Úterý 16. ledna 2018, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Radek Vondráček)

1.
Žádost vlády České republiky o vyslovení důvěry

S přednostním právem pan předseda Kalousek. Máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vaše rozhodnutí, že bod nebude přerušen a že budeme nejprve rozhodovat o vydání pánů poslanců Faltýnka a Babiše, je nutné respektovat. A tak mi prosím odpusťte, že vás tři, maximálně čtyři minuty zdržím, abych neprodleně reagoval na veřejnou informaci, která dnes zazněla na tiskové konferenci předsedy vlády, myslím si, že je nezbytné, abyste věděli i okamžitou, bezprostřední reakci.

Ráno před osmou hodinou pan předseda vlády, když vysvětloval svoji pozici, osočoval všechny a všechno ze spiknutí a účelových lží a komplotu proti němu, aby byl znevěrohodněn jako předseda vlády a předseda hnutí ANO. Samozřejmě jsem byl tradičně mezi osočovanými, na to si nestěžuji.

Chtěl bych jenom zdůraznit onu větu, kterou pan předseda na zvukový záznam řekl: "V roce 2012 po mém nástupu do politiky zadal ministr financí Kalousek speciální audit s cílem: najděte něco na Babiše, za každou cenu najděte něco na farmě." Je to na zvukovém záznamu, je možné to ověřit.

Dámy a pánové, rok 2012 je rozhodné období, kdy Andrej Babiš farmu vlastnit nesměl, protože jinak by neměl nárok na dotaci a dopustil by se daňového podvodu. Také nám poměrně dlouhou dobu tvrdil, že vůbec netuší, komu farma v roce 2012 patřila. Až potom při mimořádné schůzi přiznal, že v rozhodném období ty anonymní akcie vlastnily v té době, tedy i v roce 2012, jeho dvě děti a partnerka.

Dnes ráno však přiznal, že v roce 2012 mu ta farma patřila. Protože jak jinak by mohl Miroslav Kalousek dle jeho vlastních slov poslat ten audit na Babiše, na farmu? Pan předseda vlády se pravděpodobně domnívá nebo domníval, že já jsem se nějakým způsobem dozvěděl tu informaci, kterou měl jenom on a jeho nejbližší spolupracovníci, a v roce 2012 jsem poslal audit na Babiše, kterému v roce 2012 podle jeho vlastních slov ta farma patřila. Já to opravdu nevěděl. On však zcela jistě ano a touto větou se sám před veřejností usvědčil. Chtěl bych vám za to poděkovat, pane premiére. Otevřenost nade vše.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pane předsedo, já vám děkuji. A otevírám konečně bod, který je předmětem dnešní schůze. Rozprava byla přerušena ve středu 10. 1. 2018, a jestliže neeviduji žádné přihlášky s přednostním právem, budeme pokračovat v rozpravě. Jako první na řadě je pan poslanec Václav Klaus, kterému tímto dávám slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dámy a pánové, hezký den. Myslím, že na nováčky má být přísnost v každém oboru lidské činnosti, na poslanecké, takže minule jsem čekal na své slovo čtyři hodiny, tentokrát 140 hodin. Jako matematik jsem začal uvažovat, jestli se jedná o aritmetickou posloupnost, to by příště znamenalo jedenáct a půl dne, nebo geometrickou - to by bylo šest a půl měsíce. To už není legrace. Ale k meritu věci.

Přetřásají se tady neustále dvě věci: důvěra vládě a někteří lidoví prokurátoři trošku s krvavou pěnou u úst trestní stíhání dvou poslanců a vydávání Sněmovnou. Chci říci, že tyto dvě věci spolu nesouvisí. Jedná se matematicky o nezávislé jevy, o čemž svědčí i to, že je úplně lhostejné, který se projednává první a který druhý, a výsledek jednoho nepředjímá výsledek druhého. Jediné, co mají společného, je jasný výsledek. Protože jak vydání obou poslanců si přejí úplně všichni, tak nedůvěru této vládě si také přejí úplně všichni včetně předkladatelů.

U vydání je to jasné. Chce to celá opozice, protože se jedná o velký problém. A ti, kteří nemají už žádný politický program, by to rádi projednávali zbývající tři roky a sedm měsíců, nebo kolik nám zbývá do konce našeho volebního období. Vydání chce logicky i pan Babiš, protože pokud se cítí nevinný, chce se očistit a pak si to případně s těmi, co mu to zavařili, vyřídit. To je také jasné. Čili chceme to úplně všichni a výsledek podle toho bude tak vypadat.

Pakliže k tomu mám přidat nějaké vlastní moudro, tak řeknu asi tolik. Co se vlastně stalo? Je zcela jasné, že dotace určená pro malý podnik nebo pro malé podniky skončila v Agrofertu. A fakt se jedná buď o podvod, anebo byly splněny veškeré dotační podmínky a tento rozdíl budou řešit kohorty různých právníků apod. Mě ani příliš nezajímá, k čemu nakonec dojdou, protože si řekněme upřímně, že tři čtvrtiny všech evropských dotací je zlodějina. Bereme peníze daňových poplatníků českým sestřičkám, paním učitelkám (potlesk zleva a napříč sálem), pak je jedním příkazem k úhradě posíláme do Bruselu, tam se k tomu ještě přidají peníze švédské sestřičky a paní učitelky, pokud tedy se jim dá věřit, pak jdou velcí zloději nastavovat operační programy, takové ty různé inkluze a tak, na co ty peníze tedy, jakými kanály to poteče, a pak už to jde k nám zpět do republiky, kde na to čekají ti různí hráči, naši místní, ať už se jedná o Ratha, nebo o někoho dalšího. Fakt nakonec nějaký hotel dostane 60 milionů a vedle stojící hotel nedostane a mají si nějak konkurovat, anebo někdo si postaví golfové hřiště nebo Čapí hnízdo.

Co se stalo s touhle zemí, že už není normální pracovat, ale normálně čerpat? Že spousta inteligentních mladých lidí, organizačně schopných, kteří by byli schopni někoho zaměstnat, něco vybudovat, se věnuje dotačním programům? Jak tohle všechno zlo řeší vládní program? Musím říct, že nijak.

Přejdu plynule k vládě. Je to podobné jako s tím vydáváním. Všichni jsou ve shodě, protože i sama vláda důvěru nechce. Dosvědčuje to jak trošku apatický projev pana premiéra, a to je věc na pováženou - od voleb uběhly tři měsíce, občané rozhodli, chtějí vládu, chtějí výraznou změnu české politické mapy a vítězná strana musí jednat, vyjednat koalici, nebo podporu, nebo je to o pár hlasů, tak se vyjednávají nějací přeběhlíci, dějí se věci často ne úplně pěkné. Ale koneckonců i prezident Masaryk omilostnil dva komunistické poslance, aby umožnil zvolení Edvarda Beneše. Čili to je věc, která v našem demokratickém systému se prostě odehrává. Ale ty strany prostě musí mít snahu vládnout. Něco v zemi změnit, doručit svým voličům aspoň část svého volebního programu. Tahle vláda to nechce, nevadí jí další protahování, nevadí jí delší fokus. Možná se těší na mocenský pakt Drahoš - Babiš, to nedokážu posoudit, ale já prostě důvodu nerozumím.

Tak se omlouvám, že se mi tady nechce probírat, co se mi na vládním prohlášení líbí, jako odmítnutí eura, pokračování jaderných elektráren v České republice, a co se mi nelíbí. Protože v tomto vládním prohlášení si každý něco najde, a tak je i psáno. SPD tam má obecné referendum, Piráti tam mají digitální Česko, já si tam také něco najdu. Ale víte, důvěra vládě, to je jak když jde nápadník žádat do rodiny o ruku. Nesmí být apatický, musí vědět, že to opravdu chce, a nemůže říkat: no tak já buď budu chemický inženýr a budeme bydlet tady v Praze, budu stavět mosty, nebo možná tedy budeme sklízet jablka v Austrálii a přes léto budeme na Macháči na hiphopovém festivalu, nebo je ještě třetí možnost, že bychom v Jeseníkách provozovali chatu. No, v tu chvíli ho ten tatínek asi vyhodí, až si to pořádně rozmyslí, ať přijde případně ještě jednou, ale tohle se nedá brát vážně.

Stejně tak je to s tímto vládním prohlášením. Myslím, že všichni čekají na to, že nebude přijato. Kdybych chtěl říct vtip, tak očekávám, že poslanci ANO odejdou ze sálu na to hlasování, ostatní budou proti, a tím bude ten dnešní den uzavřen. Takže to je to martyrium, které tady dneska budeme sledovat. Takže to je těch pár slov, co jsem k tomu chtěl říci.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Jako další je přihlášen do diskuse pan poslanec Jakub Michálek. Ne, stahuje svoji přihlášku. Další na řadě je tedy pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Jestli chápu správně jednací řád, tak bez prostřednictví předsedajícího bych se chtěl zeptat pana premiéra Babiše, jakým procesem došlo k tomu, že vláda z toho tzv. vylepšeného programového prohlášení vyškrtla zveřejňování smluv ČEZu a České pošty. Jestli to bylo na požadavek potenciálních koaličních partnerů z KSČM, nebo potenciálních koaličních partnerů z ČSSD, nebo na žádost poslaneckého klubu vlastního, anebo jestli jste se usmířil s panem právníkem Radkem Pokorným, na kterém jste v minulosti nenechal nit suchou, ale který dlouhodobě, celou kariéru bojuje proti jakémukoliv otevření ČEZu veřejné kontrole.

Takže pane premiére, jak se toto z toho dokumentu ztratilo? Děkuji za odpověď. (Potlesk poslanců klubu Pirátů.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, za stručný příspěvek. Další vystoupí se svým projevem pan poslanec Jan Bartošek. Pan předseda, je to tak? (Neformální domluva mimo mikrofon.) Pánové se domluvili. Nyní vystoupí s přednostním právem předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobrý den. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. K tomu prvnímu příspěvku. My máme lhůtu, resp. už jsme vlastně měli lhůtu, ne?, do třináctého, takže pokud ODS změnila vlastně názor, tak můžeme přerušit schůzi na dvě hodiny a můžeme tu stotrojku vyjednat. Ale já jsem neměl žádné takové stanovisko od ODS a snažili jsme se.

A co se týká toho NKÚ, tak to teď fakt netuším, ale já můžu jenom potvrdit, že my určitě vás podpoříme. A pokud to tam vypadlo, tak se omlouvám. A určitě můžu za sebe prohlásit, že určitě podporujeme rozšíření kompetencí NKÚ. (Z pléna: A registr smluv?) A registr smluv? Také, samozřejmě. Registr smluv byl prosazen díky nám. Zeptejte se pana France z Rekonstrukce.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane premiére. Nyní tedy se svým projevem pan předseda Bartošek.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji, pane předsedo. Můj příspěvek bude krátký. Promluvím k panu premiérovi, jeho řečí, řečí byznysu, a bude se to týkat programového prohlášení vlády.

