Neautorizováno !
(21.00 hodin)
(pokračuje Luzar)
Proto podporuji všechny snahy a usnesení, které budou hovořit o tomto. Já si myslím, že není ostudou, když se přizná ano, podepsali jsme něco, kdy jsme nedohlédli možné důsledky, narazili jsme na významný odpor veřejnosti, nechceme podněcovat něco, tak prostě tím, že je to, a tady to také zaznělo, cár papíru, byť si to nemyslím, tak to prostě s tou společností vyřešíme gentlemansky, dohodneme se a budeme to považovat za nulitní. To by měla být cesta z dnešního dne, z dnešního jednání.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Nyní se slova ujme paní poslankyně Olga Havlová a následují další dvě přihlášky - pana poslance Kudely a Kaňkovského. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu tedy už velice stručná, protože to, co jsem chtěla říct, už tady všechno bylo řečeno a velice podrobně a dobře to přede mnou řekl pan poslanec Luzar.
Já bych jenom v rychlosti řekla něco, co tady ještě nezaznělo, a to je, že vlastně těžba zdroje... Takhle. Podle veřejných zdrojů je těžba lithia ve fázi ložiskového průzkumu, který povoluje vlastně Ministerstvo životního prostředí. Po této fázi následuje, tak jak říkal pan Luzar, stanovení dobývacího prostoru. A k této fázi jsme ještě vůbec nedospěli. A pokud bude stanoven dobývací prostor, tak teprve potom začíná další etapa a to je oprávnění k dobývání výhradního ložiska. Dobývání výhradního ložiska stanovením dobývacího prostoru může zahájit dobývání potom výhradní ložisko firma nebo organizace až po vydání povolení báňským úřadem (?). K podání návrhu na stanovení dobývacího prostoru musí mít organizace předchozí souhlas Ministerstva průmyslu a obchodu a předchozí souhlas může ministerstvo vázat na splnění podmínek vztahujících se k tvorbě jednotné surovinové politiky ČR. Tyto podmínky se uvedou v rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru.
Já bych se vrátila teď ještě k tomu memorandu - a sice proč? Zaujalo mě ve dvou bodech. A sice v bodě jedna: Cílem tohoto memoranda o porozumění je podporovat a usnadňovat budoucí spolupráci v oblasti průzkumu, těžby a zpracování lithia až po finální výrobky v rámci ČR. Takže vážení, tady se nejedná jenom o Cínovec, tady se jedná o průzkum a těžbu na celém území České republiky. A potom v bodě tři, tam je také docela zajímavá klauzule: Oba účastníci deklarují svůj záměr atd. v možnosti budoucích dvoustranných dohod mezi českými orgány a společností o rámci budoucí spolupráce v oblasti sektoru lithia, včetně možného zapojení českého státu jako kapitálového účastníka projektu. Takže my do toho vrazíme kapitál a potom, jak už tu několikrát zaznělo, dostaneme 0,6 % do státního rozpočtu.
Takže to jsou docela zavádějící věci a já bych řekla, že po analýze podepsaného memoranda nabývám dojmu, že pan ministr průmyslu a obchodu chtěl zřejmě zavázat budoucího ministra ke kladnému souhlasu se stanovením dobývacího prostoru a následně souhlasem k oprávnění dobývání výhradního ložiska, který sám současný pan ministr nevydal. Působí to dojmem, že memorandem chtěl dát podklad australskému investorovi pro případnou arbitráž pro Českou republiku, tak jak to tu zaznělo. A jestliže jsme se tu bavili o tom, jestli to je, nebo není právně závazné, tak si myslím, že vůbec nic nezkazíme tím, když budeme celé memorandum anulovat a bude se moci o tom rozhodovat úplně někde jinde a jinak.
Ztotožňuji se tedy s usnesením KSČM o anulování memoranda, protože nerostné bohatství patří státu, a tudíž všem lidem. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Havlové, a ještě než dám slovo panu poslanci Kudelovi, o faktickou poznámku se hlásí pan poslanec Chalupa. Kolega Kudela je v očekávání. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Skutečně vás nezdržím, nicméně paní kolegyně - děkuji jí vaším prostřednictvím - upozornila ještě na jednu věc, na kterou bych rád upozornil vás i možná exekutivu, protože poznatky jsou takové, že v rámci restitučních řízení jsou vedeny soudní spory a pozemkový úřad začal vydávat jisté skupině lidí náhradní pozemky těsně na hranicích dobývacích prostorů, a tím staví těžaře do velmi nevýhodné situace do budoucna, protože až budou chtít rozšířit dobývací prostor, tak budou vydíratelní. A jenom upozorňuji, že by se tomu někdo měl věnovat a prozkoumat, jak pozemkový úřad v tomto případě postupuje, aby se nám nestalo to, že zrovna někdo koupí od restituentů jejich nároky a skoupí pozemky na hranicích dobývacího prostoru, a budeme v pytli tak jako tak. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Chalupovi za dodržení času k faktické poznámce a slova se ujme pan poslanec Petr Kudela a připraví se pan kolega Vít Kaňkovský. Pana poslance Kudelu nevidím, jeho přihláška propadá. Pan poslanec Kaňkovský má slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. Asi nejenom já jsem předpokládal, že dnešní schůze k problematice těžby lithia bude hodně úporný politický boj, a toto se potvrdilo. Je pár dní před volbami. Za dané situace je správné, že jsme tuto diskuzi ohledně lithia dnes začali, jen je škoda, že diskuze je mnohem více politická než věcná. Přesto zde byla zmíněna fakta, ale padlo zde i mnoho fabulací, polopravd i nepravd. Jistě ale není možné problém surovinové politiky, nyní zejména otázku těžby a zpracování lithia, jakýmkoliv způsobem zlehčovat. Jsem přesvědčen, že otázky, které zde dnes položil kolega Jan Bartošek, jsou racionální, a právě o tyto se veřejnost velmi intenzivně zajímá. Jsme přesvědčeni, že je třeba udělat vše pro to, aby ČR nevydala své nerostné bohatství do rukou zahraničních investorů, že je třeba udělat vše pro to, aby z našeho nerostného bohatství měli prospěch naši občané, nikoliv zahraniční společnosti s nejasnou vlastnickou strukturou.
Jsem ale přesvědčen, že pokud už jsme začali rozplétat problém nakládání s lithiem, musíme zde otevřít ještě i jiný problém, který s dnešním tématem úzce souvisí a který jsem řešil ve Sněmovně v interpelaci na pana ministra Brabce před časem, a podobně jsem to řešil i s Ministerstvem průmyslu a obchodu, tehdy ještě za ministra Mládka. Tento problém se týká Kraje Vysočina a je jím plánované obnovení těžby uranu v Brzkově u Jihlavy, kde již koncem 70. a následně v 80. letech minulého století proběhly průzkumné práce v lokalitě Brzkov u Jihlavy a okolí, které se právě týkaly možné těžby uranu. Už v té době se zásoby uranu i rentabilnost těžby v této lokalitě jevily jako nepříliš perspektivní. Následně byly průzkumné štoly zatopeny a ložisko zůstalo jako záložní lokalita těžby uranu. K velkému překvapení místních občanů, ale také občanů okolních obcí začalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v roce 2015 a jím pověřený státní podnik Diamo vyvíjet aktivity, a nutno říci, že s velkým zaujetím, na obnovení těžby uranu, a to navzdory tomu, že světové ceny uranu v té době spadly na desetileté minimum. Situace je o to více alarmující, že k přípravě obnovy těžby uranu mělo v prvé verzi dojít navzdory tomu, že průzkumné práce proběhly již před 20 roky s technickými a softwarovými možnostmi té doby. A světe div se, nikdo při záměru obnovy těžby neuvažoval o nových průzkumných pracích, o nové modelaci zásob uranu a aproximaci rentability a výtěžnosti ložiska. Pouze se objevil návrh na rozšíření chráněného ložiskového území ještě na další lokalitu, což v praxi znamená nové a další omezení práv občanů ještě širšího území. V té době se logicky objevila velká nevole občanů Brzkova a okolí, avšak jejich hlasu nasloucháno nebylo, nebo jen velmi málo. ***