(16.40 hodin)
(pokračuje Filip)
Takže si dovolím učinit takovou drobnou výzvu. Prosím, vraťme se k některým slibům, které tady byly. Například k tomu, abychom měli banku v rukou státu. Mimo jiné to byl slib, veřejný slib. Dokonce byla vynikající šance, když Poštovní spořitelně uplynula lhůta k pronájmu pro ČSOB. Nechápu, proč jsme ji nechali marně uplynout. To je jako s mýtem. Co dělala vláda České republiky pro to, aby to nahradila? Vždyť jsme mohli bez jediného zrnka rizika, že se ČSOB obrátí na mezinárodní arbitráž, získat zpátky možnost, aby stát měl svou bankovní instituci v běžné konkurenci ostatních bank.
A takových příkladů bych mohl uvést mnoho. Tak si dovolím, protože jsem nemusel říkat zásadní politické stanovisko, když ho říkal Jiří Dolejš, říct ano, jistě je tento státní rozpočet lepší, než byly mnohé státní rozpočty v minulosti, ale zatím není tím státním rozpočtem, který by beze změn ve druhém čtení měl nějakou výraznou podporu klubu KSČM. My máme opravdu jiné priority a rád bych, abychom alespoň některé z nich mohli do státního rozpočtu zahrnout, protože by to bylo výhodné pro občany tohoto státu. Bylo by to výhodné z pohledu nových příjmů, ale také možných nových výdajů včetně umořování státního dluhu. Protože bych byl nerad, aby Česká republika nakonec byla v rukou zahraničních bank.
Děkuji vám. (Potlesk poslance Leo Luzara.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu předsedovi Filipovi. Mám tady dvě faktické připomínky. Teď prosím pana poslance Ivana Jáče. Prosím. (Mimo mikrofon: Došlo k technické chybě. Poslanec nechce vystoupit.) Vaši faktickou poznámku ruším. Máme tady další faktickou poznámku. Pan ministr Pilný. Prosím.
Ministr financí ČR Ivan Pilný Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, protože jsem opět byl vyzván k nějaké aktivitě, musím reagovat.
Pokud se týká tábora v Letech, já jsem tam byl několikrát. Místo je v docela dobrém stavu, je navštěvováno většinou politiky při nějaké příležitosti, kdy se o tom mluví. Prasečák v blízkosti je samozřejmě špatně a je dobře, že se s tím něco udělalo.
Na druhou stranu je také potřeba konstatovat, že cena, kterou za to platíme, a to není jenom cena, kterou platíme přímo ve smlouvě, ale bude to cena i za sanaci území, je prostě extrémně vysoká. Když se to projednávalo na vládě, bylo řečeno, že je to ve veřejném zájmu, a pokud někdo má velký zájem na tom, aby se něco stalo, tak druhá strana vždycky dostane nějaké prémium. Já dost dobře nechápu, proč jsme to udělali, protože vyjednávání s vlastníky mohlo být daleko tvrdší. Soudní odhad je mnohem nižší, než kolik zaplatíme. Já jsem na to na vládě upozorňoval, řekl jsem, že je možná něco ve veřejném zájmu, ale ve veřejném zájmu je také starat se o veřejné peníze. Takže ze zasedání vlády, které hlasovalo o Letech, jsem tedy odešel a nehlasoval jsem. Potom samozřejmě ministr financí musí plnit to, co je ve smlouvách. Věc probíhala v utajeném režimu, co se týká částky, protože bylo před volbami, pak se částka odtajnila, smlouva je prostě podepsaná. Teď ministr financí nemůže udělat nic jiného než částku zaplatit, což se také stalo. Ale námitky jsem na vládě uvedl a jako ministr financí jsem hájil veřejné peníze. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já děkuji panu ministrovi Pilnému. Máme nějakou faktickou poznámku? Nemáme. S přednostním právem do rozpravy pan předseda Chvojka. Prosím.