Kdybychom si představili, že pan premiér je v pozici výkonného ředitele, tak přichází před správní radu a předkládá Poslanecké sněmovně jakožto orgánu, který je výš než vláda, svůj byznysplán na čtyři roky.

Pane premiére, jako vrcholový byznysmen si musíte být vědom, že s tímto plánem prostě před správní radou nemůžete uspět. Nezajistil jste si podporu, celou přípravu jste odflákl, poměrně diletantsky jste přistupoval k vyjednávání a z toho důvodu jsem přesvědčen, že nebudete schopen uspět v Poslanecké sněmovně, a kdybyste tento způsob práce předvedl v byznysu, tak si myslím, že by vás zaměstnavatel vyhodil.

Vzhledem k tomu, že programové prohlášení neobsahuje řadu věcí, které jsou pro KDU-ČSL klíčové, tak z pozice členů správní rady klubu KDU-ČSL mohu konstatovat, že nepodpoříme tuto vládu a jakožto členové správní rady nedáme hlas této menšinové vládě. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo, za váš příspěvek. Nyní vystoupí pan místopředseda Pikal. Ale on je omluven pro tuto chvíli, jestli si dobře pamatuji omluvy, které jsem četl, takže prosím s příspěvkem pana poslance Petra Třešňáka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Děkuji. Hezký den, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající a vážená vládo. Dovolte mi také využít tento prostor k dotazům na vládu a její programové prohlášení, ačkoliv poté, co zde zaznělo minulý týden cosi o tom, jak pejsek s kočičkou vařili dort, o takovém jakémsi eintopfu, ve kterém se každý najde, tak já slušně použiji slovo kompilát. Nicméně i pan poslanec Zaorálek to tu demonstrativně minulý týden trhal, to já bych nechtěl. Počítám, že ačkoliv všichni víme, jak to s důvěrou této vlády dopadne, tak si myslím, že mé otázky jsou nadčasové, možná i pro druhé kolo, a pokusím se zabrousit hned do dvou resortů.

Takže můj první dotaz, resp. série tří dotazů je na pana ministra zdravotnictví. První otázka se týká personálií. Ačkoli sám jsem odpůrce radikálních personálních změn na ministerstvech, zde bych se chtěl zeptat, zda ve funkci náměstka nadále zůstane pan profesor Prymula, protože asi netřeba zmiňovat jeho kauzy a další věci, díky kterým byl i odvolán z funkce ředitele fakultní nemocnice, aby ho následně pan Němeček jmenoval svým poradcem a pan Ludvík dokonce i náměstkem.

Druhý dotaz se týká eReceptu, o kterém ještě budeme určitě dlouze jednat, nicméně zde předpokládám, že ministerstvo využije naše připomínky k výjimkové vyhlášce, nadále je zapracuje a bude s nimi pracovat.

Třetí dotaz se týká toho, že v programovém prohlášení jsem nenašel nic o omezení vlivu monopolů a oligopolů. Ačkoli Piráti jsou propagátory svobodného trhu, tak obzvlášť ve farmaceutickém průmyslu vznik monopolních řetězců považujeme za nebezpečný. V programovém prohlášení nic takového není, takže předpokládáme, až bude další novelizace zákona o léčivech, že i ministerstvo podpoří například naše návrhy na stanovení tržních podílů tak, aby skutečně mohly být aplikovány ty změny, které jsou platné od 1. 12. a byly tuším z dílny pana Vyzuly a pana Běhounka, ačkoliv nejdou úplně aplikovat.

Další dotaz je směřován na Ministerstvo průmyslu a obchodu, protože programové prohlášen se stejně jako předvolební kampaň nese i v duchu lithia, byť já tedy, vždy když jsem to v předvolební kampani zaslechl, tak se mi jako první vybavila skladba nejmenovaného interpreta, který si prohnal kulku hlavou, nicméně jsem to chápal i jako jistý spor uvnitř předchozí vládní koalice. Týká se to toho, že tvrdíte, že státní podnik Diamo bude v tomto prosazovat zájmy státu a bude se aktivně účastnit těžby. Já tedy nevím, zda státní podnik Diamo bude personálně posílen a bude posílen i finančně, ačkoliv souhlasím, že toto by primárně měl zajišťovat stát, nicméně i zde si myslím, že není úplně státní podnik ten, kdo by měl hájit zájmy státu. Od toho máme jiné nástroje. Je to například i nařízení vlády, kterým se stanoví sazby za vytěžené suroviny. Myslím si, že to bylo i nařízení vlády z roku 2016, které stanovilo ty ceny. Pojďme se o tom bavit nějak racionálně, aniž bychom do toho zatahovali další státní podniky, které mají prosazovat zájmy státu. Podle mého názoru nemají. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Jan Čižinský.

 

Poslanec Jan Čižinský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já bych se ještě chtěl vyjádřit k jednomu bodu programového prohlášení. Jedná se o kapitolu životní prostředí. Tady je věta: "Připravíme a finančně podpoříme projekty na zlepšení kvality ovzduší ve všech regionech." V této souvislosti bych se rád vlády zeptal, jestli je pravda, že má zítra projednávat připojení České republiky k polské žalobě, která se má vymezit proti přísnějším limitům na znečišťování ovzduší, které mají platit od roku 2021. Protože pokud tomu tak je a pokud by byla ochota této vlády - dodejme bez důvěry - se připojit k té žalobě, tak by to ohrožovalo ovzduší. Uvědomme si, že zdravé ovzduší je jednou ze základních podmínek zdraví našich občanů. Tak se chci zeptat, jestli je skutečně tato tendence. Rád bych proti této tendenci co nejrazantněji vystoupil. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Janulík. Ptám se, jestli platí faktická poznámka pana ministra zdravotnictví. Hlásíte se z místa a přednost má elektronická přihláška. (Ano.) Doporučuji příště se přihlásit elektronicky. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, upřímně řečeno, já nechápu smysl dotazů předřečníků. Když všichni jak jeden muž tvrdí, že této vládě důvěru nedají, tak proč se jí na cokoli ptají, když odpověď vlastně ani nikdo neočekává. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám za vzorné dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Prosím, pane ministře, vaše dvě minuty.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, kolegové a kolegyně, myslím si, že je slušnost odpovědět, pokud je někdo tázán, takže já rád odpovím v tom krátkém čase.

Pokud jde o pana náměstka Prymulu, tak ten je náměstkem podle zákona o státní službě. Myslím si, že to není úplně tak, jak pan poslanec popsal. Byl odvolán z pozice ředitele Fakultní nemocnice v Hradci Králové za velmi podivných okolností ministrem Němečkem, následně ho pan ministr Ludvík jmenoval náměstkem, resp. stal se náměstkem podle zákona o státní službě, vyhrál výběrové řízení. Já teď nemám aktuálně žádné konkrétní informace, abych jakoukoliv změnu na této pozici činil. Pokud tyto informace máte, tak jsem připraven je vyslechnout, ale teď skutečně nemám takové informace, o kterých vy hovoříte.

Pokud jde o eRecept, tak tam jsme jasně deklarovali, že budeme pracovat na jeho zlepšení, že odložíme o rok sankce. My se o tom budeme bavit v rámci projednávání zákona o léčivech. Tady si myslím, že ochota se bavit o vylepšení tohoto systému na naší straně existuje.

Pokud jde o omezení vlivu, jak jste řekl, monopolů a oligopolů, tak tady máme nějaký Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který to má v popisu práce, aby hlídal tržní prostředí a omezení monopolů a oligopolů.

A pokud jde o vaši poznámku týkající se zákona o léčivech, tak tam jasně na posledním výboru pro zdravotnictví zaznělo, že se budeme bavit o vašem návrhu. Pouze jsme ho nechtěli dát teď do té novely zákona o léčivech, kterou budeme projednávat, protože tam byla určitá implementační lhůta, protože tam jde o implementaci směrnice, která musí být provedena do 15. 2., jinak by České republice hrozily sankce. Jsme ale ochotni se o tom bavit.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Kovářová a poté z místa pan předseda Bartošek.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ráda odpověděla na dotaz kolegy Janulíka, proč se ptáme. Pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, ptáme se, protože to je naše právo ptát se vlády, co je ve vládním prohlášení, co nám tam chybí, s čím jsme případně nespokojeni. Já doufám, že toto právo nám nebudete upírat. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní pan předseda Bartošek, poté pan poslanec Benešík. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo. Já na to krátce navážu. Promluvím vaším prostřednictvím také k panu poslanci Janulíkovi. Ptáme se, protože vláda - ona neví, jestli má, nebo nemá důvěru - koná. Vláda vyhazuje úředníky z ministerstev, vláda koná kroky a rozhoduje a my se této vlády ptáme, na základě čeho koná, zda respektuje programové prohlášení, které předložila, zda není v rozporu s tím, co říká. Proto se ptáme. Protože vláda rozhoduje a Poslanecká sněmovna ji kontroluje.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Benešík. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážená vládo, dámy a pánové, budu velmi stručný. Pan ministr zdravotnictví tady řekl něco o jistém panu náměstkovi. Já nejsem expert na zdravotnictví. S panem náměstkem jsem do styku nikdy asi nepřišel, nevím, jestli měl nějaké kauzy, nebo neměl. To opravdu nevím. Každopádně tady zaznělo, že pan náměstek vyhrál výběrové řízení a není důvod ho odvolat, tak jsem to pochopil. Takových náměstků, kteří vyhráli výběrová řízení a byli pod služebním zákonem, bylo víc, a dneska už náměstky nejsou a nebyli náměstky za pár dnů, co se vláda ujala moci. Takže když se chce, všechno jde.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou pan místopředseda Filip. Prosím. Vaše dvě minuty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo vlády, členové vlády, paní a pánové, já trochu nevycházím z šoku. Chápu, že někteří poslanci, kteří jsou nově zvoleni, nemusí úplně akceptovat celý právní řád, byť přísahali věrnost Ústavě České republiky a zákonům, ale dotaz na to, jak to, že vláda koná? Samozřejmě konat musí. Já občas mám velký problém s některými názory, které přednáší pan předseda Ústavního soudu. Potkal jsem se s ním v jedné televizní debatě, ale musel jsem mu dát za pravdu, když na poměrně nevhodnou otázku redaktora odpověděl, že Ústava ani nemůže předpokládat, že by byla republika, stát, jednu minutu bez vlády. Byť ta vláda je v demisi, nebo nemá důvěru, nebo má důvěru. Prostě ano, my jsme připraveni v Ústavě na to, že můžeme rozpustit Poslaneckou sněmovnu a dva měsíce rozhoduje Senát, my jsme připraveni na to, že může být situace, kdy budou omezena práva dokonce i poslanců a budeme muset rychle něco projednávat, protože bude nějaký stav, ale že by jakýkoliv stát, a teď nemyslím jenom Českou republiku, mohl být vteřinu bez vlády, tedy bez té výkonné moci, to nepředpokládá ústava žádného státu určitě Evropské unie, možná i dalších států. Možná že to předpokládá někdo jiný, kdo žije v nějaké diktatuře. Ale v tomto ohledu opravdu nevidím vůbec důvod, proč by někteří poslanci, kteří jsou tady více než jedno volební období, takovou otázku mohli položit, že vláda koná. Ona konat musí.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A nyní do diskuse řádně přihlášený pan poslanec Marian Jurečka se dočkal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové, ctěná vládo, já bych se s dovolením přihlásil stručně k svému příspěvku z minulého týdne. Já bych prosil, aby nezapadlo to, co jsem tady minulý týden říkal, a aby mi bylo odpovězeno ze strany členů vlády na to, co jsem se ptal, pokud jde o návrh KSČM na revizi a zdanění církevních restitucí, na průběh jednání vlády z minulého týdne, aby ministři, které jsem si tady dovolil oslovit, reagovali dnes na plénu Poslanecké sněmovny a vyjádřili svůj názor, jak se projevili minulý týden na vládě, jak argumentovali za své rezorty, sami za sebe jak se k tomuto návrhu staví. Já jsem tady prosil pana předsedu vlády, paní ministryni financí, pana ministra kultury a pana ministra spravedlnosti, aby se vyjádřili včetně toho, aby řekli, jaké případné dopady mohou mít soudní spory na Českou republiku, na český stát, s odhadem nákladů, když neuspěje český stát, aby bylo jasné, že ten návrh buď má nějakou relevanci, anebo je to opravdu jen populistický výkřik do tmy. Protože v minulé vládě, kde jsem byl přítomen, si pamatuji, že jsme o tom vedli diskuse, a pokud si dobře pamatuji, tak poslanci za ANO nakonec ty návrhy, které byly v minulém volebním období, nepodpořili. Tak mě by zajímalo, v čem je zásadní změna toho postoje, pokud se nejedná o pouhý populismus.

