(15.00 hodin)
(pokračuje Kalousek)
A poslední negativní trend je memento pro všechny budoucí roky a to je zvyšování rizik pro období hospodářské recese. Vláda samozřejmě může hřešit na to, že máme již čtvrtý, pátý rok relativně velmi dobré časy, že česká ekonomika šlape nad svým produkčním potenciálem, že máme výjimečně nízkou nezaměstnanost, ale všichni víme, že to není věčné. Až se hospodářský cyklus překlopí do recese a poklesnou příjmy, tak závazky, které vláda uzavřela, závazky mandatorního a kvazimandatorního charakteru, zůstanou a jakákoliv budoucí vláda bude ve velmi obtížně řešitelné pozici.
Dovolte mi jenom, abych stručně okomentoval výši výdajů. Vláda plánuje na příští rok 1 bil. 364,5 mld. korun. Je to o 55 mld. korun víc než v roce letošním, což je velmi dramatický nárůst z roku na rok o 55 mld. Srovnáme-li to s posledním rokem, kdy odcházela ze svého mandátu vláda Petra Nečase, tedy s rokem 2013, má vláda k dispozici o téměř 200 mld., přesně o 191,4 mld. více, než měla v roce 2013 vláda Petra Nečase. Co s těmi penězi navíc udělala? Kam šly hlavní priority? Protože rozpočtové priority jsou skutečné politické priority. Prosím pěkně, ať vám jakýkoliv politik, ať již starosta, hejtman, nebo premiér bude říkat, že jeho priority jsou a), b), c), tak každému doporučuji otevřít rozpočet. A pokud rozpočtové položky a rychlost nárůstu budou odpovídat tomu, co říká, tak říká pravdu. Ovšem když bude říkat třeba, že jeho zásadní prioritou je kultura, vy otevřete rozpočet a zjistíte, že peníze na kulturu klesají, mluvím hypoteticky, nekomentuji teď tento rozpočet, tak prostě nemluví pravdu. A podobným způsobem porovnejme to, co vláda říká čísly, která předkládá na příští rok. Znovu opakuji, má tedy k dispozici o 191 mld. víc, než měla v roce 2013 vláda Petra Nečase.
Každý, kdo by přišel zvenku a viděl by velmi dobré časy - hospodářský růst a o 200 mld. víc na výdajích - a podíval by se na stav naší infrastruktury, pak by logicky musel počítat, že maximální číslo z těchto 200 mld. se bude odehrávat v investičních výdajích, ať už ve výdajích na infrastrukturu, ať už ve výdajích na vědu a vzdělání. Leč opak je pravdou. Podíváme-li se na rozpočtovanou výši investic pro příští rok, vláda navrhuje 89,8 mld. korun, tedy o 14 mld. méně než v roce letošním. A prosím pěkně, dokonce o 12 mld. méně, než v době doznívající krize proinvestovala vláda Petra Nečase, a o 24 mld. méně, než proinvestovala vláda Petra Nečase v roce 2012, v době, kdy vrcholila hospodářská krize a kdy jsme byli pod palbou kritiky, že málo investujeme a podvazujeme ekonomiku. Tak jsme v té době málo investovali a podvazovali ekonomiku tak, že jsme investovali o 24 mld. víc, než plánuje vláda investovat v roce příštím. A tím nechci říct, že jsme investovali hodně. Tím chci jenom říct, že z 200 mld., které má vláda navíc, není ochotna dát jednu jedinou miliardu navíc na investice, naopak musí je oproti letošnímu roku snížit, aby mohla realizovat jiné priority, než jsou investice. Když říká, že investice jsou prioritou, tak prostě nemluví pravdu, protože snižuje výši investic oproti loňskému roku, letošnímu roku. A znovu opakuji, i proti našim rokům v době hospodářské krize.
Kampak ty peníze tedy jdou? Jdou do vědy a výzkumu? To je také jedna z velmi deklarovaných priorit této vlády. To asi ne. Podíváme-li se na výši výdajů, kterou vláda plánuje pro vědu a výzkum, je to 41,4 mld. Pravda, je to o 1,3 mld. více než v roce letošním a je to asi o 2 až 3 mld. více, než jsme do vědy a výzkumu investovali my v době hospodářské krize, tedy v absolutních číslech je to mírňoučký nárůst, ale spíše bychom mohli říct, že je to stagnace. Rozhodně tempo nárůstu do vědy a výzkumu neodpovídá tempu hospodářského růstu a rozhodně je to jenom naprosto marginální částečka z těch téměř 200 mld., které má vláda na příští rok navíc oproti roku 2013.
Znovu opakuji otázku: Kam jdou? Poměrně hodně těchto peněz jde do dotací podnikatelským subjektům. Nedochází k nárůstu oproti roku loňskému, naopak je to o 3 mld. méně, ale je to hezkých 46 mld., kterými daňový poplatník bude dotovat podnikatelské subjekty. Různé dotace, které jistě znáte - podpoříme pekařské řemeslo v našem státě proto, aby se mohla koupit nová linka pro firmu PENAM. A podobných dotací by se jistě našla celá řada. Dohromady je to za 46 mld. v době konjunktury, v době minimální nezaměstnanosti, v době, kdy se daří. Je to výrazně více, než dotovaly pravicové vlády, které se pohybovaly kolem 35 mld. korun. Tady ten nárůst je poměrně výrazný, přičemž z logiky věci bychom očekávali, že to bude opačně, že pokud mají být nějaké dotace, používají se jako impulzy v době krize. Ale jestliže v době konjunktury máme podstatně více dotací z rozpočtu podnikatelských subjektů než v době krize, tak nám to opravdu nepřipadá jako efektivní výdaj.
Tady bych chtěl upozornit na položky, které jsou skutečnými prioritami. Pohlédneme-li tedy, co opravdu masivně vyčerpává objem 191 mld., které má vláda k dispozici, naprosto největší položkou jsou sociální dávky, které během této vlády narostly o 68,2 mld. korun. Je férové k tomu, prosím pěkně, dodat, že do položky sociální dávky patří i důchody. Nejsou to jenom transfery typu sociálních dávek, ale pod tenhle pojem patří i důchody. Ale je to bezkonkurenčně největší položka, to znamená ta první a hlavní priorita vlády - sociální dávky a důchody. Já bych proti této položce v zásadě nic neměl, kdyby investice byly aspoň stejně velké. Ale investice klesají, místo aby narůstaly.
Druhá největší rozpočtová priorita vlády už je výrazně problematičtější a to je skutečně dramatický nárůst státních zaměstnanců. Mezi lety 2014 a rokem příštím, protože i na příští rok vláda plánuje další nárůst státních zaměstnanců oproti letošnímu roku, se jedná o nárůst 36 786 státních zaměstnanců. A pokud bych to porovnal s rokem 2013, tedy s rokem, kdy končila pravicová vláda Petra Nečase, tak je to 39 836 státních zaměstnanců. Armáda téměř 40 tisíc nových státních zaměstnanců, samozřejmě se svými platovými nároky, díky kterým plánujeme na příští rok z 200 mld., které má vláda navíc, 52,1 mld. ***