Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

62.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

V případě projednání tohoto bodu dříve než v 11 hodin bychom pokračovali dalšími body dle schváleného pořadu schůze. Je to na základě platného usnesení Poslanecké sněmovny č. 1342, které bylo schváleno ve čtvrtém volebním období, s tím, že by byl dán prostor k vystoupení poslankyň a poslanců na změnu schváleného pořadu 7. schůze.

Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich losování.

Mám tady ještě jednu omluvu. Omlouvá se z dnešního jednání v době od 9 do 10.30 pan poslanec Vít Kaňkovský. Tak. Pan poslanec Kubíček se hlásil... Můžu mu dát slovo? Ne. Ale my nemáme otevřenou... (Rozhovor s poslancem mimo mikrofon.) A v jaké roli jenom? Ale teď jsou interpelace.

Na pořad jednání 7. schůze Poslanecké sněmovny byly předloženy celkem tři odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny.

Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

A nyní přistoupíme k odpovědi na písemné interpelace. Ministryně financí Alena Schillerová odpověděla na interpelaci poslance Vojtěcha Munzara ve věci interpelace k výměře daní z nabytí nemovitosti. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 55. Nyní otvírám rozpravu. Ano, pan poslanec. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, Já jsem požádal o zařazení této interpelace na pořad schůze, protože jsem považoval odpověď paní ministryně, resp. Ministerstva financí za velice nedostatečnou.

Nejdřív vás seznámím s tím, o co se vlastně jedná. Jedná se o to, že stát, resp. finanční úřady, Finanční správa, Ministerstvo financí vybíralo daň z nabytí nemovitosti nejenom z prosté ceny nemovitostí, ale i z DPH. Bylo vedeno několik soudních sporů. Já jsem se inspiroval rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ve sporu Střelské Hoštice a odvolací finanční ředitelství, kde Nejvyšší správní soud de facto rozhodl, že dosavadní praxe Ministerstva financí a Finanční správy není správná, že by se neměly vybírat daně z nabytí nemovitostí i z DPH, ale pouze z prostých cen.

Přijde mi neuvěřitelné, že v odpovědi paní ministryně se objevuje následující věta: "To, že v konkrétně projednávané věci Nejvyšší správní soud rozhodl ve prospěch žalobce, poplatníka, ale ještě automaticky neznamená důvod pro závěr o plošné z nezákonnosti do té doby vydaných rozhodnutí ve věci stanovení daně z nabytí nemovitosti způsobem zastávaným Finanční správou." Já jsem si tuto větu přeložil tak, že Nejvyšší správní soud rozhodl, že Ministerstvo financí to nedělá správně, ale paní ministryně mi odpověděla, že to správně dělají, ale přesto mění svou praxi a občané si mohou požádat zpětně o... resp. podat dodatečné daňové přiznání a požádat o vrácení daně.

Mě zajímalo v interpelaci, o kolik případů se jedná a jaká je celková kalkulace takto neoprávněné daně, to znamená, kolik bude stát zhruba vracet v těchto řízeních. Odpověď, pokud ji mohu parafrázovat, zněla: Nevíme, protože bychom si museli přečíst kupní smlouvy při daňovém řízení. - Ale paní ministryně, vy je máte, ty kupní smlouvy, vy je po poplatnících požadujete v rámci podávání přiznání k dani z nabytí nemovitosti.

Přijde mi rovněž neuvěřitelné, že mi ministerstvo neodpovědělo na otázku, jaký je předběžný odhad takto vybrané daně. A přijde mi neuvěřitelné, že si Ministerstvo financí neudělalo zpětnou kontrolu a kalkulaci dopadu tohoto svého chybného postupu. Nechce se mi úplně věřit, že kovářova kobyla chodí bosa, a proto chci zopakovat svoji otázku, o jaký počet případů se jedná a o jaké celkové finanční prostředky vybrané daně z nabytí nemovitosti z DPH se jedná, a kolik tedy ministerstvo předpokládá, že bude stát daňovým poplatníkům vracet.

