(14.10 hodin)
Poslanec Václav Klaus: Dámy a pánové, hezký den. Myslím, že na nováčky má být přísnost v každém oboru lidské činnosti, na poslanecké, takže minule jsem čekal na své slovo čtyři hodiny, tentokrát 140 hodin. Jako matematik jsem začal uvažovat, jestli se jedná o aritmetickou posloupnost, to by příště znamenalo jedenáct a půl dne, nebo geometrickou - to by bylo šest a půl měsíce. To už není legrace. Ale k meritu věci.
Přetřásají se tady neustále dvě věci: důvěra vládě a někteří lidoví prokurátoři trošku s krvavou pěnou u úst trestní stíhání dvou poslanců a vydávání Sněmovnou. Chci říci, že tyto dvě věci spolu nesouvisí. Jedná se matematicky o nezávislé jevy, o čemž svědčí i to, že je úplně lhostejné, který se projednává první a který druhý, a výsledek jednoho nepředjímá výsledek druhého. Jediné, co mají společného, je jasný výsledek. Protože jak vydání obou poslanců si přejí úplně všichni, tak nedůvěru této vládě si také přejí úplně všichni včetně předkladatelů.
U vydání je to jasné. Chce to celá opozice, protože se jedná o velký problém. A ti, kteří nemají už žádný politický program, by to rádi projednávali zbývající tři roky a sedm měsíců, nebo kolik nám zbývá do konce našeho volebního období. Vydání chce logicky i pan Babiš, protože pokud se cítí nevinný, chce se očistit a pak si to případně s těmi, co mu to zavařili, vyřídit. To je také jasné. Čili chceme to úplně všichni a výsledek podle toho bude tak vypadat.
Pakliže k tomu mám přidat nějaké vlastní moudro, tak řeknu asi tolik. Co se vlastně stalo? Je zcela jasné, že dotace určená pro malý podnik nebo pro malé podniky skončila v Agrofertu. A fakt se jedná buď o podvod, anebo byly splněny veškeré dotační podmínky a tento rozdíl budou řešit kohorty různých právníků apod. Mě ani příliš nezajímá, k čemu nakonec dojdou, protože si řekněme upřímně, že tři čtvrtiny všech evropských dotací je zlodějina. Bereme peníze daňových poplatníků českým sestřičkám, paním učitelkám (potlesk zleva a napříč sálem), pak je jedním příkazem k úhradě posíláme do Bruselu, tam se k tomu ještě přidají peníze švédské sestřičky a paní učitelky, pokud tedy se jim dá věřit, pak jdou velcí zloději nastavovat operační programy, takové ty různé inkluze a tak, na co ty peníze tedy, jakými kanály to poteče, a pak už to jde k nám zpět do republiky, kde na to čekají ti různí hráči, naši místní, ať už se jedná o Ratha, nebo o někoho dalšího. Fakt nakonec nějaký hotel dostane 60 milionů a vedle stojící hotel nedostane a mají si nějak konkurovat, anebo někdo si postaví golfové hřiště nebo Čapí hnízdo.
Co se stalo s touhle zemí, že už není normální pracovat, ale normálně čerpat? Že spousta inteligentních mladých lidí, organizačně schopných, kteří by byli schopni někoho zaměstnat, něco vybudovat, se věnuje dotačním programům? Jak tohle všechno zlo řeší vládní program? Musím říct, že nijak.
Přejdu plynule k vládě. Je to podobné jako s tím vydáváním. Všichni jsou ve shodě, protože i sama vláda důvěru nechce. Dosvědčuje to jak trošku apatický projev pana premiéra, a to je věc na pováženou - od voleb uběhly tři měsíce, občané rozhodli, chtějí vládu, chtějí výraznou změnu české politické mapy a vítězná strana musí jednat, vyjednat koalici, nebo podporu, nebo je to o pár hlasů, tak se vyjednávají nějací přeběhlíci, dějí se věci často ne úplně pěkné. Ale koneckonců i prezident Masaryk omilostnil dva komunistické poslance, aby umožnil zvolení Edvarda Beneše. Čili to je věc, která v našem demokratickém systému se prostě odehrává. Ale ty strany prostě musí mít snahu vládnout. Něco v zemi změnit, doručit svým voličům aspoň část svého volebního programu. Tahle vláda to nechce, nevadí jí další protahování, nevadí jí delší fokus. Možná se těší na mocenský pakt Drahoš - Babiš, to nedokážu posoudit, ale já prostě důvodu nerozumím.