Nicméně pan poslanec Janulík tady řekl, proč se ptáme. Já bych řekl, že se ptáme proto, že vy píšete. A jestliže v programovém prohlášení je napsáno, vláda v tomto složení musí daleko více než jiná vláda naslouchat návrhům opozice a aktivně spolupracovat, protože tento vládní model vyžaduje časté získávání podpory u ostatních parlamentních stran atd., je to na straně 4, tak se s dovolením zeptám na konkrétní případ - prosím pěkně, případně jestli potom v technickém mohou reagovat jiní představitelé jiných parlamentních poslaneckých stran - s kým byl například konzultován zásadní návrh novely zákona o státní službě. S komunisty, s ČSSD, s Piráty, s SPD, s ODS, TOP 09? Byl s někým z vás, prosím pěkně, či stran konzultován ten návrh, který teď ve zkráceném mezirezortním připomínkovém řízení je puštěn do legislativního procesu? Já o tom nevím. A pokud tady něco píšete a má to mít váhu a není to cár papíru, jak tady minule se snažil demonstrovat pan kolega Zaorálek, tak já bych byl rád, aby to opravdu bylo bráno vážně, a proto neberte nám právo se ptát. Když vy něco napíšete a něco jiného úplně děláte.

Navíc ten návrh, který dneska běží, musím říct, že tak jak jsem viděl ten první výkop, tak ten na rovinu říká: v ten okamžik hnutí ANO a tato vláda dělá z celého principu zákona o státní službě jenom ten název. To, co je tam navrhováno, jde obrovským způsobem za rámec stability zákona o státní službě. A mě fascinuje jedna věc, že v loňském roce tady byla novela toho zákona. Já si nevybavuji, že by hnutí ANO a rezorty jimi řízené přišly s nějakými návrhy na takovéto změny zákona o státní službě. Proč půl roku poté, co tento zákon prošel Poslaneckou sněmovnou, najednou přichází hnutí ANO s tak zásadní změnou v oblasti stability státní správy v České republice?

Ten argument, který je tu zmiňován, když se mluví o tom, aby se státní správa otevřela, aby byla dostupná odborníkům zvenčí, tak to naplnila právě ta novela, kterou jsme tady měli v loňském roce. Prosím pěkně, přečtěte si, co jsme v loňském roce jako Sněmovna tady odhlasovali. Pokud na rovinu to není o tom zprivatizovat si státní správu a řídit úředníky státní správy jako zaměstnance jedné firmy. Říkám to hrozně nerad, ale to, co vidím, co se odehrálo zhruba před čtyřmi týdny, kdy například na Ministerstvu zemědělství sekce, kterou před dvěma měsíci materiál Ministerstva financí dával za příklad vzorného nastavení systému kontroly veřejných zakázek, tak tato sekce byla rozprášena. Tak mi potom, prosím pěkně, vysvětlete, kde je ta odbornost, kompetentnost, a to, že budeme spravovat tento stát tak, jak se spravovat poctivě má.

Budu rád, když se k tomu vyjádří i pan premiér Babiš. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s řádnou přihláškou do diskuse pan poslanec Pavel Blažek.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za pozornost. Já vlastně začnu tím, že musím vyslovit obdiv panu předsedovi vlády Andreji Babišovi, který je nesmírně šikovný v tom, jak se vždycky podaří určité věci převést na takovou kolej, na kterou vlastně nepatří. A to je i to dnešní. Když poslouchám tu rozpravu, poslouchám tu rétoriku od začátku, že vlastně vládní program plní pro všechny všechno, tak mi dovolte jenom říci - tady jsou klíčové dva výrazy. Ten první je slovo důvěra. Nějak na to slovo při té debatě zapomínáme. A ten druhý je, že vláda je vrcholný orgán výkonné (s důrazem na slovo výkonné) moci. To znamená, my vládu na to, aby nám předkládala zákony, de facto nepotřebujeme. Těch možností, kdo může předkládat zákony - jsou poslanci, může to dávat Senát, dokonce i kraje. Ale to naše hlasování je o tom, jestli tento sbor dam a pánů dostane naši důvěru k tomu, aby se stal vrcholným orgánem výkonné moci, to znamená, aby bez dalšího v reguli určitých zákonů ovládal policii, státní zastupitelství, finanční úřady, státní podniky atd. O tom to naše rozhodování je. Jestli tady bude většinový souhlas tady s tím, aby tento sbor - na který teď nechci házet nějakou negativní, řekl bych slovo špínu, protože mnoho lidí ani neznám a bylo by to ode mne nečestné, abych rovnou říkal, že to dělat nemohou.

Ale co je jistě povinností, když si představíme, že bychom byli v nějakém starém Řecku, tam bylo nějaké malé městečko a mělo 200 obyvatel. To jsme třeba my. Tak by to muselo být tak, že těch 200 obyvatel zcela jistě tvoří nějaké normy. To znamená, oni si odsouhlasí, že třeba přístav postaví tam a tam. Na to je potřeba kolektivní rozhodování a nepotřebují na to žádný výkonný orgán, který by fungoval v mezičase, než se tato shromáždění scházejí. Ale vláda má za svou povinnost, pokud chce plnohodnotně vykonávat svoje pravomoci v oblasti represivních orgánů státu, chodu ekonomiky, tam, kde má vláda slovo podle našich zákonů, musí si zajistit podporu alespoň 101 těch občanů, jako je v tom řeckém městě, aby tu důvěru k tomu, že to dělat mohou a že to zvládnou, měli v tom mezidobí. O tom je to dnešní hlasování.

Zdá se, že zde těch 101 hlasů není. To znamená, že z toho plyne, že vláda sice, jak říká pan kolega Filip, konat musí, o tom já neříkám, že nemusí. Ano, jsou takové věci. A aby měla ten plnohodnotný mandát, aby měla tu důvěru, musí nějakým způsobem zajistit těch 101, neboť jinak je to vláda do jisté míry v omezeném slova smyslu, ale hlavně - nestačí to, že nám zde vláda bude laskavě dávat nějaké zákony pro všechny. Ty zákony, kdyby se tady udělal nějaký výbor, kam by si sedl Faltýnek, Blažek, já nevím, Kováčik, Chvojka a podobně, tak na to vládu nepotřebujeme, abychom dělali nějaké dobré zákony. Byť uznávám, že je pohodlnější, když vláda má nějaký svůj aparát, který ty zákony připravuje.

Čili já bych poprosil, abychom se k té debatě hlásili o tom, má-li být tento sbor pánů a dam, nebo dam a pánů, má-li to být právě on, kdo dostane absolutní moc, samozřejmě v reguli zákonů ve sféře výkonné moci. Zdá se, že tomu dnes tak nebude. A já jenom vyzývám pana předsedu vlády Babiše, aby příště uvažoval v tomto směru. A chápu, že voliči rádi poslouchají, že je to vláda pro všechny. Ale v tomto smyslu není. Musí říct tak těch 101, aby byla plnohodnotná v oblasti čistě výkonné moci. Ta zákonodárná se bez té vlády v zásadě obejde, a možná kdybychom nějaký zákon neschválili rok, možná bychom pro ty občany udělali to nejlepší, co bychom udělat mohli.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad ODS.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. S přednostním právem pan předseda Chvojka.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Pane předsedo, já už o té vládě jako celku mluvit nechci. Už jsem říkal minulou středu, co mi na této vládě vadí a v čem je špatná, proč si důvěru nezaslouží. Ale chtěl bych se zmínit o tom, o čem už mluvil pan kolega poslanec Jurečka, to je ta zmíněná novela zákona o státní službě. Nevím, kdo z vás ví, co obsahuje. Obsahuje toho dost, ale těch pár základních věcí. Tak za prvé zřizuje Generální ředitelství státní služby, které by mělo spadat pod Úřad vlády, to znamená pod premiéra. Za druhé, například vedoucí pracovníci měli funkce na pět let. Je tam toho víc, ale toto je určitý základ.

Za prvé, já jsem byl kdysi zpravodajem zákona o státní službě, když jsem přišel - to už je skoro čtyři roky, pamatuji si. Nyní od ANO je to velmi velký názorový veletoč, protože jeho vyjednavači tehdy nechtěli, aby státní služba spadala pod Úřad vlády. Nechtěli o tom ani slyšet. Podobně tehdy hnutí ANO pod vlajkou a za pomoci Rekonstrukce státu protestovalo proti časovému omezení vedoucích funkcí. Zřejmě nám tedy neukážou ten management v praxi, jak slibují, protože stávající služební zákon má recept na nekompetentní úředníky, ale chce to hodnocení, chce to pokárání, chce to sankce, a po právu, a do toho se samozřejmě manažerům z hnutí ANO asi nejspíš nechce.

