(10.10 hodin)
(pokračuje Kováčik)
Já jenom řeknu, že my nejsme ti, kteří bychom chtěli Českou republiku, byť třeba jenom jaksi zesíleným bonmotem, řadit mezi další spolkovou zemi Spolkové republiky Německa. My nejsme ti, kteří dodnes ještě tady dráždíme hada bosou nohou kontakty se sudeťáky. My nejsme ti, kteří jsme někoho vylučovali - a teď myslím konkrétně stranu lidovou - ze spolupráce v Národní frontě v té době, o které tady také byla řeč pana ministra. My jsme ti, kteří se snažíme sloužit lidu této republiky, České republiky, v roce 2017 a snažíme se vám všem, i tomu lidu, vysvětlit, že ne vše je černé, jenom černé, a ne vše je bílé, jenom bílé. Že jsou tady odstíny, které jsou hodny pozornosti. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavlu Kováčikovi. A nyní ještě další faktické poznámky. Nejdříve pan poslanec Chalupa, poté pan poslanec Mackovík, poté pan poslanec Ondráček. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Ještě jednou v dnešním last day. Tady bylo hovořeno o tom, jaké je postavení České republiky v rámci globální politiky Evropské unie. Vážení, tady jsem zaslechl takové nesouhlasné mručení. 27 let po sametové revoluci je naše postavení takové, jaké je, tzn. že nás nikdo nebere vážně. A to není věc této současné Poslanecké sněmovny. To je věc těch 27 nebo 25 let nazpátek. Takže pokud tady někdo něco kritizuje, tak by si měl zamést před vlastním prahem.
Rok 1968, vstup spojeneckých vojsk Varšavské smlouvy na území České republiky. To byl druhý Mnichov! Protože kdyby Západ chtěl pomoct, tak by sem Rusové nikdy nevlezli! Takže nechali nás napospas zase Rusákům! Takže o tom se taky nebudu bavit.
A když se bavíme o věcném řešení problémů, tak mě mnohem méně zajímá, kdo to říká, ale zajímá mě, co říká! A říkal jsem to před volbami v roce 2013 a budu to říkat znovu! Protože tady se lidi mají domlouvat na řešení věcí, a ne na politikaření! (Potlesk z řad KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Chalupovi. Nyní pan poslanec Mackovík s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Mackovík: Děkuji, pane předsedající. Vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, já budu stručný. Já jenom chci říct, že toto je demokratický parlament, KSČM je demokraticky zvolená politická strana v České republice.
A na pana ministra Hermana. Toto skutečně není sjezd sudetoněmeckého landsmanšaftu, kde by vám všichni tleskali a opěvovali vás. Vy jste jenom prokázal to, že tady hájíte cizí zájmy. Bohužel, tak to je. Možná by si to někteří voliči měli uvědomit, že skutečně vaše cesta nikam nevede. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Mackovíkovi. Ještě než dám slovo panu poslanci Ondráčkovi, dále je přihlášen pan poslanec Soukup. Ptám se, jestli paní kolegyně Pěnčíková je přihlášená k faktické poznámce. Také. Takže po kolegu Soukupovi.
Nyní ještě, než dám slovo panu poslanci Ondráčkovi, tak přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Pan poslanec Benešík se omlouvá do 13 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Nina Nováková z osobních důvodů na dnešní jednací den.
Nyní pan poslanec Zdeněk Ondráček, připraví se pan poslanec Soukup. Pane poslanče, pořadí tak, jak jsem řekl. (K poslanci Soukupovi, který je u řečnického pultu.) Nejdříve pan poslanec Ondráček. Jak jste přihlášeni elektronicky. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Děkuji i panu kolegovi, že dodržel pořádek.
Já jsem vždy velmi potěšen, když pan ministr kultury zde vystoupí, protože je přesně vidět, jak je ideologicky dobře naladěn. A chtěl bych pana ministra poprosit, jestli by mohl ještě v rámci toho posledního asi dne vyprávět o té pohádce, jak koukal do hlavní kulometů na těch státních hranicích. To byla taková epizoda, která mě hrozně bavila. Myslím, že kolegy by to taky potěšilo. Děkuji, pane ministře, kdybyste tomu vyhověl. (Potlesk z řad KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Soukup. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, dopadlo to přesně tak, jak jsme všichni předpokládali, když jsme se tady ráno sešli a viděli jsme na tabuli, co bude projednáváno. Já se jenom divím - to vyšlo z grémia, nebo kdo vlastně rozhodl o zařazení tohoto bodu? Je přece všem naprosto jasné, že komunisté to nepustí.
