(15.00 hodin)
(pokračuje Stropnický)
Chtěl jsem jenom rozptýlit dojem, který tady vzniká, a trochu mi to opravdu připomíná mýdlovou operu, že tady snad vláda bez důvěry nějak bezuzdně řádí. Chtěl bych se tomu jaksi výrazně postavit. Neřádí, ale prostě musí dělat to, čemu se říká daily business, a to je spousta práce. Ten stát nebo ten aparát se prostě nesmí zastavit. Kdyby se zastavil, a každý z vás, kdo byl v exekutivní funkci, to přece velice dobře ví, tak nás to může výrazně poškodit.
Už začínají navážno jednání o rozpočtu v Evropské unii na léta 2020 až 2027, což ovlivní tuto zemi na deset let. Je prostě nemožné, abychom nejezdili do Bruselu, abychom tam nejednali, abychom nedělali přesně to, po čem všichni voláte, to znamená, abychom nehájili naše národní zájmy. A dělá to na prvním místě premiér, dělám to já, dělají to další členové vlády. Není v tom nic protizákonného, my jsme samozřejmě v rámci těch pravidel, která jsou pevně určena, v rámci těchto pravidel se snažíme i v této přechodné a nelehké době ten stát spravovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Vyhazovy úředníků a různé poukazy na nějaké čistky prostě nejsou pravda, přátelé. Opravdu nejsou. Pokud jsem vyměnil (upozornění na čas) politické náměstky, resp. nenahradil jsem je jinými, tak to je moje svaté právo vyplývající ze zákona o státní službě. (Předsedající: Děkuji, pane ministře.) Nevyměnil jsem jediného schopného úředníka a nikdy bych to neudělal. Dostat schopného úředníka do státní správy je poměrně složité. Vyhodit ho je hloupost. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Je těžké přerušit pana ministra. S faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová. Prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Při projevu pana ministra Stropnického by se skoro až jeden rozbrečel. Rozbrečel by se ten, kdo tady s ním čtyři roky seděl, když byl ministrem obrany.
Ano, pane ministře, možná tato nová vláda po dnešku v demisi neřádí, tak jako jste neřádil, resp. nic nedělal, na Ministerstvu obranu celé čtyři roky vy, protože v jiném případě by se vaše nástupkyně paní ministryně Šlechtová nepotýkala s problémy, že jste jí tam nechal na stole zakázky k podpisu za 25 miliard korun českých.
Pane premiére Babiši, tohle je opravdu vláda odborníků? Tento člověk, který na resortu Ministerstva obrany byl papírovým čertem, vy jste z něj udělal ministra pro zahraniční věci, tak ten nám tady bude kázat, že něco dělal? Vy to víte sám, pane premiére Babiši, protože pokud byste to nevěděl, tak byste ho na Ministerstvu obranu nechal. Ale protože víte, že je neschopný, tak jste tam dal paní ministryni Šlechtovou, což já vítám.
Předseda PSP Radek Vondráček: Ptám se, zda ještě někdo? Nyní je s přednostním právem pan předseda Bělobrádek. Poté s přednostním právem pan předseda klubu Michálek. Prosím.
Poslanec Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych říct, že KDU-ČSL jsme byli jedna z mála stran, která nevyloučila eventuální vládní spolupráci s hnutím ANO. Máme některé podmínky. My respektujeme to, že se hnutí ANO rozhodlo, že - slovy svého předsedy - nepočítá s námi jako s koaličním partnery. My to respektujeme, ale se potom ať nevymlouvají, že s nimi nikdo nechtěl vyjednávat, že s nimi nikdo nechtěl do koalice. My to tak bereme, bezpochyby je to jedna z variant. Nicméně si myslím, že Česká republika potřebuje většinovou vládu, vládu, která bude mít důvěru Poslanecké sněmovny a která bude stabilní. Z tohoto důvodu jsem taky přesvědčen, že slova pana ministra Stropnického nejsou úplně adekvátní. My jsme jediné vážné jednání v podstatě měli o tom, co chceme doplnit v programovém prohlášení vlády. Tak proto se tady na to poslanci zcela objektivně ptají. Vždyť jste kvůli tomu vyvolali i schůzky s jednotlivými stranami, co bude v programovém prohlášení vlády. Tak potom nezpochybňujte programové prohlášení vlády. To je základní dokument, kterým by se vláda měla řídit, a která by také na jeho základě měla dostat důvěru, mimo jiné.
Také bych si dovolil říct, že KDU-ČSL tam spousta věcí chybí. Chybí tam skutečná prorodinná opatření, chybí tam věci, které se týkají bezpečnosti, týkají se dalších možností. A my jsme připraveni jednat o většinové koaliční vládě, jsme připraveni celou dobu, zároveň ale máme nějaké podmínky. Myslím, že to je normální, že to je standardní. A vyberete si buď ano, nebo ne. Pokud nechcete být v koalici s námi, to je v pořádku, my to respektujeme, je to na vás. Ale neříkejte, že nikdo o to nestál, že jediná možnost tam je...