Já za ČSSD můžu říct, že my a priori nejsme proti změně služebního zákona, ale určitě by ho neměla dělat vláda bez důvěry, vláda, která má z 200 lidí ve Sněmovně pouhých 78 poslanců. A byl bych rád, kdyby se k tomu pan ministr vnitra nebo ideálně pan premiér, ale poprosím i pana ministra spravedlnosti, vyjádřili, protože jestli mám správnou informaci, že tam bylo velmi, ale velmi krátké mezirezortní připomínkové řízení v řádu snad několika dnů, nebo snad jednoho nebo dvou dnů. Já si myslím, že to je něco, co se u takto zásadního zákona, nebo u zásadního návrhu zákona, zásadní změny zásadního zákona rozhodně dít nemá. Myslím si, že to ani není slušné vůči těm připomínkovým místům. Takže by mě zajímalo, jak to tedy je.

To znamená, jestli - za prvé, to je možná otázka na pana premiéra - jestli si myslí, že by vláda, která důvěru nemá a ani ji nedostane, měla dělat takto zásadní změnu v takto zásadním zákonu.

Možná na pana ministra vnitra - jestli ty změny považuje za správné, a proč je dělá.

A na pana ministra spravedlnosti a zároveň spíše na předsedu Legislativní rady vlády, jestli si myslí, že zkrátit připomínkové řízení u takto důležitého zákona na takto krátkou lhůtu je vůbec slušné jak vůči těm připomínkovým místům, tak jestli čeká od toho v řádu několika dnů připomínkového řízení, že něco vůbec do toho připomínkového řízení vnese. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Jan Čižinský. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Já bych se jenom chtěl přece jenom zeptat, jestli by mi nemohlo být odpovězeno, protože jsem chápal, že když je vláda odpovědna Sněmovně, že by tady mělo být odpovídáno. Já bych ještě zopakoval ten dotaz ohledně limitů na škodliviny v ovzduší.

Poprosil bych pana premiéra nebo pana ministra zdravotnictví nebo pana ministra životního prostředí nebo pana ministra průmyslu a obchodu, zdali by mohli zareagovat, jestli se skutečně vláda chystá připojit k polské žalobě proti přísnějším limitům na vypouštění škodlivin, protože to pokládám za ostudné a domnívám se, že se to na zdraví občanů projeví. Máme šanci na to, že se v roce 2021 vzduch v naší zemi zlepší a tato iniciativa by to opět zhatila. Takže prosím o odpověď, protože mě to velmi zajímá. Navíc je to skutečně velmi čerstvá zpráva. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou předseda vlády. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já se budu snažit odpovědět. Já jsem myslel, že interpelace jsou ve čtvrtek, ale to nevadí.

Ohledně připojení k té žalobě. Pan ministr Brabec je zásadně proti. Je to návrh pana ministra průmyslu. My o tom budeme diskutovat a já víceméně pocitově podporuji pana ministra Brabce, ale vláda rozhoduje ve sboru, jak jste nás učili. (Smích z řad ODS a TOP 09.) Takže to probereme zítra v 6.30 hodin.

Ohledně církevních restitucí. Já nevím, vždyť to byl přece zásadní program ČSSD, díky KDU to neprošlo. Kdysi jste to schvalovali tady o půl jedné ráno, bylo to prodraženo, 54 miliard. Budeme o tom tady diskutovat. To není vláda, my jsme se k tomu postavili, protože si myslíme, že ty náhrady nebyly správné, a tady Sněmovna rozhodne.

A ohledně zákona o státní službě. Prosím vás, pane poslanče Chvojko prostřednictvím pana předsedajícího, vždyť přece to bylo na centrále, vždyť to přece měl na starosti - to si nepamatujete? - pan Dienstbier s panem Špidlou. A když to nezvládl, tak pan premiér rozhodl, ať to dělá Chovanec. Tak si to trošku připomeňte. A je to také návrh. A také o tom tady budeme diskutovat.

Zajímavé by bylo vidět, kolik a kteří funkcionáři za kterou stranu nalezli do státní správy předtím, než ten zákon začal platit. To by bylo také zajímavé. A zkuste se zeptat pana ministra Ludvíka, když se chtěl nějakých podřízených vlastně pro nějaké důvody zbavit, nebo rozloučit se s nimi, proč jsou všude žaloby a proč vlastně státní tajemník má větší kompetence než ministr a proč vlastně ten zákon dělá z těch úředníků nadlidi. Takže o tom tu budeme určitě diskutovat a my jsme připraveni. To není naše rozhodnutí. (Upozornění na čas.)

Ohledně důvěry jsem pana poslance úplně nepochopil -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Omlouvám se, pane premiére... (Premiér: Děkuji.) Byla to jen faktická poznámka. Děkuji.

Faktická poznámka - pan poslanec Marek Benda, poté paní poslankyně Valachová, poté pan poslanec Jurečka. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedo vlády, vážené paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, já mám jenom jednu prosbu na pana předsedu vlády, protože to opakuje dnes a denně jako kolovrátek, že církevní restituce byly předraženy o 54 miliard. To je hezká teze, kterou vymyslel v roce 2008 Vlastimil Tlustý. Platila možná, kdybychom ji připustili, pro ten minulý návrh. Návrh, který byl schválen v roce 2012, měl celkovou vydávanou částku, která přichází církvi, 53 miliard, tak nemohl být o 54 miliard předražený. To je prosím opravdu věcný nesmysl. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad ODS.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Valachová. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom poznámka ke státní službě, a co se tady stalo v Poslanecké sněmovně, když bylo vše připraveno na finální hlasování, koaliční hlasování ČSSD, ANO a KDU-ČSL, kdy zákon o státní službě vypadal zdaleka jinak, než ho nyní zažíváme na vlastní kůži.

Nestalo se to, že někdo něco nezvládl - byl tady jmenován pan Dienstbier. Nestalo se ani to, že někdo něco zvládl - tady byl jmenován pan Chovanec. Stalo se to, že sociální demokracie musela ustoupit. A zejména k návrhu pravicových stran - určitě pan Kalousek prostřednictvím pana předsedajícího to potvrdí, nebo kolegové z Občanské demokratické strany. Došlo k významné změně státní služby právě směrem k tomu, že nesmí být nezávislé generální ředitelství na Úřadu vlády. Nesmí být žádný stabilní pracovní poměr, to znamená definitiva státních zaměstnanců. Dostaly se tam různé možnosti ukončení jejich služebních poměrů. Omlouvám se, nejsem s ní přesně seznámena, budu se vyjadřovat, až se s novelou přesně seznámím, s jejím finálním zněním, ale znamená jenom tolik, že to, co minimálně vyjednavači za hnutí ANO, a já jsem byla u toho, popírali, to znamená byli proti, to znamená, aby Generální ředitelství státní služby bylo na Úřadu vlády. Byli dokonce i proti tomu, aby byl omezen mandát vedoucích pracovníků, to znamená, aby tam například bylo pět let, to už tehdy prosazovalo KDU-ČSL. Tak najednou teď - a kromě voleb a jiné vlády se nic jiného nestalo - totéž hnutí toto navrhuje. Každý si o tom můžeme popřemýšlet, ale nechci jako poslankyně poslouchat řekněme nepřesné informace z úst pana předsedy vlády. Nepochybuji o tom, že si na to velmi dobře vzpomínám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jurečka, poté pan předseda Stanjura, poté z místa pan poslanec Blažek. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Téma, které jsem s dovolením otevřel, právě problematika novely zákona o státní službě, je vlastně ukázkovým příkladem, jak by fungovala tato vláda, nebo bude, nedej bože, fungovat v praxi. Napíšeme líbivá slova do programového prohlášení vlády, slíbíme nejenom programově všechno všem, ale i z hlediska fungování a jednání slíbíme, že budeme komunikovat s opozicí, budeme jí naslouchat, ale v okamžiku, když jde tak klíčová novela zákona, tak se s nikým z nás nikdo nebavil. Prostě to jde tam, krátký termín jde na meziresort, kde tam ani nic moc nedávají, my si to uděláme podle toho, jak to mají vymyšleno. To je typická ukázka, proto to tady říkám, týká se to deseti tisíc státních zaměstnanců v České republice.

Jenom pro zajímavost. Pane předsedo vlády, prosím pěkně, co je klíčové pro to, jak posuzujeme úředníka ve státní správě? Jeho názorová orientace, jeho politická příslušnost, nebo je na prvním místě odbornost? Já jsem opravdu jako ministr za čtyři roky nikdy nehodnotil, jestli úředník má modrou, oranžovou anebo jinou knížku. A tady se najednou bavíme o tom, že například Ondřej Závodský na Ministerstvu financí, který neměl žádné členství v žádné politické straně, skončil. Já si rád poslechnu vaši argumentaci, proč měl skončit, možná by bylo dobré, kdyby to tady zaznělo. To jsou ty ukázky, kdy vy na jedné straně něco jiného říkáte, zní to strašně pěkně, pěkně se to čte, ale na druhou stranu bohužel v tento okamžik i na základě zkušenosti z loňského roku, kdy tady novela zákona o státní službě byla a diskutovali jsme, co tam změnit, tak tyto věci jste tam za resorty hnutí ANO neuplatňovali. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Poté se elektronicky přihlásil s faktickou poznámkou pan ministr Pelikán a poté trvá přihláška k faktické pana poslance Blažka. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké odpoledne. Já bych se pokusil rozptýlit mlhu. Nejednáme dneska o služebním zákoně. Tady bych k tomu mohl říct plno věcí. Řeknu jenom tři věty. První návrh byl katastrofální z dílny ČSSD. Potom byl přijat nějaký kompromis, který je ucházející a který potřebuje změnu, ale to je všechno. Až tady bude návrh zákona, tak veďme podrobnější debatu. Soustřeďme se na to hlavní - Andrej Babiš si dneska jde pro debakl, tak pojďme k tomu debaklu a nedebatujme o služebním zákoně, který tady ještě není, ještě neskončilo připomínkové řízení. Až tady bude návrh zákona, tak k němu určitě povedeme podrobnou a ostrou politickou debatu. Dneska to sem prostě nepatří.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní faktická poznámka, pan ministr Pelikán.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, mně to pan kolega Stanjura téměř vzal z úst. Nepřeceňujte prosím vládu. Vláda nepřijímá zákony. Vláda je navrhuje Sněmovně, takže tady budou mít všichni dost času se o každém z našich návrhů pobavit bez ohledu na délku připomínkového řízení. Sněmovna není připomínkové místo. (S úsměvem.) Děkuji. (Potlesk poslankyně Vildumetzové.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Blažek - stahuje svoji připomínku. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v rozpravě? S přednostním právem pan místopředseda Okamura.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, protože se zase týden s týdnem sešel a různé politické strany tady šíří nějaké fámy ohledně našeho hnutí, protože jsou zřejmě zvyklé notoricky si něco vymýšlet a už se zapletly, já bych s dovolením znovu zopakoval stanovisko našeho hnutí SPD k dnešnímu hlasování o důvěře Babišovy menšinové jednobarevné vlády.