A co se týče těch argumentů, které padly. Nechme toho politikaření. Já jsem od pana ministra, ať se na mě zlobí, nebo ne, neslyšel žádné racionální argumenty. Slyšel jsem jich pár z druhé strany. Já vás velice snažně prosím, vraťte se, když už tedy musíme tento bod projednávat, k podstatě, tzn. jestli ta smlouva je, nebo není výhodná. Děkuji. (Potlesk z řad KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Soukupovi. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Marie Pěnčíková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Já opravdu tím posledním zbytkem úcty, kterou ještě mám k panu ministru Hermanovi, musím říct, že mě opět nepřekvapil, protože jeho vyjádření, nemůžu říct jenom v poslední době, ale kdykoli, kdy mu docházejí argumenty, tak vytahuje antikomunistickou propagandu. Já mu za to děkuju, protože doufám, že se na to dívá co nejvíc lidí a že to slyší, protože nám tím určitě dělá obrovskou reklamu, protože my jsme tady asi momentálně jediní, s výjimkou pár kolegů, kteří ještě pořád pracují pro lidi této země. Vy se šroubujete nevím kam. (Potlesk z řad KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky a nyní paní poslankyně Hana Aulická s řádnou přihláškou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já už asi nebudu navazovat na tu předchozí diskusi, ale dovolím si navázat na vaše vystoupení, protože si myslím, že to je opravdu o argumentech. A je možná i dobře, že se mnozí z vás, když tady posloucháte naše vystoupení, zamyslí nad tím, jestli je tato Komplexní hospodářská obchodní dohoda mezi Kanadou a Evropskou unií opravdu výhodná pro naši republiku. Myslím si, a můžu asi mluvit za KSČM obecně, že my si to nemyslíme. A je velmi smutné, že ostatní strany, které jsou dnes v Poslanecké sněmovně, většinou říkají, že tuto dohodu podpoří. Bohužel tak jednoznačně to nebylo vidět ani při projednávání v rámci Evropského parlamentu, kde byly velké boje. A znovu chci říci, že i zástupci ČSSD v Evropském parlamentu proti této dohodě hlasovali, a myslím si, že ty argumenty jsou opravdu závažné právě proto, aby se tato dohoda nepřijala.
Já jsem si dovolila vytáhnout možná oblast, o které se právě hovoří v současné době, a to je kvalita zemědělství a kvalita našich potravin. A myslím si, že to bylo i jedno z posledních takových aktuálních témat naší vlády, především pana premiéra a možná i samozřejmě pana ministra zemědělství, který dokonce nechal udělat testy a porovnání, a zjistilo se, že potraviny pro naši republiku opravdu nejsou odpovídající kvalitě v zahraničí, a bohužel i tato dohoda, pokud se přijme, přináší další závažné snížení kvality těchto potravin. A je možná i zvláštní, že právě koalice, která bojuje proti tomuto fenoménu, by najednou chtěla schválit tuto dohodu.
Dovolte mi, abych vám opravdu přečetla nějaké závažné argumenty: Malé farmy a jiné alternativy k průmyslovému zemědělství budou brzy muset čelit následkům nové epochy obchodní politiky. Evropská unie dychtí otevřít svůj domácí trh mnoha citlivých zemědělských výrobků, jako je třeba mléko a maso, které byly doposud před dovozy převážně chráněny. Povolení přístupu na trh výrobkům ze zahraničí novými bilaterálními dohodami o volném obchodu by vystavilo drobné zemědělské výrobce, které tedy současná vládní koalice tak chce chránit, a udržitelné zemědělské praktiky obecně silnému nátlaku v Evropské unii i jinde. Hrozba novým drobným zemědělcům je zřejmá ve finálním textu CETA. Obzvlášť v ustanoveních o přístupu na trh a zeměpisném označení. V Německu a napříč celou Evropskou unií je trh pro masné a mléčné výrobky charakterizován přehnaně nízkými výrobními cenami. Zemědělská politika Evropské unie nabádá k nadbytečné výrobě, což sráží ceny pro primární producenty údajně s cílem dělat evropské farmáře konkurenceschopné na globálním trhu. Z nízkých výrobních cen průmyslu Evropské unie těží hlavně průmysloví výrobci masa. Pokud vstoupí smlouvy jako CETA v platnost, budou tito velcí zpracovatelé masa moci zvýšit vývoz, a tím ještě zvětšit své zisky. Tak tedy znova říkám, kdo tady koho bude utlačovat? ***