(15.50 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Také já děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Máme tady přihlášeného řečníka, který je pověřený poslaneckým klubem přednést stanovisko na základě § 58 odst. 3 za Piráty, pana poslance Ferjenčíka. Takže jestli je nějaké jiné přednostní právo? Faktickou. Pan předseda Kalousek na faktickou. Omlouvám se. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Já se omlouvám, nechci zdržovat, ale byl jsem trochu vyprovokován projevem pana poslance Stanjury. Pokud je někdo znepokojen malou výší investic a je uklidňován tím, že si možná můžeme vzít úvěr od Evropské investiční banky, tak bych jenom rád podotkl, že úvěr od Evropské investiční banky se podle metodiky ESA 95 samozřejmě počítá do deficitu a že by to vyžadovalo novelu zákona o státním rozpočtu a úpravu jeho základních parametrů. Jinak prostě ten úvěr pro příští rok si vzít nelze.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci Kalouskovi, a jestli není nějaké přednostní právo, tak poprosím... Takže faktickou poznámku pan předseda Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Podle jednacího řádu reaguji na vystoupení svého předřečníka. Já nejsem uklidněn tím - abychom si rozuměli - že se má vzít úvěr. Čerpám z veřejných zdrojů. Jenom říkám, že není cesta říci, že to mám vyřídit tím, že si vezmu úvěr. Já jsem říkal, že úvěr si můžeme vzít v případě, že to uznáme za vhodné a současně že jsme si jisti, že nemáme zbytečné provozní výdaje. A to jsem si tedy úplně jist, že máme zbytečné provozní výdaje. Tam je to přesně naopak. Jenom na vysvětlenou, abych nebyl špatně pochopen.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. A jestli nemáme nikoho jiného, tak pan poslanec Ferjenčík přednese stanovisko Pirátů.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. My jsme využili odst. 58.3 jednacího řádu a já jako zástupce Pirátů v rozpočtovém výboru přednesu naše stanovisko k návrhu rozpočtu.
Drtivá většina stran, které ve Sněmovně sedí, nechce rozpočtové provizorium z rozumných důvodů. Rozpočtové provizorium zhoršuje situaci státním úřadům, není možné čerpat investice rovnou tak, jak by si přály, a plán vlády schválit rozpočet do konce roku je podle nás rozumný.
Druhá věc je, že zatímco obvykle se rozpočet schvaluje tři měsíce, tak tentokrát se projednává především kvůli volbám během tří týdnů, což neumožňuje razantnější změny v rozpočtu, čehož jsme si vědomi. Současně máme situaci, kdy podstatná část této Sněmovny už nyní dopředu deklarovala, že rozpočet podpoří. KDU-ČSL, ČSSD, samozřejmě i ANO. V této Sněmovně je většina hlasů pro schválení rozpočtu, takže Piráti ani nebyli přizváni k nějakým jednáním, co by se s rozpočtem mělo stát, aby ho podporovali.
Při těchto informacích se nám tam některá konkrétní čísla nelíbí. Nám vadí, že v době ekonomického růstu máme deficit 50 miliard a zvyšujeme zadlužení. Piráti podporují vyrovnané rozpočty a zvláště v době obrovského ekonomického růstu si myslíme, že by bylo rozumné rozpočet navrhovat jako vyrovnaný a případně dělat rezervy na horší časy, které určitě přijdou, ať už kvůli hospodářskému cyklu, nebo kvůli tomu, že nám začnou ubývat peníze z Evropské unie, které v tuto chvíli ty veřejné rozpočty táhnou.
K těmto věcem jsme si vědomi toho, že ta většina tady je, a považujeme návrh na vrácení vládě jenom za gesto, které nemá faktickou šanci na úspěch, a otázka je, jestli by ho někdo dělal, kdyby šanci na úspěch mělo. Protože se s tím rozpočtem věcně neztotožňujeme, tak ho nepodpoříme, ale stejně tak nepodpoříme ani to vrácení vládě. Vláda, resp. koalice, která rozpočet připravila, má většinu. Nechť ji využije a rozpočet schválí, ponese za něj odpovědnost. Nás mrzí ten nárůst dluhu. Věříme, že nakonec snad bude o něco menší, než je plánováno. Takže Piráti se v obou hlasováních zdrží.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi. S přednostním právem pan předseda Pavel Bělobrádek. Prosím.
Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, za KDU-ČSL mohu říct, že tento rozpočet je výsledkem koaličního kompromisu, na kterém jsme se podíleli. Co se týkalo těch gescí, které jsme měli my v odpovědnosti, tak myslím, že jsme dnes nakonec udělali uspokojivý výsledek. Co se týká celku, tam máme dvě výhrady, co se týká financování sociálních služeb a co se týká školství, resp. učitelů v nestátním sektoru. K tomu se vyjádříme potom pozměňovacími návrhy v druhém čtení. Každopádně v prvním čtení rozhodně tento kompromisní návrh podpoříme s tím, že si myslíme, že rozpočet dopadne tak jako v roce minulém i letošním lépe, než jak je plánováno. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já děkuji panu předsedovi Bělobrádkovi. Takže se podíváme, jestli máme někoho s přednostními právy. Nikoho nevidím, takže začneme řečníky přihlášenými do rozpravy. Já poprosím pana poslance Jiřího Dolejše, zároveň odmažu i paní poslankyni Kovářovou, kde mám poznamenáno, že stahuje, a připraví se paní poslankyně Golasowská. Prosím.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo, pane řídící. Opakovaně tady zaznělo z pravé i levé strany, že tento rozpočet je kompromisem, a jedni říkají, že je to v podstatě spíše umělecký part s těmi politickými kartami toto sehrát, druzí říkají, že je to v podstatě výsledek velmi absurdní až hrůzyplný a měl by být zahozen, zmačkán a nahrazen něčím daleko hezčím a lepším. Je otázka reálně, co se s těmito pocity dá dělat, protože máme na stole návrh konkrétního zákona a pravdou je, že nemohl být ani jinak zpracován, protože vláda, která v podstatě v těchto dnech končí, mám na mysli vládu Bohuslava Sobotky, tak po celé čtyři roky předkládala, toto je čtvrtý v pořadí, předkládala rozpočty, které měly jednu výhodu, a to že se vezly na určité vlně hospodářské konjunktury. Když si spočítáte ty čtyři roky, tak vlastně ekonomika vzrostla o 14 procent. To není málo. To není málo a určitě se v takových časech, kdy logicky rostou i rozpočtové příjmy, snáz rozpočtuje a snáz se využívá zejména té alokační redistribuční funkce veřejných financí. Na druhou stranu je pravdou, že tato vláda byla sestavena mnohdy ze stran s protichůdnými představami a že vlastně nějakou ucelenější, konzistentnější rozpočtovou filozofii ani mít nemohla, a že tedy za těmi čtyřmi rozpočty, včetně toho posledního, asi těžko hledat nějakou rozpočtovou filozofii, mám-li použít poněkud vznešenější výraz.
Rozpočet na rok 2018 pochopitelně vychází z určité makroekonomické predikce a je otázka, jestli tato predikce je odpovídající, jestli jsou příjmy predikovány spíše konzervativně, nebo více realisticky. Pokud jste se dívali na pasáž, která hodnotí tu upravenou predikci, myslím tu za září, kdy dorazila čísla ze statistického úřadu za poslední kvartál, jsou to pochopitelně odhady HDP, ale indikovaly pětiprocentní růst, tak se tam několik miliard připsalo jak na příjmech, tak na výdajích. A hodnocení této predikce, tedy míry růstu příjmů, je hodnoceno většinou těch institucí, které vstupují do konsenzuální prognózy, jako spíše realistické, tedy nikoliv konzervativní. V předchozích letech to bylo hodnoceno spíše konzervativně, ty prognózy, některé instituce dokonce hovořily o optimistické prognóze. Takže to jsem chtěl předeslat. ***