Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 45/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Tak, já velmi děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já budu stručný, protože nebudu opakovat to, co jsem říkal v prvním čtení, kdy jsem uváděl, myslím, poměrně obsáhle ten vládní návrh novely zákona o vodách. Tak snad jenom stručně připomenu, že kromě toho, že transponuje příslušnou rámcovou směrnici o vodách, která byla nedostatečně implementována a týkala se především zhoršování stavu vodních útvarů povrchové nebo podzemní vody, a možnost, jak na to reagovat, tak jsme tuhle tu novelu využili i tomu, abychom třeba výrazně omezili administraci, pardon administrativu nebo byrokracii v oblasti poplatků, čímž jsme vyšli vstříc i závěrům ekoauditu. Rovněž dochází třeba k přenosu správy poplatků z české inspekce, která by měla hrát především kontrolní roli, na Státní fond životního prostředí. Upřesňuje se definice odpadních vod a další věci s tím související.

Na výborech, jak na garančním výboru pro životní prostředí, tak i na zemědělském výboru, potom proběhla k této novele velmi obsáhlá debata s celou řadou pozměňovacích návrhů, které byly více či méně kreativní, a to vůbec nemyslím ironicky. Myslím si, že kolegové, kteří budou vystupovat za chvilku, k těm jednotlivým pozměňovacím návrhům budou hovořit, takže já bych je teď určitě nechtěl hodnotit. V mezidobí přišlo několik dalších pozměňovacích návrhů, které byly načteny tedy zcela nedávno, takže na ně vlastně ani ještě nemáme úplně reakci. Ale já jsem za tu debatu rád a určitě jsem na ni teď připraven.

Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu, dále byl tisk přikázán zemědělskému výboru, usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 45/1-3. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro životní prostředí a zároveň zpravodaj zemědělského výboru pan poslanec Karel Tureček, informoval nás o projednání návrhu ve výborech a případné pozměňovací návrhy také odůvodnil. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Kolegyně a kolegové, já bych vás rád informoval, že dne 14. února garanční výbor pro životní prostředí projednal vládní návrh zákona o vodách č. 254/2001 Sb. a přijal usnesení, v němž doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Já bych jenom ve stručnosti představil ty pozměňovací návrhy. Ony se opakovaly z minulé předlohy, kdy se vodní zákon v minulém volebním období se nestačil projednat.

Jednak výbor pro životní prostředí přijal pozměňovací návrhy k § 30 a k § 102, které se týkají problematiky hospodaření v pásmech hygienické ochrany a případné možnosti kompenzace za omezení, která vyplývají v rámci nařízení o omezení hospodaření v pásmech hygienické ochrany.

Dále výbor pro životní prostředí přijal pozměňovací návrh k § 67, který umožňuje v omezeném režimu zřizovat tábory, stanové tábory, v záplavových územích, a dále přijal pozměňovací návrhy jednak legislativně technického charakteru a jednak k § 89 a 49, řešící problematiku úpravy odpadních vod v odlehčovacích komorách či úpravy likvidace dovážené odpadní vody na čistírny odpadních vod. Takže tolik k usnesení výboru pro životní prostředí.

Den předtím, 13. února, projednal tento sněmovní tisk 45 zemědělský výbor, který přijal usnesení, v němž doporučuje Poslanecké sněmovně návrh schválit taktéž ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Samozřejmě se ty pozměňovací návrhy soustředily jednak na totožnou problematiku týkající se § 30, § 102 - to je to hospodaření v pásmech hygienické ochrany, dále § 67 - to je problematika stanovení zřizování stanových táborů, a dále přijal nad rámec pozměňovacích návrhů, které již nejsou shodné s výborem pro životní prostředí, pozměňovací návrh, který řeší přechodné ustanovení u bezodtokových jímek, kdy stanovuje přechodné období do 31. 12. 2021, a dále je to vypuštění možnosti osvobození odběru povrchové vody za účelem chlazení.

Takže tolik, řekl bych, k projednání v těchto dvou výborech Poslanecké sněmovny návrhu zákona. Já bych ještě na úvod chtěl signalizovat, že v podrobné rozpravě přednesu návrh podle § 95 odst. 1, kdy bych navrhl zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na do sedmi dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče, a otevírám obecnou rozpravu, do které jsou v tuto chvíli přihlášeni čtyři poslanci. Jako první pan poslanec Staněk, po něm se připraví paní poslankyně Vrecionová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně a páni poslanci, přihlásil jsem se do obecné rozpravy ze dvou, respektive tří důvodů. Nicméně impulsem se pro mne stal ve výboru pro životní prostředí předložený pozměňovací návrh pana poslance Schillera.

Předložený návrh zdánlivě pod environmentálním zájmem zajišťuje, aby komunální čističky odpadních vod nemohly přijímat vody s obsahem nebezpečných látek. V odůvodnění nazývá návrh navážené odpadní vody záměrně průmyslovými odpady s cílem vyvolat dojem, že tyto odpadní vody na komunální čističky odpadních vod skutečně nepatří. Tím však zcela opomíjí fakt, že ke klasifikaci odpadních vod dochází u živnostníků a producentů s konkrétním typem výroby dle § 5 zákona o odpadech a cílená kontrolní činnost v této oblasti dle § 6 zákona o odpadech přináleží České inspekci životního prostředí podléhající Ministerstvu životního prostředí, a tak opomíjí i fakt, že příjem těchto vod je regulován na komunálních čističkách odpadních vod v rámci provozních řádů, které musí být v plném souladu s vydanými vodoprávními rozhodnutími.

Fakticky návrh dopadá na tři základní skupiny odpadních vod, u nichž neexistuje v současnosti jakákoliv alternativa, jak s nimi nakládat, pokud nepočítáme přímé spalování.