Zajímalo mě zejména, jestli bude Ministerstvo financí a generální finanční úřad nějak aktivně informovat poškozené poplatníky, aby požádali o vrácení daně. To bylo největším smyslem mé interpelace, protože jsem chtěl, aby Ministerstvo financí udělalo důraznou osvětu, tak aby lidé o tom věděli a mohli podat dodatečné daňové přiznání a aby požádali o vrácení těch peněz. Odpověď však byla, že GFŘ vydalo tiskovou zprávu a že Finanční správa informovala na svých internetových stránkách. A vaše odpověď, paní ministryně, byla, že je to dostatečné, to znamená, že to stačí, a to v době, kdy se každý den na nás z rádia valí reklama na účtenkovku. V tomto případě asi tedy nestačí, takže účtenkovku budeme propagovat prostřednictvím rádií, inzerátů a to, že ministerstvo udělalo chybu a informovalo občany o tom, aby si mohli požádat, stačí dát pouze na stránky internetové Finanční správy. Kolikrát občané na tuto stránku chodí?

Takže já bych chtěl doplnit svou otázku, kterou jsem položil v interpelaci, z jakého důvodu je tedy důležitější informovat poplatníky daní o účtenkové loterii prostřednictvím placených inzerátů než možnost pro daňové poplatníky požádat o vrácení neoprávněně vybrané daně.

Mně nestačí odpověď naznačená ve vaší písemné odpovědi na moji interpelaci, že je povinností daňového poplatníka podat nové daňové přiznání s tím, že právo přeje bdělým, tedy s tím, že daň neoprávněně vybereme, ale pozor, pššt!, radši to nikomu moc neřekneme, aby ji náhodou lidé nechtěli vrátit. Mimochodem, tato věta je obrazem poslední doby docela arogantního přístupu Finanční správy k občanům a to mě velmi mrzí, paní ministryně. Takhle se má, paní ministryně, chovat stát? Bude aktivně informovat občany prostřednictvím dalších komunikačních médií, nebo ne? Stát má podle mě být službou pro občany a je placen občany. A proto když udělá chybu, měl by o tom dostatečně a řádně informovat. Já se zkrátka nechci smířit s tím, že Ministerstvo financí tady neudělalo tu základní službu pro občany a například neinformuje, resp. nedělá nic pro aktivní informování občanů například jako prostřednictvím výzvy k uhrazení daně z nemovitosti. Každému chodí složenky, každému chodí dopisy. To by byl elegantní způsob, jak informovat občany o tom, že mohou podat dodatečné daňové přiznání a požádat si o vratku této daně. Musím říci, že postup ministerstva mi spíše připomíná pohádku S čerty nejsou žerty - co peklo zchvátí, to už nenavrátí.

Tím bych zakončil své úvodní vystoupení k této interpelaci. Požádal bych, paní ministryně, zda byste mi odpověděla. Mým smyslem není ani peskovat ministerstvo za to, že předtím udělalo chybný postup, co se týká výběru daně z nabytí nemovitosti, ale opravdu mi vadí, že neinformujete řádně občany o tom, že si mohou podat dodatečné daňové přiznání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci Vojtěchu Munzarovi. Paní ministryně financí Alena Schillerová má slovo. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, dobrý den, pane poslanče Munzare. Začnu otázkou: Vy jste nečetl tu moji odpověď? Nebo jste ji četl velmi povrchně, nebo těm věcem prostě nerozumíte. Takže mi dovolte, abych je uvedla na pravou míru. Nebudu číst svoji odpověď, to je zbytečné, protože ji máte všichni k dispozici, takže se budu držet prostě faktů, jak ty věci byly.

Právní úprava, o které mluvíte, byla provedena zákonným opatřením Senátu - to bylo tenkrát to období, kdy vlastně musel nastoupit Senát - číslo 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí - dovolte, dále budu používat už jenom termín zákonné opatření. Poplatník dle § 2 tohoto zákonného opatření ve znění účinném do 31. 10. 2016, jde-li o nabytí koupí nebo směnou, je poplatníkem daně převodce vlastnického práva k nemovité věci, pokud se převodce nedohodne s nabyvatelem, že poplatníkem je nabyvatel. Taková byla úprava. My jsme tehdy navrhovali, Ministerstvo financí, aby to byl nabyvatel, jako je tomu nyní, ale prostě byla tam ta možnost dohody. Dělalo to v praxi neskutečné problémy.

Poplatníkem dle § 2 zákonného opatření ve znění od 1. 11. 2016 je nabyvatel, jak jsem to uvedla teď.

Sjednanou cenou podle § 13 zákonného opatření se pro účely daně z nabytí nemovitých věcí rozumí úplata za nabytí vlastnického práva k nemovité věci. Důvodová zpráva k tomuto § 13 - dovolím si citovat - jasně říká: Sjednaná cena je celkovou cenou včetně daně z přidané hodnoty.

