Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

14.
Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších na vydání
ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 40/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 40/1. Požádám pana místopředsedu a zástupce navrhovatelů Tomia Okamuru, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. (Informace mimo mikrofon.) Aha, pan místopředseda Okamura říká, že zástupcem navrhovatelů bude pan poslanec Rozvoral. Prosím ho tedy, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Požádám o totéž, aby jako zpravodaj pro prvé čtení u stolku zpravodajů zaujal své místo pan poslanec Jan Farský. Ale ten chybí. Dobře, takže budeme muset rozhodnout o změně zpravodaje. Pan předseda ústavněprávního výboru si to vezme za své. Ne, kolega Farský tady je, takže je to v pořádku. Jinak bych musel vyvolat předsedu ústavněprávního výboru. Kolega Farský je na místě.

Požádám tedy pana poslance Rozvorala, aby jako zástupce navrhovatelů tisk uvedl, s tím, že má nyní slovo. Prosím.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, hnutí SPD navrhuje tento zákon, kterým se mění ústavní zákon číslo 1/1993 Sb., Ústava ČR, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Jedná se o úpravu článků 101, 102 a 104 spadající pod hlavu VII Územní samospráva.

Naše hnutí SPD předložením úpravy tohoto ústavního zákona spočívající v rozšíření subjektů a jejich kompetencí ve věcech územní samosprávy chce zajistit zákonnou oporu pro následné přijetí prováděcích předpisů o přímé volbě starostů, hejtmanů a členů zastupitelstev územně samosprávných celků. Toto je vedeno snahou vedoucí ke kvalitnější demokracii a obrodě správy věcí veřejných v ČR. Primárně se od přímé volby očekává zdůraznění osobní odpovědnosti osoby primátora, starosty nebo hejtmana vedoucí k vyšší stabilitě systému obecních a krajských zřízení. Sekundárně by mělo dojít k podstatnému posílení důvěry občanů tím, že se mohou aktivně podílet na správě věcí veřejných. V neposlední míře by se měl i zvýšit zájem občanů, zúčastnit se voleb.

Současný právní stav je pro tuto navrhovanou změnu zcela nevyhovující, neboť podporuje kolektivní neodpovědnost. Starosta či hejtman mnohdy musí prosazovat požadavky členů zastupitelstev či rady, které však za ně nenesou žádnou odpovědnost. Navíc nepřímo volení starostové a hejtmani nemusí mít vždy podporu veřejnosti na území příslušného územního celku a ani svého zastupitelstva, a tím mají jen velmi slabý mandát k tomu, aby mohli realizovat potřebné změny ve veřejném zájmu. Příkladů takového stavu bychom našli celou řadu.

Ve velkých veřejnoprávních korporacích je tendence velkých politických stran přímou volbu spíše odmítat, a to z důvodu možného oslabení jejich vlivu. Prozatím této skutečnosti může být například zavedení přímé volby v rakouské spolkové zemi Salcbursko, kde byla přímá volba zavedena plošně, ovšem s výjimkou pro hlavní město Salcburk. Zde došlo k zavedení přímé volby až později.

Zavedení přímé volby zastupitelů by mělo přispět k zvýšení participace občanů obcí na samosprávě, zvýšit důvěru občanů v samosprávu a také odstranit některé nedostatky, jako je například za prvé zásadní rozhodování pouze starosty v menších obcích, kde není volena rada obce a výkon pravomoci zastupitelstva je pouze formální; za druhé, starostou obce je velmi často zvolena do funkce osoba vzešlá z koaliční dohody politických stran, a nejedná se tedy o osobu, která získala ve volbách nejvíce preferenčních hlasů; za třetí, občané obce velmi často ztotožňují rozhodovací činnost rady obce a někdy i zastupitelstva s osobou starosty v obcích, kde není volena rada.

Již nyní mají volby charakter, který se blíží fakticky přímé volbě. Výhody přímé volby proto spatřujeme v tom, že prostřednictvím přímé volby starosty obce, primátora statutárního města nebo hejtmana je možné vytvořit představitele samosprávy se silným politickým mandátem, který by byl pod přímou kontrolou veřejnosti.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, demokracie je nejlepší formou politického života lidské společnosti. Na tom se shodne většina politologů i politiků. S rozvojem společnosti je potřeba přizpůsobovat pravidla uplatňování demokratických principů. Přímá volba starosty obce či hejtmana je z pohledu voliče nejdemokratičtější z možností ustanovení voleného představitele obce nebo kraje. Pro voliče je jednoznačné, že jeho zájmy bude hájit člověk, na kterého přímo ukázal. Společnost chce silného, srozumitelného a čitelného vůdce, který dokáže svým charizmatem strhnout davy. Přímou volbou hejtmanů, starostů nebo primátorů bychom tak dali občanům možnost více se podílet na správě věcí veřejných, a tím by se také zvýšil jejich občanský zájem o volby jako takové.

Tímto vás žádám za naše hnutí SPD o propuštění návrhu zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost. (Potlesk několika poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů. Nyní požádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Jana Farského, aby předložil svoji zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento návrh změny Ústavy, změny základního zákona ČR, byl předložen 22. prosince 2017 s tím, že bylo vypracováno stanovisko kompatibility, které konstatuje, že není v rozporu, a vypracováno stanovisko vlády, která nám ho zaslala 25. ledna 2018. V tomto stanovisku k návrhu zákona, který sahá jenom do Ústavy, to je jedna z podstatných připomínek, která už se ve stanovisku vlády nachází, tak definuje, že se pouze ustanovuje, že starostové, ale i hejtmani budou voleni přímo, budou voleni na funkční období čtyřleté. Ale co vláda, řekl bych oprávněně, vytýká, tak ani v důvodové zprávě, ani v případném doprovodném zákonu o změnách zákona o obcích nebo zákona o krajích neuvádí, jakým způsobem by byli zároveň upraveny pravomoci jednotlivých vykonavatelů těchto nových práv, a pokud by pouze došlo k přímé volbě, byl posílen starosta, ale zároveň by byl posílen přímou volbou, ale nezměnilo se nic v jeho pravomocích, tak by to mohlo vyvolat, a nejspíše vyvolalo zásadní potíže v celém fungování v těchto obcích.

Zákon má také navrženu účinnost k 1. červenci 2018 s odkazem na to, že by měl být využit už pro letošní komunální volby. Já teď nevím, jaké přesně slovo použila vláda ve své korektnosti, ale myslím, že je to něco jako nereálné. Protože to prostě stihnout nejde. Je to ústavní zákon, musí projít Senátem a Senát ho musí schválit. Tam není žádná šance přehlasování Sněmovny. Musí vyjít ve Sbírce a musely by být připraveny i další zákony, které by reflektovaly tuto změny Ústavy, a to prostě stihnout nejde do 1. července ani do října, kdy budou komunální volby.

To, co další konstatuje vláda, je, že vůbec neřeší tento návrh, jak by se případně odvolávali takto přímo zvolení, protože je zde jenom informace o tom, jak by byli přímo voleni. Chybí přechodné ustanovení na to, jak by se nakládalo, kdyby to vzniklo v průběhu doby. Nejsou určeny náklady. A vůbec ještě není řešeno to, že tento návrh je dokonce v rozporu s Evropskou chartou místní samosprávy, která je pro ČR závazná, protože vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 181/1999, a která říká, že musí být obce řízeny kolektivními orgány, a tady vychází situace, kdy by se mohlo stát, že bude řízena jenom starostou.

Negativ, která jsem tady vyjmenoval, skutečně je to stanovisko vlády plné. Pozitivní jsem tam vlastně nenašel. Přesto je výsledek neutrální. A to stanovisko vlády, byť ten text, který za tím stanoviskem ho pak popírá, by spíše napovídal tomu, že by to stanovisko mělo být ze strany vlády negativní. Má neutrální, tak ho tady přednáším.

To je za zpravodaje v tuto chvíli všechno. Vidím, že diskuse bude bohatá, a k dalšímu se když tak vrátím v jednotlivých návrzích.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, kde mám osm přihlášených a předtím ještě dvě přednostní přihlášky, místopředsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a místopředsedy Vojtěcha Pikala. Pan místopředseda Okamura jako první přihlášený v rozpravě s přednostním právem. Prosím, máte slovo, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, stojíme před projednáním návrhu ústavního zákona z pera našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie - SPD, které zavádí přímou volbu a potažmo i odvolatelnost starostů a hejtmanů, resp. tento zákon to umožňuje. Považujeme náš návrh mj. také za první krok směřující k odvolatelnosti politiků. Tak jako všechny zákony předkládané naším hnutím SPD, nejde tady o nějakou politickou účelovku, ale o návrh, který si vynutilo poznání v praxi. Navrhujeme tuto novelu Ústavy s přesvědčením, že následné přijetí prováděcích předpisů o přímé volbě starostů, hejtmanů a členů zastupitelstev územně samosprávných celků povede ke kvalitnější demokracii a obrodě správy věcí veřejných v ČR. Od přímé volby si také slibujeme zdůraznění větší osobní odpovědnosti osoby primátora, starosty nebo hejtmana. Navíc dojde k podstatnému posílení důvěry občanů, kterým se tak vrátí nutný pocit a zájem, že se podílejí na správě věcí veřejných a skutečně o nich sami rozhodují, což by mělo podstatně zvýšit volební účasti.

Před mnoha lety jsme po setkání se starosty zaznamenali problém, který je spojoval bez ohledu na obec nebo politickou příslušnost. Ve volbách vítězní starostové si stěžovali na nestabilitu a nejistotu s tím, že byť třeba vyhráli volby, tak jsou závislí na zastupitelstvu a v praxi nemohou plnit svůj volební program, ale plní zadání zastupitelstva, které je může kdykoliv z minuty na minutu odvolat. Pochopitelně ten stav ještě také z jiného pohledu můžeme pojmenovat. S tím má zkušenosti typicky třeba hnutí ANO, že vyhrálo dokonce volby v krajích, vyhráli mnoho starostů, ale pak byli odsunuti. Odsunuti, protože se domluvil druhý, třetí, čtvrtý v pořadí, anebo stejně tak na obci nebo v kraji, a přestože si občané přáli, aby kraj vedl vítěz, tak k tomu reálně nedošlo. Takže z různých pohledů mají s tímto zkušenosti všechny možné politické strany.

Podle studie Proměny městských zastupitelstev v evropské perspektivě podporuje zavedení přímé volby starostů, ale i hejtmanů přibližně 75 % dotazovaných zastupitelů v České republice. V anketě pořádané Ministerstvem vnitra mezi starosty jednotlivých obcí se pro přímou volbu vyslovilo 65 % starostů, kteří odpověděli. Pochopitelně dalším příkladem, jak potřebné jsou změny, je pražská radnice a opakující se řekl bych výměny primátorů, kdy se primátorem občas stává člověk, kterého lidé za primátora nevolili. To ovšem není jen specialita Prahy, jen je nejvíc vidět. Celá Evropa přitom už dnes standardně volí starosty, hejtmany, primátory přímo, a přímo je dokonce občané i odvolávají. Tento druh volby je znám ze států, jako je Itálie, Portugalsko, Řecko, Kypr, Slovinsko, Slovensko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Makedonie nebo Albánie, a v případě hejtmanů i v již výše zmíněných státech Evropské unie. Přímá volba se aplikuje například i ve Velké Británii, kde o způsobu volby rozhodují občané v referendu. Dále v Německu a Rakousku se užívá přímá volba v celé řadě spolkových zemí. V Norsku a Maďarsku je přímá volba v obcích do deseti tisíc obyvatel.