Za prvé jde o přímo produkované odpadní vody živnostníky či průmyslovými podniky, obsahující nebezpečné závadné látky, které díky nadlimitnímu znečištění nemohou být vypouštěny do kanalizace. Jedná se o odpadní vody z různých průmyslových výrob, které nesplňují charakter kapalných odpadů, kdy podnik či živnostník nemá, nevlastní či neprovozuje konkrétní průmyslovou čistírnu odpadních vod a dostupné průmyslové čističky odpadních vod nemají kapacitu či odpovídající úroveň čištění konkrétních odpadních vod. Ve všech těchto případech je jednoznačně vhodnější vodu odvést ke zpracování do komunální čističky odpadních vod.

Za druhé jde o odpadní vody ze zařízení na úpravu odpadů, kde odpadní vody se zbytkovým obsahem vznikají při zpracování kapalných odpadů dle stávajícího povolení, nejčastěji jde o integrované povolení. Tyto odpadní vody ve většině případů není možno přímo vypouštět do kanalizace a je nutné jejich dočištění řízeným dávkováním do procesu komunální čistírny odpadních vod tak, aby nedošlo k narušení procesu čištění a zároveň (došlo?) i (ke?) kvalitnímu dočištění, a to v souladu s platným vodoprávním povolením pro konkrétní čističku odpadních vod.

A za třetí jde o skládkové vody. Většinou se jedná o vody ze sanací starých ekologických zátěží, které jsou čištěny na lokalitě mobilní sanační stanicí a pak dále vypouštěny na komunální čističky odpadních vod k dočištění.

Mezi nejexponovanější komunální čističky odpadních vod, kterých se návrh dotkne, patří zejména čističky odpadních vod Pardubice, Praha, Otrokovice, Ústí nad Labem, Ostrava a dále čističky odpadních vod Plzeň, Havlíčkův Brod či Brno. Předložený pozměňovací návrh pana poslance se stává nástrojem, který způsobí absolutní kolaps v oblasti externího zpracování odpadních vod. Pokud by i pouze jediná výše vyjmenovaná čistička dostala zákaz tyto odpadní vody přijímat, reálně neexistuje alternativa. Podniky by musely vody vypouštět opět do kanalizace s návazným porušováním limitu a byl by narušen ustálený systém, který je funkční a kdy jsou vody kontrolovány, přebírány a odváženy ke zpracování přímo do čističek odpadních vod s návazným hodnocením kvality vypouštěných odpadních vod.

Tento návrh s dalšími souběžnými zatíženími v oblasti environmentální legislativy se může stát dalším pomyslným hřebíčkem do rakve českého průmyslu a odvětví odpadového hospodářství. Namátkou: Nejvyšší poplatky za skladování nebezpečných odpadů, brzký zákaz skladování ostatních komunálních odpadů v roce 2024 a spalovny či recyklační zařízení, která se nebudují, a není dopracována legislativa. Dále klesající ceny recyklace plastů související s embargy do Číny a více a více vyvstávající problém, co s nimi. Dále aktuální emisní limity, přísnější a přísnější pro energetiku, což jsou další náklady, a navíc návrh tohoto opatření v oblasti odpadních vod.

Je možné, aby bylo osobním zájmem předkladatele takto závazně zatížit již tak zkoušený průmyslový sektor v České republice? Nebo je zájmem donutit průmyslové podniky pod tlakem takovýchto pseudokoncepčních změn, aby své odpadní vody či kapalné odpady, které jsou dále upravené díky neúnosným poplatkům, zaorávaly za podniky, zalévaly je odpadními vodami, které nebude kam dávat, a překrývaly je plasty, které nebude mít kdo recyklovat?

Kvalifikace uvedeného problému představuje na základě výše vyjmenovaných skupin více než 1 000 tun za den, tedy 400 000 metrů krychlových za rok, což z množství odpadních vod vyčištěných na komunálních čističkách odpadních vod představuje pouze čtyři setiny procenta z celkového množství čištěných odpadních vod. Na druhou stranu by v případě například termální likvidace těchto odpadních vod představoval nárůst nákladovosti pro průmysl ročně o jednu miliardu korun. Dopady návrhů jsou nepředstavitelné. Předkladatel totiž vůbec nezvážil, kam by se odpadní vody namísto komunálních čističek odpadních vod vozily. Neexistují pro ně žádné alternativní provozy, technologie ani průmyslové či chemické čistírny odpadních vod, které jsou naopak častým producentem a potřebují samy dočišťovat. A právě ve snaze zabránit těmto nepředstavitelným dopadům či jejich důsledky eliminovat budu v případě přijetí pozměňovacího návrhu pana Schillera předkládat svůj pozměňovací návrh, nicméně věřím, že bude bezpředmětný, neboť zvítězí zdravý rozum a návrh pana kolegy poslance nebude přijat. Ale co víme o cestách zdravého rozumu, kudy ty se zrovna vedou?

Druhý důvod pro mé vystoupení je již mnohem prozaičtější. Obrátili se na mě ovocní, okrasní a lesní školkaři s tím, abych tlumočil jejich názor a podpořil jejich několikaletou snahu o novelu vodního zákona, konkrétně § 101, spočívající v tom, aby nebylo čerpání povrchové vody pro zavlažování školkařské produkce zpoplatněno. Činím tak touto cestou zejména proto, že v mezirezortním připomínkovém řízení nebyl osloven Svaz školkařů České republiky, Sdružení lesních školkařů a Školkařský svaz ovocnářské unie. Chtěl bych zdůraznit, že producenti školkařských výpěstků nechtějí nijak měnit nově navržená nařízení, ale při příležitosti projednávání vodního zákona požadují upravit § 101, jehož aktuální nejednoznačný výklad je znevýhodňuje oproti jiným pěstitelům. Dle zákona o zemědělství spadají školky do zemědělské výroby, ale z důvodu absence vysvětlení pojmu "zemědělská plodina" se na ně aktuálně nevztahuje výjimka pro bezplatné čerpání povrchových vod na vyrovnávání vláhového deficitu, které právě řeší zmiňovaný § 101.

Z tohoto důvodu se po dlouhodobé komunikaci s Ministerstvem zemědělství jeví jako nejjednodušší řešení zpřesnit nařízení v odstavci 4 doplněním slov "včetně školkařských výpěstků".

