Neautorizováno !
(16.50 hodin)
(pokračuje Brabec)
A proč to říkám? Protože MPO pokud nechtělo, a to už jsem tady říkal, aby byly poskytovány licence na lithium nějakým firmám nebo aby měl přednost stát, tedy preferovali například Diamo, už mohli dávno tuto změnu udělovat právě v surovinové politice, kterou má plně v kompetenci, což pan kolega Havlíček také přiznal nebo sdělil, to je jasné, ale udělalo to až letos. On i hovořil, proč to tak bylo. Máme tady, pan předseda Babiš už o tom hovořil, ale máme tady totiž velmi zajímavou zkušenost s průzkumem ložisek zlata. Stát udělil v 90. letech minulého století řadu průzkumných území osmi důlním společnostem hodlajícím provádět průzkum ložisek zlata na území České republiky. Zdůrazňuji, podle stejného zákona, jako nyní ty licence byly udělovány na lithium. Následně ale v roce 1999 stát rozhodl, že nemá další zájem o průzkum a těžbu zlata. A co se stalo? Všechny průzkumné licence na zlato jejich majitelům postupně vypršely a o těžbu zlata se už nikdo nepokouší. A dle dostupných informací zatím žádná z těchto společností, byť se pokoušela vysoudit nějaké náklady nebo ušlý zisk na státu a byť měla průzkumné licence podle stejného zákona, kolegyně, kolegové, na tom státu nic nevysoudila. Ale podstatný rozdíl je v tom, že s nimi nikdo za stát nepodepsal žádné memorandum. Tedy za posledních 25 let byly vydány stovky průzkumných licencí na ropu, na zemní plyn, na zlato, na lithium, na všechny možné nerostné suroviny podle 25 let platného zákona od roku 1992, a z těchto průzkumných licencí nebyla vedena žádná arbitráž, natož úspěšná.
MPO mělo tedy mnoho let ve své gesci a má v surovinové politice zásadní nástroj, jak regulovat žádosti o průzkum na jakoukoli komoditu. Ale využilo ho až v letošním roce. A já neříkám, že je to vina ministra Havlíčka, protože on skutečně tu surovinovou politiku v nějaké podobě zdědil. Ale je to určitě vina v tomto případě jeho předchůdce a i jeho předchůdců, kteří s tou surovinovou politikou od roku 1999 nic neudělali a nyní svádí vinu na úředníky Ministerstva životního prostředí, že postupovali podle zákona. Nepřipadá vám to neuvěřitelné a skandální? Prostě opravdu skandalizovat úředníky za to, že dodržují zákon platný tady 25 let a vždycky se zeptají toho dotčeného druhého resortu, zda to mohou udělat, zda je to v souladu s politikou, on jim to schválí, a dneska někdo říká, že prostě je to vlastně špatně. Že 25 let dodržují zákon a je to špatně? Mně to připadá neuvěřitelné. Kdybych to slyšel opravdu někde z těch chatů, tak se nad tím asi nepozastavím. Ale když to říká premiér této země, když to říkají další ministři, tak mi to připadá neuvěřitelné.
A je už zcela paradoxní, a mám na to důkaz, že při poslední změně surovinové politiky, a hovořil tady o tom pan kolega Havlíček, v červnu 2017 to bylo právě Ministerstvo životního prostředí, vážení - opakuji, Ministerstvo životního prostředí, ne MPO -, které prosadilo na vládě do usnesení k tomuto materiálu a podle mých interních informací proti vůli expertů MPO řadu bodů a úkolů s cílem zásadně zlepšit postavení a ochranu zájmů státu v případě superstrategických surovin. Tudíž teprve na základě našeho tlaku a usnesení opravdu přišlo z Ministerstva životního prostředí, tento fakt lze snadno dokázat porovnáním dokumentů, které z MPO dávalo do eKLEPu, tzv. do meziresortu, a který byl nakonec schválen.
Takže připadá vám normální, že Ministerstvo průmyslu, které dávalo na vládu materiál surovinová politika, tam stále ještě v červnu 2017 mělo ty čtyři řádky o tom lithiu, pouze, a hovořilo tam o ložiscích štěrkopísku se stejnou důležitostí jako o ložiscích lithia? Připadá vám to normální? A připadá vám normální, že ministr životního prostředí, byť to vůbec nemá v gesci a má v gesci ochranu životního prostředí, tak připomínkoval tuhle surovinovou politiku tak, aby opravdu zohlednila zájmy státu? Jak to můžou házet na MŽP, když MŽP dělalo v tomto jejich práci? A to je všechno dokazatelné. A to je všechno dokazatelné. Z materiálů, prostě z projednávání ve vládě. To můžu odpřisáhnout.