A já se znovu vracím k věcem, které tady zazněly. Ve vašem vládním programovém prohlášení je, že je to jedno z řešení, které je demokratické atd. Ale já jsem přesvědčen, že tady má primárně vzniknout většinová vláda. A to, že jste si usmysleli, že je to vaše přesvědčení, že tady má být menšinová vláda, když jste nedostali ani 30 %, já k tomu nevidím žádný důvod. Není žádný důvod, aby tady byla menšinová vláda, natož aby tady byla vláda s menšinovou podporou. Respektive, vždyť podporu nemáte. A myslím si, že to je vážné selhání, manažerské selhání jak předsedy hnutí ANO jako vítězné strany, tak i prezidenta republiky, že dopustil to, že se tady vůbec zdržujeme tímto prvním pokusem, který stejně bude neúspěšný. Tady měla být dávno vyjednaná většinová vláda a dávno už tady měla fungovat, tak jako to bylo před čtyřmi lety.
A ještě mi dovolte, abych znovu vyzval ministry, kteří tady byli osloveni s dotazy, aby na ně odpověděli, protože vláda se zodpovídá Sněmovně. A jestliže ignorujete dotazy, které na vás tady padly, tak je to neúcta a pohrdání Poslaneckou sněmovnou! A proti tomu se já musím důrazně ohradit. (Slabý potlesk.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem pan předseda klubu Pirátů Michálek.
Poslanec Jakub Michálek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, měl bych ještě jeden takový dotaz na pana premiéra, který se týká jeho podnikatelské minulosti.
Přečetl jsem si ve veřejně dostupných informacích, že kdysi v roce 1994 pracoval jako manažer pro jakousi státní firmu, která se jmenovala Agrofert, byla to tedy firma, která byla vlastněna přes společnost Petrimex slovenským státem. Tehdy měla aktiva asi miliardu korun a on tam působil jako státní manažer. Pak se něco stalo, vlastně se zhaslo, vlastnila to nějaká anonymní firma, která se tam dostala proti vůli té společnosti, ta to dokonce napadla žalobou - a ejhle, o šest let později se zjistilo, že stoprocentním vlastníkem té společnosti je Ing. Andrej Babiš. Takže ze státního manažera státní firmy se stal vlastník. To jenom když tady mluvíme o tom, jestli někdo někomu ukradl nějakou firmu nebo podobně, jak vyznívalo z těch veřejných vyjádření proti policejnímu vyšetřovateli, tak si myslím, že pan premiér by měl začít tím, že by vysvětlil okolnosti toho, jak získal společnost Agrofert zejména, která byla původně ve státním vlastnictví, byla státem ovládána, a kdo vlastně byl za tou společnosti O.F.I. - Ost Finanz und Investment A.G., která byla někde ve Švýcarsku, nějaké anonymní akcie. Pan premiér zatím uvedl pouze to, že to vlastnili nějací švýcarští spolužáci, ale veřejnost vlastně vůbec neví, kdo to vlastnil, takže ví jenom ty výsledky. A výsledek je ten, že státní firma se dostala manažerovi státní firmy.
Nechci nic naznačovat, nicméně rád bych korektně věděl odpověď na tuto svou otázku, jak se k tomu pan premiér dostal, kdo konkrétně to vlastnil. Jen bych chtěl závěrem říct, že bych byl velmi nerad, abychom se tady dočkali toho, že pan premiér jakožto vlastně vrchní státní manažer České republiky tady dopustí to, že se za šest let vzbudíme a Česká republika bude patřit někomu úplně jinému.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Nyní s faktickou poznámkou Pavel Kováčik. Omlouvám se, pane premiére, napřed pan předseda klubu KSČM. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, kdyby to nebyla tak vážná situace, tak řeknu, že se královsky bavím. Všichni, s výjimkou hnutí ANO, jsme tady deklarovali, tedy všechny politické kluby nebo poslanecké kluby, všechny politické strany tady deklarovaly, že vládu v prvním pokusu nepodpoříme, že budeme hlasovat proti vyslovení důvěry. Občané na to koukají, já bych nešel, ale prostě mi chodí zprávy. Prosím vás pěkně, vy jim nedůvěřujete, nechcete jim vyslovit důvěru, tak už toho povídání nechte, běžte hlasovat, ať se ta situace může odblokovat a jednat dál.
Třeba například s KDU-ČSL by se mohlo jednat o vládním angažmá. Slyšel jsem tady pana předsedu Bělobrádka spolu s vámi, který o tom hovořil přímo, že jsou připraveni a že nevyloučili jako jedni z mála vládní spolupráci. Tak pojďme tu situaci odblokovat, nechme už toho dohadování, občany to nebaví, zvolili nás proto, abychom tu vládu tady nějakým způsobem dali dohromady a aby se tady ve prospěch občanů pracovalo, prosím pěkně. Připadá mi nepatřičné, když se řekne: my pro vás hlasovat nebudeme, ale vysvětlete nám, jak došlo k tomu či onomu. ***