Naše hnutí SPD nepodpoří v hlasování o důvěře menšinovou jednobarevnou vládu hnutí ANO. Hnutí ANO dosud nenabídlo SPD ani účast ve vládě, ani pomoc při prosazování klíčových bodů našeho politického programu. Hnutí ANO dokonce od počátku veřejně jakoukoliv vládní spolupráci s SPD odmítá. Je za tím podle našeho názoru buď strach z Okamury, že jim přeroste přes hlavu, nebo tlak na Andreje Babiše z Evropské unie, protože je jeho podnikání závislé na dotacích z daní občanů. Od počátku přitom jasně říkáme, že jsme ochotni dělat programové kompromisy a jsme konstruktivní, jelikož víme, že jsme ve volbách skončili počtem poslanců až třetí. Jediné, co od Andreje Babiše stále slyšíme, je jen to, abychom jednostranně podporovali jeho menšinovou vládu, aby mohl Andrej Babiš a jeho ministři za hnutí ANO rozdělovat veřejné miliardy jen pro svoje osobní a stranické zájmy. S tím nesouhlasíme.

Andreje Babiše a jeho program nevolilo více než 70 % občanů, a není tedy přijatelné, aby vládl sám a nerozdělil se o vliv na řízení státu. Andrej Babiš vytváří v této souvislosti umělou mediální kampaň, kdy se uměle situuje do role, že on je ten jediný, kdo chce pracovat. Není to pravda. My v SPD také chceme pracovat pro občany a prosazovat na vládní úrovni zájmy našich voličů. Říkáme to od prvního okamžiku. A neokopáváme tady kotníky ostatním stranám, jednáme a snažíme se prosazovat program. Jednostranná podpora Babišovy menšinové vlády, která neprosazuje ani zčásti zásadní body našeho programu a které se nemůžeme ani účastnit, by byla velká zrada na našich voličích. Nevyměníme náš program za koryta, nebudeme dělat jen stafáž k cizím zájmům. Pro nás je na prvním místě zájem našich voličů a ti si přejí, abychom prosazovali náš program. Nadále budeme o programu trpělivě jednat. Znovu říkám, že jsme ochotni dělat i programové kompromisy. Budeme ho prosazovat, hledat pro každý náš návrh podporu napříč politickým spektrem ve Sněmovně a nadále budeme ve Sněmovně dělat konstruktivní politiku a budeme podporovat dobré návrhy. Uvidíme další vývoj. Hlavně chceme, abychom začali už co nejrychleji pracovat pro občany, pro jejich lepší životy, aby měli více peněz a cítili se v České republice co nejbezpečněji.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou pan ministr Stropnický. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem rád, že tolik z nás akcentuje význam programu a lpění na programu, někdy si až člověk říká, jestli přijetí programu strany řekněme opoziční není podmínkou, myslím programu v celku, začátku vůbec nějakého konstruktivnějšího dialogu. Ale to kdybychom dohnali do důsledku, tak pak stačí jedna strana s jedním obrovitým programem, která chce jenom to nejlepší všem a neustále to opakuje. Ale to jsem říkat nechtěl.

Chtěl jsem jenom rozptýlit dojem, který tady vzniká, a trochu mi to opravdu připomíná mýdlovou operu, že tady snad vláda bez důvěry nějak bezuzdně řádí. Chtěl bych se tomu jaksi výrazně postavit. Neřádí, ale prostě musí dělat to, čemu se říká daily business, a to je spousta práce. Ten stát nebo ten aparát se prostě nesmí zastavit. Kdyby se zastavil, a každý z vás, kdo byl v exekutivní funkci, to přece velice dobře ví, tak nás to může výrazně poškodit.

Už začínají navážno jednání o rozpočtu v Evropské unii na léta 2020 až 2027, což ovlivní tuto zemi na deset let. Je prostě nemožné, abychom nejezdili do Bruselu, abychom tam nejednali, abychom nedělali přesně to, po čem všichni voláte, to znamená, abychom nehájili naše národní zájmy. A dělá to na prvním místě premiér, dělám to já, dělají to další členové vlády. Není v tom nic protizákonného, my jsme samozřejmě v rámci těch pravidel, která jsou pevně určena, v rámci těchto pravidel se snažíme i v této přechodné a nelehké době ten stát spravovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Vyhazovy úředníků a různé poukazy na nějaké čistky prostě nejsou pravda, přátelé. Opravdu nejsou. Pokud jsem vyměnil (upozornění na čas) politické náměstky, resp. nenahradil jsem je jinými, tak to je moje svaté právo vyplývající ze zákona o státní službě. (Předsedající: Děkuji, pane ministře.) Nevyměnil jsem jediného schopného úředníka a nikdy bych to neudělal. Dostat schopného úředníka do státní správy je poměrně složité. Vyhodit ho je hloupost. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Je těžké přerušit pana ministra. S faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Při projevu pana ministra Stropnického by se skoro až jeden rozbrečel. Rozbrečel by se ten, kdo tady s ním čtyři roky seděl, když byl ministrem obrany.

Ano, pane ministře, možná tato nová vláda po dnešku v demisi neřádí, tak jako jste neřádil, resp. nic nedělal, na Ministerstvu obranu celé čtyři roky vy, protože v jiném případě by se vaše nástupkyně paní ministryně Šlechtová nepotýkala s problémy, že jste jí tam nechal na stole zakázky k podpisu za 25 miliard korun českých.

Pane premiére Babiši, tohle je opravdu vláda odborníků? Tento člověk, který na resortu Ministerstva obrany byl papírovým čertem, vy jste z něj udělal ministra pro zahraniční věci, tak ten nám tady bude kázat, že něco dělal? Vy to víte sám, pane premiére Babiši, protože pokud byste to nevěděl, tak byste ho na Ministerstvu obranu nechal. Ale protože víte, že je neschopný, tak jste tam dal paní ministryni Šlechtovou, což já vítám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ptám se, zda ještě někdo? Nyní je s přednostním právem pan předseda Bělobrádek. Poté s přednostním právem pan předseda klubu Michálek. Prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych říct, že KDU-ČSL jsme byli jedna z mála stran, která nevyloučila eventuální vládní spolupráci s hnutím ANO. Máme některé podmínky. My respektujeme to, že se hnutí ANO rozhodlo, že - slovy svého předsedy - nepočítá s námi jako s koaličním partnery. My to respektujeme, ale se potom ať nevymlouvají, že s nimi nikdo nechtěl vyjednávat, že s nimi nikdo nechtěl do koalice. My to tak bereme, bezpochyby je to jedna z variant. Nicméně si myslím, že Česká republika potřebuje většinovou vládu, vládu, která bude mít důvěru Poslanecké sněmovny a která bude stabilní. Z tohoto důvodu jsem taky přesvědčen, že slova pana ministra Stropnického nejsou úplně adekvátní. My jsme jediné vážné jednání v podstatě měli o tom, co chceme doplnit v programovém prohlášení vlády. Tak proto se tady na to poslanci zcela objektivně ptají. Vždyť jste kvůli tomu vyvolali i schůzky s jednotlivými stranami, co bude v programovém prohlášení vlády. Tak potom nezpochybňujte programové prohlášení vlády. To je základní dokument, kterým by se vláda měla řídit, a která by také na jeho základě měla dostat důvěru, mimo jiné.

Také bych si dovolil říct, že KDU-ČSL tam spousta věcí chybí. Chybí tam skutečná prorodinná opatření, chybí tam věci, které se týkají bezpečnosti, týkají se dalších možností. A my jsme připraveni jednat o většinové koaliční vládě, jsme připraveni celou dobu, zároveň ale máme nějaké podmínky. Myslím, že to je normální, že to je standardní. A vyberete si buď ano, nebo ne. Pokud nechcete být v koalici s námi, to je v pořádku, my to respektujeme, je to na vás. Ale neříkejte, že nikdo o to nestál, že jediná možnost tam je...

A já se znovu vracím k věcem, které tady zazněly. Ve vašem vládním programovém prohlášení je, že je to jedno z řešení, které je demokratické atd. Ale já jsem přesvědčen, že tady má primárně vzniknout většinová vláda. A to, že jste si usmysleli, že je to vaše přesvědčení, že tady má být menšinová vláda, když jste nedostali ani 30 %, já k tomu nevidím žádný důvod. Není žádný důvod, aby tady byla menšinová vláda, natož aby tady byla vláda s menšinovou podporou. Respektive, vždyť podporu nemáte. A myslím si, že to je vážné selhání, manažerské selhání jak předsedy hnutí ANO jako vítězné strany, tak i prezidenta republiky, že dopustil to, že se tady vůbec zdržujeme tímto prvním pokusem, který stejně bude neúspěšný. Tady měla být dávno vyjednaná většinová vláda a dávno už tady měla fungovat, tak jako to bylo před čtyřmi lety.

A ještě mi dovolte, abych znovu vyzval ministry, kteří tady byli osloveni s dotazy, aby na ně odpověděli, protože vláda se zodpovídá Sněmovně. A jestliže ignorujete dotazy, které na vás tady padly, tak je to neúcta a pohrdání Poslaneckou sněmovnou! A proti tomu se já musím důrazně ohradit. (Slabý potlesk.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem pan předseda klubu Pirátů Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, měl bych ještě jeden takový dotaz na pana premiéra, který se týká jeho podnikatelské minulosti.

Přečetl jsem si ve veřejně dostupných informacích, že kdysi v roce 1994 pracoval jako manažer pro jakousi státní firmu, která se jmenovala Agrofert, byla to tedy firma, která byla vlastněna přes společnost Petrimex slovenským státem. Tehdy měla aktiva asi miliardu korun a on tam působil jako státní manažer. Pak se něco stalo, vlastně se zhaslo, vlastnila to nějaká anonymní firma, která se tam dostala proti vůli té společnosti, ta to dokonce napadla žalobou - a ejhle, o šest let později se zjistilo, že stoprocentním vlastníkem té společnosti je Ing. Andrej Babiš. Takže ze státního manažera státní firmy se stal vlastník. To jenom když tady mluvíme o tom, jestli někdo někomu ukradl nějakou firmu nebo podobně, jak vyznívalo z těch veřejných vyjádření proti policejnímu vyšetřovateli, tak si myslím, že pan premiér by měl začít tím, že by vysvětlil okolnosti toho, jak získal společnost Agrofert zejména, která byla původně ve státním vlastnictví, byla státem ovládána, a kdo vlastně byl za tou společnosti O.F.I. - Ost Finanz und Investment A.G., která byla někde ve Švýcarsku, nějaké anonymní akcie. Pan premiér zatím uvedl pouze to, že to vlastnili nějací švýcarští spolužáci, ale veřejnost vlastně vůbec neví, kdo to vlastnil, takže ví jenom ty výsledky. A výsledek je ten, že státní firma se dostala manažerovi státní firmy.