Školkařské výpěstky jsou pěstovány především pro tuzemské využití, a to jak pro lesy, tak pro krajinu. Lesy mají významnou hospodářskou funkci, ale i díky mimoprodukčním funkcím lesního porostu a dalších výsadeb v krajině, jako je vodohospodářská, klimatická či sociálně rekreační, má tato zeleň vysoký celospolečenský význam. Přibližně 85 % lesních porostů je po těžbě zalesněno takzvanou umělou obnovou, sadebním materiálem ze školek. Závlahová voda čerpaná z povrchových zdrojů se ve školkách využívá především při pěstování malých rostlin nebo pro zálivku čerstvě přesazených rostlin ve školce. Závlahy také slouží při ochraně produkce před jarními mrazy, které se v posledních letech objevují téměř každoročně. Z toho vyplývá, že se nezavlažuje celoročně a odčerpaná voda se díky běžnému koloběhu v půdě dostane z větší části zpět do vodotečí. Také není nijak znehodnocena, např. na rozdíl od čerpání vody na přípravu technického sněhu, které také spadá do výjimek pro bezplatné čerpání vody. Škody způsobené suchem v posledních letech školkaře stejně jako ostatní pěstitele nevýslovně poznamenávají a dá se předpokládat, že takovýchto klimatických extrémů bude přibývat.

Z těchto důvodů se ztotožňuji s požadavkem školkařů na nutnost zpřesnit nařízení v § 101 tak, aby byl jeho výklad jasný a producenti školkařských výpěstků měli stejné podmínky pro čerpání povrchových vod jako ostatní pěstitelé zemědělských plodin. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní v obecné rozpravě vystoupí paní poslankyně Vrecionová, po ní bude mít slovo pan poslanec Kott. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Dobrý den. Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, přeji vám pěkné odpoledne nebo začátek dnešního odpoledne. Chtěla bych na začátek říci, že myslím, že je veliká škoda, že v případě tohoto zákona si Sněmovna schválila projednání ve zkrácené lhůtě, protože jde o velice komplikovanou materii. I pan ministr sám řekl, že vlastně je tady připraveno velké množství pozměňovacích návrhů, a ten zákon je opravdu velmi komplikovaný, složitý a je tam i řada problematických věcí. Myslím, že právě nebylo vhodné odhlasovat si tu zkrácenou lhůtu.

Dovolte mi tedy jenom okomentovat tady některé - protože tu základní materii pan ministr zhruba shrnul - některé pozměňovací návrhy. Nejdříve pozměňovací návrh, ke kterému se ještě přihlásím v podrobné rozpravě, ale trošku k němu něco řeknu a pak už nebudu zdržovat.

Jde o velice jednoduchý pozměňovací návrh, který jsme s kolegy napsali a který řeší výnos z poplatků za odebrané množství podzemní vody, který podle stávajícího zákona je rozdělen: z 50 % jde příjem rozpočtu příslušného kraje a z 50 % je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí. My bychom byli velice rádi, aby došlo k takové drobné úpravě, aby 10 % z celkové částky se stalo příjmem rozpočtu obcí a tím potom 45 % příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí a 45 % by zůstávalo kraji. Jde o to, že vlastně ty obce, na jejichž území, v jejichž katastru se uskutečňuje odběr podzemní vody, jsou velmi dotčeny touto skutečností, jsou omezeny na svém rozvoji a při svém hospodaření, protože zpravidla tyto podzemní vody jsou vlastně chráněny ochranným pásmem, a myslíme si a jsme pevně přesvědčeni o tom, že vlastně by mělo jít o přirozenou záležitost, která, když ty obce jsou omezeny z důvodu vyšších společenských zájmů, tak by měly obdržet alespoň nějakou náhradu. Takže bych vás potom poprosila o podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

O těch školkách tady nechci již mluvit, o tom mluvil můj předřečník. Pan kolega Zahradník také předkládá pozměňovací návrh v tomto duchu, který bych byla velice ráda, abychom podpořili.

Potom je tady další pozměňovací návrh, který předkládáme také spolu s kolegou Honzou Zahradníkem a který on podrobně jistě okomentuje. Tady jde o to, že bychom velmi rádi zanechali ve vodním toku takové množství vody, aby bylo možno tu řeku používat k rekreačním účelům. V současné době dochází k takovému problému, že např. majitelé malých vodních elektráren si vlastně odvádějí část vody z vodního toku pro své potřeby a říční koryta zůstávají často, nebo v některých úsecích, s velmi malým množstvím vody a není potom možné po té vodě plout. Takže to si myslíme. Myslím, že se i zástupci vodáků obraceli na řadu kolegů. My jsme přesvědčeni, že v této zemi je asi 670 000 vodáků a vodní turistika generuje i velké obraty a bylo by velmi dobré tento pozměňovací návrh podpořit. Moc bych vás o to poprosila.

Potom bych chtěla ještě mluvit o těch pozměňovacích návrzích, které byly přijaty na zemědělském výboru, ale vlastně částečně i na výboru pro životní prostředí. Já jsem chtěla potom moc poprosit pana zpravodaje, až budeme ve třetím čtení o těch pozměňovacích návrzích hlasovat, jestli by bylo možné je rozdělit. Minimálně mi jde o pozměňovací návrh, který vlastně řeší ty kompenzace v pásmu hygienické ochrany, které vlastně v současné době by se měly vztahovat k vlastníkům, a ten pozměňovací návrh je rozšiřuje i o nájemce, a staví tak vlastníka půdy na roveň s tím nájemcem. S tímto pozměňovacím návrhem já bych měla problém. Naopak ty všechny ostatní vítám. Tak bych byla moc ráda, kdybychom potom při hlasování - ale to samozřejmě ještě poprosím ve třetím čtení - mohli toto hlasování oddělit.

Tam rozhodně bych velmi ráda naopak podpořila ať ty stanové tábory, ale zároveň je tam ještě také ten problém, který řeší odlehčené vody, o tom asi budeme ještě také mluvit, kdy tato novela může provozovatelům kanalizací a majitelům - z toho mohou vyplynout vlastně velké náklady s tím spojené na technologii. Já souhlasím s tou novelou, tak jak toto zmiňuje, nicméně jsem pevně přesvědčena o tom, že je potřeba poskytnout majitelům více času. Proto bych velice uvítala možnost odkladu účinnosti v této části zákona.

Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně. Nyní v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Kott, připraví se pan poslanec Zahradník. Prosím.

 

Poslanec Josef Kott: Dobrý den. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, mně do jisté míry velkou část odůvodnění mého pozměňovacího návrhu odprezentoval kolega Staněk. Já společně s kolegou Jurečkou předkládám ten samý pozměňovací návrh týkající se lesních školek, kde se jedná skutečně o záležitost, kterou už v minulém volebním období jsme se snažili do zákona dát. V současném znění to opět vypadlo. Takže i my jsme za to, že výpěstky školek, jak lesních, tak okrasných i ovocných, sem do toho patří a zaslouží si naši pozornost. Takže já se potom v podrobné rozpravě odkážu na svůj pozměňovací návrh, který mám připraven.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Zahradník, připraví se pan předseda Bartošek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové. Děkuji za slovo. Já jsem přišel, abych zde představil vlastně čtyři pozměňovací návrhy, které jsem vložil do systému k novele zákona o vodách. Už jsem o tom mluvil v obecné rozpravě, do jaké míry ten zákon v některých svých ustanoveních může ovlivnit fungování vodohospodářské infrastruktury na těch nejmenších obcích, hlavně tedy co do čističek vod a odlehčovacích nádrží, které řeší některé problémy vodního hospodářství. Mluvil jsem o tom, že předkladatel zákona neprovedl dostatečnou ekonomickou analýzu těch opatření, zejména těch, která by dopadla na kapacitu čističek odpadních vod, a případně také těch, která by analyzovala zatížení občanů těmito opatřeními. Proto jsou zde některé návrhy, které potom se budou snažit tyto problémy ne vyřešit, ale minimálně nějak zohlednit.

Abych to vzal popořádku. První můj návrh, který jsem vložil do systému, se týká problému plavby, tedy mám na mysli konkrétně rekreační plavbu a její velkou část, plavbu sportovních lodí, kánoí, raftů, kajaků, po našich tocích. Už o tom mluvila kolegyně Veronika Vrecionová, se kterou jsme tento návrh společně připravovali, a který se snaží vyřešit tento problém úpravou § 36, konkrétně odstavců 1 a 2, které dávají při stanovení minimálního zůstatkového průtoku povinnost také mimo jiné aspekty zohlednit možnosti rekreační plavby a zároveň také tuto povinnost dávají vodoprávnímu úřadu, aby při povolení k minimálního průtoku zohlednil možnosti rekreační plavby. Odůvodnění tady kolegyně Vrecionová poměrně podrobně řekla.

Vodní turistika je stále větším a větším aspektem a podílem na ekonomice, jsou tam obraty řádově miliard korun, ať už v podobě různých půjčoven lodí, rekreačních zařízení, restauračních zařízení na tocích, a popularita vodní turistiky je značná. Pravdou je, že u některých řek pod vodními tělesy vinou mimo jiné také velkého odběru elektrárenských staveb a zařízení voda pro plavbu nestačí. Čili zohlednit možnost rekreační plavby je podle našeho názoru ten patřičný nástroj, který by mohl správci toku umožnit, aby se na vodáky při rozdělování vody ve vodních tocích také dostalo.

Další můj návrh se týká toho problému školkařů. Ten tady ale velmi podrobně zdůvodnil pan poslanec Staněk. Věřím tomu, že jeho návrh podpořený i zázemím jeho politické strany bude mít naději. My jej podpoříme. Já ale přesto ten svůj návrh zanechám vložený v systému a v podrobné rozpravě se k němu přihlásím.

Je třeba říci, že ten § 101, který řeší problém osvobození od poplatku za odběr povrchové vody k závlahám v zemědělství, není součástí naší novely, takže bude třeba tam udělat nový novelizační bod, ale to určitě má pan kolega Staněk ve svém návrhu zohledněné. I ty důvody, které vedou k tomu, že tenhle návrh jsem si přisvojil a předložil jej, jsou shodné s důvody, které tady pan kolega Staněk při předkládání návrhu již řekl.

Další můj návrh se týká poplatků za odběr podzemní vody, a tedy konkrétně již zasahuje do stávajícího novelizačního bodu 49, který v § 88b stanovuje způsob osvobozování od poplatku za odběr podzemní vody. Navržený text, který máme v naší novele, říká, že od poplatku za odebrané množství podzemní vody se osvobozuje odebírání podzemní vody provedené poplatníkem na území jedné obce nebo vojenského újezdu, jehož objem nepřekračuje 6 000 m3 za kalendářní rok nebo nepřekračuje 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Tento text umožňuje interpretaci, a na jednání výboru dokonce jsem byl ujištěn, že takhle to opravdu bude, která umožňuje podle mého názoru nelogický dopad tohoto paragrafu. Podle něj by totiž ten orgán, ta instituce, která odebere 5 999 m3 podzemní vody za jeden rok, byla od poplatku osvobozena, zatímco instituce, která by odebrala 6 001 nebo 6 100 m3 za rok, by musela zpoplatnit celý tento objem. Vzhledem k tomu, že uživateli tohoto osvobození od poplatku jsou hlavně malé obce, které mají své vodní zdroje právě v podobě vrtů, z kterých čerpají pitnou vodu, tak by musely tento dopad určitě pocítit. Jenom pro představu, 6 000 m3 vody, to je zhruba roční zásobení 120 až 150 lidí, takže je to docela významná věc, a pro tu obec by to pak znamenalo vekou zátěž, kterou by pak nejspíš promítla do ceny, za kterou by jednotlivým občanům tu vodu dodávala.