Tak se omlouvám, že se mi tady nechce probírat, co se mi na vládním prohlášení líbí, jako odmítnutí eura, pokračování jaderných elektráren v České republice, a co se mi nelíbí. Protože v tomto vládním prohlášení si každý něco najde, a tak je i psáno. SPD tam má obecné referendum, Piráti tam mají digitální Česko, já si tam také něco najdu. Ale víte, důvěra vládě, to je jak když jde nápadník žádat do rodiny o ruku. Nesmí být apatický, musí vědět, že to opravdu chce, a nemůže říkat: no tak já buď budu chemický inženýr a budeme bydlet tady v Praze, budu stavět mosty, nebo možná tedy budeme sklízet jablka v Austrálii a přes léto budeme na Macháči na hiphopovém festivalu, nebo je ještě třetí možnost, že bychom v Jeseníkách provozovali chatu. No, v tu chvíli ho ten tatínek asi vyhodí, až si to pořádně rozmyslí, ať přijde případně ještě jednou, ale tohle se nedá brát vážně.
Stejně tak je to s tímto vládním prohlášením. Myslím, že všichni čekají na to, že nebude přijato. Kdybych chtěl říct vtip, tak očekávám, že poslanci ANO odejdou ze sálu na to hlasování, ostatní budou proti, a tím bude ten dnešní den uzavřen. Takže to je to martyrium, které tady dneska budeme sledovat. Takže to je těch pár slov, co jsem k tomu chtěl říci.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Jako další je přihlášen do diskuse pan poslanec Jakub Michálek. Ne, stahuje svoji přihlášku. Další na řadě je tedy pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Jestli chápu správně jednací řád, tak bez prostřednictví předsedajícího bych se chtěl zeptat pana premiéra Babiše, jakým procesem došlo k tomu, že vláda z toho tzv. vylepšeného programového prohlášení vyškrtla zveřejňování smluv ČEZu a České pošty. Jestli to bylo na požadavek potenciálních koaličních partnerů z KSČM, nebo potenciálních koaličních partnerů z ČSSD, nebo na žádost poslaneckého klubu vlastního, anebo jestli jste se usmířil s panem právníkem Radkem Pokorným, na kterém jste v minulosti nenechal nit suchou, ale který dlouhodobě, celou kariéru bojuje proti jakémukoliv otevření ČEZu veřejné kontrole.
Takže pane premiére, jak se toto z toho dokumentu ztratilo? Děkuji za odpověď. (Potlesk poslanců klubu Pirátů.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, za stručný příspěvek. Další vystoupí se svým projevem pan poslanec Jan Bartošek. Pan předseda, je to tak? (Neformální domluva mimo mikrofon.) Pánové se domluvili. Nyní vystoupí s přednostním právem předseda vlády.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobrý den. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. K tomu prvnímu příspěvku. My máme lhůtu, resp. už jsme vlastně měli lhůtu, ne?, do třináctého, takže pokud ODS změnila vlastně názor, tak můžeme přerušit schůzi na dvě hodiny a můžeme tu stotrojku vyjednat. Ale já jsem neměl žádné takové stanovisko od ODS a snažili jsme se.
A co se týká toho NKÚ, tak to teď fakt netuším, ale já můžu jenom potvrdit, že my určitě vás podpoříme. A pokud to tam vypadlo, tak se omlouvám. A určitě můžu za sebe prohlásit, že určitě podporujeme rozšíření kompetencí NKÚ. (Z pléna: A registr smluv?) A registr smluv? Také, samozřejmě. Registr smluv byl prosazen díky nám. Zeptejte se pana France z Rekonstrukce.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane premiére. Nyní tedy se svým projevem pan předseda Bartošek.
Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane předsedo. Můj příspěvek bude krátký. Promluvím k panu premiérovi, jeho řečí, řečí byznysu, a bude se to týkat programového prohlášení vlády.
Kdybychom si představili, že pan premiér je v pozici výkonného ředitele, tak přichází před správní radu a předkládá Poslanecké sněmovně jakožto orgánu, který je výš než vláda, svůj byznysplán na čtyři roky.
Pane premiére, jako vrcholový byznysmen si musíte být vědom, že s tímto plánem prostě před správní radou nemůžete uspět. Nezajistil jste si podporu, celou přípravu jste odflákl, poměrně diletantsky jste přistupoval k vyjednávání a z toho důvodu jsem přesvědčen, že nebudete schopen uspět v Poslanecké sněmovně, a kdybyste tento způsob práce předvedl v byznysu, tak si myslím, že by vás zaměstnavatel vyhodil.
Vzhledem k tomu, že programové prohlášení neobsahuje řadu věcí, které jsou pro KDU-ČSL klíčové, tak z pozice členů správní rady klubu KDU-ČSL mohu konstatovat, že nepodpoříme tuto vládu a jakožto členové správní rady nedáme hlas této menšinové vládě. Děkuji. ***