Nechci nic naznačovat, nicméně rád bych korektně věděl odpověď na tuto svou otázku, jak se k tomu pan premiér dostal, kdo konkrétně to vlastnil. Jen bych chtěl závěrem říct, že bych byl velmi nerad, abychom se tady dočkali toho, že pan premiér jakožto vlastně vrchní státní manažer České republiky tady dopustí to, že se za šest let vzbudíme a Česká republika bude patřit někomu úplně jinému.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Nyní s faktickou poznámkou Pavel Kováčik. Omlouvám se, pane premiére, napřed pan předseda klubu KSČM. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, kdyby to nebyla tak vážná situace, tak řeknu, že se královsky bavím. Všichni, s výjimkou hnutí ANO, jsme tady deklarovali, tedy všechny politické kluby nebo poslanecké kluby, všechny politické strany tady deklarovaly, že vládu v prvním pokusu nepodpoříme, že budeme hlasovat proti vyslovení důvěry. Občané na to koukají, já bych nešel, ale prostě mi chodí zprávy. Prosím vás pěkně, vy jim nedůvěřujete, nechcete jim vyslovit důvěru, tak už toho povídání nechte, běžte hlasovat, ať se ta situace může odblokovat a jednat dál.

Třeba například s KDU-ČSL by se mohlo jednat o vládním angažmá. Slyšel jsem tady pana předsedu Bělobrádka spolu s vámi, který o tom hovořil přímo, že jsou připraveni a že nevyloučili jako jedni z mála vládní spolupráci. Tak pojďme tu situaci odblokovat, nechme už toho dohadování, občany to nebaví, zvolili nás proto, abychom tu vládu tady nějakým způsobem dali dohromady a aby se tady ve prospěch občanů pracovalo, prosím pěkně. Připadá mi nepatřičné, když se řekne: my pro vás hlasovat nebudeme, ale vysvětlete nám, jak došlo k tomu či onomu.

Je to snad, prostřednictvím předsedajícího pane kolego Michálku, něco, co by vás zlomilo, co by vás přivedlo k jinému názoru, že byste otočili a hlasovali pro důvěru, kdyby se vám toho vysvětlení na otázky, které tady kladete, dostalo ještě teď? Já si myslím, že určitě ne. Tak potom můžu říci jenom, že je to určitým způsobem pro občany v této době určité divadlo. Pojďme je přestat hrát a pojďme hlasovat! Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou pan předseda vlády Andrej Babiš. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já se omlouvám, musím na ty nesmysly pana Michálka reagovat a musím se strašně smát. Víte, vaše prokletí je to, že proč tady já jsem? No proto, že Mečiar a Klaus se rozhodli, že rozdělí Československo. Bez referenda. (Reakce, smích a potlesk z lavic Pirátů.)

A víte, pane Michálku, já jsem měl vždycky nějaké vize. A vy neříkáte pravdu. To nebyla státní firma přece. To byla akciová společnost, kde byly slovenské a české chemičky. Víte, já jsem měl tu vizi a řekl jsem: Založím ten Agrofert. A založil jsem ho v lednu 1993. A potom 27. dubna 1995 byla valná hromada, kde nás mečiarovci vykopli. A víte, kdo přišel ráno? Boris Vostrý, parťák z kuponky. Ano. A dostali jsme padáka. Tak si to nastudujte a neříkejte nesmysly! Následně odešlo 60 lidí za mnou a ten Petrimex zkrachoval. Nebyla státní firma. Akciová společnost. Ani základ neznáte, tak radši mlčte, když o tom nic nevíte. Jo? Nastudujte si to.

Já jsem vymyslel Agrofert, já jsem ho založil a ten stál a padal se mnou. Stejně jako ten Petrimex. Tak si to nastudujete. Nečtěte ty fejky a pomluvy a sprosťárny. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás poprosím obracet se na kolegy mým prostřednictvím. Děkuji.

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Svoboda, pak pan poslanec Bartoš, poté pan poslanec Michálek, poté pan poslanec Blažek se přihlásil opět z místa, komplikuje mi to. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezký dobrý den. Já bych chtěl, pane předsedající, vaším prostřednictvím reagovat a oslovit pana předsedu Kováčika. My tady právě hovoříme o tom, co je v programovém prohlášení, aby to občané slyšeli. Protože jinak budou slyšet jenom to, že to programové prohlášení je skvělé a že vlastně přicházejí o skvělou vládu. Proto my o tom hovoříme, proto chceme slyšet odpovědi. Protože toto poslouchají naši občané, naši voliči a ti musejí mít informace o tom, jestli ten program je dobrý, nebo špatný. A protože my jsme přesvědčeni, že je špatný, tak jim umožňujeme, aby měli možnost na základě faktů, které tu zazní, si udělat sami nějaký závěr. Bude to pro nás pro všechny důležité ve všech dalších volebních obdobích. Děkuji. (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana předsedu Bartoše a po něm pan předseda Michálek. Všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážená vládo, rolí opozice je kontrolovat vládu. My tady nevystupujeme jen tak pro nic za nic. My tady máme předloženo programové prohlášení a máme naprosto validní otázky, řada z nás. Mně poměrně vadí, když se tady ozývá: tak už nezdržujte a odmávněte! Ne, protože my sledujeme vystoupení pana premiéra v médiích, kde on ráno vypráví nějakou svoji alternativní realitu k tomu, jak s ním nikdo nejedná, jak jeho prohlášení je dobré, jak všichni lžou, sprostě lžou, jsem se dnes dozvěděl. Tak kde jinde, když většina z poslanců tady nevlastní média, nemá super PR týmy, které vytvářejí realitu pro diváky tak, jak se hodí - kde jinde se můžeme ptát? Takže já si myslím, že tato témata, a protože tady se nic moc nezmění mezi prvním a druhým kolem, pravděpodobně - ostatně to vyplývá i z prohlášení pana premiéra - tak my se budeme ptát znovu. A až pan premiér bude opět říkat, jaký má super konsenzuální program pro všechny strany a jak se s ním o tom nikdo nebaví, tak my se vrátíme k tomuto jednání Sněmovny a řekneme: My jsme měli tyto výhrady před všemi ve Sněmovně ve stenopisu a vy jste nám je neodpověděl. Vy jste neodpověděl těm lidem, tak jim nelžete vy! Protože my se jenom v tuto chvíli ptáme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Michálek.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já se omlouvám, já jsem si tu věc opravdu nastudoval. Ale nikde v dostupných zdrojích jsem nenašel, kdo byli ti lidé, kteří vám za tu společnost O.F.I. - Ost Finanz und Investment převedli ten Agrofert. Takže jestli mě nasměrujete do nějakých zdrojů, kde jste to veřejně řekl, já se na to rád podívám. Zatím jsem dohledal jenom vaše švýcarské spolužáky. Pokud řeknete konkrétní jména, kdo to vlastnil, tak samozřejmě tu otázku zodpovíte. Ale zatím jste tady jenom mlžil. A to nám opravdu nestačí.

Pokud jde o vaše působení v té společnosti, tak společnost Petrimex vás asi úplně nemilovala, když na vás podala žalobu. Na společnost Agrofert kvůli tomu převzetí, ke kterému došlo. A myslím si, že to je další věc, která by se měla vysvětlit.

Takže pane premiére, bylo by dobré, abyste na ty výhrady a dotazy odpověděl. Od toho tady máme jednání Poslanecké sněmovny. Vy jste za námi přišel s tím, že chcete vést vládu. A právem opozice, dokonce její povinností je klást otázky. Takže prosím, držme se té kultury parlamentní demokracie. A pokud jste nic neprovedl, tak se přece nemáte čeho bát. Děkuji. (Potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Blažek.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Jen reakce na pana kolegu Kováčika. Mě vždy z takových vět jako "moc nemluvte a pojďme hlasovat!" dýchne moje mládí. To byl pořád klid na práci, a hlavně moc nemluvte a klid na práci, a pak to dopadlo s tímto klidem na práci, jak to dopadlo.

Takže zareaguji snad dvěma citáty, teď to říkám z hlavy, asi nebudou úplně přesné, z dějin komunistické strany. Ten první je z března 1968, kdy byla zrušena cenzura. Tehdy se konal takový mítink a tam vlastně slavili to, že konečně mohou mluvit - to je to, co se tady nějak nelíbí. A spisovatel Jan Procházka, který řekl asi tuhle větu: "No přece nás rodiče neučili mluvit, abychom pak nemluvili! Takže reaguji tímto způsobem. Takže naučili nás mluvit, tak mluvíme

A ten druhý je situace v Moskvě, kam internovali v srpnu 1968 tehdejší vedení strany - nikoli státu. Pak tam přijela ta delegace s Ludvíkem Svobodou a ten tam na ně hystericky křičel: Tak dlouho jste žvanili, až jste to dovedli do téhle situace! A víte, co byl následek toho, že už nežvanili? No kolaborace, normalizace a klid na práci.

Takže budeme mluvit! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se, jestli si ještě někdo přeje vystoupit v rozpravě. Fakticky pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, já jenom pro stenozáznam a také případně pro ty, kteří to jednání sledují zvenčí, protože tady jednak pan předseda vlády i někteří ministři reagovali na některé dotazy jak moje, tak mých kolegů. Nicméně já jsem vyslovil přání, jestli by se mohli vyjádřit k tomu tématu, které se týká právního státu, předvídatelnosti práva České republiky a stability právního prostředí v České republice, které může být důležité nejenom pro naše občany, ale i pro zahraniční investory: jestli vláda je ochotna podporovat věci, které retroaktivně vstupují nejenom do zákonů, ale i do uzavřených smluv. Tak jestli se tedy mohou vyjádřit ministři, jak jsem jmenoval - ministryně financí, ministr spravedlnosti a ministr kultury. Jenom chci vědět, jestli se tedy hodlají vyjádřit a odpovědět na otázky, které jsem vznesl minulý týden, či nikoliv. To je jediné, co bych ještě rád znal, nějakou odpověď na to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Ještě poprosím paní ministryni, aby posečkala. Je zde fakticky pan předseda Kováčik, potom pan ministr Stropnický a potom paní ministryně Schillerová.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pan kolega Blažek patří ke znalcům historie, já mu skládám poklonu, smekám před ním. Nicméně někdy se mu podaří trošičku zploštit, zčernobílit. Já tady pro přibarvení připomenu, že o žvanírně a klidu na práci tady z toho místa velmi často mluvil i premiér Topolánek za ODS. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana ministra zahraničí.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr zahraničních věcí ČR Martin Stropnický: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, věřte mi, že jsem docela intenzivně přemýšlel, jestli mám reagovat na to, co tady zaznělo z úst paní kolegyně Černochové, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Nejsem úplně přesvědčen o smysluplnosti toho, že nakonec tady pár vět řeknu, protože tím patrně jenom vytočím nějakou spirálu dalších invektiv a urážek a rozhodně bych vaším prostřednictvím paní kolegyni nerad rozplakal, ale myslím, že do nějaké emoce je schopna se dostat při sebemenší příčině. Já si myslím, že je lepší zachovat o něco chladnější hlavu.

