(9.50 hodin)
(pokračuje Filip)
A to stejné v té kapitole obchod se službami. To už je vůbec ponížení veřejných služeb. Když si porovnám veřejné služby v České republice a téměř sousedním Švýcarsku, kde samozřejmě ty kantony, města, ale i švýcarský stát si udržuje vliv na to, jakým způsobem bude ty služby nabízet, od dopravy přes energii, přes úklid, ale i zdravotnictví. Když jsme tady měli zákon o neziskových zdravotnických zařízeních, tak přece zdrojem nebo příkladem toho zákona byl právě švýcarský model, kdy kanton opravdu jako zřizovatel měl velká práva na to, aby všechny prostředky, které jdou ze zdravotního pojištění, skončily v péči o pacienty. Ale my máme raději akciovky a eseročka, abychom tvořili spíše zisk, než abychom mluvili o tom, že to konkrétní, co zřizuje stát jako službu, jako péči, tedy zdraví lidu, fungovalo, ten systém, pro to, proč byl založen, tzn. pro péči o zdraví.
Krásná kapitola je Omezení vládní regulace. To bych se musel opravdu... to už je výsměch. To už ty korporace říkají: Zkuste si nás omezit, zkuste si nás regulovat, však my vám dáme u těch arbitráží! A ta vláda je parta šašků, která bude sloužit? A teď je jedno, jestli je levicová, pravicová, taková nebo maková, jestli to je v království, nebo v republikánském zřízení. Vždyť to je v té smlouvě napsáno, že je regulovat nesmíme. Až se to začne naplňovat, co budete dělat? Vy, kteří budete sedět ve vládních lavicích v příštím volebním období? Budete na to koukat, že vám nějaký koncern, který bude mít sídlo v Montrealu nebo Ottawě nebo jinde, řekne: Tak to ne, miláčkové, tohle regulovat nesmíte. To je součást smlouvy, kterou jste uzavřeli, a koukejte nám to odevzdat.
Tak, víte, mně to opravdu vadí. Oni tomu říkají více spolupráce, méně regulace. Jaká bude spolupráce, když vy nebudete mít žádnou pravomoc to regulovat a oni budou říkat "my chceme spolupracovat, ale podle našich pravidel"? Dobře, možná vám to nevadí. Mně jo.
O patentech a autorských právech už jsem mluvil. To se tady stalo už jednou. My jsme odevzdali svá patentová práva Evropě. Ale dobře, občané České republiky se rozhodli svobodně v referendu, že vstoupíme do Evropské unie, pravda, za jiných podmínek než za Lisabonské smlouvy, a primární patent tedy není na nás, dokonce ta ochrana, dokud to nenapíšete v angličtině nebo v těch jazycích, které jsou pro patentové právo uznáno, tak je to pro nás, to patentové řízení, až sekundární, nikoli primární.
O ohrožení zemědělského trhu a kvality potravin, s tím jsem začal, protože to mě rozčililo na smlouvě nejvíc. A o ochraně klimatu jsem také mluvil, nebudu se tedy opakovat.
Já s tím prostě nesouhlasím. Nesouhlasím s tím z principiálních důvodů. Nechci tady číst těch, promiňte mi, abych byl přesný, 80 stránek toho textu, který vytvořila Ekumenická akademie. A schválně jsem si vzal cizí dokument, nikoli vlastní, abych si potvrdil, že se nemýlím, když jsem tu smlouvu četl, že to není nějaké mé ideologické zaměření, že to je opravdu, řekl bych, občanský postoj k tomu, že se musíme chránit proti mezinárodním smlouvám, které nám odebírají jako občanům České republiky, jako lidu některé země suverenitu. Suverenitu v tom, že si to uděláme podle sebe. A já často cituji článek I odstavec 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, který vyšel u nás jako mezinárodní smlouva číslo 120/1976 Sb., že každý stát, každý národ má právo na vlastní politický režim a na využívání svých přírodních zdrojů. Ale my se toho chceme zbavit, toho našeho práva, které je dáno nejvyšší mezinárodní smlouvou mezi všemi smlouvami. To je totiž převod Charty OSN do platného mezinárodního práva.
O právech pracujících budou mluvit jiní kolegové z našeho poslaneckého klubu a nebudu jim brát slovo.
Samozřejmě že jsou tam nebezpečí pro Kanadu, pokud by Brusel zatlačil na pilu v některých věcech a vyjednal si rozhodování toho Soudního dvora Evropské unie. Ale ten nám není nakloněn. Není nakloněn státům, jako je Česká republika. A musím říct, že samotný ratifikační proces je podle mého soudu stižen docela, promiňte mi, nátlakem těch, pro který je výhodný. Je tedy stižen nesvobodou rozhodování těch, kteří byli zvoleni ať už do Evropského parlamentu, nebo do národních parlamentů jednotlivých evropských států.
Nevím, jestli jsem vás přesvědčil. Nevím, jestli moje argumenty stály za to, abyste nad nimi uvažovali. Ale já jsem si ověřil, že můj názor, který vycházel z mého přesvědčení, není názorem ojedinělým, že to není názor ani ideologický, ani nějak politicky predikovaný. Je to názor velké skupiny lidí bez rozdílu politického zaměření, bez rozdílu víry na to, že tato smlouva není pro Evropu a není pro Českou republiku výhodná. Nemohu a nebudu pro ni hlasovat. (Potlesk z levé strany sálu.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Nyní mi dovolte přečíst omluvy. Omlouvá se pan předseda klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek mezi 9. a 15. hodinou z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Karel Rais z dnešního jednání mezi 14.00 a 17.00 z pracovních důvodů. Paní poslankyně Markéta Wernerová hlasuje s náhradní kartou číslo 83.
S přednostním právem se přihlásil pan ministr kultury Daniel Herman, kterému tímto dávám slovo.
Omlouvám se, zapomněl jsem, faktická poznámka pana ministra financí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Ivan Pilný Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, budu velmi stručný. Nemá smysl tady opakovat logické důvody, proč tato smlouva je výhodná pro české firmy, pro české podnikatele a pro Českou republiku. To už jsem udělal, ve Sněmovně je většina těch, kteří jsou o tom přesvědčeni, a menšina, která tyto argumenty nejenže nezpochybní, ale dokonce ani neposlouchá. Nebudu rozšiřovat také kruhy, budu mluvit jenom o té smlouvě, nikoli o širokém okruhu otázek, které tu otevřel můj předřečník.
Jen bych chtěl konstatovat, že jsem velmi rád, že Poslanecká sněmovna zachovala status imunity. Je to z toho důvodu, že by závažné poplašné zprávy, které byly obsaženy v projevu mého předřečníka, určitě mohly v tomto okamžiku už zajímat některé orgány činné v trestním řízení, protože opravdu byly natolik závažné, že Česká republika je v katastrofickém stavu, a tahle zpráva by mezi občany asi neměla být šířena. Takže jsem rád, že existuje institut imunity, který nám umožňuje takovéto projevy tady nějakým způsobem provozovat a také je poslouchat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi financí Ivanu Pilnému i za dodržení času. Nyní faktická poznámka pana poslance Ivana Gabala. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. ***