O vlastním memorandu, vážení, tady už zaznělo a ještě zazní mnohé. Ale když se zpětně podíváme na způsob jeho projednávání, je jasné, že byl naprosto nestandardní. Nebylo předloženo vládě, i když vláda běžně podobné materiály projednává. Pan ministr Havlíček říká, že to povinnost nebyla. Dobře, je to jeho názor. Ale vláda projednává celou řadu memorand a i možná materiálů nižšího řádu a určitě, určitě by se tahle zásadní memorandum na vládě objevit mělo.
A teď k tomu dopisu. K vyjádření na Ministerstvo životního prostředí nepřišel totiž ten dopis od pana Havlíčka, kde mě vyzývá k nějakému spolupodpisu. K vyjádření na MŽP přišel mail na můj sekretariát od ředitele odboru surovinové politiky pana Kaviny, což samo o sobě je velmi nestandardní, že ředitel odboru politiky jednoho ministerstva píše druhému ministrovi. A v tom mailu byl dopis pana Havlíčka s tím, že vlastně ten samý den nebo velmi rychle byla požadována odpověď. Vzhledem k tomu, že MŽP se na tom memorandu nijak nepodílelo, odmítl jsem ho nejenom podepsat, ale já jsem ho odmítl i číst. A řekl jsem jasně tomu svému úředníkovi, že se na tom podpisu podílet nebudeme, ani na jeho přípravě. Protože jsme k ní nebyli přizváni. A v tomto smyslu jsem mu uložil připravit odpověď. Bohužel, bohužel, a to tady uznávám, ano, byla to prostě lidská chyba a já za to taky nesu odpovědnost, a toho úředníka to velmi mrzí. Ten úředník udělal chybu, kdy omylem, a je to zcela snadno vysvětlitelné a rád to vysvětlím i panu kolegovi Chovancovi, a už jsem mu to vysvětloval, ten úředník prostě omylem poslal první, tu neopravenou verzi dopisu, kterou jsem mu předtím vrátil k přepracování. Ale i v této první verzi je jasně napsáno, že memorandum nepodepíšu.
Ve chvíli, kdy se kolem toho dopisu rozjela, samozřejmě pod tlakem sociální demokracie, obrovská aféra a ten dopis začal být zaměňován s podpisem memoranda, takže my jsme se dostali do naprosto neuvěřitelné situace, že na základě mého dopisu vlastně pan Havlíček říká: No, kdybyste mi to býval neřekl, pane ministře, nebo řekl, to je jedno, obráceně, tak já bych to nepodepsal. To je přece směšné! Přece tenhle dopis, který byl normálně běžná pošta mezi dvěma ministry, a upřímně řečeno, měla to být pošta mezi dvěma vedoucími odboru, protože nám psal vedoucí odboru ze druhého ministerstva, tak já jsem samozřejmě velmi vyčinil tomu úředníkovi, a ten když zjistil ve finále, co se kolem toho rozjíždí, tak sám přišel a říkal: Já prostě to nebudu... Já jsem ho na začátku kryl, protože jsem říkal nebudeme se v tom pitvat. Ale potom sám přišel a říkal, ano, já přiznávám, že jsem tam poslal špatnou verzi toho dopisu.
Ale vážení, to podstatné je, že dopis nedopis, to memorandum jsem nepodepsal a jasně jsem v tom dopise říkal, proč to memorandum nepodepíšu. Ale já jsem taky předpokládal, že to memorandum bude následně předloženo vládě stejně jako v řadě jiných podobných případů. Ale teď už bohužel vím, že ta usilovná snaha získat na poslední chvíli podporu, tedy spolupodpis toho dopisu, kterou jsem nakonec zatrhl, nebyla náhoda, ale byl to cíl kompromitovat nás spolupodpisem. A to mě velmi mrzí.
Jestliže pan kolega Havlíček říká o nějakém zklamání, tak já jsem zklamán, vážený pane kolego, prostřednictvím - teď nevím, jestli můžu být zklamán přímo, nebo prostřednictvím předsedajícího, ale já jsem zklamán přímo. Jsem velmi zklamán, do jaké hry jste nás, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, chtěli zatáhnout. Protože kdybyste bývali jednali otevřeně, tak jste to memorandum dali na vládu, tam se k němu všichni mohli vyjádřit. Ale prostě vy jste opravdu takřka podloudně to memorandum připravili a potom jste na poslední chvíli ještě sháněli další hlasy, které by to podpořily. A to já považuji za sprosťárnu. A někdo musel hodně tlačit, aby bylo to memorandum podepsáno ještě před volbami a ta dotčená firma získala výhodu oproti těm, kteří mají průzkumné licence. Protože jak tady padlo: průzkumné licence na lithium má pět firem, ale memorandum má pouze jedna. A jak už jsem řekl, průzkumných licencí na zlato, ropu, plyn, různé kovy, další nerostné suroviny tady mají za posledních 25 let desítky nebo spíš stovky společností, ale žádná nemá uzavřené memorandum. ***