Ministr vlády ČR Jan Chvojka Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych se chtěl krátce vyjádřit za klub ČSSD k návrhu státního rozpočtu k prvnímu čtení, které tady dnes vedeme. ČSSD bude samozřejmě podporovat v prvním čtení tento návrh. Koneckonců jde o rozpočet, na němž se shodla koaliční vláda pod vedením ČSSD. Je to dle našeho názoru dobrý rozpočet, vyvážený, akcentuje současné tempo růstu ekonomiky a obsahuje několik pro ČSSD zásadních priorit, jako je například navýšení platů ve veřejném sektoru, navýšení rozpočtu pro zdravotnictví, sociální služby, zvýšení důchodů či navýšení investic do vědy a výzkumu.
Do druhého čtení půjdeme s dvěma hlavními prioritami, které se nám bohužel nepodařilo protlačit do kompromisní verze návrhu. Zejména budeme navrhovat navýšení peněz na sociální služby, kde finanční prostředky v současnosti opravdu chybí. Dále navrhneme navýšit platy učitelům o 15 % a ostatním nepedagogickým pracovníkům o 10 %. Co se týče sociálních služeb, budeme navrhovat přesun pro sociální služby ve výši 3,5 mld. korun. Pokud se zásadní parametry navrhovaného rozpočtu nezmění, tak jej samozřejmě podpoříme i ve třetím čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu předsedovi Chvojkovi. Podíváme se, jestli máme nějaké faktické. Nemáme, takže se dostáváme do řádně přihlášené debaty. Poprosím paní poslankyni Golasowskou. Prosím.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přeji krásné odpoledne, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych se také já vyjádřila ke státnímu rozpočtu na rok 2018.
V rozpočtu na sociální služby, jak už tady několikrát zaznělo, schází zhruba 3 mld. korun. V průběhu letošního roku opakovaně jednali sociální partneři, Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče, Svaz měst a obcí České republiky, jménem 2,5 tis. poskytovatelů sociálních služeb a 100 tis. zaměstnanců v sociálních službách s vládou České republiky ve věci platového růstu v sociálních službách za účelem zastavení odchodu zaměstnanců v sociálních službách a personálního kolapsu sociálních služeb v České republice. Společně se jim povedlo dojednat navýšení základních platových tarifů a kompenzací prostřednictvím státních dotací i organizacím odměňujícím mzdou. Tento krok vedl k částečné personální stabilizaci a zastavení odchodu těchto pracovníků.
Vládou předložený návrh státního rozpočtu České republiky na rok 2018 ale tyto změny neodráží. Tato skutečnost je pro poskytovatele sociálních služeb významně ohrožující. V roce 2017 bylo poskytovatelům sociálních služeb rozděleno celkem 11,25 mld. korun. V návrhu státního rozpočtu na rok 2018 je však navrhována částka pouze 11,6 mld. korun. V situaci, kdy stát svým nařízením zvýší platy, a tím způsobí nárůst mezd v celém sektoru, ale zároveň toto zvýšení nepromítne jako dominantní donátor tohoto sektoru do navýšení podpory, musí nedostatek peněz poskytovatelé sociálních služeb řešit. Vzhledem k prohlubujícímu se nedostatku pracovníků v sociálních službách je navýšení platů a mezd v sociálních službách nezbytné, avšak je zároveň nutné zajistit jeho finanční krytí. V opačném případě by poskytovatelům sociálních služeb nezbývalo jiné řešení než snížení stavu personálu a uzavírání kapacit sociálních služeb. Vzhledem k celospolečenskému nárůstu poptávky po sociálních službách je snižování kapacit sociálních služeb jednoznačným rizikem. Aby bylo možné tento nežádoucí stav zvrátit, je nutné navýšit položku specifického závazného ukazatele kapitoly 313 - Ministerstva práce a sociálních věcí, a to neinvestiční, nedávkové transfery, o částku 3 mld. korun, tedy vyčlenit pro sociální služby ze státního rozpočtu celkovou částku ve výši 14,9 mld. korun. ***