Proto jsem navrhl pro ten § 88b nový text, který zní: "Od poplatku za odebrané množství podzemní vody se osvobozuje odběr podzemní vody provedený poplatníkem na území jedné obce nebo vojenského újezdu až do výše 6 000 m3 za kalendářní rok nebo až do výše 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku." Čili podle mě tento text dává tomu ustanovení určitou logiku. Ten, kdo odebere 5 999 m3, bude osvobozen, kdo odebere 6 100 kubíků za rok, tak mu bude zpoplatněno pouze těch 100 m3. A to je podle mého názoru jak z hlediska motivačního účinku toho ustanovení, tak i z hlediska jeho logiky v pořádku, a proto jsem tento návrh předložil a posléze v podrobné rozpravě se k němu přihlásím.

A konečně poslední můj návrh - a paní kolegyně Veronika Vrecionová o něm také mluvila - se týká těch částí zákona, které mluví o odpadních vodách a jejich likvidaci. Je to předmět paragrafu 38 v té novele, konkrétně odstavců 8 a 3. Odstavec 8 zavádí povinnost odpadové jímky u jednotlivých individuálních objektů vyvážet do čistíren odpadních vod, kde tyto vody musí být vyčištěny. O tom se musí vystavit protokol, který bude muset majitel té odpadové jímky archivovat, aby jej mohl předložit při kontrole inspekčním orgánům. (V sále je silný hluk.)

Je to to, co - po dlouhá desetiletí, nevím, možná staletí, ale spíš desetiletí, ta poslední staletí nevím - byly obsahy žump vyváženy na pole. Tam to přispívalo k tomu, že se doplňoval úbytek organické hmoty, která je čím dál tím víc našimi zemědělci zaznamenávána.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: (Vstupuje do řeči.) Vážený pane poslanče, omlouvám se, ale hluk v jednacím sále dosahuje míry, která zabraňuje korektnímu pokračování obecné rozpravy.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím vás, abyste zachovali určitou kolegialitu k těm, kdo mluví, a k těm, kteří řečníka poslouchají. Děkuji.

Prosím, pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane místopředsedo, děkuji vám za váš zásah. Pro mne, starého kantora, to není zase takový problém překřičet neukázněnou třídu, tak i pomocí mikrofonu Sněmovnu. (Předsedající: Nicméně je to moje úloha, tak jsem se jí zhostil.) To adjektivum neukázněné si nedovolím použít. Abych mluvil o neukázněné Sněmovně, to v žádném případě. Ta je z principu ukázněná a jako zákonodárný orgán je vždycky správné - co činí, správně činí. Ale tak se budu snažit příště mluvit zajímavěji a barvitěji, abych upoutal pozornost nejen pana ministra Brabce, ale také vás ostatních.

Ale teď jste, pane místopředsedo, způsobil, že jsem nějak ztratil nit. Ne, ne, já tu nit zase najdu, nebojte se, žádnou obavu nemějte.

Ano, je to tam - ty žumpy, které se vyvážely na pole pomocí automobilu, jehož název také známe a jehož běžný lidový název bych si tady nikdy nedovolil použít. To už možné nebude. Dnešní doba jde velmi rychle kupředu. Mimochodem také i v tom, jak možná vnímáme ohrožení, která se nám mohou z naší přírody dostat. Prostě to už možné nebude.

Jak budeme do půdy dodávat organické hmoty, které mizí právě vinou nadměrného pěstování energetických plodin a vyčerpávání půdy, to známo není. Kaly z čistíren nemohou být ani skládkovány, ani rozváženy na pole. Co s nimi bude, to také nikdo neví. Je to problém, ale ten bohužel tenhle zákon explicitně řešit nemůže. Tak se alespoň pokusíme to nějak řešit, aby ti, kteří pak na to doplácejí, a to jsou správci a majitelé těch zařízení, nemusili moc doplácet.

Čili ten § 38 odst. 8 mluví o těch výjimkách. Já myslím, že v tom zákoně musí zůstat. Svádět souboj s tou korektností prostě asi možné není. Ale přesto bych si dovolil se připojit k návrhu, který předložil pan poslanec Jiří Běhounek a který prodlužuje účinnost, nebo nabytí účinnosti pro tento paragraf z 1. ledna 2019 na 1. leden 2021. Tady děkuji panu poslanci Běhounkovi za to, že to předložil. Já se k němu připojím. Takže ten paragraf 38 odst. 8 nebudu předkládat.

Zaznamenal jsem ale, že podobný problém je i u případu dalšího odstavce, to je odstavec 3, který definičně stanovuje, že srážkové vody vtokem do společné kanalizace se stávají vodami odpadními a musí být vyčištěny a není možné, aby byly z odlehčovacích komor při nějakém třeba i velkém srážkovém incidentu vypuštěny do toku jakkoliv zředěné, jakkoliv už skoro prosté všech možných negativních odpadů. Prostě i tohle to pak ty čističky zatěžuje. Obce oba ty paragrafy pocítí na nedostatku kapacity čističek. Bude možná třeba budovat čističky nové, zvětšovat jejich kapacitu a to ty malé obce, o kterých právě mluvím, asi nebudou hned v krátké době umět zajistit. Ale přesto bych prosil, abychom i s tímto odstavcem 3 naložili podobně jako s tím odstavcem 8, tedy abychom jeho účinnost odložili až na 1. leden 2021.

Chci toho dosáhnout tím, že bych tedy do toho závěrečného, úplně posledního textu zákona, který stanovuje účinnost, dal výjimku z ustanovení článku 1 bod 21 § 38 odst. 3 a pak také novelizačního bodu 22, který škrtá stávající výjimku, která pro srážkové vody platila. Podle stávající dikce zákona srážkové vody vtékající do té společné kanalizace nebyly považovány za vody odpadní. Čili pokud i tento novelizační bod odložíme, tak ta absence nového textu v § 3 bude nahrazena tím zatímním odškrtnutím té výjimky, která odpadní vody srážkovými nenazývá.

Čili to jsou moje čtyři návrhy, které jsem tady zdůvodnil, a dovolím si v podrobné rozpravě se k nim potom přihlásit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Nyní je na řadě se svým vystoupením v obecné rozpravě pan předseda Bartošek, připraví se paní poslankyně Krutáková.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane místopředsedo. Moje vystoupení bude poměrně krátké. Týká se pozměňovacího návrhu, který je uveden v systému pod číslem 382 a týká se vstupu do prvního ochranného pásma.

Podle § 30 odst. 7 vodního zákona je do chráněného pásma prvního stupně zakázán vstup a vjezd. To neplatí pouze pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní.

V prvním ochranném pásmu vodních zdrojů se běžně nacházejí pozemky jiných osob, než je výše uvedeno, například lesní pozemky. Vlastníkům je pak upřeno základní právo obhospodařovávat svůj majetek. Současně znění zákona pak neumožňuje vstup do prvního ochranného pásma ani orgánům státní správy a státní moci. Vlastníkům pozemku musí být toto právo obhospodařovávat svůj majetek umožněno v mezích ochranných podmínek stanovených ve vyhlášení ochranného pásma zákonem.

V původním znění vodního zákona byl vstup oprávněným osobám umožněn. Současné ustanovení § 30 odst. 7 je možná až protiústavní. Z tohoto důvodu navrhuji, aby text byl doplněn o osoby při výkonu práv a povinností stanovených zákonem, v závorce oprávněné osoby. Text v plném znění je uveden v systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do obecné rozpravy je jako poslední přihlášena paní poslankyně Jana Krutáková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vás seznámila s pozměňovacím návrhem, který je v systému vedený pod číslem 401. Týká se novelizačních bodů číslo 11, 51 a 53. V plném znění ho tedy najdete pod tímto číslem 401.

V návrhu novely vodního zákona jsou zohledněna příslušná ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost společenství v oblasti vodní politiky. Na základě této skutečnosti má být zavedena dvoufázovost hodnocení možnosti zhoršení či nedosažení dobrého stavu záměrem dotčeného vodního útvaru. Posouzení, zda dojde, nedojde ke zhoršení či nedosažení dobrého stavu a následné udělení či neudělení výjimky. Zákonem je tak nepochybně sledován legitimní cíl ochrany vodních útvarů, nicméně současně je nutné zdůraznit, že naplnění tohoto cíle by nemělo negativně zasáhnout stavby ve veřejném zájmu a ani podnikatelské prostředí zejména v oblasti stavebnictví a rozvoje území.

Rámcová směrnice požaduje po členských státech, aby zajistily takzvanou dvoufázovost hodnocení možnosti zhoršení či nedosažení dobrého stavu záměrem dotčeného vodního útvaru a následného rozhodování o udělení či neudělení výjimky k realizaci záměru. Tato dvoufázovost posuzovacího procesu však nutně neznamená, že tyto kroky by měly být uskutečňovány na různých stupních vodoprávních úřadů, jak předpokládá návrh vládní novely vodního zákona. Pokud by v první fázi prováděly posouzení vodoprávní úřady na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a ve druhé fázi krajské úřady, znamenalo by to ve skutečnosti, že úřady druhého stupně by se znovu musely seznamovat se všemi podklady, které již měl k dispozici úřad prvního stupně, a v konečném důsledku by tím docházelo k dalšímu neúměrnému a zbytečnému prodlužování navazujících řízení.

Pozměňovací návrh se snaží tomuto důsledku zabránit. Přitom není vyloučen přezkum vydaných souhlasů, vyjádření a závazných stanovisek vodoprávních úřadů, ke kterému bude nutně docházet v rámci navazujících řízení a přezkumu v něm vydaných rozhodnutí. Tolik tedy odůvodnění mého pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně. Další přihlášky do obecné rozpravy nebyly doručeny ani nikoho nevidím, že by se do obecné rozpravy hlásil, tedy obecnou rozpravu končím. Přeje si prosím pan ministr nebo pan zpravodaj vystoupit se závěrečným slovem? Ano, přeje. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr životního prostředí Richard Brabec: Děkuji za slovo, pane předsedající. Bude to velmi krátké slovo. Děkuji za tu debatu. Vzhledem k množství pozměňovacích návrhů, které nebyly ani projednány, některé logicky ani výborem pro životní prostředí, jsme se s panem zpravodajem dohodli, že nebudeme navrhovat zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením, protože chci, aby skutečně pozměňovací návrhy, protože jsou to významné věci, byť s některými zásadně nesouhlasím, nebo nesouhlasíme, ale chceme, aby byl čas na to je dobře projednat a aby je výbor pro životní prostředí jako garanční výbor mohl ještě v klidu a seriózně projednat, proto jsem se rozhodl takto se domluvit s panem zpravodajem a doufám, že to bude v zájmu věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane ministře. Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásilo devět poslanců, jako první vystoupí paní poslankyně Balcarová.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, pane ministře, pane zpravodaji, vážené dámy a pánové, hlásím se ke svému pozměňovacímu návrhu, který je v systému načten pod č. 373, a ráda bych ho krátce představila.

Cílem pozměňovacího návrhu je, aby se občanské spolky a iniciativy mohly účastnit správních řízení v rozhodování o vodních stavbách. Tyto spolky byly v roce 2012 vyjmuty, bylo jim toto právo odebráno, a je to vlastně proces, který v současnosti vidíme, kdy se stát vlastně snaží spolkům zabránit, aby se mohly účastnit rozhodování. Viděli jsme to u novely stavebního zákona, u změny zákona o ochraně přírody a krajiny, kde byla spolkům odebrána možnost se účastnit povolování kácení dřevin mimo les, a v řízení EIA. Můj pozměňovací návrh by měl být jedním z kroků, které toto právo občanům znovu vrátí.

Piráti se snaží chránit svobodu a demokracii a účast veřejnosti na rozhodování je jedním z těchto kroků. Takže můj pozměňovací návrh je o tom. Uvedu tady příklad, na kterém bych chtěla doložit, jak hodnotná a přínosná může být účast veřejnosti ve správním řízení právě u vodních staveb. Konkrétním příkladem je, kdy v obci Lužice v Ústeckém kraji se místní spolek pouze omylem správního orgánu účastnil povolovacího řízení vodní stavby. Byla to revitalizace rybníků. A tím, že spolek upozornil na to, že v oblasti rybníků, které se v rámci revitalizace měly vypouštět, je lokalita se zvláště chráněnými druhy, vlastně zabránil tomu, aby tato lokalita byla zničena. A já bych si moc přála, aby účast spolků nebyla pouze náhodou, ale aby to bylo právo, na které budou mít nárok.