Úplata dle § 4 odst. 1 - nezlobte se, pane předsedo Stanjuro, zase budu citovat paragrafy, ale tentokrát to opravdu jinak nejde - úplatou se rozumí částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžního plnění, které mají být nebo jsou poskytnuty za přijaté plnění. Tolik citace z tehdy právní úpravy.

A teď k rozsudkům Nejvyššího správního soudu a k jejich závěrům. Nejdříve rozsudek číslo 4 Afs 88/2017 - 35 ze dne 28. 6. 2017, čili bavíme se vlastně o době loňského roku, pak rozsudek - ještě si dovolím doplnit - č. j. 7 Afs 301/2016 - 70 ze dne 22. 8. 2017. Předmětem posuzování bylo, že poplatník je převodcem, a otázka, zda DPH je či není součástí základu daně z nabytí nemovitých věcí určeného podle ceny sjednané.

Závěr Nejvyššího správního soudu byl, že možné jsou oba výklady - cituji z rozsudku. Aplikace zásady in dubio mitius, a proto výklad ve prospěch poplatníka. Závěr Nejvyššího správního soudu: DPH není součástí sjednané ceny.

Takže Nejvyšší správní soud připustil obojí, ale řekl, že se musí jít v pochybnostech ve prospěch poplatníka, a proto řekl, že není součástí. Samozřejmě, v té konkrétní věci okamžitě zavázal Finanční správu, aby takto konala. Byl to první rozsudek svého druhu a Finanční správa - a vím, že Ministerstvo financí, už jsem v té době byla jako náměstkyně, takže jsme to velmi aktivně konzultovali, byli jsme na jednání na Nejvyšším správním soudě, protože se rozsudek zabýval pouze - a ten následný také, byla jsem u toho, takže vím, o čem mluvím - zcela věcně a zcela prakticky postavením převodce, nikoliv nabyvatele. A Finanční správa řeší ty problémy ve vztahu k převodcům i k nabyvatelům, takže potřebovali jsme si vyjasnit, resp. Finanční správa, ale spolupracovala na tom s věcným útvarem Ministerstva financí, protože se jedná o zcela zásadní změnu správní praxe, jestli se takto postavit k těm věcem i u nabyvatele. Proto proběhla schůzka na Nejvyšším správním soudě, kde samozřejmě Nejvyšší správní soud nás nemohl nějakým způsobem instruovat metodicky, protože je to nezávislý soud, ale prostě ta debata byla velmi věcná a nám velmi pomohla.

Postup Finanční správy v návaznosti na rozsudky Nejvyššího správního soudu je třeba posuzovat s ohledem na tzv. temporální účinky, které mají rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. To znamená, do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je postup Finanční správy legitimní. Vydaným rozhodnutím svědčí presumpce správnosti. To je běžný postup. To je podstata temporálních účinků. O temporálních účincích hovořil Nejvyšší správní soud v řadě svých rozhodnutí.

Nicméně od rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, tedy od toho data, které jsem před chvílí citovala, v roce 2017, se začalo okamžitě postupovat tak, aby se zohlednily závěry Nejvyššího správního soudu. 1. září 2017 vydala Finanční správa organizační opatření, kde sjednotila postup finančních úřadů v případech, kdy poplatníkem je převodce a sjednaná cena zahrnovala DPH. To znamená, instruovala všechny finanční úřady v zemi, aby postupovaly následně takto. Tam, kde daňové řízení nebylo ukončeno, zohlednit okamžitě závěry soudu, přestože to rozhodnutí v té době bylo jenom jedno a většinou se čeká na konstantní judikaturu správních soudů. A za druhé, daňové řízení, kde bylo ukončeno, umožnit podání dodatečných daňových přiznání, a naložit tak s přeplatkem dle daňového řádu. Čili ho vrátit, případně použít na nedoplatky, což je legitimní postup.