Já mám své svědomí za působení na Ministerstvu obrany čisté. Samozřejmě něco se povede více, něco méně. Ale ptejme se tam, kde ti lidé na té obraně pracují, resp. ptejme se vojáků, ptejme se jejich velitelů, ptejme se vojáků na misích atd. Kolik miliard jsme tam podepsali, paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, to jste jaksi cudně neuvedla. To, že tam jsou připravené projekty, to při mém nástupu nebylo. Ale přesto, věřte mi, napadá mě v podstatě jediné, a to je jistý známý citát: Nehněvejte se na ně, protože oni nevědí, co činí. (Potlesk některých poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosím paní ministryni financí.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, už jsem byla třikrát vyzvána, abych se vyjádřila k návrhu skupiny poslanců k církevním institucím, takže učiním tak, aby to nevypadalo snad, že se za svůj názor stydím.

Ano, my jsme debatovali tento návrh. Není to vládní návrh, ale návrh skupiny poslanců. A skutečně nikdy nepadlo, pane poslanče Bendo, pokud si vzpomínám, že to byla vaše poznámka, že by byly předraženy pozemky o 50, nebo dokonce 59 mld., nějaké takové číslo tu zaznělo před chvílí. Ale pokud se má projednat návrh (na) zdanění náhrad, tzn. finančních náhrad, tedy vlastně částek, které se vyplácí proto, že nebylo možné vlastně vrátit už fakticky konkrétní nemovitý majetek, tak jako ministr financí a strážce kasy se samozřejmě k tomu přikloním. Nejedná se o retroaktivní zásah, ale o zdanění budoucích náhrad a přinese to do státní kasy zhruba, pokud si tu částku dobře pamatuji, asi 400 mil. korun.

Samozřejmě jsme na vládě debatovali, a to je velice podstatné, ústavněprávní rozměr tohoto návrhu, protože ten je zcela zásadní, a máme k tomu stanovisko odboru právního Legislativní rady vlády, které je pozitivní. Takže to bylo pro mě zásadní, proč jsem pro tento návrh zvedla ruku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Ferjenčíka, po něm pan předseda Stanjura a pak paní poslankyně Černochová, všechno faktické poznámky.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já prostřednictvím pana předsedajícího musím vyjádřit politování nad tím, že kolega Kováčik jako komunista tady fakticky dělá tiskového mluvčího oligarchy. Přijde mi to poměrně absurdní. (Ozývá se potlesk a smích zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak bohužel bývalý neúspěšný ministr obrany není přítomen. Jsem nerad, ale bohužel, byla to jeho volba, že jako obvykle si tady zafňukal u mikrofonu, urazil mou kolegyni a nehrdinně odešel. (Ministr Stropnický přichází do sálu.)

Pane ministře Stropnický, styďte se. Styďte se. Takové útoky nemáte zapotřebí. Moje kolegyně nechtěla plakat. Jestli jste tu ironii nepochopil, já vám to pak napíšu. Ono někdy ty uvozovky nejsou slyšet.

Když jste byl tak úspěšný... Já jsem tady slyšel mnohokrát - teď se promíjím, nemám tak dobrý projev herecký jako pan ministr Stropnický: Co pořád máte? Vždyť ti kluci, zeptejte se, ti kluci mě mají rádi. Tak co, paní poslankyně, co pořád máte kolem té armády? (Snaží se hrát.) - Zeptejte se těch kluků. (Ozývá se smích a potlesk zprava.) Je to tak.

Kdyby byl pan ministr Stropnický tak úspěšný, tak pokračuje ve své funkci. Ministr obrany je prestižní funkce a úspěšný ministr, pokud je ta samá vláda, přece pokračuje. Já nevím, jestli nechtěl, nebo nemohl. Fakt je jednoduchý. A čteme vyjádření nové paní ministryně - musím prověřit, co mi tady nechal. Kdyby to byla jiná strana, kdyby opozice přišla po jiné vládě, tak bych tomu rozuměl. Vy jste se prostě bál, přestože vás ti kluci mají tak rádi, abyste jim něco koupil. A ten podpis jste nechal na někoho jiného. A teď nám budete říkat - už to vidím, až budeme mluvit o Dublinu... Co pořád máte s tou zahraniční politikou? Vždyť si přece rozumíme... (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Černochová stahuje, takže pokud nejsou další přihlášky, končím rozpravu.

Zeptám se pana předsedy vlády, zda si přeje závěrečné slovo. Nepřeje. V tom případě, protože je zvykem, že hlasování o důvěře vládě řídí předseda Sněmovny, tak předám řízení schůze panu předsedovi.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak úplně jsme s tím nepočítali, že budeme tak rychle střídat.

Nyní se dostáváme k postupu podle § 85 jednacího řádu, který není až tak častý v této Sněmovně, takže prosím. Podle § 85 odst. 1 a 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se o návrhu na vyslovení důvěry vládě hlasuje podle jmen. K přijetí usnesení o vyslovení důvěry vládě je třeba k souhlasu nadpoloviční většina přítomných poslanců.

Já nyní poprosím, kromě toho, abychom udrželi klid v sále, pověřené ověřovatele schůze, kterými jsou pan poslanec Stanislav Berkovec a poslanec Miroslav Kalousek, aby zaujali svá místa u stolku zpravodajů, a přistoupíme podle § 74 odst. 4 jednacího řádu Poslanecké sněmovny k vylosování jména poslance, od něhož se bude v abecedním pořadí hlasovat. Kontrola lístků se jmény poslanců byla provedena, předpokládám. (Poslanec Kalousek nese předsedajícímu jména k vylosování, předseda Vondráček losuje.) A tím jménem je Roman Kubíček. Jako prvního jsem vylosoval pana poslance Romana Kubíčka.

Dále připomínám podle § 74 odst. 4 jednacího řádu, že vyvolaný poslanec vysloví buď "pro návrh", nebo "proti návrhu". Jestliže se zdržuje hlasování, řekne "zdržuji se". Jiný projev poslance se považuje za zdržení se hlasování. Prosím, aby každý vyvolaný poslanec své stanovisko řekl dostatečně hlasitě, abych jej mohl v souladu s jednacím řádem zopakovat na mikrofon.

 

Přikročíme tedy k hlasování.

Já přednesu návrh usnesení, které není nijak složité a zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje vládě důvěru."

A nyní vás budu vyvolávat, jestli mi někdo dodáte jmenný seznam abecední. (Děje se.) Výborně.

 

Pan poslanec Roman Kubíček: Pro návrh.

Pan poslanec Jan Kubík: Pro návrh.

Pan poslanec Martin Kupka: Proti návrhu.

Pan poslanec Jaroslav Kytýr: Pro návrh.

Paní poslankyně Helena Langšádlová: Proti návrhu.

Paní poslankyně Jana Levová: Proti návrhu.

Pan poslanec Jan Lipavský: Proti návrhu.

Pan poslanec Leo Luzar: Proti návrhu.

Paní poslankyně Majerová Zahradníčková. (Upozornění z pléna.) Pardon. Omlouvám se. Zahradníková. Ještě jednou poprosím. Proti návrhu.

Paní poslankyně Taťána Malá: Pro návrh.

Pan poslanec Přemysl Mališ: Pro návrh.

Pan poslanec Tomáš Martínek: Proti návrhu.

Pan poslanec Jaroslav Martinů: Proti návrhu.

Paní poslankyně Karla Maříková: Proti návrhu.

Pan poslanec Jiří Mašek: Pro návrh.

Paní poslankyně Květa Matušovská: Proti návrhu.

Paní poslankyně Eva Matyášová: Pro návrh.

Paní poslankyně Ilona Mauritzová: Proti návrhu.

Paní poslankyně Radka Maxová: Pro návrh.

Paní poslankyně Marcela Melková: Pro návrh.

Pan poslanec Jiří Mihola: Proti návrhu.

Pan poslanec Jakub Michálek. (Poslanec odpověděl vsedě.) Prosím povstat. (Poslanec povstal a zopakoval odpověď.) Proti návrhu.

Pan poslanec Vojtěch Munzar: Proti návrhu.

Pan poslanec Patrik Nacher: Pro návrh.

Paní poslankyně Miroslava Němcová: Proti návrhu.

Paní poslankyně Ivana Nevludová: Proti návrhu.

Pan poslanec Marek Novák: Pro návrh.

Paní poslankyně Monika Oborná: Pro návrh.

Pan poslanec Tomio Okamura: Proti návrhu.

Pan poslanec Ladislav Okleštěk: Pro návrh.

Pan poslanec Roman Onderka: Proti návrhu.

Pan poslanec Zdeněk Ondráček: Proti návrhu.

Paní poslankyně Zuzana Ožanová: Pro návrh.

Paní poslankyně Jana Pastuchová: Pro návrh.

Pan poslanec Petr Pávek: Proti návrhu.

Pan poslanec Daniel Pawlas: Proti návrhu.

Paní poslankyně Pekarová Adamová: Proti návrhu.

Pan poslanec Mikuláš Peksa: Proti návrhu.

Pan poslanec Robert Pelikán: Pro návrh.

Pan poslanec František Petrtýl: Pro návrh.

Pan poslanec Vojtěch Pikal: Zřejmě není přítomen.

Pan poslanec Pavel Plzák: Pro návrh.

Pan poslanec Zdeněk Podal: Proti návrhu.

Pan poslanec Ivo Pojezný: Proti návrhu.

Pan poslanec Ondřej Polanský: Proti návrhu.

Pan poslanec Jan Pošvář: Proti návrhu.

Pan poslanec Milan Pour: Pro návrh.

Pan poslanec David Pražák: Pro návrh.

Pan poslanec Ondřej Profant: Proti návrhu.

Paní poslankyně Věra Procházková: Pro návrh.

Pan poslanec Pavel Pustějovský: Pro návrh.

Pan poslanec Karel Rais: Pro návrh.

Pan poslanec Vít Rakušan: Proti návrhu.

Pan poslanec Michal Ratiborský: Pro návrh.

Pan poslanec Jan Richter: Pro návrh.

Paní poslankyně Olga Richterová: Proti návrhu.

Pan poslanec Miloslav Rozner: Proti návrhu.

Pan poslanec Radek Rozvoral: Proti návrhu.

Paní poslankyně Miloslava Rutová: Pro návrh.

Pan poslanec Pavel Růžička: Pro návrh.

Pan poslanec Jan Řehounek: Pro návrh.

Pan poslanec Petr Sadovský: Pro návrh.

Pan poslanec Jan Schiller: Pro návrh.

Pan poslanec Karel Schwarzenberg: Proti návrhu.

Pan poslanec Jan Skopeček: Proti návrhu.

Pan poslanec Bohuslav Sobotka: Proti návrhu.

Pan poslanec Antonín Staněk: Není přítomen.

Pan poslanec Pavel Staněk: Pro návrh.

Pan poslanec Zbyněk Stanjura: Proti návrhu.

Pan poslanec Martin Stropnický: Pro návrh.

Pan poslanec Jiří Strýček: Pro návrh.

Pan poslanec Bohuslav Svoboda: Proti návrhu.