Takže děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec David Pražák. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec David Pražák: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, nebudu vůbec zdržovat. Říkal jsem to už na výboru, ale cítím nutnost to tady říct, aby to zaznělo. Vodní dílo není jenom rybník, není jenom nádrž a podobné útvary, ale vodní dílo je i jakákoliv kanalizace, vodovod v jakékoliv menší či větší obci. A pokud odhlasujeme, že se různé spolky a občanská sdružení budou moct účastnit jakýchkoliv řízení při těchto stavbách, pak především starostové menších obcí v tu chvíli neudělají nic, protože nastane to, že občanské sdružení se přihlásí do jakékoliv stavby kanalizace nebo vodovodu a to dílo jim zaseknou. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Budeme pokračovat v podrobné rozpravě. Do ní je přihlášen pan poslanec Staněk, připraví se paní poslankyně Vrecionová. Máte slovo.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážený pane zpravodaji, kolegyně a kolegové, myslím si, že jsem poměrně podrobně v obecné rozpravě hovořil o dvou pozměňovacích návrzích. Takže nyní bych se pouze přihlásil ke svým pozměňovacím návrhům, které jsou vloženy do systému, a to konkrétně pozměňovacímu návrhu, jenž je vložen jako sněmovní dokument 385 a týká se právě úpravy § 101 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., a to jsou ony školkařské výpěstky. Také bych se rád přihlásil ke svému druhému pozměňovacímu návrhu, který je vložen do systému jako sněmovní dokument 388 k projednávanému vládnímu návrhu zákona. Týká se § 16 - Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace nebo čistírny odpadních vod.

Ještě bych chtěl velmi poděkovat za případnou podporu. Mám pocit, že co se týče školkařských výpěstků, je to napříč poslaneckými kluby, a současně bych chtěl poděkovat panu ministrovi za jeho velmi vstřícný krok a prodloužení rozpravy na standardní způsob. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Než budeme pokračovat v přihlášených do podrobné rozpravy, bude následovat faktická poznámka paní poslankyně Balcarové. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za udělení slova, pane předsedající. Chtěla bych jenom reagovat na kolegu, který tady mluvil o tom, že spolky prodlužují správní řízení. Já bych řekla, že to je hodně používaný argument, ale ve skutečnosti je úplně lichý. Spolky mají stejnou lhůtu, jako mají všichni ostatní účastníci řízení, a pouze vydávají svoje stanovisko ve správním řízení. A záleží na tom, jestli správní orgán uzná jejich buďto námitku, nebo připomínku a zapracuje ji, nebo ne. Podle statistik a čísel, které máme, zpracovala je Masarykova univerzita, spolky jednak vstupují do správních řízení povolování jakýchkoliv staveb velice zřídka, protože je to pro ně jak administrativně, tak odborně velice náročné. Je to nějakých asi 0,7 %. V 0,7 % se spolky účastní správních řízení. To znamená, že nejsou ti, kteří prodlužují správní řízení, ale naopak jsou to spíše úředníci, kteří dělají chyby, jsou to investoři a předkladatelé projektů, kteří mají v dokumentaci tolik chyb, že v rámci odstraňování chyb a doplňování dokumentace dochází právě k prodlužování řízení. A potom také je to vinou soudů, které trvají v případě, že něco vyhodnocují, velmi dlouho. Takže ráda bych toto uvedla na pravou míru. Opravdu spolky za to nemohou, že správní řízení trvají tak dlouho. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následuje faktická poznámka pana poslance Pražáka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec David Pražák: Já se omlouvám paní předkladatelce jménem pana předsedajícího. Já nemám statistické ukazatele atd., já mám realitu, která je. Prostě jakýkoli spolek nebo občanské sdružení, které se kdykoli přihlásilo nebo se přihlásí u těch menších obcí, tak prostě jim to zasekne. Tečka.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní je v podrobné rozpravě na řadě paní poslankyně Vrecionová, připraví se pan poslanec Kott. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Veronika Vrecionová: Děkuji, ještě jednou vás všechny zdravím. Již v obecné rozpravě jsem avizovala pozměňovací návrhy, takže teď bych se tady chtěla přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 395. To je ten, který se týká výnosu poplatků za odebrání množství podzemní vody. Myslím, že už jsem ho v obecné rozpravě podrobně zdůvodnila, takže teď už asi nemusím podruhé.

Druhý pozměňovací návrh je ten, který předkládáme s panem poslancem Janem Zahradníkem, to je pozměňovací návrh číslo 377 a týká se minimálního zůstatkového průtoku v řekách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Kott v podrobné rozpravě, po něm vystoupí pan poslanec Zahradník.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající. I já bych se chtěl přihlásit ke sněmovnímu dokumentu číslo 398 a je to pozměňovací návrh, který jsem společně s panem Marianem Jurečkou podal ve vztahu ke školkařským výpěstkům, tak jak tady bylo řečeno v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Na řadě je pan poslanec Zahradník, po něm vystoupí pan poslanec Koníček. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, než se zhostím svého práva přihlásit se k pozměňovacímu návrhu, chtěl bych nejprve zmínit debatu, která tady teď chvilku probíhala mezi paní předsedkyní našeho výboru paní Balcarovou a panem poslancem Pražákem z téhož výboru.

Já samozřejmě souhlasím s tím, co říká pan kolega Pražák, že spolky ekologických aktivistů mohou velmi významně blokovat prosazování různých staveb od těch malých až po ty velké typu jezů na Labi nebo různých dálnic, na kterých pořád třeba leží jakási soudní plomba uvalená na ně různými ekologickými občanskými sdruženími nebo podle nového občanského zákona ekologickými spolky. Proto je dobré, aby účast spolků byla zákonem přesně definována. To ta novela stavebního zákona činí, to jsme tehdy schválili dobře. A musím říci, že až ve třetím čtení dojde k projednávání pozměňovacího návrhu paní kolegyně Balcarové, tak samozřejmě já budu doporučovat negativní hlasování. Ale spíš teď si nemohu odpustit takový povzdech. A ti, kteří zde v této Sněmovně byli v minulém období, dobře vědí, že jsem velmi významně upozorňoval na tato nebezpečí při projednávání novely zákona nebo posuzování vlivu na životní prostředí, zákona o EIA, který tehdy byl několikrát projednáván, dlouze, dlouhé měsíce připomínkován, prosazován, protlačován, nakonec byl schválen, a tehdy poslanci za hnutí ANO to velmi významně dopustili, mají na tom velký svůj podíl, že v tom zákoně je právě ekologickým aktivistům věnovaná obrovská moc, mají obrovský prostor a nemají žádnou odpovědnost. Takže jsem rád, že měníte v tomhle směru názory, jen, bohužel, škoda, že tento názor, prostřednictvím pana předsedajícího k panu kolegu Pražákovi, nedrželi tenkrát ti, kteří vás tady v této Sněmovně předcházeli a kteří mají na svědomí ten zákon o EIA, který poměrně neblaze ovlivňuje naši ekonomiku.

K těm svým návrhům. Pozměňovací návrh týkající se plavby si osvojila kolegyně Veronika Vrecionová. Řekl jsem, že se přihlásím k tomu návrhu o školkařských výpěstcích, tzn. tedy, že se hlásím ke sněmovnímu dokumentu 376, pod kterým je evidován můj pozměňovací návrh. Zdůvodnění jsem řekl v obecné rozpravě, podle mě. Stejně tak se hlásím k návrhu, který je evidován jako sněmovní dokument 374 a který se týká stanovení poplatků, resp. výjimky z placení poplatků za odběr podzemní vody, a konečně se také hlásím ke svému návrhu, který se týká účinnosti celého našeho zákona, zejména tedy jeho dvou paragrafů, a který je evidován jako sněmovní dokument číslo 400.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího reagovat na tu zmínku o jezech na Labi, protože konkrétně v Přelouči, což je v mém volebním obvodu a kde to velmi dobře znám, se právě chystá tunel za tři miliardy, kde úplně zbytečně probagrujeme tři miliardy na to, abychom splavnili Labe do Pardubic, přitom to ale nemá žádnou ekonomickou logiku. Ostatně uhlí do Chvaletic se taky vozí po železnici. Tak já doufám, že se těm spolkům tenhle nesmysl podaří zarazit.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pokračujeme v podrobné rozpravě. Pan poslanec Koníček, připraví se pan poslanec Holomčík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych se přihlásit ke sněmovnímu dokumentu 399, ve kterém navrhuji nové určení poplatku, nebo rozdělení poplatku za odebrané množství podzemní vody. Současná a navrhovaná podoba zákona neřeší spravedlivě stav, kdy poplatky za odběr podzemní vody jsou rovným dílem rozděleny mezi příslušné kraje a Státní fond životního prostředí, ale žádná část nesměřuje přímo do rozpočtu obcí, na jejichž katastru se odběr podzemní vody uskutečňuje. Přitom právě dotčené obce jsou touto skutečností omezeny ve svém hospodaření a rozvoji, a proto by měly být příjemcem části poplatků, podobně jako je tomu u poplatků a úhrad plynoucích obcím z horního zákona a zákona o odpadech. Navrhuji 5 procent do rozpočtu obce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Holomčík je na řadě, po něm vystoupí pan předseda Bartošek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, rád bych se přihlásil ke sněmovnímu dokumentu číslo 383, který se týká novelizace § 28. Ten paragraf se týká chráněných oblastí přirozené akumulace vod a tento pozměňovací návrh má zavést i jejich důslednější ochranu. Věcné důvody spočívají právě ve zvýšení ochrany chráněných oblastí přirozené akumulace vod, ve kterých by vodohospodářské zájmy měly mít přednost před jinými hospodářskými aktivitami, jako je např. těžba nerostů povrchovým způsobem, která je v přímém rozporu se zájmy vodního hospodářství, protože v jejím důsledku dojde ke zvýšení, nebo může dojít ke zvýšení zranitelnosti využívaného vodního útvaru a nelze vyloučit ani zhoršení jakosti přijímané vody.

Celý dokument, jak jsem říkal, je k nalezení pod číslem 383 a já vás tímto prosím o podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Nyní vystoupí v podrobné rozpravě pan předseda Bartošek, připraví se paní poslankyně Krutáková.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Já se odkazuji na pozměňovací návrh, který je v systému uveden pod číslem 382. Jak jsem uvedl v obecné rozpravě, týká se možnosti vstupu do ochranného pásma I. stupně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Krutáková, po ní vystoupí pan poslanec Kobza.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji. Já bych se tímto jenom chtěla přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému vedený pod číslem 401 a týká se novelizace zákona v § 17 a 107. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Kobza stahuje svoji přihlášku. Ale mezitím se přihlásil do podrobné rozpravy pan zpravodaj Tureček. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych se jenom chtěl přihlásit také ke svým dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou v systému načteny jako dokumenty uvedené pod číslem 386 a 387. V jednom případě jde o zpřesňující pozměňovací návrh definující osvobození od poplatku za poplatkové období. V druhém případě se jedná o rozšíření zmocnění pro vydání vyhlášky, kdy se navrhuje, aby vyhláška řešila i vzor žádosti na vodoprávní úřad. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nemám zde další přihlášky do podrobné rozpravy ani nevidím, že by se někdo ještě do podrobné rozpravy hlásil, takže končím podrobnou rozpravu. Opět se ptám, zda má pan ministr nebo pan zpravodaj zájem o závěrečné slovo. Ani jeden nemá. A protože zde avizovaný návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení nezazněl, nemusíme hlasovat o žádných návrzích a já končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Dále přistoupíme k pevně zařazenému bodu

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.