Pro Českou republiku jsou velmi důležité poznatky, které byly získány po zavedení přímé volby na Slovensku. V některých parametrech by mohl být slovenský model inspirativní pro Českou republiku, neboť se dotýká jak starostů, tak i hejtmanů. Za jednoznačné pozitivum ze slovenské zkušenosti lze označit, že funkce starostů je individuálním postem a stojí v tomto smyslu pod výraznější kontrolou občanů, kteří ho mohou z funkce odvolat. Z praxe rovněž vyplývá jednodušší a pružnější správa obce. Obdobně lze hodnotit i funkci předsedy samosprávného kraje, ekvivalent hejtmana. Právě poslední volby do samosprávných krajů na Slovensku ukázaly, že přímá volba je i efektivní širokou občanskou pojistkou proti případným negativním celospolečenským jevům, jak se ukázalo na případu Banskobystrického kraje, kde nebyl znovu zvolen Marian Kotleba z Lidové strany Naše Slovensko. Rovněž v Polsku se konstatují nezpochybnitelná pozitiva přímé volby starostů. Tím je především vyšší míra zapojení občanů do správy obce a jejich vyšší zájem o místní záležitosti. Předpokládané postavení starosty s sebou nese i nároky na osobnost starosty. Každý kandidát na starostu jde do voleb se svým politickým programem, v uvozovkách se svým politickým programem, který naplňuje po zvolení pod kontrolou občanů obce. Po dosud získaných zkušenostech je zavedení přímé volby starosty hodnoceno jak občany, tak polským Ministerstvem vnitra pozitivně. A znovu zdůrazňuji, že ve většině zemí Evropy ta přímá volba funguje.

Co říci závěrem? Také ohledně přímé volby starostů a hejtmanů panuje jako u referenda teoretická shoda s mnohými dalšími politickými stranami ve Sněmovně, že jde o správné řešení. I tady se ovšem praxe s teorií míjí a tak nějak jsme se dosud zavedení přímé volby politiků, tím mám na mysli starostů, potažmo hejtmanů, bránili. Máme dnes, vážené dámy a pánové, historickou příležitost změnit pověst nás politiků jako synonymum brzdy těchto změn z hlediska některých občanů. Zákon, který navrhujeme, je samozřejmě první krok, který přímou volbu a odvolatelnost dává do Ústavy. Bez této změny totiž nelze dělat další prováděcí zákony, které ústavní změnu uvedou do praxe. My máme za to, že následný prováděcí zákon by mělo napsat a předložit Ministerstvo vnitra na základě všeobecného konsenzu napříč politickým spektrem. Samozřejmě se nebráníme ani tomu, aby následný prováděcí zákon připravilo třeba ministerstvo ve spolupráci s vybraným parlamentním výborem. Jelikož se jedná o návrh ústavního zákona, tak není žádná časová lhůta pro projednání zákona ve druhém čtení, takže není důvod, abychom tento zákon nepodpořili, protože bude dostatečná časová lhůta o něm samozřejmě diskutovat. V případě, že zákon projde i vašimi hlasy prvním čtením, tak bude ve Sněmovně dostatek času nalézt vzájemné kompromisy.

Prosím vás tímto o podporu našeho návrhu a děkuji za pozornost. (Slabý potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci místopředsedovi Tomio Okamurovi a nyní pan místopředseda Vojtěch Pikal, také s přednostním právem v obecné rozpravě. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobrý den, děkuji za slovo. Já se pokusím být rychlý. Naše strana, Česká pirátská strana, samozřejmě dlouhodobě podporuje přímou demokracii a také dělbu moci, tedy nějaké oddělení mocí ve státě a nastavení brzd a protiváh. A to se vztahuje samozřejmě i na regionální úroveň. Nicméně zákon, tak jak je navržen, řekl bych, že není dokonalý. Ostatně slyšeli jsme, že i vláda k němu má spoustu výhrad. Nicméně myslím si, že dosahuje kvalit takových vzhledem... díky své krátkosti, že je možno ho pustit do druhého čtení a tam ho řádně prodiskutovat a opravit, ať už se jedná třeba o to, že tam není jasně stanoveno kde, když jsou tam zavedeny ty rady, tak kde se vezmou. Není tam jasně stanoveno, jaké jsou tedy úkoly těch jednotlivých orgánů. Myslím si, že bychom měli tedy předem stanovit, že tedy do pravomoci toho starosty nebo hejtmana spadá nějaká ta exekutiva a reprezentativní funkce, jako to mají ve slovenském zákoně. Myslím si, že by bylo vhodné vymezit třeba, jak jsou volena ta jednotlivá tělesa. To znamená, že třeba zastupitelstva budou volena poměrně. Velmi důležité je pro nás také, jaký volební systém se zvolí pro volbu toho starosty, aby vlastně to nebyla soutěž čistě o to, kdo získá největší menšinu, ale aby tam byl třeba nějaký konsenzuální prvek v té volbě. Ale to jsou věci pro další diskusi, pro ty další nejméně čtyři nebo pět zákonů, které se musí přijmout. A z toho důvodu se mi také nezdá úplně reálný ten odvážný termín platnosti.

Nicméně za sebe tedy podporuji propuštění do druhého čtení, kde je potřeba ten zákon podpořit v řádné diskusi. Děkuji. (Slabý potlesk části poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Vojtěchu Pikalovi. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj jako předseda klubu Starostů a nezávislých. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Děkuji za slovo ještě jednou, dneska v jiné funkci, ale na čele si to přelepovat nebudu. Teď zde vystupuji jako předseda klubu Starostů a nezávislých, jejichž tématem přímá volba starostů je dlouhodobě. Je to téma, které samozřejmě má velkou podporu, a asi i proto tady přistál tento návrh na stole. Má velkou podporu mezi občany s tím, že by chtěli, aby nebyli starostové výsledkem nějakého vyjednávání poražených stran, které si pak mezi sebou vyberou možná ještě někoho, kdo se dostane do zastupitelstva až tím, že někdo jiný odstoupí, aby vůbec v zastupitelstvu byl, a vyšlou ho do zastupitelstva a pak na pozici starosty. A tím pádem ta volba neodpovídá vůli voličů. To je situace, která je skutečně nepříjemná a která se děje v České republice. Je to zklamání lidí z toho, proč šli vůbec k volbám, když pak neodpovídá ten výsledek jejich volbě.

Ono to není jenom v přímé volbě starostů, ono je to i v tom, jak jsou nastaveny volby do komunálu. Je to dáno tím, že ve chvíli, kdy tam máte výrazné zvýhodnění a nezvýhodnění toho většinového principu, tak to funguje tak, že se mnohdy stane - a teď budu konkrétní. U nás v obci, když v roce 2010 proběhly volby, tak vítězná kandidátka měla z jednadvaceti členů té kandidátky devatenáct lidí s nejvyšším počtem preferenčních hlasů, dva další se tam dostali z jiných uskupení. Ale ve finále v zastupitelstvu měla dvanáct mandátů. Ta malá uskupení jsou tam svým způsobem zvýhodněna a pak to vede k tomu, co se často děje v české politice, že jsou různé béčkové kandidátky. A kdo jste se pohyboval v komunálu, určitě jste o nich slyšel, kdy si ten předpokládaný dominantní a možný vítěz voleb založí ještě jednu kandidátku, aby mu to, co mu vezme ten systém, nahradila tato druhá kandidátka.

A tady je právě otázkou, jestli to není spíše ten problém, ten volební systém, který znevýhodňuje vítěze na úkor těch, kteří rozdrobí ty další hlasy. Jestli tam není ta podstata, to zklamání a ta deformace voleb více než v tom, jestli volba bude přímá, nebo bude nepřímá. Starostové a nezávislí dlouhodobě přímou volbu prosazovali a prosazují, ale zároveň je potřeba o ní vést širokou diskusi, protože to není tak, že napíšete pár řádků do Ústavy, budeme volit starosty a hejtmany přímo a tím dosáhneme změny k lepšímu všeho. Ono to tak vůbec není, protože to, co bude skutečně tou náročnou a složitou diskusí, která bude rozhodovat o tom, jestli případná přímá volba starosty bude úspěšnou, nebo nebude úspěšnou, je to, co bude v tom zákoně, který bude měnit pravomoci rad, zastupitelstev, který bude umožňovat určitá veta, bude umožňovat přeskupení jednotlivých sil v zastupitelstvu mezi jednotlivými orgány obce. Tam se bude rozhodovat o tom, jestli přímá volba starostů bude úspěšným projektem, nebo ne. Ne v tom, jestli dopíšete jeden řádek nebo dva řádky do Ústavy a budete říkat, že tím jste zavedli přímou volbu starostů, protože tím opravdu k ní nedojde. A to je největší slabina tohoto návrhu, že on nemá ten zákon, není k němu připojen, byť v minulosti byl vypracován, do Sněmovny i předložen, není k tomuto návrhu přiložen ten zákon, který toto upraví.

A ona to je velice složitá agenda. Protože řekněme si na rovinu, jak velký je problém to, že nemáme přímou volbu starostů? Nevytvoříme náhodou větší problém tím, že ji plošně zavedeme s pocitem, že jsme tedy vyšli vstříc volání, ale ve výsledku budeme mít problematicky řízené obce? Nezpůsobíme trochu neuváženým krokem, že takto narychlo chceme měnit Ústavu, více problémů v samosprávách, než jich vyřešíme? A to je velice seriózní a vážná diskuse, ke které je potřeba přistoupit. Proto i vzhledem k tomu, že jsme v minulém volebním období tento zákona předložili, dokonce jsme právě předložili i ten zásadní, ten změnový, který prošel i legislativou vládní, takže byl, myslím, rozpracován velice konkrétně a dopodrobna. Zaváděl přímou volbu starostů právě u těch menších obcí. Tam, kde třeba už dnes dochází k tomu, a to mi přijde, to na čem by mohla panovat shoda, protože už dnes máme situaci v obcích, v kterých není zřízena rada, tak se výrazné a větší pravomoci kumulují v rukou starosty. Tam ta přirozená cesta k tomu, aby tento starosta byl volen přímo, je vcelku daná. A to je třeba cesta, kterou bychom se mohli takto vydat. Skutečně bych varoval před tím, abychom se plošně vrhli k přímé volbě starostů. A i ta volba, i ta debata, my vedeme skutečně širokou a myslím, že ze skutečností starostů, která tady je, tak je... i tam je to diskutabilní, protože samozřejmě ta přímá volba má svá pozitiva, ale ona také rozděluje. A když na malé obci budete mít dva kandidáty, ve dvousethlavé, třísethlavé obci, a budou mezi sebou bojovat o starostu, tak to skutečně možná udělá silného starostu, ale polovina lidí může být poražena a bude se cítit, že vlastně úplně do té obce nepatří a není tak vyslyšena.

Může to také vyvolat problémy. S tím my máme... Často jsou potíže v našich malých obcích vůbec najít kandidáty na starostu, takže je někdo na kandidátce, pak se přemlouvá, ať to tedy za těch pár tisíc korun měsíčně vezme s tou odpovědností, která na něj ale je naložena a která je neomezená v těch oblastech trestněprávních a odpovědnosti majetkové. A má ji úplně stejnou jako kdokoli další, jenom takřka žádnou odměnu. Tak je složité vůbec toho člověka najít. Nebude se nám náhodou po přímé volbě starostů stávat, že vlastně nebudeme mít kandidáty na starosty, protože nebudou pro tu neuvolněnost v té funkci a pro tu odpovědnost, která je obrovská, se dávat všanc té kampani, která dokáže být skutečně nepříjemnou?

Těch debat, které jsou potřeba podle mého názoru s tím vést, a těch pohledů, které je potřeba řešit, je skutečně hodně. Proto jsme se i rozhodli jako Starostové a nezávislí, že ve spolupráci s dalšími, určitě všichni budete přizváni, bychom chtěli nejpozději v průběhu dubna nebo na začátku května uspořádat seminář, kam pozveme odborníky ze zemí nám kulturně a právně blízkých, to znamená Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko. Říci si, jak to u nich funguje, kde mají slabiny, co vyhodnotili, a skutečně poučit se od těch, kteří to zavedli, a neřešit to bombasticky tím, že řekneme: všichni starostové, všichni hejtmani už na podzim budou voleni v přímých volbách, mluvím o starostech, a tím jsme zavedli přímou volbu starostů a pojďme si zatleskat, jak jsme prosadili úžasnou změnu. Pojďme to udělat skutečně zodpovědně, protože tady mluvíme o 6 250 obcí, pokud by to mělo být plošné. A může to skutečně způsobit obrovské problémy, které tento návrh žádným způsobem neřeší.

Širší debata na tom zákonu, kde se budou přerozdělovat pravomoci, kde budou muset vzniknout nějaká vyvažování, nějaké varianty, nějaké brzdy, tak ta bude skutečně složitá, ale je skvěle připravená v tom, že můžeme čerpat ze zkušenosti těch okolních států, které už historicky nebo v poslední době přímou volbu v těchto místech zavedly. Takže to tady avizuji dopředu, že ten seminář se zahraniční účastí určitě uspořádáme a že v této fázi ale zavedením přímé volby starostů není v tom, že bude přijatá změna Ústavy, ta je v tom, jak se podaří dohodnout ten zákon, změnu zákona o obcích, změnu zákona o krajích. A pokud ta se podaří dohodnout, tak napsat do Ústavy, že jsou starostové a hejtmani voleni přímo, to je to nejmenší.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Janu Farskému. Budeme pokračovat faktickými poznámkami pana poslance Jana Zahradníka a Jana Volného a předtím bych ale přečetl došlé omluvy předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se do konce jednacího dne pan poslanec Jakub Michálek a pan poslanec Julius Špičák.

Nyní tedy pan poslanec Jan Zahradník, kolega Volný ne, takže pan poslanec Jan Zahradník s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já k tomuto tématu vystupuji z titulu toho, že jsem dlouhou dobu, dá se říci 28 let, zastupitelem města České Budějovice. Pohybuji se tedy v komunální politice dlouhou dobu, byl jsem dvě volební období hejtmanem, tedy pohybuji se i v regionální politice od té doby, co vlastně byla u nás ustavena. Setkávám se velmi často se starosty a se zastupiteli měst, městeček, obcí nejenom v jižních Čechách a musím říci, že tento návrh nepovažuji za dobrý, nejenom za dobrý z hlediska jeho zpracování, předložení, za něco, co by v podstatě bylo dobré, ale co by pak nějaké další úpravy mohly napravit, jak se třeba vyjádřil pan místopředseda Sněmovny ze strany Pirátů nebo jak se možná vyjadřuje pan zpravodaj k tomuto zákonu.

Já si myslím, že u nás, v našem prostředí, je to návrh principiálně špatný. Já už jsem poměrně starý člověk, a tak se nemusím ucházet o potlesk nějakých aktivistů v Rekonstrukci státu nebo nějakých dalších, kteří se dneska snaží politickou scénu u nás ovládat. Nepovažuji dokonce ten návrh ani za slepou uličku, ale považuji ho za cestu, která by mohla směřovat v důsledku ke kolapsu naší tradiční zastupitelské demokracie, tak jak u nás byla dlouhodobě budována a jak je u nás občany vnímána.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. K faktické poznámce ještě jedna faktická poznámka pana poslance Zbyňka Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Já bych chtěl zareagovat na slova svého předřečníka a těch, kteří vystupovali. My se jako především demokraté nepřipojujeme k debatě, zda je některý paragraf lepší nebo horší. Ten zákon nepotřebujeme. My jsme konzervativní politici. Když se podíváte na názor veřejnosti, tak instituce, které požívají největší důvěry občanů, jsou starostové a obecní zastupitelstva. A my přicházíme s tím, že to budeme měnit. My se ptáme, proč máme měnit něco, co funguje.

Ale kdybych vedl debatu a připustil, že budeme mít přímo voleného starostu, tak aby ten člověk mohl realizovat svůj program, se kterým vyhrál, tak musí mít pravomoci dnešní městské rady. A ptejte se sami sebe, zda takovou koncentraci výkonné moci v té obci svěříte do jedněch rukou. Možná když tam bude anděl, tak to jakž takž bude fungovat. A když tam anděl nebude, což bude naprostá většina případů, tak to fungovat prostě nebude.

Chtěl bych navrhnout zamítnutí v prvém čtení. Nedoporučuji nikomu dalšímu dělat nový, lepší návrh, protože ten základní důvod, a to bychom měli debatovat například v komisi pro Ústavu, je, proč to vlastně chceme. V čem se zlepší život občanů? Myslíte, že důvěra zastupitelstva bude mnohem vyšší, když bude zastupitelstvo stát proti starostovi? A nemluvte nám tady nic o odvolatelnosti. Starosta je člověk, který je odvolatelný každý měsíc. Na každém zastupitelstvu je odvolatelný. Mnohým se to taky stalo. Není to žádná teorie. To jsou ti politici, kteří jsou v první řadě, každý den řeší problémy občanů a mohou být ze dne na den odvoláni. Přesto mají důvěru veřejnosti, a to značnou, a není žádný důvod tento dobře fungující systém měnit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Stanjurovi i za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktické poznámky, než se dostaneme k rozpravě: Ivan Adamec, Jaroslav Holík, Jakub Michálek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. (V sále je velký hluk a neklid!)

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Já bych zareagoval na to, co padlo. Vždycky mě baví, když přímou volbu navrhují ti, kteří žádné zkušenosti s vedením obce nemají, nikdy starostu nedělali, nikdy nedělali hejtmana a říkají nám, jak by to bylo perfektní, kdyby to bylo jinak.

Já bych doplnil kolegu, našeho pana předsedu Zbyňka Stanjuru. Já po tom světě v Evropě jezdím a starosty znám osobně. Samozřejmě osobní kontakt je něco jiného než nějaký dotazník, který vyplní jenom ti, co ho vyplnit chtěli, a bere se to tady za bernou minci. To si myslím, že takhle bychom postupovat neměli. A znám zkušenosti z Polska, my jsme na polském pohraničí, znám zkušenosti ze Slovenska.

Samozřejmě přímá volba je pro starostu náročnější, to si řekněme. Nevím, jestli jste tady někdo z vás kandidoval na senátora, já dvakrát, mám to za sebou, znám to, jak to funguje. A musím říct, že nejenom že by měl mít pravomoci rady, aby to fungovalo trochu lépe, ale přece strategická rozhodnutí v obci nemůže a nesmí dělat jeden člověk. A strategické rozhodnutí dělá přece zastupitelstvo obce, města. A když navolíte přímého starostu a zastupitelstvo, které bude politicky na opačném konci spektra, tak jaké udělá starosta strategické rozhodnutí s takovým zastupitelstvem? Na to si odpovězte sami. Podle mě žádné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Jaroslava Holíka. Připraví se k faktické poznámce pan poslanec Michálek. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. (V sále je stále hluk.)

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně. Odpovím teď na vystoupení svých předřečníků. Sám jsem byl tři období u nás v obci. Musím říct, že v počátku byly pouze dvě možnosti, protože se mohlo kandidovat pouze za stranu, a byli tam jenom komunisté nebo lidovci, takže ačkoliv nestraník jsem musel kandidovat za někoho z nich. Vždycky převážná většina, nebo absolutní majoritní většina byli nestraníci, kteří tam kandidovali a byli zvoleni. V současné době se situace malinko uvolnila, takže máme starostu, kterého navrhli fotbalisté. Já si myslím, že v malých obcích, kde se všichni znají, vždycky musí zvítězit osobnost, a ne abychom je škatulkovali za někoho.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Holíkovi. Nyní pan poslanec Michálek a připraví se pan poslanec Čižinský. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážené paní kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl reagovat na svého předřečníka pana předsedu Stanjuru. On tady vyprávěl o tom, jak nám ten systém skvěle funguje. Inu, já jakožto zastupitel hlavního města Prahy, kde jsem seděl tři roky, to nemohu potvrdit. Asi tak rok tam byla situace, že rada téměř vůbec nefungovala, protože kvůli politickým hádkám se tam rozpadla koalice a rada, to znamená exekutivní orgán obce, byla ve stavu klinické smrti. To opravdu není příklad dobrého fungování obce. A je to jedna z věcí, kterou by systém přímé volby starosty vyřešil, protože bychom prostě zvolili starostu a do té doby, dokud by nebyl odvolán občany, by vykonával svoji funkci. Samozřejmě se můžeme bavit i o nějakém kvalifikovaném odvolání jako impeachmentu, to je samozřejmě k diskusi.

Také nesouhlasím s tím strašením, že tím, že tady zavedeme přímou volbu starostů, dojde k nějaké likvidaci systému. Opravdu ne. Mají to ve všech okolních státech naší republiky, takže myslím, že to zvládneme i u nás, v České republice. Myslím si, že lidé dobře znají jednu osobnost, která stojí v čele obce, a dneska reálně neznají celou řadu zastupitelů, kteří tam za ně rozhodují. Já si myslím, že by spíš problém byl, že někteří bafuňáři, kteří se dneska stanou starostou kvůli politickým dohodám, by tím starostou lidmi zvoleni nebyli. (Potlesk z řad poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jan Čižinský, připraví se paní poslankyně Jana Černochová. Stále faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Jenom bych rád reagoval, vaším prostřednictvím, na pana poslance Holíka. Pokud chce někdo kandidovat v obci, tak má dvě možnosti - buďto za politickou stranu, nebo nasbírat 7 % podpisů obyvatel obce. Takže je úplný nesmysl, že by nebylo možné jinak kandidovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Jana Černochová - faktická poznámka. A pak se snad vrátíme do debaty. Prosím, paní poslankyně. (V sále je stále velký hluk.)

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Nevím, kolik nás tady je komunálních politiků, kteří mohou říci, že jsou v komunální politice něco kolem dvaceti let, jako je tomu v mém případě.

Ale já jsem chtěla reagovat prostřednictvím pana místopředsedy na kolegu Michálka. Jakým způsobem by to ten primátor nebo starosta řešil? Jak by řešil to, kdyby neměl schválený rozpočet, kdyby nemohl podepisovat investiční akce, nemohl by dělat výběrová řízení, nemohl by rozhodovat o transferu finančních prostředků na různé akciové společnosti, které jsou v hlavním městě Praze? Jakým způsobem byste si vy představoval, prostřednictvím pana místopředsedy, že by tedy tu situaci měl řešit primátor nebo starosta, situaci, kterou jste tady zmiňoval v hlavním městě Praze, jak by to probíhalo v praxi, pane kolego? Skutečně jsem v komunální politice dlouhou dobu. Myslím si, že jako starostka jsem prošla několikero volbami, vždycky jsem volby vyhrála. Já bych neměla problém s přímou volbou. Myslím si, že by to pro mě bylo také lepší a výhodnější. Ale neumím si to představit v praxi. Neumím si představit v praxi to, že bych byla já zástupce exekutivy, která o tom rozhoduje bez zastupitelstva. Protože samozřejmě zastupitelstvo má úlohu v tom systému demokratických stran, demokratických hnutí, různých uskupení, která by se měla podílet v rámci komunální politiky na správě věcí veřejných.

Skutečně není možné, aby se veškerá moc soustředila do rukou jednoho člověka. Já bych o to nestála. (Předsedající upozorňuje na čas.) A pokud by to zastupitelstvo bylo proti mně (opětovné upozornění na překročení času.), byla bych pouze kladeč věnců.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení - nebo nedodržení času k faktické poznámce. Nyní ještě faktické poznámky pana poslance Patrika Nachera, Jakuba Michálka a Miroslavy Němcové. Nyní tedy faktická poznámka pana poslance Patrika Nachera. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Dámy a pánové, nechtěl jsem vystupovat k tomuto bodu, ale musím reagovat. Já jsem také zastupitel. Byl jsem kolega Jakuba Michálka, který teď neposlouchá. Já možná počkám. (V sále je stále velký hluk a neklid.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To děláte dobře, protože já bych rád, aby byl ve sněmovně klid. A ti, kteří diskutují jiný problém, než je novela Ústavy České republiky, nechť své diskuse přenesou do předsálí.

 

Poslanec Patrik Nacher: To je vzkaz pro kolegu Michálka prostřednictvím pana předsedajícího. Nejsem ani silně pro, ani silně proti, jsem v tomhle spíše neutrál. Nevím, ještě si na to udělám názor. Nicméně ten příklad, který uváděl kolega Michálek, je přece přesně opačný. Tam v těch osmi měsících mohli zastupitelé odvolat radu, paní primátorku a tak dále. V případě přímé volby by to bylo naopak mnohem zamotanější. Takže příklad, který tu uváděl kolega Michálek, je přesně naopak proti návrhu, takže to jsem nepochopil. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jakub Michálek, potom paní poslankyně Miroslava Němcová a pan poslanec Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo k další faktické poznámce.

 

Poslanec Jakub Michálek: Čili já jsem byl osloven, předpokládám, že prostřednictvím pana předsedajícího, paní poslankyní Černochovou, abych vysvětlil, jakým způsobem by to mohlo fungovat. Myslím si, že by to nebylo úplně tak odlišné v rozdělení kompetencí od dnešního vymezení exekutivních kompetencí rady. Když to budu říkat na příkladu hlavního města Prahy, tak jsou exekutivní kompetence, která má Rada hlavního města Prahy, jsou kompetence, které má vyhrazeno Zastupitelstvo hlavního města Prahy. To jsou právě ty otázky strategického řízení, o kterých by se mělo rozhodovat ve sboru, a tam by samozřejmě měla být i kontrolní oprávnění Zastupitelstva hlavního města Prahy.

Na druhou stranu pokud ustanovíme starostu, který bude nadán exekutivní pravomocí v rámci obce, tak je samozřejmě nutné, aby měl určité vyhrazené kompetence. I dneska má rada vyhrazené kompetence, což je samo o sobě dost zvláštní, protože o radě Ústava vůbec neví, s tou vůbec nepočítá, tak je zvláštní, že si zastupitelstvo nemůže vyhradit určité kompetence té rady. Takže dneska ten problém vyhrazených kompetencí rady vzbuzuje otázky, zda to není protiústavní. Takto by byl starosta, který by měl své exekutivní kompetence, mohl by vyhlašovat výběrová řízení do určitého limitu podle schváleného rozpočtu. Pokud by nebyl schválen rozpočet, tak jistě, paní poslankyně, vzhledem ke své bohaté praxi víte, že se hospodaří podle rozpočtového provizoria. To by bylo úplně stejně, na tom by se vůbec nic nezměnilo. Takže ten systém by byl vlastně v tomto rozdělení kompetencí podobný, ale musel by tam být samozřejmě nějaký systém brzd a protiváh, aby zastupitelstvo mohlo kontrolovat toho starostu, což dneska není, a to vím zase já jakožto člen kontrolního výboru zastupitelstva. Měli jsme přibližně tak postavení a kompetence lampárny. (Slabý potlesk.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S další faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Němcová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, několik poznámek.

Za prvé se domnívám, že to je taková zvláštní situace, kdy o návrhu ústavního zákona jednáme za situace, kdy vláda je v demisi, a domnívám se, že celé tady to divadlo, které bylo včera, tzn. zákon o zdanění církevních restitucí, nebo ten dnešní projednávaný návrh o přímé volbě starostů souvisí prostě s tím, že probíhá dojednávání vlády, že je potřeba ty potenciální partnery moc nepozlobit, že je potřeba jim tady ukázat dobrou vůli, něco jim pustit, získat čas, a zamázne se to když tak ve druhém nebo třetím čtení, až podle toho, jaká koalice nakonec vznikne. Protože vláda včera přece dala své stanovisko ke zdanění církevních restitucí, že ví, že to je protiústavní, ale stejně to pouští. Dneska dává stanovisko, kde vyjmenovává řadu chyb, a téměř žádná pozitiva, nebo pokud jsem poslouchala dobře, tak vůbec žádná, a stejně to pouští. O ničem jiném to nesvědčí než o tomto alibistickém přístupu a získávání času.

Druhá poznámka. K předkladatelům. Jestliže zde pan navrhovatel Tomio Okamura říká, že měli nějaký průzkum, z toho 65 % dotázaných, tak já chci vědět, kolik byl celkový počet těch, kteří odpověděli. V České republice je plus minut šest tisíc obcí, tak chci vědět, jestli bylo osloveno šest tisíc obcí a z nich odpovědělo dvacet, padesát nebo 5 990, a to už bychom se bavili na asi úplně jiné úrovni.

A třetí poznámka. Poté co jsme pod různými tlaky a dobře myšlenými záměry jako Sněmovna, a já svou vinu v tom cítím, odhlasovali přímou volbu prezidenta, tak už nikdy nebudu postupovat pod žádným podobným tlakem a nedoloženými úmysly, co by to skutečně dobrého přineslo, abych pod tímto tlakem nabourávala jedinou dosud dobře fungující strukturu komunální politiky. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S dalšími faktickými poznámkami jsou přihlášeni poslanci Adamec a Birke. Pan poslanec Adamec má slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, já si myslím, že ta vláda tentokrát se zachovala jako vláda v demisi, jako na odchodu, protože stanovisko vlastně tím, že dala neutrální, nedala žádné jako chytrá horákyně, a podle mě je to správně. Já bych ji za to nekáral.

Ale chtěl jsem reagovat na něco jiného. Já tomu rozumím, tady těm výtkám z Prahy. Praha je vůbec specifické město jak co do velikosti, tak možná i do poměrů, ale nedá se to brát jenom podle tady vašich konkrétních nějakých zkušeností, které podle mě mohou i pramenit z nezkušenosti, z novosti působení v komunální politice. A vím, o čem mluvím. Já pak vystoupím ne ve faktické poznámce, ale ve vystoupení, ale musím tady říci jednu věc, která by tady měla zaznít. Tento návrh zákona, ústavního zákona, je jakýsi bianko šek. Je to jenom proklamace, že tady budeme prostě přímo volit starosty a primátory. Hrajeme si s ohněm, dámy a pánové. Fakt si hrajeme s ohněm. Současný systém má opravdu některé nedostatky, já o nich budu hovořit, ale toto je hra s ohněm. Pokud neuvidím konkrétní zákon, který se bude týkat správy našich obcí, tak toto nemůžu nikdy podpořit. Opravdu ne.

A ty statistiky, prosím vás, jsou tak, jak o nich hovořil Zbyněk Stanjura. Největší důvěru občanů mají starostové a primátoři. Ne my, tady. A my o nich budeme rozhodovat tímhle způsobem.

Děkuji za pozornost. (Slabý potlesk z pravé strany.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka pana poslance Birkeho. Prosím.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, dovolte mi jen krátce zareagovat. Víte, já podrobně poslouchám debatu, která tady probíhá. My v žádném případě nemůžeme vůbec nikam dojít v momentě, kdy si tady budeme neustále říkat, že v Praze to nefunguje, v Třebíči to funguje výborně, v Lomnici to je nalomený. Prostě nemůžeme si dávat příklady z jednotlivých měst. To tady budeme do rána. V Náchodě to je skvělý, pane poslanče prostřednictvím vašeho předsedajícího, stejně jako v Trutnově, myslím si. Tam to je výborný.

Nicméně chci říci k svým předřečníkům. Víte, co je nejhorší? Měnit něco, co prostě fakt dobře funguje. Neříkám, že to funguje dokonale, ale funguje to výborně. Máme kontrolní mechanismy, máme kontrolní výbory.

Pane předsedo Michálku, vaším prostřednictvím, víte, předseda kontrolního výboru je tak silný, co si prostě vyjedná s tím starostou nebo v tom zastupitelstvu, no nesmějte se, tak to prostě je. A já mám třeba svého šéfa kontrolního výboru velmi silného. Velmi silného, který i přesto, že v zastupitelstvu má poměrně velkou váhu mých hlasů, ale dává mi fakt hodně zatopit.

Takže zkrátka a dobře, opravdu bych neměnil něco, co fakt jako skvěle funguje, a nepouštěl bych se do něčeho, kde nevidíme na konec a co hlavně na sebe nedokáže navazovat v té struktuře zákonů o obcích. Protože my jsme zrušili okresní úřady s velkou pompou, máme dneska kraje, ale máme jedničky, dvojky, trojky, já vám to tady všem nebudu říkat, všichni to znáte. Ale prostě rušit a měnit něco, co dobře funguje, mi připadá prostě nesmyslné a při veškeré úctě k vládě ještě v době, kdy vláda nemá ani důvěru, mi připadne nesmysl to měnit novelou Ústavy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Nacher. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Já teď nevím, jestli to byla slova Jakuba Michálka nebo někoho, ale už třetí předřečník říkal, že všude to funguje, v Praze to nefunguje. Nevím, co to tady vyvolalo, ale to přece není pravda. Položil bych tedy základní otázku, ať na to odpoví kdokoliv. Jaká by byla přidaná hodnota přímo voleného primátora na tu šestiměsíční krizi toho koaličního vládnutí?. Jaká by byla přidaná hodnota přímo voleného? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Další faktické poznámky momentálně nejsou, takže se vracíme k řádně přihlášeným v obecné rozpravě. Na řadě je pan poslanec Jelínek, připraví se paní poslankyně Jarošová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh na zavedení přímé volby starostů a hejtmanů je součástí návrhu SPD na zvýšení politické odpovědnosti politiků k občanům. Cílem je mj. také zvýšit zájem občanů o komunální a krajské volby. V současné době je velmi často výsledek volby hejtmana nebo starosty spíše politickým obchodem než respektováním výsledku voleb.

Nelze zastírat, že v případě přímé volby starostů a hejtmanů bude třeba výrazně změnit politickou kulturu jednání zastupitelstev. Bude to nutit k intenzivnější politické komunikaci. Může skutečně nastat situace, kdy bude starosta nebo hejtman jednat v situaci, kdy bude hledat složitě politickou podporu. Přesto je zde zásadní pozitivní faktor. Politické strany budou muset hledat skutečné osobnosti, které osloví voliče a získají jejich podporu.

Náš návrh zákona znamená konec politických šedých myší, které do politiky vypouštějí zkorumpované politické sekretariáty. (Potlesk několika poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Němcová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji, pane místopředsedo, ještě jednou za slovo. To je vždycky zvažování toho, zda má člověk reagovat, nebo nemá. Na něco asi je lepší vážně nereagovat, například na ten předchozí příspěvek mého pana kolegy. Ale přece jenom, abych to nějak nezlehčovala, tak k jedné tezi bych zde poznámku učinit chtěla. Totiž k té, že přímá volba starosty zvýší zájem občanů o volby. Možná zvýší zájem občanů o ty volby jako takové, o ten akt voleb. Těch pár dnů, kdy se v té obci nebo městě bude všechno vařit a tzv. poteče krev. Ale poté vzhledem k tomu, že bude vybrán pouze jeden člověk a omezí se dosavadní funkce rady, která v sobě soustřeďovala řadu lidí s různými názory, a tím pádem ta participace lidí na povolebním období a na chodu samotné obce nebo města byla daleko větší, a o tom jsem přesvědčena, než bude v případě této přímé volby. Čili já argument o tom, že bude zvýšen zájem občanů, tak ho beru pouze v momentu, že bude zvýšen zájem o ty volby, možná, ale rozhodně nebude to, co bychom si přáli a co vidíme. Já jako bývalý člen zastupitelstva, kdy jsem si říkala, proč sem nechodí ti lidé, vždyť se jedná o věcech, které se jich týkají, a přála bych si, aby jednací síň byla plná občanů a zajímali se o to. Tento krok k tomu rozhodně nepovede.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickými poznámkami jsou v tomto pořadí přihlášeni poslanci Adamec, Bžoch, Birke, Onderka, Jurečka. Takže prosím pana poslance Adamce o jeho faktickou poznámku.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Já musím reagovat na projev kolegy z SPD. Víte, působí velmi úsměvně říkat tady, že stranické sekretariáty generují jakési šedé myši, aby pak mohly dělat starosty v obcích. Kdo vygeneroval vás tady do tohoto pléna? No ten stranický sekretariát! Možná u vás je to jinak. U ANO je to třeba Andrej Babiš osobně. To já nevím! Ale dělají to stranické sekretariáty.

A jen tak mimochodem - z vlastní zkušenosti vím, jaké to je, když vás stranický sekretariát nebo vrcholné orgány strany posunou na nevolitelná místa. Mimochodem, vy to možná nevíte, ale já jsem posledně kandidoval z devátého místa. V těchto volbách už z prvního, protože už si to se mnou nechtěli rozházet. Ale nás volí ty sekretariáty, ty dělají ty kandidátky. Nikdo jiný. Kdežto ti starostové, když bude šedá myš, tak tam nepřežije ani půl roku.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka pana poslance Bžocha. Máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Já děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl jenom tady říct na mikrofon, co tady zaznělo dvakrát od předřečníků z SPD, že to je vlastně návrh kvůli tomu, abychom zamezili tomu, že když nějaké hnutí nebo strana vyhraje volby, tak že skončí v opozici. A bylo tady jmenováno naše hnutí ANO. A já bych chtěl tady říct, že nám se to v Ústeckém kraji stalo. A hnutí SPD bylo jednou příčinou, proč se nám to stalo. (Potlesk několika poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Birke.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuju mnohokrát. Já bych chtěl vaším prostřednictvím panu kolegovi z SPD - já se na něj podívám, pokud se na mě kouká, aby to bylo zpříma. Já teda nevím, co vás k tomu vede, takovou zlost, kterou tady předvádíte. Já na rozdíl od vás jsem starosta a podpora důvěry toho řemesla, které dělám, je 60 %. Vy jste poslanec, kromě toho já taky, vaším prostřednictvím, a vaše důvěra je 20.

Já jsem nikdy nic neukradl, já nejsem žádná šedá myš! Co si to dovolujete?

Děkuju. (Potlesk z lavic ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následuje faktická poznámka pana poslance Onderky. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Onderka: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, ústavní zákon, přímá volba. Já bych chtěl říct kolegům z SPD, že to nepřinese větší zájem občanů, ani náhodou. Větší zájem občanů přinášejí témata, přináší komunikace s občany, přinášejí kontroverze na daném zastupitelstvu. A věřte mi, že jako člověk, který strávil 15 let v Zastupitelstvu města Brna a osm let jako primátor, o tom opravdu něco vím.

Kdybyste byl na minulém zasedání zastupitelstva, které se konalo toto úterý, tak byste viděl občany, kteří se ani do sálu nevejdou. Projednávali jsme totiž téma, které se dotýká těch občanů a je silným tématem. Přímá volba starosty či primátora, to se můžete jít zeptat bývalého primátora Bratislavy Ftáčnika, já jsem s ním o tom opravdu hodně, hodně mluvil. Jaké měl problémy, když byl zvolen, jaké měl problémy, když v zastupitelstvu neměl většinu. To není o lepší komunikaci, to je potom o obstrukcích. Je to o tom, že ten člověk, který jde do přímé volby, slíbí něco občanům a není v stavu to splnit. A pak se ti občané na něho dívají jako na lháře. To znamená, vy tu osobnost, kterou si obec vygeneruje, vlastně stavíte do pozice: buď ti to vyjde, nebo ti to nevyjde. A to považuji za špatné. Kvůli excesu to, že někde v republice, v komunální sféře nám nefunguje nějaké zastupitelstvo, by se ústavní zákon opravdu měnit neměl.

A to, co říkal, prostřednictvím předsedajícího, kolega Birke: Nevidím šedé myši na postech starostů a primátorů v České republice. Vidím lidi, kteří obětují kus svého života, aby vykonali kus dobré práce pro svoji obec. A já jim za to budu vždycky vděčný z vlastní zkušenosti a budu jim držet palce. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího reagovat na kolegu Adamce. Chtěl bych zdůraznit, že v pirátské straně kandidátky neurčují stranické sekretariáty, ale členové v primárních volbách. (Potlesk některých poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pokračujeme s vystoupením těch, kteří jsou přihlášeni do obecné rozpravy. Na řadě je paní poslankyně Jarošová, připraví se pan poslanec Lubomír Volný. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Dobrý den, vážené dámy a pánové. Mandát získaný v přímé volbě je mandátem nejsilnějším, neboť ho jeho nositel získal jako výraz přímé důvěry svých spoluobčanů. V případě volby hejtmanů a starostů by tato novela byla více než žádoucí. Nejvyšší představitel kraje, obce nebo města vzešlý z přímé volby by nebyl výsledkem možného politického kupčení nebo zákulisních machinací, ale byl by projevem vůle a důvěry získané prostřednictvím adresné volby obyvatel dané lokality. Prestiž takového politika a v neposlední řadě i jeho odpovědnost by značně stoupla. Zároveň bychom touto novelou navrátili komunální politiku a její vnímání blíže občanům. To by mohlo v konečném důsledku posílit i občanskou angažovanost a zájem o věci veřejné od nejmenších obcí až po ty největší kraje. Pokud občan získá přesvědčení, že má možnost svou volbou přímo ovlivnit dění ve své obci či kraji a přímo se podílet na volbě jejího vedení, nepochybně to posílí účast v takovýchto volbách. Pokud tedy voláme po větší zainteresovanosti našich občanů na správě věcí veřejných, pak jim dejme k tomu odpovídající nástroje. A za jeden z takových nástrojů považuji i přímou volbu starostů a hejtmanů. A proto má tento návrh mou plnou podporu. Děkuji. (Potlesk několika poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Kupka je přihlášen s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, jenom kratičká faktická poznámka. Pokud tady zaznívá, že by se měla místní samospráva přiblížit víc k lidem, tak faktické ukazatele říkají ale, že bohužel na rozdíl od našeho zákonodárného sboru veřejnost vnímá samosprávy mnohem důvěryhodněji a tady žádný nedostatek v našem demokratickém systému opravdu neexistuje. A naopak může vzniknout rozlada, problémy spojené s nepromyšleným nekvalitním zákonem, který by mohl do toho současného fungujícího systému vnášet nerovnováhy. Takže pojďme se zkusit víc řídit tím, jak veřejnost skutečně reaguje, jakou důvěru chová k místním samosprávám, k místním zastupitelům. Je to důvěra opravdu významně větší s veškerým zapojením těch občanů, než jakou důvěru chovají k jiným složkám státní moci a veřejné správy. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následuje faktická poznámka pana předsedy Stanjury. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak máme i zkušenost s volební účastí, chcete-li se zainteresovaností občanů na volbách. Porovnejte si volební účast při volbách do Poslanecké sněmovny a u přímé volby prezidenta. Najdete tam zásadní rozdíl? Nenajdete. V zásadě jsou to stejná čísla. Pokud chcete dosáhnout vyšší čísla než u přímé volby prezidenta nebo u voleb do Poslanecké sněmovny, tak se podívejte do obecních voleb. S vysokou pravděpodobností čím menší obec, tím větší volební účast. Zcela běžné - 70, 75, 80 %. Tam většinou taky kandiduje málo kandidátů, bývají nezávislé kandidátky, tam už to skoro je přímá volba.

Ale pro všechny, kteří horují pro tu přímou volbu. Dobře, tak zvolíme přímou volbu starostů. Ten den máme vítěze voleb a toho, kdo má řídit obec. A co ty další čtyři roky? Tak to pak je na zrušení zastupitelstva. A když už tady občas někdo pláče, že vítěz voleb nemůže sestavit většinu nebo že nemůže vykonávat funkci starosty či primátora, tak první obětí byla Občanská demokratická strana v roce 2006 - ve třetím největším městě naší republiky v Ostravě jsme získali 37,5 % hlasů. A dvě hodiny po volbách nám řekli, že ČSSD a komunisté mají většinu a hotovo. Přesto jsme nenavrhli změnu zákona. Hledali jsme, v čem byla chyba toho malého koaličního potenciálu. Každý zkušený komunální politik, a sedí jich tady hodně, ví, že komunální volby nebo krajské mají dvě kola - samotné volby a koaliční vyjednávání. A je to tak dobře.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Volný, který je přihlášen do obecné rozpravy, připraví se pan poslanec Feri. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Každý z nás měl nějakou motivaci, kvůli které vstoupil do veřejného života a stal se politicky aktivním. Má motivace vycházela z pocitu bez-moci, který ve mně utvrzoval náš systém zastupitelské demokracie a systém zavedených politických stran, které jsem jako občan - volič začal považovat za strany dokonale zkorumpované a přímo mafiánské. Vstoupil jsem do politiky proto, protože chci změnu, protože chci, abychom konečně začali naplňovat naši ústavu a aby se lid opravdu konečně stal skutečným zdrojem veškeré státní moci. Přímá volba starostů a hejtmanů je dalším krokem tím správným směrem. Pojďme společně dát občanům této země po dekádách bez-moci do rukou skutečnou moc. Mají to být občané této země a nikoliv jim podřízení politici, kteří mají skutečně vlastnit a řídit tuto naši zemi.

Dovolím si ještě jednu malou poznámku ohledně volební účasti. Pan kolega Stanjura tady správně poznamenal, že čím menší obec, tím větší účast. Nicméně u nás v Ostravě víme, že horko těžko v komunálních volbách dosahujeme volební účasti okolo 30 %. A já jsem si jednoznačně jist, pokud použijeme příměr právě s přímou volbou prezidenta, se kterou velmi souhlasím a která, si myslím, že proběhla výborným způsobem a s dokonalým výsledkem, tak by určitě zvedla i volební účast ve velkých obcích, jako je moje rodné město. Děkuji. (Potlesk z řad SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následuje faktická poznámka pana předsedy Stanjury. Máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem slyšel ve vystoupení pana poslance Volného důležitou věc, se kterou ale absolutně nesouhlasím. Nemůžeme posuzovat volební systém podle výsledku. Každý, kdo chtěl upravovat volební pravidla proto, aby dosáhl nějakého výsledku, na to nakonec doplatil. Nemůžeme takhle uvažovat a říct: toto je volební systém dobrý, protože zvítězil můj kandidát, nebo toto je volební systém špatný, protože můj kandidát prohrál. Já takhle aspoň nepřemýšlím. Já jenom říkám, že pokud bychom udělali to, co u přímé volby prezidenta, tzn. změnili bychom způsob volby a zcela zásadním způsobem bychom nezměnili kompetence a způsob výkonu veřejné správy na té komunální úrovni, tak dosáhneme toho, co se nám děje v přímé volbě - rozdělíme společnost. Probíhá poměrně ostrá volební kampaň nejenom mezi těmi kandidáty, to je docela přirozené, ale mezi stoupenci těch kandidátů. Ale den po volbách se musí něco řešit. A to ten prezident má jednodušší, že skoro nemá žádné pravomoci a nemá žádné zastupitelstvo.

Zkuste mi odpovědět, co se stane poté, co vyhraje přímo volený starosta a nebude mít většinu v zastupitelstvu? Jak prosadí svůj program? Jak změníte kompetence, aby měl šanci prosadit svůj program? A je jedno, jestli já s tím programem souhlasím, nebo ne. Říkal to tady někdo z předřečníků, že bude považován za někoho, kdo neplní své sliby. Ale on je nebude moct splnit, protože nebude mít pravomoci. Pak v té úvaze, o které vy tady říkáte - já jí nevěřím, já nezastávám ten názor, ale respektuji, že má někdo jiný názor - pak to zastupitelstvo zrušme. Ale tím rušíme zastupitelskou demokracii a fakt se blížíme k místním diktaturám, protože tam je jeden člověk, který rozhoduje, aby mohl splnit svůj program.

Do výbavy politika přece patří schopnost získávat většinu, případně po vítězství ve volbách sestavení většiny, přesvědčit i ty, kteří ho nevolili, že tu správu obce vykonává dobře. Taky se stává, že ti, kteří to dělají tímto způsobem, ty volby vyhrávají opakovaně. Opakovaně je vyhrávají. A je tady mnoho úspěšných starostů, kteří sedí v těchto lavicích, kteří je opakovaně vyhrávají. Tak se jich ptejte.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, pane předsedo, čas uplynul. Faktická poznámka pana poslance Volného. Máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Prostřednictvím pana předsedajícího ke kolegovi Stanjurovi. Já považuji za největší vítězství a úspěch těch voleb vysokou volební účast, vysokou angažovanost občanů v těch volbách. A já osobně si nemyslím, že bychom se měli vydávat cestou nějaké socialistické jednoty za každou cenu a v každém okamžiku. Mně vůbec nevadí, že naše společnost se štěpí na nějaké myšlenkové proudy. Myslím si, opět prostřednictvím předsedajícího pane kolego, že byste to měl chápat jako člověk, který uznává principy volné myšlenkové soutěže. Tato společnost bude vždycky základním způsobem rozštěpena minimálně podle toho, jak se klasicky dělí politické spektrum na pravou a levou stránku.

Jinak co se týká těch lokálních diktatur. Já si myslím, že třeba označit Spojené státy americké za zemi, kde vládnou různé lokální diktatury, je asi neuvážlivé, že to tak opravdu asi nefunguje.

A pokud se týká toho, jak by to mělo fungovat. Já věřím tomu, že přímo zvolený starosta stejně jako přímo zvolený prezident za sebou bude mít silnou podporu občanů, kteří jej přímo do té funkce uvedli. Oni si budou toho svého starostu, hejtmana nebo prezidenta hlídat, a když uvidí, že se mu nedaří něco prosadit, tak si zjistí, jestli je to to zastupitelstvo, potažmo nějaká rada, která hází tomu starostovi klacky pod nohy, anebo jestli je to ten starosta, u kterého se spletli. A tou volnou myšlenkovou soutěží jim to spočítají v příštích volbách. Vzhledem k tomu, že my bychom rádi i přímou odvolatelnost, tak lidé by v okamžiku, kdy zjistili, že ten jejich starosta opravdu je ten, který je popletl drahou kampaní, měli možnost jej poměrně velice rychle odvolat. Pokud zjistí, že to bude to zastupitelstvo v rámci té volné politické soutěže, které naopak brzdí chod obce nebo kraje, tak to tomu zastupitelstvu spočítají v dalších volbách. Takto to funguje v těch zemích, kde už dlouhodobě přímá volba funguje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Baxa je přihlášen s faktickou poznámkou, po něm s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, musím prostřednictvím pana předsedajícího sdělit svůj pocit, že jsem vlastně jakoby zděšen z toho, co zde můj předřečník říkal. Pane kolego, já mám upřímný pocit prostřednictvím pana předsedajícího, že vy vlastně jakoby ani nevíte, o čem mluvíte. Na straně jedné hovoříte o tom, že jste pro myšlenkové proudy ve společnosti, nicméně právě zastupitelstva obcí, kde jste, pokud jsem se teď díval na váš životopis, dosud neseděl, právě reprezentují ty jednotlivé proudy v dané občanské komunitě toho kterého města a tam si svými názory můžou občané zastoupení svými zastupiteli říkat, co by se v dané obci mělo změnit, co by se mělo například stavět a co nikoliv.

Současně jste ve svém příspěvku před chviličkou řekl, že starosta si bude o všem rozhodovat a že občané s plnou podporou takového starostu zvolí, ale pak já se ptám, co vy vlastně chcete za systém. Chcete vůbec to, aby v obcích vůbec nějaké zastupitelstvo bylo? Nenavrhujete nějaký úplně absurdní systém toho, že bude nějaká jednoosobnostní diktatura v daném městě bez zastupitelstva?

Současně vedle toho jste v té třetí části mluvil o tom, že občané budou pečlivě hlídat své zastupitelstvo, a už jsem jenom čekal, že dořeknete, že ve chvíli, kdy nebudou spokojeni, tak to zastupitelstvo vyženou z radnice.

Já si myslím, že ten váš návrh a návrh SPD nejenom je věcně nesprávný, a já s ním jako dlouholetý komunální politik nesouhlasím, ale že vystoupení vaše a vašich kolegů svědčí o tom, že prostě nerozumíte a nejspíš ani nechcete rozumět základním principům zastupitelské demokracie a že to, co vy tady navrhujete jako změnu Ústavy, je ve skutečnosti klíčový útok na pilíře, na kterých je po roce 1989 postavena česká demokracie! Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Stanjura, po něm faktická poznámka pana poslance Birkeho.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan poslanec Baxa už toho hodně řekl, ale vyjdu také z posledního vystoupení pana poslance Volného. My se budeme dívat, kdo hází klacky pod nohy tomu starostovi. Ale ti zastupitelé budou také zvoleni v demokratických volbách a budou mít své voliče a ti budou mít například jiný názor než starosta! Tak proč by měli opustit názory svých voličů a své a hlasovat s přímo voleným starostou? Aby mu takzvaně neházeli klacky pod nohy? To nemá žádnou logiku! A nejste schopni odpovědět na ty klíčové otázky, jak by takové zastupitelstvo fungovalo, jak by starosta prosadil svůj program. Pokud připustíte, že zůstane zastupitelstvo. Pokud řeknete, že zastupitelstvo mít nemáte, tak to chápu. Sice s tím modelem absolutně nesouhlasím, ale má to aspoň elementární logiku. Ale jinak nemluvme o volné soutěži, protože každý zastupitel reprezentuje nějaké názorové spektrum v daném městě nebo obci a má hájit svůj program, ať už je ve většině, nebo v menšině. Vy voláte po národní frontě! Zvolíme starostu a povinnost všech zastupitelů je neházet mu takzvaně klacky pod nohy. A co když si myslím něco úplně jiného a mí voliči také? Vždyť to je základ zastupitelské demokracie! Mimo jiné my to tady máme každý den, kdy hájíme zájmy a názory svých voličů. Kdyby byly stejné, tak je to skutečně národní fronta. Vy totiž vlastně mluvíte stejně jako Andrej Babiš: Já jsem vyhrál a vy ostatní máte povinnost mě podporovat. Ale nemáme tuto povinnost! Podle mě my máme povinnost hájit zájmy svých voličů a tak je to správně! (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Birke a jeho faktická poznámka, po něm faktická poznámka pana poslance Kupky. Prosím.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji mnohokrát, pane předsedající. Dovolte mi tři poznámky k vystoupení pana kolegy... Volného. Omlouvám se, nemohl jsem si vzpomenout. Vaším prostřednictvím tři poznámky.

První poznámka. Já neznám politické řemeslo, kde je nejjednodušší odvolat člověka z funkce, než je starosta. Já myslím, že to myslím říkal pan kolega Stanjura vaším prostřednictvím. Každé zastupitelstvo, dokonce i mimořádné zastupitelstvo, které svolá nadpoloviční většina zastupitelů, a dají návrh na odvolání starosty - je pryč, ten člověk je pryč během okamžiku! Vy jste neodvolatelný, vaším prostřednictvím, jako poslanec. Já si myslím, že dokonce i pan prezident je neodvolatelný i přesto, že máme přímou volbu. Při veškeré úctě! To bych si samozřejmě nedovolil vůbec něco takového navrhnout. Já nevím, jestli vůbec tušíte, jak je to v zemích, kde jsou přímé volby starostů. Tam totiž je potřeba udělat referendum na to. Třeba v Polsku se dělá referendum na to, aby ti samí lidé, kteří ho zvolili, ho zase odvolali. Mám celou řadu polských přátel. Neznám ani jeden příklad, že by Poláci v referendu odvolali starostu. Ani v jednom případě.

Druhá poznámka. Musím říci, víte, jak vás poslouchám, a ten záměr je z vaší dílny, z dílny SPD, jestli budete ještě chvilku takhle vystupovat, zatímco jste byli jako vystupující, tak to je absolutně nejlepší způsob, jak ten zákon zabít v prvním čtení! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já poprosím paní poslankyně a pány poslance, aby se přece jenom snížila hladina hluku v Poslanecké sněmovně, v jednacím sále, abychom se všichni slyšeli a mohli se všichni věnovat poslouchání argumentů, které tady zaznívají.

Faktická poznámka pana poslance Kupky. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Ještě jedna poznámka ke schematickému pohledu pana kolegy Volného a zkušenost osobní z řízení téměř třítisícové obce. To prostě není sólová hra. Starosta si s týmem lidí v zastupitelstvu prostě není schopen poradit s řízením té obce. Představa, že zvolením jednoho člověka vyřešíme chod obcí a měst, je prostě mylná. K tomu je opravdu potřeba spolupráce vícero lidí a systém zastupitelské demokracie to umožňuje v tomhle případě opravdu lépe než model jakési přímé volby.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pokračuje obecná rozprava. Pan poslanec Feri bude vystupovat, po něm paní poslankyně Hyťhová. Já vás mezitím seznámím s omluvou. V době od 14.30 do 19 hodin se z důvodu jednání ve volebním kraji omlouvá pan poslanec Tomáš Kohoutek.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Velmi děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, mohl bych to velmi v krátkosti shrnout tak, že malým obcím nepomůže přímá volba, ale omezení byrokracie a toho všeho, co se na ně valí.

A teď mi dovolte, abych vás seznámil a proslovil zde několik poznámek za náš poslanecký klub TOP 09. S vědomím jistých pozitiv, která s sebou jistě tento návrh může přinášet, musím říci, že pro něj nebudeme hlasovat. Stran tohoto návrhu a obecně změny volebního systému na komunální a regionální úrovni vyvstává totiž několik zásadních otázek.

První otázka se týká aplikačního rozsahu. V případě přímé volby starostů tedy, na které obce by se přímá volba měla vztahovat. Na všechny obce bez rozdílu, nebo na tzv. obce venkovské do dvou tisíc obyvatel, nebo na obce znatelně menší včetně těch, v nichž se nevolí rada? Již zde v této návaznosti existuje problematická skutečnost, a sice že v mnoha obcích s malým počtem obyvatel, jichž je ale drtivá většina, tj. 90 %, má starosta za stávajících podmínek mnohem silnější postavení než v obcích větších. Například i z toho důvodu, že v malých obcích může za konkrétních okolností vykonávat pravomoci obecní rady, přičemž tímto předkládaným návrhem by mohlo dojít k ještě většímu posílení jejich pozice. Říkám to z důvodu, že bohužel tento návrh má povahu ústavní normy a není už vůbec nijak upraveno ani v důvodové zprávě, ani jsme se to tu příliš nedozvěděli, jakým způsobem pak budou vyrovnány kompetence.

Dovolte mi k tomuto uvést ještě několik poznámek. Za prvé, ona skutečnost změny v postavení starostů nemusí být ve spojitosti se zavedením přímé volby nutně automatická. Tento fakt ostatně uvádí i doktor Jüptner, na nějž se SPD rovněž ve svém návrhu odvolává, což mně tedy osobně přijde poměrně zajímavé.

Druhá poznámka se pak týká studie Huberta Heinelta a Nikose Hlepase. Tito dva pánové totiž ve své studii analyzovali sílu starostů a na základě devíti proměnných zjistili, že největší moc a největší sílu má starosta ve Francii, 12 bodů ze 14, a ve Španělsku, 11 bodů ze 14. Dlužno ovšem podotknout, že v těchto zemích se volí starosta nepřímo. Země s přímou volbou starostů - Portugalsko či Polsko - získaly o polovinu bodů méně. Portugalsko 5 a Polsko 6 bodů. A také Rakousko se neumístilo úplně nejméně. Takže tolik k nějaké jakési kauzalitě mezi přímou volbou starostů a posílení mandátu starosty.

Vrátíme-li se ale k problematice posilování mandátu, tak v případě, že by k tomuto posílení došlo, jak je v návrhu deklarováno, vyvstane jiné negativum. Tím jest fakt, že toto posílení mandátu starostů či hejtmanů musí logicky vyvažovat oslabení pravomocí jiných orgánů územně samosprávných celků, především zastupitelstev, čímž se dostáváme k druhé důležité otázce stran vymezení pravomocí. Zde bych se s vaším dovolením odvolal též na publikované stanovisko vlády, tisk č. 40/1.

V návrhu SPD se uvádí, že nynější stav nepřímé volby je, a to budu trošku parafrázovat, zcela nevyhovující, neboť podporuje kolektivní neodpovědnost, přičemž tato by byla nahrazena osobní odpovědností starosty nebo hejtmana, kterýžto by měl disponovat vyšším rozsahem pravomocí převzatých od stávajícího zastupitelstva či rady. V dokumentu se zároveň tvrdí, že největší riziko spočívá právě v nevhodném rozdělení pravomocí a odpovědnosti. Nicméně ani v návrhu, jak už jsem zmiňoval, ani v důvodové zprávě se nikterak nevysvětluje, jakým způsobem by měly být po novém stanoveny a rozděleny pravomoci jednotlivých orgánů obce či kraje. To je prosím zcela klíčové. Ať se na mě předkladatelé návrhů nezlobí, ale domnívám se, že rozdělení kompetencí je v rámci této problematiky de facto kruciální záležitostí. Totéž platí i o odpovědnosti starostů a hejtmanů za jejich aktivitu. A otázka odpovědnosti v tomto návrhu rovněž není zohledněna.

Upřímně řečeno, absence těchto zásadních bodů v tak závažné problematice, jakou je úprava volební procedury v obcích či krajích, mi přijde poněkud nelogická. Mnohem nelogičtější je ovšem konstatování, že předkladatelé tyto signifikantní záležitosti neuvedli záměrně s tím, že stran rozdělení kompetencí by měla být vedena další diskuse. Tato skutečnost je vzhledem k proklamovanému datu nabytí účinnosti navrhované změny zcela nemyslitelná, protože zákon by měl nabýt účinnosti 1. července 2018, čímž se dramaticky zmenšuje prostor pro možná vedení plnohodnotných a věcných debat ať už s odborníky, nebo se širokou veřejností. Míním tím zejména diskusi na půdě stálé komise pro Ústavu, kde zkrátka není možné, zejména když SPD představila svoji další prioritu, to znamená ústavní zákon o obecném referendu, tuto věc v tak krátkém časovém horizontu projednat, vycizelovat a najít nějaké konsenzuální řešení.

V souvislosti s rozdělením pravomocí je také nutné dodat ještě jednu věc, a to že s odděleně voleným starostou či hejtmanem se rovněž zvyšuje riziko tzv. kohabitace - o tom už tu mluvil, prostřednictvím pana předsedajícího, pan kolega Stanjura - to jest takového stavu, kdy se starosta nebo hejtman musí potýkat z politického hlediska s nepřátelsky naladěným zastupitelstvem. Dovolím si uvést konkrétní příklad kohabitace právě od našich slovenských sousedů, kde prý v jedné obci došla situace natolik daleko, že tamější obecní zastupitelstvo mělo odmítnout určit nového oddávajícího a přímo zvolený starosta musel trávit polovinu své pracovní doby oddáváním novomanželů. Domnívám se, a zřejmě nebudu sám, že tyto rozpory pozitivnímu rozvoji dané obce určitě nepřispějí.

Podobná situace ale panovala i na Západě, třeba v Londýně, kde bývalý starosta konzervativec Boris Johnson musel čelit zastupitelstvu s relativní většinou labouristů. Tato situace způsobila problémy zejména v roce 2013, kdy labourističtí zastupitelé vyjádřili nesouhlas s Johnsonovým návrhem obecního rozpočtu a požadovali jeho rezignaci. Poté stačilo, aby jeden ze zastupitelů za konzervativce nedorazil na zasedání, a labouristé za pomoci dalších dvou partají si schválili svůj rozpočet.

Dalším velmi důležitým okruhem otázek, na něž nenacházím v předloženém materiálu pražádnou odpověď, je způsob volby a odvolávání přímo volených starostů a hejtmanů. Jakým způsobem by ta volba probíhala, na základě jakého systému - jednokolového, či dvoukolového? Jakým způsobem by bylo ošetřeno odvolání starosty nebo hejtmana? Odvolávalo by je zastupitelstvo, nebo by to bylo lidové hlasování, referendum, jak o tom mluvil kolega Birke prostřednictvím pana předsedajícího? K danému návrhu je to, obávám se, až příliš vyřčených dotazů najednou a na žádný z nich se nám prostřednictvím předloženého materiálu bohužel nedostává odpovědi.

Mimoto by se díky mechanismu odvolatelnosti lidovým hlasováním také mohlo stát, že bychom zde měli mnohem častěji volby nebo nějaká hlasování a spory s nimi spojenými. Vyšší četnost voleb by záhy mohla vést oprávněné voliče ke ztrátě chuti chodit neustále k volebním urnám, čímž by se logicky snížila už tak relativně nízká účast. Ale samozřejmě na těch malých obcích je ta aktivizace voličů větší.

Další bod, který bych tu rád zmínil, se týká nákladů a financování zde navrhované přímé volby. Vláda ve svém stanovisku upozorňuje, že náklady na zavedení a zabezpečení navrhované přímé volby nelze v současné době jednoznačně vyčíslit. Pokud vyjdu z předloženého návrhu, tak se v něm operuje s modelovým příkladem obce do 1 500 obyvatel a jednokolovou volbou, přičemž více náklady by měly být 3 tisíce korun na jednu takovou obec. Nicméně chybí zde provázanost s předchozími body. Očekával bych, že budou finanční dopady více rozvedeny v návaznosti na první bod, tedy rozsahové kritérium, jak už jsem o tom mluvil. Pokud by návrh dopadl i na obce větší, nebo dejme tomu a nedej bože na všechny, tak kolik by na to bylo potřeba vyčlenit prostředků, se zkrátka nedozvídáme. A osobně si myslím, že je to spíš více než méně.

Zároveň bych se rád navrhovatelů zeptal, zda se zabývali dopady v případě již zmiňovaného opakování se voleb z důvodu případného odvolání starosty či hejtmana. V neposlední řadě je také důležité zmínit a vyjasnit, za kým by tyto náklady šly. Řekněme, když se ty volby budou opakovat, tak kdo by to hradil, když by nastaly spory mezi zastupitelstvem a starostou. Hradila by to obec? To by asi občané nebyli úplně nadšeni. Hradil by to kraj? Nebo by to hradila osoba starosty? To bych tak jako očekával, že to v nějakém tom modelu přímé odpovědnosti politiků SPD bude prosazovat. Ale těžko říct, protože nám k tomu nic moc neřekla. Tohle téma je velmi důležité a udivuje mě, že není v návrhu specifikováno.

V neposlední řadě bych také rád doplnil, že přímá volba starostů nebo hejtmanů nemá jednoznačnou podporu ani v odborné obci, resp. příslušných sdružení právnických osob. Stanovisko Sdružení místních samospráv zní, že podporují posílení většinových prvků pro volby zastupitelů a zavedení funkčního modelu přímé volby starostů, nicméně záhy doplňují, že je toto rozhodnutí potřeba chápat v kontextu dřívějších snah - ono to usnesení je poměrně staré - dřívějších snah různých skupin o prosazení přímé volby starosty a obavy členů, zda bude tento systém funkční. Dle vyjádření místopředsedy Sdružení místních samospráv České republiky trápí starosty, a mluvil jsem o tom v úvodu, mnohem více jiné problémy, jakými jsou např. zákon o střetu zájmu - to jsme tu řešili včera -, GDPR nebo problematika rozpočtové odpovědnosti.

Svaz měst a obcí zastává v této věci obdobné stanovisko. A cituji z analýzy zavedení přímé volby starostů Ministerstva vnitra, ze které patrně předkladatelé rovněž vycházeli. Svaz měst a obcí není zastáncem modelu přímé volby starostů a nepovažuje ani za nezbytné příliš posilovat pravomoci starostů. Je to rovněž usnesení trochu starší, nebo prohlášení trochu starší. Ale nejsem si jist, jestli (nesrozumitelné), kolik se toho opravdu na starosty, na obce valí, že by se toto mělo nějakým způsobem změnit. Myslím si, že starosty, zastupitele, tlačí pata někde jaksi jinde a toto pro ně není prioritou.

Závěrem bych řekl, že je pěkné, že na zavedení přímé volby starostů, potažmo hejtmanů, nahlížíme jako na všespásnou sílu, která vyřeší problémy fungování obcí či krajů. Ale při větším zamyšlení a zpětném pohledu na to, co tu bylo řečeno, tomu tak bohužel není. Dámy a pánové, z těchto důvodů navrhuji za klub TOP 09 zamítnutí tohoto návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Klaus. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den, dámy a pánové. Vy víte, že poměrně často podporuji vaše stanoviska zejména v národních otázkách apod. Nicméně tento návrh zákona je skutečně velice nesystémový, protože tato země stojí na zastupitelské demokracii. To je asi jasné a ztotožňuji se s výhradou drtivých většiny řečníků, co tady mluvili přede mnou.

Nicméně řekněme si jasně, že naprosto stejně nesystémová je i přímá volba prezidenta. Takže když říkáte A, že toto je nesystémové, tak já doufám, že dojde i na to B a odstraníme z našeho právního řádu i tento prvek, který jsme pod tlakem populistického postupu zavedli a dvakrát vám přinesl akorát Miloše Zemana, rozkol ve veřejnosti a také ohrožení zastupitelské demokracie v České republice.

Takže tuhle paralelu jsem tady chtěl ve faktické poznámce zmínit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V obecné rozpravě nyní vystoupí paní poslankyně Hyťhová, připraví se pan poslanec Bojko. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Tereza Hyťhová: Vážené dámy a pánové, vážený pane předsedající, přímo volený politik se dle mého názoru těší mnohem větší podpoře u občanů než funkcionář nanominovaný stranickými sekretariáty nebo vzešlý ze zákulisních dohod. V případě takto zvolených starostů či hejtmanů dostaneme jistotu, že tato volba byla přímým vyjádřením vůle občanů, kteří v dané lokalitě svůj hlas odevzdali, a tak s ní většina voličů bude ztotožněna. Lidé, kteří si přímo zvolí svého starostu či hejtmana budou mít pocit, že jejich hlas má možnost něco ovlivnit.

Neustále slýcháme stesky, které si stěžují na malou občanskou angažovanost. Posílením přímé volby můžeme napomoci tomu, že se občan začne ve větší míře zapojovat a zajímat se o chod věcí veřejných. To může v konečném důsledku vést k daleko větší zainteresovanosti našich občanů a zájmu o veřejné dění, počínaje obcí přes kraje až po celostátní politiku. Chceme-li vtáhnout co nejširší vrstvy do politického dění, musíme jim k tomu dát odpovídající nástroje a poznání, že mají svojí volbou podíl na politickém profilování obecních, krajských či celostátních institucí. A k tomu bezpochyby přímá volba může napomoci. Dalším přínosem je i daleko větší osobní odpovědnost přímo volených zástupců. To může přispět i k daleko větší transparentnosti státní správy a samosprávy, a proto bude mít předložený návrh moji podporu.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: K vystoupení paní poslankyně zde eviduji čtyři faktické poznámky. V pořadí paní poslankyně Pekarová, pan předseda Filip, pan poslanec Kupka, pan předseda Stanjura. Prosím paní poslankyni Pekarovou Adamovou.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, víte, já tu debatu sleduji už nějakou chvíli a úplně vidím, jak se míjíme. Dva tábory proti sobě. Ale tady vůbec nezaznívá argumentace na jasné výhrady, které tady zaznívají, tedy i z naší strany, to znamená výhrady vůči tomuto opatření, nebo této novince v naší Ústavě. Prostě jednou je deklarace toho, proč si myslíme, že je to špatně, a druhá je, jak neposlouchám, nevidím kolem, myslím si, že to zvedne účast, myslím si to a to, ale vůbec se tam nereaguje vzájemně na to, co vytýkáme dané změně zákona.

Prosím, začněme to diskutovat právě v této formě, začněme se vzájemně přesvědčovat argumenty, které opravdu reagují jedna strana na druhou. Myslím si, že ta jedna strana tak činí, ale ta druhá, ta předkládající, resp. obhajující ten návrh, ta se nesnaží obhájit proti jasným faktickým argumentům naší strany. Proto bych prosila, abychom tady více již neopakovali stále dokola tytéž argumenty, proč si myslíte, že je to v pořádku a je to třeba zavést, protože to už se tady jenom opakuje neustále dokola a postrádáme tady reakci ze strany obhajovatelů na to, jaké jsou naše výhrady.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následuje faktická poznámka pana předsedy Filipa. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, paní a pánové, já také musím reagovat faktickou poznámkou na to, co tady bylo řečeno, protože ty argumenty byly falešné.

Za prvé, česká Ústava, český ústavní systém, politický režim České republiky, parlamentní demokracie podle článku 5 je založena na svobodné soutěži politických stran. To je první moment. Tak to prosím nezpochybňujme, protože všichni, jak tu sedíme jako poslanci, jsme ústavní činitelé. Byl bych nerad.

Za druhé, nepoužívejme argumenty, které nejsou pravdivé. Není pravda, že by do komunálních voleb se hlásilo méně lidí. Každé čtyři roky vidíme, že počet těch, kteří se hlásí na kandidátní listiny, je vyšší, čili zvyšování zájmu je tady a neprobíhá pouze přes politické strany, probíhá například tím, že se více rozvolnily možnosti, jak to předložit v rámci jednotlivých peticí nebo archů, kdy jsou stavěny kandidátní listiny mimo politické strany. Takže to prosím není argument.

My se musíme vypořádat s tím - a já nejsem proti přímé demokracii, prosazuji dlouhodobě zákon o referendu, který považuji za prvek přímé demokracie, ale pokud jde o volbu starostů, hejtmanů, já mám obavu, a to zcela zásadní - pro KSČM by to bylo výhodné, my máme některé starosty více než dvacet let ve funkcích starostů, protože naše kandidátní listiny dokonce táhnou hodně nahoru, protože jsou to respektovaní lidé v obcích a městech. Tak to je. Ale když bude zvolen starosta přímo a kandidátní listina potom nebude mít - a teď nezáleží na tom, jestli to je KSČM, ČSSD nebo ODS nebo jiné politické strany - a nebude mít -

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, čas vypršel.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Omlouvám se. Čili to není argument, který bych mohl uznat.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Kupka a jeho faktická poznámka. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Mě znovu pozlobila teze, kterou jste si pravděpodobně povyměňovali v lavicích SPD, totiž starostové jako funkcionáři navolení stranickými sekretariáty. Opravdu nevím, kde jste na to přišli, že by tímto způsobem byli zvoleni starostové v naprosté většině českých obcí a měst. Já jsem navíc přesvědčen o tom, že urážkou stovek poctivých starostů, kterým lidé věří, odvádíte fakticky medvědí službu tomu, po čem sami voláte, tedy po větší participaci veřejnosti. Já bych byl rád, kdybyste připustili alespoň na okamžik nečekaný fakt, že lidé mohou být se svými starosty i spokojeni. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktická poznámka pana předsedy Stanjury.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Všimněte si, kolegyně, kolegové, že proti tomuto návrhu zákona vystupují poslanci, zkušení komunální politici, kteří by bezesporu vyhráli přímou volbu starosty. Jenom se podívám doprava, teď se podívejte: v první řadě Martin Kupka, Jana Černochová, Ivan Adamec, Martin Baxa. Ti by to bezesporu vyhráli. Přesto říkají, že jsou proti.

Ale když už tak argumentujete tou volební účastí, tak máme dvě komory Parlamentu České republiky, a přímá volba senátora, nebo (nesroz.), je přímá volba, vybírají si konkrétního člověka ti občané. Kde je ten váš argument o tom, jak ty občany to více zajímá, když si mohou vybrat konkrétního člověka? Porovnejte účast voleb do Poslanecké sněmovny, kolem 60 %, a kolik chodí lidí k senátním volbám. My nejsme přímo voleni, přesto nejvyšší volební účast je ve volbách do Poslanecké sněmovny. Není vám to divné v té vaší argumentaci? No není, protože vaše argumentace je tato - já se omlouvám za parafrázi, ještě nám asi to řeknete desetkrát - vezmu si ten papír a řeknu "já si myslím, že to přinese větší volební účast, a já si myslím, že to bude lepší, a proto s tímto svým návrhem souhlasím". Dobře, to vám neberu, ale my se tady dvě hodiny snažíme klást otázky a argumenty proti, a odpověď je: "Já si myslím, že to přinese větší volební účast, já si myslím, že je to dobře, a proto podpořím svůj návrh." To je normální, my také podporujeme své návrhy. To vám určitě nevyčítám. Co vám vyčítám, je to, že nejste schopni čelit otázkám, odpovídat na ně, případně nás argumenty přesvědčit, že my se mýlíme a vy máte pravdu.

Zeptejte se na Slovensku nebo v Polsku, jak to funguje. My, kteří jsme na těch hranicích seděli a máme družební města, to víme velmi dobře. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Adamec. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych tady chtěl znovu zareagovat na to, co už tady padlo minimálně z mé strany.

Já už jsem tady zažil takovýto atak na přímou volbu starostů, primátorů a hejtmanů v minulém volebním období. Tehdy to sem přinesla strana ÚSVIT. Tehdy aspoň měli, řekl bych, tu odvahu, že napsali přímo ten návrh zákona, nikoliv ten ústavní.

A já znovu opakuji, a je potřeba, aby to zaznělo. Prosím vás, chcete otevírat Ústavu s něčím, co není vydiskutováno. Prostě k tomu žádná seriózní rozprava neproběhla. Já vás tady vidím, vás, co pro to horujete. Máte to napsané. Asi názory na to máte, co je v tom papíru. Tak prosím vás, nedělejme to. Neotevírejme tu Ústavu, protože Ústava jako základní zákon našeho systému se má otevírat opravdu jenom v nouzi. Opravdu když už to jinak nejde. Ještě bych pobral, kdybyste přinesli návrh zákona, který se bude týkat přímé volby starostů, primátorů a hejtmanů konkrétně. Jak si to představujete. A pak tady máme o čem diskutovat. Ale otevírat Ústavu jenom proto, že se vám to hodí a že to je vaše politická proklamace a snaha zaujmout veřejnost, to mi připadá hodně málo.

Prosím, chovejme se racionálně, a věřím tomu, že u většiny poslanců tady zvítězí zdravý rozum. Že to neuděláme. (Potlesk několika poslanců vpravo.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, je 13.00 hodin. Konstatuji, že v rámci rozpravy zazněly dva návrhy na zamítnutí předloženého návrhu - ze strany pana předsedy Stanjury, dále takový návrh předložil pan poslanec Feri.

Přerušuji projednávání tohoto bodu a jednání Poslanecké sněmovny do 14.30 hodin, kdy budeme pokračovat ústními interpelacemi.

 

(Jednání přerušeno v 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené poslankyně a poslanci, já vás vítám na odpoledním jednání Poslanecké sněmovny.

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.