Paní poslankyně Lucie Šafránková: Proti návrhu.

Paní poslankyně Karla Šlechtová: Pro návrh.

Pan poslanec Lubomír Španěl: Proti návrhu.

Pan poslanec Julius Špičák: Pro návrh.

Pan poslanec David Štolpa: Pro návrh.

Pan poslanec Dan Ťok: Pro návrh.

Pan poslanec Petr Třešňák: Proti návrhu.

Pan poslanec Karel Tureček: Pro návrh.

Pan poslanec František Vácha: Proti návrhu.

Paní poslankyně Kateřina Valachová: Proti návrhu.

Pan poslanec Vlastimil Válek: Omluven.

Pan poslanec Jiří Valenta: Proti návrhu.

Paní poslankyně Helena Válková: Pro návrh.

Pan poslanec Jiří Ventruba: Proti návrhu.

Pan poslanec Ondřej Veselý: Proti návrhu.

Pan poslanec Radovan Vích: Proti návrhu.

Paní poslankyně Jana Vildumetzová: Pro návrh.

Pan poslanec Adam Vojtěch: Pro návrh.

Pan poslanec Jan Volný: Pro návrh.

Pan poslanec Lubomír Volný: Proti návrhu.

Pan poslanec Radek Vondráček: Pro návrh. Opravdu dvakrát zopakuji: Pro návrh.

Pan poslanec Ivo Vondrák: Pro návrh.

Paní poslankyně Miloslava Vostrá: Proti návrhu.

Pan poslanec Petr Vrána: Pro návrh.

Paní poslankyně Veronika Vrecionová: Proti návrhu.

Pan poslanec Marek Výborný: Proti návrhu.

Pan poslanec Tomáš Vymazal: Proti návrhu.

Pan poslanec Rostislav Vyzula: Pro návrh.

Pan poslanec Jan Zahradník: Proti návrhu.

Pan poslanec Lubomír Zaorálek: Proti návrhu.

Pan poslanec Radek Zlesák: Pro návrh.

Pan poslanec Pavel Žáček: Proti návrhu.

Pan poslanec Ivan Adamec: Proti návrhu.

Paní poslankyně Věra Adámková: Pro návrh.

Paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Proti návrhu.

Pan poslanec Andrej Babiš: Pro návrh.

Paní poslankyně Andrea Babišová: Pro návrh.

Paní poslankyně Margita Balaštíková: Pro návrh.

Paní poslankyně Dana Balcarová: Nepřítomna.

Pan poslanec Lukáš Bartoň: Proti návrhu.

Pan poslanec Ivan Bartoš: Proti návrhu.

Pan poslanec Jan Bartošek: Proti návrhu.

Pan poslanec Jan Bauer: Proti návrhu.

Pan poslanec Martin Baxa: Proti návrhu.

Pan poslanec Jiří Běhounek: Proti návrhu.

Pan poslanec Petr Beitl: Proti návrhu.

Pan poslanec Josef Bělica: Pro návrh.

Pan poslanec Pavel Bělobrádek: Proti návrhu.

Pan poslanec Marek Benda: Proti návrhu.

Pan poslanec Ondřej Benešík: Proti návrhu.

Pan poslanec Stanislav Berkovec: Pro návrh.

Pan poslanec Jan Birke: Proti návrhu.

Pan poslanec Stanislav Blaha: Proti návrhu.

Pan poslanec Jiří Bláha: Pro návrh.

Pan poslanec Pavel Blažek: Proti návrhu.

Pan poslanec Marian Bojko: Proti návrhu.

Pan poslanec Richard Brabec: Pro návrh.

Pan poslanec Milan Brázdil: Pro návrh.

Paní poslankyně Andrea Brzobohatá: Pro návrh.

Pan poslanec Jaroslav Bžoch: Pro návrh.

Pan poslanec Lukáš Černohorský: Proti návrhu.

Paní poslankyně Jana Černochová: Proti návrhu.

Pan poslanec Alexander Černý: Proti návrhu.

Pan poslanec Jan Čižinský: Proti návrhu.

Pan poslanec Jiří Dolejš: Proti návrhu.

Pan poslanec Petr Dolínek: Proti návrhu.

Paní poslankyně Klára Dostálová: Pro návrh.

Paní poslankyně Lenka Dražilová: Pro návrh.

Pan poslanec Jaroslav Dvořák: Proti návrhu.

Pan poslanec František Elfmark: Proti návrhu.

Pan poslanec Jaroslav Faltýnek: Pro návrh.

Pan poslanec Kamal Farhan: Pro návrh.

Pan poslanec Jan Farský: Proti návrhu.

Pan poslanec Milan Feranec: Pro návrh.

Pan poslanec Dominik Feri: Proti návrhu.

Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík: Proti návrhu.

Pan poslanec Petr Fiala: Proti návrhu.

Pan poslanec Radim Fiala: Proti návrhu.

Paní poslankyně Eva Fialová: Pro návrh.

Pan poslanec Vojtěch Filip: Proti návrhu.

Pan poslanec Jaroslav Foldyna: Proti návrhu.

Pan poslanec Stanislav Fridrich: Pro návrh.

Paní poslankyně Alena Gajdůšková: Proti návrhu.

Pan poslanec Petr Gazdík: Proti návrhu.

Paní poslankyně Pavla Golasowská: Proti návrhu.

Pan poslanec Miroslav Grebeníček: Proti návrhu.

Pan poslanec Stanislav Grospič: Proti návrhu.

Pan poslanec Josef Hájek: Pro návrh.

Pan poslanec Jan Hamáček: Proti návrhu.

Pan poslanec Tomáš Hanzel: Proti návrhu.

Pan poslanec Milan Hnilička: Pro návrh.

Pan poslanec Jaroslav Holík: Proti návrhu.

Pan poslanec Radek Holomčík: Proti návrhu.

Pan poslanec Jan Hrnčíř: Proti návrhu.

Paní poslankyně Tereza Hyťhová: Proti návrhu.

Pan poslanec Milan Chovanec: Proti návrhu.

Pan poslanec Jan Chvojka: Proti návrhu.

Pan poslanec Ivan Jáč: Pro návrh.

Pan poslanec Jakub Janda: Proti návrhu.

Pan poslanec Miloslav Janulík: Pro návrh.

Paní poslankyně Monika Jarošová: Proti návrhu.

Pan poslanec Pavel Jelínek: Nepřítomen.

Pan poslanec Martin Jiránek: Proti návrhu.

Pan poslanec Aleš Juchelka: Pro návrh.

Pan poslanec Stanislav Juránek: Proti návrhu.

Pan poslanec Marian Jurečka: Proti návrhu.

Pan poslanec Pavel Juříček: Pro návrh.

Pan poslanec Adam Kalous: Pro návrh.

Pan poslanec Miroslav Kalousek: Proti návrhu.

Pan poslanec Vít Kaňkovský: Proti návrhu.

Pan poslanec David Kasal: Pro návrh.

Pan poslanec Václav Klaus: Proti návrhu.

Pan poslanec Jiří Kobza: Proti návrhu.

Pan poslanec Jiří Kohoutek: Proti návrhu.

Pan poslanec Tomáš Kohoutek: Pro návrh.

Pan poslanec Lukáš Kolářík: Proti návrhu.

Pan poslanec Martin Kolovratník: Pro návrh.

Pan poslanec Vladimír Koníček: Proti návrhu.

Pan poslanec František Kopřiva: Proti návrhu.

Paní poslankyně Barbora Kořanová: Pro návrh.

Pan poslanec Radek Koten: Proti návrhu.

Pan poslanec Josef Kott: Pro návrh.

Pan poslanec Pavel Kováčik: Proti návrhu.

Paní poslankyně Věra Kovářová: Proti návrhu.

Paní poslankyně Lenka Kozlová: Proti návrhu.

Pan poslanec Robert Králíček: Pro návrh.

Pan poslanec Karel Krejza: Proti návrhu.

Paní poslankyně Jana Krutáková: Nepřítomna.

Tím jsem přečetl abecední seznam, s tím, že po hlasování do sálu vstoupil ještě pan poslanec Vojtěch Pikal, který má právo... ještě jsme neskončili hlasování, takže se ptám...

Pan poslanec Vojtěch Pikal: Proti návrhu.

 

Tak, teď mi dovolte tady si trošku uklidit... Konstatuji, že hlasování skončilo. Ptám se, zda všichni přítomní poslanci byli čteni, nebo zda jsou nějaké pochybnosti o průběhu hlasování, tak jak bylo diktováno na mikrofon. Jestliže ne, poprosím ověřovatele, jaký čas je teď nutný ke zpracování výsledků a zjištění výsledků hlasování. Je 15.55. Poprosím pány ověřovatele, kolik času si tak představují na vyhodnocení hlasování? (Poslanec Kalousek: Čtvrt hodiny.) Čtvrt hodiny. Takže já přerušuji jednání do 16.10.

 

(Jednání přerušeno v 15.55 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 16.10 hodin.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v přerušené 5. schůzi Poslanecké sněmovny. Já vás poprosím, abyste se usadili na svých místech a ztišili se. Využiji chvilky, než se usadíte na svých místech, a přečtu omluvu pana poslance Vlastimila Válka, který se omlouvá z pracovních důvodů, a nyní mi předložili jeho omluvu.

Prosím o vystoupení někoho z ověřovatelů. Je to pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Pane předsedo, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, při hlasování se vyslovilo 195 poslanců, 5 bylo nepřítomno, hlasování se neúčastnilo. Potřebné kvorum pro přijetí návrhu 101, pro návrh hlasovalo 78 poslanců, proti návrhu hlasovalo 117 poslanců. Poslanecká sněmovna vládě České republiky důvěru nevyslovila.

Děkuji vám za spolupráci.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ověřovateli. V případě, že pět poslanců se neúčastnilo, kvorum zřejmě bylo o něco nižší než 101 (nápověda ze sálu: 98.), 98, ale na výsledku to nic nemění.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, konstatuji, že Poslanecká sněmovna odepřela vyslovit vládě důvěru, což v souladu s ustanovením § 85 odst. 3 jednacího řádu oznámím bez zbytečného odkladu panu prezidentovi.

Končím bod, kterým byla důvěra vládě České republiky. Byl to jediný bod zařazený na této 5. schůzi. Byl zde zařazen ještě bod interpelace, ale domnívám se vzhledem k tomu, že dnešního dne není čtvrtek a že je dohoda předsedů klubů, že skončíme tuto schůzi, tak není zapotřebí zvláštním hlasováním tento bod vyřadit z pořadu jednání. Končím tímto 5. schůzi Poslanecké sněmovny.

Současně vám sděluji, že na základě dohody grémia, tedy předsedů poslaneckých klubů a vedení Sněmovny, budeme pokračovat 6. schůzí Poslanecké sněmovny, která začíná zítra, ve středu 17. 1., v 9.00 hodin. Děkuji.

 

(Schůze skončila v 16.13 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP