My se bavíme o podnikatelích, kteří mají obrat do jednoho milionu. Kolik takových zaměstnanců může mít, když ofikl zaplatí sto osmdesát tisíc za jednoho ročně? To znamená, do milionu by se jim vešlo pět, a přitom by neměl žádné další náklady. My se bavíme o neplátcích DPH, a vy nám tady vykládáte, jak šidí v odvádění DPH. Tak je úplně mimoběžná debata. Úplně mimoběžná debata.
A já se omlouvám, to není o řečnictví. Říct "trošičku úplně jinak" - já nevím, co to znamená. Buď je to úplně jinak, nebo trošičku jinak.
A když opět mluvíme o těch nepoctivých podnikatelích, a já netvrdím, že nejsou, a také jsem neříkal, že jsou nástroje, jak vymýtit šedou ekonomiku. Říkal jsem: zmenšit prostor. To je úplně něco jiného a můžu to i ironizovat, že jsme takoví a vždycky někdo krade. Ale to jsou takové obecné pravdy, které se nedají vyvrátit. Já jsem mluvil o snižování prostoru pro šedou ekonomiku. Tak zkuste vy odhadnout, kolik je těch poctivých a těch nepoctivých, jak ti poctiví to zavřou, protože nepoctiví vítězí na tom trhu. Já jsem přesvědčen, že to je přesně naopak. Drtivá většina je poctivých. Pokud víte vy nebo někdo jiný, kteří jsou nepoctiví, ať tam ten finanční úřad jde, ať udělá pořádnou kontrolu, těch nástrojů má dost. Nástrojů má dost i bez EET. Nemluvte o DPH, o chybějících příjmech z DPH, když se bavíme o neplátcích DPH. To nemá žádnou logiku.
Předseda PSP Radek Vondráček: Tak, děkuji, pane předsedo, za přesné dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan místopředseda Petr Fiala, poté pan poslanec Jiří Bláha. Prosím.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, má faktická poznámka se také vztahuje k tomu, co zde řekl pan poslanec Bláha. Já bych k tomu za prvé konstatoval, že samozřejmě je možné, že někdo má takovou smůlu, že se pohybuje v prostředí, kde se kolem něj jenom krade a podvádí, a to určitě není nic záviděníhodného. Na druhé straně bych ale velice varoval před tím, abychom politiku dělali na základě jenom svých dojmů, emocí a ne faktů.
Ta fakta jsou jasná. Podíl šedé ekonomiky je nějaký - v každém politickém systému, v každé zemi. A když se podíváme na mezinárodní srovnání, tak zrovna v České republice je srovnatelně velmi nízký a v podstatě se blížíme těm zemím, které mají tu šedou ekonomiku skoro nejmenší. My se neblížíme Chorvatsku, podle kterého jsme převzali model elektronické evidence tržeb, ale blížíme se mnohem víc Německu, kde nic takového nemají.
A ta druhá věc. Vy se setkáváte, prostřednictvím pana předsedy, s lidmi, kteří nějak jako podnikají a používají nečestné formy podnikání, protože k tomu mají nějaké důvody, jak jste tady řekl. A já se zase setkávám s lidmi, abych vám tu perspektivu teď nějakým způsobem změnil, kteří poctivě podnikají, snaží se udržet na vesnici hospodu, obchod a něco takového. A on jim ten stát místo toho, aby jim pro to udělal podmínky, hází klacky pod nohy a vymýšlí takové zbytečnosti jako elektronickou evidenci tržeb, které jim v tom poctivém podnikání brání a ztěžuje jim to. Já si myslím, že tohle není úloha státu. Úloha státu má být, abychom se snažili zachovat lidi, kteří dělají nějakou službu, zvlášť v malých obcích, kteří dělají něco pro ostatní, kteří tam mají to řemeslo, tu hospodu, ten obchod. To je přece úkol státu. (Upozornění na čas.)
A my jsme tady vymysleli systém, který jim v tom brání a jenom jim komplikuje život. A to je prostě špatné.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní faktická poznámka - pan poslanec Bláha. Vaše dvě minuty, pane poslanče.
Poslanec Jiří Bláha: Ta situace je opravdu úplně jiná. Uvědomte si, že vy nežijete v té realitě, která je někde jinde. Nejste s těmi lidmi, kteří denně vstávají do práce. Vy se tomu ani nepřibližujete. (Poslanec Okamura z lavice před řečnickým pultem: To není pravda!) Žijete život tady v Praze a nepotkáte se s těmi, kteří denně vydělávají peníze pro nás. (Ohlasy v pravé části sálu.) Já s těmi lidmi žiju a podnikám v tom prostředí. A opravdu ta situace je velice vážná. A nechci tady rozdmýchávat, kdo je poctivý a kdo není poctivý. Někteří lidé jsou zahnaní do kouta jenom pro to, že už dál a jinak nemůžou.
A vy jste připravovali ty zákony. A vy jste je neustále měnili, celou dobu. A ěli jste možnost kontrolovat všechny. A neudělali jste to. A dneska odsuzujete EET, které opravdu pomohlo. Mě jako podnikatele nezatížilo ani o píď. Denně mě nezdrží ani o vteřinu. Ba přímo pomůže mi třeba ohlídat i některé nepoctivé zaměstnance, protože tak to bohužel je. Ta děvčata, která jsou za pokladnami, jsou někdy nešťastná, že přijde někdo, a než odhalí, že ten dotyčný si nosí peníze domů, protože prostě si je strčí do kapsy, tak to EET tomu pomůže, protože ten lístek se musí dát. A tak to bohužel mezi námi je. Jenom si to nechceme přiznat.
Já neházím všechny do jednoho pytle. V žádném případě. A dokážu pochopit i ty, kteří podvádějí, proč to dělají. Jsou zahnáni do kouta dost často. Ale právě častými změnami zákonů, špatnou kontrolou, nedodržováním věcí, nevyžadováním věcí a změnami... My jsme sem za poslední týden přinesli 52 pozměňovacích věcí. Vždyť se to nedá vůbec aplikovat. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Také vám děkuji. Pan místopředseda Okamura si musí ještě počkat, protože jsou tady další faktické poznámky. Pan místopředseda Petr Fiala, poté pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, vaše dvě minuty.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Moje následující poznámka se nevztahuje k žádné osobě, ale má čistě filozofický rozměr a zní takto: hloupost bývá drzá. A je opravdu nesmírná drzost označovat poslankyně a poslance v této Poslanecké sněmovně jako lidi, kteří nemají zkušenosti s běžným životem, nevidí, co se kolem nich děje, neznají lidi, kteří každodenně pracují, sami nepracují, nemají rodiny, nemají děti, nemají rodiče, nevědí, co to znamená potýkat se s běžnými problémy, se kterými se lidé potýkají. A myslet si, že poslankyně a poslanci jsou nějaká sekta nebo politická třída, která žije mimo tento svět, to je hloupá ideologie. To je něco naprosto nepřijatelného.
A já za sebe vás, pane poslanče Bláho, prostřednictvím pana předsedajícího ujišťuji, že většina z nás žije v normálním světě, ví, co prožívají lidé, a dokáže to posoudit. Takže nám prosím nevykládejte takové nesmysly, které se opravdu poslouchají jen velmi těžko.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka - pan poslanec Marian Jurečka.
Poslanec Marian Jurečka: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych reagovat prostřednictvím pana předsedajícího na pana kolegu poslance Bláhu. Respektuji to, že má firmu, kterou vybudoval, a je ve svém oboru určitě respektovaným podnikatelem. Ale my se tady bavíme o jiných typech podnikatelů. My se tady bavíme o malých živnostnících, kteří nejsou plátci DPH. My se bavíme o tom, abychom jim jejich podnikání zjednodušili, pokud budou chtít. My jim tuto změnu nenutíme, jak tady zaznělo. My jsme o toto usilovali i v bývalé vládní koalici. Nakonec ten kompromis nebyl možný, proto jsme alespoň vybojovali to rozfázování na celkem čtyři fáze, díky čemuž se Ústavní soud k té třetí a čtvrté jasně vyjádřil.
Ale chtěl bych se hlavně vymezit vůči jedné věci. Prosím pěkně, pane poslanče, neříkejte, že žijeme v nějaké bublině. Já jsem vyrostl v zemědělství, jedenáct let jsem jako OSVČ podnikal. Když mám dovolenou, jsem doma. Jako poslanec nebo jako ministr nemám problém ráno vstát, jít poklidit zvířata, jet na pole, pracovat se zemědělskou technikou, pracovat manuálně, rukama. Nežiji v bublině. Mám doma pět dětí. Každý den, když jsem doma, tak jsem v normálním běžném životě jako všichni občané České republiky. Prosím pěkně, nekádrujme na toho, kdo je v bublině a kdo není. Děkuju. (Slabý potlesk zprava.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Je zde ještě jedna faktická poznámka - pan poslanec Pavel Plzák.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, tak já taky něco z praktického života. My provozujeme pár apartmánů v Peci pod Sněžkou. Týkalo by se nás asi toto, co tady nyní projednáváme. Prosím vás, ta praktická stránka věci je taková, že máme zdarma na jednom telefonu software. Když vyúčtováváme, je to za pár vteřin hotovo. Mailem na telefonu pošleme účtenku dotyčnému, který se u nás ubytoval. A to je celý proces. Tak já nevím, proč tady toto projednáváme. A týká se to té první vlny. A týká se to zrovna těch živnostníků do jednoho milionu. A vůbec nám to žádný problém nečiní. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Tím jsme se vypořádali s faktickými poznámkami. Přednostní právo pan místopředseda Okamura, poté pan předseda Kalousek. A ještě přečtu omluvy: pan poslanec Lubomír Volný ze zdravotních důvodů od 10 hodin dnešního dne, paní poslankyně Hyťhová od 9.00 do 14.30 z osobních důvodů, pan poslanec Milan Pour od 13.00 do 16.30 z pracovních důvodů.
Prosím, pane místopředsedo. Je to vaše.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jsem rád, že se můžeme ve Sněmovně konečně zabývat návrhem novely zákona o elektronické evidenci tržeb, takzvaném EET, jejímž jsme spolupředkladateli. Dovolte mi připomenout, že naše hnutí SPD bylo v minulém volebním období pouze jednou ze tří stran ve Sněmovně, která hlasovala proti zavedení EET, protože jsme právě upozorňovali na fakt, že EET velmi poškodí ty nejmenší živnostníky, kteří si často jen svou činností přivydělávají. Abych byl korektní, tak připomenu, že proti EET hlasovalo SPD, TOP 09 a ODS. A všechny jiné strany hlasovaly pro zavedení EET i pro ty nejmenší živnostníky.
My v SPD říkáme jasně, že daně se platit mají. Proto jsme pro nejmenší živnostníky navrhovali a navrhujeme takzvanou paušální daň, tak jako ve vyspělých zemích světa. Takový systém malé živnostníky nezatíží a stát dostane svoje. My máme v našem politickém programu, s kterým jsme šli do voleb, že chceme zrušit EET a nahradit ho paušální daní, nikoli daňovým paušálem, jak se občas plete, ale paušální daní, to znamená, stát má své jisté a živnostník není zatížen. Chceme to do obratu 500 000 korun ročně.
Tato novela zákona tedy z našeho pohledu alespoň mírní některé negativní dopady EET, když navrhuje, aby se EET uplatnilo pouze na osoby, které jsou plátci DPH, tedy obrat překročí jeden milion korun. Takže z našeho pohledu je to vítaná změna a poslanci SPD budou samozřejmě hlasovat pro změnu dosavadního systému, abychom pomohli malým živnostníkům.
Děkuji za pozornost. (Potlesk některých poslanců SPD.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Nyní s přednostním právem pan předseda Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, dovolte, abych nejprve formou jakoby faktické poznámky zareagoval na svého předřečníka a potom vám sdělil to, co jsem měl na srdci, když jsem se hlásil do rozpravy.
Paušální daň, o které tady mluvil pan místopředseda Okamura, je docela fajn institut, ale já jsem připraven ji podpořit pouze jako dobrovolný. Protože pokud ji zavedeme povinně pro všechny, v podstatě zavedeme povinnou minimální daň i pro ty, kteří v daném roce žádného příjmu nedosáhli. A mají-li platit daň z příjmu, přišlo by mně velmi nelogické, aby ji platili, i když byli třeba ve ztrátě a žádný příjem neměli. To bychom se vrátili do roku 2004, kdy byla zavedena povinná minimální daň ve výši 10 tis. korun za pana předsedy vlády Špidly, blahé paměti a já nedoporučuji, abychom z toho ten institut povinně dělali. Ano, na bázi dobrovolnosti, když podnikatel řekne, dohodne se s finančním úřadem, raději než abych vedl účetnictví, vám tady každý rok zaplatím takovouto částku, je to samozřejmě jeho rozhodnutí a je to v pořádku. A snižuje to administrativu. Zavést to jako povinný institut, s tím bych měl opravdu problém.
A nyní dovolte, bych vám sdělil to, co jsem měl na srdci. Bojovat s šedou ekonomikou lze dvěma způsoby. Buď zvyšováním restrikce, administrativy a neúnosně nákladné kontroly - a neúnosně nákladné kontroly - a ten výsledek je, že se nám ta šedá ekonomika přesune do černé ekonomiky. (Někteří poslanci se spolu polohlasně baví.) Anebo s ní můžeme bojovat tak, že snižujeme administrativu a zjednodušujeme odvody, a pak se nám ta šedá ekonomika přesouvá do legální ekonomiky. Zatím mám pocit, že vláda postupuje způsobem, který sice může snížit podíl šedé ekonomiky, ale tak, že se přesune do ekonomiky černé. A to určitě není cílený stav.
My, co jsme z venkova, my, co nejsme onen pro mě neidentifikovatelný stav, o kterém tady hovořil pan poslanec Bláha, o nějakých Marťanech, co žijí v Praze a nejsou mezi lidmi a nechápou jejich starosti, tak my, co jsme z venkova, přece známe typický příklad venkovských hospod, které mají otevřeno odpoledne a potom v sobotu a v neděli. Že ten člověk přijde z práce, protože jenom ta hospoda by ho neuživila, v pět večer otevře, aby měli jeho sousedi kam přijít na pivo, denní tržba odpovídá zhruba šedesáti... denní tržba odpovídá zhruba...
Promiňte prosím, ale zejména v té první řadě přede mnou, když se vede hlasitý hovor, tak já prostě nejsem schopen...
Předseda PSP Radek Vondráček: Pane předsedo, omlouvám se. Já bych poprosil svého pana kolegu, aby se usadil na své místo. Děkuju.
Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte, kolegové, moc se omlouvám. Já to nečtu, mluvím z hlavy, a když mi do toho někdo mluví, tak to prostě nedám dohromady. Omlouvám se a děkuji za pochopení.
Tak navážu nit: Denní tržba takového podnikatele odpovídá prodeji zhruba 60 piv, 10 panáků velmi levného alkoholu a tří utopenců. Jestli si za měsíc sám pro sebe vydělá tři čtyři tisíce korun, které odevzdá manželce, aby mu tolik nenadávala, že večery místo aby trávil s ní, tak obsluhuje své sousedy v hospodě, tak to je tak to maximum. Náklady pro něj na EET i pro stát jsou takové, že nemohou vyvážit možný, naprosto marginální daňový únik, který v takových provozovnách může nastat. Proto také těchto restauračních nebo pohostinných zařízení zaniklo na venkově nejvíce a přesunulo se do kluboven - co si budeme povídat, někde se ti lidé scházet musejí - a přesunuli se do té černé ekonomiky. Je to totální nesmysl, aby byli zatěžováni tak nákladným systémem, se kterým se vypořádají možná, i když to pokládám také za zbytečné, velké podniky a řetězce. Ale zatěžovat tím takovéto provozovny je totální nesmysl a náklady vysoko převýší možné, podle mě prakticky nulové výnosy pro státní fiskál.
Mám za to, že jediné férové řešení vůči elektronické evidenci tržeb je zrušit celý zákon. Protože jsem přesvědčen, že deklarované výnosy Ministerstva financí nejsou stoprocentně ověřitelné, když to řeknu velmi slušně, a že výnosy, které to může přinášet, vysoko převýší... jsou převýšeny nejenom finančními náklady na straně správce daně a na straně podnikatelů, ale vysoko převýšeny i nižším komfortem služeb na venkově a zánikem celé řady provozoven. Nicméně chápu, že pro to tady není politická vůle, ale velmi vás prosím, i vy, kteří jste zastánci vůči elektronické evidence tržeb, abyste opravdu zvážili, že ty podniky, o kterých jsem hovořil, tyto miniobchůdky na venkově a minihospůdky na venkově, že by této povinnosti měly být zproštěny. A já vám děkuji, že se nad tím zamyslíte.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní s řádnou přihláškou do diskuse pan poslanec Jiří Dolejš.
Poslanec Jiří Dolejš: Krásné dopoledne, milé kolegyně, kolegové. Když dovolíte pár poznámek na diskusi a především aspoň načrtnout přístup KSČM k této problematice, protože EET v minulém volebním období bylo svého druhu vlajková loď či výkladní skříň určitého přístupu, jak bojovat za dobrou daňovou správu. A řekněme si rovnou, že tady vznikly tábory, jeden vládní, který loajálně a neústupně hájil původní projekt, a pak tábor těch, kteří chtěli věci zablokovat, když se nepodařilo, tak zrušit. A měli to dokonce i ve svých volebních programech.
Je po volbách, je situace nová a řekněme si, jak se v této věci zachovat řekněme pragmaticky. Pan zpravodaj tady použil slovo "hledejme cestu". No ono toto trochu taoistické uchopení této tematiky mě zcela neuspokojuje zejména po této diskusi, kterou jsem tady slyšel, protože mám pocit, že základní problém je, zda vezmeme předložený materiál a budeme se tímto způsobem tady ještě hodně dlouho o něm bavit, anebo zda přistoupíme k tomu, že shoda v této Sněmovně na tom, že EET se musí nějakým způsobem zkorigovat, je poměrně široká, ale řekněme si efektivní postup, jak se dopracovati cíle, abychom na té cestě neztráceli zbytečně čas, energii a dopracovali se k obecné spokojenosti.
Pokud jde o ten cíl, tak mě trošičku zatahalo za uši, když paní ministryně pro ten vládní nesouhlas s předkladem poslanců, kteří v minulých časech byli spíše pro zrušení EET, použila slovo zásadní nesouhlas. Já si myslím, že poslanecké iniciativy tady byly, jsou a budou a buď slouží jako určitá reklama subjektů předkladatelů, anebo se snaží řešit určité legislativní vakuum. Pokud tady není legislativní vakuum, pokud na vládě legislativní kolečko už absolvuje určitý návrh, který se může dostat do parametrů poměrně širokého konsenzu, tak bych neodmítal tak zásadními výrazy inspiraci různých poslaneckých iniciativ. Ale řekněme si rovnou, jestli je tedy průchozí se bavit na půdě tohoto nosiče, anebo jestli máme vyčkat v klidu, až to vládní legislativní kolečko skončí a dostaneme do rukou nějaký tisk, který bude nepochybně možné ještě dál upravovat.
Já se domnívám na základě určitých historických zkušeností, už jsem podobných situací tady zažil několik, že je nadějnější ta druhá cesta, ale tím spíš bych jaksi - jak se to říká slušně, nechtěl naštvat - nechtěl naštvat ty, kteří už opouštějí tu zavilost, že musí EET zadupat do země, a připouštějí, že by se měli nasměrovat spíše k jisté věcné korekci. Efekt je nasnadě. Koneckonců původní plán stejně nebyl splněn, třetí a čtvrtá vlna byla odložena, samotná vláda uznává, že bude muset implementovat to, co rozhodl Ústavní soud, a i ty debaty o efektech mají svůj smysl. Myslím kolega Stanjura tady zvažoval, kolik se do toho očekávání vrazilo, kolik efektů bylo v rozpočtu za rok 2017, a je zřejmé, že nebude naplněno toho mnoho ani v roce 2018.
Takže to jsou určitě věcné poznámky, stejně jako se můžeme ptát, do jaké míry zamotivovala k aktivitě daňové poplatníky a klienty ta tzv. motivační účtenkovka, což byl poněkud bizarní vklad vlády do gamblingového sportu, ale v každém případě to řešení my rovněž asi vidíme v té vládní novele. Doufáme, že to nebude příliš dlouho trvat. Jsme připraveni se podílet na kalibraci toho zákona a toho vynětí těch povinných osob a dalších věcí, které se tam musí ošetřit tak, abychom to mohli od příštího roku spustit bez už řekněme zbytečných debat. Pochopitelně lze vést abstraktní debaty o tom, že špatná regulace vytěsňuje šedou ekonomiku do černé. No tak se ale bavme konkrétně, protože nechceme zrušit regulaci, chceme ji pouze zkvalitnit. Tak se bavme o tom, která regulace je optimální. A pokud chce někdo ošetřit ty malé, chránit ty malé, no my jsme rozhodně také pro. A pokud někdo myslí, že bychom mohli zaměřit více pozornosti na ty velké, já nejsem naivní, abych slova kolegy Stanjury četl jako přiznání významu daňové progrese a dokonce vyšších progresivních sazeb u korporátní daně, ale pochopitelně o tom bychom se mohli také bavit, ale asi ne na půdě této legislativní iniciativy.
Takže my jsme připraveni spíš na ten vládní nosič a tomu odpovídá i stanovisko k tomuto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Na vaše vystoupení chce faktickou poznámkou reagovat pan poslanec Martinů. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Martinů: Hezký dobrý den, vážení a milí kolegové. Já bych jenom chtěl odkázat na studii Světové banky, ze které vyplývá, že 92 % daňových úniků dělají velcí hráči, miliardáři. A já se ptám, co s nimi uděláme a jestli je tak fér, že kvůli těm 8 % vedeme takhle těžkou bitvu, vůči těm nejmenším. To je k zamyšlení. (Potlesk z řad ODS.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za velmi stručnou faktickou poznámku a pan poslanec Dolejš chce reagovat také faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Jiří Dolejš: Já už musím rovnou poděkovat, protože jsem nečekal, že v této straně sněmovny naleznu pochopení pro naše návrhy, ať už sektorové daně na velké banky, anebo další jiné podobné řešení. Děkuji mockrát.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Jako další řádně přihlášený - pan poslanec Jan Skopeček a připraví se pan poslanec Juránek, který se přihlásil s řádnou přihláškou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové. Já bych také chtěl podpořit tento návrh a poprosit vás, abyste ho poslali do dalších čtení, kde jistě může doznat nějakého kompromisu. Já bych v této souvislosti chtěl poukázat na jeden problém, který zdánlivě s elektronickou evidencí tržeb nesouvisí, ale vysvětlím, proč to smysl říct má.
Ekonomický problém České republiky je vysoký odliv dividend do zahraničí. V roce 2016 to bylo 289 mld. korun a podle mého názoru v tom roce minulém to bylo podobné. Je to samozřejmě dáno velkým podílem zahraničního kapitálu v naší ekonomice, který je logicky daný tím, že jsme tu měli téměř půl století zestátněnou ekonomiku a po roce 1989 zkrátka standardní tržní ekonomika, standardní podnikání bez zahraničního kapitálu být rozjeto nemohlo. Pak sem ale bohužel přišla móda investičních pobídek, která znovu znamenala daňové prázdniny, dotace na pracovní místa, a to zejména právě znovu těm velkým korporacím, které přicházely ze zahraničí, a dneska se divíme, že odtékají v době, kdy jsou jejich matky v zahraničí v krizi nebo v problémech, dividendy, místo toho, aby se u nás reinvestovaly. Je to dáno slabostí českého kapitálu. A já mám pocit, že je velký úkol před námi na několik desetiletí pracovat na tom, aby český kapitál nabýval na síle, aby byl pokud možno stále významnější a jeho podíl na českém hospodářství rostl.
Nicméně český kapitál nevznikne jinak než odzdola, než od těch nejmenších podnikatelů. A já jenom připomínám, že i ty největší zahraniční korporace, které dneska známe, Microsoft, Apple, byly ve svém počátku malými garážovými firmami, které se teprve staly těmi velkými nadnárodními koncerny. A pokud chceme, abychom i my v České republice jednou měly Apply, Microsofty a podobné firmy, které budou jednou globálními značkami, tak musíme dát šanci těm garážovým podnikatelům, těm nejmenším, kteří chtějí zkusit štěstí.
A ta elektronická evidence tržeb se samozřejmě dotýká a nesou náklady nejvíce ti malí, a nenesou je jenom ti, kteří už podnikají, ale i takový začínající podnikatel nebo student, který vystuduje školu a rozhoduje se o tom, jestli půjde pracovat jako byrokrat, jestli se nechá zaměstnat ve státní instituci, ve státním sektoru, nebo jestli půjde pracovat do zahraniční korporace, nebo jestli náhodou nezaloží nějaký svůj malý podnik, nějaké malé podnikání, tak samozřejmě při té úvaze dělá nějaký prvotní podnikatelský plán, nějakou prvotní bilanci nákladů a výnosů, které pro něj začátek podnikání znamená a přináší. V okamžiku, kdy tam přibude elektronická evidence tržeb, tak samozřejmě pro řadu takových lidí může to rozhodnutí znamenat, že se raději do toho podnikání nepustí, že se raději nechají zaměstnat buď v té zahraniční velké korporaci, nebo ve státním sektoru. A já si myslím, že to je špatně, že bychom těmto lidem měli usnadňovat a vytvářet podmínky tak, aby se nebáli zahajovat podnikání. Neměli bychom touto nesmyslnou regulací zatěžovat malé a střední podnikatele, protože přesto, že nejsou součástí té největší části hospodářského výkonu v podílu na HDP, tak jsou to lidé, kteří se starají o sebe, moc toho od státu nechtějí, zajišťují zaměstnanost ve svých regionech, základní služby, a už to tady zaznělo, na venkově základní infrastrukturu. A já nemám pocit, že tuto páteř české ekonomiky bychom měli těmito regulacemi ničit.
Takže ještě jednou vás poprosím, abyste tento návrh zákona podpořili, abyste mu dali šanci. Věřím, že třeba v následující debatě dojdeme k nějakému kompromisu, který zajistí to, že znovu malým a středním podnikatelům a i začínajícím podnikatelům dáme šanci a že to třeba bude příspěvek k tomu, že tu jednou budeme mít globální firmy typu Apple nebo Microsoft. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad ODS.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci Skopečkovi a nyní tedy jestli... Mám tady přihlášku do obecné rozpravy, tak dáme prostor panu poslanci Juránkovi. Prosím.
Poslanec Stanislav Juránek: Děkuji. Já jsem si stále ještě nezvykl na faktické poznámky, aby člověk vstupoval do řeči, z jednoho prostého důvodu, že potom se odběhne od věci, strašně se ta myšlenka rozptýlí. A já bych to rád teď skutečně směroval k tomuto zákonu.
Já jsem nebyl v této Poslanecké sněmovně v minulém volebním období a v době, kdy se tady toto EET zavádělo, jsem projížděl a procházel Jihomoravský kraj. Procházel jsem ho samozřejmě od největšího města, od Brna, a procházel jsem ho až po nejmenší obce. A mohu říci, že jsem našel sám v sobě takovou tu hranici, pro koho by EET být mělo a pro koho by být nemělo. Našel jsem tu hranici v tom, že ti, kteří podnikají, ti by měli skutečně zcela jednoznačně to EET platit, a ti, co slouží, a ty jsem našel právě více v těch malých obcích než v tom velkém Brně, ti by skutečně měli mít každou možnou úsporu a měli bychom jim velice výrazně pomoci. Takže to je ta první věc.
Teď je zde tento zákon. Současně se touto problematikou zabývali senátoři, současně se tím zabývá také vláda. A já tady najednou vidím, když odmyslíme od těch určitých politických proklamací, které ani s tímto zákonem moc nesouvisí, tak je zde jedna velká shoda - že je zapotřebí s tímto zákonem něco udělat. A v tomto zákoně je ve skutečnosti jenom jedno úskalí. Ano, jsou v tomto zákoně, tak jak je předloženo, nějaké legislativní chyby, řekl bych, že drobné, nejsou tady vyřešeny úplně všechny náležitosti, nicméně všechny se vyřešit dají, protože jediný společný jmenovatel těchto tří zákonů je hledání hranice, na které se shodne tato Poslanecká sněmovna a která umožní určité skupině - pro mě, byl bych rád, kdyby to byla ta skupina, která slouží, ne ta, která podniká, ale ta, která ve skutečnosti slouží, tak abychom jim maximálním způsobem pomohli.
Já se teď ptám, jestli k tomu skutečně nestačí tato předloha, protože ten skutečný klíčový bod je pouze v jedné jediné věci: abychom našli tu hranici. Tady je nějakým způsobem stanovena ta hranice na obrat jeden milion ročně a povinnou registraci k dani z přidané hodnoty. Jestli se to někomu nelíbí, může to změnit ve druhém čtení. A pokud budeme schvalovat v té definitivní fázi to, co tady budeme schvalovat, můžeme klidně schválit už to, co má teď Ministerstvo financí projednáno. Slyšel jsem různé údaje. Slyšel jsem 750 tisíc, slyšel jsem, a v tomto materiálu z vlády to je, že 500 tisíc je mnoho, a slyšel jsem 200 tisíc a 250 tisíc. Prosím vás, ta skutečná věc, ať o tom dneska rozhodneme, jestli tento zákon postoupíme dál, nebo nepostoupíme, je v této věci, že nevíme a neumíme tu hranici stanovit jinak než tímto číslem. A o toto číslo je ten hlavní spor. Ano, jsou tady ideové věci, každý k tomu přistupuje jinak, to tady zaznělo, ale podstatná věc je toto číslo. A to číslo můžeme změnit ve druhém čtení a můžeme to potom následně odsouhlasit.
Jsem pro, abychom tu záležitost urychlili, a dovolím si podpořit tuto záležitost, abychom ji řešili tímto zákonem. Je zde, máme ho k dispozici a mohli bychom tu hranici ve druhém čtení nastavit tam, kam je. Přimlouvám se za postoupení do druhého čtení.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. Nyní máme do obecné rozpravy pana poslance Vojtěcha Munzara. Přečtu ještě jednu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Lubomír Volný ze zdravotních důvodů do 12.00 hodin.
Takže pane poslanče, máte slovo. Prosím.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych navázat na své předřečníky a chci říct jednu věc, která tady ještě nezazněla, a to je, jaké bylo stanovisko vlády k tomuto návrhu. Dovolil bych si ocitovat dvě věty, které jsou tam za sebou, a jsou tedy spojené: "Povinná registrace k dani z přidané hodnoty při dosažení hranice obratu jeden milion korun ročně je často obcházena právě vykazováním nižších tržeb. Podle informací Ministerstva financí více než 60 procent všech podnikatelů dokonce deklaruje obrat nižší než půl milionu korun."
To opravdu, vážená vládo, myslíte vážně? Že 60 procent podnikatelů vykazuje poloviční tržby, než je potřeba k registraci DPH, aby se nemuseli registrovat? Že tedy všichni podle vás zase podvádějí? Tyto věty ukazují váš stále stejný přístup. Nevěříte živnostníkům, nebo se jich bojíte. Podobný pejorativní přístup k podnikatelům, drobným živnostníkům minulé i současné vlády neslouží k narovnání podnikatelského prostředí, ale naopak k vytváření rozdílů. Pokud tady pan kolega Bláha prostřednictvím pana předsedajícího chce někomu promlouvat do duše v tom, že je odtržený od reality, ať začne u členů své vlastní vlády.
Je rozdíl mezi velikou firmou generující velké zisky a malým živnostníkem, který se jen snaží vydělat na prosté živobytí, aby nemusel být závislý na státu či pracovním úřadě. Snad si všichni umíme spočítat, kolik je nutné vytočit např. piv nebo prodat rohlíků, aby se pokryly náklady na provoz EET a alespoň minimální zisk pro živnostníka v malé obci. Znám jednu obec na Kladensku, obec Knovíz, kde skončil obchod díky tomuto boji proti živnostníkům a podnikatelům a vyvrcholením bylo EET. Praktický důsledek je to, že většina obyvatel musí nasednout na autobus, dojet do velkého města a tam si nakoupit základní potraviny. To je to narovnání podnikatelského prostředí! Samozřejmě že se to líbí těm velkým supermarketům a že pro to horují. Končí jim totiž konkurence v těch malých živnostnících.
Co je ale pravá hodnota drobného živnostníka? Jeho pravá hodnota je právě v tom, že se o sebe dokáže sám postarat. Nic nechce po státu, nabízí nám své služby, nezatěžuje náš sociální systém, naopak do něj přispívá a navíc poskytuje tu nezbytnou službu pro své okolí. A takových lidí by si stát v čele s vládou měl vážit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. Ano a na faktickou poznámku, prosím. Ne, do obecné rozpravy. Tak prosím, pane poslanče.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si troufnu dát návrh na zamítnutí této novely v prvním čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Registruji váš návrh na zamítnutí. A nyní mám ještě do rozpravy - paní ministryně financí Schillerová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych reagovala na jednotlivé vystupující v rámci rozpravy. Vezmu to pokud možno rychle. Bohužel tady nevidím pana předsedu Stanjuru, k němuž mám celou řadu odpovědí na jeho otázky. Tak to vezmu rychle.
O jakých svazech a komorách mluvím, když říkám, že podporují Ministerstvo financí a jeho elektronickou evidenci tržeb? Tak je to Asociace malých a středních podnikatelů - 160 tisíc podnikatelů, Asociace tradičního českého obchodu - sedm tisíc maloobchodních prodejen, Svaz obchodu a cestovního ruchu - 50 tisíc zaměstnavatelů. Hospodářskou komoru specifikovat nemusím, protože o té hovořil pan předseda Stanjura, že je s nimi v kontaktu. Dokonce jsem dostala souhlas - děkuji přicházejícím, protože mluvím k panu předsedovi Stanjurovi, především teď odpovídám na dotazy - dokonce jsem dostala souhlas předsedy Asociace tradičního českého maloobchodu, aby veřejně řekla to, že poslal otevřený dopis předsedovi ODS s tím, aby specifikoval naopak, za jaké podnikatele mluví ODS, když říká, že podnikatelé nechtějí evidenci tržeb. Takže já jsem vyjmenovala tyto. A s těmito všemi jsme pracovali a pracujeme na novele zákona o evidenci tržeb. Proto jsme také nakonec vybrali variantu z těch výjimek pro nejmenší podnikatele, na které byl konsenzus, a zhruba do týdne ji pošlu do meziresortního připomínkového řízení, protože teď jsme ještě s nimi diskutovali ten konečný legislativní text, který půjde do meziresortu.
Co se týče výnosů, tak my jsme jako každý první den v měsíci publikovali výsledky plnění státního rozpočtu. Bylo tam jasně řečeno, že ke konci února 2018 je státní rozpočet v přebytku 25,8 mld. DPH nárůst je plus 17,4 %, což je trojnásobný nárůst na spotřebu vlády a institucí, a veškeré příjmy - nárůst plus 13,9 %. EET se podílí na tomto růstu - a to je DPH, zdůrazňuji, jsem si toho vědoma, že to je DPH - se podílí 6 mld. oproti prognóze, kterou jsme měli původně 4,3 mld. A to jsme ještě snížili DPH u stravovacích služeb, což činí 0,8 mld.
Ptal jste se mě, jaký je podíl přímých daní. Nemohu vám ho říct v tuto chvíli - logicky, protože daňová přiznávání se podávají a platí se daň 1. 4. 2018, kde bude dopad už první a druhé vlny, a 1. 6. pro zbývající skupinu, která podává v prodloužené lhůtě. Mohu vám říct pouze odhad. Odhad máme včetně přímých daní 12,7 mld., přičemž tedy vlastně počítáme, že přímo daně by mohly dělat skoro 7 mld. Ale přesně vám to řeknu poté, co na účtech České národní banky budou zaplaceny platby na dani z příjmů. Takže já logicky v tuto chvíli tato přesná čísla nemohu mít.
K připomínkám. Já to beru tak, jak jsem si dělala rychle poznámky. Doufám, že jsem na nic nezapomněla. Chtěla bych připomenout, nález Ústavního soudu nikdy neřekl, že mají být vyňati podnikatelé do jednoho milionu korun. On nedává ani návod, kteří podnikatelé mají být vyňati. On říká, že se má udělat jasno, jaké výjimky se do zákona zavedou, protože tam budou jednou provždy a v žádném případě nebude možné je následně měnit jinak než změnou zákona, což je samozřejmě obtížné, a my nemáme zájem měnit parametry zákona znovu. To znamená, chceme napsat dobrou novelu, chceme ji oddiskutovat. Proto ji tolik diskutujeme se zástupci podnikatelských svazů. Ta novela v podstatě umožní určité skupině podnikatelů - a já vám řeknu, jaké momentálně máme parametry, ale říkám, jsme před mezirezortním připomínkovým řízením, takže parametry jsou k diskuzi, a tím budu odpovídat na další připomínky dalších řečníků.
My chceme vyjmout fyzické osoby, primárně fyzické osoby neplátce DPH, a ten parametr nechceme stanovovat příjmy ani obratem - teď reaguji na pana poslance Juránka, že to není o tomto parametru, a právě změnili jsme ten pohled po diskuzi s podnikatelskými svazy a komorami, které nás přesvědčily o tom, že to je špatný parametr. Protože bude například podnikatel, který bude mít příjem 900 tis. korun ročně a hotovostních plateb bude mít 20 tis. - třeba lékař, nebo já nevím, nechci uvádět žádnou profesi, vybírat ji výslovně - a musel by evidovat digitálně, to znamená elektronicky. Takže my zvolíme takový parametr, že tím parametrem bude výše hotovostních plateb. A máme nějaký názor na to a o tom můžeme dále debatovat. Takže jdeme na to jiným způsobem, než říká tento pozměňovací návrh, než říkají všechny další pozměňovací návrhy, tak jak uváděl pan poslanec Juránek. Takže je to o parametru, ale jinak pojatém, a ten parametr vznikl po diskuzi s podnikateli, kterých se zákon bude primárně týkat.
Samozřejmě pokud by tato novela, tento pozměňovací návrh byl schválen, předjímám samozřejmě nějaký delší časový horizont, tak bude větší tlak na to, aby vykazovali podnikatelé příjmy do jednoho milionu. Není to dobrá situace. Prostě si myslíme, že ucelená vládní novela, která je prodebatovaná, která zohledňuje veškeré závěry Ústavního soudu, je tím nejlepším řešením.
Čísla, na která jste se mě ptal, pane předsedo Stanjuro - samozřejmě možná tak vypadám, ale nejsem chodící encyklopedie, ale celou řadu těch čísel vím, takže pokud některá nebudu vědět, tak je nevím proto, že jimi nedisponujeme. Neplátců DPH je 130 tisíc fyzických osob, 50 tisíc právnických osob. Nejsem schopna vám říct, protože část z nich nepřijímá platby v hotovosti, zejména právnické osoby mají jenom fakturaci, tím pádem nepodléhají evidenci tržeb - takže já vám přesně neřeknu to procento, to fakt nejsme schopni a nejsem schopna vám ani říct při nejlepší vůli, i kdybych to teď zadala, tak to prostě nezjistíme, kolik z nich vykonává tu činnost na vedlejší pracovní poměr. To je prostě číslo, které by se muselo dohledávat z jednotlivých spisů, a to by bylo hodně náročné.
Poměr šedé ekonomiky. Čísla Českého statistického úřadu: stavebnictví 37 mld., malo-, velkoobchod 35 mld., stravovací služby 25 mld. Ta čísla se týkají nevykazovaných příjmů a jsou samozřejmě za období předcházející zavedení EET. Každopádně budeme navrhovat ve vládní novele, nebo v ministerské novele teď zatím, aby třetí a čtvrtá vlna byla zavedena současně, pokud zákon nabude účinnosti.
Byla tu poznámka na téma Chorvatsko. Asi před rokem v létě jsem se účastnila projednávání petice za zrušení EET a já vítám, že to jsem tu dnes nezaznamenala, takže za to jsem vděčná, ať se dívám napravo, nebo nalevo tohoto jednacího sálu, a tehdy tam přizvali - a my jsme nebyli organizátoři, takže jsme neměli žádný vliv na to, kdo byl přizván na toto veřejné jednání, a byl tam přizván i zástupce Chorvatska. Myslím, že to byl zástupce velvyslankyně. Když pominu to, že tam bylo poměrně Chorvatsko dehonestováno a uráženo, za což jsem se tam osobně styděla, tak on samozřejmě vystoupil a jenom velice stručně, řeknu jedinou větu, on toho řekl mnohem víc. On řekl, že je z té rozvrácené země, která asi nebude mít ani na cestu zpátky na ambasádu, to ponechám bez povšimnutí, ale zejména upozornil na to, že Chorvatsko, které je tak často citováno v negativním slova smyslu, tak za rok 2016 mělo růst HDP 3 %, zatímco ČR na tom byla o nějakou setinku hůře. Takže ono to asi všechno tak nebude.
A teď jenom stručně. Pan předseda Okamura zmínil paušální daň. Tady musím kuriózně souhlasit s panem předsedou Kalouskem, protože skutečně bylo to jedno z řešení. My jsme navrhovali podnikatelským svazům tři varianty a jedna z nich byla vazba vázat vynětí EET na paušální daň. Nakonec byl to velice dlouhodobý záměr Ministerstva financí. Tato varianta nám byla rozmluvena různých důvodů - administrativních, složitých, vede se tam určité jednání s Finanční správou. Nakonec dneska paušální daň, kterou máme v zákoně o dani z příjmů, využívá asi sto podnikatelů, byť jsme tam pro letošní rok, tak doufáme, že jich přibude, zlepšili a zmírnili určitá kritéria. Ale nastalo by to, tam je ustanovení, které říká, že minimálně musí být 600 korun, a my máme dneska obrovské množství podnikatelů těch nejmenších, kteří právě zcela legálně po uplatnění odčitatelných položek a slev neplatí daň žádnou. Takže to by určitě nebyl správný krok, a proto si myslím, že i novela, se kterou přichází Ministerstvo financí, je ucelenější.
A ještě mi dovolte jednu informaci na závěr. Padlo tu několikrát, a slýchám to delší dobu, že bojujeme s těmi malými a vlastně ti velcí nám beztrestně neplatí daně. Není to pravda. Chystám se opět jako už poněkolikáté napsat poměrně ucelenou - uvidíme, jestli média o to budou mít zájem, většinou o dobré zprávy příliš není - napsat poměrně ucelené pojednání o tom, jakým způsobem a co všechno jsme udělali v boji s daňovými úniky proti velkým korporátním firmám. A zase musím tady zopakovat, nesměšujme hrušky s jablky! To, že si firma - jak správně řekl pan poslanec Skopeček, natáhl se sem zahraniční kapitál, zavedli jsme investiční pobídky, bavme se o tom, jestli je ještě potřebujeme a v jakém rozměru, zavedli jsme daňové prázdniny. Ale ten kapitál tady vybudoval infrastrukturu, zaměstnal tady lidi a vlastně ze zdaněného zisku si odvádí dividendy. My máme dneska dividendovou směrnici, tou se musíme řídit, která je vlastně dána evropskými předpisy, máme tady celou řadu omezení. A toto striktně odlišme. Toto je legální. Toto je prostě legální! Odlišme to. A jestli bychom tomu chtěli zabránit, museli bychom zavést další restrikci, ale to asi nebudete chtít, kolegové. My to rozhodně v tuto chvíli nechceme. Ale musíme to velice striktně odlišit od boje s agresivním daňovým plánováním.
Já jsem si nechala - zrovna jsem to včera večer obdržela, takže ta čísla mám čerstvě v hlavě - zpracovat před měsícem analýzu Finanční správy, samozřejmě obecnou, na základě čísel, na která mám právo jako ministryně a která mohu klidně zveřejnit, a to je vlastně boj s takzvanými převodními cenami - transfer pricing. Zavedli jsme, resp. Finanční správa, povinnou přílohu k daňovému přiznání v roce 2015 už pro rok 2014, kde musí podnikatelé vlastně uvádět toky v rámci převodních peněz. Jednoduché opatření. Není to žádný velký problém. Díky tomu - a mám čísla, mám analýzu a budu to publikovat a říkám vám čísla po očištění ekonomického růstu - nárůst základu daně 8 %, snížení ztráty o 35 %. Bavíme se v částkách desítek stovek milionů, kdy díky tomu byla okamžitě podána dodatečná daňová přiznání. To znamená v podstatě, že se objevil preventivní účinek a podařilo se Finanční správě zacílit daňové kontroly smysluplněji. Chystáme v tomto směru ještě určité úpravy.
Dovolte mi jenom stručně poslední větu na závěr. Jsme velmi aktivní v implementaci veškerých opatření Evropské unie v boji s agresivním daňovým plánováním. V balíčku na rok 2019 máme implementaci ATAD, zavedli jsme tady CbC reporting, nakonec jste tuto novelu schvalovali v loňském roce, máme celou řadu dalších opatření BEPS, díky kterým se nám právě v tomto boji daří. Takže je to pro nás jedna z klíčových priorit.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní ministryni financí. Mám tady s přednostním právem - pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za ty informace. Já jsem ani nechtěl všechny teď, nemyslím, že by ministr měl všechny detaily sypat jako na požádání. Nicméně k některým číslům, která zmínila paní ministryně, se vrátím a řeknu, že ta čísla nenasvědčují tomu, že bychom ten návrh zákona měli zamítnout. Počet neplátců DPH, o ty se jedná v tomto návrhu zákona. 130 tisíc fyzických osob a 50 tisíc právnických osob. Tak se bavme při dalších čteních, jestli to má platit i pro právnické osoby. Já osobně i náš klub jsme na tu debatu připraveni.
Ale vezměme si tedy - a já se chci zaměřit na fyzické osoby, což jsou klasicky OSVČ, ti malí, o kterých my mluvíme a jejichž zájmy my tady hájíme, říkám to zcela otevřeně a napřímo. 130 tisíc, takže ta čísla o výběru DPH teď ponechme bokem, těch se to vůbec netýká. Klíčová otázka zní, kolik z nich podléhalo v první a druhé vlně EET z té skupiny 130 tisíc. Není možné, aby to Ministerstvo financí nebo Generální finanční ředitelství nevědělo, kolik z nich podléhá EET. To se určitě podle ekonomické činnosti dá zjistit z těch 130 tisíc. To je číslo k tomu, abychom přesně věděli, o jakou skupinu malých podnikatelů se jedná v tomto návrhu zákona. To nevíme. Já to nedokážu ani odhadnout, jestli je to 10 %, 20 %, 80 % z těch 130 tisíc. O této skupině mluví tento návrh zákona, o ničem jiném.
Paní ministryně říkala, že u daně z příjmů očekává nárůst o 7 miliard. Teď nevím, jestli celkově, nebo do státního rozpočtu, protože jsou to sdílené daně. Ale není to úplně podstatné. Já jsem se rychle podíval, kolik byl celkový příjem státu z této daně za rok 2017. Šest miliard. (Ministryně reaguje mimo mikrofon.) Ne, ve vašich měsíčních zprávách, které jsou velmi dobré pro ty, kteří chtějí sledovat -
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás poprosím o klid!
Poslanec Zbyněk Stanjura: Máme celkový příjem daně z příjmů fyzických osob, který je rozčleněn do tří položek. Jedna z těch položek je vlastně OSVČ, když to řeknu zjednodušeně, aby všichni pochopili, o co se jedná, a tam byl celkový příjem státu za rok 2017 6,3 mld. Teď jsem se díval na tiskovou zprávu Ministerstva financí z 3. ledna letošního roku. A to je všech, včetně těch, kteří mají nebo nemají EET, včetně těch, jestli jsou plátci nebo nejsou plátci, takže legitimní otázka je, z těch 6,3 mld., a ta data už máme, kolik zaplatili daně z příjmů neplátci DPH, kteří podléhají první a druhé vlně EET. Kdybych vyšel z celkového počtu plátců, vzal z toho tu skupinu neplátců u těch 130 tisíc, tak se dostáváme někde kolem 10 až 15 % z celkového počtu podnikatelských subjektů.
Uvádí se někde, že 900 tis. má živnostenské oprávnění, z toho zhruba polovina má plný úvazek. To se také dá poznat z daňového přiznání. Není možné, že Finanční správa to neví. Buď máte daň pouze z podnikání, anebo z podnikání a závislé činnosti. Není možné, aby stát nevěděl. To je docela jednoduché a také s tím údajem velmi často argumentuje, že mají to přiznání ze závislé činnosti i z podnikání, nebo pouze z podnikání. Ale i kdyby, tak je to zhruba 10 až 15 %, a kdybych tu daňovou zátěž rozložil průměrně na každého podnikatele stejně, což je samozřejmě nesmysl, ale nic jiného nemám k dispozici, tak z těch 6,3 mld. se dostáváme někde mezi 630 až 900 mil. daně z příjmu. Všech neplátců. A z toho je ještě menší skupina těch, kteří podléhají EET, a ti ostatní ne. A o tom dneska jednáme.
Nemůže nikdo myslet vážně, že tato skupina zaplatí díky EET o 7 mld. přímých daní více, když celková suma je 6,3 mld. za rok 2017. A souhlasím s tím, že vlastně až někdy na začátku července budeme mít čísla za rok 2018, protože jak na konci března, tak na konci června je legální datum daňového přiznání. Takže se bavíme o mnohem nižší částce. Pokud si někdo z vás aspoň přibližně vzpomene, nebo většina z nás si přibližně vzpomene, kolik jsou celkové příjmy a celkové výdaje státního rozpočtu, tak se bavíme o stovkách milionů. A teď se bavme, o kolik se ty stovky milionů zvýší, kdyby EET mělo nějaký přínos. A kdyby to bylo těch 16 %, která uváděla paní ministryně u DPH, což samozřejmě u daně z příjmu nebude, tak se bavíme o desítkách milionů navíc, a proti tomu máte skupinu 130 tisíc podnikatelů, kteří mají zbytečné administrativní náklady z EET. Tak já se ptám, kde je nějaké ratio na straně Ministerstva financí a vlády, když se bavíme o tak malých daňových příjmech.
Já uznávám, že teď zjednodušuji, já ta čísla říkám nahrubo, ale abychom je mohli komentovat a interpretovat správně, tak ta čísla potřebujeme z Ministerstva financí. To je logické, protože mohou být jiná. Nemyslím si, že řádově, ale určitě jsem neuváděl přesná čísla. Jsem si toho vědom.
Ale pokud to zamítneme, tak se k těm číslům asi nedostaneme, protože nemá smysl o nich debatovat. Proto bych byl rád, kdybychom to propustili do druhého čtení, aby rozpočtový výbor požádal paní ministryni o tyto statistiky, podle mě opravdu existují nebo se dají poměrně jednoduše zjistit, a pak se bavme o konkrétních dopadech schválení či neschválení tohoto návrhu zákona. Pokud to hodíme do koše s tím, že se chystá novela - ta novela je o něčem jiném. Ta novela je o rozšíření EET na jiné obory činnosti, to si řekněme. No je, protože pokud to nebudeme rozšiřovat na další činnosti, tak nepotřebujeme třetí a čtvrtou vlnu. Teď mluvím o ekonomických činnostech, které podléhají nebo nepodléhají EET.
Pokud už žádnou novelu nepřijmeme, tak EET budou mít ti, kteří jsou v první a druhé vlně a nikdo navíc. Pokud ji přijmeme, tak k tomu přijde další skupina podnikatelů podle ekonomické činnosti. Pokud paní ministryně řekne, že to nebude rozšiřovat na další podnikatele, tak pro mě je to dobrá zpráva, ale tomu já nevěřím. K čemu by ta novela byla? Pak by mohla upřesňovat pouze postup při udělování výjimek. Já tomu rozumím. Tak to prostě je. Je to legitimní politický názor, my na to máme jiný názor, a já to respektuji. Ale skutečně se nebavíme o tom, že by hrozil nějaký zásadní velký výpadek příjmů státního rozpočtu, a na druhé straně můžeme pomoci desetitisícům podnikatelů, těch nejmenších.
Já říkám, jsme připraveni vést debatu, rozlišit případně v návrhu zákona fyzické osoby a právnické osoby, když se bavíme o těch neplátcích. Zase když vezmeme statistiky, i jejich přímé daně, tak zjistíme, o jak velkou částku se jedná. Tak bych poprosil, abychom ty ideologické brýle v této chvíli zahodili - já jsem proto úmyslně nemluvil o zrušení EET jako celku, ta debata patří jinam, nepatří k tomuto návrhu zákona - a zkusili to skutečně podrobně prodebatovat. Pokud většina, až ta čísla budeme mít na stole my všichni, usoudí, že výpadek je příliš velký, že přínos z toho, že zrušíme podnikání, je pro stát horší než případný výpadek, tak se o tom stejně bude rozhodovat třetím čtením. Pokud to zamítneme dneska, tak se k těm číslům nemá smysl vracet, protože to bude jenom akademická debata a budeme zahlceni jinými návrhy zákonů.
A teď jenom k boji s těmi velkými. Já a my jako občanští demokraté netvrdíme, že vláda nedělá nic s daňovými úniky u těch velkých. Skoro vždy je to implementace evropské směrnice, tam stejně žádnou jinou možnost nemáme. Ale paní ministryně, i já si pamatuji, řekl bych legendární debaty na rozpočtovém výboru ohledně kontroly korunových dluhopisů. Nebýt opozice a tlaku veřejného mínění, tak by zůstala pozice šéfa Finanční správy stejná, který nám před rokem říkal, že vlastně neví, jak to má kontrolovat, že to vlastně nejde, aby pak po několika měsících říkal, že už mají desítky milionů doměřených daní, desítky trestních oznámení. To je ten správný, to jsou ty správné postupy, které podporovala a navrhovala i opozice. Takže daňové úniky jsou špatné od malých tak u velkých. Logicky se má stát zaměřit na ty velké, protože tam absolutní čísla jsou větší čísla.
Když jsem mluvil o daňové optimalizaci, tak já jsem si vědom a já se k tomu hlásím, že je to legální. To je legální. A čím komplikovanější daňový systém, čím víc výjimek, čím víc dotací, tím lépe jsou na tom i větší, protože ti si mohou poradce, kteří jim legálně umožňují využívat všech zákoutí daňového systému v souladu se zákonem, ti jsou na tom prostě lépe než ti malí, kteří na to nemají finanční zdroje.
Takže kolegové a kolegyně, zvažte, zda několik desítek milionů korun hypotetického zvýšení přímých daní stojí na těch miskách vah víc než to, že desítkám tisíc nejmenších podnikatelů odebereme jednu z mnohých povinností. Vím, že paní ministryně to neslyší ráda, ale když si přečte to disentní stanovisko pěti soudců Ústavního soudu, a teď pominu ten jejich závěr zrušit jako celek. Podle mě tam moc pěkně píšou o tom, jakou roli hrají ti nejmenší podnikatelé ve společnosti. Nejenom ekonomickou, ale i sociologickou. Jak přispívají ke kvalitě života. A současně tam píšou, kolik povinností ve všech oblastech, nejenom daní, abychom byli spravedliví, to nejsou zdaleka jediné povinnosti, které se na ty nejmenší podnikatele dnes a denně hrnou. Tak jim zkusme trošku pomoci.
Nestudoval jsem podrobně politické programy naší politické konkurence před sněmovními volbami. A dovoluji si tipnout... (Hlas z pléna.) Pan předseda Faltýnek říká, že ano (pobaveně). Já tomu věřím, protože oni mají názorovou shodu programovou se všemi stranami, ať už s komunisty, SPD nebo s ODS. To je jasné. Když nemáte žádný program, tak pak přečtete ty ostatní, jak říkal pan předseda Faltýnek, to dobře nastudoval, a pak máte tu shodu. Ale to jsem žertoval.
Chci říct, že jsem přesvědčen, že žádná ze stran ve svém programu neměla napsáno, že ztíží podnikatelské prostředí nebo naopak. Řekl bych, že každá tam má napsáno, že zjednoduší podnikatelské prostředí. Tento návrh zákona ho zjednodušuje pro ty nejmenší, kteří nemají výhody zaměstnaneckého poměru, nemají výhody benefitů, kteří jsou v práci pořád a kteří taktak drží tu živnost při životě. Tak jim prosím pomozme. Bavme se v druhém a třetím čtení o tom, zda toto je správná cesta. My jsme přesvědčeni, že ano. A nad konkrétními čísly s vámi chceme debatovat a přesvědčit vás o správnosti našeho názoru. Šedesát šest poslanců, kteří podepsali tento návrh, a to nejsou zdaleka všichni, kteří to podporují, v té době to prostě podepsali, není vůbec málo. Tak to zkuste nezahodit v prvém čtení a pojďte s námi debatovat nad těmi statistikami, nad výnosy přímých i nepřímých daní, a zkusme jim to ulehčit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Tak nemám nikoho do obecné rozpravy, nemám ani na faktické poznámky, takže končím tímto obecnou rozpravu. Zeptám se navrhovatele a zpravodaje, zdali mají zájem o závěrečné čtení (vystoupení). Takže nejprve zástupce navrhovatelů pan poslanec Rakušan. Prosím.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Už jenom velice krátce. Děkuji za debatu, která byla vedena velmi věcně. Slyšeli jsme koneckonců i od paní ministryně, že samo ministerstvo si uvědomuje, že je potřeba nastavit nové parametry fungování elektronické evidence tržeb v ČR. To samozřejmě rádi slyšíme. To, co my nabízíme, je rychlé funkční řešení, které opravdu pomůže. Pomůže těm nejmenším podnikatelům v ČR, pomůže živnostníkům na vesnicích, pomůže majitelům a provozovatelům hospodských zařízení, obchodů. A je to prostě řešení, které si zaslouží, aby bylo posláno do další diskuse, do druhého a třetího čtení v Poslanecké sněmovně.
Chci ještě jednou upozornit - dnes nehlasujeme o tom, že by daný zákon měl začít platit. Vy pouze umožníte svým hlasováním pro postoupení do druhého čtení další diskusi. Ještě jednou bych chtěl upozornit, že je to společný návrh šesti poslaneckých klubů, podepsalo ho 66 poslanců. Takže míra toho, jak velkou voličskou skupinu tento pozměňovací návrh zastupuje, je značná. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já teď ještě přečtu omluvy. Prosím pana poslance Juránka jenom chviličku o posečkání. Mám tady omluvu pana profesora Ivana Jáče z osobních důvodů a bude to dnes do 10.30 hodin. Potom tady máme omluvu pana poslance Jiřího Kobzy od 10.00 do 12.00 hodin z pracovních důvodů. Máme tady omluvu předsedy sněmovny Radka Vondráčka a to od 10.30 do 13.00 hodin z pracovních důvodů. A pak tady máme omluvu pana ministra Roberta Pelikána dnes od 12.00 hodin do konce jednacího dne z důvodu účasti na pietním shromáždění k uctění památky obětí romského holocaustu v Brně, jehož se bude pan ministr účastnit s panem premiérem.
Takže pane poslanče, máte slovo, prosím.
Poslanec Stanislav Juránek: Děkuji. Já si dovolím jenom krátce tuto debatu shrnout. V této debatě vystoupilo celkem 16 poslanců a paní ministryně. Ta další záležitost - musím se vrátit k tomu, že se bude hledat nějaká hranice. Paní ministryně naznačila cestu vlády. Já si dovolím říci, že na základě toho, co tady zaznělo. Tento návrh podporuje šest politických stran, ale z debaty vyplynulo, že tato záležitost je záležitostí velké shody i těch ostatních, kteří v tuto chvíli nepodporují. Jediné, co zde zaznělo, bylo návrh zamítnout a o tom budeme muset hlasovat.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, pane poslanče. Tímto bychom tedy přistoupili, protože závěrečná slova jsme absolvovali, k hlasování o předložených návrzích. Mám tady jeden návrh. Ano, mám tady žádost o odhlášení, takže vás všechny odhlásím. Počkám, až se ustálí počet poslanců. A ještě jednou zopakuji návrh, který přednesl pan poslanec Kubíček. Je to návrh na zamítnutí tohoto zákona. Takže se podívám, jestli máme ustáleno... ještě naskakují poslanci. Tak, já myslím, že máme ustáleno. Ještě někdo naskakuje. Takže ještě jednou zopakuji. Máme tady návrh na zamítnutí.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro zamítnutí zákona, zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti zamítnutí zákona, zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Návrh na zamítnutí byl zamítnut. (Potlesk od poslanců zprava.)
Takže máme tady - já jenom zopakuji - hlasování číslo 62, přihlášeno, nestačil jsem to přečíst, omlouvám se.
Tak, zpátky, ano. Hlasování číslo 62, přihlášeno 161 poslanců, pro 77 poslanců, proti 77 poslanců, zdrželo se 7 poslanců. Návrh na zamítnutí byl zamítnut.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Ne. Přistoupíme k hlasování.
Ještě jednou zopakuji - organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku. Kdo je proti, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku.
Hlasování 63. Přihlášeno 161 poslanců, pro 158, proti nula, zdrželo se 3. Výsledek byl přijat. Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Tímto můžeme tento bod ukončit. Já ho tedy ukončuji.
Přistoupíme k dalšímu bodu. Je to
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.