U temporálních účinků je to hodně nad rámec, ta možnost podat dodatečné daňové přiznání. Přesto Finanční správa k tomu přistoupila. 5. září 2017 byla vydána první tisková zpráva, kde se zdůraznilo, že tento postup platí pouze v případech, kdy poplatníkem byl převodce, a podala se informace o analýze případů, kdy poplatníkem je nabyvatel, protože touto situací se Nejvyšší správní soud nezabýval, a nezabýval se v ní ani v prvním případě, ani ve druhém případě. Nicméně po diskusích, které se velmi intenzivně vedly, a konzultacích 24. listopadu 2017 byla vydána druhá tisková zpráva a bylo rozhodnuto, že se nebude čekat na další rozsudek Nejvyššího správního soudu, který by řešil poplatníka jako nabyvatele, ale umožní se tento postup i u případů, kdy poplatníkem je nabyvatel. Takže v podstatě pro všechny. Byla přiložena podrobná informace, že Finanční správa bude akceptovat cenu sjednanou bez DPH u případů, kdy je poplatníkem daně jak převodce, tak nabyvatel. Všechno bylo samozřejmě vyvěšeno na webových stránkách Finanční správy včetně všech dotazů a odpovědí, které od poplatníků přicházely

Já nejsem schopna odpovědět, pane poslanče Munzare, o kolik případů se jedná. Finanční správa v tuto chvíli má asi 900 tisíc smluv a není tento údaj sledován automatizovaně. Nikdy to nebylo v požadavcích, protože to nebylo potřeba. To znamená, že se provedla tato informovanost. Je to běžná praxe. Všechny finanční úřady to vyvěsily ještě na svých stránkách, na úředních deskách. Zodpověděly se desítky dotazů a ty informace u poplatníků jsou.

Srovnávat to s účtenkovou loterií je skutečně srovnávání hrušek a jablek, protože účtenková loterie je projekt, kde jsou vymezeny prostředky na určité PR aktivity, což samozřejmě takovéto prostředky vynakládat Finanční správa nemůže v souladu s platnými předpisy a se zákonem o veřejných zakázkách a běžně tak nelze činit. To znamená, zvolila postup publikace, který volí u všech jiných věcí a záležitostí.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji paní ministryni. A jsme v rozpravě. Ano, máme přihlášeného pana poslance Vojtěcha Munzara. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Paní ministryně, můžu vás ubezpečit, že vaši odpověď jsem četl velice pozorně. Nejsem si jistý, jestli jste vy úplně pozorně naslouchala všem těm věcem, na které jsem se tady ptal. Ale to nevadí, nebudeme se tady o to přít. De facto to, co jste tady říkala velice sofistikovaně, velice odborně, tak jste potvrdila jenom ta má slova. Vy jste změnili na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu praxi. Sama jste řekla, že jste konzultovala s Nejvyšším správním soudem, nebo že vaši pracovníci konzultovali s Nejvyšším správním soudem i změnu ohledně nabyvatele, a změnili jste organizační a metodický pokyn na jednotlivé finanční úřady. Mám tady zprávy od občanů, že ne na všech finančních úřadech byly tyto věci vyvěšeny.

Ale skutečně mým smyslem interpelace je, aby se stát choval velice slušně ke svým občanům a řádně je o tom informoval. Protože víte, co se stává. Když vy jako občan podáte, řekněme, nepřesnou přihlášku k dani z nabytí nemovitosti, daňové přiznání, tak hned dostanete pokutu od finančního úřadu, pokud se to nevyřeší na místě, a myslím si, že pokud by se stát rozhodl změnit praxi na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, tak by o tom měl své občany řádně a jednoznačně informovat.

Myslím si, že ty smlouvy máte. Ano. Vy jste mi odpověděla v písemné interpelaci, že máte 900 tisíc případů za rozhodné období. Ale odpověděla jste také v tom, že by bylo nutné si ty smlouvy přečíst. A ty smlouvy máte. Vy je po těch poplatnících požadujete. A já si myslím, že Ministerstvo financí není jenom tím, kdo vybírá daně, ale má dělat i servis pro občany v této zemi. Tak jednou z povinností finančních úřadů, když má v daňových přiznáních smlouvy, je si je přečíst a jednoznačný manažerský přístup ke státnímu rozpočtu je si udělat předběžnou kalkulaci takových případů. Prostě říct "nevíme, změnili jsme to a nevíme, kolik nás to bude stát, jaký to bude dopad do státního rozpočtu", to mi přijde nevhodné.

A já znovu zopakuji svou otázku, resp. ten svůj názor, že dát to na internetové stránky Finanční správy je nedostatečné informování občanů. Já se znovu ptám, proč jste třeba nevyužili dopisy, v kterých vyzýváte k zaplacení daně z nemovitosti, aby se tam objevila jedna věta třeba s odkazem na tiskovou zprávu. To by byl skutečně elegantní způsob. Ale to byste to museli chtít aktivně dát vědět občanům. Mně ta aktivita ze strany Ministerstva financí přijde nedostatečná a potvrzuje se to i ve vaší odpovědi, s tím že právo přeje bdělým. Vy chcete po občanech, aby byli bdělí, a sami jim dostatečný servis neuděláte. To mě velice mrzí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci Munzarovi. Od paní ministryně mám avizováno, že již nebude reagovat, takže pokud se již nikdo jiný z poslanců nehlásí, tak rozpravu končím, a nyní se tedy táži pana poslance Vojtěcha Munzara, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

Ale teď mi dovolte ještě přečíst - omlouvám se, nakupily se mi tady. Náhradní kartu číslo 4 má pan poslanec Kováčik.

A mám tady omluvy. Pan poslanec Antonín Staněk z pracovních důvodů v čase od 10.00 do 12.00 hodin. Pan poslanec Radek Koten po dobu 9.00 až 10.00 hodin z důvodu jednání na bezpečnostním výboru. Pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch z jednání schůze od 11.30 do 13.00 hodin z důvodu neodkladných pracovních záležitostí a pan poslanec David Kasal ze zdravotních důvodů.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Chci vás, kolegové poslankyně a poslanci, požádat o přijetí nesouhlasného stanoviska s odpovědí na interpelaci dle § 112 jednacího řádu, a to právě z toho důvodu, že se mi nezdá, že Ministerstvo financí postupuje řádně v informování občanů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Budeme tedy hlasovat o předneseném návrhu. Pan poslanec Vojtěch Munzar navrhuje nesouhlasné stanovisko s odpovědí paní ministryně. Budeme hlasovat. Žádost o odhlášení ani žádnou nevidím. Myslím, že to ani nemusíme dělat. Přistoupíme k hlasování.

 

Kdo souhlasí s nesouhlasnou odpovědí? Zahajuji hlasování teď. Zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Prosím, kdo souhlasí s nesouhlasnou odpovědí, zmáčkněte tlačítko a stisknete ruku. Omlouvám se. Kdo nesouhlasí s nesouhlasnou odpovědí?

Hlasování číslo 35, přihlášeno 103 poslanců, pro 23, proti 29, zdržuje se 51. Bylo to zamítnuto.

 

Prosím. Hlásíte se? Ne. Děkuji a budeme pokračovat. Jinak v případě nesouhlasného stanoviska to tady není.

 

Máme další interpelaci. Ministr dopravy Dan Ťok odpověděl na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci stavby I/11 Prodloužená Rudná, hranice okresu Opava - zařazení do sítě TEN-T a jeho zařazení do seznamu prioritních dopravních staveb dle nařízení vlády číslo 283/2016 Sb. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 100. Takže nyní otevírám rozpravu. Pan ministr není přítomen a já uděluji slovo panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak já bych se nejdřív zastavil u toho, co jste říkal, pane místopředsedo, na začátku dnešního jednání schůze - že pokud jsou vyčerpány písemné interpelace, pokračuje schůze v řádném programu s tím, že se mohou navrhovat změny programu. Ale aby to mělo smysl, aby opozice měla prostor pro interpelace, tak to nemůže být tak, že interpelace skončí, protože je nepřítomen ministr, což je tento případ. Já mám dvě interpelace. Poctivě musím říct, že pan ministr mi řekl už v úterý, že se omluví. Já jsem tu omluvu přijal, řekl jsem, že tomu rozumím, že v takovém případě navrhnu přerušení projednávání těchto interpelací do příštích písemných interpelací. Pan ministr Ťok s tím souhlasil. Jsem připraven to udělat, ale ne že v 9.31 začne schůze, protože pak má ta vláda kdykoliv možnost hodiny pro interpelace skrečovat tím, že tady nejsou ministři a vlastně opozici o tu šanci interpelovat a o důležitých problémech, o kterých - já chci třeba uvést tu první interpelaci, které by měli mimořádnou pozornost věnovat všichni poslanci z Moravskoslezského kraje a z volebního obvodu Praha, protože ten problém je podobný. A pokud tady je jenom jedna strana té debaty, to znamená interpelující poslanec, a není tady pan ministr, který je opravdu řádně omluven, to já nijak nezpochybňuji, tak to nemá žádný smysl. Ale pokud bude trvat většina na tom, že budeme projednávat další body, tak já prostě budu projednávat a budu tady k vám mluvit, budu vyzývat ministra, aby mi odpověděl, a budeme čekat na písemnou interpelaci. To mi nepřijde důstojné ani vhodné, zejména poté, co jsme se s panem ministrem v klidu domluvili, jak to s těmi interpelacemi uděláme, protože nejsou politického charakteru, ale věcného a odborného.

Ale ještě předtím, než se rozhodneme jak dál, tak chci požádat vedení Sněmovny, aby řeklo všem ministrům a ministerstvům, které chystají odpovědi na písemné interpelace, že písemné interpelace a odpovědi dostávají číslo sněmovního tisku. Tudíž jsou vystaveny všechny na internetu. (Během řeči ukazuje plénu písemné materiály.) Jednacím jazykem Poslanecké sněmovny je český jazyk. Můžeme říct, že pošlu poslanci dopisy v originále v angličtině. Já s tím problém nemám. Ale pokud se to stává sněmovním tiskem a bude si to chtít přečíst některý občan, který nevládne anglickým jazykem, tak se vlastně nedozví, co je v dopisech bývalého premiéra šéfovi Evropské komise a zpátky. (Stále během řeči ukazuje v levé ruce desky s dokumenty.) To já si myslím, že by se mělo dodělat, český překlad, ne pro poslance, nebo ne jenom pro poslance, ale zejména pro ty, kteří studují sněmovní tisky, a zajímá je například problematika výstavby dopravních komunikací. Takže to nechci dělat já jako opoziční poslanec. Poprosil bych vedení Sněmovny, abyste dali takovou obecnou žádost všem ministerstvům, která chystají ty podklady. Rozumím tomu, že to není odpovědnost ministra, aby ministr kontroloval, zda je přiložen i český překlad. Tak to je spíš jenom poznámka.

A teď: máme dvě možnosti. Já jsem připraven navrhnout přerušení obou interpelací s tím, že se jim budeme věnovat, až bude přítomen pan ministr Ťok, tak jak jsem se s ním dohodl, ale pouze za předpokladu, že budeme pokračovat schůzi v 11 hodin. Pokud ne, tak začnu projednávat, a je to minimálně na hodinu, ta Rudná, protože to je velký problém, který se týká nejenom našeho kraje Moravskoslezského, ale i Prahy, vnitřních městských uzlů, má to vazbu na TEN­-T, na možnosti evropských dotací a podobně. A ta odpověď ukazuje, že Ministerstvo dopravy nevyužívá možností, které má i v těch složitých evropských předpisech, a že tím vlastně připravuje tyto konkrétní dva volební kraje o možnost čerpat evropské peníze na akce, na které se zatím nečerpají.

Tak možná opravdu jenom stručně vás provedu tou interpelací (tiskem) číslo 100.

Minulá vláda prosadila v Poslanecké sněmovně nový zákon o EIA - teď nechci úplně hodnotit ten proces, a jak to bylo špatně -, který zapříčinil, že stovky staveb získaly zpoždění díku tomu, že se musí opakovat řízení EIA. Vláda přišla s částečným řešením s tím, že navrhla deset klíčových staveb, k tomu jsme přijali mimořádnou novelu, dokonce podle § 90, a v okamžiku, kdy jsme vedli politická jednání o této novele, tak mezi těmi deseti prioritními stavbami byla i stavba prodloužené Rudné. Ten zákon byl v obecné formě, tam byla příloha s tím, že vláda může vydat nařízení vlády, kterým definuje stavby, které pak mohou používat tento speciální režim EIA, kde by nedošlo k tak velkému zpoždění. Byli jsme na těch politických jednáních ujištěni - protože jsme tušili, my, kteří se tomu věnujeme, že tam může být problém s prodlouženou Rudnou, zda se to týká také prodloužené Rudné - byli jsme ujištěni, že ano, že to je vykomunikováno s Evropskou komisí. Bohužel se tak nestalo. Vláda vydala nařízení, které mělo devět staveb, s odůvodněním, že se bojí toho, aby ta desátá stavba případně neohrozila těch devět staveb. I tomuto opatření nebo tomu názoru rozumím a požádal jsem ministra dopravy a ministra životního prostředí, aby vláda přijala druhé nařízení vlády, protože to může, ten zákon to umožňuje, který by obsahoval pouze jednu stavbu. Takže v případě, že by se ukázalo, že by byl problém v Bruselu, tak by bylo ohroženo druhé nařízení vlády a jedna jediná stavba a těch devět to nemělo.

Když jsme si dali tu podrobnou práci a prozkoumali jsme, jak je vlastně definována síť TEN-T, tak jsme zjistili, že se tam používá institut, kromě definice těch jednotlivých tahů, tak se tam používá institut, který si říká takzvané městské uzly. A v České republice je městský uzel Praha nebo městský uzel Ostrava. Jedním z parametrů, kterým je definován, je počet obyvatel, a tím, jak my v Moravskoslezském kraji jsme taková koncentrovaná aglomerace, tak to splňujeme. A tady je ta výhoda, že v rámci toho městského uzlu může definovat i jiné stavby dopravní, které navazují na páteřní síť těch dálnic, co všichni známe, a tudíž i pak na tyto projekty mohou být použity evropské peníze. Z mně neznámých důvodů Ministerstvo dopravy zatím neřešilo ani městský uzel Ostrava, ale ani městský uzel Praha. Znamená to, že vlastně všechny komunikace, které by mohly navazovat na Pražský okruh, by mohly být za jistých okolností spolufinancovány z evropských peněz, což by byla úleva pro české daňové poplatníky, rozpočet SFDI či státní rozpočet. O tom jsem byl připraven i vést s panem ministrem debatu, jejímž cílem je přimět Ministerstvo dopravy, aby zkusilo využít tento institut, aby definovalo ty dva městské uzly a abychom se pokusili v rámci těch dvou aglomerací a těch dvou městských uzlů využít evropské peníze, případně i ten speciální zákon, který urychluje EIA na tyto stavby.

Já vím, že argument, který zazní těm, kteří se věnují prodloužené Rudné a jednajedenáctce je, že tou EIA se ta stavba nezačne. To je pravda. Taky netvrdím, že to tak je. Nicméně jeden krok bychom mohli mít za sebou. Bohužel dnes už je březen - a my jsme ten zákon schválili v červnu 2016 s tím, že to ty stavby, aspoň tu EIA těch staveb, urychlí. Ale za tři měsíce budeme mít dvouleté výročí přijetí zákona a nejsem si jist, že bude mít platnou EIA, po dvou letech. A je to podle našeho případu nevyužitá příležitost, ale pořád to není úplně promeškaná příležitost. Protože pokud to definuje Ministerstvo dopravy, obhájí, tak na stavby uvnitř Prahy a na stavby vlastně uvnitř Moravskoslezského kraje, které mají nějaké propojení s tou základní páteřní sítí TEN-T, se mohou využít jak to zrychlené řízení EIA, tak evropské peníze.

A protože pan ministr není přítomen, tak já bych, pane místopředsedo, procedurálně navrhl, abychom projednávání této interpelace po tom mém krátkém úvodním slově k bodu (tisku) 100 přerušili do přítomnosti pana ministra. On také s tím návrhem, to mohu říct, můžete si to ověřit, souhlasil.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Takže máme tady návrh na přerušení interpelace do příchodu pana ministra. O tomto návrhu se hlasuje. Takže já bych v tom případě - nemáme žádost o odhlášení, nic - takže já bych dal hlasovat o vašem návrhu.

 

Hlasujeme o tom, zdali přerušíme interpelaci do příchodu pana ministra.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti, zmáčkněte tlačítko a zdvihněte ruku.

Hlasování číslo 36. Přihlášeno 110 poslanců, pro 100, zdržuje se 10. Váš návrh je přijat.

 

Předpokládám, protože máte interpelace dvě, že to platí i pro tu druhou interpelaci. Dobře, takže tímto tedy očekávám, že vy tedy i tu druhou interpelaci, jestli tomu rozumím dobře, takže já ji otevřu, ale vy to znova navrhnete. Děkuji a otvírám druhou interpelaci. Jinak tu vaši poznámku, kterou jste říkal, vnímám, diskutujeme o tom už od včerejška od začátku, takže já po tom bych tedy svolal vedení, respektive předsedy poslaneckých klubů, abychom se poradili, co dál, a vnímám tu vaši námitku, abychom... Už jste se dohodli, tak potom mě tedy budete informovat o tom, jaká byla dohoda.

Já otevírám další interpelaci. Ministr dopravy Dan Ťok odpověděl na interpelaci pana poslance Zbyňka Stanjury ve věci aktuálního stavu přípravy a aktuálního stavu vyhlášených výběrových řízení na zpracování studií proveditelnosti na vysokorychlostní tratě VRT v České republice. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk číslo 110. Otevírám rozpravu a slovo má opět pan poslanec Zbyněk Stanjura. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tentokrát to vezmeme rychleji. Nechám si to úvodní slovo již na příští projednávání. Chtěl bych procedurálně navrhnout, abychom přerušili projednávání této interpelace do přítomnosti pana ministra dopravy.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Máme tady tedy návrh na přerušení interpelace do přítomnosti pana ministra, takže půjdeme hlasovat.

Kdo je pro - zahajuji hlasování - zdvihněte ruku a zmáčkněte tlačítko. Kdo je proti, zdvihněte ruku a zmáčkněte tlačítko.

Hlasování číslo 37, přihlášeno 110 poslanců, pro 96, proti nula, zdržuje se 14. Bylo to přijato.

 

Já bych tady splnil tedy nějakou proceduru. Tak tímto bych tedy, vážení kolegové, vážené kolegyně... (Konzultace mimo mikrofon.) Nyní bychom se tedy měli věnovat dalším bodům dle schváleného pořadu schůze a odpoledne bychom se věnovali bodu 63, což jsou ústní interpelace. Obdržel jsem tady návrhy na základě dohody předsedů poslaneckých klubů, že bychom pokračovali dalšími body dle schváleného pořadu schůze v 11.00 hodin. Takže do 11.00 hodin - a tam vy byste potom načetl ten váš návrh na tu změnu pořadu schůze - do 11.00 hodin bych přerušil schůzi Sněmovny a budeme pokračovat v 11.00 hodin.

A ještě bych, omlouvám se, přerušil sice, ale ještě dvě omluvy. Omluvení pana premiéra Andreje Babiše z dalšího jednání od 9.00 do 14.00 hodin z pracovních důvodů, na poslaneckých interpelacích už bude přítomen pan premiér, to bych chtěl zdůraznit, a omluva z jednání schůze ve dnech 1. 3. až 2. 3. z důvodu nemoci - paní poslankyně Lenka Kozlová. Přerušuji do 11.00 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 9.43 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, členové vlády. Nyní bychom se měli věnovat dalším bodům dle schváleného pořadu schůze a odpoledne samozřejmě, protože je čtvrtek, máme ústní interpelace. Ale podle jednacího řádu a podle našich usnesení máme teď chvilku na to, abychom se zabývali tím, jestli chceme udělat nějaký přesun. Ano, hlásí se pan kolega Kubíček. (Hluk a neklid v sále.) Pane poslanče, ještě chviličku malou, já se vám pokusím zjednat klid, abychom rozuměli návrhu, o kterém, pokud ho předložíte, budeme hlasovat. Prosím pány kolegy a paní kolegyně, aby diskuse, které se netýkají pořadu schůze, přenesli do předsálí. Prosím o klid. Děkuji.

Pan poslanec Kubíček, poté pan poslanec Foldyna. Máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych vás chtěl požádat jménem klubu ANO o zařazení bodu č. 4. Jedná se o vládní návrh zákona č. 289/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 47, druhé čtení, a pokračovat do jeho projednání jako první bod.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Jako první bod. Dobře. Nyní pan kolega Foldyna. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Dobrý den. Děkuji, pane předsedající. Já žádám o vyřazení bodu z programu schůze bodu č. 37. Jedná se o bilaterální smlouvu České republiky s jakýmsi státem Kosovo. Takže já v rámci toho, že je sto let diplomacie mezi Českou republikou a Srbskem, navrhuji vyřadit tento bod z jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak, děkuji. Ještě někdo další do rozpravy k pořadu schůze? Není tomu tak. Máme před sebou dva návrhy. Prvním návrhem je, abychom pokračovali nyní bodem č. 4, tedy daňovým řádem. Paní ministryně financí je přítomna. Myslím, že je nás tady dostatek.

 

Budeme hlasovat o tomto předřazení bodu 4 jako hlasování číslo 38, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 38 z přítomných 130 pro 79, proti 13. Bod byl zařazen. Budeme tedy pokračovat přerušeným bodem č. 4.

 

Nyní máme před sebou druhý návrh a to je návrh pana poslance Foldyny na vyřazení bodu č. 37 z pořadu této schůze.

Zahájil jsem hlasování číslo 39 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 39 z přítomných 132 pro 17, proti 58. Návrh nebyl přijat. Tento bod zůstává zařazen na programu této schůze.

 

Můžeme tedy pokračovat podle změněného pořadu schůze, a to bodem

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.